Co říci k obnově pomníku Radeckého na Malostranském náměstí před Poslaneckou sněmovnou?
Vyprávění historie je vážná věc.

Pomník je nejdůležitější ze symbolického hlediska, a to bude problematické. Návrat monarchistického vojevůdce bude mít své odpůrce, imperiální války a potlačování národně osvobozeneckého hnutí nejsou žádný med. Romantická socha z období Bachova absolutismu od Emanuela a Josefa Maxe z roku 1858 je výtvarně pozoruhodná, ale bylo by lepší začít obnovou demokratického pomníku Ernesta Denise od Karla Dvořáka z roku 1928 před sněmovnou. Zatímco Radeckého v roce 1919 odstranil Masaryk, Denise v roce 1941 odstranili nacisté.

Ernest Denis byl francouzský bohemista, který pomáhal Masarykovi, Benešovi a Štefánikovi zakládat republiku a po kterém se i jmenovalo Denisovo nádraží na Těšnově. Teprve po něm bych byl i pro Radeckého. Když se ptáme, kdo je víc, jestli Denis nebo Radecký, Denis o parník vítězí.

Tady je návrh do soutěže na náměstí v roce 2014, kde jsme s Petrem Balharem, jako jeden ze dvou týmů, navrhovali obnovu obou pomníků. Ovšem s jasným důrazem na Denise, kterého jsme pojali jako kašnu, kterou náměstí také potřebuje.

Symboly jsou jako slova, která společně vytváří věty a příběh. Instalace pomníků je skvělá věc v tom, že vypráví naši historii. Pokud však vytváří dojem, že si více vážíme rakouského absolutismu než humanistické demokracie nového Československa, tak se jedná o chybu v matrixu. Na to bacha!