Ekonomové, proroci moderního věku

24. 01. 2010 | 22:01
Přečteno 6356 krát
Kdybychom hledali proroky 21. století, museli bychom se rozhlížet mezi ekonomy. Jsou to právě oni, kdo dnes nejčastěji předpovídá budoucnost a plní tak roli, jakou v antickém světě hrávaly státní věštírny. Potíž je, že jim predikce příliš nevycházejí a opravdu důležité věci předpovědět nedokáží. Proč vlastně tak selhávají? A může se to někdy změnit?

Baví mne, když jsme my ekonomové nuceni filozofovat - tedy zamyslet se. Je to užitečné, ale děje se to bohužel většinou, jen když se nám něco nepovede. Jak to zpívá Leonard Cohen: "There is a crack in everything, that's how the light gets in" (volně: se vším je potíž, přes ni ale světlo vidíš spíš).

Tentokrát se nám nepovedla budoucnost: nedokázali jsme odhadnout příchod a rozsah krize. Zkusme nabídnout vysvětlení, proč vlastně jako ekonomové neumíme pořádně předvídat budoucnost, přestože jsme k tomu často nuceni, nebo se o to sami vehementně snažíme.

Všimněte si, že jsou to právě ekonomové, kdo dnes budoucí vývoj společnosti prorokuje nejčastěji. Jiné humanitní vědy to kupodivu moc často nedělají - ani sociologové, politologové, právníci, psychologové či filozofové se do předvídání budoucnosti moc nehrnou, nanejvýše nabízejí jakési vize. Proč není podobně zdrženlivá také ekonomie? Nabízí se jisté vysvětlení: vykazuje totiž zřetelnou snahu přiblížit se co nejvíce fyzice - tedy exaktní vědě o mrtvých objektech, která má k předvídání budoucnosti snad nejblíže.

Filozof Karl Popper kdysi napsal knihu Lesk a bída historicismu, v níž dochází k závěru, že vysvětlovat příčiny minulých událostí je prakticky nemožné. Respektive: je o nich možné podat skoro libovolně velký počet "vysvětlení".

Pro ilustraci netřeba chodit daleko: ekonomové se kupříkladu dodnes pořádně neshodnou, co vlastně přesně zapříčinilo velkou hospodářskou krizi před osmdesáti roky. A neshodnou se dokonce ani na tom, co ji pak ukončilo. Pro dostatek příkladů ovšem nemusíme ani nijak zvlášť hluboko do historie. Vždyť dodnes ani pořádně nejsme schopni určit, co přesně způsobilo krizi aktuální, přestože jsme si ji zažili na vlastní kůži.

Ti odvážnější z nás to ostatně i otevřeně přiznávají: "Nikdo nezná příčiny světové ekonomické a finanční krize. Nikdo. Nedělejte si iluze, neznám je ani já," píše upřímně člen Národnej banky Slovenska 1/4udo Odor v knize Krizonomie s nadhledem aneb Trochu recese v časech recese. Ekonomka Deirdre McCloskeyová zase již v roce 1990 napsala knihu If you are so smart (Když jste tak chytří), ve které se ptá: ...tak proč jste na tom nezbohatli? Nebo to alespoň neřekli dřív?

Prokletí Jonášovo


První velká - a docela samozřejmá - potíž spočívá v tom, že lze jen těžko předvídat nepředvídatelné. Už z povahy věci samé. Pokud by budoucnost bylo možné předvídat, nebyla by prostě nepředvídatelná. Pozorní pozorovatelé událostí (lhostejno, zda fyzici či ekonomové) dokážou odhalit trend a prodloužit jej. Ale nedokážeme předvídat dění. Dokážeme říci: V modelovém případě, pokud se nestane nic neočekávaného, se daná veličina bude vyvíjet tak a tak.

Na předvídání budoucnosti máme i kouzelné zaklínadlo, říkáme totiž pokaždé ceteris paribus. Tedy "za předpokladu, že se nic jiného nemění". Kromě toho, že to zní jako abraka-dabra, musíme totiž přiznat, že skutečnost bývá ceteris non paribus. Tak se třeba stane, že statisíce ekonomů sledují úplně špatné veličiny a tomu málu, které upozorňuje na ty relevantní, nikdo moc nevěří.

Těžkosti nám dělá i fenomén známý jako "Prokletí Jonáše proroka". Znáte ten příběh z Bible o Jonášovi, který nechtěl prorokovat, a tak ho spolkla velká ryba. Po několika dnech jej vyplivla na březích Ninive, města, kterému měl předpovědět zkázu. Jonáš tedy nevolky městu prorokoval temnou budoucnost. Jenže pozor, lidé si to jeho varování vzali k srdci (kdo by to čekal?) a učinili pokání. Závěr příběhu byl happy endem pro všechny, jen ne pro Jonáše: ono se totiž nic nestalo! Jelikož byla Jonášova zpráva důvěryhodná, a lidé si varování vzali k srdci, proroctví se nevyplnilo, město zničeno nebylo. A Jonáš se pak cítil jako bláznů král.

Pointa příběhu je jasná: většinu opravdu dobrých proroků nedoceníme. Proč, krásně vysvětluje Nasim Taleb v knize Černá labuť: Kdyby byl někdo v roce 2001 tak dobrým analytikem mezinárodních vztahů a expertem na terorismus, že by odhalil jaký typ útoku se chystá na Spojené státy; a kdyby navíc dokázal o tomhle nebezpečí přesvědčit své nadřízené, co by se stalo? Nic, protože by jeho informace naplnění předpovědi zabránily. A milý (pravý) prorok by upadl v lepším případě v zapomnění. V horším by vešel do dějin jako válečný štváč, malíř čertů a nejzbytečnější regulátor všech dob. Vždyť kvůli němu bychom se dlouhá léta museli zouvat na letištích a procházet těmi nejvíc ponižujícími bezpečnostními kontrolami...

Je to jakýsi princip "sebe-vylučujícího se proroctví": je-li proroctví "pravdivé", trefné, často se vůbec nenaplní. Jsme-li prostě schopni anticipovat problémy, nemusí vůbec nastat. Jde o přesný opak známého principu ze společenských věd, kterému říkáme "sebenaplňující se proroctví".

Pokud začne někdo důvěryhodný v normálních časech křičet krize, krize!, může vyvolat psychologický lavinový efekt. Nebo krizi naopak předejít tím, že na ni upozorní a lidé změní své chování. Problém je v tom, že zřídka dopředu poznáme, o který případ se právě jedná.

A když už jsme u těch proroků: budoucnost dost pravděpodobně nezná ani Bůh, respektive dodnes se o to teologové přou. Kdyby ji znal, nebyli bychom skutečně svobodní. Existuje sice mnoho teologických pokusů tento paradox vyřešit, ale žádný z nich není pro ekonomii relevantní.

Nejpravděpodobnějším se zdá být závěr Alfreda Whiteheada, jednoho z nejvýznamnějších filozofů a teologů (a také matematiků) minulého století: budoucnost je prostě radikálně otevřená, a to i pro Boha. Pokud by Bůh věděl, že Eva s Adamem okusí zakázané ovoce, proč se na ně hněval? Starozákonní proroctví mimochodem skoro nikdy nebyla jakýmisi deterministickými vhledy do budoucnosti, šlo spíš o varování a strategické varianty možného vývoje, které od lidí očekávaly zejména nějakou reakci. Pokud byla reakce adekvátní, na prorokované často vůbec nedošlo.

Lesk a bída budoucismu


Kdybychom ale opravdu mohli, chtěli bychom budoucnost vlastně znát? Milovali byste někoho, kdybyste věděli, že se s ní či s ním budete za několik let nenávidět a viděli tuto událost jako na dlani? A nevděčíme nejistotě za mnoho z našich povolání? Vybavuje se mi krásná scéna ze Stopařova průvodce po Galaxii: filozofové vyrazili do stávky, protože geniální počítač měl brzy jednoznačně vyřešit problém smyslu bytí a myslitelé se začali bát o své zaměstnání.

Podobně je tomu s nejistotou. Existovaly by burzy, kdyby se předem vědělo, jaký bude vývoj cen? Nebo si vezměme jiný příklad: Kolikpak asi peněz (kolik miliard dolarů?) bylo investováno do výzkumu budoucího vývoje ceny ropy? Kdo na to kápne, toho bohatství nemine. Přesto se to povede "trefit" jen náhodou. Vzpomínáte na génia - předního analytika investiční banky Goldman Sachs - Arguna Murtiho, který v roce 2005 trefil rekordní ceny ropy? Že se z 50 dolarů ropa vyšplhá nad 100. Stalo se. S otevřenými ústy mu naslouchal celý svět. Zkusil to tedy podruhé. Cena ropy se vyšplhá nad 200 dolarů za barel - a nevyšlo to ani trochu...

Chápu, že si každý přeje vědět, který kůň v dostizích vyhraje. Ale kdyby to bylo známo, mohli bychom dostihová závodiště rovnou zavřít. Na nejistou budoucnost sice často nadáváme, ale právě díky ní prožíváme mnoho krásného.

Jak vidno, s poznáváním budoucnosti to není slavné. Nebylo by lepší nechat budoucnost budoucností a soustředit se na "tady a teď"? Nebylo. Myšlenky na budoucnost jsou totiž sine qua non lidského života. Bez budoucnosti život nedává smysl. Bez budoucnosti nedává smysl ani přítomnost. Jak píše jeden z největších českých filozofů Ladislav Hejdánek v textu Básník a slovo: "Pohled dopředu, do nejbližší i do vzdálenější budoucnosti, je nezbytný pro samo pravdivé vidění současnosti, jejíž pravý smysl se vyjeví teprve v kontextech, jež přicházejí a přijdou." Chceme-li znát přítomnost, vrací se nám potřeba pohledu do budoucnosti oknem zpátky. Přítomnost by bez budoucnosti a minulosti nedávala žádný smysl.

Jinými slovy: Budoucnost chceme znát (bez myšlenek na ni nemá život smysl), budoucnost potřebujeme znát (abychom poznali přítomnost). Na druhou stranu budoucnost nechceme znát (ztratili bychom svobodu) a ani ji znát nemůžeme (spočítat se nedá, vše ostatní je nepřesné hádání).

Vykladači snů

První makroekonomická predikce, kterou naše civilizace zná, uvádí biblický příběh o sedmi tučných a sedmi hubených kravách. Faraonovi se o nich zdá, sen jej trápí a starozákonní Josef mu jej vyloží v moderní parafrázi takto: Právě jsi zřel makroekonomickou predikci na příštích čtrnáct let. Sedm let růstu HDP, sedm let jeho prudkého poklesu. Josef sice neuměl vše vyjádřit číslíčky s přesností na desetinné místo, ale zato dle příběhu trefil trend - a to na mnohem delší časový úsek, než umíme dnes my.

Proč to tady povídám? Protože budoucnost byla zjevena ve snu! V iracionálním snu, který až do dob Sigmunda Freuda a Carla Gustava Junga unikal v západní civilizaci jakékoli seriózní pozornosti. Až díky nim se (i-racionální) sen stal důležitým a uznávaným prvkem psychologie, která už ví, že se nevyplácí jej zatracovat jen proto, že je nevyjadřitelný rovnicí.

A nemusíme zůstávat jen u snů. Vezměme také básníky, třeba Halase s jeho esejí O poezii: "Poezie poznává instinktem, instinktem často neomylným. Je poznávacím procesem jasnozřivějším vědy." Na jiném místě pak: "Běžíme k novým netušeným událostem a básníci se snaží ještě včas rozlišiti, co jim přenechati napospas a co zachránit." Nebo: "Poezie je věčné nahlížení do karet osudu." Možná se tedy my ekonomové od básníků zas tak moc nelišíme, pokoušíme-li se vlastně o to samé.

Čelíme radikálně otevřené budoucnosti a snažíme se s tímhle údělem nějak vypořádat. Věrozvěstové neustálého růstu i proroci ekonomického Armagedonu přitom mají k dispozici stejná statistická čísla. Jen z nich podle svého založení jedni vyvozují naději a druzí její pravý opak...


Text vznikl s přispěním studenta ekonomie a logiky Lukáše Tótha

Psáno pro HN

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Suchec napsal(a):

Když to tedy shrneme. Pokud tedy neexistuje řešení, ba ani metodika, jak se k potencionálnímu řešení alespoň přiblížit, a jediné, čím se dá argumentovat, tak je to víra a náboženství, jak vyšitá.

Je to jakoby se Nobelova cena udělovala za to, že papež věři v Boha nejvíc ze všech katolíků.
24. 01. 2010 | 22:28

almost glossed napsal(a):

Nechcete se tedy pokusit napodobit alespoň meteorology?

Že byste měli modely předpovědi alespoň na příštích pár hodin (minut) a na zbytek alespoň hrubé trendy. Skromněji, ale alespoň něco... :-)
24. 01. 2010 | 22:41

Ivo Patta napsal(a):

Jakákoliv cesta vpřed, např. důchodová reforma, je střetem zájmů ve společnosti a její výsledná podoba pak ukazuje rozložení sil, které se na jejím utváření podílely. U důchodové reformy selhali demografové a sociologové. S tím souvisí selhání politiků, kteří se samozřejmě bez receptu neobejdou. Proto zůstal ve hře pouze hráč třetí, representovaný finančním kapitálem.
Hráči číslo tři se nikdo, až na moji maličkost, nepostavil do cesty a proto je čistě finanční řešení důchodové reformy očekávaným výsledkem. Lobbing bankovního sektoru byl úspěšný. Dosud se jednalo a jedná o jedinou podobu důchodové reformy a to o reformu finanční. Bankéři si prosadili svoje univerzální heslo i v případě důchodové reformy: Lidé plaťte!
24. 01. 2010 | 22:59

jojo napsal(a):

Trendy-ekonomy nepotřebuje nikdo. Svět potřebuje chytré lidi.
24. 01. 2010 | 22:59

MmM napsal(a):

klasická "Sedláčkovina" - pospojuju, co se dá. Ale čte se to pěkně :-)
24. 01. 2010 | 23:05

Jan Moren@tiscali.cz napsal(a):

Vážený pane Sedláčku, souhlasím s Vámi, že současné ekonomii nezbývá než pouze filozofovat o tom, jak krize vznikla a jak z ní ven. Ekonomové nám asi těžko ukáží cestu, jak ji překonat, když nejsou ani schopni říci, jak nás do ní přivedli. Ekonomie se asi nemůže srovnávat s jinými vědami jako je např. fyzika. Ekonomie nemá totiž základy, na kterých staví fyzika. Tyto základy položila řada osobností, za všechny jmenujme Isaaca Newtona a Alberta Einsteina. Žádná taková osobnost v ekonomii doposud nebyla a myslím, že ani není na obzoru. Ekonomii proto můžeme srovnávat s astrologií a nikoliv s astromií.
24. 01. 2010 | 23:10

Lukáš Bušina napsal(a):

Tohle je doslova excelentní pojednání. Vynikající.
24. 01. 2010 | 23:14

Pípa napsal(a):

Autor,
nádhera, to se dá skoro tesat. A ten pan student, který tomu pomohl, tak před ním klobouk dolů a zalévat a motivovat, ať nezdrhne.
24. 01. 2010 | 23:30

Dalton napsal(a):

Chtěl bych vás poprosit o jedno, do reálného ekonomického života raději nechoďte.
25. 01. 2010 | 00:10

Nový napsal(a):

Moc hezké a chytré.
Jen bych si dovolil doplnit, že njzdatnějšími proroky vůbec jsou klimatologové: prorokují vývoj klimatu na 50 a více let.
Jev je přitom mnohem složitější než makroekonomika a jejich podklady nejsou nic moc. To jsou ti praví frajeři !
( tedy, zatím se tak mohou tvářit, protože si chytře dali ten 50-letý horizont )
25. 01. 2010 | 00:17

BL napsal(a):

pasaz o sebe-vylucujicim se proroctvi je brilantni, skoro az briliantni :-)
25. 01. 2010 | 00:50

filosof napsal(a):

jezis to je ale alatanina:-)
quasi intelektualni a hloupe
25. 01. 2010 | 01:07

sonic napsal(a):

ekonomie samozřejmě vůbec není jenom o predikcích. predikce dělají ekonomové např. pro centrální banku, protože ta na tom staví monetární politiku. ale nikoho jiného než tvůrce hospodářské politiky moc predikce nezajímají.

a co se týče toho výroku: "Nikdo nezná příčiny světové ekonomické a finanční krize. Nikdo." tak co asi čekáte jinýho od člena centrální banky? přece si nebude **** do vlastního hnízda, že. zeptejte se na příčiny krize ekonomů, jejichž chlebodárcem není stát. to uvidíte jakou dostanete křišťálově jasnou odpověď.
25. 01. 2010 | 03:25

pinus napsal(a):

BL : "pasaz o sebe-vylucujicim se proroctvi je brilantni, skoro az briliantni :-)"

Ano, napriklad v neoklasicke (a nejen neoklasicke) makroekonomii se stejny princip (jen obecneji aplikovany na hospodarskou politiku) nazyva Lucas critique (Robert Lucas, 1976).

Od Tomase je rovnez pekne, ze ac se zastituje povidanim o filozofii a iracionalnich snech, jeho argument o nepredvidatelnosti krize je presne konzistentni s hypotezou efektivnich trhu. Jen je skoda, ze to otevrene nenapise.
25. 01. 2010 | 05:08

jozka napsal(a):

Ja bych ten nadpis trochu upravil, aby byl presnejsi:

Ekonomove, samani moderniho veku.

Protoze ekonomve nic jineho nejsou. Predstiraji, ze rozumi tomu, o cem mluvi, ze vi, co bude dal a povetsinou z toho profituji, nekteri, to jednodussi tomu dokonce i veri. A hrozne se divi, ze v pripade, ze jejich predpovedi nevyjdou vola spolecenost po jejich krvi.
25. 01. 2010 | 05:48

Luba napsal(a):

Pane Sedláčku,
ve srovnání s jinými ekonomy působíte jako svěží vítr mezi smrady a zatuchlinou.

Nepovažujete ekonomii za královskou disciplínu či vědu věd, jako Hradní grafoman, ale považujete ji za integrální součást věd společenských, humanitních - věd o myšlení a jednání, které pracují s interpretacemi interpretací.
A také s etikou.

Ekonomie patří, dle Benta Flyvbjerga, mezi fronetické vědy.
Fronésis, je dle Aristotela specifický druh moudrosti, přeložitelný jako soudnost.
Je to schopnost správně jednat v jedinečných a komplexních situacích.

Sociolog Skovajsa (2008) o tom píše:
"Flyvbjerg ji charakterizuje
(pozn.: fronesis) jako vlastnost náležející „virtuóznímu sociálnímu aktérovi“ (s. 68), který vyniká tím, že dovede výsledky svého teoretického
poznávání i uplatňování instrumentální (technické) racionality vztáhnout k základním sociálním hodnotám a v souladu s těmito hodnotami jedná a přijímá rozhodnutí."

Zdroj:
http://sreview.soc.cas.cz/u...
25. 01. 2010 | 08:14

XX napsal(a):

"Pokud by budoucnost bylo možné předvídat, nebyla by prostě nepředvídatelná."

Tohle sem nepochopil: jak (v tomto okamziku ve Vasem clanku) "vime", ze budoucnost je nepredvidatelna? To snad, v jistem smyslu, v clanku "dokazujete", ne?
25. 01. 2010 | 09:22

ewq napsal(a):

Sdílím Vaši skepsi k použití matematických modelů v ekonomii a jejím možnostem predikce budoucnosti. Nicméně existují fyzikální zákony, které zdá se platí spolehlivě - třeba zákon o zachování energie. A pokud se na historii i budoucnost podíváte z tohoto hlediska, s určitou mírou spolehlivosti předpovídat lze. Nemyslím předpověď ceny akcií pro příští týden, ale chování států i jednotlivců v okamžiku, kdy ten náš "nádherný ohýnek" z fosilních paliv začne pohasínat ...
25. 01. 2010 | 09:29

Aleš Drobek napsal(a):

Hezká omluva ekonomů, kteří se nikdy do ničeho netrefí a hezká omluva ekonomického směru, který nedokáže nic předvídat.

Je tu ovšem ten nepříjemný fakt, že některé směry jsou v předvídání podstatně úspěšnější než jiné a že několik ekonomů krizi předvídalo. A rozhodně to nebylo proto, že by naslepo tipovali nebo měli štěstí. Jakým biblickým příběhem by pan Sedláček vysvětlil tohle:

http://blog.aktualne.centru...

http://blog.aktualne.centru...

http://blog.aktualne.centru...
25. 01. 2010 | 09:39

Béda napsal(a):

p. Sedláček,

myslím, že u předpovědí ekonomů hodně závisí na tom, jaký obrazec zrovna představuje vylitá kávová sedlina (resp. do kterého proudu ekonomických ideologů patří).

P.S.: není pravdou, že nikdo krom ekonomů se nepokouší o vysvětlení a nikdo krom nich se nepokouší o předpovědi vývoje.

A taky není pravdou, že není známo, co způsobuje cyklické krize. To je známo již nejméně 100 let. Stačí se podívat na první článek vašeho kolegy Štěpána Pírku.
25. 01. 2010 | 09:42

patriot napsal(a):

zplácat páte přez deváte hojně citovat cizí zdroje a moudra .... a výsledek .... nekonzistentní průběh a žádný výstup .... soudě podle stavu, ve kterém se společnost ocitla pod vedením ekonomů, je lze považovat spíš za hlupáky, kteří si nevidí na špičku nosu ...
25. 01. 2010 | 09:52

Xanthis napsal(a):

Suchec, máš ale suchec v palici! Jako by
promluvil Kikina, místodržící!
25. 01. 2010 | 09:59

ironik napsal(a):

Šamanismus =ekonomika , i když ekonomika vychází ze statistických čísel a přihlíží k cyklickým jevům tak jsou to jen čísla beznávaznosti na cokoli a proto nic neřešící ,a na víc statistice se dá věřit jen pokud si ty čísla zfalšuji sám.Pokud nějaký t.zv odborník se musí dovolávat filozofických názorů pokřivených statistikou,doporučuji autorovi psát články s jinou tématikou, optimistickou i erotickou.
25. 01. 2010 | 10:02

jo napsal(a):

Předpověď počasí nazývané "ekonomika" moc nevychází. Nejdříve když se daří tak "my jsme to věděli" a když se nedaří tak "nedalo se to vůbec očekávat". Jestli nějakýmu oboru nevěřím. tak to jsou právě ekonomové.
25. 01. 2010 | 10:09

Jirka H. napsal(a):

Je pošetilé čekat od ekonomů věštecké schopnosti. Co ale lze požadovat od rozumných ekonomů je popis jednání, které zpravidla vede k zamyšleným cílům a varování před jednáním, které společnost od těchto cílů vzdalují. Valná část ekonomů se na základních pravidlech účelného jednání celkem shodne. Není ale chybou ekonomů, že politici jednají zpravidla podle jiné, krátkozraké logiky.
25. 01. 2010 | 10:10

Bavor napsal(a):

Kdfyž začne "ekonom" filosofovat, dopadne to s filosofií jako s ekonomikou. Dá se to shrnout několika slovy: "Ví, že nic neví". A něco takového je součástí nervu. A ještě dodatek: Je li základem ekonomických teorií tvrzení, že stát je nejhorší hospodář, pak vláda, která toto tvrzení přijme za své je nejhorší, nebo nejlepsí vláda?
25. 01. 2010 | 10:39

Tomáš napsal(a):

Moc pěknej článek... Konečně jeden rozumnej ekonom, který si nemyslí, že sežral všechen rozum světa.
25. 01. 2010 | 10:48

veverka napsal(a):

Říká se jim doktor zhouba. 12 mužů věští trhům potíže

http://aktualne.centrum.cz/...
25. 01. 2010 | 11:04

Emissary napsal(a):

To jste podělal, pane Sedláčku,

přece největší prorok 21. století je náš milovaný vůdce,jasnozřivý ekonom Jiří Paroubek. :)

Aleši,

každý z nás, i Peter Shiff, může predikovat jen možné verze budoucího vývoje, nikoliv jedinou a přesnou.

Podle Newtonovské fyziky by to bylo možné, kdybychom znali pozici a rychlost každé částice ve vesmíru, a to v jakémkoli okamžiku, mohli bychom přesně předpovědět všechny jejich vzájemné působení po zbytek času.
Kvantová mechanika to ovšem vyvrací. Zasloužil se o to německý fyzik Werner Heisenberg.
Podle Heisenbergova principu neurčitosti je nemožné se dívat na subatomární částice
a vědět kde jsou a kam se ubírají(ve stejném okamžiku).
Čím přesněji zaměřujeme její pozici, tím nepřesněji budeme znát její rychlost a naopak.
Nejlepší tedy, co můžeme udělat, je spočítat pravděpodobnosti.

Jan Moren@tiscali.cz

Tady nejde ani tak o základy, ale spíš o povahu. Fyzika se zabývá neživými objekty, ekonomie živými. Ekonomika je živý organizmus, do kterého vstupuje mnoho lidské racionality a iracionality.
25. 01. 2010 | 11:31

Tencokida Hnuj napsal(a):

Ekonomie jako věda o rozumné správě rodinného (rodového) hospodářství(původní význam řeckého pojmu) je v procesu globalizace právě tak aktuální jako před 2500 lety. Počet rodin (rodů), jejichž hospodářské zájmy dnešní ekonomie obhajuje, se nebude, podle mého názoru, příliš lišit od počtu těchto přirozených skupin v aténském polis. Čím se však fatálně odlišují dnešní globální rodinná hospodářství je to, že zde neexistuje základní rámec regulace moci těchto rodin tak, jak tomu došlo v polis po kleisthenovských reformách. Atomizace moci lidu dnes dosáhla navíc takového stupně, že je téměř nemožné, aby v dohledné budoucnosti mohl lid ovlivnit nějakou významnější záležitost, která se týká jeho hlavních ekonomických zájmů. Dnešní demagogové jsou příliš svázáni aparáty svých politických stran, korumpovaných ekonomickou mocí globálních rodin. A tak jsme svědky, kdy původní ušlechtilý ideál demokracie je postupným úpadkem v mezích zákona shora měněn v jakýsi totemický klan vyprázdněných pojmů a frází, který se celý točí kolem koláče veřejných financí. Čest a ctnost jsou na této symbolické hostině nevítanými hosty.
Ve světě , který ovládají peníze, jsou veřejné rozpočty poslední hláskou, kterou ekonomicky se chovajícím globálním rodinám zbývá dobýt. Pokud ji včas neobsadíme a nezačneme účinně bránit, vzdejme se a staňme se dobrovolně otroky. Alespoň budeme mít jistou stravu a byt.
25. 01. 2010 | 11:42

alesdrobek napsal(a):

Emissary - teoreticky máte pravdu, ale myslím, že to zbytečně komplikujete. Jak psal Jirka H., určitá opatření či politické kroky mají vždy určitý výsledek. Jinak by vůbec nešla dělat monetární či fiskální politika, že. Schiff není žádný věštec, akorát správně pojmenoval, jaká opatření vláda a centrální banka dělají a kam tato opatření povedou.

Však si to přečte, myslím, že to je dostatečně výmluvné.
25. 01. 2010 | 11:53

Emissary napsal(a):

alesdrobek

To jo, ale jaká? Povězte. :)

Četl jsem.
25. 01. 2010 | 12:05

Emissary napsal(a):

alesdrobek

A Vy si na oplátku přečtete toto.

http://blog.aktualne.centru...

Asi Vás to moc nepotěší. :)
25. 01. 2010 | 12:09

Albert napsal(a):

Jirka H

Škoda je, že ta část ekonomů, kteří mají „nevhodné“ názory a teorie se do médií nedostanou. Hlavní problém nejsou ekonomové, ale novináři a hlavně veřejnoprávní. Předávají převážně názory, které sami preferují. Příkladem může být „ekonom“ Ševčík se svou Lafferovou křivkou má dveře otevřené dokořán v rozhlasu i televizi. Podle mého názoru škodí společnosti nejvíce :
1. novináři
2. justice (na vrcholu Ústavní soud na konci policie-i když ta formálně nepatří do justice možná jsem měl napsat vymáhání práva, jasně srozumitelného občanům)
3. ekonomové –mají tak rozdílné teorie, že je zcela zřejmé, že mnoho je založeno pouze na víře a při tom se tváří, že je to matematicky přesné
4. politici

Pokud by dobře fungovali novináři, máme mnohem méně špatných politiků. I soudy by pracovali lépe, když by novináři nemasírovali veřejnost, že 15 osvícených má absolutní pravdu a nesmí je kritizovat politici ani veřejnost.
25. 01. 2010 | 12:10

Jirka H. napsal(a):

Emissary:
Já si myslím, že se rozumná hospodářská politika v zásadních věcech až tak neliší od zásad rozumného hospodaření rodiny nebo firmy.
Nežít si nad poměry, rozumně investovat, spořit, nežít na úkor druhých apod.
25. 01. 2010 | 12:29

Emissary napsal(a):

Jirka H.

S tím mohu jenom souhlasit.
25. 01. 2010 | 12:33

Jirka H. napsal(a):

Albert:
Asi to bude souviset i s obecnou ekonomickou gramotností nebo spíše negramotností. Prostě velké části veřejnosti, včetně novinářů, unikají základní věci a podstata ekonomických jevů. Většinou nemají ucelenou představu, co je a což u není reálné.Často zaměňují následek za příčiny a viníky za oběti apod.
25. 01. 2010 | 12:36

mage napsal(a):

Všichni se trefují do ekonomie a ekonomů, bez toho aby si uvědomili, kde se vzala jejich výplata.

Jedna z definic ekonomie říká, že je to věda o alokaci omezených zdrojů ve světě neomezených potřeb.

Pokud tuto definici budeme akceptovat, tak je ekonomie extrémně úspěšná. V posledních dvou stech letech lidstvo zaznamenalo naprosto neuvěřitelný rozmach, který v posledních desetiletích ještě zrychloval. Na světě je mnohem víc lidí než kdy jindy a minimálně části z nich (včetně ČR) se žije nejlépe a nejdéle v historii.

Mimochodem, část ekonomů možná selhala v předpovídání nástupu krize. Ale na mikro úrovni se všichni chovají tak jak ekonomie predikuje, tj. maximalizují svůj užitek - prodejci hypoték, bankéři i lidé, kteří si koupili větší dům, než jaký si mohli dovolit. Jediné co všichni neodhadli bylo riziko, a tady neselhala ekonomie ale politici, kteří slibovali, že už bude jenom dobře.

Ani politici ale nejsou vinní. Vinný je každý kdo uvěři slibům, že to půjde bezbolestně tj. že se můžeme vyhnout recesi a že můžeme mít pouze konjunktury. Hezky se to poslouchá, ale prostě to nefunguje.
25. 01. 2010 | 12:38

x napsal(a):

Chybí od autora to, na co upozorňuje 4 příspěvky nade mnou "Jirka H" - když T.S. říká, že ekonomové při predikcích přeceňují své síly (nebo trpí "Jonášovým prokletím"), byla by fér alespoň drobná obhajoba jejich existence. Pro popularizaci ekonomie je její zlidštění dobrý začátek, ale ne o moc víc než to ;o)
25. 01. 2010 | 12:47

abogado napsal(a):

když čtu Váš článek, musím se smát,víte, na rozdíl od mnoho neznámého,které vzniklo a vzniká mimo naše vědomí a neumíme si s tím v přítomnosti poradit,často však okoukáme nahodilosti a pak je zevšeobecníme později,ekonomie vznikla díky nám a moc dobře se dá předvídat, nebuďte směšný,Vaše úvaha je zavádějící a zcela mimo ekonomický rámec. Ekonomické prostředí si vždy vytvořilo zákony tak, aby mohlo fungovat, žádná neviditelná ruka trhu neexistuje, existuje úzká,zájmová skupina v té či oné oblasti,která odírá Ty,co bohužel v momentě uskutečnění nemají tu správnou znalost či informaci.Že se nedalo předvídat, že bude krize, jste lhář,řada modelů ukazovala na přehřátí,odborná veřejnośt často mluvila o náznacích, řada jedinců však profitovala ze lži a Ti stateční, co šli proti, zase profitovali z toho, že co bude nahoře a více nahoře, zase spadne dolů a hodně dolů, tak proč upozorňovat.
Jestliže banka, ve které pracujete vydělala za 7 let x, pak v krizi umaže kolik x/6....
A ještě drobná poznámka, směji se Vašemu výroku v televizi, že české banky z krize vyšly nejlíp, protože před x lety byly ozdraveny ze státního rozpočtu. Podívejte se na veřejný dluh a pak mi řekněte jak z toho naše banky vyšly, zcestně interpretujete fakta.
25. 01. 2010 | 12:52

x napsal(a):

těch příspěvků nade mnou je razantně víc než 4 ... ještě lépe a přesněji se mezitím vyjádřil "mage" ... díky za to.
25. 01. 2010 | 12:53

JPK napsal(a):

Pane Sedláčku, ekonomové si sice připadají, jako NĚKDO, ale ve skutečnosti neznají ani zákon zachování hmoty, jinak by takové blbosti, jakých jsme dnně svědky, nemohli ani vypustit z ...
25. 01. 2010 | 13:35

Béda napsal(a):

mage,

Máte "pravdu". Lidstvo si obecně dnes žije velice blahobytně (ostatně i tady platí jak kdo) na veledluh - úvěry u bank, které z bankovních domů dělají všemocné mastodonty, kteří ač nemcni nejsou schopni sami ani umřít - které bohatnou ať je krize, konjunktura anebo válka. Díky neustále urychlovanému růstu a vzrůstajícímu konzumu při soustavném nárůstu obyvatel Země rapidně ubývá planetárních zdrojů. Víte, jak se tento vývoj ve finále promítne v ekonomice?

Člověk nemusí být žádným Stiglitzem, aby téměř s jistotou dokázal předpovědět, že v dlouhodobějším horizontu tento vývoj nutně povede k zásadnímu konfliktu, proti kterému soudobá krize je pouhým ševelením vánku před začínajícím tajfunem.
25. 01. 2010 | 13:47

jozka napsal(a):

Kdyby to nebylo k placi, tak neco pro zasmani:

http://www.tyden.cz/rubriky...
25. 01. 2010 | 13:54

mage napsal(a):

Beda

Důležitá rozhodnutí dělají politici, které volí obyčejní lidé, kteří nechtějí přijít o práci, nechtějí nižší výplatu, chtějí jistoty a veřejné služby (v Evropě obzvlášť).

Když jsem se jednou ptal kam zmizely peníze peníze vynaložené svého času na neúspěšnou záchranu nejmenovaného strojírenského podniku dostal jsem geniální odpověď. Odnesli si je domů tátové od rodin, kteří pracovali ve firmě, která už minimálně dva roky neměla existovat.

Podobně to je s odvracením recese. Nejde to bez ní, ale všichni chceme aby jí někdo odvrátil. Udělal to Alan Greenspan v roce 2001 a politici i jejich voliči jen tleskali. Teď to máme zpět a všichi chtěji po Obamovi aby zachraňoval usilovněji.

Nesdílím úplně vaší skepsi o budoucím vývoji.

Že velkobanky nemohou zkrachovat je zcela určitě špatně. Diskuse jestli je to selhání trhu nebo regulace bude rozhodně dlouhá.
25. 01. 2010 | 14:11

Jirka H. napsal(a):

mage:
Pořád mi přichází na mysl analogie z létání. Přesněji řečeno z fáze, kdy je letadlo těsně před pádem. Nos letadla míří vzhůru, motory řvou na plné otáčky, pilotovi se může zdát, že letadlo stoupá, ale při pohledu na výškoměr vidí, že ztrácí výšku, letoun se propadá a začíná se třást s blížícím se pádem. Pilot má dvě možnost, přesunout řídí páku dopředu, snížit uhel náběhu, umožnit letadlu v klesání zvýšení rychlosti a dostat se tak nebezpečného pádového stavu. Anebo se snažit dál stoupat za každou cenu, páku ještě víc přitáhnout, a tím se definitivně dostat do pádu a zřítit se k zemi.
25. 01. 2010 | 14:54

Béda napsal(a):

mage,

Já znám jinou písničku. Aktiva si přelil do své filiálky majitel podniku a původní firmu obtíženou pasivy nechal úspěšně zbankrotovat.
25. 01. 2010 | 15:11

alesdrobek napsal(a):

Emissary - jaká? No jestli jste toho Schiffa četl, tak je to jasné ne? Laciné peníze Fedu, stimulační balíčky, pobídky, subvence, dotace spotřeby, podpora žití si nad poměry.

A s tím Pírkem jsem vás opět nepochopil. Proč by mě to nemělo těšit? Četl jsem to hned, jak se to tu objevilo a potěšilo mě to velmi. Vždyť Pírko tam píše prakticky to samé co Schiff. A dokonce tam používá Schiffův vlastní příklad s jablky a pomeranči! (uvedený ve zde zveřejněném blogpostu, který jste podle svých slov četl)

Nebo co jste tím chtěl říct?
25. 01. 2010 | 15:19

mage napsal(a):

pro Jirka H.

To je výstižné přirovnání. Všichni létání rozumí (a asi i pilot) ví, že musí ubrat, srovnat a přistát protože letadlo nejspíš po tomhle kousku bude potřebovat i nějakou tu opravu.

Všichni v sekci pro cestující, ale křičí, že chtějí letět a ne přistávat, protože si to přece zaplatili z daní.

V okamžiku, kdy letadlo spadne, všichni začnou nadávat na pilota i odborníky na létání, že je na tuhle nepříjemnou eventualitu neupozornili (dost nahlas)...
25. 01. 2010 | 17:34

mage napsal(a):

Pro Béďa

Tu znám bohužel taky. Krást se nemá, všichni to víme a zloději mají být potrestáni. V tom rozhodně nejsme ve sporu.

Upřímně, těžko budeme hledat někoho, kdo by veřejně tvrdil opak. Bohužel, se najde dost lidí, kteří se tím neřídí i dost lidí, kteří nemohou s čistým svědomím křičet chyťte zloděje...
25. 01. 2010 | 17:43

mage napsal(a):

pro Jirka H.

vypadlo mi slovo v druhé větě, má tam být:

Všichni kdo létání rozumí...
25. 01. 2010 | 17:46

Emissary napsal(a):

Jen to pane Drobeku,

že Š. Pírko není zastáncem zásahů do ekonomiky ani v době recese či krize. A měl jsem takový dojem, že jste někde psal, že v omezené míře jste, ale nikoliv plošně. Nic víc v tom nehledejte.
25. 01. 2010 | 18:40

Josef Kos napsal(a):

To, že Tomáš Sedláček nebyl schopen, stejně jako mnozí další ekonomové hospodářskou krizi neznamená, že ji nikdo nečekal a že na ní nikdo nebyl připraven. To, že tomu tak byl,o u většiny je typické a statisticky podle počtu chytrých a hloupých lidí předvídatelné. Teprve krize ukáže, kdo je dobrý ekonom. Mnozí z krize vyjdou silnější než před ní a kdo nečekal vývoj by neměl předvídání budoucího vývoje jen pro svůj neúspěch zatracovat.
26. 01. 2010 | 01:06

Olga napsal(a):

Já bych řekla, že příčinou dnešní krize jsou dnešní ekonomové. Nejsou schopni myslet. Pouze se drží něčeho, co se již dříve neosvědčilo. Mají příliš nabiflovaných vědomostí, ale pracují jako počitač. Co do něj nevložíš, to v něm není. Pokud se na vše nešlo vědecky, tak se vše zvládalo. Dokonce bez počitačů a strojů. Dnes máme plno ukazatelů, které je nutno plnit, ale výsledky?
26. 01. 2010 | 07:18

mage napsal(a):

Pro Olga

jak jsem psal už předtím, máme například:
- bezprecedentní celosvětové bohatství
- dokážeme uživit bezprecedentní počet lidí
- žijeme nejdéle v historii a stále se to zlepšuje
26. 01. 2010 | 14:46

Lukáš napsal(a):

Zajímavé, že všeobecný názor je, že v ekonomii nelze předvídat nic. Ale že existují lidé, co nevystudovali ekonomickou "vědu", ale přesto rozumí psychologii davu, umí předpovídat změny trendu a mají pozoruhodnou historii úspěšných prognóz, to neřekne nikdo ( http://theautomaticearth.bl... ). Když někdo extrapoluje aktuální trendy, tak je ohromně překvapen vždy, když se změní.
28. 01. 2010 | 21:37

bulhar2 napsal(a):

Nam nezbyva, nez si se zkusenou babickou notovat:
Jak je to ve světě špatné,
nejlepší, že je to v Blatné,
přečte si, co je kde za doktrínu
a pak jde na latrínu.
06. 02. 2010 | 09:56

Links of London Jewellery napsal(a):

I mean I've left schools and places I didn't even know I was leaving them. I hate that. I don't care if it's a sad good-by or a bad goodby, but when I leave a place I like to know I'm leaving it. If you don't, you feel even worse.
31. 03. 2010 | 12:09

WILEYMaria31 napsal(a):

I will recommend not to wait until you earn enough money to buy all you need! You should get the <a href="http://bestfinance-blog.com...">home loans</a> or just college loan and feel free
20. 07. 2010 | 07:11

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy