Jazyk si vytváří vlastní pravidla

15. 06. 2011 | 11:00
Přečteno 8056 krát
Asi každý z nás se při psaní dostává do situace, že neví, jak nějaké slovo napsat nebo který tvar užít. Ačkoli jsme rodilí mluvčí češtiny, občas váháme nad tím, jestli máme říct nebo napsat abychom či abysme, taky nebo také příp. méně nebo míň.

V podstatě se k takovému problému můžete vždycky postavit dvěma způsoby. Buď hledáte nějaký zdroj zjevené pravdy o jazyce – nezajímáte se tedy tolik o to, jak se věci skutečně mají, ale vystačíte si s prostým příkazem: takto to, milý uživateli jazyka, je správně! V takovém případě se prostě podívejte do nějaké z kodifikačních příruček, nebo si pořiďte dominantní(ho) partnera/partnerku – jste-li totiž tento typ uživatele jazyka, nebudete spokojeni, dokud nedostanete příkaz.

Pokud vás ovšem zajímá, jak jevy v jazyce skutečně existují, jste mluvčí trošku hloubavý, svéhlavý a možná i malinko odbojný, můžete využít nový nástroj SyD, který jsme s kolegy z ÚČNK uvedli do testovacího provozu. Najdete ho na adrese syd.korpus.cz a jako vstup mu stačí zadat dvě varianty (nebo víc), mezi kterými váháte, třeba kupuji a kupuju. Výsledkem bude snad relativně přehledné shrnutí toho, kde se která varianta užívá a jak často.

Program za vás prohledá naše korpusy psaného a mluveného jazyka, které obsahují stovky stran psaného textu a desítky hodin přepsaných neformálních dialogů a poměry vykreslí v přehledných grafech.

Grafy
Grafy


Už na základě takto obecné informace (a v rámci aplikace najdete mnohem víc informací a mnohem podrobnějších) se můžete lépe rozhodovat. Psaný jazyk reprezentuje jeden konec škály (formální, oficiální, psané a většinou veřejné texty), zatímco mluvený jazyk je druhým extrémem (neformální, nepřipravené, dialogické, mluvené promluvy) – někde mezi nimi se pohybuje text, který chcete vytvořit a na základě zobrazených grafů se můžete poměrně dobře rozhodnout, co je pro vás vhodnější varianta. Zajímavé na výše uvedeném příkladu je, že podobné rozložení, kdy jedna varianta převažuje v psaném jazyce a druhá v mluveném, najdete v češtině poměrně často; vypovídá to o tom, jak velká je odlišnost mluveného a psaného jazyka, ale rovněž i o tom, jak nesmyslné je mít jednu sadu „doporučení“ pro obě jazykové formy.

Aplikace dál nabízí pohled do historie jazyka (diachronní sekce), informace o jednotlivých typech textů, žánrech, kolokacích (s čím se dané slovo nejčastěji spojuje) apod. Jistě, nenajdete tam všechno, např. otázky interpunkce budete s pomocí SyDu řešit jenom velmi obtížně, ale berme to tak, že je to první vlaštovka v cestě za liberálnějším způsobem uvažování o vlastní mateřštině. Bude-li aplikace využívaná, třeba se najde skupina uživatelů jazyka, která už nebude ochotna se slepě podřizovat doporučením nějaké autority, ale bude si chtít svoje vlastní pravidla sama odvozovat.

Nevýhody tohoto přístupu – oproti poslušnému následování něčích doporučení či příkazů – jsou myslím zjevné: musíte trochu přemýšlet a alespoň minimálně analyzovat nalezená data. Výhodou naproti tomu je fakt, že se můžete řídit skutečným územ, nikoli doporučením někoho, kdo si z různých důvodů myslel, že pro vás je nejlepší za všech okolností použít jednu z variant. To, co se skutečně v určitých situacích říká a píše, má totiž bez ohledu na příručky, které jsou z podstaty vždy neúplné a už od svého vzniku zastarávající, v rámci jazyka jednoznačný (ryzí) status: pokud se užívá ve formálních textech, jedná se zjevně o variantu formální, pokud se užívá v neformálním dialogu, je to varianta neformální (ať si o tom myslí, kdo chce, co chce).

Pokud vás to zaujalo, podívejte se, která z variant kde vede a která se kde naopak nepoužívá:
už × již,
(...)bychom × (...)bysme,
dnes × dneska,
kurs × kurz,
stále × pořád × furt,
méně × míň.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

tchýně Karla Kubrta napsal(a):

Šmarjá panno, já už bych se to nejradši vyprdla! Co to melete, velebnosti? Když chci něco kecnout nebo napsat, tak mam zapnout komjůter? Ten z NDR? Ale já nevim kudy... Mně ho zapíná zeť Karel.
V Hošticích se vám na to můžem vys...
Pokud vim, tak o slovech, jejich požívání a významech rozhodujou novináři a evropská unie. Když je islamista extrémní muslim a už to nejni vědec, zabývající se islámem, tak to tak je, neb to rozhodli politici a novináři to začli požívat.
Chce se mi blejt, velenosti, když slyšim, jak se mluví v televizi. Nejradši bych tu bednu vyhodila dveřmama na dvůr.
Líbí se mi nadpisy zpravodajských článků na Aktuálně. Tolik kravin se hnedtak nevidí. A když to po upozornění změní, tak na ještě větší kravinu. A Lipold napíše, že dyk je to jen nadpis.
Tak jakýpak copak, ne?
To Libor, to je jiný kafe. Nezáleží mu na češtině, hlavně dyž píšeme moderní názory. I Kelišová to řikala, nekecam.
Jó, zláátý Strakonice. Kluci v autoškole byli do mě hyn, byla jsem mladá a blbá.
Mladá už nejsem.
15. 06. 2011 | 11:33

TomášL napsal(a):

Husté...
15. 06. 2011 | 11:42

Petr napsal(a):

Moc pekna a prakticka stranka :) Ale presvedcit lidi, ze to co je napsane v nejake prirucce, nemusi byt zaroven to nejlepsi, bude tezke - proti vam hraji stovky a tisice let opacneho trendu...i tak drzim palce :)
15. 06. 2011 | 11:48

vaclavcvrcek napsal(a):

Petr: Tak stovky let proti nám rozhodně nehrajou (natož pak tisíce). Poměrně málo se ví, že první Pravidla vyšla v na začátku 20. století. Tradice preskriptivních příruček je samozřejmě starší, sahá až do 19. století, ale to taky není moc. Ve srovnání s celou historií češtiny, je toto poslední období spíš excesem než tradicí...
15. 06. 2011 | 11:53

im napsal(a):

No to tedy prrr, paní tchýně.

Hezky si seďte na zápraží v chládku, mačkejte tlačítka na kompjůtru a čtěte si, co kdo napsal. Nebo pečujte o svou spolutchýni starou paní Kubrtovou, ať nesedí na sluníčku, studené pívo nejlíp chutná v chladné síni.

Pan Stejskal maže a ořezává rázně, ale přiměřeně, s dlouhou praxí již dosáhl jisté virtuozity, těžko byste mu mohla konkurovat.
15. 06. 2011 | 11:54

Miland napsal(a):

Dík.
Už to mám v oblíbených.
15. 06. 2011 | 11:55

stejskal napsal(a):

Dobrý den,

smazal jsem jeden text vykazující znaky spamu (opakovaný text, který nijak nesouvisí s tématem).

Děkuji za pochopení.

Libor Stejskal, editor blogů
15. 06. 2011 | 11:55

im napsal(a):

Pane Cvrčku,

mám reklamaci ke koláčům psanosti a mluvenosti.

Už a již se v mluveném jazyce nevyskytují?? Koláč mluvenosti tam není.....
15. 06. 2011 | 11:55

vaclavcvrcek napsal(a):

im: Je mi to líto, ale "již" se skutečně v mluveném jazyce téměř nevyskytuje (4 výskyty na 2 miliony slov), takže ten graf ukazuje správně to, co má - 100 % "už".
15. 06. 2011 | 12:00

Bohumíra napsal(a):

Pane Cvrčku, vy teda máte starosti...
Dokud budou primární starostí škol pouze počty žáků a k výuce se dostanou pouze okrajově (a k češtině sotva), budeme dál mluvit, jak mluvíme.
Vy jste dostal solidní základy češtiny ještě v tom "hrozném komunistickém školství", takže česky spisovně umíte.
Pokud byste by na střední škole dnes, asi byste mířil do jiných sfér.
Mám anebo nemám pravdu?
15. 06. 2011 | 12:02

tchýně Karla Kubrta napsal(a):

Tak pane kolego k věci.
Má nabídka, když jsem vyslyšela Vaše zoufalé volání o pomoc, stále platí. A jaká to souvislost s dnešním článkem? Budu ořezávat i špatnou a nemoderní češtinu, kterou zavádí lid. A budu to vyhledávat v kompjůtru, jak radí velebný pan Potůček.

A dík za výmaz, takhle se to dělá. Škoda, že otálíte s odpovědí. Asi máte připraveno pro mně něco spešl. Já už se tak těším.

Můj nedoučený zeť sice něco breptá o tom, že Vaše nabídka tak nebyla myšlena, ale já vím své. Co je psáno, to je dáno.

PS: vymažte komentář im 15. 06. 2011 | 11:54 , vyjadřuje se částečně k mému vymazanému a nesouvisí s blogem. (Však my se sehrajem, že?)
15. 06. 2011 | 12:07

tchýně Karla Kubrta napsal(a):

Jsem to ale kopito, již se mi to stalo znova. Cvrček radí. Již se mi takový omyl nesmí stát, když teď budu pomocnou stráží VB, pardon, editora diskuzí.
15. 06. 2011 | 12:13

Petr napsal(a):

vaclavcvrcek: ja nemyslel jen pravidla pravopisu - mel jsem namysli obecne uvazovani ve stylu, co rekne autorita, respektive co je napsano v nejake prirucce je dozajista spravne, i kdyz vsichni vidi ze je to prinejmensim z casti pitomost...jakozto nejblizsi priklad se mi nabizi historie krestanstvi a bible...
15. 06. 2011 | 12:15

Karel Kubrt napsal(a):

Tchýně šla na slunce za bábou a upíjí jí pivo. Tak využiju chvíle svobody a...

Petře, téma historie křesťanství a Bible?
15. 06. 2011 | 12:23

Karel Kubrt napsal(a):

Pane Stejskale, má tchýně (mluvím za ni, ona již-už za chvíli nebude moci řádně artikulovat) by stejně ráda Váš doslovný citát ještě jednou použila. Napište blog
o své namáhavé cenzorské práci. Uvidíte, jak trhnete rekord v počtu reakcí. Ale avizujte to aspoň týden předem, vezmu si na to dovolenou.
15. 06. 2011 | 12:36

Líný černý pes napsal(a):

to autor :
K položce ...bychom x ....bysme si dovoluji doplnit pod blogy tolik oblíbený (pa)tvar ...byjsme, který mi způsobuje ježení srsti a temné vrčení na adresu pachatele.
A přemýšlení nad čteným či slyšeným slovem neuškodí, ono vlastně jakékoli přemýšlení neškodí.
15. 06. 2011 | 13:07

šťoura nimravej napsal(a):

@autor

Postrádám u již/už u mluvenosti celý úplně modrý koláč....(100% už)....
15. 06. 2011 | 13:17

im napsal(a):

@ V.Cvrček
Již jsem to pochopila, díky pane Cvrčku.
15. 06. 2011 | 13:20

Karel Kubrt napsal(a):

Tady dnes bude zábava jak v márnici. Jdu za tchýní. Psané i vyslovované slovo
mě zajímá pouze jako výraz pro sdělení myšlenek, pokud možno originálních. Asi budu jedinej, koho velký brat smáznul. Bavte se u koláče, jak jen to bude možné. Hlavně
bez vlastních invenčních produktů. Klid na práci za to stojí.
15. 06. 2011 | 13:32

stejskal napsal(a):

Dobrý den,

smazal jsem jeden text obsahující hrubou nadávku ("magor", neboť ty jsou v rozporu se záměrem našich stránek, tedy poskytovat prostor pro věcnou a korektní debatu.

Děkuji za pochopení.

Libor Stejskal, editor blogů
15. 06. 2011 | 13:39

vaclavcvrcek napsal(a):

xyz: Myslíte? Doporučoval bych Vám nastudovat si něco o kvantitativní lingvistice. Můžete začít třeba tady: http://en.wikipedia.org/wiki/Quantitative_linguistics .
15. 06. 2011 | 13:41

vaclavcvrcek napsal(a):

stejskal: Tím pádem ovšem moje reakce přestává mít smysl, nicméně měla za cíl jediné - objasnit čtenáři xyz, že statistické metody do jazykovědy patří, a to už pekně dlouho.
15. 06. 2011 | 13:43

Zdena napsal(a):

Docela by mě zajímala metodika hodnocení úzu,tedy četnosti.
Například tolik propírané bychom - bysme: podle grafů pro mluvený jazyk 88.9% užívá tvar "bysme",11.1% tvar "bychom".Asi žiju v nějaké bublině,ale v mém okolí tento poměr zdaleka neplatí.Ani naše děti takto nemluvily (bysme).
Nevím,jak a zda lze získat dostatečně veliké soubory pro statistické vyhodnocení.
15. 06. 2011 | 13:47

Vladimír Župka napsal(a):

Pane Cvrčku, samozřejmě, že vývoj jazyka nezastavíme. Jsou ale některé věci, s nimiž se těžko smiřuji.

Jedna z nich je postupný zánik množného čísla středního rodu. Třeba: "Ty města si to zavinily samy." "Přijali jsme několik opatření, které se nám vyplatily."

Taky se mi nelíbí, když se používá vztažné zájmeno "jenž" v množném čísle mužského rodu životného všelijak, jen ne správně, třeba takto: "Poslanci jež (příp. jenž) hlasovali pro koalici, ...". Chápu, že nemáte rád slovo "správně", a dokonce vím, že zájmeno "jenž" bylo původně nesklonné, ale je komické, když se pisatel snaží o vznešenost, když může klidně místo "již" použít "kteří".
15. 06. 2011 | 13:57

Clouseau napsal(a):

Tak toto od Vás nekupuji, pane Cvrčku. Opakuji: nekupuji. S takovou by nám dnes stačil již pouze kurs ovládání "počitače" a česky bychom uměli stále, stále méně (a méně).

Jak jste si jistě všimnul, rád bych nahonil nějaká procenta spisovným variantám Vámi uváděných slov. Zohledníte to ve svých grafech???
15. 06. 2011 | 14:01

vaclavcvrcek napsal(a):

Zdena: Hodnoty vycházeji z měření na korpusech mluveného jazyka (Oral2006 a Oral2008 - viz http://www.korpus.cz/struktura.php). Ty obsahují 2 miliony slov přepsaných z nahrávek nepřipravených neformálních rozhovorů (povětšinou pouze z Čech). Je tedy možné, že vysledky jsou trochu zkreslené tím, že dat není tolik, kolik bychom chtěli (sbírání je velmi pracné a nákladné), ale velkou odchylku bych zde už nečekal (zase tak málo jich není). Buď tedy žijete v nějaké bublině, jak píšete, nebo (a to považuju osobně za pravděpodobnější) si toho často nevšimnete, jaké tvary se kolem vás užívají. Mluvčí obecně hodnotí jazyk kolem sebe velmi nepřesně (nejvíc to platí o vlastním idiolektu).
15. 06. 2011 | 14:01

vaclavcvrcek napsal(a):

Vladimír Župka: Chápu, že se vám některé vývojové tendence nelíbí, ale s vývojem ani jeden nic neuděláme. Je to trošku jako stěžovat si na počasí.
15. 06. 2011 | 14:03

vaclavcvrcek napsal(a):

Clouseau: Váš úzus je - neuražte se - poměrně zanedbatelný, proti úzu tisíců lidí ve stomilionovém korpusu (beletrie, odborná literatura, publicistika, administrativa...). Myslíte, že všichni ti autoři, kteří nepíšou stejně jako vy, jsou břídilové nebo neumětelové?

Pokud ale přesvědčíte většinu mluvčích, aby psali, jak se Vám líbí, pak to samozřejmě na jazyce bude časem vidět.
15. 06. 2011 | 14:07

Frante napsal(a):

K danému účelu používám Google - zadám postupně každou z variant a kontroluji četnost a případně kouknu na kontext. Tohle má zase jiné výhody, taky (také) jsem si to dal do oblíbených.

Stejskal
Koukám že jste online. Jednou jsem Vám navrhoval vylepšení u příspěvků možnost sčítat souhlasné a nesouhlasné hlasy. Vypadalo by to jako tady v té poradně:
http://www.zive.cz/poradna/aky-notebook-do-skoly-/sc-20-cq-454622/default.aspx?consultanswers=1
Pomohlo by to rychlé orientaci, pro někoho kdo nechce číst celou diskuzi, mohl by rovnou číst nejzajímavější příspěvky. Řada lidí by nemusela psát "souhlasím s vámi ...", jenom by klikli. Celkově by to bylo zajímavější , taková anketka u každého příspěvku
15. 06. 2011 | 14:18

gaia napsal(a):

na bysme jsem úplně alergická , když to někdo ve třídě řekne, hned ho opravuji, já jim to z hlavy vytluču a furt jak by smet
15. 06. 2011 | 14:33

Clouseau napsal(a):

V. Cvrček: Ostatní "autory" rozhodně nepoměřuji sebou, nýbrž těmi, kdož českým jazykem skutečně vládnou (řekněmě třeba Karel Čapek?). Ano, někteří (řada) z Vámi uváděných "autorů" jsou břídilové a neumětelové. Můj úsus je sice zanedbatelný, ale ve Vašem korpusu by se měl, byť minimálně, projevit, ne? Zapomínáte, myslím, že používání jazyka je volním aktem (chci mluvit hezky, správně, nebo nechci, je mi to jedno atd.). Co byste říkal na obdobnou databázi mravů: 88% "autorů" přijalo nebo poskytlo úplatek, 65% jich bylo někdy nevěrných, 58 % jelo někdy na červenou ... - co z toho pro mne plyne? Mám přijmout úplatek, být nevěrný a jezdit na červenou? Nebo ne? Proč? Není opět rozhodující "intencionalita", tj. to, zda se chci chovat správně, nebo naopak nechci, příp. je mi to jedno? Odpovíte asi, že většina lidí má za to, že brát úplatky atd. je špatné, i když praxe je jiná. Mám za to, že stejně tak většina lidí uznává legitimnost požadavku používat za určitých okolností spisovný jazyk a znát jej (i když praxe je jiná).
15. 06. 2011 | 14:38

Clouseau napsal(a):

V. Cvrček:

P.S.: Jak říká V. Jamek - to, že se kolem stále více roztahuje primitiv, neznamená, že bude mého mateřského jazyka mírou.
15. 06. 2011 | 14:39

gaia napsal(a):

Clouseau

moje řeč

už moje babička vždy říkala, ptáka poznáš po peří, nezdvořáka po řeči. A já dolpním, že pitomce taky podle řeči.

Hezká ukázka byla ve filmu Světáci, když uklizečky a zedníci si hráli na doktory a inženýry, jak hned změnili styl projevu. Nezapomenutelná Janžurová Bohdalová a Jirásková s Libíčkem Brodským a Sovákem.
15. 06. 2011 | 14:44

Pavel napsal(a):

Dělám to stejné co
Frante napsal(a):
K danému účelu používám Google - zadám postupně každou z variant a kontroluji četnost a případně kouknu na kontext. Tohle má zase jiné výhody, taky (také) jsem si to dal do oblíbených.
15. 06. 2011 | 14:50

vaclavcvrcek napsal(a):

Clousseau: Ano, používání jazyka je volním aktem. Předpokládám proto, že lidé mluví tak, jak mluví, protože si to tak vybrali, považují to tak za správné. Tedy není třeba se jich ptát, co za správné nebo vhodné považují v nějakém dotazníku, stačí pozorovat to, jak reálně jazyk používají a to je zároveň nezkresleným pozorováním jejich preferencí. Stejně tak není třeba se ptát, zda je správné krást nebo brát úplatky - stačí se podívat, kolik procent to dělá. Ačkoli pro to nemám po ruce žádná měření, jsem přesvědčen, že drtivá většina lidí úplatky nebere ani nekrade, resp. míra těchto poklesků je adekvátní tomu, jak moc tyto jevy obecně považujeme za zločiny.
15. 06. 2011 | 14:52

vaclavcvrcek napsal(a):

Pavel: Nevýhodou googlu je, že texty tam nejsou roztříděny, nevíte, co se všechno počítá, jestli jsou to vůbec texty české (zkuste si hledat třeba "on" a "von" nebo "ten" a "tenhle"), o mluveném jazyku si můžete nechat jenom zdát. Navíc každý den se tam objevují jiná data podle toho, co je zrovna v kurzu.
15. 06. 2011 | 14:55

Schlojmo Mojzes napsal(a):

Daťe mi tiéé socyalné dáfki nebo néé??
No vyďíte jak rozumýte !!!
15. 06. 2011 | 15:39

Clouseau napsal(a):

V. Cvrček: "Předpokládám proto, že lidé mluví tak, jak mluví, protože si to tak vybrali, považují to tak za správné. Tedy není třeba se jich ptát, co za správné nebo vhodné považují v nějakém dotazníku, stačí pozorovat to, jak reálně jazyk používají a to je zároveň nezkresleným pozorováním jejich preferencí."

To je přece vrcholně nevědecké. Lidé mohou mluvit nespisovně, protože v určité situaci chtějí mluvit nespisovně, i když obecně uznávají potřebu užívat spisovný jazyk v jiných situacích; lidé mohou mluvit nespisovně, přestože chtějí použít spisovnou formu, ale prostě nevědí, která to je, nebo se spletou atd. atd. Doporučuji bádat hlouběji. To, že od něčeho podle své metody odhlížíte, vůbec neznamená, že to neexistuje a není to třeba pro danou oblast ve skutečnosti rozhodující.

"Stejně tak není třeba se ptát, zda je správné krást nebo brát úplatky - stačí se podívat, kolik procent to dělá." To myslíte ironicky? Víte, jak to chodí třeba ve stavebnictví - ve veřejných soutežích atd.?

P.S.: Clouseau se píše (ve francouzštině) s jedním "s".
15. 06. 2011 | 15:42

vaclavcvrcek napsal(a):

Clouseau: "Lidé mohou mluvit nespisovně, protože v určité situaci chtějí mluvit nespisovně, i když obecně uznávají potřebu užívat spisovný jazyk v jiných situacích; lidé mohou mluvit nespisovně, přestože chtějí použít spisovnou formu, ale prostě nevědí, která to je, nebo se spletou atd. atd."
Ano, a všechny tyto motivy se v průměru nějak zobrazí v úzu. Všechny jsou legitimní a ve velkém a reprezentativním vzorku budou zastoupeny měrou, která jim ve společnosti reálně náleží. To nicméně nezpochybňuje fakt, že takovýto vzorek reálných promluv je zároveň nejvěrnějším zrcadlem postojů mluvčích k jazyku.

"To myslíte ironicky? Víte, jak to chodí třeba ve stavebnictví - ve veřejných soutežích atd.?"

A vy to přesně víte? Skutečně všichni kradou?
15. 06. 2011 | 16:01

Clouseau napsal(a):

V. Cvrček: "Vzorek reálných promluv je zároveň nejvěrnějším zrcadlem postojů mluvčích k jazyku." Myslím, že tuto Vaši tesi mohu falsifikovat již sám na sobě: třeba slovo "už" používám v mluveném projevu asi téměř vždy, ale současně uznávám potřebu spisovné podoby a - v mnohem méně častých - formálních projevech užívám naopak výlučně ji.

Všichni asi nekradou, ale je jich dost (mám to, pravda, z druhé ruky).
15. 06. 2011 | 16:25

modrý edvard napsal(a):

Nechápu, jakou má článek souvislost se spisovným jazykem, resp. jazykem, který bychom případně měli použít. Připadá mi to tam býti jen oslím můstkem. Pokud mi nezáleží na tom, jak se mám za dané situace správně vyjádřit, nahlédnutí do databáze mi nepomůže.
Do té databáze se podívám, až budu mít víc času. Asi je zajímavá. Ale ještě zajímavější by bylo, kdybyste mohl, pane Cvrčku, napsat, proč to tak je. Třeba jestli používáme krátká slova, protože máme míň času (zvlaště na Ostravsku), nebo rozšíření slova "poprava" na vraždu způsobují nekvalifikovaní hlasatelé v rozhlase. Děkuji předem.
15. 06. 2011 | 16:38

dennis napsal(a):

Pane Cvrc'ku,
uz se mi styskalo po Vasem blogu. Mam vase blogy rad, protoze mam rad svou rodnou rec. Nasim lidem s uctou k cestine se bude jevit muj vyrok jako protimluv. Chvilku mi trvalo nez jsem pochopil, ze nemate nic proti tomu, kdyz se lide snazi vyjadrovat slusne, uslechtile, zdvorile a s uctou k materstine - jednim slovem - spisovne. Chvilku mi trvalo, nez jsem pochopil, ze kazda snaha zavest zavaznou podobu jazyka je pouze marnou snahou postavit jazyku hraze, ktere by ho mely regulovat. Zivot i jazyk jsou jako drava reka... (Uz jsem ten obrat pred dlouhou dobou pouzil.) Miluju diskuze pod Vasimi blogy. Vzdycky se nad hlasy, ktere volaji k vernosti ke stalete tradici a krase cestiny, zasnim. Rikam si, ze Slovane pred tisicovkou let od Baltu az po Balkan, od Berlina (kteremu pry Slovane dali jmeno) az nekam po Bajkal pouzivali slova jako "c'as, godina, rok, god, hodina" a vsichni si navzajem rozumeli. Za tech tisic let (a mozna 1 400 a mozna vic) se Slovane rozesli ze sve pravlasti a jednotlive rody, rodiny, rodove klany se rozdelovaly a spojovaly. V prubehu tech staleti z nich pak vznikaly narody se svymi narodnimi jazyky. Narody i narodni jazyky bychom pak radi definovali nejakou jednoduchou a predevsim univerzalni pouckou platnou po celou historii lidstva a na cele zemekouli.

Radi bychom meli jazyk pekny, uslechtily, bohaty a vystizny. Nejlepe takovy, ktery jsme se v mladi naucili ve skole. Casy se meni. Uz jsem se smiril se vsim moznym. Jen obcas mne bodne u srdce nejaky obrat v TV nebo novinovy titulek. Uvedu priklad z iNovinek: "Ctyricatnici trpi desiluzi, ze jsou atraktivni pro zeny." Cely clanek je o tom, ze ctyricatnici netrpi, ale zijou si stastni v omylu, ze je o ne zajem. Titulek vznikl spatnym prekladem anglickeho slova "delusion". To samozrejme je priklad proste nevzdelanosti v redakci iNovinek. To je asi to jedine, co ve mne probouzi jakysi jazykovy sentiment - nezajem, temer ignoranstvi ke kvalite jazykovych projevu v nejvetsich redakcich sdelovacich prostredku. Zavazna pravidla jazykova nam z toho nepomuzou (nepomohou : -) musim s litosti konstatovat.
15. 06. 2011 | 21:29

vaclavcvrcek napsal(a):

dennis: Děkuju za slova podpory. Často si říkám, že možná svoje názory nevysvětluju dost jasně, když se setkávám s nepochopením. Vy jste ale důkazem, že to možná se mnou nebude tak špatný.
15. 06. 2011 | 23:38

Helmut napsal(a):

Autor:

Skvělý projekt. Naprosto souhlasím s tím, že by se primárně měl sledovat skutečně používaný jazyk a z něj následně odvozovat nějaká pravidla. A i ta by měla - pokud možno - případně připouštět varianty. Tak trošku nemám rád, pokud máme jednu striktní normu, podle které se musíme řídit, abychom nebyli označeni za primitivy či nevzdělance. Pokud mám zájem o kultivované vyjádření, pak jsem ho schopen. Když ho nepotřebuji - většinou v běžné rozmluvě - pak využívám velmi silnou obecnou češtinu, jež je mi mnohdy bližší, než spisovný kodifikovaný jazyk. A rozhodně takovéto vyjadřování nepovažuji za nízké či nekulturní. K poznání nekultivovaného projevu pak taktéž nepotřebuji přílišného množství pravidel.

A co se týče (minimálně) jednoho zdejšího povzdechu nad mizením některých jazykových tvarů. Nebylo by třebas lepší zavést zpět do spisovné češtiny jery nebo dvojné číslo? Tomu se zkrátka říká vývoj. Nemusí se to líbit, ale to je asi tak vše, co s tím lze dělat. (Trošku mi to připomíná některé povzdechy nad nově zaváděným písmem na základních školách - jistě lze o problému diskutovat, ale trvat zarputile na některých starých věcech, jen z důvodu, že se jedná o "tradici", pak bychom mohli stále psát švabachem nebo rovnou klínovým písmem na hliněné destičky).
16. 06. 2011 | 00:00

Clouseau napsal(a):

dennis: Kritikové p. Cvrčka (alespoň já) přece nijak nepopírají, že jazyk se vyvíjí a má vyvíjet. Ale děje se tak (a má se tak podle mne dít) v určitém napětí mezi normou a užíváním jazyka. P. Cvrček, řekl bych, jaksi přeskakuje jednu fázi - normotvorbu (fixaci určitých forem, vytvoření různých pater a vyjadřovacích úrovní jazyka), která je nutná už proto, abychom se navzájem vůbec dorozuměli. (Dovedeno do extrému je "nepřípustnou" normativní "indoktrinací" jakákoliv jazyková výchova a výuka dětí - vždyť ony by se mezi sebou nějak dorozuměly i ponechány samy sobě - ovšem to, že by komunikačním prostředkem byly neartikulované zvuky a skřeky, by asi vadilo nejen zkostnatělým staromilcům.)

V. Cvrček: Myslím, že svoje názory vysvětlujete jasně. Pouze mi není jasné, proč jakožto člověk z oboru takto s positivistickým nadšením napomáháte vymizení něčeho pěkného (vyšších a rozrůzněnějších forem jazyka), co stojí za to zachovat. Možná platí, že "čím déle člověk něco studuje, tím méně o tom ví."
16. 06. 2011 | 00:07

Clouseau napsal(a):

Helmut: "Pokud mám zájem o kultivované vyjádření, pak jsem ho schopen. Když ho nepotřebuji - většinou v běžné rozmluvě - pak využívám velmi silnou obecnou češtinu, jež je mi mnohdy bližší, než spisovný kodifikovaný jazyk." Takže jste to dobře zvládal i bez projektu p. Cvrčka. To Vám umožňuje právě existence spisovné normy. Mám obavu, že pokud by se prosadila vize p. Cvrčka, již byste různé způsoby vyjadřování naopak nerozlišil.
16. 06. 2011 | 00:12

Helmut napsal(a):

Clouseau:

Nikoliv! Kultivovaný projev není nutně o pravidlech spisovného jazyka, nýbrž spíše o schopnostech využítí jazyka k správné argumentaci, logickému vyjadřování či souvislému srozumitelnému projevu. A k tomu lze velmi dobře užít i obecné češtiny. (Nemluvím o zcela elementárních pravidlech, jakými jsou kupříkladu i/y ve vyjmenovaných slovech, nýbrž o užívání - od spisovné češtiny odlišných - koncovek, hlásek či tvarů jež jsou běžné v mluvené řeči).
16. 06. 2011 | 00:33

gaia napsal(a):

Helmut

no nám když jsem studovala pedagogiku, tak učitel pořád kladl na srdce, že to nemáme podceňovat a učit se tu terminologii, aby až se nějaká maminka přijde zeptat, jestli Pepíček nezlobí, abychom se nevyjadřovali jako tetičky na trhu.
To si pamatuji, že vzdělanec se nesmí vyjadřovat jako tetička na trhu.
16. 06. 2011 | 07:49

Jan napsal(a):

Clouseau: Kdyby to bylo s cestinou tak, jak rikate, tak uz si davno nerozumime, jelikoz cela staleti ji nikdo takto prekriptivne nereguloval (jak uvadi i autor v jedne reakci vyse) a prece nebo mozna spis prave proto prezila a vyvynula se v ten krasny a bohaty jazyk, kterym mluvime dnes ;)
16. 06. 2011 | 11:17

Clouseau napsal(a):

Jan: Existují i jiné metody "kodifikace" než ta preskriptivní. Prostě autoritativní zdroje (knihy významných autorů, slovníky atd.) - tak fungovala, řekl bych, v dávnější minulosti čeština a nyní tak funguje třeba angličtina. Já považuji anglické slovníky za kodifikaci a plně se jimi řídím, i když mi to nikdo "nenařizuje" - vy píšete anglicky s využitím podobných statistických pomůcek, které zde představil p. Cvrček?
16. 06. 2011 | 12:22

Jan napsal(a):

Clouseau: Ja nejsem anglican, takze anglicky moc nepisi - a kdyz uz, tak stejne nepisi anglicky, ale v podstate pisi cesky a pak to prekladam do anglictiny, ale to jen tak na okraj. A k tomu vyvoji cestiny, mam pocit, ze moznost formovat jazyk mezi sirsimi vrstvami obyvatelstva pomoci knih (nerku-li nasledne treba rozhlasu) je otazka v dejinem kontextu rovnez posledni doby. Osobne bych to tipl tak na dveste let mozna trista let - plus minus jako skolni dochazka. Ale pokud budeme brat vyvoj cestiny plus minus neco pres tisic let, a to nemluvim o tom, ze pred tim se jeste tak dva tisice let nejak vyvyjela praslovanstina, vychazi nam tohle obdobi stejne maximalne nejakych 20-30%. A jen tak mimochodem - ty knihy a vyuka ve velke vetsine i kdyz existovaly, nebyly v cestine...
16. 06. 2011 | 15:01

jorbl2 napsal(a):

Slova podpory - s autorem jsem viděl HydePark, a bylo nesmírně osvěžující poslouchat někoho, kdo dokáže přesně, srozumitelně a jednoznačně odpovídat a argumentovat.
16. 06. 2011 | 16:26

vaclavcvrcek napsal(a):

Clouseau: "vy píšete anglicky s využitím podobných statistických pomůcek, které zde představil p. Cvrček"

Anglické slovníky jsou už dávno tvořeny právě s ohledem na úzus, takže podobné statistické metody skutečně užívají. Za každým slušným anglickým slovníkem dnes stojí velmi rozsáhlý korpus a spousta statistiky. Otázka noremnosti a obsese jazykovou správností je skutečně omezena na náš areál (nebo ještě na některé slovanské jazyky) a až na poslední dobu (z hlediska vývoje jazyka na úplný zlomek jeho historie).
16. 06. 2011 | 16:45

Clouseau napsal(a):

V. Cvrček: Mám dojem, že opět přeskakujete jeden krok. Angl. slovníky jsou tvořeny podle úsu, ale ten zafixují a vytvoří normu "jako hrom". Já jako uživatel jazyka pak nestuduji "koláče sledovanosti" jednotlivých slov, ale rigidní normu ve slovnících. Takže vyslovím hypothesu: pokud např. napíšete "tommorow" místo "tomorrow", možná se to objeví v anglickém koláči, ale je to prostě chyba. Nebo myslíte, že by Vás Angličani povzbuzovali v tom, abyste první uvedenou variantu používal dál a nenechával se "obsesivně" svazovat žádnými autoritativními pravidly?
16. 06. 2011 | 17:18

Clouseau napsal(a):

Jan: Pokud jste zabrousil až k praslovanštině (kdy jistě normu předávali dětem rodiče a těm zase řekněmě stařešinové a šamani), tak já opět připomenu skřeky a jiné zvuky, kterými se dorozumívali předchůdci Praslovanů a jejichž prostřednictvím by se jistě dorozuměli i naše děti, pokud by nebyly podrobeny "obsesivní" "autoritativní" jazykové "indoktrinaci" rodiči a školou. (I ty skřeky ale zjevně musely být nějak fixovány, tj. i v jejich případě zjevně musí existovat nějaká norma.)
16. 06. 2011 | 17:22

Clouseau napsal(a):

"dorozuměly i naše děti..." Předchozí výraz s měkkým "i" prosím vymažte z koláče, byl to omyl, nikoliv projev mých "jazykových preferencí".
16. 06. 2011 | 17:27

vaclavcvrcek napsal(a):

Clouseau: Vzhledem k tomu, jak úzkostlivě se anglické slovníky vyhýbají hodnocením ve stylu ne/správný, ne/vhodný, rozhodně se nedá tvrdit, že nějakou normu tvoří, pouze ji popisují. Pokud už se k prostředkům vyjadřují, většinou to relativizují nějakými výrazy jako většinou (neformální), obvykle (vulgarni) apod.

A hlavně: tam, kde je norma v podstatě shodná s územ, není co přikazovat. A proto anglická situace není zdaleka tak preskriptivní, jako ta česká, protože se tamní lingvisti víc věnují popisování jazyka než jeho předepisování.
16. 06. 2011 | 20:33

Clouseau napsal(a):

V. Cvrček: Mezi námi zeje sémantická černá díra. Já jsem nehovořil o vědecké metodologii, ale o praxi uživatele. V tomto ohledu nevidím normativního rozdílu mezi Slovníkem spisovné češtiny a Oxford English Dictionary.
16. 06. 2011 | 23:16

Clouseau napsal(a):

V. Cvrček: Ještě Vám sem s dovolením vložením příspěvek z diskuse na internetové stránce časopisu Vesmír k obdobnému tématu - příspěvek podle mého názoru velmi rozumný (autorem je p. Luděk Lendl):

"Nejsem vzdělanec, ale česky snad trochu umím. Tyhle pokusy o "zjednodušení" češtiny probleskují stále. Za totality proto, aby se synkové funkcionářů nemuseli učit "zbytečně složitý" pravopis. Kdysi jsem se rozhořčil nad podobnými úvahami a autorem článku mi bylo sděleno, že jsem mimo realitu, když mi leží na srdci, že možná není správnou cestou neustálé uhýbání těm, kdo nejsou schopni brát jazyk takový, jaký je. Mám někdy pocit, že jazykovědci nadbytečně bádají nad tím, proč a jak vše změnit, namísto aby se více dbalo ve školství a hlavně v médiích (!!!) na správný jazyk. Sjednotit obecnou češtinu s češtinou spisovnou jen proto, že se někomu nechce učit? Nevím. Nezdá se mi to. Myslím si, že běžný člověk nemá problém, ale problém se v těchto článcích uměle vyrábí. Poukaz na výslovnost odlišnou od psané podoby mi připadá neméně zvláštní. Co by pak měl říci chudák Angličan?? Zrušení "ů" a rozdílných koncovek sloves v minulém času je jen dalším pokusem o snížení vypovídací schopnosti jazyka a není pro mne argumentem, že Slovákům to nevadí. To můžeme zrušit diakritiku a "y" zcela všude a dojdeme k jazyku SMS a e-mailů, tak jak je často vídám u mladých, kterým je srdečně jedno, jestli "babičky nebo babyčki bili, bily nebo byly na Starém Bělydle" a když si troufnu lehce oponovat, je mi obratem sděleno: "Rozumíš tomu, voe? Jo? Tak drž hubu." Myslím, že jen rozumět nestačí, a tak názor autorky nesdílím. Jaroslav Hutka po návratu z Holandska někde řekl, že Holanďané také nechali jazyk živelnému vývoji a snížili tak jeho hodnotu na pouhý dorozumívací prostředek. Pokud dojde k podobným změnám, nic se samozřejmě nestane. Kdo se naučí okleštěnou verzi, bude mu připadat normální a ani si nebude uvědomovat, že jazyk o něco přišel...
Podle mne je škoda ničit jazyk tím, že se ustupuje neopodstatněným tlakům."
17. 06. 2011 | 20:44

Clouseau napsal(a):

... s dovolením vložím ...
17. 06. 2011 | 20:44

Studentka napsal(a):

Zajímá mě, jak přesně funguje přepisování textů; na tuto myšlenku mě přivedlo srovnání kurz/kurs. V mluvené variantě nejsme schopni v prvním pádě čísla jednotného poznat, zda mluvčí používá první či druhou variantu tohoto slova (z se mění na neznělé s) a podobná situace nastává i u jiných slov. Statisticky je to pak zaneseno dle toho, jak příslušný pracovník repliku přepíše? Podle čeho se pracovníci řídí v těchto nejednoznačných případech?
Děkuji
19. 06. 2011 | 14:50

ivan Tomek napsal(a):

Cvrcek:

Snad aspon trochu rozumim tomu co mate na mysli, ale nerozumim jestli myslite, ze se tedy 'spravne' cesky ucit nema. Zda deti nemaji byt treba uceny, ze 'spisovne' je 'jiz' a ne 'uz'. Maji se proste nechat uplne samy sobe? A novinari a hlasatele v televizi a podobne? A jazykovi editori rovnez?

Napsal jsem par knizek anglicky a jazykovy editor mi je vzdy pekne cervene opravil a tak jakasi forma normativity existuje i v anglictine. Jaky na to mate nazor? Jestli maji vsichni tito hlidaci nejaky smysl, existuje jakasi forma normy. A jestli neexistuje, proc jim nekdo plati za jejich praci?
23. 06. 2011 | 15:58

Martha Jones napsal(a):

Díky, též přidávám do oblíbených.:)
26. 07. 2011 | 09:58

Občan Josef K. napsal(a):

Od dob Cvrčkova výkladu "smajlíků" jsem přesvědčený, že autor není dost vzdělaný a kultivovaný, aby byl vědeckou autoritou, ba myslím si pravý opak. Je však zjevně neúprosně vytrvalý. Jeho články to stále potvrzují. Spisovný jazyk není jazyk všedního dne, musí být schopen popsat mnoho jevů atp. které se všednosti vymykají. Spisovný jazky vzniká z jazyka vzdělanců, z jazyka spivatele a básníka. Nikdo z nich není autorem příručky pro obsluhu stolního ventilátoru či počítačového programu. Jazyk také musí být logickou poměrně uzavřenou strukturou. Je zřejmé, že zdrojem spisovného jazyka není jazykověda, nýbrž lidské myšlení, které přesahuje schopnosti technologů. Pan Cvrček , i jeho nadřízený Oliva, je takovým popíračem historie a mládežnickým vynalézačem něčeho nového. To dnes frčí tak trochu všude po světě, jak jinak než se odkázat na úvahy Liesmanna o "nevzdělanosti" šířené světem. V realitě je to ještě horší.
02. 08. 2011 | 21:03

Pravdoslav Statečný I. napsal(a):

Dobrý den,
je očividně zřetelné a v české lingvistice patrné, že existuje více rovin českého jazyka. Mluvená čeština má avšak stále sklon k jazykovému primitivismu, k vskutku velké jazykové jednoduchosti popř. úsměvný ráz jazykové neobratnosti. Někdo by možná dokonce i řekl, že je jazykem moderních nevzdělanců, politiků, moderátorů, samozvaných elit, rádoby skupin znalců a expertů všeho druhu. Vypadá to dnes tak, že ani oni si nejsou schopni řádně osvojit českou morfologii, syntax, lexikologii aj. Škoda, že si matematik, nyní velký odborník na korpus a bohemistiku, p. Oliva neuvědomuje, jak moc v minulosti za krásu českého jazyka bojovali velcí čeští mohykáni...!!!

Viz více debata ohledně "abysme" na aktualne.centrum.cz! Ano, jazyk se neustále vyvíjí, avšak tyto výše uvedené "patvary" jsou celorepublikově považovány za jednoznačně nesprávné, bez debat chybné, agramatické, hovorové (alespoň tedy v písemném projevu!)...!! No, nebylo by daleko lepší a od Vás upřímnější, kdybychom přestali definitivně skloňovat a časovat? Nebo přejali tak do pěti let co největší počet anglicismů, abychom byli mnohem více "IN"? Nebo kodifikovali, ustanovili, doporučili angličtinu jako nový český úřední jazyk? Proč ne, jak libo!
Tj. vážený pane, vyřiďte všem bohemistům následující: "Českému jazykovému primitivismu, jednoduchosti rázně kupředu! S chuťí do toho, máte volnou cestu, půl je hotovo!"

Z przaadelskím postravem
Bonee

"Ti pijamo moje býlee,
potšebujy doneezt brílee,
maaž vlasi kraadkee,
prsa malí,
s toho se my nepostavý!"
03. 08. 2011 | 12:39

Pravdoslav Statečný I. napsal(a):

Český jazyk dle bohemistů let následujících:

"Jaa neumět moc tšeský, nerozumět! Slušíí, kúpíš? A vaše panna takee ještě?"

Státní maturitu z ČJ pro rok 2015 jste složil/a na výbormou, gratulujeme Vám!

Bonee
03. 08. 2011 | 12:50

Pravdoslav Statečný I. napsal(a):

To Cvrček:
Tohle je exaktní "akademická" devalvace jazyka nazývaná velmi omylně reformou! Tato velmi nepovedená vize, toto primitivní utváření jazyka je krok sakra hodně zpět!! Ale pevně věřím, že tuto "komediálně" pojatou reformu, změnu méně inteligentně zdatní studenti již "konečně" zvládnou, tak o tom žádná! Ústupky vůči společnosti, jež si primitivnosti v jazyce sama vytváří, aby si jazyk, jehož zákonitosti nedokáže pochopit, zjednodušila, se mi ale vůbec nelíbí, zvláště pak, když je ještě akademická sféra podporuje, neuvěřitelná to doba, v které žijeme! Je avšak otázka, zda nějaké bohemisty ještě vůbec potřebujeme, když svůj jazyk adekvátním způsobem nechrání popř. mu vůbec sami nerozumí! Čí zájmy to ale pak hají? Primitivů, neboť jejich jazyk se budeme muset všichni učit...!!!

Bomberius
03. 08. 2011 | 14:54

Terry napsal(a):

to Libor Stejskal, editor blogů - 15. 06. 2011 | 13:39:

"..smazal jsem jeden text obsahující hrubou nadávku ("magor",.."

Naši vrcholní "demokratičtí|" politici a státní představitelé mají štěstí, že nefungujete jako "arbiter slušnosti" v parlamentu nebo na ministerstvech, případně že "necenzurujete" TV reportáže s nimi před puštěním do éteru.

To by si naši vrcholní představitelé a zákonodárci moc neškrtli...

Maně si vzpomínám na označení rakouských ekologických aktivistů za "magory" z úst šlechtice, ministra zahraničí ČR Karla Schwarzenberga.

A že bychom nechali tohoto člověka, urážejícího veřejně (a bez omluvy) jiné osoby a skupiny "hrubými nadávkami", kandidovat na funkci v tomto státě nejvyšší?

"V Česku?! Tam je všechno možný!"

aneb

Co je dovoleno Jobovi, není dovoleno volovi.

A jak vidno, za voly jsme tady někdy my diskutující.

A v tomto "demokratickém" státě stále...
22. 08. 2011 | 20:13

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy