Banky jako zlo

11. 06. 2010 | 10:20
Přečteno 12260 krát
Zprávy z válečných oblastí a tváře vrahů v bulvárních novinách v nás mohou vzbuzovat hrůzu. Skutečné zlo je však jako vždy mnohem nenápadnější. Číhá na nás především v mramorových sálech bank.

Slavná feministka a teoložka Dotehee Sölle kdysi napsala, že hřích na nás nečíhá v posteli, ale na místech kde, se konají politická rozhodnutí. Pokud si někdo myslí, že tím místem jsou prostory parlamentu či kabinety vlády, je na omylu, můžeme s ním mít soucit, stejně jako měl Mick Jagger soucit s ďáblem, který je už jen směšnou figurkou.

Skutečná rozhodnutí jsou dnes v rukou transnacionálního kapitálu. Jeho hlavními představiteli už nejsou průmyslníci, v nichž viděli hlavní ekonomickou moc Tocqueville se Smithem a jak se nám snažili namlouvat Friedmannovští neoliberálové. Hlavním politickou a ekonomickou silou jsou bankéři.

Neznáme většinou jejich jména a oni o to ani nestojí. Dělají potichu svou politiku, jejímž jediným smyslem je zisk za jakoukoli cenu. Včetně lidských životů. Vznik bankovních domů se zdál z počátku dobrým počinem, který umožnil poskytování peněz na rozbíhající se koloniální expanzi. Dnes však role velkých bankovních domů dosáhla moci, jakou nemá naprostá většina států na této planetě. Z anděla Lucifera se stal padlý satan.

V roli obyčejných čertů pak můžeme vidět jeho pohůnky. U nás například Zámečníka, Rusnoka či Kohouta. Poslední jmenovaný však působí spíše jako Trepifajksl z Dalskábatů. Je průhledný, jak obhajuje korupční systém, na němž vyrostl jeho šéf Kelner. Bohatství, z něhož mu ukapává dost na obživu i na psaní nesmyslů pro kdekoho, nepochází z nějakých grandiózních projektů. Je to prostě jen lichva, zvaná spotřebitelské úvěry, na kterou se jeho boss orientuje. Jejich bohatství roste z peněz těch nejchudších a je vydupáno stovkami vymahačů a exekutorů. Následky platíme všichni.

Sám Kohout ve snaze přiblížit se svému ideálu si založil se Zámečníkem firmičku, která – pod vlajkou dobročinnosti – za provizi zprostředkovává šedesáti procenty úročené lichvářské úvěry pro chudáky v Mexiku.

Jediným kabrňákem v tomto oboru zůstává ekonom Sedláček. Svým osobitým a okouzlujícím stylem dokáže sdělovat naprosto nesmyslné banality, a zastírat tak skutečné problémy. Ten jediný by mohl kandidovat na českého Mefista.

Společně tak dokážou zastírat hříchy bank, které nás nejen ochuzují o miliardy, ale navíc nás připravují o ekonomickou kontrolu nejen ve vlastní zemi, ale dnes už na celé planetě.

Mnoho lidí se dodnes mylně domnívá, že vydávání peněz je v rukou států. Není to pravda. Ve většině zemí dnes banky vydávají přibližně pětkrát více peněz než suverén. Nevydávají je v podobě bankovek a mincí, tuto nákladnou činnost přenechávají na bedrech daňových poplatníků. Vydávají je prostě v podobě půjček, kterých mohou poskytnout až násobně více, než mají reálného kapitálu.

Vezměme prostý příklad. Banky mohou půjčovat 90 % svého kapitálu. Jestliže má 1000 Kč, může půjčit 900. Když si je půjčíte, uložíte je zase na konto v bance a banka se pokusí najít někoho, kdo si půjčí 891 Kč. A tak to běží, až z tisícovky vydané státem vznikne 10 000 vydaných bankou, které existují sice jen na účtech klientů, ale reálně se s nimi nakládá.

Již v lednu 1965 volal v dolní sněmovně poslanec kapitán Henry Kerby po návratu práva vydávat měnu zpět do rukou koruny. A navrhl také řešení. Po něm přišli mnozí další, kteří na to upozorňovali a kteří předpokládali to, co se stalo: po menších krizích způsobených tímto efektem přijde nakonec jedna velká celosvětová.

Kdo to ovšem zaplatí? Je jasné, že pokud by se v jeden okamžik všichni střadatelé rozhodli vybrat své uložené peníze, nedostalo by se na ně dost peněz. Proto si bankéři na politicích vymohli záruky, že v takovém případě bude pohledávky hradit daňový poplatník.

Ovšem celá tato transakce nekončí u deseti tisíc. Přidávají se k tomu úroky. Úroky přivádí do banky další reálné peníze, a tak banka může poskytovat další půjčky, a vytvářet tak mnohem více peněz, než by byl stát schopen natisknout.

Úroky byly již od začátku vzniku peněz vnímány velmi negativně. Představte si, že král vydá sto mincí, za které nakoupí nějaké zboží. Prodejce se rozhodně, že nic nakupovat nebude a peníze bude půjčovat na 10% úrok. Jak mu ovšem dlužníci mohou vrátit 110 mincí, když jich bylo vydáno jen sto? Nemohou, a tak někdo přijde o majetek.

Proto i většina náboženských systémů úrok zakazovala. V křesťanství se to podařilo prolomit, ale například islámské bankovnictví stále nemůže poskytovat peníze na úrok. Půjčování peněz probíhá na základě spolupodílnictví. Věřitel i dlužník tak mají společnou odpovědnost za poskytnutou půjčku a banky – ovšem jen teoreticky – nemají možnost využívat úvěrů ke zbídačování lidí, kteří nikdy žádnou půjčku dostat neměli. Jako je tomu u nás!

Peníze byly vytvořeny jako oběživo, jehož prostřednictvím si vyměňujeme služby a zboží. „Podnikat“ s penězi je proti smyslu jejich účelu. Totéž platí o ukládání peněz, zvláště v bankách, které s nimi podnikají mimo region, pro které byly peníze vydány. Pokud někdo za peníze nic nenakupuje a jen je šetří, omezuje tak možnosti jiných podnikat, nakupovat a prodávat. Pokud tedy někdo chce spořit, měl by tak činit ve zboží či ve službách, nikoli v penězích. Kdo spořit v penězích chce, měl by za to platit úrok tomu, kdo peníze vydal.

To je také koncepce takzvaných „značených peněz“, které jsou zaváděny formou dobropisů v mnoha mikroregionech na celém světě. Jejich smyslem je podpořit lokální ekonomiku, a to se jim daří natolik úspěšně, že bankéři a politici neustále vymýšlejí způsoby, jak jim v tom zabránit.

Změnu, po které volají rozumní ekonomové, nemůžeme očekávat brzy. Pokud však nepřijde, je hloupé si myslet, že se nám podaří vytvořit efektivní hospodářský systém.

K tomu, aby ke změně došlo, ovšem potřebujeme moudré a angažované občany. Kde je ovšem vzít? Řešení této otázky je mnohem složitější, než případná aplikace vyzkoušených modelů efektivního finančního systému.

Deník Referendum 4.6.2010

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

neo napsal(a):

To je zase blábol. kdo si nechce půjčovat na 60% úrok, nemusí.

Kdo nechce spořit, nemusí
kdo nechec využívat bankovních služeb, nemusí.

Pane Tožičko, klidně si pěstujte kedlubny, nejezte maso, plaťte plátěnejma kapesníkama a nebo zkuste barter..to je vaše věc
11. 06. 2010 | 10:35

Jedla napsal(a):

neo:

Klidně u toho komplu seďte dnem i nocí, a kdokoliv cokoliv napíše k zamyšlení, hned ho ocejchujte. .. to je vaše věc.

Ale některé z nás myšlení tolik co Vás zase nebolí a přemýšlet o tom stejně budeme ... a to je zase naše věc.
11. 06. 2010 | 10:43

neo napsal(a):

Jedla:

tohle neni k zamyšlení, to je neskutečná hloupost.

Bankovnictví a peněžnictví se rozvíjí 1000let a jen několik Tožičků v tom vidí zbídačování lidí. Přitom jim to nikdo nevnucuje.
11. 06. 2010 | 10:48

alesdrobek napsal(a):

neo - pan Tožička je nesmírně zajímavý bloger. Málokdy se vidí tak neobvyklá kombinace naprosté ekonomické zbloudilosti a autentického vhledu do problémů tohoto světa, které většina tzv. odborníků není schopna pojmenovat, ať už z intelektuální nedostatečnosti nebo zbabělosti.

S tím úrokem máte samozřejmě pravdu, je proto vysoký, protože je v něm započítáno značné riziko nesplacení. Nikdo navíc nikoho k ničemu nenutí. Lidé s dobrým srdcem jako pan Tožička často zapomínají, že chudí lidé v rozvojových zemích mají mnohdy jen dvě možnosti - buď úvěr za 60%, nebo vůbec žádný. Zdůrazňuji mnohdy. Samozřejmě existují programy jako mikrobankovnictví apod., ale ty jsou velice limitované a musí se těžce dotovat.

Nedávno jsme viděli v přímém přenosu, jak to dopadlo, když se rozdávaly ohromné úvěry za pár procent s nulovou akontací lidem, kteří si takové podmínky nemohli dovolit. Ekonomická realita je neoblomná, narozdíl od našeho srdce.

Jinak ale doporučuji ještě jednou přečíst, co pan Tožička píše o bankovní praktice zvané úvěrová expanze. O tom, jak vlastně dneska vznikají peníze. Je to informace, kterou dnes drtivá většina lidí naprosto netuší, a přitom jde o absolutně klíčovou znalost. Právě tahle praktika je hnilobou, která nahlodává kořeny nejen bankovního systému, ale i celé ekonomiky a která je tou nejhlubší a nejpůvodnější příčinou všech finančních krizí už od renesanční Itálie.
11. 06. 2010 | 10:49

alesdrobek napsal(a):

Ještě k těm bankám - pro zájemce článek, který jsem napsal před dvěma lety, když mi začalo svítat, jak to v tom bankovnictví vlastně funguje:

http://navolnenoze.cz/blog/...
11. 06. 2010 | 10:52

pepa napsal(a):

neo:

Pan Tožička je snad první v tomto blogu, kdo upozorňuje na podstatu ekonomických problémů světa. To, že jste to nepochopil, je pouze Vaše vina, tak nekritizujte pana Tožičku. Lidí jako jste Vy je drtivá většina, proto není naděje na dobrý konec.
11. 06. 2010 | 10:57

neo napsal(a):

alesdrobek:

Pan Tožička je zajímavý bloger, o tom žádná. Dokáže pobavit jako v článku o lokálních platidlech o povodních...

Jinak pan Tožička píše o emisi peněz v úvěrech jako o nebezpečí. Ano, samozřejmě tu je riziko a jak správně řečeno také příčina krizí. Ale zkuste si to představit bez toho. Myslíte, že by bez takových úvěru světová ekonomika nekrachla? Já se domnívám, že by to byl konec civilizované společnosti.
11. 06. 2010 | 11:07

JC napsal(a):

alesdrobek,
K té "výrobě" peněz bankami.

Představte si, že lidstvu přinesu projekt na kolonizaci Marsu, kterou provedou mimozemšťané. Investice bude 5x větší než je všechno bohatství na světě, návratnost za 3 roky a
Mimozemštan bude chtít peníze "na prkno"
Jakým způsobem ty banky ty peníze vytvoří ?
P.S. Tištění papírků neberu, to banky/komerční/ nesmí.
11. 06. 2010 | 11:08

neo napsal(a):

JC ,

to je extrém:) stačilo by použít reálné příklady, i když ani to není nutno, pan Drobek to jistě ví i bez nich. Celosvětová hyperinflace, neskutečná nezaměstnanost, extrémní kriminalita, naprostá blokace jakéhokoli rozvoje, enormní bída vysokého procenta celosvětové populace, vysoká úmrtnost.... kam se hrabe hospodářská krize opakující se v cyklech.
Nakonec by to skončilo jako v nějakém scifi typu Equilibrium
11. 06. 2010 | 11:17

JC napsal(a):

alesdrobek,
P.S.
Vy s Tožičkou vidíte zlo v bankách, já ho naopak vidím v nesplácení úvěrů.
11. 06. 2010 | 11:17

schlimbach napsal(a):

Neo

bolí vás myslet, nebo toho vůbec nejste schopen?

JC vám pro pochopení tvorby peněz komerčními bankami z ničeho díky systému frakčních rezev je třeba ještě co? Řekněte - jestli mám rozsvítiv koupelně, vstanu a udělám to - klidně mluvte.

Pan Tožička ukazuje přiklad, kdy povinná rezervy je 10 % (např USA, Rusko a další země) u nás je povinná rezerva 2% - potřebujete ještě dodat něco víc?
11. 06. 2010 | 11:19

void napsal(a):

tady můžete nalézt celou věc vysvětlenou podrobněji: http://www.youtube.com/watc...

jinak jde myslím o učivo 2 semestru na VŠE.

nemyslím si, že je stávající finanční systém ideální. souhlasím s tím, že velké/páteřní banky mají vliv větší než si většina lidí myslí. což ovšem do značné míry souvisí i s posunem od průmyslové společnosti počátku 20.století ke společnosti služeb. otázkou je co bude následovat - třeba za 50 let budeme to samé psát o Google, Apple, Sun Microsystems, Microsoft atd...

rád bych se zeptal jaké jsou dalsi vyzkoušené efektivní bankovní systémy? (islámské bankovnictví se mi nezdá jako nejlepší řešení, lokální peníze také ne, barterové obchody na lokální úrovni také ne, "značené peníze" - vrátilo se 0 odkazů na Google)
11. 06. 2010 | 11:20

JC napsal(a):

neo,
Pan Drobek má Robinsona, já mimozemšťany.
Každopádne podle pana Drobka by neměl být problém to vyřešit.
11. 06. 2010 | 11:20

schlimbach napsal(a):

neo

možná při trošce zamyšlení by vám došlo, proč se krize cyklicky opakuje a v jakých interevalech a zda náhodou ty intervaly nezávisí od výše úroků pochtívaných bankami.
11. 06. 2010 | 11:22

schlimbach napsal(a):

JC

nespácení úvěru je logické, pokud systém, který emituje do systému určitý objem peněz chce z něj vytáhnout o x % vyšší objem - to ale každý hlupák chápe, inteligent na to potřebuje několik semestrů vysokoškolského vzdělání a stejně to nakonec nepochopí, že?
11. 06. 2010 | 11:23

schlimbach napsal(a):

11. 06. 2010 | 11:25

alesdrobek napsal(a):

void - o alternativních bankovních systémech výborně píše profesor Lawrence White z George Masonu. Studoval tzv. konkurenční bankovní systémy, zejména ten skotský, a ukázal, že byly podstatně stabilnější než ty dnešní centralizované. Čili to je jedna možnost. (Google/Wiki - free banking).

JC - ne, vůbec si nemyslím, že není problém to vyřešit. Naopak si myslím, že správné řešení, tedy onu praktiku zakázat, je sice hezké, ale v praxi nemožné.
Možnou odpovědí je právě výše zmiňovaný konkurenční bankovní režim, kdy by banky kvůli konkurenčnímu tlaku samy omezovaly, kolik peněz budou vyrábět.
11. 06. 2010 | 11:29

neo napsal(a):

Schlimbach,

povinné rezervy 2% má celá eurozóna. Vyšší jsou jen v několika zemích jako Pakistán Burundi Ghana Sri lanka Venezuela Tadžigistán nebo Jordánsko (tam už je to vážně extrém)
11. 06. 2010 | 11:30

pepa napsal(a):

JC:

Mohl byste nám vysvětlit jak by se daly úvěry splatit? Nadnárodní elita má astronomické zisky, takže po odečtení osobní spotřeby a investic jí zbývá stále ohromné množství peněz, pro které nemá jiné uplatnění než je poskytnout jako půjčku chudákům, kteří nedostávají za práci plnou hodnotu a bez úvěrů by si nemohli koupit vše co vyrobí. Takže se jedná o jednosměrný penězovod od boháčů k chudákům. Pokud by se měly dluhy splatit, musel by tento penězovod obrátit směr. To znamená chudáci by se museli stát majiteli firem a ze ziskem prodávat boháčům, pak by ze zisku mohli splácet dluhy. Myslíte, že se to stane?
11. 06. 2010 | 11:31

jarpor napsal(a):

JC

K Všim poznámkám, s nimiž nenám problém bych ještě dodal :

A kdyby ty "zlé" banky (lépe jejich majitelé ) ještě měli jistotu, že v potížích, když si vkladatelé bucou chtít vybrat své peníze, že jim stát (politici) ukáže dlouhý nos... a došlo by na majetek vlastníků bank... soudím, že by ani ona úvěrová expanze nebyla tak "expanzívní"...

Hezký den
11. 06. 2010 | 11:34

Tencokida Hnuj napsal(a):

void
Budeme stále psát o tomtéž. Pořád to bude o GS. I v případě toho Googlu.

Rozplést gordický uzel derivátů derivátů derivátů skutečně nebude snadné.

Ale Alexandra bych k tomu raději nezval.
Mohlo by to dopadnout hůř, než to pomalé a vleklé rozplétání.

Mějte se.
schlimbach
Je dobře že se tady občas objevíte. Jste jeden z mála , co nepotřebuje berli ideologie, tak jako mnozí mrzáci odtuď či odjinud.
Nechtěl byste v mé chystané Straně s kloboukovou mocí zastávat post stínového ministra financí ?

Mějte se.
11. 06. 2010 | 11:36

alesdrobek napsal(a):

jarpor - ano, přesně tak, to je podstata konkurenčního bankovního systému (free banking) nepodporovaného a nedotovaného státem. Byl by mnohem menší, opatrnější a méně expanzivní.
11. 06. 2010 | 11:40

tomastozicka napsal(a):

Když nemůžete najít "značené peníze", hledejte "stamped money" a Silvio Gesell
11. 06. 2010 | 11:46

hoven napsal(a):

samozřejmě, že by peníze měly do ekonomiky vydávat banky a ne státy. bohužel to tak leckdy není a pak přicházejí krize. stát by se do ekonomiky moc míchat neměl. svést krizi na zlé bankeře....je to strašně hloupé, trik pro hloupou lůzu, která to chce prostě od politiků slyšet. vždycky se na někoho musí ukázat prstem na židy , ted na banky. tožička, když vubec nerozumíš tržní ekonomice, tak do toho nekecej, protože žvaníš hrozný blbosti.
11. 06. 2010 | 11:51

jarpor napsal(a):

Aleš Drobek

Teď jen najít způsob, jak takový přístup státu (politiků) k bankám, které mají vklady vkladatelů, (politikových voličů) "naodinovat"...
a to nejen v nějaké části bankovního sektoru ale de facto všude...

Ač optimista - je to sci-fi...
dokud takový systém neklekne totálně...

Hezký den
11. 06. 2010 | 11:59

schlimbach napsal(a):

TCKH

děkuji za nabídku, ale než budu moci takový post zastávat, musím ještě dlouho studovat :)
11. 06. 2010 | 12:01

schlimbach napsal(a):

hoven

snad někdy pochopíte, že je to zcela opačně, než píšete
11. 06. 2010 | 12:02

Tencokida Hnuj napsal(a):

Too big to fall.

http://online.wsj.com/artic...
a odlehčeně zde :

http://blogs.wsj.com/deals/...
11. 06. 2010 | 12:03

Frante napsal(a):

Autor

Kdyby se peníze nesměly půjčovat na úrok (kdybychom zakázali to "zlo"), z čeho by banky platily svůj provoz? Ohledně toho rizika- jak byste si konkrétně představil uplatnění pravidla, že "věřitel i dlužník mají společnou odpovědnost za poskytnutou půjčku"? Tj. když klient přestane splácet, má banka prostě smůlu, protože to je taky její zodpovědnost? Jestli vám dobře rozumím, bylo by prospěšné zrušit banky i za cenu, že si lidi budou moci půjčovat jen u známých a úspory přechovávat doma v trezoru?
11. 06. 2010 | 12:04

Tencokida Hnuj napsal(a):

Rumcajs
Začínáš být trapný, ne vtipný. Bacha na to, pravicový barde !
Ale to bude asi tím horkem. Též mi pomalu začíná kapat na karbid.

Měj se.
11. 06. 2010 | 12:06

Inflace napsal(a):

Kdo spoří v penězích, díky inflaci úrok platí ;-)
11. 06. 2010 | 12:14

Petr Zenkl napsal(a):

Obávám se, že ten "prostý příklad" uvedený v článku, je prostý smyslu. Pokud si někdo půjčí peníze v bance, zajisté tak nečiní proto, aby si je v té bance uložil na účet, to by byla ještě větší pitomost než půjčky na dovolenou nebo na vánoční dárky. Většinou spíš půjčka slouží k nákupu nějakého zboží, a možností, co s těmi penězi pak udělá prodejce toho zboží, je neúrekom - uložení do banky je jen jedna z nich. Taky si s nima může, jsa zlotřilý kapitalista, zapalovat doutníky :)
11. 06. 2010 | 12:39

void napsal(a):

tomastozicka:
diky za tip mrknu se na to

Tencokida Hnuj:
co myslíte tím GS:
- global supremacy
- goldman sachs
- country code top-level domain (ccTLD) for South Georgia and the South Sandwich Islands
- globální spiknutí

alesdrobek:
taktez diky za tip, urcite se podivam

jdu vytvaret hodnoty, jestli se mi nezadari , bude tato diskuze zbytecna. vsichni budeme mit na ucte jednu velkou nulu (stale nechapu jak muzou lide spolehat na neco tak nespolehliveho jako programy vytvorene lidmi tak chybujicimi jako jsem ja :-)) )
11. 06. 2010 | 12:44

schlimbach napsal(a):

Petr Zenkl - mýlíte se velice pane. To, že banka stvoří peníze díky půjčce je fakt, protože je jedna, jestli ty půjčené peníze do banky vloží dlužník, nebo kdokoliv jiný, kdo je od dlužníka získal, důležité je to, že ty peníze se prostřednictvím dlužníka dostaly do oběhu a v tom oběhu se dostávají na účty bank, kde slouží základem kromě jiného pro další půjčky ...
11. 06. 2010 | 12:48

schlimbach napsal(a):

Rumcajs

stále více ukazujete jak vám chybí informace, nebo ze sebe děláte placeného hlupáka?
11. 06. 2010 | 12:50

tomastozicka napsal(a):

Bezúročný bankovní systém navrhoval a realizoval již Silvio Gesell:
http://www.denikreferendum....
Je široce rozepsán v knihách Margrit Kennedy
http://vortik.txt.cz/clanky...

V AJ či NJ je toho více, protože se to tam i praktikuje, podobně jako fungují bezúrokové lokální banky ve Švédsku či Švýcarsku.
Za zmínku stojí i práce Richarda Douthwaita, ve slovenštině je Ekológia peňazí. Jeho nejznámější knihou je popis funkčních lokálních ekonomik Short Circuit, kniha byla pak Diefenbacherem doplněna o německé příklady pod názvem Jensaits der Globalisierung.
11. 06. 2010 | 12:55

stejskal napsal(a):

Dobrý den,

smazal jsem tři urážlivé resp. násilnické výkřiky, neboť tyto jsou v rozporu se záměrem našich stránek, tedy poskytovat prostor pro věcnou a korektní debatu.

Pane Rumcajsi, brzděte, nerad bych mazal vše, co zde napíšete.

Děkuji za pochopení.

Libor Stejskal, editor blogů
11. 06. 2010 | 13:03

David napsal(a):

Pepa - 11.06.2010 - 10:57:54

to vystihl. Výstižněji bych to nenapsal.

Protože to stojí za zopakování, proto cituji:

pepa napsal(a):

„Pan Tožička je snad první v tomto blogu, kdo upozorňuje na podstatu ekonomických problémů světa.

To, že jste to nepochopil, je pouze Vaše vina, tak nekritizujte pana Tožičku.

Lidí jako jste Vy je drtivá většina, proto není naděje na dobrý konec.“
11. 06. 2010 | 13:06

wbgarden napsal(a):

Budu neustále opakovat, jeden si dost naivné myslí, že už bude konečně klid, a ejhle, vrazi z vólstrýtu a jiné iljičoviny přijíždějí odjinud. Halelujááá...
Holt, každej kdo má víc než já, musí být pěknej lump. Závist je věčná...

XXX

Je to námět velmi
tklivý
Svět nikdy nebyl
Spravedlivý
Však vždy dobrák našel se
Co opravit ho
chtěl
A jak tak líbezně k nám
pěl
Odkazů nechal
přehršel
A hřbitovy plné
mladých
Těl...

http://ateo.cz/f/images/m/m...
Veselé krizování a bude líp..
Správní bankéři zde:
http://kaifolog.ru/uploads/...
11. 06. 2010 | 13:12

neo napsal(a):

David, Pepa:

Můžu klidně upozornit na fakt, že přebíhat silnici na oranžovou je riziko, ale také bych neměl zapomenout dodat, že přeběhnutí na červenou je sebevražda.

Pan Tožička tedy jen poukazuje a asi nevidí ty dopady, kdyby to bylo jinak.

Tyto ekonomické problémy jsou marginální ve srovnání s tím, co by nastalo po zastavení úvěrování např..
11. 06. 2010 | 13:12

Tencokida Hnuj napsal(a):

void

Před několika týdny jsem pobýval u mých bývalých opatrovníků Moše Goldmana a Izáka Sachse. Při návštěvě
jejich firmy jsme kromě vzpomínek na mé působení zde, kdy jsem byl zaměstnán jako vymetač zlaťáků zpoza
lavic a koutů (hlavním předmětem podnikání obou starých pánů, jak jistě všichni víte, je totiž přehrabávání
stále se zvětšujících hromad zlaťáků), probírali i současné dění tam či onde. Řeč došla i na fenomen
stárnoucí populace a jaký to má vliv na penzijní systémy jednotlivých zemí.
Oba staří pánové se při té řeči na sebe významně podívali, povstali, vzali mě za ruku a řekli : " Tenco,
pojď do dílny, něco ti ukážeme."
Potěšen a dojat tím, že mohu nahlédnout do prostor, v kterých jsem kdysi dnes a denně dlouho do noci
trávil svůj čas vymetáním zlaťáků zpoza lavic a koutů, povstal jsem též a následoval oba staré pány.
Jaké bylo mé překvapení, když jsem v "mé" dílně pojednou spatřil ty obrovské kupy zlaťáků, které pomocí
techniky - buldozerů a bagrů- přehrnovala ranní směna.
Jak jen jsem byl dojat, když jsem na jejich montérkách uviděl nápis Tenco´s Lonely Hearts Group ! Ještě
dnes nemohu slovy vajádřit ten pocit, který mi tehdy úplně vysušil a sevřel hrdlo.
Vděčně a obdivně jsem vzhlédl k oběma starým pánům. Ti jen mávli rukou a ukázali směrem do jednoho kouta.
Tam jsem uviděl malou hromádku zlaťáků, docela maličkou - tak na jednu lžíci bagru, jak se chudinka krčí
mezi všemi těmi obrovitými kupami.
"Víš odkud je tahle hromádka, Tenco ?", zeptal se mě pan Moše Goldman.
Zavrtěl jsem hlavou.
"Ta je z České republiky. Oni tam totiž ještě zatím neprovedli penzijní reformu", povzdechl smutně pan
Izák Sachs.

To je vše. Ale nevím, zda tomu či onomu tato má informace k něčemu bude až ponese své peníze tam či onam.
11. 06. 2010 | 13:17

voroshilov napsal(a):

David:
Podstata ekonomickych problemu sveta je davno znama,pan Tozicka opakuje zname veci,ale jenom u banku to nekonci-stinova vlada nadnarodnich monopolu,privazanost financniho sveta na dolar a jeho vrtochy,realne snizovani vyroby v zapadnich zemich a prenos do asijskych zemi za levnou pracovni silou-tam se ovsem za vyrobou stehuje i vedecka intelektualni trida a Zapad nepotrebuje socialni stat,stagnace skutecnych vedeckych oboru jako kosmicky program a revolucni technologie vymenou za pofiderni pokrok v mobilech a mikroprocesorech,nezajem velkych firem o ekologii prumyslovych zemi... a hlavne-zmizela protivaha zralocimu kapitalismu"chikagskych hochu"v podobe socialistickeho bloku a SSSR,to co vidame dnes nekdo rikal neofeudalismus-s takovym prirovnanim bohuzel souhlasim!
11. 06. 2010 | 13:21

schlimbach napsal(a):

neo
co to proboha melete, pokud si společnost spravuje sama svoji měnu, proč by mělo dojít k zastavení úvěrování. právě naopak, dnes pár idiotů stojících za globálními finančními toky schválně přiškrtilo úvěrování a krize byla na světě a přitom to udělali pouze ve snaze znovu přerozdělit reálná aktiva ve světě.
Pořád se také skloňuje globalizace jak je potřebná, jak se s ní nedá nic dělat. Dá se dělat a mnoho. Zavřít hranice cizímu kapitálu - sami si ho vytvoříme kolik budeme potřebovat s vlastní měnou a zakázat spekulaci s penězi. Obchodovat pouze s reálným zbožím a bude po chudobě a po válkách.
11. 06. 2010 | 13:24

neo napsal(a):

schlimbach, ty zasloužíš Nobela. Obama ho dostal nespravedlivě.
11. 06. 2010 | 13:26

Rumcajs napsal(a):

p.Stejskal.
K žádnýmu násilí jsem nikoho nevybízel, Pouze jsem psal, co bych udělal, kdyby mě Tóžička napadl jako Kohouta.

Mě zase zaráží, že zde necháváte viset tenhle blog plný nenávisti a urážek viz :
**************
V roli obyčejných čertů pak můžeme vidět jeho pohůnky. U nás například Zámečníka, Rusnoka či Kohouta. Poslední jmenovaný však působí spíše jako Trepifajksl z Dalskábatů. Je průhledný, jak obhajuje korupční systém, na němž vyrostl jeho šéf Kelner. Bohatství, z něhož mu ukapává dost na obživu i na psaní nesmyslů pro kdekoho, nepochází z nějakých grandiózních projektů. Je to prostě jen lichva, zvaná spotřebitelské úvěry, na kterou se jeho boss orientuje. Jejich bohatství roste z peněz těch nejchudších a je vydupáno stovkami vymahačů a exekutorů.
***************

S konopným dědkem minimálně souhlasím v tom, že jste poněkud více benevolentní k projevům, kde sice nejsou sprostá slova, ale jinak se to hemží agresivitou,nenávistí a štvaním s kterým si nezadá ani bolševik.
Už dlouho mě nikdo takhle nevytočil
(Myslím Tóžičku)
11. 06. 2010 | 13:27

schlimbach napsal(a):

neo

jj Obama jej dostal nespravedlivě a Schlimbach po něm netouží, Schlimbach toužím po něčem zcela jiném :)
11. 06. 2010 | 13:28

wbgarden napsal(a):

Budu neustále opakovat, já bych dal nobely dva i tři..
Čím víc pruhů, tím víc adydas, ne.
Veselé krizování, bude líp a to se hodně klukům nelíbí...
http://ateo.cz/f/images/l/l...
11. 06. 2010 | 13:31

alesdrobek napsal(a):

neo - "Tyto ekonomické problémy jsou marginální ve srovnání s tím, co by nastalo po zastavení úvěrování např.. "

He he, zrovna jsem vám chtěl napsat, že si neuvědomujete negativní dopady úvěrování z neexistujících peněz :)))

No, každopádně úvěrování by pochopitelně neustalo, jen by se prostě půjčovaly jen existující peníze, tzn. ty, které někdo předtím ušetřil.

Nicméně jsem přesvědčen, že praktiku půjčování neexistujících peněz stejně nelze zakázat, tedy přesněji nebylo by ji možné účinně vymáhat, i kdyby bankovní lobby v nějakém dočasném pominutí smyslů takový zákon pustila přes parlament. Proto je lepší to nechat být, ale přestat banky tak mohutně subvencovat a vystavit je tržní disciplíně, aby tuto činnost samy maximálně omezovaly.
11. 06. 2010 | 13:33

vlk napsal(a):

Ježkovy voči!!!!!
netuším, zd a mi editor pustí slovo ignorant ve vztahu k Tožičkovi. Chci jej použít jako terminus technikus nikoli jako nadávku.

Protože výstižné by bylo slovo absolutní .. Nechť si Tožička sám dosadí příslušný výraz.
Nicméně není mým cílem Tožičku nálepkovat!
Tohle je prostě blábol non plus ultra.

V každém ohledu. Co s e týč e bank i co se týč e jmenovaných person.Sedláček jako mefisto, Zámečník,Rusnok a Kohout jako čerti....

Z vyjmenovaných mám rád pana Sedláčka a pana Zámečníka . Hodně rád. Pro jejich znalosti, věcnost a rozhled. Byť se nimi v pohledu na ledacos rozcházím.
Nemám nijak rád Rusnoka. A nijakjej neobdivuji: Nemám důvod. A můj poměr k bohužel velmi často propagandisticky tlachajícímu Kohoutovi je znám. Al kohout jako čert a Trepifajksl k tomu?
KohNetuším zd akohout založil firmuna lichvus e Zámečníkem, velmi bych s e divil. Ale založil firmu s Prouzou a zdá s e , že jim velmi dobbře jede. Dokonc e tak dobře, že budoumít podíl na vznikající bance. Takže kohout rozhodně žádný neumětel praktický není. A dělat lichvu v Mexiku podle mne nepotřebuje. Takže jeho chlebodárc e tím pádem není ani Kellner.

Tolik personálie. Ale ten blud o bankách? banky , milej tožičko tak ty fungovaly dávno před koloniálními výpravami. První s e datjí u feničanů. Ale nejspíš byly ještě dříve. Jejich podnikání , tedy modně core byznys , je po řád stejný. Jen v posledních 30 letech k tomu přibyla , ve velkém tzv. virtuálníekonomika. Což je skutečně problém.
Nicméně Tožičkov a nejen jehopředstava o bankovním úvěru a používání vlastního kapitálu bank , tak ta je jak návštěvy Meziploty vBohnicích.
Dokonalá neinformovanost.
Bakka může poskytovat úvěr y za d vou přepokladů. Jednak , že má na volné peníze a jednak , že poskytnutím úvěru dodrží praviclo kapitálové přiměřenosti. Které je vČR 8%. Jinými slovy. Banka může mít plné trezory peněz, ale pokdu nemá dost vlastního kapitálu tak má smůlu - žádnýkomerční úvěr, až na naprosté vyjímky prostě nedá.
nebo jinak. Kdyby nějaká banka zešílele a dala Tožičkovi úvěr na cokoli , pak 8= z těchto půjčených peněz bud emuset jít na vrub vlastního kapitálu. A protože by banka na úvěru pro Tiožičku bezpečně udělala ztrátu, ted y , ež by o něj přišla, účtovala by tuto ztrýtu - celou, proti VSÉMU kapitálu. Nikoli proti klientským penězům.
A další perla - kdyby všichni klienti chtěli najednou s voje peníze, nedostanou je. Ano nedostanou. A všichni to vědí.A vědí proč. Říká s e tomu časový nesoulad.
Protože banka prostě nemá možnost dosáhnout toho, aby jí ve stejném okamžiku zaplatili dlužníci. Mimo jiné proto, že by je i sebe tím požadavkem zlikvidovala.

neobhajuji banky. Myslím, ež vím o čem píši. Zneužívají situace. a globalizac e jim samozřejmě nahrává. nicméně ekonomika bez bank je prostě holý nesmysl. ted y holá tožičkovina. A není důvod, proč by banky nežádaly odměnu.
Nevím jak vypadá konkrétní průměrná marže napříkald z firmeních úvěrů v téhle zemi. Osobně ji odhaduji někd e okolo 3% p.a.tedy lehc e nad tímhle číslem. Nemyslím si, že by to byla lichva. A nemyslím si ani, že by to byl nepřiměřený výsledek vzhledem k rizikům , teré financování cizího podnikatelského záměru představuje.
Ohledně spotřebáků ? tak tam už je to jiná káva. Ovšem pokud někdo mocí mermo si musí hned těď pořídit nový mobil nebo novou placku do obejváku, protože na normální televizi by s emu fotbal z JAR nelíbil a nechce čekat než si našetří, tak kldině ať platí 16% p.a. Je to jeho volba.
Ježkovy voči. Budu si myslet ,že vedle rumv¨cajs e horko dostalo i Tožičku. Tohle přec enemohl myslet vážně ani on.
11. 06. 2010 | 13:40

neo napsal(a):

pane Drobku, nechci sejčkovat, ale i tak by došlo k výraznému omezení úvěrování a katastrofa by byla na světě.

Pan Tožička prostě vynechává vše okolo.

Dokonce se shodnu s vlkem a to je co říct:)

Bankovnictví tu prostě existuje déle, než si Tožička myslí, stajně jako tržní hospodářství... to funguje už od pravěku
11. 06. 2010 | 13:47

JC napsal(a):

alesdrobek,
Myslel jsem vyřešení "problému" s těmi mimozemšťany.
11. 06. 2010 | 13:49

schlimbach napsal(a):

Vlk´

myslím si, že se pan Tožička od pracdy jak to funguje neodchýlil a frakční rezerva je u nás 2 %, zatímco v USA a Rusku 10|%. Ano, banky fungovaly dávno a také je známo jak a pro koho, koho financovaly ve všech válkách a také je známo, že systém frakčních rezerv zde není zase až takhistoricky dlouho, čili s vámi vzpomínanými féničany to je dosti časový nesloulad ...
11. 06. 2010 | 13:55

JC napsal(a):

schlimbach,
Obávám se, že vám osobně žádné další studium nepomůže, pokud považujete "půčování" čehokoli za úplatu za nemravné. Jestli vám schlimbachu půjčuje soused sekačku na trávu "zadara" je to jeho dobrá vůle, ale z ekonomického hlediska je to samozřejmě jeho sebevražda. To vy samozřejmě nikdy nepochopíte, protože vy jste v pohodě vám nic nehrozí.
11. 06. 2010 | 13:55

JC napsal(a):

schlimbach,
Hele, v čem je ta výhoda 10% v USA oproti 2% v ČR ?
Snad ne v tom že v USA zkrachovalo od začátku roku 30 bank, zatímco u nás ani jedna ?
11. 06. 2010 | 13:59

schlimbach napsal(a):

JC
píšete kraviny - v mém návrhu ekonomicklé reformy je samozřejmě bezúročná ekonomika, protože měna patří společnosti a je pouze v omezenémm konstantním množství, peníéze slouží pouze k uskutečnění směny, nic víc, nic míň. V navrženém systému není nikdo, kdo by na přístupu k penězům mohl parazitovat, proto také nejsou potřeba úroky. To co vy považujete za kladné a správné v dnešním systému je v pořádku z pohledu toho, kdo vás má na vodítku - odvádíte dobrou práci a zcela jistě vám poskytuje i dost drobků na to, abyste se cítil jako king, protože v tomto systému je pod vámi pořád dost lidí, kterým můžete šlapat po hlavách. Je to jen úhel pohledu a otázka, zda jste schopen se podívat na problém z různých úhlů. Evidentně zatím ne.
11. 06. 2010 | 13:59

neo napsal(a):

schlimbo, půjčíte mi bezúročně 10 000 000 ? slibuju vrátím
11. 06. 2010 | 14:04

JC napsal(a):

jarpor,
Je to tak.
11. 06. 2010 | 14:05

JC napsal(a):

neo,
Já bych si rád od schlimbacha půjčil 10 000 000,- bezúročně se slibem, že je nevrátím.
Viz schlimbachovo "nespácení úvěru je logické" :-)))
11. 06. 2010 | 14:08

Col8B napsal(a):

Co si to dovolujete takhle osočovat pana Kohouta?! Narozdíl od vás je ekonomický expert. Vy akorát pořád píšete o ekonomice, aniž byste ji rozuměl (technik, teolog, pracovník v dělnických profesích - to je skutečně kvalifikace!).
11. 06. 2010 | 14:08

tomastozicka napsal(a):

Pane vlku, to o fungování bank Vám říkal Zámečník s Kohoutem. Mhmm. Chtělo by to více číst ;-) Také nějaké inteligentní autory.
11. 06. 2010 | 14:10

JC napsal(a):

schlimbach,
Marx vymyslel společnost úplně bez peněz/máte co dohánět/.
Vono to také funguje, ale nikdo v tom nechce žít.
11. 06. 2010 | 14:14

00 napsal(a):

Máte prostě problém s účtováním banky. Složené peníze klientů: běžný účet, termínovaný vklad nejsou Vlastním kapitálem banky.
11. 06. 2010 | 14:20

Tencokida Hnuj napsal(a):

schlimbach
Divím se vám. Na mou nabídku jste nepřistoupil, že musíte ještě hodně studovat a tady mrháte vzácným časem s bashery stupně F typu JC, nea a podobnými.
Oni umí pouze špičkovat a vytrhovat výroky z kontextu. Je jim dobrá každá metoda, aby "rozcupovali" oponenta na kusy.

bashing : http://messageboardfools.co...
../snižovat rating diskutéra, příspěvku/

Skutečně Vám nerozumím.
11. 06. 2010 | 14:21

Doug Badman napsal(a):

Já také pokládám text pana Tožičky za jalové fantazírování, ale rád jsem si ho přečetl a děkuji za nejeden podnět k zamyšlení.
Nemusím s ním souhlasit, ale také mu nemusím nadávat do ignorantů nebo to vysvětlovat úpalem.
I když chápu i to. Život je přece mnohem jednodušší, když každý kdo si myslí něco jiného než já, patří do Bohnic.
11. 06. 2010 | 14:23

Xury napsal(a):

Pro vlka:
já se snad picnu, to je už asi podruhé (ne-li potřetí) za poslední dva měsíce, co bych jeho příspěvek podepsal i s chlupama :))
Osobně si myslím, že by se pan Tožička měl věnovat teologii a ne ekonomice, protože pak plodí takovéto výkaly.
Jinak bych měl doporučení pro ty, co komentují schlimbacha a ještě nepřišli na to, že je to zbytečné. Také jsem kdysi na podobné varování nedal a jedno odpoledne s ním debatoval o jeho "reformě". Naprostá ztráta času.
11. 06. 2010 | 14:24

Rumcajs napsal(a):

Lidojed mluví o lásce k člověku a Tóžička o inteligenci.

To jsou paradoxy.

Xury:

Se přidávám. Šlimbach s Tóžičkou se můžou vzít za ruce.
11. 06. 2010 | 14:28

Carlos V. napsal(a):

Pane Tozicko, smekam.

Drive jsem Vas povazoval za komunistu. Timto se komunistum omlouvam, zejmena panu ekonomivi Marxovi, se kterym lze nesouhlasit, ale neni zbytecne si jej precist.

Vase napady pripominaji vyvody spoluobcanu, kteri se setkali s mimozemstany a maji od nich pro nas poselstvi.

A vlastne ne, jejich poselstvi je aspon krystalicky cisty nesmysl.

Nepodezerim Vas, ze znate zaklady ekonomie. Naopak jsem nucen se domnivat, ze svuj zivot travite v uzavrene komunite, nemaje jediny realny kontat s realitou.

Nehodlam Vas ani vyzyvat, abyste nepsal o ekonomii, natoz treba o muslimskem bankovnim systemu (oni muslimove penize pujci, urok pravda neznaji, oni si berou podil na zisku..).

Piste si o cem chcete. A pro me to bude zajimave cteni, rad si obcas prectu scifi uvahy o jinych dimenzich.
11. 06. 2010 | 14:31

jenicek napsal(a):

Ano, nějaké inteligentní autory.... třeba Tožičku:-D
11. 06. 2010 | 14:36

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane Rumcajsi,

z Vašich příspěvků bylo to, že jste vytočený, vcelku patrné ;-)

A máte naprostou pravdu: vstupuji-li do debat coby jejich editor, posuzuji především formu (a to proto, abych zde udržel alespoň minimální prostor pro debatu, podívejte na jíné podobné stránky, kam chodí lidé sprostě si vynadat).

Stejně tak s Vámi souhlasím, že se to na těchto stránkách "hemží agresivitou, nenávistí a štvaním s kterým si nezadá ani bolševik." A holdují jí zde nejrůznější lidé bez ohledu na své politické sympatie, přesvědčení či ideologické zaměření.

Zatímco s vypětím všech sil a za cenu toho, že trávím u počítače podstatně déle času, než mám v popisu práce, jsem jakžtakž schopen dosáhnout jistého minima - tedy zabránit lidem, aby si zde "nerozbíjeli huby", neposílali nikoho do plynu a neoslovovali se ty "kretény", "debile", "kokote" (popřípadě zde nepublikovali blogy s titulkem "Mám Vám ho vykouřit"), a tím umožnit alespoň některým, aby se pokoušeli o věcnou a korektní debatu. Pak "agresivitě, nenávisti a štvaní", které část současné české společnosti přijímá jako normu chování, zabránit nedovedu. A ani to nezkouším, vím, že na nic takového ani zdaleka nemám.

Budu všem (včetně těch, jejichž pohledy na svět nesdílím) zavázán, když se zde pokusí tento prostor ještě nějaký čas pomoci udržet. Bez toho, aby se většina čtenářů občas samai od sebe udržela a neposlala například svého názorového oponenta "do prdele" či jej nenazvala "idiotem", se to ale pravděpodobně nepodaří.

Libor Stejskal
11. 06. 2010 | 14:37

jj napsal(a):

hlásím se do skupiny těch, kteří p. Tožičku nechápou.
Osobně vidím "zlo" v tom, že banky jsou příliš velké - není možné je nechat padnout + do všeho kecaj.
Domnívám se, že i náboženství, která zakazují půjčování na úrok (islám), to řeší jakýmsi příspěvkem za půjčení peněz.
11. 06. 2010 | 14:40

vlk napsal(a):

Schlimbach
zkuste si neplést kategorie PMR a kapitálová přiměřenost.
Doug Badman

no vám může Tožička připadat podnětný. Proč ne. Znalosti už jste osvědčil u shortů a naked shortů.

No nic. prostě píše o materii a nezná ji. Jde do personálií a vůbec netuší co a jak. Je asi tak 2,5 roku pozadu.
Klidně nad ním přemýšlejte.

A pro Tožičku.
Težko jsem mohl chodit ke Kohoutovi nebo Záměčníkovi do školy. jsem starší než kterýkoli z nich.

A díky za doporučení četby.. Jsou lidé, kteří věří, že nad všechny knížky je prý si něco osahat rukama. Od píky.
Co kdybyste to také zkusil? Až uvidíte , že nějaká banka hledá třeba kasíra nebo někoho do archivu.
Třeba zjistíte i tam zajímavé věci. A jinak, při vaší fantasii, nemůže vás minout velká kariera. Kreativní lidé jsou dost vzácné zboží.
A kreativitu vám rozhodně nikdo upřít nemůže.

Nicméně - banka je zejména o přesnosti. Prostě cifršpionství. A to asi bud e problém. Fakta totiž vaší doménou rozhodně nejsou.
11. 06. 2010 | 14:40

Carlos V. napsal(a):

Schlimbach - sakra napiste sem vic o vasem uverovem systemu.

Galaxii pana Tozicky zname, co ta Vase ?

Vim ze to mate na webu, ale nemam ted moc casu to hledat ..

Diky
11. 06. 2010 | 14:48

JC napsal(a):

alesdrobek,
Zkuste mi vysvětli následující:
1. Půjčím sousedovi 1000 a budu chtít vrátit 1100
2. Půjčím sousedovi 1000 za slib/virtuální peníze/ že mi za měsíc poryje zahradu/za cenu práce 1100
3.Slíbím sousedovi, že mu za týden spravím vodovod v ceně 1000/virtuální peníze/, když mi slíbí/virtuální peníze/, že mi za měsíc poryje zahradu.
Otázka zní:
Za jakých okolností budou všechny případy fungovat bezezbytku a za jakých nebudou fungovat vůbec ?
11. 06. 2010 | 14:51

Béda napsal(a):

11. 06. 2010 | 14:56

Rumcajs napsal(a):

P.Stejskal:

Máte pravdu.Dneska jsem nějakej točivej.
Takhle mě už dokáže vytočit jenom dcera, když ji vysvětluju něco z matematiky.

Omlouvám se.
(Jenom Vám teda)
11. 06. 2010 | 15:00

Dou Badman napsal(a):

Vlku, vlku,
vždyť jsem říkal, že asi budu pádlo.
V "nacked šortkách" se nikdo nevyzná tak jako vy. A jestli si to někdo myslí, tak patří do blázince.
11. 06. 2010 | 15:00

Jura napsal(a):

Dekuji pane Tozicka, vase blogy jsou vzdy velmi inspirativni.
11. 06. 2010 | 15:10

vlk napsal(a):

Badmane
a co opravdu zkusit někdy něco jiného než Trigger?zejména je li takovéhle vedro?
11. 06. 2010 | 15:11

schlimbach napsal(a):

neo, již jsem si zvykl, že je hodně individuá, kteří nečtou v kontextu, tak mne nemůžete překvapit
11. 06. 2010 | 15:13

tomastozicka napsal(a):

Islámské bankovnictví je postavené skutečně na podílu ze zisku, ale to už je v článku napsáno... :-(
Pokud ovšem zisk není, mají smůlu - to je rozdíl od úroků, kdy celé riziko nese jen dlužník. Ovšem i v islámském bankovnictví se to obchází dalšími dohodami.
Pokud existuje neúročené bankovnictví, platí se samozřemě poplatky za správu účtu, ale to se platí i v úročeném bankovnictví.
Pan Vlk velmi často plete páté přes deváté, nedrží se tématu a pak obviňuje z něčeho, co nikdo neřekl. Kdyby podobní kritici četli pozorně, zjistili by, že nejde o žádné mé nápady, ale vyzkoušené a úspěšně realizované projekty.
Navážet se do mě je v pohodě, a fakt mě to baví. Jako když Col8b vyjmenovává všechny možné aktivity a nezmíní, že jsem akreditován k připomínkování procesu OSN Financování rozvoje. Né že by to něco změnilo. Člověk může být akreditován kde chce, mít diplom z komunistické ekonomky, nebo být dělník. Důležité je co říká. Prostě by to chtělo trochu věcné oponentury tomu, co již dlouho funguje jinde.
Proč je síla besilejského regionu postavena na bezúročné bance WIR provozující elektronickou lokální měnu. Proč lokální banky nebyly postiženy krizí a ztrátyy islámských bank byly minimální.
No a tak dál
Hlavně bychom si neměly myslet, že existuje jen jediné správné řešení (včetně těch "mých"). A že to snad je to současné!
11. 06. 2010 | 15:16

schlimbach napsal(a):

JC já peníze nezavrhi, je to jeden z nejlepších vynálezů lidstva, jen dávám jiný návrh, jak k nim mohou mít lidé přístup, což ovšem vy nechápete, pro vás je normální, že půl milionu lidí nemá práci dalších 75% nedosáhne na průměrnou mzdu atd a pár jedinců jim vytváří podmínky, jak se skutečně nedá žít, ale se svým myšlenkovým potenciálem stejně nevíte o čem píši, že?
11. 06. 2010 | 15:18

JC napsal(a):

schlimbach,
Já vím milý schlimbachu, já vím.
Na vás se fakt člověk nemůže zlobit.
11. 06. 2010 | 15:20

JF napsal(a):

Tomáš Tožička:

Ano, peníze jsou "pouze" prostředek směny.

Problém je v ideologii peněz (jakož v jakékoliv ideologii ). Prakticky u složenek pana Kalouska.

Problém je to, jak je lidem stavěna mince jako "absolutní čistá" hodnota, o kterou je stejně tak potřeba usilovat. Lze si toho všímnout při argumentaci kde čeho, kde je třeba ustoupit od reálných argumentů.

Kompromisem k hodnotě peněz jako "absolutní čisté" hodnoty, je pohled na ekonomiku jako reálné práce reálných lidí s reálnými hodnotami.

Lze vyslovit jakoukoliv částku - nějaké číslo (např. zadluženost státu) a říci je to HODNĚ ... útěk od argumentace a od konkrétního rozhodnutí. Toto je i argumetace uplynulých 20.let. (účetní přístup normalizační nomenklatury v pěrestrojce na kapitalismus)

Tolik i k strašení Řeckým salátem ... např. u pana Sedláčka, pana Michla, ODS, pana Kalouska.

ps: nelze s vaničkou vylít i dítě. Tolik k bankovnictví a peněžnímu systému. Problém není v penězích ale v lidech, lidské sounáležitosti a lidských úmyslech.

Bankovní systém v rukách nedemokratických struktur je méně reálné svobody v průběhu pracovní doby pro tvůrce reálných hodnot.

To čemu říkáte úrok může být i odměna těm, kteří půjčují. (střadatel, banka/prostředník)
11. 06. 2010 | 15:20

Doug Badman napsal(a):

Jasně vlku,
musím být opilec, blázen, nebo minimálně připálený mozek, když nedokážu ocenit vaše znalosti, váš ostrovtip a především vaše vychování.
Já k vám mnohem větší respekt než vy ke mně. Uznávám, že se ve financích vyznáte a docela bych si tipnul, že jste v nějaké bance i pracoval. Do důchodu jste šel tak nějak kolem roku 1998 a od té doby už jenom čtete časopisy. Sedíte doma, všechno víte, všemu rozumíte, ale nikoho to nezajímá. Ještě, že máte ten internet, tam můžete všem ukázat.
Když už posíláte pana Tožičku do banky, aby si to tam vyzkoušel, proč to nezkusíte taky?
11. 06. 2010 | 15:27

schlimbach napsal(a):

Carlos V.

dobrý den, je to zde http://ekonomickareforma.cz pod odkazem cíl reformy
11. 06. 2010 | 15:27

Pepa Řepa napsal(a):

Tak teď nevím.
já moc bankéře nevyhledávám.Jednou za čas ale musím.
Až půjdu do Opletalky, uvidím teď všude čerta.
Když mně přijde SMS s mobilním klíčem, tak asi Trepifajksl.
Fuj tajksl.

To jste mě vylekal, pane Tožičko.
Jen abych nepotkal na Karláku Sedláčka. Mefisto si jde pro Fausta.

Asi i ten bankéř u karet je pekelník.
Co bankovní automat? Čertík Bertík?

Já to tušil, že to není jen tak,
že tam musí být někdo, kdo ty prachy podává.
11. 06. 2010 | 15:29

Xury napsal(a):

"75% nedosáhne na průměrnou mzdu " - bože schlimbachu, vy jste fakt číslo.
11. 06. 2010 | 15:33

JC napsal(a):

Pepa Řepa,
člověče, nechte toho, svačím a nerad bych se zakuckal.
11. 06. 2010 | 15:34

Josef K. napsal(a):

Ten článek jde dobrým směrem, bohužel, téma se opakuje již mnoho set let a je škoda, že autor nenastudoval. Především ty úroky mu historicky haprují, ony totiž byly zcela zakázány a někteří, např. Medicejští a nejen oni je vyplácely oklikou jako bonus za investiční rizika vkladatelů... Pak by to bylo nejen dobrým směrem. Přečtěte si jen žehrání v italských centrech bankovnictví ve 14. století. Faktem je, že ekonomové vlastně žádné vzdělání nepotřebují, stačí jim přečíst si životopis jistého Johna Law a jemu podobných a takový Kohout asi ani více nečetl.... Vzdělání je odvěká touha těch, kdo mají peníze "být chytrý a vzdělaný", mimo toho být krásný, štíhlý, tajuplný (těch příkladů, co máme kolem sebe), stejně jako odvěkou touhou mnoha chytrých a vzdělaných je mít peníze. Ostatně diskuse o školství, a komentáře jsou zde zajímavější a duchaplnější než blogy, to jen potvrzuje. Jistý Emissary, bude asi z podobné kategorie ekonomů, napadl Kellera. Ovšem Keller o tom napsal něco trefných poznámek, o statutu a formálním vzdělání. Bohužel pro lidstvo, jen v málo dobách, většinou po nějakém průšvihu za nímž většinou stál boj o peníze, byly myšlenky cennější než kupa peněz. O českých ekonomech si myslím daleko horší věci než autor, o bankách si to myslely celé generace před námi a budou si to myslet i po nás. Ale z českých médií vyplývá, že hoši budou vzorem i nadále, než se nynější průšvih vyeví naplno, paks nad zase nastoupí krátká chvíle odpočinku, v níž moudrost a pravda budou globální rezerní měnou.
11. 06. 2010 | 15:47

Carlos V. napsal(a):

Pane Tozicko,

Svet prekvapuje. Jeste pred hodinou jsem byl udiven Vasimi navrhy, zakladajici utopisticky novy svet.

Shledl jsem vize pana Schlimbacha ... jste jiste idealista, jehoz ekonomicke teorie jsou nepouzitelne, ale aspon u vas nevidim narhazovani naproste absence ekonomickeho vzdelani totalitarskymi teoriemi.
11. 06. 2010 | 15:54

Béda napsal(a):

2.část
Obrovská moc bankovní oligarchie je jen důsledkem chybných politických rozhodnutí. Je to snaha vlád krátkodobě podpořit ekonomiku přes expanzivní fiskální a zejména přes expanzivní měnovou politiku, která dala bankám obrovské zdroje volných a levných peněz. Finanční makléři však směřují jim svěřené peníze raději do transakcí, ve kterých se kapitál sám rozmnožuje, než aby investovali do projektů, které mohou vytvořit pracovní místa. A tato snaha vedla k obrovským bublinám na úkor samotných obyvatel. Zde je kořen masové nezaměstnanosti nejen v západní Evropě. Expanzivní monetární politika v systému parciálního rezervního bankovnictví se změnila na zabijáka ekonomického růstu a vede k bezbřehému okrádání obyvatel. Dalším tragickým důsledkem je přerůstání bankovní oligarchie do politických struktur. V takovém systému jsou jakékoli volby bezpředmětné.

Banky v současnosti jsou instituce samy pro sebe. Nepotřebují nic a nikoho. Dříve se kapitál tvořil v průmyslových podnicích. Tam vznikalo bohatství státu i lidí. Dnes si bankéři tvoří peníze sami a sami s nimi hospodaří. V současnosti jen 5% procent kapitálu jsou platby za zboží. Zbytek je výsledek bankovních spekulací. Velká Britanie vydala jen 25 miliard liber sterlingů, ale kapitálový trh s librami je přes 600 miliard liber. Kde se vzaly? Jsou to dluhy podniků i soukromníků. A tak je to i s dolarem a dalšími měnami.

Bankéři se už nezajímají o průmysl nebo jiné komodity. Jim stačí kšeftovat na burzách, kde vytvářejí zisky z ničeho. To je těch zbývajících 95% oběživa ničím a nikým nekrytých. To je princip bubliny nesplatitelných úvěrů z USA. Stejný problém už ve Spojených státech byl v osmdesátých letech. I tehdy se půjčovaly peníze lidem, kteří nebyli schopni splácet. A tehdy to zaplatili lidé ve Spojených státech. Ale teď se američtí bankéři poučili a nesplatitelné úvěry

zabalili hezky do balíčků, které prodávali po celém světě. Proto je z toho světová krize. Proto za tyto bankéře budou platit lidé v Norsku, na Islandu a jinde, kde uvěřili na bonitu amerických dluhopisů.

A přesně v této politice se neustále pokračuje a není proto pochyb o tom, že na trhu opět vznikají nové bubliny, které odrážejí obrovský nesoulad mezi fundamenty a cenami aktiv. Poslední růst akciových trhů tak není způsoben celkovou obnovou ekonomického prostředí, ale naléváním obrovské masy nových peněz z centrálních bank do komerčních bank, které opět otevírají kasino svých her na nekonečný růst finančních aktiv."

http://www.czechfreepress.c...
11. 06. 2010 | 16:01

Béda napsal(a):

1.část
"...i televize se někdy zapomene. Nedávno na televizi Z1 byly dva seriály o penězích a krizích - těch minulých i té poslední. Šestidílný seriál „Vzestup peněz" na historii peněz ukazoval vzrůstající moc bankéřů a bankovních domů. Druhý, třídílný seriál „Láska k penězům" popisoval, k jakým koncům dochází, když veškerá světová moc je v rukou několika lidí. Tito lidé nemají jiný zájem, než mít stále víc a víc peněz. A k tomu se neštítí žádných prostředků.

Začátek jejich vlády by se mohl situovat do roku 1913, kdy prezident Woodrow Wilson podepsal zákon o federálních rezervách, v jehož rámci byl vytvořen Federální rezervní systém (FED). Jde o z části veřejný a více soukromý bankovní systém. Jeho součástí je 12 regionálních soukromých bank, které se nacházejí ve velkých městech USA. Podíly v těchto bankách drží další soukromé banky. Dá se tedy říci, že měna Spojených států je v rukou soukromého kapitálu. A ten rozhoduje o všem, co s tím souvisí. Když americká vláda chce vydat peníze, musí požádat FED a ten jí peníze vytiskne a půjčí je vládě za mastný úrok. Není to vynikající kšeft?

Již dávno před tím však řekl jeden z největších bankéřů světa, Rothschild: „Dejte mi možnost tisknout a ovládat peníze státu a nebude mě zajímat, kdo tvoří zákony."

Prezident Wilson velmi rychle poznal chybu, kterou učinil: „Náš systém úvěru, růst národa a tím i všechny naše činnosti jsou soustředěny v rukou několika málo lidí. Stali jsme se jednou z nejhůře ovládanou, jednou z nejúplněji dominovanou a podřízenou vládou v civilizovaném světě, už nikdy vláda svobodné volby, již nikdy vláda dle přesvědčení a volbou většiny, ale vláda nátlaku názorů malé skupiny vlivných lidí."

Později už poznal hrozivé důsledky své politiky: „Někteří z největších amerických mužů ze sféry obchodu a výroby se něčeho bojí. Vědí, že kdesi existuje moc tak organizovaná, rafinovaná, bdělá, provázaná, kompletní, a vše prostupující, ... že by raději neměli příliš zvyšovat hlas, když ji odsuzují."

Nakonec těsně před svou smrtí řekl: „Jsem ten nejnešťastnější člověk. Nevědomky jsem zničil svou zemi. Velký průmyslový národ je nyní ovládán svým úvěrovým systémem. Už nevládne svobodný názor, už nejsme vláda z přesvědčení a hlasu většiny, ale vláda názoru a nátlaku malé skupiny dominantních lidí." Bohužel už bylo pozdě.

„Kdokoli ovládá objem peněz v zemi, je absolutním pánem nad veškerým průmyslem a obchodem, a když si uvědomíte, že celý systém je tak či onak lehce ovladatelný několika málo mocnými na vrcholu, netřeba vám napovídat, odkud se berou období inflací a krizí." Tato slova řekl už o dvacet let dříve jiný prezident Spojených států James A. Garfield, zavražděný v úřadu. Je to logické, takoví lidé nemohou vládnout. W. Wilson asi o jeho slovech nevěděl. A neznal ani slova prezidenta Abrahama Lincolna, který řekl: „Vláda by měla vytvářet, emitovat a dohlížet nad oběhem veškerých hotových peněz a úvěrů, potřebných k uspokojení prodejní síly vlády a kupní síly spotřebitelů. Osvojením si těchto principů budou daňoví poplatníci osvobozeni od nesmírného množství dluhů. Privilegium vytvářet a emitovat peníze není jen nejvyšší výsada vlády, ale je to největší příležitost k činorodosti." I Lincoln byl brzy zavražděn. Lidé s takovými názory v USA vládnout nesmějí. Zavražděn byl i prezident Kennedy, který se pokoušel o finance nezávislé na bankách.
11. 06. 2010 | 16:06

Josf K. napsal(a):

vlku, zcela osobní prosba, a nejen Vám. Prosím, pleťte dál páté přes deváte a odstupujte o tématů, pan Tožička možná netuší, že to je, pro jistou část lidstva, cenná metoda za kterou stojí jistý L. Stern. Obviňujte z toho, co si myslíte, že bylo řečeno, ale nevyřčeno. Prosím, zachovejte ještě poslední kapky té intelektuální volnosti před myšlením účetních Jinak diskuse nebudou mít smysl.
11. 06. 2010 | 16:07

schlimbach napsal(a):

Carlos V.

kde vidíte tu totlitářskou ideologii? V tom, že si občan sám rozhoduje o svém životě a také za to rozhodnutí nese sám odpovědnost? Nebo je to snad v tom, že každý občan má právo na ekonomický standard, na kratší pracovní dobu, dřívější odchod do penze? Je to zvláštní, před rokem jste byl poctěn, když jste to četl, že duch v Čechách ještě neumírá ... časy se asi mění :)
Fascinuje mne ale vždycky a asi vždycky bude, s jakou bohorovností odsuzují někteří jedinci něco jiného, četbě čeho věnovali asi tolik času, že sotva stačili přečíst obsah o tom, že je třeba věnovat tomu nějaklý čas a zamyšlení - tos e nenosí
11. 06. 2010 | 16:10

alesdrobek napsal(a):

sorry vlku, v tomto týdnu druhý nesouhlas - PMR a přiměřenost jste spletl první. O přiměřenosti tady nikdo nemluvil.

Kap. přiměřenost sice úvěrovou expanzi poněkud limituje (proto taky existuje), ale na samotném principu výroby peněz soukromým bankami vůbec nic nemění. Navíc, jak tady někdo správně poznamenal, nejde o nic mimozemského nebo konspiračního, nýbrž o učivo "Monetární teorie 101".

Pan Tožička poukazuje na to, že většinu peněžních prostředků dnes emitují velké soukromé korporace a nikoli stát a v tom má naprostou pravdu (jen ten poměr bude zřejmě o něco dramatičtější než 5 ku 1).

A pokud tvrdíte, že víte, o čem píšete (tohle vaše tvrzení je zde až příliš časté, k vaší škodě, řekl bych), tak si dovoluji nesouhlasit. Ten váš "časový nesoulad" je úplný nesmysl, respektive platí jen pro termínované transakce. TAdy se ale jedná o účty běžné či vkladové, kde se banka zavazuje k okamžitému vyplacení na požádání. A v tom je ten čert - kdyby požádali VŠICHNI najednou, tak banka není schopna svůj závazek splnit. To je podle vás ok?
11. 06. 2010 | 16:12

schlimbach napsal(a):

Béďa

napsal jste to vynikajícím způsobem - snad to zanechá v některých hlavách alespoň zrnko, ze kterého časem vyklíčí vlastní názor a upozadí se tupá ideologie. potom možná ti jichž se to týká pochopí, že "vládnoucím" kruhům je zcela jedno, co je levé nebo pravé - důležité jsou peníze a moc a hra na levou a pravou je skutečně jen pro neznalé a pro blbce.
11. 06. 2010 | 16:15

alesdrobek napsal(a):

Jinak ovšem panu Tožičkovi - ohledně úroku jste trochu vedle, úrok je naprosto legitimní, jde o peněžní vyjádření různých časových preferencí různých lidí. Google "time preferences".
11. 06. 2010 | 16:16

JC napsal(a):

alesdrobek,
A jak je to s těmi virtuálními penězi co nevytvářejí banky, ale sousedé navzájem ?...Prosím.
11. 06. 2010 | 16:20

Xury napsal(a):

Pro alesedrobka:
"kdyby požádali VŠICHNI najednou, tak banka není schopna svůj závazek splnit" - to platilo vždy. Na tom je založena podstata banky.
11. 06. 2010 | 16:23

Rumcajs napsal(a):

A.Drobek:

Vy pořád věříte, že banka může vytvářet virtuální peníze ?
Ještě Vás to nepřešlo ?
A co UFO a kruhy v obilí ? Nemáte z toho taky strach ?
11. 06. 2010 | 16:27

Tencokida Hnuj napsal(a):

ad Béda aktuálnější pohled na věc :

http://www.rollingstone.com...

vycuc v SK zde : http://finweb.hnonline.sk/c...
11. 06. 2010 | 16:30

schlimbach napsal(a):

Rumcajs
chápete vůbec co znamá systém částečných rezerv??? Že se v tomto systému komerčními bankami skutečně tvoří fiktivní peníze, nebo si jen děláte legraci??
11. 06. 2010 | 16:35

Tencokida Hnuj napsal(a):

Pardon - originál SK verze je zde :
http://www.rollingstone.com...

Nicméně i ten první odkaz je zajímavý
11. 06. 2010 | 16:37

schlimbach napsal(a):

Tencokida Hnuj

myslel jsem, že tu stranu zakládáte jen z legrace ?? :)
11. 06. 2010 | 16:43

Tencokida Hnuj napsal(a):

schlimbach
Původně jsem si to myslel taky. Ale teď po té (snad zatím) blamáži s VV to začínám brát na těžkou váhu.
11. 06. 2010 | 16:45

schlimbach napsal(a):

tak to jo, také se o něcop podobného snažíme - můžete se přidat
11. 06. 2010 | 16:46

alesdrobek napsal(a):

Rumcajsi, vás ještě nepřešlo odhodlání vůbec nic si o tom nenastudovat? :)))

Tenhle odkaz: http://zpravy.idnes.cz/pole...

jsem vám tady už myslím dával. Nechcete si tentokrát přečíst alespoň začátek, abyste si tady už příště nemusel dělat hanbu s nesmysly o kruzích v obilí?
11. 06. 2010 | 16:53

alesdrobek napsal(a):

Xury - ano, na tom je založena podstata banky zhruba od poloviny 19. století, kdy byl v Británii schválen tzv. Peel Act, po dlouhé debatě o tom, zda je praktika částečných rezerv legitimní, nebo ne.
11. 06. 2010 | 16:54

alesdrobek napsal(a):

"Virtuálními penězi" zřejmě myslíte bezhotovostní peníze, neboli peněžní substituty? A sousedy myslíte co? Ty certifikáty, o kterých píše pan Tožička?

O lokální měně toho bohužel moc nevím, ale je každopádně problematická a žádný stát ji nemá rád. Ale i kdyby si sousedé vytvářeli peněz do alelujá, podle zákona o legálním platidle je trestné odmítat monopolní státní měnu, takže nakonec se stejně nikdo neobejde bez oficiálního bankovního systému.
11. 06. 2010 | 16:58

Carlos V. napsal(a):

antibankeri (zejmena Tozicka, Schlimbach) :

prosim o odpoved na par otazek :

1) Maji banky existovat ?
2) Jestli ano, jaka ma byt jejich role ?
3) Maji-li poskytovat bezurocne uvery, asi mi urok nezaplati, ale zato napari vysoke poplatky. Proc bych daval penize do banky ?
4) Nebudou-li banky (anebo nebude mit smysl tam penize davat), co mam delat se penezi ?

Dekuji

CV
11. 06. 2010 | 17:15

Carlos V. napsal(a):

PS zajiste otazka plati i alesi drobkovi
11. 06. 2010 | 17:16

alesdrobek napsal(a):

Carlos - já nejsem antibankéř. Banky plní důležitou roli, protože zprostředkovávají úspory těch, co šetří, těm, co chtějí investovat. To je odpověď na první dvě otázky. Bezúročné úvěry jsou nesmyl, jak už jsem tady několikrát napsal. A čtvrtá otázka - koupit dluhopisy, státní nebo firemní, investovat do podílových fondů, akcií, komodit, nemovitostí, možností je nepočítaně.

Článek a mé příspěvky se týkají něčeho úplně jiného, a totiž co jsou to peníze a odkud se berou. Viz link na můj článek, který se povaluje tady někde, o kus nahoře.
11. 06. 2010 | 17:23

Rumcajs napsal(a):

A.Drobek:

Já to seštudoval, dokonce Pauluse, nebo jak se ten chlapec jmenoval, ale na žádné virtuální peníze jsem nenarazil. Pokud tedy nemluvíme o CB.

Narazil jsem pouze na virtuální peníze v mezibankovním styku a ty prosím žádné inflační tlaky vytvářet nemůžou.

Pokud si sestudujete vzoreček o vztahu cenové hladiny , množství peněz v oběhu, rychlosti obrátky,... pak zcela jistě pochopíte , že virtuální peníze vytvářené bankami jsou naprostý nesmysl.
11. 06. 2010 | 17:26

Rumcajs napsal(a):

Šlimba:

Jen se mi probůh nesnaž něco vysvětli. Jak tu už kdosi psal, šel bych se asi picnout.
11. 06. 2010 | 17:30

Frante napsal(a):

tomastozicka

Řekl bych že příčina finanční krize je v rizikovém chování bank a nikoli v tvorbě peněz skrz úroky jak uvádíte. Kdyby banky nepůjčovali na úrok ale na podíl ze zisku a chovaly se stejně rizikově, nastala by krize taky - nafukující se úvěrová bublina by dočasně vedla k podnikatelské úspěšnosti, banky si pak můžou víc dovolit půjčovat v mylném domnění že nic neriskují ...
11. 06. 2010 | 17:32

bigjirka napsal(a):

Teda Tožička, voni se překonali. Dycky píšou nesmysly, ale tentokrát... Já myslel, že se dozvím něco o tom, co banky dělají zle.. A vona jen slátanina krávovin. Tak strašidelná, že se neobvykle nacházíme na jedné straně s vlkem - a to je co říct. O tom, co je opravdu skoro zločinné, derivátech, se nějak nezmiňujete. Jediným derivátem, který jsem schopen strávit, jsou komoditní futures.
11. 06. 2010 | 17:41

pepa napsal(a):

alesdrobek, schlimbach:

Obdivuji Vaši trpělivost s Rumcajsem, vždyď si dělá ze všech srandu. Nevěřím, že to co píše si opravdu myslí. Snaží se jen provokovat a zřejmě prožívá orgasmus, když se mu podaří někoho vytočit
11. 06. 2010 | 17:53

schlimbach napsal(a):

Rumcajs
stále více mne přesvědčujete, že vysvětlit něco vám je nemožné, prtotože pro vás jsou důležitější vaše zbožná přáni, než realita a chtít po vás popřemýšlešt o něčem jiném, než jsou ty vaše předtsvy, je zcela kontraproduktivní. Ale tím, že zde napadáte jiné ve věcech, o nichž vám nic není známo, jen se domníváte, že o tom něco víte - děláte ze sebe blbce sám.
11. 06. 2010 | 18:01

schlimbach napsal(a):

pepa
mě tedy nevytočí, já mám trpělivost s lidmi, kteří potřebují všechno opakovat dsetkrát, než něco pochopí, klidně bych ho i povzbudil pár dobrými slovy, dal mu nějaký pamlsek atd :)
11. 06. 2010 | 18:02

schlimbach napsal(a):

Rumcajs

toho pauluse jste tedy musel číst velice zběžně, asi jako moji reformu :) to ale není od vás vůbec hezké :)
11. 06. 2010 | 18:03

hoven napsal(a):

rozhodně si myslím, že pokud je banka špatně řízena a dává rizikové uvěry, má zkrachovat a ne byt zachranována z penez danových poplatníků. krizi rozhodně nezpusobili bankeři nebo spekulanti na burze, ale všeobecná rozežranost zapadního světa, a život na dluh, sociální vydaje a odbory s jejich mzdovyma požadavkama a zejmena politici, v USA to byli politici demokratické strany, kteří prostředitcví polostátních hypotečních agentur davali hypoteku každemu nezaměstnanemu američanovi. tak začala hypoteční krize.
11. 06. 2010 | 18:06

Tencokida Hnuj napsal(a):

schlimbach
...dal mu nějaký pamlsek a tak.
ha, ha, ha

Dík. Jsem dnes opět o něco zdravější na duchu i na těle.

Mějte se.
11. 06. 2010 | 18:07

schlimbach napsal(a):

Carlos V.

odpovědi:
1) Maji banky existovat ? - v mé reformě ne, protože jejich funkci přebírá elektronické zúčtovací centrum SOB, protože celý systém je postaven na konstantní peněžní zásobě, která cirkuluje v ekonomice v závislosti od technických a technologických možností společnosti jako celku - toky peněz ve společnosti jsou absolutně odlišné od stávajícího systému a peníze skutečně plní pouze a jen funkci prostředku směny

2) Jestli ano, jaka ma byt jejich role ? - viz ad 1)

3) Maji-li poskytovat bezurocne uvery, asi mi urok nezaplati, ale zato napari vysoke poplatky. Proc bych daval penize do banky ?

- v mém systému je veškerý stak s penězi bez úroků a bez poplatků - je to opakuji elektronický sytém v majetku společnosti

4) Nebudou-li banky (anebo nebude mit smysl tam penize davat), co mam delat se penezi ?

můžete se svými penězi podnikat, můžete je využít k cestování, pokud máte velké příjmy, můžete dříve přestat pracovat a věnovat se svým zálibám, můžete za své peníze zakoupit technologie na vnitřním trhu a vyvést je do zahraničí a tam podnikat atd ... zcela jistě si možností najdete více než dost, dát je do banky zrovna moc přemýšlení a invence nedá tím více, že se vám v bance znehodnocují díky inflaci

hodnotit ale optikou stávajícího systému můj návrh je nesmyslné
11. 06. 2010 | 18:11

schlimbach napsal(a):

Tencokida hnuj

:) mějte se též :)
11. 06. 2010 | 18:13

Carlos V. napsal(a):

Schlimbach :
OK, takze ucelne je :
- nemit penize, kupovat neco, co penize nese - akcie spolecnosti co ma jeden byt, kousky pronajimane zemedelske pudy, proste cokoliv (vim ze podle Vas nasinec devizy mit nemuze)

- naopak, idealni je si maximalne bezurocne napujcovat od Systemu a za to pak nakupovat.

Takze nikdo nebude chtit penize a vsichni budou chtit mikroinvesticni nastroje. Kupodivu se jejich cena -a cena cehokoliv jineho- dost mozna bude zbysovat.

Skonci to tak, ze se ve skutecnosti bude platit :
nacerno valutami,zlatem bude necim jako poukazka na standartizovany metr zemedelske pudy.

Souhlasite ?
11. 06. 2010 | 18:30

Xury napsal(a):

pro alesedrobka:
asi jsme si dobře nerozumněli. Jakmile banka poskytne úvěr, tak tím pádem přestane svou hotovostí pokrývat objem závazků. Celá myšlenka banky je postavena na tom, že nenastane situace, kdy by všichni vkladatelé chtěli svůj vklad zpět ve stejném okamžiku. Vy jste měl asi na mysli dobu, kdy se peníze dávaly do banky jako do úschovy (za poplatek) nebo se vkladatel stal podílníkem banky, který se ke svému výnosu dostal až po splacení úvěrů resp. jako v každém jiném podniku podle účetní uzávěrky k nějakému datu. Návrat k tomuto systému by ale znamenal razantní snížení hospodářské aktivity. To je vám nepochybně jasné.
11. 06. 2010 | 18:40

bigjirka napsal(a):

Je naprostou pravdou, že hodnotit nesmysl je nesmysl. Tožička a schlimbach - to se sešli dva ******.

Skutečným problémem jsou akorát deriváty. Protože to je způsob, jak banka vlastně vydává své vlastní peníze.
11. 06. 2010 | 19:05

schlimbach napsal(a):

Carlos V.
jste zcela vedle a je evidentní, že jste věnoval četbě velice málo času a do svého hodnocení promítáte pouze domněnky, bohužel, je to zcela jinak. pokud ne nemůžete věnovat čas normálnímu přečtení na webu uvedeného textu, nemá symsl pokračovat v diskusi, protože na vyvracení evidentních nesmyslů nechci ztrácet čas.
11. 06. 2010 | 19:17

kolik andělů tančí na špičce jehly? napsal(a):

Panu teologovi doporučuji se podívat někdy na stránky ministerstva spravedlnosti do insolvenčního rejstříku nebo do databáze úpadců.

Tolik dluhů, které jejich věřitelé už nikdy nenajdou na svém účtu, ještě určitě nikdy neviděl - stačí si rozklikat jednotlivé dokumenty - soupisy majetku, soupisy pohledávek, výtěžnost apod.

Ale tak je to u všech teologů s výjimkou některých z Tovaršstva Ježíšova, ti mají reálný pohled na svět, ale jinak je to katastofa a dělání z bídy cnost. Holt ultra věřící.
11. 06. 2010 | 19:33

vlk napsal(a):

Opět spousta domácí pošty.
Tožička ,

Vy můžete být certifikován na co chcete. Na věci, že s e touláte někde, kde prostě nevíte jak věci fungují to vlec nic nemění.

Badman
vaše odhady se rovnají znalostem, které tady předvádíte. V penzi milej Badmane rozhodně nejsem.A ještě nějaký čas nebudu.
Zbytek nemám zájem komentovat.

Josef K.
pokusím s e vyhovět.

Aleš Drobek
Je mi líto . O přiměřenosti tady někdo mluví. Konkrétně já, kdy jsem se snažil osvětlit Nožičkovi princip úvěrování. V zemí , kde platí například pravidla Basel. Na to reagoval Schlimbach hláškou, kde si spletl PMR a kapitálovou přiměřenost. Stačí s e podívat.

A promińte emise soukromými bankami je prostě blaf.
Banka, alespoň v ČR může získat peníze pouze trojím způsobem / vynecháme detaily speciály/
1- kapitál vlastníků
2- depa vkladatelů,včetně mezibankovního trhu
3- Lombardem od centrální banky. Ten je za přesně stanovených podmínek.

Velikost emise sleduje, jako jedno ze svých dvou hlavních poslání centrální banka. Tím druhým hlavním je prostě inflace.
Proto také existují primárně PMR, totiž k řízení primární emise. Nyní jsou PMR dvě procenta. Pamatuji dobu kdy byly několikanásobně vyšší.

Vklady na viděnou. A jejich okamžitý výběr. Jde skutečně o časový nesoulad. O nic jiného. Co si myslíte, že taková banka asi tak dělá s vklady na viděnou? Které tvoří , zejména v Evropě hodně podstatnou část pasiv.
Myslíte, že je nechává ležet v tresorech? Mám další otázku - jaký typ úvěru můžete postavit proti pasivům na viděnou? Povím vám to. Jedině kontokorent. A to ještě velmi podmíněně. Protože máte co do činění s rámcem a ani ten nemůžete vypovědět ze dne na den, pokud klient neporuší podmínky. Pak máte druhou možnost – jít s tím na mezibankovní trh, odkud si to over night stáhnou bank , které potřebují vykrýt pozici.
žádnou jinou možnost , jak vydělat na vkladech na viděnou nemáte. Zase - vynechme speciality. Takže co dělají banky? V nějakém, pečlivě váženém poměru z toho financují delší uvěry. Třeba s roll overem na měsíční bázi. Stanovení tohoto poměru je v každé bance docela kumšt. Opravdu dost velký kumšt. A přesně zde vzniká onen nesoulad. Okamžitě můžete sáhnout jen na to, co máte na mezibankovním trhu. Pak můžete v těchto případech na PMR a dál můžete zkusit půjčku u centrálky. To je a si všechno. Na ten lombard musíte mít přesně s tanovené papíry. Kterých nemůžete držet nikd y dostatek, protože byste nemohl komerčně úvěrovat. Takže zbývá poslední možnost - sáhnout si na mezibankovní trh. Což se běžně děje tam, kd e prostě pozic e zůstává někdy kolem 14 hodiny otevřená. Jenže věc má háček. Každá banka má na protipartnery
pokračování
11. 06. 2010 | 19:55

vlk napsal(a):

dokončení
limit. Který rozhodně nepřekročí. Spíše je běžnou praxí, že jakmile se proflákne , že někdo dobírá z mezibankovního trhu neobvykle mnoho limit zpravidla letí dolů.
Jak vypadají struktury aktiv a pasiv bankovního i nebankovního sektoru naleznete třeba tady: http://www.cnb.cz/miranda2/...

Časový nesoulad neplatí jen u termínových transakcí. Platí u všech transakcí. Jakmile začnete s přijatými pasivy operovat na trhu.

To že banka není schopna vyplatit všechny vklady najednou není nic nenormálního každému , kdo začne přemýšlet o bankovním byznysu je jasné.
Podobně jako dlužníka spolehlivě položíte tím, že mu nečekaně zesplatníte úvěr. Jak předváděly místní banky dost často v v první půli 2009.

Jíro
Já tě z toho nadšení z vlka rychle vyvedu. Když chceš o derivátech psát, měl bys o nich také něco vědět. Komoditní futurem nejsou o nic lepší nebo horší než kterékoli jiné futures.
Nechápu co ti vadí na forvardech. Třeba na měnu nebo na úrokových swapech. Nebo CDS . Všechno zajišťovací instrumenty. Srovnatelné s pojištěním. Problém derivátů je jiný. Páka. Nafukování objemu a naprosté odtržení od reality. Musel bych prohrábnout archiv u Tomského blogu. V jeden okamžik jsem tam dal do diskuse tehdy aktuální odkaz, jak vypadal v tom čase trh s naftou! Nepamatuji si to zcela přesně, ale pro ilustraci. Kontrakt na dodávku ropy za tři měsíce stál tehdy dejme tomu 150 za barrel. Spotový obchod na ropu byl ale tehdy někde kolem 80-85..Prostě tehdy demonstrace co umožňuje virtuální ekonomika. Jak byla v takové zásadné komoditě odtržena od aktuální reálné ekonomiky…
Problém jsou opravdu páky a nafukování objemů
11. 06. 2010 | 19:56

stále rebel napsal(a):

„Opětovné upevňování finanční regulace a demokracie“
Joseph E. Stiglitz
http://www.project-syndicat...
11. 06. 2010 | 20:09

stále rebel napsal(a):

Soros: Finanční krize vstoupila do druhé fáze
http://www.blisty.cz/2010/6...
11. 06. 2010 | 20:13

Kritik napsal(a):

Pěkný článek. Připomíná známé pravdy, nyní aktualizované.

Stojí však za zmínku, že tvrzení v článku "Proto i většina náboženských systémů úrok zakazovala. V křesťanství se to podařilo prolomit..." není úplně pravdivé. Ve starověku i středověku křesťané na úrok nemohli půjčovat, proto se toho chopili s velkou vynalézavostí Židé. Jednalo se tedy o typické pokrytectví - špinavou práci udělal někdo jiný. V novověku již nelze hovořit o křesťanských společnostech jako státních celcích, ale o společenstvích sekulárních, kde křesťané jsou zatlačováni do pozadí.

Přesto u skutečných křesťanů se nemá půjčovat na úrok, ale milosrdenství se má projevit i tím, že se dává těm, kdo nejsou schopni vrátit zpět. Podle Ježíšova příkladu. Křesťan sám si dokonce nemá nemá půjčovat - je to cesta ke ztrátě svobodného rozhodování a zavlečení do područí samotného Božího nepřítele.
11. 06. 2010 | 21:22

Rumcajs napsal(a):

No vidíš to Vlku, že nejseš úplně blbej.
Akorát to píšeš moc složitě. Tohle Tóžička nepochopí. To není jeho slovník. On má radši něco jako "Bankéř je ďábel, úrok je zlo ", adt.
11. 06. 2010 | 22:15

bigjirka napsal(a):

nadšen vlkem pořád nejsem. Máš pravdu, že neumím přesně analyzovat, v čem to vězí - nicméně mi potvrzuješ, že v derivátech ano. Máš rovněž pravdu v tom, že čestné používání jakéhokoli instrumentu není horší nebo lepší. Dobrá, je to tedy v manipulativním nepoctivém používání derivátů. Zřejmě je to v oblasti derivátů snazší než jinde.
11. 06. 2010 | 22:17

Rumcajs napsal(a):

pepa:

Většinou je to tak, jak říkáš. Ale pohádku o tom, jak banka tvoří virtuální peníze, tu už přenechávám malým komoušům.

Zatím mi nikdo z Marťanů nevysvětlil, jak to probíhá.

Prosím neplést si virtuální peníze s nekrytým příslibem úvěru, nedostatečnou hotovostí a pod. A už vůbec do toho nemotat odvody na účty CB, jak se o to snaží Šlimba.

KROMĚ CENTRÁLNÍ BANKY NENÍ NIKDO SCHOPEN PROVÉST EMISY NEBO TVOŘIT VIRTUÁLNÍ PENÍZE.
Tečka.

Kdo tvrdí něco jiného, nechť ten mechanismus popíše. Svými slovy! (Odkazy ať si nacpe pětikylem.)
11. 06. 2010 | 22:27

JF napsal(a):

ono půjčování bez úroku je půjčování s úrokem 0%.

I úrok 0% je úrok. On i úrok -10% (mínus 10) je úrok.

Jiný systém skutečně "bezúročný" je systém bez úspor. Nelze mít úspory bez úroku. (úrok je změna stavu úspor) Ten si nedovedu představit.

Zdravý bankovní systém vyžaduje víc než co jiného zdravé demokratické struktury. Úvěrování je velmi blízko politice.

Všimněme si úlohy fondů EU. Jaký k fondům mají asi banky?

Diskuze o bezúročnosti ke hra s čísly - o účetnictví.

Jakékoliv výše zmíněné jiné systémy zdánlivě nebankovní jsou systémy bankovní s demokratičtějším způsobem řízení než s řízením "liberálním".
11. 06. 2010 | 22:39

ZdeněkJ. napsal(a):

Ještě na přelomu 18 a 19. století (tj.cca před 200 lety)většina vědeckého světa věřila flogistonové teorii a vysmívala se do hlupáků těm, kteří prosazovali jinou teorii hoření. Čas nakonec ukázal, kdo byl hlupák.
Kdyby v oboru, v které jsem pracoval celý život, někdo před cca 50-ti lety vystoupil s tím, že existují jakési principy, které umožní vyrobit materiály s naprosto nečekanými vlastnostmi, byl by považován mírně řečeno za podivína (byl by to jakýsi tehdejší p.Schlimbach)nebo přímo za hlupáka. A přece, navzdory oněm kritikům a posměváčkům (tehdejší pánové JC,Rumcajs,SuP, a mnoho dalších) se ony uvedené materiály dnes běžně vyrábějí a používají při konstrukci osobních automobilů a zvyšují podstatně jejich bezpečnost. Chtěl jsem tím říci, že zítra bude mnoho věcí jinak, než jak dnes vypadají a že v ekonomii to platí dvojnásob.
11. 06. 2010 | 22:53

bigjirka napsal(a):

Rumcajsi, já tvrdím, že prodejem nepoctivých derivátů si banka vlastně kreslí svoje penízky. Ono to sice nezvýší celkové množství peněz na trhu, to je pravda, ale rozhoupe to trh. A funguje to právě do té chvíle, než někdo řekne, že král je nahý.
11. 06. 2010 | 23:08

JC napsal(a):

ZdeněkJ.,
Dovolím si poznámku. Srovnávat lze srovnatelné.
5O let je nic proti cca 2O.000 letům existence "homo ekonomicus"
Chce to holt "jiného člověka" nebo "jiný systém" popřípadě kombinaci obého. Myslím, že jsme si obojí dostatečně užili, aby nám - tedy alespoň osobně zasvítila v hlavě červená výstražná žárovka, konkrétně při četbě páně schlimbachových ekonomických tezí.
11. 06. 2010 | 23:18

JC napsal(a):

bigjirka,
Myslím, že ne. Je to podfuk, ale banka peníze dostane od kafky, která na to skočí.
P.S. Kdyby v tom pytli byl alespoň zajíc, ale no nic pytel je prázdnej.
Reálný peníze se přesunuly od podvedenýho k vyčuranýmu.
Vždyť se do děje dnes a denně na tísících místech.
11. 06. 2010 | 23:27

bigjirka napsal(a):

JC, mně na schlimbacha taky svítí červená. Ano, tyhle systémy by třeba i mohly fungovat - ale v kombinaci se stávajícím systémem je takový stav nedosažitelný a dosáhnout se na něj dá jedině revolucí.

Ano, můžeme se dohodnout na tom, že to nejsou skutečné systémové peníze, ale obrázky pro kavky. V tom jsem asi nepřesný. Nicméně dokud nikdo tu bublinu nepropíchne, má to tendenci chovat se jako peníze.
11. 06. 2010 | 23:36

schlimbach napsal(a):

bigjirka

myslíte si, že prodejem derivátů se nezvýší objem peněz na trhu? Jak víte, že kupující nepoužil na nákup peníze z půjčky?
12. 06. 2010 | 05:55

schlimbach napsal(a):

bigjirka

myslíte si, že prodejem derivátů se nezvýší objem peněz na trhu? Jak víte, že kupující nepoužil na nákup peníze z půjčky?
12. 06. 2010 | 05:55

schlimbach napsal(a):

Rumcajs + vlk

Rumcajs jde do banky a vkládá na svůj účet 1 000,- Kč. Banka z této 1000 covky dává k ledu 2% - čili 20 Kč a půjčuje z této Rumcajsovy tisícovky 980,- Kč. Ty peníze si půjčil Vlk a šel do obchodu, kde si koupil slušivé hodinky, zaplatil 980,- Kč z půjčky. Vietnamec utržené peníze (980,- Kč) za ty slušivé hodinky pro Vlka společně s další tržbou odnesl do své banky. Banka z oněch 980,- Kč dala 2% k ledu - tedy 19,60 a půjčila dalšímu dlužníkovi 980-19,60=960,40,- Kč, které ten další dlužník ihned donesl do oběhu a tak to pokračovalo dál a dál.
Co bylo na počátku? Rumcajs si uložil tisíc korun do banky. Z té tisícovky se stala půjčka někomu dalšímu ve výši 980,- Kč, potom 960,40,- Kč + ... až velice mnoho. Jen v prvních dvou krocích výše popsaných se Rumcajsi díky vašemu vkladu dostalo do oběhu 980 + 960,40= 1940,40,- Kč. Pokud bych bral v úvahu, že v USA a dalších zemích dávají banky k ledu 10% z vkladů (počítá se to z průměrných vkladů za stanovenou CB dobu), potom na základě vaší vložené 1 000,- Kč do banky se "narodí" celkem 10 000,- Kč - všechny tyto peníze - 10 000,- Kč jsou kryty tou vaší tisícovkou. Takto to funguje a pokud jste si skutečně přečetl Paulusona, našel byste tam k tomu vysvětlení i pěknou tabulku, kde je to rozepsáno - je tomu věnováno celkem málo místa, snad aby se studenti moc nezamýšleli nad tím, co se to tady vlastně děje. U nás to není 10%, ale 2%, čili vy svým vkladem do banky umožníte "tvorbu" nových peněz v ekonomice v podstatně větším objemu. Sakra, teď mi došlo, že za to můžete vlastně vy ! Jistě, jak píše Vlk, každá banka může půjčit s ohledem na kapitálovou přiměřenost, ale tento způsob "tvorby" peněz se šíří ve společnosti díky většímu počtu bank - co nezvládne malá banka, zvládne velká, protože ty peníze se ve svém oběhu dostanou i do malých bank i do velkých bank, jak chaoticky cirkulují v ekonomice...
12. 06. 2010 | 06:23

schlimbach napsal(a):

JC
jsem poctěn, že neustále používáte mé teze jako příklad, škoda jen, že nepředkládáte konkrétní argument, co je špatně. Že je to v tom návrhu zcela jinak, než je tomu dnes snad chápe každý. Že je to jinak, je účelem, protože to, jak je to dnes nefunguje (krize jsou toho svědkem i životní úroveň obyvatelstva a rozvrácená příroda díky bezskrupulosní honbě za ziskem, tvorba fiktivních spekulativních bublin ...). Nedělám si patent na nejlepší řešení, úplně by mi stačilo, kdyby se kolem toho vyvolala široká a plodná diskuse, ze které by vzešel třeba podstatně lepší model, který by bylo možné realizovat a začít konečně tvořit, rozvíjet se, duchovně růst - v rámci celé společnosti. Nejsem natolik najivní, abych nevěděl, že taková diskuse potřebuje nejen nadšené obdivovatele, ale také zdrženlivé kritiky. Ovšem kritiky, kteří hovoří k věci, dávají konkrétní námitky, diskutují. Škoda, že takovým kritikem nejste. Vždycky platilo a stále bohužel platí, že největší brzdou rozvoje a pokroku je lidská hloupost, která je bohužel bezedná.
12. 06. 2010 | 06:34

schlimbach napsal(a):

big jirka

na změnu tohoto systému nepotřebujete revoluci - je to věcí shody ve společnosti a stačí na to volby. Možná si to jednou přečte i nějaký podnikatel, který si všimne, že jeho firma nebude zatížena žádnými daněmi, bude mít kdykoliv přístup k bezúročnému úvěru na svoji činnost, nikdo ho nebude buzerovat,. jestli tuto nebo jinou položku může dát do nákladů nebo ne, nebudou finanční úřady, které by jej buzerovaly - ON SÁM si rozhodne, co do nákladů dá a co ne - musí dodržet jednu jedinou podmínku - rozdíl mezi výnosy a náklady musí být větší než NULA. Možná si všimne, že když bude chtít podnikat v zahraničí - společnost mu dá na cestu možnost využít zázemí celé materiálně technické základny - podnikatel odjede podnikat třeba do rozvojové země s novou technologií na výrobu třeba piva nebo čehokoliv jiného, co vyrobily zase české ruce jiných občanů - zase díky bezúročnému a dlouhodobému financování, čímž získá obrovskou konkurenční výhodu - o podpoře exportu v cílových zemí je v návrhu také dost napsáno. V mém návrhu společnost je společností občanů, kteří si nejdou po krku jako dnes, ale vzájemně kooperují a podporují se. Možná si všimne i běžný občan, že v mém systému neecistuje tolik omezení a buzerace jako dnes, všimne si, že o nic nebude žádat, vše bude postaveno na nárokovém systému - jestliže má někdo na něco nárok - společnost je povinna to zajistit, aniž by občan žádal. Možná by si občan všiml, že díky minimálnímu ekonomickému standardu, by se nevystavoval posměšným úšklebkům dnešních "úspěšných" kteří jej nazývají sockou a podobně. Udělal jsem celkem zajímavý poznatek, jak moc záleží od toho, kdo daný text píše - ono je to možná samozřejmě, ale stejně - pokud to čte člověk starší s bohatými životními zkušenostmi - bývá velice často nadšený, člověk, který má nízkou sociální inteligenci v tom spatřuje totalitu (rozuměj totalitu vůči sobě samému, protože se bojí, že by přišel o své peníze - což je ale obrovský omyl, protože o své peníze nepřijde, systém naopak umožňuje více lidem zbohatnout, pokud o to stojí - a to je možná úhelný kámen obav daného člověka, cítil by se ohrožen konkurencí) no a také je mnoho těch, kteří všechno ví, všude byli a po přečtení obsahu, aniž by četli sám text již mohou vynášet své odborné soudy a posudky.
12. 06. 2010 | 06:51

jarpor napsal(a):

" Možná si všimne i běžný občan, že v mém systému neecistuje tolik omezení a buzerace jako dnes, všimne si, že o nic nebude žádat, vše bude postaveno na nárokovém systému - jestliže má někdo na něco nárok - společnost je povinna to zajistit, aniž by občan žádal."

Mám takové tušení, že něco podobného už zde kdosi chtěl zajistit dávno....Asi v něčem udělal chybu...

Bože, bože, co to horko nadělá...

Myslím, že mám nárok na klimatizaci, bazén a vychlazené šampaňské... společnosti - tak, ku.va, jak dlouho budu čekat na povinnost můj nárok splnit ?

Hezký den
12. 06. 2010 | 08:37

vlk napsal(a):

Rumcajs

nikdo nemůže za to, že chápeš jen maloučko a ještě ve světlých chvilkách, kdy Ruma tvrdě koriguje Cajs. Není to mým problém, že ty chvilky, kdy ty chápeš, co já píši, jsouvelmi řídké.

Jíro
nejspíš si říkáš o to, aby s ena tebe vrhli pravověrní. ted y zastánci trhu bez přívlastků a jakékoli regulace. Jisět první ,c o ti vypálí na čelo bude, že obchod a trh nezná čestné a nečestné používání čehokol. Zná jen nabídku a poptávku. A ty nemají mravní kategorie.

Docela se zájmem si budu číst až na tebe s tímhle vyjede třeba takový emisárek.. No nic.

Schlimbachu

žrát školometské poučky teoretické poučky je sice pěkné nicméně o ničem nevypovídající.
žádné soukromé emise peněz r¨prostě nejde.
Tia tví vyznavač podobné nesmyslné teorie jezdí na špatném šimlovi.
Každ ekonomika vezme do hry pouze toik úvěrových peněz, kolik je potřeba k profinancovní obchodu a výroby.
Ne více. Pokud s e tak s tane, vytvoří s ebublina a po jejím prasknutí s eobjem peněz v ekonomic e zas e srovná. Zažilia zažívali jsme to. Je to ekvivalent krize z nadvýroby. Když prostě někdo vyrobí moc aut a ty neprodá, zkrachuje. Když někdo vyrobí moc peněz a peníze nejsou nic jiného než zboží, zrachuje také. Peníze totiž jsou zboží. Jenže zboží universálního chrakteru. Směňovat auta za penicilin nebo rohlíky je problém. Směňovat cokoli za peníze je problém.
Dále takoví jako ty nedoceňují fenomen požadavku kapitálové přiměřenosti. Někdo, kdo chce podnikat v bance , musí mít kapitál, a doplňovat ten kapitál při ztrátách, vůbec není snadné. A ve vašem zjednodušeném schematu, jak že s e vytváří soukromé peníze vůbec nepočítáte s tím, že řad apůjček prostě zdefaultuje. Že řad a zajištění ztratí hdnotu, že šňůra peněz na půjčování se prostě také přetrhne, protože někdo začne peníze sušit ve slamníku.

A to vaše kritizované vytváření peněz zd e bylo v bankovním sektoru - vždycky. Milej Schlimbachu. Vždycky.
Nejméně od doby co bankéři začali pracovat s nehotovostními nástrji typu směnky, různé výměnné poukazy a podobně. A to už také znali ve starém Římě.

Jen te´d je to , díky technic e daleko snazší.
Proto si člověk stvořil regulátora. Totiž nezávislé centrální banky.

je zajímavé, že celkem nikom nevadí moderní technologie. teré jsou shcopny v okamžiku , kd y s e vymknou kontrole , zabíjet v masovém měřítku. Žijeme s atomovými elektrárnami , žijeme s chemičkami všeho druhu. O tom roziku víme. Ale máme jej za vykalkulované a jsme s nm smířeni. Ovšem takoví jako ty šíří paniku ohledně současného úvěrového systému. copak je horší a větší riziko,pokud by bylo realizováno - e bouchne temelín, nebo že s ekvůli úvěrové expanzi , kterou ČNB neuhlídá, zhroutí měna a budeme všichni začínat od znova?

Jo Schlimbach
a to už vůbec nemluvím o tom, že věrozvěsti vašeh typu zapomínají , jak jinak na jednu zásadní přednost současného úvěrového systému. Stejně rádi, jak rádi straší multiplikací úvěrové emise.

Totiž , že jiný způsob financování hospodářství by dnes prostě nebyl možný. Protože by nebylo jak a z čeho financovat velké , zejména infrastruturní projekty nebo rychle zasahovat při velkých živelných katatroofách. Ono totiž i v minulosti šlo postavit karlštejn nebo Cheopsovu pyramidu, ale už nešlo současně každému zajistit školní docházku. Tenhle systém to svou úvěrovou pružností umožňuje.právě oním multiplikačním efektem. Samozřejmě ale jen do té míry do jaké míry celková emise , včetně úvěrových peněz odpovídá skutečným potřebám eknomiky.

ano a váš příměr milej Schlimbachu s hodinkami byl opravdu ze života. Nevím, jak s e jmenuje váš Vietnamec u kterého jste si vy koupil hodiny, al e vím, jak s e jmenuje ten můj. A kd e má krám. Najdete jej ma Příkopech . Mezi pasáží Myslbek a bývalým Dětským domem. je na té adrese užhdně přes sto let. Divím s e pořád tomu, že ho Vietnamci dosud nezvolili do čela své obchodníkomory místo Wintera.Ale má docel a kvalitní kopie. Nejspíš tzv. AA Zkuste si orloj od něj koupit taky. Je k nerozeznání od origoše.
12. 06. 2010 | 08:51

entp napsal(a):

Že byste pane Tožičko přečetl doporučenou knihu Budoucnost peněz? Gratuluji! A ještě byste měl do dalšího blogu napsat daleko jasněji, že domácí podnikatelé (ne podnikavci! - viz dřívější diskuze o Linetu) jsou nezbytným a nenahraditelným (!) motorem společnosti. Že vztah zaměstnanec - zaměstnavatel je za normálních okolností symbiotický!
12. 06. 2010 | 09:17

Béda napsal(a):

vlk,

nejsem ekonom a mnoha odborným věcem z tohoto oboru nerozumím a seznamuji se s nima pouze postupně.

Obvykle ovšem čuju čertovinu mnohem dříve nežli si je ochotna většina lidí kolem s růžovými brýlemi připustit a přední ekonomové o ní mluvit.

Tak tomu bylo v devadesátých letech, hned když začala ekonomika raketovou rychlostí předjíždět plížící se právní rámec, v momentě zahájení kuponové privatizace,
v momentě, kdy jsem poprvé nevěřícně shlédnul padající WTC a slyšel obvinění na margo muslimských teoristů, kdy jsem pak zaregistroval napadení Afghánistánu a Iráku, předtím Kosova, pak Osetie, když jsem slyšel kategorická obvinění Rusů jako hlavních viníků plynové krize, když jsem slyšel amatérská zdůvodnění nutnosti zřídit v Brdech část americké raketové základny, když jsem sledoval vývoj kolem konfliktu v Gaze...

Něco podobného jsem zaregistroval svým šestým smyslem ve vztahu k ekonomice USA, v době když všichni ještě radostně psali o americkém zázraku a potíže US ekonomiky pokládali pouze za přechodné, odborné řešení viděli v úpravě úrokových sazeb a podobně.

Co tím chci říct. Nevěřím humanistovi G.Sorosovi ani Z.Bakalovi. Nevěřím tomu, že za vleklou hospodářskou krizi nemůžou soukromé banky spoluvlastnící FED, nevěřím tomu, že Goldman Sachs a podobné bankovní instituce v součinnosti s předníma ratingovýma agenturama nemají prsty v řecké, islandské a dalších krizích.

Celý systém dluhových pastí považuji za integrální součást současného ekonomického systému, kdy všemocné banky plíživě (za konjunktury či za krize) ukrajují za pomoci sčásti virtuálních ekonomických transakcí založených na svých očekáváních stále větší díl bohatství Země, zadlužují státy, kupují si vlády a tím i politický a ekonomický systém, té které země.

Osobně celý ten systém považuji za velké letadlo, které občas vlétne do turbulence a zcela neodvratně směřuje v nepravidelných intervalech ke svému Smolensku.
12. 06. 2010 | 09:47

vlk napsal(a):

Béďa
tady na rozdíl od Outsiderů potlesk nesklidíte.
Zajímavá směsice všeho možného.

Zapomněl jste dodat, že jste čul už tenkrát že si WTC vyhodila do vzduchu CCIA, jinak byste při návratu na Outsidery mohl mít prblémy.
A jsme rád, že máte čuch šestého smyslu ina velkou ekonomiku. Nemohl byste prosm příště s rozumným předstihem dát signál, že burza půjd e do kolen? Velmi bych to ocenil.

vše ostatní je totiž normální byznys. každý s e vždy snažil maximalizovat svůj zisk a naopak minimalizovat rizika. A nevidím důvod , proč by tomu mělo být jinak v budoucnu. Jen rozvoj techniky pomohl globalizaci naprosto neuvěřitelným způsobem. takže už neexistuje národní ekonomika. Pokud není dost velká, aby mohla být izolovaná. Jako například čínská Ale i ta je internacionalizována.
A Bakal anebo Soros? jsou to chladně počítající finančníci. Na jejich místě bychom dělali totéž. Ale rozhdoně bych je nevydával za žádné Draculy. Jsou vzdělan. A jsou součástí našeho světa, naší kultury a našich hodnot. Rozhodně nen jejich cílem znovu zavést -ti hodinový pracovní den, zrušit dovolenou a podobně. jak by nejspíš s gustem učinilo pár zd e diskutujících asociálů.
Ale na Outsideru, když ješět trochu přitvrdíte, s e to bud e rozhdoně líbit.

Nemám vás za svého nepřítele.Nejste pro mne stejná kategorie jako Stan ,orinoko a podobní. Nicméně - tohle,c o jste napsal, to je čistá propaganda.
Nevím jak jste starý. Odhaduji něco kolem . takže , pokud máte ještěprardiče, zkuste s e jich zeptat , jak přežívali za první rpeubliky. jestli tehdejší systém byl taková hrůza, jak sám sobě namlouváte.
12. 06. 2010 | 10:16

schlimbach napsal(a):

Vlk

myslím, že svým příspěvkem jste popsal stávající systém celkem dokonale - teď si ještě uvědomte, že můj návrh reformy většinu toho negativního z dnešního systému vylučuje a přístup k penězům dává každému - jak s nimi naloží záleží již od konkrétního jedince, od jeho subjektivních schopností. Pokud je má, bude i materiálně bohatnout, pokud bude chtít, pokud je nemá, materiálně příliš bohatý nebude, ale bude mít 21. století odpovídající ekonomický standard a bude se moci bez stresu věnovat svým zálibám a sebezdokonalení, pokud o to bude stát nebo se bude utápět v konzumu a obžerství, pokud to bude jeho volba.
V mém systému bude peněz přesně tolik, kolik bude zrovna pro chod a realizaci všech transakcí potřeba - žádné bubliny nebudou moci vzniknout, protože pohyb peněz bude reálný pouze při realizaci konkrétní transakce. Žádné virtuální finanční spekulace s penězi jako dnes se běžně děje, kdy tyto spekulace pohlcují až 95% finančníh prostředků ve světe v mém systému prostě nebudou, tím bude mimo i inflační tlak a majetek občanů nebude znehodnocován inflací. Také si povšimněte, že v mém systému existuje konstantní objem peněžní zásoby v nějaké nominální hodnotě - skutečnou reálnou hodnotu transakce však určují pouze a jen obě strany transakce. Je to jejich věc a jejich volba. Pokud někdo chce koupit banán za 10 000 - koupí si jej za 10 000, pokud najde někoho, kdo bude za tu cenu mu ho ochoten prodat (systém je svázaný prostřednictvím minimální mzdy tak, že čím více se budou hnát podnikatelé za nepřiměřeným ziskem, tím více budou muset inovovat, přemášlet a pracovat příští rok, protože ten jejich nepřiměřrný zisk se promítne do nárůstu minimální mzdy, kterou budou muset pokrýt) - žádný exponenciální stupidní růst a bezbřehá likvidace přírody a surovinových zásob, ale přemýšlení a hledání přiměřených příjmů všemi občany společnosti.

Příklad s tvorbou peněz byl určen hlavně Rumcajsovi, aby pochopil. Můžete psát klidně ve vašem stylu dál, ale příklad ukazuje jasné schéma tvorby peněz ve stávajícím systému a je to také zdroj inflace. Jinak je celkem pozoruhodná logika vaší odpovědi v tom smyslu, že tvrdíte že se fiktivní peníze v systému dnes netvoří, ale pokud k tomu dojde a vytvoří se bubliny, potom to krize srovná. Pozoruhodné ...
12. 06. 2010 | 10:38

Béda napsal(a):

vlk,

- Outsidery bych do toho nezatahoval. Konec konců, jak jsem uvedl již dříve, ani bych o nich nevěděl, kdybyste neoznámil, že opouštíte Aktuálně a publikujete autorské články právě na těchto stránkách.
- pokud jde o WTC, čul jsem hodně velkou levou - a čuju ji dodnes. První otázka, kterou si vždycky pokládám, je Cui bono?
- pokud jde o burzu, v případě tohoto letadla bohužel nemůžu sloužit krátkodobou prognózou.
Nejsem burzovním gamblerem.
- pokud jde o Čínu, na základě svého čichu jsem již před lety (kdy krize USA byla teprve v náznacích) psal jsem, že americký nadnárodní kapitál zde vypěstoval hrobaře své národní ekonomice a západnímu životnímu standardu pro střední a nižší vrstvy. Tuto myšlenku sdílím ostatně dodnes. Dle mého čichu nejenomže ekonomická krize nekončí, ale vzhledem k vývoji v rozvojovém světě (především Číně a Indii) půjde tzv. vyspělý svět díky nadnárodním investorům usilujícím o maximalizaci zisku setrvale do kolen. Něco podobného jsem tvrdil již na samém začátku. Po mém soudu čínská ekonomika krom hyperlevné pracovní síle a své otevřenosti těží doposud z toho, že v ní klíčovou roli nesehrává západní finanční kapitál - má určité blokační bariéry plynoucí z direktivně stanovených národních zájmů. To je ostatně trnem v oku nadnárodních predátorů.
- Bakala a Soros jsou možná součástí vaší kultury a hodnot. Já vyznávám jiné hodnoty, nežli napakovat se za každou cenu, i kdyby přitom měla národní měna krachnout - pak půjdu spekulovat jinam, resp. "malou domů" typu byty OKD jako bonus v hodnotě 40 mld. při koupi majetku v hodnotě tuším 20 mld.. Nejsem totiž spekulant a jak vy říkáte "sociál".
12. 06. 2010 | 10:43

Béda napsal(a):

oprava:
správně má být "asociál".
12. 06. 2010 | 10:44

pepa napsal(a):

Rumcajs

Princip tvorby virtuálních peněz v komerčních bankách vysvětlil pan Schlimbach. Pro lepší pochopení bych jen dodal, že každá komerční banka má svou bilanci vyrovnanou, tj půjčuje jen to, co si u ní někdo uložil. Celý bankovní systém však už vyrovnanou bilanci nemá, půjčuje více než bylo do systému vloženo.
12. 06. 2010 | 11:30

vlk napsal(a):

Schlimbach
přiznám se, že jsme vaši reformu nečetl a ani t hodlat nedělám.

Ohledně peněz a jejich množství.Patřítek těm,c o si vždycky z komplexního jevu vyberou jen určito část, která s e jim hodí do krámu. Opakovaně říkám, že mechansmus je svým způsobem - smaočistící. Pokud regulátor nefunguje jak má.
Pokdu si cektrálka pohlídá měnové agregáty, nemůže k průšvihu dojít. V oběhu je jen tolik oběživa a vitruálnho oběživa, kolik ekonomika ke své funkci potřebuje.
a stím citátem -necituje te mne přesně. Viz to ,c ojsme právě napsal.

Béďa
opravdu nemám zájem s e zabývat hloupostmi Typu evegreenu outsiderů a o otm jak dvojčata odstřelila SíAj Ej.

Spekulovat si můžete jak vám libo. Kdysi jsme na Outsideru, ještě , když to bylo přibližně normální položil v diskusi nad dvojčaty jednoduchou otázku - jak to , že pojišťovny a zajišťovny, které musely platit jako mourovaté a jistě tam měli své experty,prostě nanic takového nepřišly a nerozporovaly. Nikdo mi zatím neodpověděl.

Ach tak, tak bakala a Soros nejsou součástí vašeho kulturního okruhu..
Hm.
Tak položím svou další zatím nezodpoěvzenou otázku z Outsiderů, kterou už jste jednou zkoušel v podstatě okecat:
Ok. přijměme teorii , že náš systém je špatný:
takže který z těchto , reálně existujících je lepší.
1- stalinský model - sverní Korea, Kuba
2-čínský moel -Čína , Vietnam,
3-pomarxistická diktatira -Venezuela, Bolivie
4- tvrdá nacionální diktatura
Barma
5-islamistický kapitalismus

Nic jiné jako kulturně ekonomickou formaci nemáme. Která je ted y ta vaše, není li jí tamoje?
Která je elepší?
A nezkoušejte to za s řes Švédsko. To j e prinicipiálně na tom samém základu, co jste odmítnul.
těším se na odpověď.

pepa

a on někdy vyrovnanou bilanci měl?
12. 06. 2010 | 12:06

schlimbach napsal(a):

Vlk

ve stávajícím systému je rpávě tolik peněz, kolik je potřeba? Vážený pane, nechci nse vás nějak dotknout, ale inflace je ve stávajícím systému všudypřítomná a znamená, že v systému je více peněz, než je potřeba. Necítíte to jako rozpor?
Jinak mě je srdečně jedno, že nehodláte můj návrh reformy číst.
Také možná by neškodilo uvědomit sio rozdíly v bankovním systému za zlatého standardu a po něm. Považovat krize stávajícího systému za očistné může skutečně jen člověk, kterému je jedno, že společnost něco buduje aby pak díky krizi podstatnou část toho, co vybudovala zničila - takový vývoj krok vpřed, dva kroky vzad. Zřejmě to pokládáte také za normální a účelné. Víte, já na rozdíl od vás hledám řešení systému takové, které by umožnilo společnosti rozvoj, umožnilo by, aby ten systém sloužil společnosti, ne aby občané byly otroky udržení systému.
12. 06. 2010 | 12:15

pepa napsal(a):

vlk

Vyrovnanou bilanci nikdy neměl, je to z pricipu částečných rezerv. Proto krize byly a budou. Na druhé straně nebýt tohoto pricipu, ekonomický a tedy i vědecký a technický vývoj by šel mnohem pomaleji, takže bychom možná ještě chodili se zuby ke kováři.

Jen na okraj: otázku dvojčat nepovažuju za hloupost. Je velice důležité, kdo je odpálil. Od toho se odvíjí, kdo má skutečně moc.
12. 06. 2010 | 12:32

vlk napsal(a):

schlimbach
necítím. Inflac e byla , víc e méně vždycky. I když se jelo s kovovými platidly. jen ta inflace měla pdobu snižování ryzosti nebo hmotnosti. Klasikou je třeba takový francouzský Karolus. Ve srovnání s tzv. Henricusem. Ale to už jsme trošku někde jinde.

Ohledně zlatého standardu jste poněkud vedle. Zlatý standard vás nepojistí proti krizi. Pojistí vás jen proti určitému typu krize.

krizi nepokládám za nic dobrého. Proto jsem zastánc e dost velké regulace. jak je tad y obecně známo. Nicméně, že krize prostě má čistící efekt je jasné. Jen je otázka, za jakou cenu. Nejsem neocon vykřikující , vytrženě tu očistnost. Je to stejné jako kdybych vykřikoval, že morové rány byly fajn, proto, že sic epůlka obyvatelstva pomřela, ale vyčistil s egenofond a zůstalijen ti nejkvalitnější.
Nejsme ani pravičácký , ani levičácký fanatik. Natírám ti oba stejně. Ostatně, jsme pod Tožičkou takže je t jasné. pokdu najedete do diskus e o školném , třeba u Muencha , zjistíte, že tam jsem v rozporus autorem také.

pepa
první odstavec - ani nemuknu.

Druhý odstavec: můžete prosím odpovědět na moji otázku ohledně pojišťoven a zajišťoven a jejich proplacení škod bez námitek?
12. 06. 2010 | 12:49

vlk napsal(a):

jo ještě k tomu, kd e ani nemuknu Přecijen muknu. Souhlasím sic e s vaším závěrem. Nicméně jste na moji otázku odpoěvděl ,jako bych s eptal na něco jiného.
Celáta otázka zněla, jestli nějaký bankovní systém v celkové ekonomic e měl vyrovnanou bilanci?
Tvrdím,že od zavedení směnek a inkasních příkazů nikoli.
jamile přijme kdokoli aktivum, jehož hlavním znajkem je víra vv bonitu emitenta a nikoli jasn materie a jakmile je toto aktivum dále obchodovatelné , funguje to úplně stejně.
12. 06. 2010 | 12:53

Béda napsal(a):

vlk,

- na Outsidery jste odešel z Aktuálně vy a pozval jste mě na ně vy sám. To už si nevzpomínáte? Proč je do diskuse vůbec zatahujete?
- Nevím kdo vlastní ty pojišťovny a zajišťovny. Pokud vím, dvojčata vlastnil pan Silvermann, jestli vám to něco říká. Jaké je propojení pana Silvermanna, resp. jeho institucí s jinými podobnými finančníky a americkým státem ponechám na vaší představivosti, stejně jako propojení rodiny bin Ládinů na rodinu Bushů.

Na pád WTC vám odpovím, tak jak jsem odpověděl bigijirkovi pod článkem A. Drobka:

Proč by se nemohlo tak rozsáhlou konspiraci v režimu suprutajení, kde vyšetřovací komisi vedli lidé spojeni s vládou - podařit utajit? Každý vyšetřovatel takovéto komise přece ví, jak velké je jeho osobní riziko plynoucí z úniku informací. Expremiér Topolánek, měl takové rčení: "Každý den přece někde umírají lidé."

Jenom taková otázečka: Bushova vláda přece neměla co tajit. Proč tedy nebyla ustavena mezinárodní vyšetřovací komise složená Z NEZÁVISLÝCH ODBORNÍKŮ -pilotů, statiků a pod.? Proč a kam se tak rychle poděl doliční důkazní materiál - především kovová tavenina z budov?

A pak jsou zde otázky: proč se vlastně zřítila ničím nezasažena budova WTC7, když všechny budovy byly navrženy a projektovány jako schopny ustát náraz největšího dopravního letadla a minimálně jejich skelet odolat jakémukoliv požáru? Proč všechny skelety požárem zasažených mrakodrapů stojí a všechny kovové skelety budov WTC nevydržely? Jak je možné, že budovy spadly přesně v ose jako při řízené demolici? Jakto že byl nečinný systém protivzdušné obrany severoamerického teritoria NORAD chránící dokonce i Bílý dům?...

Myslím, že se Bakalou a Sorosem snažíte zavádět. Pro vás jsou asi Soros, který málem pohřbil libru a Bakala, který si kupuje pravicovou koalici, aby mu pak přihrávala ty největší domů
nedostižnými vzory - pro mě ovšem ne. Pro mou kulturní a hodnotovou orientaci jsou vzory spíše lidé typu Tomáše
Bati, Emila Kolbena, Františka Křižíka, nikoliv zmínění finanční žraloci.

Pokud chcete otázku transformovat na systémový model, pak vám odpovím, ani jeden z uvedených. Zřejmě časem bude muset dojít ke vzniku modelu nového, ke kterému má nejblíže švédský sociální model, resp. se vyvine ze systému izraelských kibuců. Rozhodně to nebude model, kde velice úzká skupina globálních predátorů vlastní a ovládá
v podstatě všechno.
12. 06. 2010 | 13:07

pepa napsal(a):

vlk

Myslím si, že hlavní akcionáři pojišťoven a zajišťoven patří do skupiny těch, kdo celou akci organizovali, takže si peníze předali z jedné kapsy do druhé. Pokud do této skupiny nepatří, udělali to ze strachu, stejně jako se bojí psát pravdu novináři. V každém případě je však Váš argument mnohem slabší, než je argument, který poskytuje fyzika. Důvody chování pojišťoven mohou být diskutabilní. Fyzikální zákony jsou dány jednoznačně, nedají se utajit a nijak okecat. Člověk nemusí být profesorem fyziky, aby si mohl být jist, že dvojčata nemohla spadnout v důsledku nárazu letadel.
12. 06. 2010 | 13:08

schlimbach napsal(a):

Vlk

jsem rád, že jsme se shodli, že ve stávajícím systému je více peněz než by mělo být - viz inflace.

Dále je zde další podstatný problém. I když je těch peněz více, než by mělo být, nejsou k dispozici tam, kde by jich bylo třeba a kde by mohly vykonat obrovský kus práce ve vymýcení hladu a chudoby. Není to prostě v zájmu těch, kdo dnešní finanční toky ovládá. Dnes tyto toky neovládají volené vlády společností, ale zcela nad nimi stojící osoby, které díky finančnímu systému v dnešní podobě regulují (podporují či záměrně likvidují) ekonomiky států, jednotlivá odvětví atd.
Zavedením mého návrhu do praxe by se naše společnost z tohoto sviňského systému zcela vymanila a ukázala by příklad dalším společnostem, že to jde i jinak. Můj systém totiž umožňuje generovat právě tolik peněz, kolik je třeba v dané ekonomice. Samozřejmě žádná společnost se dnes neobejde bez zahraničního obchodu, pro který je třeba mít k dispozici zboží a služby, o které je zájem na mezinárodních trzích - můj systém těchto služeb a zboží dpvede zajistit dostatek právě díky tomu, že dovede vygenerovat dostatek levných a dlouhodobých zdrojů - přičemž - zdrojů, které vlastní sama společnost.
Není na tom nic težkého - ve své podstatě je to velice jednoduché. Je to uměle vytvořený systém, stejně tak jako je uměle vytvořený stávající systém. Podstatný rozdíl je všask v tom, že ten stávající nahrává několika jedincům, kteří jej regulují, můj systém slouží celé společnosti, který jej využívá a onu koncentraci moci v rukou několika jednotlivců neumožňuje právě díky decentralizaci přístupu ke společenským zdrojům.
12. 06. 2010 | 13:12

schlimbach napsal(a):

pepa

máte naprostou pravdu - dvojčata nemohla spadnout po nárazu letedal - letadla byl jen krycí manévr k řízené demolici, aby byl důvod k boji proti terorismu - rozumnějte k útočným válkám v zájmových oblastech. Tím více mne rmoutí, že se naše republika podílí na tomto svinstvu.
12. 06. 2010 | 13:15

pepa napsal(a):

vlk

S Vašim názorem na bankovní systémy naprosto souhlasím.
12. 06. 2010 | 13:21

pepa napsal(a):

schlimbach

Také mne rmoutí, že se naše republika podílí na tomto svinstvu. Možná ještě více mne rmoutí, že o tom nejsou ochotni a schopni lidé přemýšlet. Je mi smutno, když můj kamarád, taktéž absolvent ČVUT, mi na otázku zda kámen padá rychleji ve vodě nebo v vzduchu, odpověděl, že to nedokáže posoudit, neboť není odborníkem na fyziku. Kdyby lidé přemýšleli, bylo by jedno, co říkají politici nebo novináři.
12. 06. 2010 | 13:30

schlimbach napsal(a):

pepa
jo jo, je to bída
12. 06. 2010 | 13:33

Tencokida Hnuj napsal(a):

ad Schlimbach (nechápat jako implikaci k jeho názorům ! - je to pouze můj pohled na to či ono)

Velká květnová ekologická revoluce či postupná regulace finančních trhů?

Toť dilema. Jak vyvésti Israelity z Egypta a vůbec - stojí o to oni sami ?
Není jim v tom tripu zvaného pokrok vlastně dobře ? I když celý svět směřuje díky optice neustálého růstu do hajzlu ? A možná, i když se vydá cestou omezeného růstu, půjde díky poklesu konzumu, vzrůstu nezaměstnanosti..,do hajzlu ještě většího a možná ještě rychleji?

Co faraon ? Zatvrdilo se jeho srdce? Pohne jím ještě vůbec něco , nebo někdo ?
Kdo ? Velký kouzelník ? Až se lidi pod tlakem skutečného utrpení sjednotí a ustaví ho svým vůdcem?
Není lepší kompromis , tedy ústupky z té či oné strany ?

Kam má ustoupit Israelec a kam Faraon ?
Má ještě Israelec kam ustupovat ?

Hledá se tedy nový Bůh. Zn : Rychle. Příští krize totiž může být tou poslední.

"Po většinu času bude převážná část světa citelně trpět přemnožením obyvatelstva, opakovaně se budou vracet období hladomoru.Život jednotlivce proto nebude mít téměř žádnou cenu a budou se dít takové hrůzy, že nám při pomyšlení na ně naskakuje husí kůže."

(Ch.G. Darwin r. 1953)

Pane Schlimbach, máte mou morální podporu.
Jak už zde někdo jiný podotkl, bez bláznů bychom dnes seděli v jeskyni a o tom či onom se místo ťukání do klávesnice dorozumívali skřeky.
12. 06. 2010 | 13:42

iga napsal(a):

bedo

jake je to sdilet myslenku sam se sebou?
Ponekud solipsisticke, zda se.
Mate jenom jedno "ja" anebo davate prednost kvantite? Asi to druhe. Pravdepodobne to ma jiste vyhody neco jako kibuc v hlave - pripadneho vnitrniho oponenta je mozne prehlasovat. Ovsem (jako ve vasem pripade) nekdy je nelehke to ukocirovat pri vystupech, ze?
12. 06. 2010 | 13:46

Béda napsal(a):

iga,

co máte konkrétně na mysli? Můj náhled na pád WTC sdílí, jestli jste si všimnul, poměrně dost lidí i v této diskusi.
12. 06. 2010 | 13:58

schlimbach napsal(a):

Tencokida hnuj

díky za podporu :)

ono to ale není v mém návrhu o kompromisu jestli jak píšete - "I když celý svět směřuje díky optice neustálého růstu do hajzlu ? A možná, i když se vydá cestou omezeného růstu, půjde díky poklesu konzumu, vzrůstu nezaměstnanosti..,do hajzlu ještě většího a možná ještě rychleji?"

V mém návrhu je omezen materiální růst ve prospěch kvality tohoto růstu, včetně možnosti růstu kvality života ve směru duchovního rozvoje - záleží od jednotlivce

Než mne zase někdo začne chytat za slovo a překrucovat to, co jsem napsal - například doprava - není pro společnost lepší a kvalitnější budovat například supermoderní magnetické nadzemní dráhy s vlaky suprově vybavenými nejmodernějšími výsledky vědeckého pokroku s tím, že nebudeme stavět dálnice, budeme omezovat provoz automobilů, kdy většinou jede jen jedna osoba, spotřebovávají se obrovská množství paliv, olejů atd? V mém systému by taková doprava mohla být provozována "zdarma", tranzitní kamion by svým kolem ani o dálnici nezavadil - pěkně na vagonech skrz republiku - žádné stupidní hodnocení, jestli se vlaková doprava vyplatí nebo nevyplatí ve srovnání s automobilovou - všechno závisí od toho, čemu dává společnost přednost - důvod si vždycky člověk najde a jeho účetní podporu také, byť by to byla sebe větší kravina. Upozorňuji také zároveň, že toky peněz v mém systému jsou zcela odlišmné a to, co se zda z pohledu stávajícího systému jako fantasmagorie má v mém systému svůj reálný a snadno dokladovatelný základ - my zde nejsme proto, abychom udrželi nějaký ekonomický systém, který nám nevyhovuje , my si musíme nastavit takový, který nám bude sloužit - je to jen na nás. Pokud toto nechápeme, dobře nám tak, hrbme své hřbety, makejme od nevidím do nevidím za pár korun, stresujme se, jestli budeme mít práci zítra nebo již ne, stresujme se, zda splatíme hypotéku a zda budeme se svými dětmi trávit denně dvě hodiny po návratu z práce nebo alespoň půl dne - je to jen naše věc, co si vybereme. Podle toho, co se chystá relizovat připravovaná koalice, musím říci - dobře nám tak!
12. 06. 2010 | 14:08

JC napsal(a):

Pepa, schlimbach,beda a spol.
K pádu dvojčat.
Kucí, vedení CIA, to musí být kreteni na druhou. Voni museli připravovat složitou operaci, podmáznou několik tisíc svědků, TV štábů, vedení a personálu leteckých společností, letišť, armády, policie, a hasičů...a přitom stačilo podmáznout vrátné v těch barácích navézt tam 3 kamiony TNT do každého a jednoduše odpálit.
Škoda jen, že nezaměstnávali v té době vás, vy tři byste určitě na něco přišli.
12. 06. 2010 | 14:13

Tencokida Hnuj napsal(a):

Když tedy jinak nedáte...(schlimbach)
V mém návrhu je omezen materiální růst ve prospěch kvality tohoto růstu, včetně možnosti růstu kvality života ve směru duchovního rozvoje - záleží od jednotlivce
/to je fráze..ale samozřejmě souhlas/

Než mne zase někdo začne chytat za slovo a překrucovat to, co jsem napsal - například doprava - není pro společnost lepší a kvalitnější budovat například supermoderní magnetické nadzemní dráhy s vlaky suprově vybavenými nejmodernějšími výsledky vědeckého pokroku s tím, že nebudeme stavět dálnice, budeme omezovat provoz automobilů, kdy většinou jede jen jedna osoba, spotřebovávají se obrovská množství paliv, olejů atd? V mém systému by taková doprava mohla být provozována "zdarma", tranzitní kamion by svým kolem ani o dálnici nezavadil - pěkně na vagonech skrz republiku - žádné stupidní hodnocení, jestli se vlaková doprava vyplatí nebo nevyplatí ve srovnání s automobilovou - všechno závisí od toho, čemu dává společnost přednost - důvod si vždycky člověk najde a jeho účetní podporu také, byť by to byla sebe větší kravina.
/co když budu chtít doject tam, kam vlakem nedojedu ?/
Upozorňuji také zároveň, že toky peněz v mém systému jsou zcela odlišmné a to, co se zda z pohledu stávajícího systému jako fantasmagorie má v mém systému svůj reálný a snadno dokladovatelný základ - my zde nejsme proto, abychom udrželi nějaký ekonomický systém, který nám nevyhovuje , my si musíme nastavit takový, který nám bude sloužit - je to jen na nás.
/jenže my jsme součástí světového společenství. to jim v úterý odpoledne chcete poslat dopis.že od středečního rána se musí oni přizpůsobit našemu systému ?/
Pokud toto nechápeme, dobře nám tak, hrbme své hřbety, makejme od nevidím do nevidím za pár korun, stresujme se, jestli budeme mít práci zítra nebo již ne, stresujme se, zda splatíme hypotéku a zda budeme se svými dětmi trávit denně dvě hodiny po návratu z práce nebo alespoň půl dne - je to jen naše věc, co si vybereme. Podle toho, co se chystá relizovat připravovaná koalice, musím říci - dobře nám tak!

/Jistě. Plaťme daně, školné, nemocenské pojištění bez nároku na nemocenskou, poplatky xyz, odvody na důchod + zyx pilířů penzijního systému....odměnou nám bude celoživotní splácení dluhů a do rakve nám pánové z penzijních fondů přiloží důchodový výměr./

recaptcha : sarcoma last
12. 06. 2010 | 14:35

schlimbach napsal(a):

JC

jasně, protože to byli takoví profíci ti kluci z CIA, tak jim to udělali hoši z Afghánských jeskyní s kalašnikovem a do New Yourku dojeli na mezku, že?
Je mi vás líto vážený pane, tahle jako vy vymytej mozek bych tedy nechtěl mít -(
12. 06. 2010 | 14:37

Béda napsal(a):

JC,

když se hodně chce, tak jde všechno. Obzvlášť když v oblasti Perského zálivu leželo ještě tolik nesprávně využité ropy.

A Afgháncům neschopným pochopit prospěšnost trabsafghánského plynovodu se muselo holt trošinku pomoct v přemýšlení.

Samozřejmě pan Silvermann za svou vstřícnost nezůstal taky zkrátka.
12. 06. 2010 | 14:39

schlimbach napsal(a):

Tencokida hnuj

nejste nějaký náročný? Skutečně trváte na tom důchodovém výměru do rakve?? :)
12. 06. 2010 | 14:39

Béda napsal(a):

JC,

pročpak tak složitě, milé JC?
Kucí z vedení CIA se pravděpodobně různými kanály domákli co se chystá. Třeba to dokonce nějaký agenturní spolupracant s přítelem Usámou dokonce domluvil a kamarádi z US pomohli leteckým amatérům v jejich bravurní pilotáži aktivováním samonaváděcích systémů.

Pak stačilo navézt do budov předem nějaký ten pomocný prostředek a pomoct letadlům zevnitř. Jen si představte tu hrůzu, kdyby některá z budov zůstala stát. Ty náklady se zbouráním a k tomu to nepříjemné vyšetřování.

A pak už jenom odborně vést "vyšetřování" a tutlat a tutlat a tutlat.
12. 06. 2010 | 14:50

pepa napsal(a):

JC

Jestliže v New Yorku existuje nějaká fyzikální anomálie, takže padající vršek mrakodrapu může rozdrdit statisíce tun železobetonu na prach a stihne to stejně rychle jakoby padal volným pádem ve vzduchu, pak to znamená, že při pádu neztratil nic ze své kinetické energie. Pak se ptám, proč se toho nevyužije? V New Yorku by se mohla postavit kaskáda vodních turbín. Přivedená voda, kterou by se roztočila 1. turbína, by tuto turbínu opouštěla bez ztráty kinetické energie, takže by mohla roztočit 2. turbínu a pak další a další, teoreticky nekonečný počet turbín. Dal by se tak vyřešit problém energie na celém světě. Jsem zvědav, zda při vysvětlování této fyzikální anomálie budete také tak vtipný jako v posledním příspěvku.
12. 06. 2010 | 14:50

pepa napsal(a):

Béda

Omouvám se poslední příspěvek měl být adresován nikoli JC, ale Bédovi, takže Bédo, přečtěte si prosím můj příspěvek ze 14:50.
12. 06. 2010 | 14:57

pepa napsal(a):

Béda

Tak teď jsem to úplně domotal, platí původní, příspěvek patří JC, nikoli Vám.
12. 06. 2010 | 15:02

JC napsal(a):

pepa,
No jo, to je záhada.
Co takhle pomocný rakety z raketoplánu otočený upside down.
No to bude vono né. To tam určitě nemoh dovézt nějakej mudžahedín na oslu.
12. 06. 2010 | 15:20

voroshilov napsal(a):

JC:
Vy se proste nudite v tom vedru,a proto dobirate shlimu a medu nejapnymi poznamkami-kazda zpravodajska akce je konana odborniky,ten kdo planoval mel dobry prehled(a pochybuji ze to byl Bena)ale ten lidsky faktor,kdyz to neudelas sam...Ti profici udelali spoustu chyb-treti budova,zmizele letadlo v Pentagonu,abscense zidovskych pracovniku v praci(zrovna meli Novy rok nebo co?),potom poruseni prirodnich zakonu fyziky,statiky a termodynamiky(horlavost materialu),nakonec vsichni pachatele byli ze Saudske Arabii ale Bena je taky Saudit?
U Allacha miloserdneho,uz o tom vysli desitky knih,a co podtvrzuje oficialni verzi?Skoro nic...
12. 06. 2010 | 15:31

pepa napsal(a):

JC

Vtipný jste nadále, ale nic jste nevysvětlil, takže doporučuji, napříště se raději zamyslete než něco napíšete.
12. 06. 2010 | 15:31

JC napsal(a):

pepa,
Já vám napíšu vysvětlení té záhady a vám to prostě nestačí:-))
Co vlastně po mě chcete ?

vorošilov,
šéf CIA si přečetl Járu Cimmermana a řekl si, Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě.
P.S. Na toto téma jsem prošustroval již tolik drahoceného času, že nejapné poznámky jsou jediné čeho jsem schopen.
12. 06. 2010 | 15:49

Béda napsal(a):

JC,

jistěže máte pravdu. Saudští letečtí specialisté pilně trénovali leteckou akrobacii pod vedením instruktora Usámy v afghánských horách. V jeskyních měli trenažéry pro Boeingy.

Usáma osobně je naučil taky vyřadit z provozu NORAD - americký systém protivzdušné obrany.

A taky přesně určil místo na mrakodrapech, které je potřeba zasáhnout tak, aby při dvou zásazích spadly takřka volným pádem 3 budovy odolné proti nárazu dopravních letadel.

PS: Já vám tedy řeknu, ten Usáma ale má za ušima.
12. 06. 2010 | 15:55

Rumcajs napsal(a):

Zatím jsem všechno přeskákal,takže je docela možný, že to Šlimbovi někdo vysvětlil a já si tu zbytečně třepím hubu.

Tím co popisuješ Šlimbo, žádné nové peníze nevznikly. To je stejné jako kdybych já půjčil vlkovi 100 , on bigijirkovi, bigijirka zase tobě, páč má dobré srdce atd. Úvěry sice naskakují, ale v oběhu je stále 100 kč.

bigijirka:

V těch derivátech máš pravdu. To se ale týká defacto všeho. Když vystavíš nekrytou směnku, na základě které někdo začne vyrábět, nebo si něco objednáš se splatností 3 měsíce a nakonec nezaplatíš,..... atd - to všechno rozhoupá trhy, vytvoří bublinu ale netýká se to jen bank, ale kohokoliv.

Kdokoliv trochu důvěryhodný může vytvářet bubliny, či tzv. virtuální peníze, pokud virtuálními penězi myslíme NEEXISTUJÍCÍ.
12. 06. 2010 | 16:02

JC napsal(a):

beda,
Usama je ředitel zeměkoule.
Když mu GWB osobně v arabštině/liška podšitá/ reportoval, že shodil dvojčata, Usáma mu osobně pogratuloval...
To jsou věci
12. 06. 2010 | 16:03

pepa napsal(a):

Rumcajs

Jestli Vám mohu poradit, netrapte se, hoďte virtuální peníze za hlavu.
12. 06. 2010 | 16:10

Béda napsal(a):

JC,

Usáma je taky mistr převleků. Mění vous a neustále uniká.

Sice byl po pádu WTC zprvu jako leklá ryba, ale když mu přítel Žorž osobně zavolal horkou linkou do jeskyně, hned se ochotně přidal k jásajícím a úspěch připsal sobě.

Na ředitele Usámu jsou i CIA s Mossadem krátké.
12. 06. 2010 | 16:12

Rumcajs napsal(a):

pepa:

Já se tím rozhodně netrápím. Jenom jsem nachvíli podleh naivní představě, že by levoun byl schopen pochopit i triviální věc.

Tak nic.
Zkusím to příště, až bude řeč třeba o Smolíčkovi Pacholíčkovi, nebo tak něco. Tam je teoretická šance, že zaberete,
12. 06. 2010 | 16:17

Tencokida Hnuj napsal(a):

Rumcajs (pov. rez 20%)
banka přijaté vklady poskytn.půjč. pov.rez.
A 1000 800 200
B 800 640 160
C 640 512 128
D 512 410 102
... ... ... ...
... ... ... ...
5000 4000 1000
12. 06. 2010 | 16:28

Tencokida Hnuj napsal(a):

Tencokida Hnuj
Tak takhle dopadla má tabulka !!!!
Tolik práce nazmar!!!

Stejskal
Herdek, co to tam máte za filtr ?

Ale Rumcajs si s tím snad poradí , ne ?

A...D... banka A až banka D ..
první trojčíslí.. přijaté vklady
druhé....poskytnuté půjčky
poslední...povinné rezervy

... ... ... atd.
12. 06. 2010 | 16:32

Rumcajs napsal(a):

Tenco:

To je známé schéma, ale ukazuje pouze nárust úvěrů, ovšem ne peněz, které jsou schopny reálně zasáhnou do ekonomiky.

V oběhu je stále jenom ta 1 tisícikoruna rozložená mezi banku a CB.
12. 06. 2010 | 16:43

pepa napsal(a):

Rumcajs

Vy považujete za peníze jen ty papírové? Peníze na účtu v bance, coby záznam v PC podle Vás nejsou peníze?
12. 06. 2010 | 16:51

Rumcajs napsal(a):

pepa:

Jenže těch elektronických je tam zase jenom jedna tisícovka.
Zbytek je jeno záznam o pohybu -Vklad/půčka...Vklad/půjčka....

Nebo si myslíš, ža za ně lze nakoupit zboží v hodnotě 4 tisíc ?
12. 06. 2010 | 17:08

JC napsal(a):

TCKH,
A 0, 800, 200
B 0, 640, 160
C 0, 512, 128
D 0, 410, 102

Ty nuly to je co zbude v bankách pokud všechno/mimo/reservu/ půjčí.
200+160+128+102+41O = 1000
elementary dear Watson.
12. 06. 2010 | 17:16

pepa napsal(a):

Rumcajs

Tak znovu (neuvažujme povinné rezervy), pokud si uložíš 100 Kč do banky A, banka A má 100 Kč a může je půjčit mně, já mám 100 Kč a mohu je uložit do banky B, banka B má 100 Kč a může je půjčit někomu, kdo si je uloží do banky C a tak může těch 100 Kč obejít 1000 bank. Tísís lidí dostalo úvěr po 100 Kč, dohromady 100 000 Kč (z jedné stokoruny). Všech 1000 lidí může dát příkaz bance k zaplcení zboží za 100 Kč (dohromady 100 000 Kč). Pokud všichni 100 Kč řádně vrátí, je vše v pořádku, problém nastává až když splácení vázne, pak se banky musí obrátit na jiné banky a když ani ty nepomohou, musí se obrátit na CB.
12. 06. 2010 | 17:27

Rumcajs napsal(a):

pepa:

To se ale netýká jenom banky. Už jsem ti to jednou vysvětloval. Ti lidé si ji můžou půjčovat mezi sebou i bez banky. Vezmeme jednu tisícovku a tisíc lidí si ji mezi sebou vzájemně půjčí.Budeš mít úvěry ve výši 999*1000, ale stále jenom jednu tisícovku. Žádnou bublinu jsi nevytvořil. Je, to jako kdyby jste si půjčovali pytel cementu. I kdyby jsi si ho půjčil tisíckrát, tak barák z toho nepostavíš.
12. 06. 2010 | 17:38

pepa napsal(a):

Rumcajs

To je právě ten rozdíl, lidé si mohou půjčovat pouze papírovou stokorunu, nemohou si půjčovat elektronickou, zatímco banky mohou.
12. 06. 2010 | 17:43

Rumcajs napsal(a):

pepa:

Ježišmarjááááááá....., copak ty si nemůžeš půjčovat elektronicky ? Ty nemáš účet pepo ?
Ty ho nemůžeš ovládat přes internet ?

Já myslím, že když hezky poprosíš Tenca, že ti klidně elektronicky půjčí. Určitě né tisícovku, ale třeba korunu jo.

Jenom mu řekni svůj účet.
12. 06. 2010 | 17:50

JC napsal(a):

Rumcajs,
Já fakt nevím, proč se nedají dohromady Tožička, schlimbach,TCKH,pepa a spol.nezaloží banku/mno pro začátek by stačila třeba kampelička/ a neukáží zkaženým bankéřům, jak to dělat lépe a radostněji....
To mě fakt hlava nebere.
12. 06. 2010 | 18:07

pepa napsal(a):

Rumcajs

Elektronické peníze se posílají prostřednictvím banky, nemohl bys nikomu poslat peníze po internetu, kdyby neexistovaly banky. Já reaguju na Tvůj příklad, že si 1000 lidí půjčí peníze mezi sebou mimo banky. V takovém případě žádné virtuální peníze vzniknout nemohou. Jedna papírová tisícovka nemuže být v tisíci kapsách. Když si je půjčí přes internet, už to jde přes banky a tak virtuální peníze vzniknou.
12. 06. 2010 | 18:12

Rumcajs napsal(a):

JC:

Taky to nechápu.

pepa:

Vzdal jsem to se Šlimbou, vdávám to i s tebou pepo. Je to stejný, jako kdyby prof. Hořejší ortodoxnímu katolíkovi vyvětloval evoluci.

Zkrátka, někomu stačí víra a je spokojenej.
12. 06. 2010 | 18:16

pepa napsal(a):

Rumacajs

Dobře, necháme toho. Mám ale poslední otázku, proč se někdo obtěžoval se zaváděním povinných rezerv, jaký mají podle tebe smysl?
12. 06. 2010 | 18:22

vlk napsal(a):

Béďa

nevím, kdo koho pozval. Já s e do teď domníval, ež jste byl nejdřív na Outsideru: proč to sem zatahuji. Prootže jste napsal pekný agitační příspěvek. Jako pro Outsidera. proto.
Takže jsem s e dostal k vaší jjedné opodědi. Ovšem jen na otázku , proč jako pojišťovny nicne vyšetřily a platily.
Následující řádky jsou i pro
pepu.
Pánové, tomu, co jste napsali, to jest , že ti co byli majiteli WTC a inkasovali pojistné jsou zároveň majiteli pojišťoven, takže to klidně nechali řízeně zdemolovat to jako myslíte vážně?
Pokdu ano - tak pro vaši informaci - takovéhle pojistky neuzavírá nikd y jedna pojiš´tovna , ale jd eo rozsáhlé konsorcium. pojišťoven: aby to toho konsorcia mohly, tak musí být následně na d nimi konsorcium tzv. zajišťoven. Což ted y bývá vždy za účasti velkých evropských zajišťoven typu Muenchen Re a podobně. Řada pojišťoven i zajišťoven má výrazný podíl kapitálu z celého světa. včetně kapitálu z blizkého východu. Tihle akcionáři nepochybně , s významnými balíky akcií, budou přihlížet a platit...
Noa čekal jsme , kd y s e někdo ozve s klasickou hláškou , totiž , že to byl ařízená demolic e . V přísném utajené.
Neutajil se Watergate. Neutajil s e Abu Ghreib. Naposled s e neutajili nahrávky palubních střelců z vrtulníků. al e takováhle akce, tak ta se jistě utají....
Má ty svatá prostoto.

No ale Beďpo jste dlužen odpověď na tu druhou otázku: ted y který z reálně existitujícíh je lepší než ten náš.Protože je li to u nás špatně pak s e to musí změnit. Na evoluci není čas. A švédský systém je součástí našeho. Podobně ten, v kterém existují kibuci.
A pánové , nevím, co jste oba vystudovali, že je vám z televizních záběrů jasné vše o static e apoškození budov, zhroucení konstrukcí a podobně. Upozorňuji vás, že kromě jiného mám v indexu zkoušky typu prižnost pevnost, nauka o materiálech, proudění a termodynamika, ale na něco takového, jako je posudek nad statikou dvojčat bych si netroufl ani omylem.

Schlibach. Předčasné jásání. Konstatoval jsme, že inflac e byla průvodnm jevem každé hospodářské formace. Zejména tehdy , pokud dokázala zefektivnit výrobu nebo najednou přivés na trh nová množství drahých kovů. Kalsika ? Inflac e při obrovských dovozech zlata z Ameriky do Špěnelska.Nic v íc. Akonstatoval jsme , že nflac e měla v historii také podobu vědomého znehodnocování mincí jejich vydavately. Tohle jsme konstatoval.

Jak říkám - váš systém jsme nečetl a ani číst nehodlám. Z prostého důvodu. I kdyby byl sebegeniálnější a realizovatelný technicky, pak je v globílní ekonomic e naprosto nezaveditelný. Pokdu napříkla d ndojd e k jeho aplikaci ve státě, s dostatečně velkou ekonomikou, aby vnitřní trh stačil pro její fungování a politick režim byl schopen přežít izolaci od globální ekonomiky.

Už jsem ve věku, ky považuji spasitele lidstva za krajně nebezpečné persony...
12. 06. 2010 | 18:30

vlk napsal(a):

Joa teď s ebudu se zájmem dívat na disksi
Rum - pepa.
Budu si ji užívat. nikoli komentovat.
Rume , pozvi si na pomoc emisárka. Nebo SuPa!
12. 06. 2010 | 18:33

pepa napsal(a):

vlk

Argumentujete pojišťovnami, ale nereagujete na nezpochybnitelné argumenty týkající se fyzikální podstaty pádu všech tří budov. Do toho se Vám nechce, to nejde okecat jako pojišťovny. Pokud chcete vědět, co mám na mysli, přečtěte si prosím můj příspěvek ze 14:50:31.
12. 06. 2010 | 18:44

Béda napsal(a):

vlk,

Ubezpečuji vás, že se kardinálně pletete. O OM jsem netušil do té doby, než jste veřejně sdělil, že tam z A.cz odcházíte.

Nevím jak je to s velkýma pojišťovnama a zajišťovnama ale předpokládám, že tomu bude podobně jako u největších bank - třeba těch sdružených ve FEDu. Krom toho předpokládám, že kořist o kterou se v zájmové oblasti (nemyslím tím pouze soukromý zájem p. Silversteina kolem WTC, ale taky oblast Perského zálivu a geostrategický tranzitní uzel na pomezí světových velmocí - Afghánistán)jednalo byla dostatečně vydatná k tomu, aby stála za takovou menší konspiracičku. Ostatně od čeho jiného by ty zpravodajské služby byly, žejo?

Zajímavé, že všechny ostatní zmíněné argumenty v diskusi jste odbyl konstatováním, že máte zkoušku ze statiky.

Kdyby jste tedy byl tak laskav a osvětlil některým méně chápavým, čím to, že se volným pádem do sebe zřítila i letecky nezasažena budova WTC č.7? Jakto, že systém NORAD byl v čase masivního "teroristického" útoku islámských fanatiků se zatemněným mozkem jakoby mimo provoz - letadla s "teroristy" se přesouvala a kroužila nad územím států, kolem budovy Pentagonu, elitní teroristé mohli zasáhnout Bílý dům, potažmo prezidenta US a nedělo se prakticky nic? NORAD nezasáhl.

Kdepak asi vypilovali saúdští ručníkáři svůj brilantní pilotní výcvik s velkými dopravními letouny? Jak je možné, že se s takovou přesností strefili doprostřed mrakodrapů a cože za elitního pilota seděl za kniplem stroje, který zasáhl po akrobatickém výkonu nad zemí budovu Pentagonu?
12. 06. 2010 | 19:15

vlk napsal(a):

pepa

necítím s enijak povoln, přes jisté studium té problematiky dávat jakýkoli soud o statice na základě televizních záběrů Na rozdíl od vás. Jistě máte alespoň ty zkoušky jako já.

A operuji pojišťovnami a zajišťovnami. Protože jsem názoru, že v takovém množství jako jichnutně bylo v konsorciu jak pojišťovatelů tak zajišťovatelů by s eprostě nic neutajilo. Je to triviální.

BéĎ a
vaše argumentac e geopolitickými zájmy je prostě směšná. Zejméan v Afghu. včera jsme na jedne blog , už nevím kter pověsil link na Patrii, kd e je překla d článku o vývoji amerického dluhu do r. 2015 a o jeho hlavních položkách. Stojí to za přečtení. Válka v Afghhu už dne s nemůže být rentabilní ani omylem. Ani kdyby s e tam našla nafta nebo zlaté doly.
Hlášky o strategickém pylnovodu jsou roztomilé, leč infantilní. Protože v tak nestabilní zemi je transplynovod prostě rukojmím místních vyděračů. A nejd e jej ohlídat.

Jinak - špatně jste četl. Nemám zkoušku ze statiky. A také jsme to napsal.

Co d ělal NORAD nebo neděla netuším. Pentagn byl zasažen evidentně letadlem Žádná řízená exploze milej Béďo.
Kdybyste trochu četl, pak byste měl povědomost o tom, že letadlo, která spadlo tuším v Pensylvánii nebo Ohiu díky tomu, s e vzbouřila rukojmí , mělo za cíl Bílý dům.

Ohledně výcviku. Je už detailně zmapováno, kd e s e Ata a spol učil létat. Dá s e to na internetu najít. Ohledně pilotní ekvilibristiky - zksute si někd e stáhnout letecký simulátor. Dá s ena síti najít. Jsou velmi věrné. A jsou už i simulátory, které mají zapracovány i nálety na dvojčata aPentagon.
Zjistíte, že to není zas až tak těžké.

Hlášky o tom, že jd e o hry jsou nesmyslné. prezentac e je velmi věrná a chování virtuálního letadla také.
Spilenecké teorie - tak to je moje!
Klasika levičáků. Dávající dohromady naprosté fantasmagorie , aby dokázali , že ďábel, ďábel to je je US. Nicméně , ani je nenapadne jít žít do nějakého lepšího systému. Bez ďábla.Nikoho nevyháním. Jen konstatuji.
12. 06. 2010 | 19:29

Béda napsal(a):

vlk,

směšná je spíš vaše argumentace tím, že by USA nekonspirovaly na válku v Afghánistánu - zemi kde konzorcium vedené jejich firmou plánovalo plynovod poblíž Ruska ve směru od Kaspiku do oblasti příštích potenciálních konkurentů - Indie a Číny.

Co myslíte, odhadovaly USA (ta válka byla ostatněš plánována mnohem dříve ale jaksi chyběl vhodný - uvěřitelný důvod k válce proti suverénnímu státu v horké zóně ostatních velmocí) po svém počítačovém vítězství v Kosovu, že v Afghánistánu dostanou "na prdel" a válka se protáhne nejméně na 20 let? Můj názor je, že nikoliv. A to samé v Iráku. Tím bych tedy na vašem místě rozhodně neargumentoval.

Ohledně zbytku: Norad a WTC7 tedy vysvětlovat nemíníte.

A bravurní pilotáž pilota, který kroužil s Boeingem nad zemí ve vysoké rychlosti a poté zasáhl Pentagon vysvětlujete tím, že to pilot, který málem neprošel výcvikem na malou Cessnu nacvičil na počítačovém trenažeru.

Když tomu věříte?
12. 06. 2010 | 19:41

Béda napsal(a):

oprava: nejméně na 10 let...
12. 06. 2010 | 19:45

Rumcajs napsal(a):

pepa:

Bohužel mě svišti nepustí k počítači, tak jen krátce.

Tyto povinné rezervy umožňují CB ovlivňovat množství peněz v oběhu a samozřejmě i množství úvěrů, čímž mohou částečně eliminovat negativní jevy, aniž by měnili celkové množství peněz.

Kdybys měl pravdu pepo ty, a všichni přátelé konspirativních teorií, jak mi vysvětlíš, že inflace je v řádu několika procent a né v řádu tisíců procent ?
Umíš si představit to tóčo, kdyby obyčejné banky mohly ovlivňovat množství peněz až v desetinásobků jejich skutečného (papírového) množství ?
12. 06. 2010 | 19:46

Pepa Řepa napsal(a):

Béda napsal(a):
Obvykle ovšem čuju čertovinu mnohem dříve nežli si je ochotna většina lidí kolem s růžovými brýlemi připusti.....čul jsem hodně velkou levou - a čuju ji dodnes.... na základě svého čichu jsem již před lety (kdy krize USA byla teprve v náznacích.....Dle mého čichu nejenomže ekonomická krize nekončí. Něco podobného jsem zaregistroval svým šestým smyslem

Já vám tedy řeknu, ten Usáma ale má za ušima.
--------------------
Copak Usama, za ušima máte Vy, Bédo.

Kápněte božskou, že nejste člověk, ale pes?
12. 06. 2010 | 19:56

Pepa Řepa napsal(a):

A že máte za ušima Frontline?
Ten dělá divy.
12. 06. 2010 | 20:00

Béda napsal(a):

PŘ,

někdo čuje lotrovinu již zdálky, někdo ji zaregistruje až když se na něm začíná podepisovat a někdo jiný ji ještě omlouvá. Holt lidé jsou různí.

Třeba pomůžete vlkovi objasnit těch pár technických drobností kolem zřícení WTC? Co vy na to, Pepo?
12. 06. 2010 | 20:18

schlimbach napsal(a):

Rumcajs
jenom pro vás a že mám pro vás slabost, kdybyste ten čas, který věnujete mému ostouzení věnoval studiu třeba:
Ekonomie, Paul A. Samuelson a William D. Nordhaus, Nakladatelství Svoboda, str. 241, mohl byste si nastudovat tabulku 11-6 s názvem MNOHONÁSOBNÁ EXPANZE BANKOVNÍCH VKLADFŮ V BANKOVNÍM SYSTÉMU, kde je pod tabulkou napsáno ... V konečnéé fázi na konci tohoto dlouhého řetězu (údaje o vkladu a rezervě, ketrý jsem vám poslal a který vám se pokoušel napsat i Tencokida hnuj a snažil se vám to vysvětlit i Pepa) všechny banky vytvořily nové vklady DESETKRÁT VĚTŠÍ než nové rezervy.... konečné rovnováhy je dosaženo, když každý dolar původně nových rezerv kryje 10 dolarů vkladů na požádání. Toto je případ USA, když povinná rezerva je 10%

Takže ještě jednou to zkusím vysvětlit, pro jednoduchost beru že povinnáb rezerva je 50%.

Váš vklad: 1000 Kč, z toho rezerva 500,- Kč
Nová půjčka 500,- Kč, jakmile se dostane tato pětistovka (nová pětistovka v oběhu, protože ta vaše 1000 covka je stále garantovaná bankou k výplate) do banky, je z ní odděleno 250 Kč jako rezerva a může být půjčeno 250,- Kč jako nová půjčka

Nyní jsme ve fízi, kdy excistuje k výplatě váš vklad 1000,- Kč, + 500,- Kč druhý vklad + 250,- Kč třetí vklad to je celkem 1 750,- Kč (na základě vaší 1000,- Kč) , dále v CB leží rezerva ve výši 500 + 250+ 125 = 875,- Kč. Těchto 875 ,- Kč kryje 1 750,- Kč,. které jsou v oběhu (jsou třeba na účtech osob, které k nim mají dispoziční právo)
jedeme dál
z naposledy půjčených 250,- Kč se po vložení do banky oddělí 125,- Kč rezervy(výše započítáno) a půjčí se dalších 125,- Kč, znovu rezerva 62,50 ?- Kč rezerva a 62,50 půjčka tak to jde stále dál.

V USA se z 1000 USD vytvoří dalšíxch 10 000 USD nových peněz v oběhu a je krytých původně vloženou 1 000 dolarovkou. U nás je to ješt+ě více, protože povinná rezervy je jen 2%.

Milý Rumcajsi - chce to znovu se učit, se učit, se učit, jak říká mireček v Básnících. Já vím, že se tomu těžko věří, že je to nelogické, že je to zlodějina - proto jsem vám říkal již včera nebo předevčírem, bacha na deprese, až to pochopíte. Až to skutečně pochopíte, nebudete moji snahu o reformu považovat za výplod chorého mozku, ale začnete se chovat jako člověk, který má mozek v hlavě, který je určen k myšlení, odhodíte ideologický balast a pokud k tomu najdete dost odvahy a duševní síly, seznamte se také ještě s Protokoly sionistických mudrců, na stránkách jejich moudry popsaných najdete - kupodivu přesně to, co se ve světě děje, a můžná vás zarazí, že těmto protokolům je již několik set let a stále jsou aktuální.
12. 06. 2010 | 20:26

schlimbach napsal(a):

oprava sionských mudrců
12. 06. 2010 | 20:30

schlimbach napsal(a):

Rumcajs

ten nepoměr inflace je jednoduché vysvětlit tím, že zatímco vznikají nové půjčky, jsou spláceny staré. Při splácení půjčky to působí opačně,proto se také počítají průměrné vklady v bankách podle daných vzorečků.
Pokud byste se chtěl dopočítat, kolikrát vlastně u nás reálné hodnoty expanze bankovních vkladů, potom je to 50 x a říká se tomu multiplikační faktor, vyplývá to ze vzorečku 1/0,02= 50, kde 0,02 - je 2% povinná rezerva ( 2/100=0,02).

Je zřejmé, že v tomto systému, pokud se část peněz ocitne mimo banky -například doma ve tružoku, potom vznikne méně rezerv a tím se vytvoří i méně nových peněz.
12. 06. 2010 | 20:46

schlimbach napsal(a):

Rumcajs

pokud by multiplikační efekt nefungoval, v tomto systému by nebylo možné financovat nové projekty, všechno by se zastavilo. Tím více, když banky za půjčky požadují úroky. Již tak není v oběhu dost peněz, aby pokryly jistinu i úroky, čili jakákoliv nerovnováha, přibrždění tohoto letadla má katastrofální následky - samozřejmě vždy pro ty, kteří to nezavinili a nemají tedy dostatek informací. Tento systém nemůže existovat, pokud nebude neustálý růst půjček (dluhu) a tím i inflace - z tohoto důvodu je neustálý tlak politiků na růst HDP i když je to ukazatel na nic a na hov.o, protože to vůbec neodráží reálnou životní úroveň obyvatelstva. Snaha nastávající trojkoalice po politice rozpočtové odpovědnosti je již předem odsouzena k nezdaru a skončí totálním rozvratem státních financí a náš národ skončí v rukou MMF, který nás následně náležitě vyždímá. Pokud Rumcajsi nejste naprosto tupý - čemuž nevěřím, protože člověk, který studoval techniku nemůže být žádný blbec, dříve nebo později vám to dojde. Zkuste pro sebe udělat jednu věc - zkuste připustit, že nejsem ani levý ani pravý, že mě zajímá skutečně reálné zlepšení života občanů s tím, že jim chci pomoci najít skutečně jen ty základní mantinely, vše ostatbní bude již jen na nich - na jejich píli, zkušenostech, subjektivních možnostech a jejich preferencích - někdo chce materiální blaho pouze, jiný jde spíše duchovní cestou - je to ale volba každého jednotlivce.
12. 06. 2010 | 20:57

DDD napsal(a):

Proboha tady topmu všichni tak rozumí... takový typický .CZ problém, diletantismus. Každý si prohledne mírně pitomý animovaný film na YouTube a hnes je kvalifikovaný ekonom, že, Ono to zas tak triviální není.

U autora je jistý naivní pohled na svět celkem pochopitelný, zabývá se především charitou, no ale představa všeobecného spiknutí..., není to na Chocholiouška?

Má cenu komentovat zjevné pitomosti? Třeba odstaveček o 100 mincích a úroku...
12. 06. 2010 | 21:21

schlimbach napsal(a):

DDD
možná by rto chtělo napsat něco konkrétního, co říkáte?
12. 06. 2010 | 22:18

wbgarden napsal(a):

Budu neustále opakovat, zdravím všechny jistě moudré investory z českomoravských lhot, co nového na vólstrýtu. De to kucí, de ? Držím polsední tisícovku a zoufale přemýšlím - do strožoku nebo do banky?? Nebo raději něco při sobotě tekutého...
Ste mi ale dali. Též mi leží osud zeměkoule na srdíčku, nemyslete. Sem měl dneska dva autobusy, pro věčně závistivé hlasatelé nových dob podotýkám, že vstupné nevybírám, no a jeden si myslí, že po všech těch nedotovaných projektech spočne pak večer u blbinek na aktuálně a tam zatím duchovno na plné pecky, a zase nově, a stokrát jinak, a zase v plné naivitě, a zase se mi někdo pokouší vylepšit život. Větší část svého života sem už v sockom polepšovně strávil, takže děkuji nechci, radši pár krizí než jedny permanentní světlé zítřky…

DUC HOVNOVÉ

Marxík iljič klema che
A svět si zase
popláče
A pustí sobě trochu žilou
Když mudrlanti páchnou
silou...

Veselé krizování už bude jenom líp…
http://ateo.cz/f/images/v/v...
12. 06. 2010 | 22:52

schlimbach napsal(a):

wbgarden

hezky se vám to rýmuje, jen škoda, že vzpomínky vám neumožňují vidět podstatné rozdíly a dojmy nahrazují skutečnost
13. 06. 2010 | 07:01

vlk napsal(a):

BeĎa

je mi líto. Podle dokumentů, které dávala ARD prošly všichni piloti Atovy skupiny treninkem na dopravnní piloty velkých Boeingů. Máte smůlu. Ten simulátor jsme uváděl jen jako příklad, že e¨xistuje možnost jak vyskou pilotáž Jumba si můžete vysvětlit i vy.
Předpokládám, že ohldně "snadnéhoů vítězství v Afghu měli US docela jasno, jak snadné to bude. Pokud napříkla d s e jim nepovede na s vou stranu získat drtivo většinu kmenových náčelníků. Takoví idioti , jak vy si představujete, v Pentagonu opravdu nejsou.
Jenže holt nedokázali vyjednat svou podporu. To je celé.
A onen plynovod? Já si také mohu usmyslet, že postavím nějaký produktovod Mosambikem. Nicméně to neznamená, že ho také skutečně postavím.
A podobně je to s tímplynovodem v Afghu. JD eo velmi drahou, ale velmizranitelnu investici. V zemi, kd e v každé vesnici vládne někdo jiný. Ovšem teoriím spiknut nestojí v cestě žádná namitka. Proč nezasáhl NORAD nevím. Už jsem to napsal. Mimochodem sestel Jumba nad zástavbou NEw Yorku nebo Washingtonu by byl vyvolal nejspíš skoro stejnou tragedii při pádu letadla do ulic města. a d nárazu pvního s letadel do dvojčat nikdo, ani NORAD neměl důvod s e domnívat , že nejd e o klasický úsnos, jakých již svět zažil desítky. Nikoli o sebevražednou misi. I US pamatuje docela dost únosů letadel. A NORAD NEZASAHOVAL NIKDY milej Béďo! NIKDY. Klíčové slovo. nebyl důvod si myslet , že tentokrát nejd e o únos , ale o akci kamikaze.
a čemu věřím zejména už jsme řekl. Takhle gigantický pojišťiovací podvod navíc s mezinárodní účastí, tak ten s e milej Beďo opravdu utajt nedá.
Podobně jako nevěřím tomu, že tam napochodovali čety pro řízenou demolici a odstřelily dvojčata a všichni jsou zticha. Nesmysl. A vůbec - nezvažuji ani otázku časování. Nebylo možné dát ad hoc dohromady plán na řízený odstřelv času po nárazu. A ještě to utajit.
A už vidím kontrahlášku - že to všechno naplnovala SíAjEj, včetně Aty a podobně a měla ty demoliční čety a plán odpalu přesně připravený a všechno bylo řízené a časované z Langley.... Hm. Lepší než než vtipy na Havlově blogu.

Schlimbach

Protokoly sionských mudrců??
Milej Schlimbachu, bylo opakovaně prokázáno, že jde o falsum vyrobené carskou tajnou policií.
13. 06. 2010 | 09:13

Rumcajs napsal(a):

Šlimbo tys neuvěřitelnej tvrdolín.

Jediné co se vytvořilo, je X* půjčená jedna a ta samá tisícikoronu. To je všechno.
10 tisích dolarů nejsou nově vytvořené peníze, ale 10 tisíc nově vytvožených úvěrů, z kterých je schopna do ekonnomiky promluvit jen ta jedna tisícovka.

Nebo mi chceš tvrdit, že za oněch 10 tisíc dolarů jsi schopen nakoupit zboží ?
13. 06. 2010 | 09:41

schlimbach napsal(a):

Milý Vlku,
co se týká dvojčat, investigativní novináři i mnoho odborníků ze statiky, hoření materiálů atd sneslo dostatek důkazů na to, aby si veřejnost mohla udělat jasný obrázek o tom, že věc se neudála tak, jak tvrdí oficiální zpráva. Všechny argumenty, které snášíte na podporu svého postoje jsou bohužel zcela irelevantní a ve světle sdělení nezávislých odborníků i nesmyslné. Nepotřebuji nic jiného vědět, než to, jak jsem na vlastní oči v TV viděl pád dvojčat - rychlostí volného pádu a přesně ve stopě půdorysu budovy. Ten, kdo provedl tento odstřel, byl mistrem svého oboru a že využil nejnovějších druhů výbušnin s ohledem na konstrukci budovy a materiály, které zde byly použity. Na dvojčatech jsem byl, užil jsem si vzájemný výkyv těchto budov na střeše do 7 m vlevo do 7 m vpravo. Můžete si třeba jen vzdáleně udělat představu o ohromném namáhání jednotlivých dílů té konstrukce, klobouk dolů před tím, kdo to navrhl a postavil. Bohužel ve věci dvojčat se velice, ale opravdu velice mýlíte.

Protokoly sionských mudrců.
Ten argument jsem čekal. Jen byste se, pokud jste to četl, mohl podivit, jak byla carská policie (pokud to ona skutečně zplodila)předvídavá, jak přesně a do detailu věděla, co se děje a bude dít i po desetiletích od sepsání tohoto protokolu. Jinými slovy Vlku, je zcela jedno, kdo to napsal, jasné je, že existuje síla, která ví co chce a jak toho dosáhnout. Můžete si tipnout, kde se ta síla schovává a kdo jí slouží, když půjdete po stopě, kdo financioval obě strany konfliktu v první i druhé světové válce, kdo ginancoval VŘSR a stvořil Lenina atd. Tato síla -ať je kde je, nikdy by nemohla mít svoji sílu a moc, pokud bychom neakceptovali stávající stupidní ekonomický systém. Systém částečných rezerv jí uvolnil ruce ještě více, než kdy v minulosti.
Takže milej Vlku, čekám odpověď :)
13. 06. 2010 | 09:41

wbgarden napsal(a):

Budu neustále opakovat, což o to s rýmováním jsem problémy nikdy neměl, ale prosím pěkňoučce, co si vy takhle představujete pod slovy dojem a realita. U nás dojmologie moc nefrčí, teda ta klasická, mohlo by to být někdy docela i tzv o pusinku.
Jak nám praví dějiny, jenom čin je účinný, že. Děkuji.
Veselé krizování, bude líp i bez upocených kazatelů a jiných propagčíků...
http://images.search.yahoo....
13. 06. 2010 | 09:41

schlimbach napsal(a):

Rumcajsi

brzděte, nebo budete skutečně za vola. Za těch 10 000 dolarů vytvořených z jedné tisícovky lze nakoupit zboží, stejně tak, jako za 50 000 korun vytvořených z jedné tisícovky u nás. Dal jsem vám konkrétní odkaz na knihu celosvětově uznávaných ekonomů, kde to můžete uzřít černé na bílém. Můžete si to nastudovat. Pokud to neuděláte - vaše věc. Nedivte se ale, že budete jak jsem psal za vola.
13. 06. 2010 | 09:45

Rumcajs napsal(a):

Šlimbo, v tvých očí nebýt za vola, to se rovná diagnóze s nutností dlouhodobého pobytu v nějakém psychiatrickém ústavu.

Tak mi prakticky ukaž, na tom tvém příkladě, jak nakoupíš zboží za deset tisíc dolarů.

Neodkazuj se hlavně na lidi, kteří píši o něčem zcela jiném. Např. Paulsona.
13. 06. 2010 | 09:52

schlimbach napsal(a):

Rumcajs

ještš mě zaujala tato vaše věta:

"10 tisích dolarů nejsou nově vytvořené peníze, ale 10 tisíc nově vytvožených úvěrů, z kterých je schopna do ekonnomiky promluvit jen ta jedna tisícovka."

takže podle vás si 10 osob vezme půjčku po 1 000 dolarů, zaplatí úrok a každý z nich si za těchto půjčených 1 000 dolarů koupí zboží v hodnotě 100 dolarů, aby to nemělo větší vliv v ekonomice než ta vaše původní tisícovka. Ano? Blahopřeji vaší pronikavé inteligenci.
13. 06. 2010 | 09:53

schlimbach napsal(a):

Rumcajsi, já jsem neodkazoval na Paulsona, ale dával jsem vám ke čtení knihu Ekonomie Samuelsona. A pokud mne neklame paměť, dohadujeme se, zda se v ekonomice skrze komerční banky v systému částečných rezerv tvoří nové peníze nebo ne na základě vkladu do banky. Pokud se tvoří nové peníze, potom je možné za tyto peníze i nakoupit zboží. Já tvrdím, že ano a dokazuji to konkrétními příklady, vy tvrdíte že ne a dokladuje te to svými frázemi.
13. 06. 2010 | 09:57

Rumcajs napsal(a):

Šlimba:

Frázuješ tady jenom ty. Já po Tobě chci, ať mi názorně předvedeš, jak za 1 tisícovku nakoupíš zboží za 10 tisíc.

Jestli toho nejsi schopen,tak to přiznej a nebo skoč do zdi !
13. 06. 2010 | 10:06

schlimbach napsal(a):

Rumcajsi, abyste neřekl, že jsem skot, dám vám příklad, jak se z té vaší tisícovky nakoupí více zboží:

1) vkládáte si peníze na účet
2) banka dává k ledu rezervu 2 % - 20 Kč
3) banka je povinna vám na požádání vydat vašich 1000,- Kč, ale vy zatím nežádáte
4) banka půjčuje 980 Kč někomu jinému, ten si koupí třeba boty, banka je stále povinna vám okamžitě vydat vašich 1000,- Kč i když mezitím již byly zakoupeny ty boty
5) obchodník s botami 980 Kč uložil ve své bance na účet, banka je povinna mu na vyžádání těchto 980 Kč kdykoliv vyplatit, nicméně dává k ledu 2% rezervu - 19,60 a půjčuje třetímu v pořadí 960,40 ?- Kč. Při tom je povinna vám vyplatit 1 000,- Kč kdykoliv a obchodníkovi s botami 980,- Kč (vše na základě vaší tisícovky), čili dohromady je povinna vyplatit kdykoliv 1 980,- Kč. Zatímco vaše 1000 Kč a 980 Kč obchodníka leží na účtu, bylo zakoupeno zboží za 980 + 960,40 = 1 940,40 Kč. Rozdíl mezi 1 980 a 1940,6 = 39,60 a jsou to peníze uložené v rezervě. Takto to jde stále dál a dál, dokud nenastane rovnováha, která se ustaví tehdy, když se hodnota rezervy rovná původnímu vkladu 1 000,- Kč. To znamená, když se do oběhu u nás na základě 1 tisícovky dostane 50 000,- Kč. Může to trvat různě dlouhou dobu a rovnováha může být dosažena při nižší úrovni rezervy, pokud někdo zadrží peníze doma, mimo bankovní účety bank. Psal jsem vám již, že při splacení půjčky tento multiplikační efekt působí opačně.
13. 06. 2010 | 10:08

vlk napsal(a):

Schlimbach

n já zas e četl vyjádření odborníků , že elvis není mrtvej, jen někd e schovanej a pozná s e to podle toho, když s e jedna jeho deska hraje pozpátku...
A další podobné důkazy. vždycky s e najda ůodborníků excentrik. Který chc e být originální. Reálnéstor y jsou totiž nudné milej Schlimbachu
13. 06. 2010 | 10:21

schlimbach napsal(a):

Vlk

o.k. shodneme se, že vy víte své a je to pravda a já vím své a je to také pravda a vlastně jsme potvrdili filosofický fakt, že pravda je relativní, takže Mir? :)
13. 06. 2010 | 10:27

Rumcajs napsal(a):

Šlimba:

To ale chlapče stále nejsou nové peníze. To je X* směněna jedna a ta samá tisícikoruna, která nemá na inflaci či znehodnocení měny žádný vliv.

Já mám tisícovku a koupím si boty za 1000,Kč.

Obchodník si za tu tisícovku koupí od cukráře dort za 1000. Kč,

Cukrář si koupí kolo za 1 tisícovku.

To bychom už dle tvé teorie měli nakoupeno zboží v hodnotě 3 tisíce jednou tisícovkou.

To ale není pravda. My jsme ji pouze třikrát směnili, žádné nové peníze jsme nevytvořili!!!!
13. 06. 2010 | 10:33

pepa napsal(a):

Rumcajs

Píšeš:

"10 tisích dolarů nejsou nově vytvořené peníze, ale 10 tisíc nově vytvožených úvěrů, z kterých je schopna do ekonnomiky promluvit jen ta jedna tisícovka."

Tobě se to někdy stalo, že jsi v bance dostal úvěr 10 000 Kč a mohl jsi z toho utratit jen 1000 Kč? Pokud ano, pak ses měl na takovou banku vykašlat a obrátit se na banku, která umožňuje utratit celý úvěr.
13. 06. 2010 | 10:56

wbgarden napsal(a):

Budu neustále opakovat, sou mi to ale moudra před obědem. Kam na ty iljičoviny furt chodíte. Jo, a kolik máte na kontech, tisícovkáři ???
Veselé krizování, bude líp
http://images.bugaga.ru/pos...
13. 06. 2010 | 11:04

schlimbach napsal(a):

Rumcajs
jelikož mám trpělivosti s tvrdolíny více než dost, pokusím se vám zopakovat ještě jednou, že celý spor je o tom, zda banka v systému částečných rezerv může na základě vkladu na účet vytvořit nové peníze. Pokusím se vám připomenout, že to není moje teorie, ale ekonomicka stávajícího systému, která jasně ukazuje, že na základě vkladu do banky komerční banyk tvoří nové peníze, což se nazývá multiplikační efekt. Tvorba nových peněz je dána hodnotou povinné rezervy a můžete si díky znalosti výše této povinné rezervy spočítat multiplikátor - číslo, které vám při vynásobení hodnoty původního vkladu tímto číslem dá informaci, kolikrát více peněz se nově vytvoří.
Napsal jsem vám přesně po krocích, jak to funguje, když banky na základě vkladu vytvářejí nové peníze a jak se za ně nakupuje zboží - není to můj výmysl, je to ekonomická teorie stávajícího systému. Takže i když vy si koupíte za 1 000 Kč boty, a obchodník aniž by peníze donesl do banky nakoupí za hotové něco jiného atd. s tím, že se ta 1000,- Kč nedostane na účet banky, samozřejmě jde o vliv neustále jedné a té samé tisícikoruny, ale i tak tato tisícikoruna svou cirkulací v ekonomice pomáhá tvořit větší hodnotu než má sama - dalo by se říci, že ta tisícikoruna je ve skutečnosti kryta vytvořenými statky v hodnotě třeba 1 000 000 Kč, pokud se otočila 1 000 x. Pokud se ale ta tisícikoruna kdykoliv dostane na bankovní účet, může nastat multiplikační efekt a pravděpodobnost že bude iniciován je téměř 100%, protože z toho banka má úroky a vydělává. Paradoxní pro vás milý Rumcajsi je to, že moje reforma je postavena na ničím neomezené cirkulaci peněz v ekonomice (cirkulaci, kterou tak dobře znáte a máte ji zažitou tak, že ani necítíte rozdíl mezi cirkulací a multiplikačním efektem z vkladů). V mé reformě multiplikační efekt nenajdete -takže, žeby snad nakonec se objevil úspěch a já získal nového podporovatele? :)
13. 06. 2010 | 11:09

Rumcajs napsal(a):

pepa:

Už se ti stalo, že ti banka dala tisícovku a ty jsi si nakoupil zboží za 10 tisíc ?

Nic ti nebrání se za banku prohlásit, jak ti to tam už kdosi nabízel.

Tak jak to popisuje Šlimba, banka funguje jenom jakýsi transfer, u kterého si nový majitel ukládá jednu a tu samou tisícovku. Kolikrát se může jedna a ta samá tisícovka půjčit, to určuje onen vklad na CB.
Nic víc, nic míň. Když tam ten vklad na CB nebude, může se půjčka realizovat donekonečna, ale vliv na množství peněz v oběhu to nemá žádný. Pouze na to úvěrování, které sebou samozřejmě nese rizika ve splácení a narušení rovnováhy řetězce. Toť ale vše.
13. 06. 2010 | 11:09

schlimbach napsal(a):

Rumcajs

ještě v vašemu příkladu s cukrářem, ano v tomto případě - cirkulace peněz bez multiplikačního efektu, jste si směňovali 3 x 1000,- Kč, nové peníze jste nevytvořili, ale nakoupili jste za jedni 1000,- Kč zboží za 3 000,- Kč - podstata mé reformy, Rumcajsi :) super, že se vám začíná líbit :) je taková jakoby logická, na rozdíl od stávajícího systému, že jo? Kurňa, až mám chuť vám poslat nějaký pamlsek :)
13. 06. 2010 | 11:12

Rumcajs napsal(a):

Šlimba:

Už nemá čas na tvrdolíny. Musím taky chvíli čmárat. Ale až dojedu domů, opíšu ti sem přesnou citaci z Samuelsona.

Snad pak dáš pokoj.
13. 06. 2010 | 11:13

schlimbach napsal(a):

Rumcajs

šťastnou cestu, já vám přesnou citaci ze Samuelsona již poslal :)
13. 06. 2010 | 11:16

schlimbach napsal(a):

Rumcajs
ještě, aniž bych vás chtěl nějak duševně týrat, přečtěte si svůj příspěvek s cukrářem ještě jednou, zda-li tam nenajdete nějaký logický rozpor - celkem dost razí do očí, bylo by dobré, kdybyste se s ním nějak inteligentně vypořádal - nedělá to dobrý dojem.
13. 06. 2010 | 11:21

pepa napsal(a):

Rumcajs

Píšeš:
"Už se ti stalo, že ti banka dala tisícovku a ty jsi si nakoupil zboží za 10 tisíc ?"

Porovnej to s tím, co jsem napsal já, je to totéž?

Píšeš:

"...může se půjčka realizovat donekonečna, ale vliv na množství peněz v oběhu to nemá žádný. Pouze na to úvěrování..."

Peníze získané úvěrem nemají vliv na množství peněz v oběhu? Jak to mám chápat, že peníze z úvěru nesmím dát do oběhu (utratit)?
13. 06. 2010 | 11:24

schlimbach napsal(a):

pepa

klid, s Rumcajsem to chce trpělivost :)
13. 06. 2010 | 11:30

pepa napsal(a):

schlimbach

Myslím, že trpělivost je málo, chtělo by to ještě něco víc. Možná ten pamlsek nebo pohlavek.
13. 06. 2010 | 11:36

schlimbach napsal(a):

pepa

pamlsek bych poslal, ale když DHL napíšu Řáholec - je nebezpečí, že to sežerou veverky :)
13. 06. 2010 | 11:38

pepa napsal(a):

schlimbach

ha, ha, ha ... dobrý, dík
13. 06. 2010 | 11:42

Xury napsal(a):

Pro Rumcajse:
víte, že máte často mé sympatie, ale pokud jde o multiplikační efekt bankovních ůvěrů, nemůžete tuto diskuzi vyhrát. Když pominu skutečnost, že tuto praxi kritizovali i jiní např. L.von Mises, tak ten příklad, který schlimbach použil, je velmi názorný. Stačí když si představíte, že po třetí transakci řada končí a všichni si půjdou vybrat vklady. Pak oproti prosté směně přibude v oběhu 980 jednotek dané měny (předpokládám, že oněch 960,40 už nikdo do banky nenese). To je důsledek ůvěrové expanze - vznik mnových peněz.
13. 06. 2010 | 11:43

pepa napsal(a):

Xury

Rumcajs úvěrovou expanzi připouští, ale zároveň tvrdí, že úvěry nemají vliv na množství peněz v oběhu.
13. 06. 2010 | 11:54

Rumcajs napsal(a):

Xury:

Pokud to říká někdo jako Vy, beru to vážně. Přesto nesouhlasím.

Že se jedná o multiplikační efekt bankovních úvěrů, s tím souhlasím, ale nesouhlasím s tím, že se jadná o nové peníze.

Skusme z toho vynechat banku i odvody CB. Já půjčím 1000 kč Vám. Vy je vezmete a koupíte si za ně boty.
Obuvník těch tisíc Kč půjčí Šlimbachovy.
Ten si za ně koupí cukrovou vatu.
Cukrář půjčí peníze pepovi atd....
Vzhledem k tomu, že se z žádné půjčky nemusí skládat do CB rezerva, je tu multiplikační úvěrový efekt roven nekonečno. Přesto dle mého žádné nové peníze nevznikly, pouze se zvedá zadlužování.

Pokud v tomto případě zavedeme odvody do CB, proběhne tato transekce identicky, s Šlimbachovým příkladem.
Po určitých směnách a půjčkách končí celá tisícikoruna u CB. Ale nové peníze dle mého nevznikly.

Pokud ano, pak virtuální peníze může vytvářet kdokoliv, nejenom banka.

Teď už ale vážně musím a ozvu se až s tou citací od Samuelsona.Jinak jsem rád, že jste se ozval. Vaše logické příspěvky mi tu chyběly.
13. 06. 2010 | 12:17

Tencokida Hnuj napsal(a):

dabljůbí zahrada
Já mám tolik, že bych si klidně moh dovolit koupit tucet trpajzlíků praváků i s tím jejich skanzenem imitace přírody a třídního boje.
Ale ze zásady si nekupuji to, co bych stejně za pár dní odvezl na skládku.
Ať si pěkně odpad odveze na skládku ten, který ho produkuje.
Nebudu mu přeci dělat blba.

A co trpajzlíci ? Konta tučná, tučná ?

Budou nové imitace a fangličky ?
Či jim jednu produkci odpadu zarazí rozum a druhý OSA ?
13. 06. 2010 | 12:48

Tencokida Hnuj napsal(a):

dablůbí zahrada
Ale buďte v klidu. V tom Švýcarsku se sice nepodařilo vyrobit minulost (což by jistě mohlo vésti k mnoha bohulibým korektivům při náhodné genezi toho či onoho trpajzlíka), ale prý vedlejším produktem je ovládnutí procesu, kdy se lidskou hloupost daří proměnit ve zlato.
Takže i Vy si brzy budete moci dopřáti určitého luxusu. I s těma Vašima pár tisícovkama v České spořitelně.
13. 06. 2010 | 13:04

vlk napsal(a):

Rume
já tě varoval. A dobře ti radil, abys vzal na pomoc emisírka a Supa...

Nicméně pánové, válcující Rumcajse, co kdybyste s e vrátili k reálu? T.J. že vámi popsaná měnová expanze musí nutně narazit na své limity. O požadavku kapitálové přiměřenosti jsem mluvil. To je limit nemalý.

Ale je tu i druhý aspekt totiž tskutečnost, že ne všechno jako úvěrová emis e skončí opět jako depo v bance. Dost velká část zůstane cirkulovat v oběhu. Jako oběživo.

A pokdu toto oběživo, + úvěrové peníze v ekonomic e jsou kryty odpovídajícím množstvím zboží a služeb, nic se neděje.

Jinak , pánové , zacházejte s Rumcem jemně... Nepoškodit. Chyběl by.
13. 06. 2010 | 13:11

Pavel13 napsal(a):

zdejším odborníkům:
Není to stejné i s krizí Eurozóny? Totiž tak, že emise reálných peněz podléhá přísným pravidlům, zatímco emise státních dluhopisů lokálních vlád ne. Přitom je to vlastně taky emise peněz - tedy vlastně eur.
13. 06. 2010 | 13:49

schlimbach napsal(a):

Vlk

šlo o to, zada nové peníze vznikají nebo nevznikají - vznikají. Že jsou limity nikdo nepopírá a bylo to Rumcajsovi také napsáno, včetně toho, že se rovnováha může ustálit na menší částce, pokud rezerva dosáhne nižší hodnoty, pokud peníze zůstanou mimo banku.
Jistě ale připustíte, že banky dělají co mohou, aby ty peníze dostaly na své účty a je jedno, zda tak dělají pomocí kreditních karet, stále většího zadlužování, nějakých bonusů, když si necháte posílat peníze do banky, bonusů firmám, pokud budou posílat platy zaměsdtnancům na účty v bankách atd ... banky z peněz žijí, je proto logické, že chtějí toky peněz soustředit skrze sebe. Omezování hotovostních plateb pro podniky jde v tom duchu ...
13. 06. 2010 | 14:13

schlimbach napsal(a):

Pavel 13

co se asi stane, když ty státní dluhopisy koupí banky (občané si je naopak koiupit nemohou) ?
13. 06. 2010 | 14:15

manka s cipiskem napsal(a):

Rumcajs
Tato, ty to necháš jenom tak? Všeci se ti tu směju, už aji na blogu toho eurocestovatele Havlíka se do tebe obul jakysi Levak a ty s tym nic nezrobiš ?
Byla sem zy SuPem, aby ti pomoh, ale to včerejši čučo z Kauflandu ho zmohlo tak , že enem leži a hyká jak osel.
Aji JC zmiznul, pote co zjistil, že pan Tencokida neni žaden Watson .
A emisarek - haňba mluvit. Emisaruje, emisaruje a jak ide do tuheho, bere nohy na ramena emisarovať inde.
Tato, zrob s tym šlimbu a ostatnima cosi, ten pohled, jak se ti všeci směju , je k něvydrženi.
Zas z teho dostanu migrenu, uvidiš. To skutečně chceš, aby mě zas chodil lečiť Tencokida ? Mysliš si, že se tym dostava Cipisekovi tych spravnych přikladu manželskeho soužiti ?
Rumcajs, buď chlap a přiznej barvu, tedy chybu. to něni ostuda, žaden něni chytry ve věeckym, ani ja.
13. 06. 2010 | 14:26

stále rebel napsal(a):

Bohužel mám dojem, že ti, kteří se snaží Rumcajsovi vysvětlit jak úvěrová expanze vytváří nové peníze, problému sami nerozumí a tak jak se jej snaží vysvětlovat bych se spíše postavil na stranu Rumcajse.

Na problém je možné nahlížet z více úhlů. Pokud se na věc budu dívat jako účetní posuzující obě dvě strany účtů, žádné nové peníze neuvidím. Pokud problém budu posuzovat jako ekonom analyzující chování subjektu na trhu řeknu, že úvěrová expanze posílila poptávku a změnila chování subjektů.

Úvěrovou expanzí žádné nové peníze nevzniknout, jen více subjektů se bude domnívat, že může utratit ty samé peníze. Když pan A dá do banky milion korun, banka tento milion půjčí panu B, tak pan A se bude chovat jako vlastník milionu, který má uložen v bance a pan B jako ten, kdo ten milion může utratit, Zda vzniknul nový milion záleží na úhlu pohledu a pokud se ten nedefinuje, nelze říci, kdo má pravdu.
13. 06. 2010 | 14:34

wbgarden napsal(a):

Budu neustále opakovat, nechte už to bejt proboha, dyť jakýkoliv slušnější matematik z gymplu, by vám tu trojčlenku kucí, vyřešil. O bankovních softvérech snad ani nemluvim, vážení prosperové.
Těch proměnných zase není tolik, že. Tisicovkáři, banky, vklady, výběry, půjčky, úroky, úroky z úroků, rozmanité depoty atd a trochu toho zisku, že depriváti, ee deriváti, pardon. A sockomové zde chtějí i úhly.., jo a málem bych zapomněl, taky čas, ten prý furt běží potvora…, ale jak je vidět jsou mezi námi tací, kterým to vůbec nevadí. No nic, dopiju kafe a zase du…
Veselé krizování, hlavně že už bude líp….
http://www.bestwallpapers.n...
13. 06. 2010 | 14:41

schlimbach napsal(a):

stále rebel
pokud vám stejně jako Rumcajsovi nestačí ani jedna z nejznámějších knih Samuelsona -Ekonomie jako zdroj informace, pak je to těžké.
13. 06. 2010 | 15:14

Béda napsal(a):

vlk,

Oficiální verzi zpochybňuje mnoho význačných osob. Postupem času se jejich počet zvětšuje. Přesto pro skeptiky je to mimo rámec racionálního uvažování.

Zajímavé je,že Francesco Cossiga, italský exprezident (1985-1992) se takto v italském tisku vyjádřil už v listopadu loňského roku, kdy o tom zároveň informovala alternativní média zatímco světové agentury se rozhodly tuto informaci ignorovat,opět. Dle jeho slov, ze byl 11. zari podvod, si uvedomuji i vsichni ve zpravodajskych sluzbach. Cossiga sve pochyby vyjadril uz v roce 2001.

Obecně se média snaží marginalizovat míru těchto pochybností,vytvářet dojem,že jde o malou hlučnou minoritu navzdory tomu,že těchto lidí jsou miliony ze všech sociálních skupin,od policistů,hasičů,detektivů,agentů FBI,CIA, rodin pozůstalých po obětech,hollywoodské herce, po ministry (britske, nemecke, kanadske,..) a jine politiky (naposledy koncem roku 2007 usporadal japonsky poslanec v parlamentu promitani a prednasku o jeho pochybach o oficialni verzi), prezidenty fyziky, stavebni inzenyry, filozofy, psychology, vedce NASA, vojaky, piloty (dopravnich i armadnich letadel) .... jen vyznacnych osobnosti ze vsech techto sfer jsou stovky... na internetu muzete najit katalogy, kde jsou strukturovane vypsani vsichni pod sebou s podrobnostmi, je to opravdu uctihodny seznam.

Už v roce 1997 se uskutečnily události, které měly něco společného s pojmy: Světové obchodní centrum (WTC) a terorismus. V srpnu 1997 začala studie s názvem „Pohotovostní reakce na terorismus“. Tato studie zkoumala teoretickou reakci na teroristické útoky na WTC.

O dva roky později – v roce 1999 bylo zahájeno cvičení, ve kterém byly uneseny dvě letadla a navedena na WTC a Pentagon. Toto cvičení spadalo pod organizaci NORAD (North American Aerospace Defense Command) – Severoamerické aerokosmické obranné komando. Proč zrovna tyto cíle?

Rok 2000 konkrétněji v červnu byl vydán, ministerstvem spravedlnosti, protiteroristický manuál, ve kterém jako cíl bylo zaměřeno opět WTC.

V říjnu 2000 provádí Pentagon cvičení MASCAL, které simuluje náraz Boeingu 757. Tohoto cvičení se účastnil i Charles Burlingame, bývalý pilot námořnictva, který pracoval pro Pentagon. Po tomto cvičení přešel k American Airlines, kde o necelý rok později narazil jeho údajně Boeing 757 do Pentagonu.

V roce 2001 se děje spousty podezřelých věcí ohledně Pentagonu nebo WTC. Mezi nejzajímavější připadalo, že vlastník WTC 7 Larry Silverstein podepisuje, ŠEST TÝDNŮ PŘED KATASTROUFOU!!!, pronájem celého komplexu WTC 7 na 99 let za 3,2 miliardy dolarů. Tento pronájem zahrnoval samozřejmě i pojištění budovy na 3,5 miliardy dolarů. Toto POJIŠTĚNÍ SPECIFICKY ZAHRNOVALO I TERORISTICKÉ ÚTOKY!!! Pan Silverstein má zřejmě vynikající smysl pro výdělek.
13. 06. 2010 | 16:00

Béda napsal(a):

2.část:
Další zajímavost se děla pár dní před útokem, a to především v akciích. 6. Září 2001 bylo dáno 3150 opcí na akcie United Airlines, což byla prakticky sázka na pád akcií. Číslo těchto opcí bylo v ten den 4x větší, než je denní průměr. O den později se číslo opcí zvýšilo 5x, než je denní průměr. A jak již asi předpokládáte, tak číslo opcí stále rostlo, 10. Září 2001 bylo 11x větší, než je denní průměr. Myslíte, že investoři umějí takto dobře investovat anebo měli věšteckou kouli?

Mezi nejzajímavější však patří především pády budov. Obě budovy se krásně poskládaly na hromádku, až moc podobně jako při plánované demolici domu. Později odpoledne se však zřítilo WTC 7. Tato budova byla vzdálena od dvojčat zhruba 90 metrů. Byl to kancelářský komplex, ve kterém krom kanceláří byly také 3-4 tisíce cenných svazků vztahujících se k vyšetřování na Wall Streetu. Všechny budovy kolem dvojčat stály pevně, jen WTC 7 se za 6 sekund zřítila stejně na hromádku jako dvojčata.
Vyšetřovatelé řekli, že pád budovy WTC 7 (kde měla mimo jiné své úřadovny CIA) zavinily padající trosky z Dvojčat a způsobily interní ohně, které vznítily několik palivových nádrží uvnitř budovy. Pokud je toto vysvětlení pravdivé, tak WTC 7 je třetí budova v historii, která se zřítila díky ohni. První dvě byly Dvojčata.

V historii vysokých budov existuje spousty požárů, při kterých vyhořela i půlka budovy. Hádejte, co se s budovou stalo – nezřítila se, stojí do dnes. Jak je tedy možné, že se budovy zřítily?

První unesené letadlo na razilo do budovy WTC v 8.46, druhé v 9.03, (údajně) třetí letadlo naráží do budovy Pentagonu v 9.37 (tedy po 51 minutách od nárazu l. letadla!!!), dispečer letového provozu zachytil v 9.31 komunikaci z letu 93 (čtvrtého letadla): "Dámy a pánové. Tady je kapitán. Prosím sedněte si. Máme na palubě bombu..." Letadlo se zřítilo v 10.03 v Pennsylvánii. Od nárazu prvního letadla do WTC uplynula 1 hod. a 17 minut!!! Co mezitím dělal NORAD, vlku? Podotýkám, že již dlouho předtím bylo nařízeno všem letadlům přistát na nejbližším letišti.
13. 06. 2010 | 16:01

pepa napsal(a):

Rumcajs+další odpůrci reality

Zde je věta z Wikipedie:

V dnešní inflačně založené ekonomice většinu objemu peněz do oběhu neuvolňuje centrální banka, ale jednotlivé komerční banky, a to připisováním bezhotovostních peněz na jimi vedené účty svých klientů, to za dodržování bankovních pravidel dle Zákona o bankách.

Je to v odstavci "Emise peněz" na adrese http://cs.wikipedia.org/wik...
13. 06. 2010 | 16:03

Rumcajs napsal(a):

pepa:

Tím se myslí distribuce. Určitě né emise.

Dále ti z tvého odkazu vypichuju:

....Vedle hovostních peněz existují ještě peněžní substituty, které je téměř dokonale nahrazují, a sice bezhotovostní peníze. Jde fakticky o vklady u komerčních bank.

**********

Zdůrazňuju - jde o vklady !!! Tedy žádné virtuální peníze, ale o vklady.
13. 06. 2010 | 20:10

schlimbach napsal(a):

Rumcajs

myslel jsem, že už sem napíšete znění textu, které jste avizoval od Samuelsona ...
13. 06. 2010 | 20:13

schlimbach napsal(a):

Rumcajs

když už jste si na ten odkaz pepy kliknul, potom doporučuji jej přečíst celý, jinak už skutečně nevím, co s vámi, ani Xury vám jako garant nestačí?

citace odkazu:

Emise peněz
Vedle hovostních peněz existují ještě peněžní substituty, které je téměř dokonale nahrazují, a sice bezhotovostní peníze. Jde fakticky o vklady u komerčních bank. Základním předpokladem stability bankovního systému a celé ekonomiky je, že lze vklady prakticky okamžitě směnit v hotovostní peníze. Projevem selhání systému by byl tzv. běh na banku.

Makroekonomie, ve snaze popsat množství a druh těchto substitutů přítomných v ekonomice, definuje jednotlivé měnové agregáty M (z anglického Money). Agregáty se navzájem liší likviditou, tedy obtížností převodu na hotovost. Tyto bezhotovostní peněžní substituty tvoří dnes většinu peněžní zásoby. V dnešní inflačně založené ekonomice většinu objemu peněz do oběhu neuvolňuje centrální banka, ale jednotlivé komerční banky, a to připisováním bezhotovostních peněz na jimi vedené účty svých klientů, to za dodržování bankovních pravidel dle Zákona o bankách. Význam agregátů spočívá ve faktu, že centální banka množství peněz v ekonomice pouze odhaduje a navíc má jen omezené a navíc nepřímé možnosti jak toto množství řídit.

Základním parametrem bankovního systému je sazba povinných minimálních rezerv, které centrální banka vztahuje právě k některému z agregátů. Tím se pak určuje tzv. peněžní multiplikátor. ČNB používá peněžní agregát M1.

Doporučuji si přečíst zejména tuto část několikrát - V dnešní inflačně založené ekonomice většinu objemu peněz do oběhu neuvolňuje centrální banka, ale jednotlivé komerční banky, a to připisováním bezhotovostních peněz na jimi vedené účty svých klientů, to za dodržování bankovních pravidel dle Zákona o bankách.
a toto též:
Základním parametrem bankovního systému je sazba povinných minimálních rezerv, které centrální banka vztahuje právě k některému z agregátů. Tím se pak určuje tzv. peněžní multiplikátor
13. 06. 2010 | 20:23

schlimbach napsal(a):

Rumcajs
další citace:
Centrální banka vytváří monetární (peněžní) bázi (základ) složenou z oběživa a bankovních rezerv. Pokud centrální banka nakupuje od obchodních bank obligace, či snižuje povinnou míru rezerv, umožňuje bankám zvyšovat rozsah nabízených úvěrů, kdy díky převodům a opětovnému ukládání vzniká tzv. multiplikační efekt, což znamená, že množství peněz v oběhu, které tímto způsobem vzniká, je m-násobkem monetární báze.
13. 06. 2010 | 20:27

Jan Vaculík napsal(a):

Jednu věc autorovi nelze upřít:
umí text pěkně rozdělit do odstavců, přehledně. Tím jej chutně nakypří.

Ale logiku má opravdu pochroumanou. Např. desátý odstavec: pojednává o tom, jak si někdo v bance půjčí 900 Kč, a ty použije k tomu, aby uložil v bance :--)
13. 06. 2010 | 21:00

schlimbach napsal(a):

Jan Vaculík

možná to bylo neobratně napsáno, ovšem výsměch není na místě, protože, pokud je vám něco známo o tvorbě peněz v systému, je zřejmé, že autor měl na mysli ... jak si někdo půjčí 900 Kč a ty jsou potom znovu uloženy do banky (třeba obchodníkem, u kterého si ten dotyčný něco kouopil například)... ono to celkem vyplývá z kontextu, ale když není jiný argument, tak se hodí i gramatické chyby a nepozornost, že?
13. 06. 2010 | 21:24

stále rebel napsal(a):

Pro schlimbach.
Díval jsem se na to, jak ten proces multiplikace popisuje Samuelson (Ekonomie, 18. vydání, strana 516 – 521). Je skutečně dost sugestivní a pro ty, kteří nejsou schopni domyslet praktický dopad to bude hodně matoucí. Je tam uváděn příklad s tisíci dolary slečny Bondholderové. Zkuste se zamyslet nad tím, kdo a kolik bude skutečně po provedení popisovaných operací vlastnit. Zjistíte, že kromě těch tisíce dolarů té slečny nikdo nic. Když si půjčím v bance například 500 dolarů a hned je uložím do jiné banky nebo dokonce té samé banky, nemám v ruce ani korunu a i můj účet bude –500, +500 tedy nula.
13. 06. 2010 | 22:17

Rumcajs napsal(a):

Šlimba:

Mám v ruce tu samou Ekonomii, co stále rebel.

Skutečně se tam mluví o vygenerovaných dolarech, ale dle mého se jedná jak píše stále rebel o matoucí pojmenování.

jednak se tam mluví o - bankovních penězích

- že se uvažuje o totálním zrušení rezerv.
(Kdyby něco takového umožňovalo znehodnocení peněz, tak by se o tom určitě neuvažovalo)

Přesnějsí pojmenování je podle mě růst úvěrů a né peněz, protože těch je stále to vygenerované množství centrální bankou.

Je to stejné, jako kdyby bankovky byly kryty zlatem a bankéři tyto bankovky půjčovali dle předešlého schématu, či třeba bez rezerv. Jediné co vygenerují, jsou opět úvěry. Zlata je pořád stejně, tudíž nemůže dojít k jeho znehodnocení. S bankovkama nekryté zlatem to musí fungovat stejně. Jediný kdo je dokáže znehodnotit, je CB, nikdo jiný.

Taky nikdo nereagoval na můj příklad s půjčkama mimo banku, kde funguje stejně.

P.S.

To co mi vypisuješ z wikipedie, na to jsem už odpovídal pepovi.
13. 06. 2010 | 22:43

pepa napsal(a):

Rumcajs

Na příklad s půjčkami mimo banku jsem reagoval, psal jsem, že je rozdíl mezi papírovými penězi a elektronickými. Že papírová ticícikoruna nemůže být současně v tisíci kapsách, takže žadné nové peníze vzniknout nemohou. Multiplikační efekt je možný pouze u elektronických peněz uložených v PC (dříve u záznamu inkoustem v účetních knihách).

Nicméně, zdá se, že je jakékoli vysvětlování marné. Podle tebe se všichni mýlí, dokonce i v učebnicích ekonomie a kdyby ti to vysvětloval sám guverner Tůma, tak řekneš, že ani on tomu nerozumí.

Proč už nehodíš ručník do ringu?
13. 06. 2010 | 23:53

Jan Vaculík napsal(a):

Když jsem se dozvěděl, že banky si peníze pro poskytování úvěrů "vygenerují", tak mě to připadalo jako podfuk.
Jenže pak mně došlo, že z větší části se vlastně vůbec nejedná o peníze, ale o zprostředkování "kruhového zápočtu", a na tom není nic pobuřujícího: aby člověk zahospodařil tímto způsobem, na to opravdu nejsou potřeba peníze.

Banky neposkytují peníze, ale důvěru a iluze. Jenže pak se stane, že důvěry je málo a iluze začnoui vyprchávat, a nastoupí ke slovu pojistky, i pochybné: poskytované kýmsi, kdo je ochoten se zaručit kdykoliv a za cokoliv.
14. 06. 2010 | 00:31

Honza999 napsal(a):

Petr Zenkl (a také pro Rumcajse)...

Napsal jste: "Pokud si někdo půjčí peníze v bance, zajisté tak nečiní proto, aby si je v té bance uložil na účet, to by byla ještě větší pitomost než půjčky na dovolenou nebo na vánoční dárky. Většinou spíš půjčka slouží k nákupu nějakého zboží, a možností, co s těmi penězi pak udělá prodejce toho zboží, je neúrekom - uložení do banky je jen jedna z nich. Taky si s nima může, jsa zlotřilý kapitalista, zapalovat doutníky :) "

Nenapadlo vás náhodou přemýšlet ještě trochu dále?

Samozřejmě vynecháme to zapalování doutníků (trváte-li na něm, jste ještě větší hlupák, než by se dalo čekat..). Možností, jak prodejce naloží s tržbou, je opravdu "neúrekom". Co jste ovšem vůbec nevzal v úvahu je to, že s jedinou výjimkou (a tou je to vaše zapalování doutníků) stejně ty "peníze" skončí - na nějakém účtu v nějaké bance. Jinde prostě skončit nemohou. Ony totiž ve své fyzické podobě neexistují, takže prostě jsou i nadále jen číslem v nějakém bankovním počítači. Jestli se bude jednat o počítač jiné banky, než která ten prvotní úvěr poskytla, je úplně jedno - na jejím počítači zase přibudou na stejném principu číslíčka vytvořená úvěry, které byly poskytnuty jinými banky. Vezmete-li tedy bankovní sektor jako celek, jakákoli půjčka "zvyšuje množství peněz" v bankovním sektoru jako celku a umožňuje tedy bankéřům jako celku poskytnout dalčí půjčku krytou "aktivy", která byla vytvořena v předchozí etapě půjčování.

Ještě to popíši polopaticky na jednoduchém příkladu.

1) Máme BANKU1 a BANKU2, obě s vklady od SUBJEKTU X1 (v BANCE1) a SUBJEKTU X2 (v BANCE2) na účtech ve výši po 100.000 (které berme ze začátku jako REÁLNÉ peníze)...
2) BANKA1 půjčí SUBJEKTU1 částku 98.000 (ponechá si v trezorech povinná 2% reserv, ovšem STÁLE vykazuje na svých účtech VKLADY ve výši 100.000 - tyto peníze tak její vkladatelé skutečně vložili..).
3) SUBJEKT1 peníze z půjčky utratí u SUBJEKTU2, který si je uloží na nově založený účet u BANKY2 a
4) té tím pádem stoupne "objem vkladů" na 198.000 (z toho je sice 98.000 VIRTUÁLNÍCH NEEXISTUJÍCÍCH peněz VZNIKLÝCH půjčkou BANKY1 SUBJEKTU1 - pro BANKU2 to ovšem jsou "REÁLNÉ" peníze, které si u ní uložil SUBJEKT2.. Sice jen počítačovým převodem od BANKY1, ale BANKA2 "NEVÍ", že tyto peníze byly vytvořeny půjčkou. Proto je bere jako reálné někde fyzicky existující peníze).
5) Na základě tohoto objemu "vkladů" BANKA2 poskytne úvěr 194.000 SUBJEKTU3 (a i ona si "ponechá" povinnou reservu 2%).
6) SUBJEKT3 půjčku utratí u SUBJEKTU4, který pro změnu se stane novým zákazníkem BANKY1. Té stoupnou vklady na 294.000 - a to jí dovolí poskytnout
7) SUBJEKTU5 půjčku 190.000.. (Spolu s předchozí půjčkou 98.000 SUBJEKTU1 to činí 288.000 v půjčkách a 6.000 v povinných reservách.
8) SUBJEKT5 utratí půjčené peníze u SUBJEKTU6 a ten BANCE2 zvýší vklady na 388.000.. BANKA2 může někomu půjčit dalších 186.000.....

Na konci mají obě banky na dlužníky SUBJEKT1, SUBJEKT3 a SUBJEKT5 nároky v celkové výši 482.000.. Aniž do "systému" přitekla jediná koruna zvenku, z původních 200.000 vkladů "REÁLNÝCH" peněz SUBJEKTŮ X1 a X2 tu máme celkový objem vkladů 686.000 (dalších 98.000 vkladu SUBJEKTU2, 198.000 vkladu SUBJEKTU4 a 190.000 vkladu SUBJEKTU6). A BANKA2 má "volná aktiva" (nad 2% povinných reserv), ze kterých může poskytnout za dalších 186.000 půjček.

Banky veškerá aktiva na účtech prostě berou jako reálné peníze, ač drtivá většina těchto vkladů pochází z jimi předtím někomu jinému půjčených peněz. Všechny peníze nad oněch původních rálných 200.000 jsou VIRTUÁLNÍ peníze, existující pouze v pamětích počítačů jako cifry na účtech dlužníků - tedy se počítá s tím, že dlužníci NĚKDE seženou REÁLNÉ PENÍZE a bance je dají. Dokud ale dlužníci tak neučiní, peníze zůstanou virtuálními, přičemž ale bankám nic nebrání v tom, aby tyto virtuální peníze dále půjčovaly dalším SUBJEKTŮM..
14. 06. 2010 | 00:52

Vuml napsal(a):

"Co je větší zločin než vykrást banku? Založit banku."(B.B) Dále: "La proprieté c´est le vol." (Vlastnictví je krádež.) "Zatím běhaly peníze za námi, teď budeme muset my běhat za penězi." (min.fin. V.K. 12/1989). "Rozdám lidem papírky (kupóny) a slíbím jim desetinásobek!" (V.K.2.) "Jak to, že se peníze duší staly?" (Hésiodos, Práce a dni.) Atd. Atd. Převrácení vztahu směnné hodnoty a hodnoty (hod.práce, užitné hodnoty, lidské hodnoty, umělecké hod. ap.)ve prospěch směnné hod., implikuje všeobecnou prostituci. Univerzální. Peníze jsou univerzální. Těžko jim konkuruje samotné "Universum" i duchovní universum, reprezentované filosofií. Moc si "díky ekvivalentu" přivlastnili zprostředkovatelé, obchodníci (a banky). Trh má moc i nad výrobcem, tedy i nad prací a nad přírodou (dočasně). Proto kapitál působí už od 8.stol.př.n.l. stejné dluhy, hrůzy, války o zdroje a exekuce jako dnes. Peníze samy za to jistě nemohou, i když směnnou hodnotu a cenu reprezentují. Mohou za to lidé omezení nízkými potřebami na "vysoké" ekonomické myšlení, které často způsobuje i poruchu osobnosti. Omezenost své identity, kterou dobře vnímají (jsou dekompenzovaní, frustrovaní), si "rozšiřují" penězi. I když mají moc, tak jako frajtr na vojně nad vojínem, je to identita přechodná a falešná. A končívá většinou po 15min. slávy na smetišti dějin. Navíc: "Všichni jsou na seznamu Přírody." (Anaxágorás)
14. 06. 2010 | 01:33

schlimbach napsal(a):

Rumcajs

nedá se nic dělat, vás nepřesvědčí ani Samuelson, ani informace, které si můžete stáhnout na netu z různých referátů o ekonomii stávajhícího systému ... levákům předhazujetem jak se nejsou schopni vyrovnat s porážkou ve volbách, vysmíváte se jim atd. Sám nejste schopen uznat, že jste se mýlil a argumentujete trapným způsobem. S těžkým srdcem musím připustit, že i člověk, který studoval techniku nemusí být zrovna génius, byť by měl oplývat velice dobře vyvinutým abstraktním myšlením. Vidíte, Rumcajsi, mýlil jsem se v tom - klidně to přiznám.
14. 06. 2010 | 05:44

schlimbach napsal(a):

Jan Vaculík

tak kruhový zápočet? Ve stávajícím systému? Když i Samuelson napíše, že systém vygeneruje bankovní peníze, tak podle vás to "vygeneruje" neznamená vygeneruje, celá teorie s multiplikačním efektem je jen jako balast pro studenty ekonomie, aby měli něco v hlavě?

Vůbec vám nesepne, že ve stávajícím systému musí být nějaký "mechanismus", který dovede vygenerovat peníze, aby mohly pokrýt ekonomický růst? Celý systém je založen na dluhu, ale i ten dluh má alespoň zatím nějaká určitá pravidla, byť pro občany společnosti nevýhodná a likvidační. Pokud by nevznikaly nové peníze v systému, jak byste si vysvětlil inflaci? Kde se berou nové peníze v systému podle vás?

Mnoho lidí reaguje jako Rumcajs, když jim někdo předestře jak to funguje ve skutečnosti v tomto systému. Mají pro něj slova opovržení a posměchu, protože si ani ve snu nedokáží představit, že takový mechanismus může fungovat, může vás ožebračovat, vysávat a to zcela legálně a na základě zákona. Považují lidi, kteří toto dávno vědí a snaží se s tím něco udělat za podivíny a za blbce hodny posměchu a ve své bohorovnosti si nedovedou připustit, jak moc se mýlí, jak moc svým postojem upevňují sílu tohoto stupidního systému.
Jak se píše v bibli, můžeme si jen povzdechnout ... pro oči nevidí, pro uši neslyší ...
Teď už su klidný, když vím, kdo kritizuje můj návrh reformy - včetně Rumcajse a jeho obdivovatelů, kteří se do výše uvedené diskuse raději ani nepustili a nechali jej na holičkách - toto je jen pro ty, kteří berou diskusi jako zápas.
14. 06. 2010 | 06:05

schlimbach napsal(a):

Jan Vaculík

píšete .. Banky neposkytují peníze, ale důvěru a iluze...

pokud se domníváte, že neposkytují peníze ale jen důvěru a iluze, ono je to z pohledu banky jedno, hlavně když za ty iluze dostanou úrok a pokud jim ty iluze i s tím úrokem nevrátíte, seberou vám třeba barák ... ale čte se to hezky :) Když se to stane, nezoufejte, sebrali vám přece jen ty iluze a že si k tomu vzaly i barák ? To nic, za všechno se platí, i za ty iluze.
14. 06. 2010 | 06:09

JC napsal(a):

Honza999,
Vy jste účetní v bance ?
"2) BANKA1 půjčí SUBJEKTU1 částku 98.000 (ponechá si v trezorech povinná 2% reserv, ovšem STÁLE vykazuje na svých účtech VKLADY ve výši 100.000 - tyto peníze tak její vkladatelé skutečně vložili..)."
Řekl bych, že se ván z těch účtů v bance nějak vypařila pohledávka ve výši 98.000.
P.S. Nejsem účetní a nepracuji v bance, takže mi to zkuste vysvětlit ještě jednou.
P.P.S pro TCKH,
JC se nevypařil, jen mu po bouřce zkolabovalo připojení.
14. 06. 2010 | 09:10

Rumcajs napsal(a):

Vidím, že to tady nebere konce.

Pepo, že se to nemůže týkat jenom elektronických peněz, to jsem ti už vysvětloval. Nebudu se opakovat. Pouze připomenu, viz tvůj odkaz - vše musí být podloženo vkladem, tudíž papírovkou.

Šlimba:

To je rovněž pořád dokola.
Zvláštní je, že ani Samuelson, ani nikdo z ekonomů, na rozdíl od tebe či Tóžičky, nemluví o tom, že by růst bankovních peněz způsoboval inflaci či znehodnocení peněz. Jedinýho koho jsem o tom zatím slyšel mluvit byli různí samozvaní ekonomové se sklony k psychopatickým reakcím.
14. 06. 2010 | 09:11

stále rebel napsal(a):

Poskytování úvěrů generuje bankám další vklady a tak s rostoucím objemem poskytovaných půjček roste taky objem vkladů, ale pokud jako účetní odečtu od objemu vkladů objem úvěrů, tak teprve dostanu skutečnou sumu peněz v systému a ta se příliš měnit nebude. Je dobré si z toho pamatovat, že objem vkladů v bankách bude mnohem vyšší, než kolik vkladatelé reálně vlastní a porovnávat toto číslo taky s objemem úvěrů.
14. 06. 2010 | 09:25

schlimbach napsal(a):

Rumcajs

chápu, že potřebujete odvést pozornost, ale budete si muset vystačit beze mě. Přesvědčil jste mne o vaší intelektuální úrovni a to není nic pro mne. Takže přeji spokojený život a hodně štěstí.
14. 06. 2010 | 09:26

pepa napsal(a):

Rumcajs

Ach jo, a co je peněžní multiplikátor, o kterém se také všude píše, zase výmysl chorých mozků, viď? Když jsou v oběhu jen ty peníze, které emituje CB, tak je peněžní multuplikátor stále jedna, tak proč jej někdo zaváděl?
A kde si přišel na to, že vklad lze provést jen papírovými penězi?
14. 06. 2010 | 09:35

Rumcajs napsal(a):

pepa:

Nejedná se o výmysl chorých mozků. Jedná se o reálnou věc - jedná se o nabídku peněz, jinými slovy o nabídku ÚVĚRŮ.
Šlimbach:

Spi sladce !
14. 06. 2010 | 09:50

pepa napsal(a):

Rumcajs

tak podle tebe "peněžní multiplikátor = nabídka peněz", takže u nás se PM vyjádřuje v CZK. Jo? Nejedná se o poměr?
14. 06. 2010 | 10:06

Rumcajs napsal(a):

Poslední příklad:
Já si uložím u Šlimbacha 1000, Kč

Šlimbach půjčuje stále rebelovi 900,Kč
(100 nechává v rezervách)

Stále rebel nakupuje od pepi za 900, Kč

Pepa si ukládá u SuPa 900, Kč,

Sup půjčuje jarporovi 81 Kč
(9 kč nechává v rezevě)

Vznikají nové peníze ? Určitě v pravém slova smyslu. Vznikají leda nové úvěry a můžeme jim klidně říkat virtuální, či bankovní, ale FYZICKY žádné nevznikly !!!
Pořád je v oběhu 1 tisícovka. (Mimo rezerv)

Pokud Šlimbu a SuPa prohlásím za banku.

Pak Šlimba prohlásí, že v jeho aktivech je rezerva 100 Kč a půjčka stále rebelovi.
V pasívech má vklad od Rumcajse.

SuP zase prohlásí, že v aktivech má 9 Kč jako rezervu a 81 Kč půjčku pro Jarpora. V pasívech má vklad od pepiho 90 Kč.

SuP s Šlimbou pak mohou tvrdit, že vytvořili nové peníze v součtu jejich aktiv, tedy 1900 kč.

Opravdu vytvořili reálné peníze ???

Já myslím že ne. Říkejme jim tedy virtuální, ať maj chlapci radost, ale trvám na tom, že s těmi reálnými nemaj pranic společného.
14. 06. 2010 | 10:12

Rumcajs napsal(a):

pepa:

Jedná se o poměr. A co má být. (Tuším že rezerva ku vkladu)
14. 06. 2010 | 10:15

Karlík napsal(a):

Blábol, ale pobaví :-DDD
14. 06. 2010 | 10:25

pepa napsal(a):

Rumcajs

PM = (1 + cu) / (re + cu)

kde

cu = poměr oběživa a depozit
re = poměr rezerv a depozit
14. 06. 2010 | 10:26

wbgarden napsal(a):

Budu neustále opakovat, co kdybyste už ty zlé banky nechali na pokoji a zkusili třeba na chvíli v rámci zdejšího sockom rychloškolení rozbíjet třeba stroje. Též toho mají ty potvory jistě hrozně moc na svědomí...
Veselé krizování, bude líp...
http://www.xoxma.lv/uploads...
14. 06. 2010 | 10:34

Tencokida Hnuj napsal(a):

dabljůbí zahrada
Já si spíš myslím, že jestli to takhle půjde s jistým trpajzlíkem pravákem ze skanzenu imitace přírody a třídního boje dál, tak bude on muset brzy rozbíjet mříže v nějakém "Ústavu pro trpajzlíky s Modrou šancí místo mozku."

Aby se alespoň na krátkou chvilku dostal ven a mohl nadzvednout stavidla svých úchylek, zaplavujíc tak zemi požehnaným blahoslavenstvím věčného to království ducha modrých šancí a koleček prosperity pro všechny.
14. 06. 2010 | 11:08

Tencokida Hnuj napsal(a):

ještě k tomu rozbíjení strojů:
http://www.businessinsider....

Minimálně k zamyšlení. Zda vysoké zdanění nepřispívá k motivaci korporací.

Pro jistého trpajzlíka ze skanzenu....: K zamyšlení. Tedy prosím nereagovat.
14. 06. 2010 | 11:54

Jan Vaculík napsal(a):

Šlimbachu (06:09)
Ano, právě za tu důvěru, kterou banka propůjčuje ke krytí vašich transakcí, jí platíte úroky. Vždyť co jiného banka může poskytnout, když peníze nemá, a ani je vlastně nepotřebuje?

Iluze pak tkví v tom, že možnosti bohatnutí tímto způsobem jsou neomezené.
14. 06. 2010 | 12:25

Honza999 napsal(a):

JC
ale nevypařila..
ještě jednou, speciálně pro vás,tu přepastuji ten odstavec, kde o té pohledávce hovořím:

Na konci mají obě banky na dlužníky SUBJEKT1, SUBJEKT3 a SUBJEKT5 nároky v celkové výši 482.000.. Aniž do "systému" přitekla jediná koruna z venku, z původních 200.000 vkladů "REÁLNÝCH" peněz SUBJEKTŮ X1 a X2 tu máme celkový objem vkladů 686.000 (dalších 98.000 vkladu SUBJEKTU2, 198.000 vkladu SUBJEKTU4 a 190.000 vkladu SUBJEKTU6). A BANKA2 má "volná aktiva" (nad 2% povinných reserv), ze kterých může poskytnout za dalších 186.000 půjček.

BANKA1 vykazuje (po první trankci) vklady 100.000, půjčku 98.000 a povinnou reservu 2.000.

Problém je v tom, že půjčky BANKY1 se v BANCE2 tváří jako reálné peníze na účtech klientů BANKY2, jako reálné někde fyzicky existující peníze... Ano, souhlas s Rumcajsem, že V SYSTÉMU žádné reálné peníze navíc "nevznikly" - Rumcajs ale zapomíná na to, že se ty virtuální peníze v ekonomice TVÁŘÍ, jako by byly reálné. BANKA1 i BANKA2 nad rozsah původních vkladů 200.000 reálných někde existujících peněz opětovně půjčují neexistujícící peníze vytvořené půčkou.

Pokud dlužník utratí půjčku u klienta té samé banky, u které si půjčil, pak si v podstatě banka vystačí sama - klientovi A půjčí 98.000 z peněz klienta B, klient A peníze utratí u klienta B (kterému tí pádem stoupne "STAV ÚČTU" na 198.000) a banka z těch již jednou půjčených peníze znovu půjčí 96.000 klientu C... Půjčka klienta A je kryta (reálnými) penězi klienta B. Půjčka klienta C je oficiálně krytá též "reálnými" penězi klienta B - oficiálně.. VE SKUTEČNOSTI je pak dluh klienta C "kryt" dluhem klienta A "přetransformovaným" na "aktiva" klienta B.
14. 06. 2010 | 13:11

schlimbach napsal(a):

Honza999
jen doplním, že z těch "fiktivních, reálně se tvářících " peněz vytvořených půjčkou banka stáhne úrok v reálné hodnotě
14. 06. 2010 | 13:14

Tencokida Hnuj napsal(a):

dabljůbí zahrada

A vůbec :

http://ateo.cz/f/images/s/s...

Co, zahrada ? Tak alou na poštu, žádné žvanění o tisícovkách a bankách jim nepomůže se z toho zase vylhat !

"Veselé oddlužování, penězorozmnožování, kalouskování, nečasování a johnování přeje všem reformátorům Tencokida."
14. 06. 2010 | 13:56

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy