Recenze: Paradox úroků

11. 03. 2015 | 12:38
Přečteno 3348 krát
Paradox úroků je nepochybně jednou z nejdůležitějších knih o ekonomii, která byla v posledních letech v České republice vydána. Adam Votruba narušuje radikální monopol současného sociálně-ekonomického myšlení několika posledních dekád.

Krizi současné globální ekonomiky, jejíž dopady se týkají každého z nás, se pokouší analyzovat a řešit mnoho expertů, politiků a občanů obecně. Historik Adam Votruba přináší ve své knize Paradox úroků do českého prostředí pohled na kořeny problémů naší společnosti z úhlu, který je u nás jen málo diskutován. Zaměřuje se na deformaci ekonomiky prostřednictvím úročené měny a představuje řešení prostřednictvím tzv. kazících se peněz ve formě doplňkových měn.

V útlé knížce se autorovi podařilo zpracovat toto nepochybně složité téma velmi přístupnou formou, což je v českém akademickém prostředí chvályhodné a spíše výjimečné. Díky tomu se i naprostý laik může dozvědět, jak vlastně vznikaly a vznikají peníze. Od komoditních měn postavených na konkrétním zboží přes měny podložené zlatem až po měny, které vznikají pouhým úředním rozhodnutím či dohodou uvnitř společenství – takovou měnou byly i staroslovanské kousky plátna – odtud slovo platit.

Problém ovšem nastal tam, kde společnost akceptovala půjčování peněz na úrok. Díky tomu ti, kteří půjčují peníze, mohli požadovat více peněz, než jich reálně existovalo. To otevřelo strukturální nutnost bankrotu, protože ve skutečnosti prostě není možné všechny dluhy splatit.

A aby toho nebylo dost, banky začaly půjčovat peníze, které neměly. To je další Pandořina skříňka ekonomiky. Díky tomu, že zákony a regulace většiny zemí umožnily korporátním bankám půjčovat několikanásobky aktiv, která drží, přenechaly tak na těchto institucích reálnou tvorbu peněz. Peníze vznikají jako dluh, který je ještě k tomu úročen.

Votruba vychází z několika významných ekonomů, kteří tyto skutečnosti vidí jako základ problémů hospodářství a také navrhují jejich řešení. Především se jedná o Silvio Gesella, který jako zásadní jev pro tvorbu zdravé ekonomiky označil rychlost oběhu peněz. Na tom samotném by nebylo nic objevného, kdyby také nepřišel s vlastní analýzou toho, co oběh financí zpomaluje a jak se naopak dá zrychlit. Jeho přelomovou ideou je návrh zcela jiného pojetí peněz.

Úročení peněz vede k tomu, že se vyplatí neinvestovat, neutrácet, ale půjčovat peníze. Většina půjček přitom není na investice do výroby či služeb, ale na krytí nedostatku či na spekulace. Podle Gesella je nutné odradit lidi od zadržování peněz. To má být provedeno tak, že peníze budou ztrácet po nějakém čase hodnotu. Technicky se to zajistí tím, že k nějakému datu budou muset ti, kdo peníze drží, zaplatit za prodloužení jejich platnosti.

Silvio Gesell zemřel dříve, než se podařilo jeho záměr realizovat. K tomu došlo až v průběhu Velké hospodářské krize v mnoha industriálních zemích včetně tehdejšího Československa. Mezi nejznámější úspěchy patří ekonomické zázraky v německém Schwanenkirchen a rakouském Wörglu. Zásluhou zavedení komplementární „kazící se“ měny se tam podařilo eliminovat nezaměstnanost a realizovat řadu významných investic.

Díky těmto příkladům se komplementární a lokální měny šířily jako lavina. To se ovšem nelíbilo bankám, které si nakonec vymohly zákaz doplňkových měn. V USA přes doporučení ekonoma Irvinga Fischera president F. D. Roosevelt tvorbu doplňkových měn zakázal. Nejznámější a nejvýkonnější lokální měnou tak zůstává basilejský WIR z roku 1934, který byl po zkušenostech s centrálními bankami založen jako účetní systém mezi místními podnikateli.

Naprostá většina doplňkových měn prokázala svou životnost a schopnost a velmi pozitivně ovlivnila ekonomiku i místní společenství. Votruba proto hledá i odpověď na to, zda by jejich zavedení nevedlo k tlaku na růst produkce, který by způsobil další růst spotřeby a zdrojů.


Podle Gesella je nutné odradit lidi od zadržování peněz. To má být provedeno tak, že peníze budou ztrácet po nějakém čase hodnotu. Foto aranjuez1404, Flickr

Musím se přiznat, že tato otázka mě vlastně trápí nejvíc, protože studie prokazují skutečně raketový ekonomický růst. Votruba se v této otázce odkazuje na autory, kteří tvrdí, že na rozdíl od současného „rakovinového“ exponenciálního růstu vede používání bezúročných měn a kazících se peněz k „přírodnímu“ růstu – rychlý nárůst v počátcích a následně zpomalování přecházející do růstu velmi pozvolného.

Adam Votruba se ve své práci zabývá i díly dalších ekonomů, jako jsou Margrit Kennedy, Naďa Johanisová, Bernard Lietaer. Věnuje se i myšlenkám nedávno zesnulého Richarda Douthwaita, který byl několikrát v České republice i na Slovensku a jehož teoretické znalosti a praktické zkušenosti ovlivnily řadu lidí i organizací u nás. Slovenští Přátelé země vydali jeho knihu Ekológia peňazí (stejně jako její anglická verze je volně ke stažení).

Kniha Paradox úroků podává také přehlednou sumarizaci jednotlivých systémů doplňkových měn, nechybí krátké případové studie vzniku nejznámějších doplňkových měnových systémů. Bohužel to, co čtenářům předkládá erudovaně a přitom dostatečně přístupně historik Votruba, zůstává tajemstvím pro ekonomy hlavního proudu.

Jak autor upozorňuje, je to dáno také tím, že současná „liberální ekonomie“ odmítá empirismus a svá tvrzení považuje za absolutně pravdivá, nepotřebující praktické ověření (Hayek, Rothbard). George Soros proto tzv. neoliberalismus přirovnává k náboženství.

Sympatická je autorova snaha postulovat novou terminologii, která je s tématem spojena. Mně osobně nesedí jen často se vyskytující termín multiplikační efekt, který Votruba používá k označení jevu, když banky vytvářejí peníze prostřednictvím půjček.

Může zde docházet k matení s multiplikačním efektem, jež je nástrojem fiskální politiky státu, kterým se stát snaží stimulovat spotřebu, nebo s multiplikačním efektem ve smyslu tvorby hodnot prostřednictvím oběhu peněz v rámci lokálního cyklu. Vzhledem k tomu, že termín vedle bankovnictví hraje důležitou roli ve fiskální politice státu i v otázce lokálního rozvoje, včetně využití doplňkových měn, bylo by vhodné používat jiný termín.

Odkazy jsou zpracovány velmi dobře a poskytují podpůrný aparát, stejně jako seznam použité literatury. Chybí však alespoň minimální rejstřík pojmů a jmen, který by usnadnil vyhledávání v knize. Ale to je bohužel bolest odborné literatury posledních let. Obsah je sice „tradičně středoevropsky“ na konci, není ale jasné, proč je zestručnělý, když je kniha velmi dobře a přehledně členěna.

Paradox úroků je nepochybně jednou z nejdůležitějších knih o ekonomii, která byla v posledních letech v České republice vydána. Především proto, že narušuje radikální monopol současného sociálně-ekonomického myšlení několika posledních dekád a klade před nás nové otázky i nové přístupy. Doplňkové bezúročné měny podle svého zakladatele podporují volný trh a svobodné podnikání, jsou ovšem také silným nástrojem proti kapitalistickému hromadění. Proto stojí mimo hlavní proudy politických ekonomií.

Rozvoj, ten skutečný, ne ten materiální, stojí ale na tom, že lidé dokážou vykročit ze zaběhaných modelů a hledat nové cesty. Bezúročná ekonomika ukázala, že může být jedním z důležitých nástrojů řešení.

Adam Votruba: Paradox úroků, Dějiny konceptu bezúročné měny, Brno: DOPLNĚK 2013 a Národní muzeum, 165 stran

Text vyšel ve spolupráci Křesťanské Revue a Deníku Referendum

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy