Večírek se Švorcovou
Definitivní kolaps komunistického režimu v listopadu 1989 mne docela potěšil, ale pokud mělo jít o budoucnost, nedělal jsem si velké iluze. Bylo jasné, že to nebude žádná procházka růžovou zahradou. Ta se ostatně nekonala a nekoná ani kdekoliv jinde. Jak se dřív říkalo, všude chleba o dvou kůrkách. Což, pokud mi je známo, lze považovat za nadčasovou notorietu. S komunisty byla ta potíž, že to všechno dělali ještě mnohem horší, než to muselo být.
Takže nemám zakyslý pocit podvedenosti aniž čeho podobného, když se dozvídám, co se zase u nás událo. Někdy to ale je docela síla. Například když jsem si přečetl, že komunisti si udělali mejdan v sále Státních aktů Poslanecké sněmovny a na tu kalbu si pozvali soudružku Švorcovou, že aby jim něco zarecitovala.
Pro ty, kdo nevědí, co je Jiřina Švorcová, cituji část jejího životopisu z Wikipedie, kde popisují její aktivity před rokem 1989: „…schvalovala a prosazovala tvrdou cenzuru a profesní likvidaci a věznění umělců, které shledala nedostatečně uvědomělými. Aktivně působila při přípravě a prezentaci tzv. Anticharty. Za svou činnost byla odměněna postem v ÚV KSČ (1976), Řádem Vítězného února (1978) a titulem národní umělkyně (1984)“. K tomu pak za sebe dodávám, že to byla profesí herečka, ale co já pamatuju, vždycky byla sexy asi jako bečka kytu a nejrajcovnější filmovou scénu předvedla, když se v Králi Šumavy utopila v bahně. A po její postelové scéně z přiblblého seriálu Žena za pultem si mi zcela vážně stěžovalo několik známých, že když si na to vzpomenou, mají potíže s erekcí.
No, a tohle monstrum dovlekli komunisti do Parlamentu. Dokonce to tam prý recitovalo Lásku od Jacquese Preverta, což je stejně případné, jako kdyby si tam pozvali Dolfíka Hitlerů aby vyprávěl něco hezkého o Židech.
Uznávám, že z hlediska světodějných událostí je parlamentní extempore Švorcové asi stejně významné, jako když vám do piva spadne šváb. Což nic nemění na tom, že je to ekl a nerado se to vidí. A taky se to pak nedá pít. Zejména ale mám pocit, že je těch komunistických extempore nějak moc. Před čtrnácti dny adorovali „Vítězný únor“ a teď zase tohle. Nějak nám soudruzi ztrácejí povědomí kam patří.
Švorcová je ikonou normalizace. Nevím kolik herců vyhodila z práce osobně a kolika lidem zkazila nebo rovnou zcela zničila život, ale zcela jistě v těch nehezkých dobách vyváděla co možná nejvíc. Byla to angažovaná stranička par excelallence a není pochyb, že kdyby měla tu možnost, bude řezat krky co to půjde. Kdo si jí pozve na večírek, hlásí se k těm starým časům, stejně jako se k nim vehementně hlásí i zmíněná soudružka. A pokud jde o komunisty, nepochybuji, že jde o přihlášení zcela vědomé a úmyslné. Ony se jim ty časy líbí a viditelně se jim po nich i stýská. Včetně toho řezání krků.
Asi nepřipadá v úvahu, že by si z nostalgie po starých časech v Poslanecké sněmovně uspořádali večírek neonacisti. Stačí, když si chtějí zapochodovat u příležitosti nějakého jejich oblíbeného výročí, třeba Křišťálové noci anebo tak něco. Sice nemáme žádný zákon o tom, že by nacisté byli vyloženě škodliví a vraždili ve velkém, ale nějak se to ví a jak se jejich pohrobci začnou někde rojit, hned je z toho aféra. Pokud jde o komunisty, tak zákon máme. Uznávám, že zákony jsou obecně na něco jiného, ale tenhle existuje, je platný a komunistický režim podle něj vraždil, perzekuoval, kradl a vůbec, dělal lidem to nejhorší. Ale když se u příležitosti nějakého jejich oblíbeného výročí začnou rojit komunisti, nic se neděje. Což nedává smysl.
Primárně lze jen žasnout, že vedení Sněmovny, které, pokud se něco nezměnilo, vesměs není v komunistické partaji, trachtaci se Švorcovou připustilo. Dost na tom, když se smečkují někde na Letné, ale zrovna v Parlamentu by to snad být nemuselo. Sekundárně si pak člověk musí položit otázku, jak můžeme chtít, aby nějaké přitroublo nehajlovalo a nenosilo na klopě haknkrajc, neb jest to propagace hnutí, porušujícího lidská práva, když originál porušovatelka lidských práv se veselí s prima holkama, jak se vyjádřila do medií, v sále Státních aktů Poslanecké sněmovny? Mám pocit, že si bychom si měli rychle vybrat. Buď všem stejnou svobodu anebo na všechny stejný metr.
Je zvláštní, že je spousta lidí, kteří jsou ochotní se jít osobně postavit do cesty neonáckům, kteří sice mají nehezkou zábavu a nepěkné idoly, ale pokud vím, osobně na svědomí nikoho nemají. A jak se zdá, nikomu nevadí pořádání večírku ve státních prostorách s návštěvníky, kteří nejen velebí navlas stejný politický systém, ale dokonce mu aktivně sloužili a obrazně řečeno, mají na rukou krev. Nemám rád, když se kvůli každé pitomině říká, že jsme absurdistán. Jsme ale zem, která má úřední glejt na škodlivost komunistického režimu. Jsme také zem, kde doposud chybí definice odbojářů, kteří proti tomu režimu bojovali. A konečně jsme zem, kde se představitelé komunistické strany, té, o které je zmíněný zákon, veřejně hlásí k převratu, jímž ta hrůza začala. A na jejich večírku, uspořádaném v Parlamentě, se potlouká prominentní představitelka toho zákonem odsouzeného komunistického režimu. Tedy to mi trochu absurdní připadá.
Takže nemám zakyslý pocit podvedenosti aniž čeho podobného, když se dozvídám, co se zase u nás událo. Někdy to ale je docela síla. Například když jsem si přečetl, že komunisti si udělali mejdan v sále Státních aktů Poslanecké sněmovny a na tu kalbu si pozvali soudružku Švorcovou, že aby jim něco zarecitovala.
Pro ty, kdo nevědí, co je Jiřina Švorcová, cituji část jejího životopisu z Wikipedie, kde popisují její aktivity před rokem 1989: „…schvalovala a prosazovala tvrdou cenzuru a profesní likvidaci a věznění umělců, které shledala nedostatečně uvědomělými. Aktivně působila při přípravě a prezentaci tzv. Anticharty. Za svou činnost byla odměněna postem v ÚV KSČ (1976), Řádem Vítězného února (1978) a titulem národní umělkyně (1984)“. K tomu pak za sebe dodávám, že to byla profesí herečka, ale co já pamatuju, vždycky byla sexy asi jako bečka kytu a nejrajcovnější filmovou scénu předvedla, když se v Králi Šumavy utopila v bahně. A po její postelové scéně z přiblblého seriálu Žena za pultem si mi zcela vážně stěžovalo několik známých, že když si na to vzpomenou, mají potíže s erekcí.
No, a tohle monstrum dovlekli komunisti do Parlamentu. Dokonce to tam prý recitovalo Lásku od Jacquese Preverta, což je stejně případné, jako kdyby si tam pozvali Dolfíka Hitlerů aby vyprávěl něco hezkého o Židech.
Uznávám, že z hlediska světodějných událostí je parlamentní extempore Švorcové asi stejně významné, jako když vám do piva spadne šváb. Což nic nemění na tom, že je to ekl a nerado se to vidí. A taky se to pak nedá pít. Zejména ale mám pocit, že je těch komunistických extempore nějak moc. Před čtrnácti dny adorovali „Vítězný únor“ a teď zase tohle. Nějak nám soudruzi ztrácejí povědomí kam patří.
Švorcová je ikonou normalizace. Nevím kolik herců vyhodila z práce osobně a kolika lidem zkazila nebo rovnou zcela zničila život, ale zcela jistě v těch nehezkých dobách vyváděla co možná nejvíc. Byla to angažovaná stranička par excelallence a není pochyb, že kdyby měla tu možnost, bude řezat krky co to půjde. Kdo si jí pozve na večírek, hlásí se k těm starým časům, stejně jako se k nim vehementně hlásí i zmíněná soudružka. A pokud jde o komunisty, nepochybuji, že jde o přihlášení zcela vědomé a úmyslné. Ony se jim ty časy líbí a viditelně se jim po nich i stýská. Včetně toho řezání krků.
Asi nepřipadá v úvahu, že by si z nostalgie po starých časech v Poslanecké sněmovně uspořádali večírek neonacisti. Stačí, když si chtějí zapochodovat u příležitosti nějakého jejich oblíbeného výročí, třeba Křišťálové noci anebo tak něco. Sice nemáme žádný zákon o tom, že by nacisté byli vyloženě škodliví a vraždili ve velkém, ale nějak se to ví a jak se jejich pohrobci začnou někde rojit, hned je z toho aféra. Pokud jde o komunisty, tak zákon máme. Uznávám, že zákony jsou obecně na něco jiného, ale tenhle existuje, je platný a komunistický režim podle něj vraždil, perzekuoval, kradl a vůbec, dělal lidem to nejhorší. Ale když se u příležitosti nějakého jejich oblíbeného výročí začnou rojit komunisti, nic se neděje. Což nedává smysl.
Primárně lze jen žasnout, že vedení Sněmovny, které, pokud se něco nezměnilo, vesměs není v komunistické partaji, trachtaci se Švorcovou připustilo. Dost na tom, když se smečkují někde na Letné, ale zrovna v Parlamentu by to snad být nemuselo. Sekundárně si pak člověk musí položit otázku, jak můžeme chtít, aby nějaké přitroublo nehajlovalo a nenosilo na klopě haknkrajc, neb jest to propagace hnutí, porušujícího lidská práva, když originál porušovatelka lidských práv se veselí s prima holkama, jak se vyjádřila do medií, v sále Státních aktů Poslanecké sněmovny? Mám pocit, že si bychom si měli rychle vybrat. Buď všem stejnou svobodu anebo na všechny stejný metr.
Je zvláštní, že je spousta lidí, kteří jsou ochotní se jít osobně postavit do cesty neonáckům, kteří sice mají nehezkou zábavu a nepěkné idoly, ale pokud vím, osobně na svědomí nikoho nemají. A jak se zdá, nikomu nevadí pořádání večírku ve státních prostorách s návštěvníky, kteří nejen velebí navlas stejný politický systém, ale dokonce mu aktivně sloužili a obrazně řečeno, mají na rukou krev. Nemám rád, když se kvůli každé pitomině říká, že jsme absurdistán. Jsme ale zem, která má úřední glejt na škodlivost komunistického režimu. Jsme také zem, kde doposud chybí definice odbojářů, kteří proti tomu režimu bojovali. A konečně jsme zem, kde se představitelé komunistické strany, té, o které je zmíněný zákon, veřejně hlásí k převratu, jímž ta hrůza začala. A na jejich večírku, uspořádaném v Parlamentě, se potlouká prominentní představitelka toho zákonem odsouzeného komunistického režimu. Tedy to mi trochu absurdní připadá.