Investice do štrůzoku

22. 02. 2012 | 08:29
Přečteno 7578 krát
Každému, kdo píše jazykovědný blog, bych přál, aby měl přítele a kolegu Viléma Kodýtka. Když máte zrovna časovou tíseň, zničehonic přijde od něj text, který se vám zrovna hodí „do krámu“. Následující jeho glosu zde uveřejňuju obzvlášť rád, protože pěkně ilustruje to, co se snažím už řadu let (občas bohužel marně) vysvětlovat lidem kolem sebe. A Vilémovi opět děkuju.
VC


S manželkou rádi mluvíme o jazyku. S náměty přichází ona, protože hodně čte. Na mně je nacházet odpovědi. Často je znám (nebo aspoň na ně mám svůj silný názor, což je z mého hlediska totéž), ale můj výklad jí nestačí. Jistě, doma je málokdo prorokem, ale o to v tomhle případě nejde. Ničí osobní stanovisko by nepřijala, jsouc přesvědčena, že jediný, kdo zná pravdu o češtině, jsou jazykové příručky kdesi v zaprášených regálech. Nedávno jsme rozmlouvali a nedopadlo to dobře:

Ona: Je správně štrozok? Nebo štrůzok?
Já: Tak ta otázka je špatně položená. Co je správně. To se nejde takhle ptát, co je správně. Správně je to, jak to lidi říkaj. Někdo říká štruzok, někdo štrozok.
Ona: Ale já jsem chtěla, abys mi řek, co je správně. Někdo řek, že si to dá do štrozoku. Co je teda správně? Štrozok nebo štrůzok?
Já: Dyť jsem ti to řek: štrozok i štruzok. Někdo to říká tak, někdo tak, může se to lišit i podle regionu. To slovo se skoro neužívá. Vlastně jen v takovejch frázích jako uložit do štruzoku, takže to ani nemůže bejt ustálený. A není to ani kodifikovaný nikde dneska.
Ona: Ale já jsem od tebe chtěla slyšet, co je správně. Myslela jsem, že se podíváš do Trávníčka a jak to zní v němčině a řekneš mi „správně je to a to“.
Já: Tak to už se ptáš ale potřetí a já jsem ti dvakrát vodpověděl. To nejde takhle ptát se, co je správně. Rozumíš? Prostě se to říká různě. Správně je štrozok, štruzok i ten tvůj štrůzok.
Ona: (mírně nevrle): Já jsem ale chtěla, aby ses podíval do Trávníčka a řek mi, co je správně.
Já: No tak ale to už ti budu řikat počtvrtý.
Ona: (velmi nevrle): Mně je to ukradený. Já jenom jsem chtěla, aby ses podíval do Trávníčka a řek mi, jak je to správně. To jsi neudělal, jenom jsi mi řek, že jsi mi to řek už aspoň čtyřikrát. (Odchází.)
(provinile se dívám do slovníku Váši a Trávníčka z roku 1941 a do německo-českého slovníku z roku 1970, pak jdu za Ní): Tak abys věděla, ten Trávníček tam má jen štrozok. A je to z německýho Strohsack.
Ona: Co k tomu mám říct.

Podíval jsem se pak do korpusů (nejčastěji štrozok, ale i štrůzok a štruzok). A taky na internet: Autora blogu o osudu eura, který poznamenal, že investoři „utíkají buď ke zlatu anebo ke ‚štruzoku‘,“ pokáral čtenář Láďa: „štrozok, ne štruzok. Je to z německého Strohsack = slamník.“ Jiný diskutující opáčil: „Láďo, štruzok je výraz ze slezského regionu...“ A Láďa na to: „dík, u nás známe jen štrozok - ale možná fakt autorovi křivdím...“ Láďa by mě pochopil!


Vilém Kodýtek


P.S.: A jak to znáte Vy, milí čtenáři? Kam to ti investoři cpou? Do štruzoku, štrozoku nebo štrůzoku?

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Ládik!!! napsal(a):

U nás do stružoku.
22. 02. 2012 | 08:45

Ládik!!! napsal(a):

Je to lepší, než do banky.
22. 02. 2012 | 08:45

Ládik!!! napsal(a):

Měl bych dotaz - je "bakalizace" bytů český výraz? Děkuji.
22. 02. 2012 | 08:47

pgjed napsal(a):

Pane Cvrčku, mohu vás místopřísežně ujistit, že jedině správně je to "strožoch"! Pytel z hustého běleného lněného plátna, který se tvrdě vycpal čerstvou dlouhou pšeničnou slámou, zašil a sloužil místo madrace. Vím to naprosto bezpečně, spával jsem v posteli se strožochem u staříčků na výminku a bylo to báječné spaní, zvláště když byla pořádná zima a stařeček zatopil v piliňácích, nádhera.

Jinak jazyk je vynikající, nejlépe vepřový, vařený na zabíjačce, posolený a popepřený s čerstvím chlebíčkem..., nebo také uzený, vařený s křenem, pohádka, ba báseň, jako od Zahradníčka!
22. 02. 2012 | 08:51

Baba napsal(a):

Je-li manželka obeznámena, je předvést na místě nepoměrně účinnější než jakýkoli jiný zprostředkovaný popis.
22. 02. 2012 | 08:53

Yossif napsal(a):

Bože, mají ti jazykovědci v Praze ale život. A dokonce ho napadlo po několikadenním bádání se podívat do slovníku odkud slovo pochází - nemluvím o tom že se uboze musel dívat , já myslel že to ví každý kdo byl někdy na venkově nebo slyšel němčinu alespoň 20 minut. Koneckonců slovo žok - ve význymu pytel by někteří inteligentnější lingvisti také mohli znát. Ale dnes se v Praze asi uživí každý XXXX / promiňte Stejskale
22. 02. 2012 | 09:06

Baba napsal(a):

Možná by bylo lepší dát je na psí knížku.
22. 02. 2012 | 09:12

Radek napsal(a):

U nás je teda "strožok". To tu ještě nemáte :-)
22. 02. 2012 | 09:18

decentní češtin napsal(a):

mně se nelíbí, že si každý hovado může prznit češtinu po svém. Ještě pár let a víc přistěhovalců a budem se domlouvat obrázkama, neb řeči nebude nikdo rozumnět.
Dřív každý uměl vysvětlit, proč je správné říkat ředitel a ne řiditel, když vld¨staně nelogicky ředitel nic neředí ale řídí, dnes může každý slamníku říkat jak mu slina na jazyk přinese.
22. 02. 2012 | 09:19

B. napsal(a):

Letní haiku

Ticho
a ještě větší ticho
Když
cvrčci
zaváhali ...
22. 02. 2012 | 09:22

Maximus napsal(a):

Tak pane autore a příště si rozebereme německé Kurve a kunde, aby to bylo kompletnější a zajímavější! (-:
P.S.
Teď zajdu do špajzu pro něco dobrého nebo si dám "vuřty s merretichem pardon krenem". Tak čus tchuss!
22. 02. 2012 | 09:23

im napsal(a):

Jak je ta čeština krásně zvukomalebná a jak si vynalézavě upravuje cizí slova k obrazu svému :-) Z obyčejného strohsacku je štrozok, stružok,strožok, strožoch i strůžok!

Moji prarodiče (střední Čechy a západočeské pohraničí) používali štrozok. A taky třeba vikslajvant (z něm. Wachsleinwand) pro ubrus z voskovaného plátna a jiná slova, která už upadají v zapomnění.
22. 02. 2012 | 09:24

Bazzy napsal(a):

Po našem strožok.
Nabízí se paralela se státním rozpočtem. Pořád slyšíme růst, podporovat, zachraňovat, ale aby někoho napadlo podívat se, kde má náš strožok díry, to ne.

Z tohoto pohledu příjemci dávek, na které se tu permanentně nadává, jsou nejlepšími občany: nešetří, všechno pěkně utratí na území ČR a tím ekonomiku skutečně podporují.
22. 02. 2012 | 09:27

Šašek z Jiíhlavy napsal(a):

Pgjed
Já bych se přiklonil k Yossifovu zdůvodnění, obě moje babičky říkaly "do strožoku", jedna žila v Čechách, druhá na Moravě, čímž se nechci dotknout Ládika ani Ládi, mají nepochybně pravdu. Co se týče matrace, my tady říkáme madrace, ale píšeme matrace. A tak je to se vším.
Jazyk mám rád český, hned potom anglický. Němčina mě irituje, už dávno jsem s ní přestal. Snad možná, kdybych ji pořádně vosolil a vopepřil...
22. 02. 2012 | 09:27

skeptický napsal(a):

Stréko,majó mócho na repáke.
Zlato do štruzoku je blbě.Lidi na tom špatně spijó.
S manželkou má ten pán svatou trpělivost,já bych vypěnil už aspoň dvakrát,a pořídil si jednu co umí číst.
22. 02. 2012 | 09:27

Šašek z Jiíhlavy napsal(a):

im
Připomněl jste mi mou kladenskou babičku, ta říkala lajntuch, moravská zase šnuptichl a erteple, taky ten okurek a uzenka.
22. 02. 2012 | 09:31

Šašek z Jiíhlavy napsal(a):

decentní češtin
Ředitel je správně, poznal jsem několik ředitelů škol, kteří ani tak neřídili, jako spíše ředili, někteří dokonce rozmělňovali.
Jo, abych jim nekřivdil, někteří měli řidičák.
22. 02. 2012 | 09:39

Karl von Bahnhof napsal(a):

Yossif má pravdu - jestli jsou naší lingvisti opravdu tak tupí, že neví že žok je nějaký pytel, strožok od stejného základu a to stroh je německy sláma, a dokonce ani netuší že mnoho lidových výrazů má původ v němčině / maštal, vercajk, mašina, špígl, cimra, atd do nekonečna / Asi opravdu nastupuje generace tupanů ověnčena tituly, ale netušící ani to co dříve znal i prostoduchý absolvent pomocné školy
22. 02. 2012 | 09:39

Xaver napsal(a):

Pan Cvrček nám opakovaně vysvětluje, že při používání jazyka žádná pravidla nepotřebujeme.
A von to musí věděť, bo je z těch pravidel státně zkoušenej
a pak po zásluze příslušně otitulovanej.
22. 02. 2012 | 09:53

Vlkodav napsal(a):

Tady v Praze cpeme ty miliony, co jsme nakradli a vytunelovali do štrozoku.

Pěkný den
22. 02. 2012 | 09:55

Holubář napsal(a):

U nás na šumavském podhůří máme, na rozdíl od pražáků, už štrozoky skoro prázdný.
:-)
22. 02. 2012 | 09:59

pgjed napsal(a):

To šašek z Jiíhlavy:

U nás na Moravském Slovácku byl strožoch vždy strožoch. A pokud jde o madrace, dědeček byl čalouník a šil madrace z africké trávy i žíněné. Ušil pytel, nakramploval vycpávku, nacpal pytel, zašil, prošil a byla madrace. Co je to nějaká matrace, to skutečně ani náhodou netuším! ;-)
22. 02. 2012 | 10:01

Šašek z Jiíhlavy napsal(a):

Holubář
Až budou prázdný úplně, tak to bude "last straw" (co zlomilo hřbet osla) a lid vyrazí do ulic, aby si je naplnilo a mohli jsme mít zas dobré spaní.
22. 02. 2012 | 10:07

pgjed napsal(a):

To Karl von Bahnhof:

Pane kolego není třeba se rozčilovat. Německý základ mnoha slov, jistě. Ale přejímání výslovnosti nebylo regionálně jednotné, natož otrocké a přejaté výrazy žily a vyvíjely se svým životem. Snaha jakkoliv standartizovat nářeční výrazivo je zbytečná a vpodstatě zpozdilá. Ostatně víte, co je to třeba kříbjů, nebo grumbíry? ;-)
22. 02. 2012 | 10:08

Šašek z Jiíhlavy napsal(a):

pgjed
My jsme měli matrace z koňských žíní. Po letech je maminka dala k čalouníkovi do správky. Dal jim nový kabát. Časem jsme zjistili, že je taky vykuchal a doplnil africkou trávou. Bylo to v Jihlavě, takže na nic nenarážím, jen jste mi připomněl tuhle epizodu.
22. 02. 2012 | 10:13

Šašek z Jiíhlavy napsal(a):

Pgjed
Apropo, máte ráději knedlik nebo noky?

reCapcha mi píše destruction, tak toho nechám!
22. 02. 2012 | 10:17

pgjed napsal(a):

To Šašek z Jihlavy:

Tož nejračí mám šišky.
22. 02. 2012 | 10:25

pgjed napsal(a):

To Šašek:

Starší žíně křehnou a lámou se, zvláště v místech, kde jsou namáhány. Vznikají proleženiny, které je nutné doplnit. A čím? tím, co je, když nejsou koně. Ale měl vám to říci, že tam nedá žíně. I když ona africká tráva taky nebyla levná surovina. Nebylo to žádné seno z Lopeníka.
22. 02. 2012 | 10:30

Lila napsal(a):

Moje babička taky slamníku zásadně říkala strožok, ale matrace byla matrace, žádná madrace. Také si pamatuji, že prezident Novotný v projevech mluvil o zemedelcích a v 80. letech některé dámy kupovaly grém na boty a grimplen, pro neznalé - látka z umělého vlákna.

Na Moravě mě tahá za uši "ten okurek", "ta dorta", ale jiný kraj, jiný mrav.

Strožok mi žíly nerve, ale v hlavě mi vrtá něco jiného. Byla jsem zvyklá, že jednání popleteného či chaotického člověka se označovalo za ZMATENÉ, a výrazem "ZMATEČNÍ/Ý" se rozuměla soudní kauza prohlášená za neplatnou. Dneska je všechno zmatečné, včetně chudáka poplety.
22. 02. 2012 | 10:38

Lila napsal(a):

pajed

No vidíte, a můj kolega pocházející z Mladé Boleslavi šiškám říkal šulánky. Někde asi na Hané jim říkají "šeške".
22. 02. 2012 | 10:41

zdenekb napsal(a):

autor i autor v zastoupení:

Za rodiště - Valašsko - říkám štrozok, ale slyšel jsem i v debatě zmíněný strožoch...
Za působiště - Prahu - říkám - tady štrozoky neznají, a cpou peníze bankéřům, jako by to bylo výhodnější.

Lila:

A to si představte, že ten okurek je u nás jinak i ten oharek.
A ten hadr je zase ta hadra.
Co mě tahá za uši v Čechách (zejména jihozápad) je prznění rodů. Dědovo stůl, tátovo dům. Z toho mám vyloženě oslovo boltec.
22. 02. 2012 | 10:54

Šašek z Jiíhlavy napsal(a):

zdenekb
To už je skoro jako šli vojáky pro rohlíci, Hitrel a vembloud .A já bloud mám mindrák, že se tu angličtinu do smrti pořádně nenaučím! My naštěstí nemáme frázová slovesa, to je holé neštěstí.
22. 02. 2012 | 11:04

Ládik!!! napsal(a):

Ja sem kupil madracu z jakychsi kokosovych klunkru a nic no ni neide narvat. Tak sem ju slehnul.
22. 02. 2012 | 11:17

Občan napsal(a):

V Praze a kolem Prahy do "štrozoku".
Je to ovšem počeštěný "Strohsack", tedy slamník :o))

Ale jinak to cpeme do Kalouska, Drábka a dalších individuí pochybné pověsti, která naše peníze rozhazují a rozkrádají.
22. 02. 2012 | 11:20

vilem kodytek napsal(a):

Všem děkuju za reakce. Svědčí o tom, jak rozmanitá (a přesto jednotná) je čeština. I o tom, jak pestrá jsou naše hodnocení jazykových jevů. K tématu: v korpusech psaných textů je nejčastější štrozok, na druhém místě je strožok. A jsou tam, i když jen ojediněle, i další čtyři zde zmíněné varianty, štruzok, štrůzok, strožoch a stružok. Mimochodem z německého Sack (nebo jeho předchůdců) nemáme jen žok, ale rovněž sáček. Takže bychom vlastně místo sáček měli říkat žoček?

Pane Ládik!!!-u, zdá se, že jste to slovo vynalezl Vy někdy v roce 2010. Takže ujme-li se, dostanete se do slovníků. Hlídejte si další vydání slovníku neologismů. ;-)

K slovníku našich babiček přidávám karfiól.

S odvoláním na příspěvek pana Maxima, si dovolím položit otázku: máte raději buřty, nebo vuřty? Nebo je Vám to buřt? Nebo vuřt?
22. 02. 2012 | 11:24

krajan napsal(a):

Já říkám "strožok"
22. 02. 2012 | 11:36

Eleshar napsal(a):

Autor zřejmě diskuse pod článkem příliš nečte...

Máme zde dva kódy, spisovnou češtinu (prestižní kód využívaný při oficiálnějších situacích) a češtinu obecnou (neprestižní kód užívaný v neformálních a intimních situacích). Oba kódy podléhají nějaké normě. Spisovnou normu definují lingvistické autority a mělo by se tak dít nikoliv jen na základě bohapustého popisu, protože ten tak leda řekne, že se dá říkat leccos a leckde, ale i na základě nějaké rozumové úvahy v rámci zadefinovaného paradigmatu (tj. podoba výrazu by měla např. respektovat celkový charakter jazyka, atd.).
Je mrzuté, že autor nepochopil, že po jazykové správnosti existuje výrazná společenská poptávka, ani když mu to opakovaně (laicky) naznačovala jeho ctěná paní choť tou svou otravnou otázkou, co že je tda správně. Samozřejmě suspektní slovo "štrozok" a varianty nepatří do kódu spisovného nýbrž obecného.

Avšak i ten podléhá normě. Tu samozřejmě tentokrát jazykovědci neudávají, ale musejí ji respektovat a především si být její existence vědomi. Správná odpověď na manželčin dotaz tedy není "Správně je to, jak to lidi říkaj. Někdo říká štruzok, někdo štrozok." To je totální blbina, naprosto nevědecký přístup. Správnou odpověď naznačuje poslední odstavec - podívat se do korpusu, zjistit si, zda jedna z podob nekoreluje s nějakým parametrem, např. s lokalitou, jak to tak bývá, a pak zjistíte, jako onen laik na internetu, že jedna z variant patří do toho nářečí, druhá do onoho. Správné tedy nejsou bez dalšího obě, nýbrž v závislosti na dialektu pouze jedna.

Samozřejmě můžete dialektální normu nerespektovat, tedy na Slezku v rámci jejich dialektu používat variantu s O, ale všichni na vás budou koukat divně, proč když mluvíte slezsky, tak neříkáte správné "štruzok", jak se "po našom" říká. Eventuelně můžete lokální dialekt ignorovat zcela... např. v Brně budete místo tamního dialektu hovořit středočeským interdialektem, ale pochopitelně budete okamžitě za "Pražáka" se všemi sociálními důsledky z toho plynoucími (obecněji řečeno - budete rozpoznán jako cizinec, což je poměrně běžná situace...).

Prostě a jednoduše norma správnosti pochopitelně existuje a nemá smysl to popírat. Samozřejmě tuto normu lze nerespektovat, ale to bude mít pochopitelně určitě sociální a komunikační důsledky např. pro status mluvčího.
22. 02. 2012 | 11:38

skeptický napsal(a):

Vaše starosti a Rotšildovy peníze.Mohl jsem sice nějaké vyženit,ale vypůjčí se to prý lacinějc.
22. 02. 2012 | 11:40

zdenekb napsal(a):

vilém kodytek:

sak-vak-žok, sáček-váček-žoček. Žoček je dobrý. Akorát ta Naďa Urbánková bude mít problém... (...studentu v žočku lásku závidím...). Ale jinak je mi to buřt.
22. 02. 2012 | 11:49

skeptický napsal(a):

Inteligentní člověk se spisovnou češtinou domlouvá nerad.To je pro snoby,lidi kteří se nedostatek inteligence snaží zachránit vzděláním, nebo společenské šplhouny,kteří si na něco hrají.
Ofrňování se nad nespisovnou češtinou je známkou malosti ducha.
22. 02. 2012 | 11:54

Eleshar napsal(a):

Skeptický:
Tak proč píšete

"Inteligentní člověk se spisovnou češtinou domlouvá nerad.To je pro snoby,lidi kteří se nedostatek inteligence snaží zachránit vzděláním, nebo společenské šplhouny,kteří si na něco hrají.
Ofrňování se nad nespisovnou češtinou je známkou malosti ducha."

namísto

"Chytrej čovek se spisovnou češtinou domlouvá nerad. To je pro snoby, lidi, který se nedostatek inteligence snažej zachránit vzdělánim, nebo společenský šplhouny, který si na něco hrajou.
Ofrňování se nad nespisovnou češtinou je známkou malosti ducha."

???:)
22. 02. 2012 | 12:01

skeptický napsal(a):

Eleshar
Odpověď mám prozíravě ready.Také mne to napadlo poté,co jsem se zálibou pročetl svůj výplod.

Sobě rovných je tu jen hrstka;lidé jsou blbí,potřebují tři školy,mně stačila jedna.
Píšu tak,aby mi i ti blbí rozuměli.
22. 02. 2012 | 12:06

Targus napsal(a):

No já když jsem přišel ze šichty, špehnul jsem do brutfaně, jaký melšpajs zrobila omama na kochru, anebo v ruře (rura je aj truba), a jak to nebyla zas ta mjadžga z flajsmašinky, tak jsem nabochroval pupek a gichnul na stružok. A bylo mi na nim fajně, aj gdyš v nim nebyly žadne mergle.
22. 02. 2012 | 12:18

Luba napsal(a):

Přátelé,
nevím jak vy,
ale já bech tyndlencty jazykovědcí, co rozvolňujou pravidel, narval do štózoků, a hutopíl v Moldavě.
22. 02. 2012 | 12:28

Cestovatel napsal(a):

Cvrčku- my už jsme v mateřské školce nebo družině hráli hru Tichá pošta - kde jsme se naučili že když se slovo přenáší jen ústním podáním, zkomolí se do mnohdy legrační podoby. Kdybych tehdy věděl že už zaznamenat ty zkomoleniny stačí aby se někdo stal předním vědcem - lingvistou, bez námahy se tím uživí, dokonce publikuje a dostává ještě milionové granty, do další školy už bych nechodil, ale naše generace se ještě bohužel živila poctivou prací..
Vybádat že slovo žok je pytel a pochází z němčiny, stejně jako Stroh / sláma - vyslovuj stró, tedy celé strožok- pytel se slámou - slamník.- to už chce duševní kapacitu.
Lingvista který objeví že se tu do roku 1918 a v některých oblastech až do r. 45 mluvilo německy a tedy hodně výrazů je z němčiny, to chce asi taky velkou vědeckou erudici - žasnu.

Závěr - opravdu asi máme velmi tupou a nevzdělanou mladou generaci. A v Praze se asi uživí opravdu každý bl===
22. 02. 2012 | 12:32

Drzá zrzka napsal(a):

Nad štrozokem si myji ruce v lavóru a peníze raděj nacpu do slamníku. :o)
22. 02. 2012 | 12:38

Cestovatel napsal(a):

Zdenkub-ten student od Urbánkové měl sáčko - zdrobnělina od sako. Asi si duševně vystačíte z přeslechy z písní - typu čpí tam podkoní / pot koní /, u hrobu píchá de Brahe / Tycha de Brahe / , z naší hymny Boriš umí po skalinách, a vrchol humoru je pro vás onen ruský bojovnik jak se vrhl pod tank s výkřikem Za stranu, za lidi / zasrané náledí/
6e vy budete také z Prahy, to by mnohé vysvětlovalo
22. 02. 2012 | 12:49

Clouseau napsal(a):

Eleshar: Excelentní příspěvek, díky za něj. Jsem zvědav, jak na něj pánové korpusoví fundamenalisté odpovědí.
22. 02. 2012 | 12:59

Luba napsal(a):

Cestovateli,
křivdíte všem vltavokřtěncům i náplavám.

Bylo to právě čacký Pražan, Bohdan Vojtěch Šumavanský, a jeho stoupenci, kdo vynalezl Krhúty.

Příspěvek do debaty o církevních restitucích aneb ...
O krhútském náboženství:

"Krhútské náboženství, které se někdy nepříliš přesně slučuje se pojmem Prakršno, je samorostlé: spočívá především v kultu boha Lomikela, který jest jediným dokázaným pravoslavným bohem potrubí a kanálu.

První popsal boha Lomikela věštec Krombožinec Lilibínský: tvrdí, že jej spatřil v prastarém dubovém potrubí u Mejknína.

Je prý vysoký 93 a půl centimetru, má tvar rovnoramenného trojúhelníku, který je jeho podstatou a jehož spodní část se nazývá vrávor.

Horní část se nazývá řapuch, který je zakončen pýtenem.
Pýteno se jaksi podobá lipovému listu - je-li svěží píše se pýteno, je-li povadlé, píše se píten s měkkým i.

Na řapuchu pak rozeznáváme krhy, jimiž Lomikel krhá, a chlístor, kterým nasává břeť kanální neboli blebel, a rourácí.

Rourácení je projev božího hněvu: slýcháme je občas ve výlevce vodovodu, do které jsme nalili konev špíny (řečené správně kuchřeč neboli ihuhu).

Lomikel nemá nosu - co by si s ním v kanálech taky počal!
Nemá oči a uši, protože je vševědoucí a nemusí tudíž poslouchat nějaké kecy.

Má však po obou stranách řapuchu po jedné vzbouli: takové převislé tváře se u lidí nazývají zlemejže. Vrávor je pak dole zakončen pluzněmi, po nichž se Lomikel pohybuje cukavým pohybem - je tudíž cukavec.

Nemá ruce - nepotřebuje je, neboť nepracuje. Vše, co potřebuje, opatřuje si zázrakem nebo jiným přirozeným způsobem.
Místo rukou má však vádlo, jehož přesmyknutím trestá.

O povaze Lomikelově se vedly dlouhé teologické spory, ale většina krhútských bohoslovců se přiklání ke geniální definici Vratiprsta Choromysla Krombožince (Lilibínského), že
"není dober ani zel bůh kanálů Lomikel".

Družkou Lomikelovou je bohyně Kvakev, která se tvarem nejspíše podobá staré škebli.
Je jedinou bohyní rodu mužského (ten Kvakev!) a na její počest se pálí žáha.

Padne-li Lomikel na Kvakev, což se stává nezřídka, dochází k ponikvě, která filozoficky vzato neznamená konec života, ale konec v životě.

K vertikálnímu pohybu slouží Kvakvi drása, k horizontálnímu pak kruh. Štípem klekce."

Zdroj:
http://greenfield.fortunecity.com/leo/89/krhuti/uvod.html
22. 02. 2012 | 13:06

Dagmar napsal(a):

Moje babicka byla ze severovychodnich Cech a rikala "penize neukladej ani do kampelicky ani do StroZoku (nad S a Z patri hacek) pekne je utrat, uzij si, tak ti je nikdo nevyfoukne, nesezere ani neznechuti" :-)

Jedna z nejlepsich rad, ktere jsem kdy dostata a s laskou se ji ridim.
22. 02. 2012 | 13:17

Ferda napsal(a):

Čeština přejímá nejenom z Němčiny, ale i z latiny. Ukázkou moudrosti našich předků a naší pubertální a přisprostlé mládeže je převzetí latinského iucundus znamenající příjemný.
22. 02. 2012 | 13:49

Šašek z Jiíhlavy napsal(a):

Luba
A teď jste tímto geniálním příspěvkem zajistil práci mnoha jazykozpytcům pčítám tak naq 20let!

A opro pana Cvčka tu mám vzkaz od Vladimíra Menšíka:
Potká Prcek Cvrčka.
Ahoj Cvrčku jak se máš?
To víš, cvrkám, cvrkám...
A ty, Prcku?
Ále, už mi to ňák nejde.
22. 02. 2012 | 13:58

zdenekb napsal(a):

Cestovatel:

Díky za vysvětlení. My, nafrnění Pražáci, co opakovaně uvádíme jako rodiště Moravu jsme děsně duševně omezení... a bez cestovatelů bychom byli úplně ztracení. Ale ještě horší jsou cvrčkové, co bádají o pitomostech, a na grantech pak berou milion. Dva miliony berou! A ještě jsou tak pohodlní, že blogovat za sebe nechají jiné.
22. 02. 2012 | 14:17

Luba napsal(a):

Šašku,
ještě přidám něco od Hanky, a pro srovnání i od poHanky:

Libušin soud:

Aj, Vltavo, če mútíši vodu,
če mútíši vodu striebropěnú?

Za tě lútá rozvlajáše búra
sesypavši tuču šira neba,
oplákavši glavy gor zelených,
vyplakávši zlatopieskú glinu?

Kak o bych jáz vody nemútila,
kegdy sě vadíta rodná bratry,
rodná bratry o dědiny otné.

Vadíta sě kruto mezu sobú
lútý Chrudoš na Otavě krivě,
na Otavě krivě, zlatonosně;
Staglav chraber na Radbuzě chladně.

http://kix.fsv.cvut.cz/rkz/text/ls.htm

Žalobej:

Pajú kuhy žalobej,
mřežom žguty padú.
Baha ruk vod suda čol-snad čol!–
kaži duša kadů?

Kaži dej z put komorín,
ztratora som zbryjdi.
Da huhlavy Mhlivy dvar
zdaraváše dyjdi.

Neoslyš ny Lomikel,
daji žor i litva.
Bjadoch, achú, úvy, žel
nastáše ponikva!

http://greenfield.fortunecity.com/leo/89/krhuti/uvod.html

Myslím,
že je jasné, kdo byl větší básník :)
22. 02. 2012 | 14:19

zdenekb napsal(a):

autor + autor v zastoupení:

Nevíte, proč se vlastně říká, že je někomu něco buřt / vuřt?
Mně třeba uzeniny nejsou vůbec lhostejné.
Jsou mi naopak tuze iucundus. (Díky, ferdo!)
22. 02. 2012 | 14:24

Jana Pechová napsal(a):

Díky cestovateli a Lubovi:
vaše příspěvky jsou ozdobou diskuse.
22. 02. 2012 | 14:35

Tužka napsal(a):

Tužka napíše, .... díky, pane Cvrčku,...tak kdybych měla to zlato, stříbro, drahé kamení,...tak si je před loupežníky z bank a jinými dám do štuzoku. Nebo bych panu Kodýtkovi z toho nechala udělat zdobenou svatozář, ... zasloužíl by si ji. Paní Kodýtková má poklad,... tak ten poklad hýčkat,... třeba na štůzoku. Tužka, díky za blog.
22. 02. 2012 | 14:46

pgjed napsal(a):

To Lila:

Tak šulánek, to je u nás na Slovácku zdrobnělina od něčeho úúúplně jiného. A zase to, čemu se jinde říká šulánky, to jsou u nás šlejšky. A šeške, což mohu potvrdit, že sena Hané říká, žiju na Hanáckém Horácku, to jsou kynuté knedle plněné ovocem, kterým se na Hodonínsku a Kyjovsku říká pěry. A aby se to nepletlo, tak pěry jsou na Hradišťském Dolňácku zase vařené taštičky z bramborového, nebo tvarohového těsta plněné nejčastěji povidly, teda povidlama, abych zůstal na Slovácku.
22. 02. 2012 | 14:47

Václav H napsal(a):

Zdeněk B - to říkají Vídeňáci - Das ist mir Wurst. Je mně to jedno. Ale kde to historicky vzniklo nevím.

A jinak souhlasím s tím že Cvrček má prázdno v hlavě a bádá za naše peníze nad prkotinami
22. 02. 2012 | 14:51

Radek napsal(a):

Jedině buřt! Ale spíš je mi to šumák.
22. 02. 2012 | 14:51

Luba napsal(a):

... a Dolní Povidlí není od povidel, ale od vidlí.
22. 02. 2012 | 14:52

Šašek z Jiíhlavy napsal(a):

Luba
Myslím, že brzy můžete očekávat zajímavou nabídku z Ústavu pro jazyk český (nebo to byl jazyk Lužických Srbů, případně neznámé větve Charvátů?).

Pgjed
Když jste začal rozebírat jídelníček, moje babička z vísky u Kladna nás naučila krajovou specialitu (ono jich bylo víc, ale tuhle s ůspěchem uplatňujeme u nás doma). Jednalo se o kynuté knedlíky s jahodami (borůvkami, meruňkami) posypanými strouhaným tvrdým tvarohem zvaným syreček a bohatě zalitým kyselou smetanou(šlehačkou). Moje žena si tuhle kalorickou bombu zjemňuje bílým jogurtem, ale není to ono.
22. 02. 2012 | 15:04

Luba napsal(a):

Pane Cvrčku,
a co z následujícího je správné?

Čmajznout, čajznout, štípnout nebo šlohnout?
22. 02. 2012 | 15:06

Jana Pechová napsal(a):

Když už tu přetřásáte co je od čeho, mě by zajímala syrovátka. Protože je mi bližší výraz s měkkým i - sirovátka.
Vysvětlím.
Syrovátka je prý od vyjmenovaného slova sýr.
Jenže logicky je to nesmysl, syrovátka nemá se sýrem nic společného.
Je to tekutina, která se odloučí od mléčné sraženiny. Čili tu hmotu opustí a OSIŘÍ!
A včil mudrujte!!!!!!!!!!!!
22. 02. 2012 | 15:07

Šašek z Jiíhlavy napsal(a):

Pgjed
Abych nezapomněl, tady u nás rozlišujeme šulánky a šulínky.
Pak jsou ještě šulíni (Lenine, šulíne, co děláš v Hulíně).
22. 02. 2012 | 15:08

Ládik!!! napsal(a):

Luba -
správně je čórnout.
22. 02. 2012 | 15:10

Šašek z Jiíhlavy napsal(a):

Jana Pechová
Sklep se síří, sýr se sýří a Hrad za rok osiří.
22. 02. 2012 | 15:12

Luba napsal(a):

Šašku,
ovšem "Lenin v Hulíně" byl s měkkým krátkym.
22. 02. 2012 | 15:13

zdenekb napsal(a):

Jana Pechová:

Nikdy mě nenapadlo syrovátku politovat.
Teď se k chuděře sirovátce začnu chovat citlivěji.

Václav H:

Díky i za částečné vysvětlení.
K panu Cvrčkovi - neřekl bych, že jazykozpytectí bude z finanční stránky nějaké terno. Ale to jen odhaduji.
22. 02. 2012 | 15:15

Luba napsal(a):

Ládíku!!!
ale to snad ne!!!!

Správně je přece: "nekrást"!
22. 02. 2012 | 15:16

český maloměšťák napsal(a):

Investoři to cpou do die dumme Kopfe. /skopových, dutých, slaměných...hlav/

http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2007090/rusnok-nerv-na-patriacz-nez-prislibu-duchodu-od-statu-verte-vlastnim-realnym-usporam-hrdym-rekum-doprejme-cestu-suverenni-odpovednosti.html

"...Kolik celkem je radno si spořit na důchod v rámci druhé pilíře? „Obecně platí, že spořit na důchod bych měl zhruba polovinu částky, kterou chci pobírat v důchodu z tohoto spoření. To platí ovšem, pokud spořím cca 40 let; budu-li spořit pouze 20 let, pak to musí být stejná částka, kterou chci v důchodu pobírat,“ doporučil Rusnok. ..."

Neboli - pokud chcete mít ke státnímu důchodu v realné hodnotě 4 tisíc korun ještě dalších aspoň 8 tisíc....tak nacpěte do štruzoku /ono to je v tomto případě fakt jedno, jak se to správně píše - výsledek bude stejný/ pana Rusnoka minimálně 4 tisíce měsíčně pokud je vám dvacetpět a minimálně 8 tisíc měsíčně , pokud je vám let čtyřicet.

Vyplatí se to.
Tedy panu Rusnokovi a jeho kumpánům.

Vy jste totiž ten kdo "platí" - "vyplatí" se to těm, kterým se "platí". To je ta marxistická dialektika jazyka.

apendix :
http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/o-investovani/majetek-v-podilovych-fondech-dramaticky-klesl-o-23-4-miliardy_226025.html
22. 02. 2012 | 15:18

Luba napsal(a):

Jano Pechová,
a neplatí ona teorie pro "pana Sirovátku"?

Osiřet může někdo, nikoli něco.

"sýr (syreček, sýrař, sýrárna, syrovátka)"

"Vlastní jména, zvl. příjmení, se pravopisným pravidlům, a tedy ani pravidlům o psaní i (í) a y (ý) vždy nepodřizují; tak vedle Syrovátka je i Sirovátka, Zíval i Zýval, Zima i Zyma, Mlynář i Mlinář apod."

http://www.pravidla.cz/pismena-i-y/
22. 02. 2012 | 15:25

Drzá zrzka napsal(a):

Luba

Správně je odklonit.
22. 02. 2012 | 15:28

Jana Pechová napsal(a):

Luba
To jsou ty nelogičnosti jazyka.
1/ Proč by nemohlo osiřet něco?
2/ U vlastních jmen mi spíš připadá, že psané pravidlo později zlegalizovalo někdejší češtinské nedostatky našich matrikářů :-)

a ještě k té syrovátce: Syreček, sýrař, sýrárna - to všechno jsou zjevně záležitosti související se sýrem. Ale co má se sýrem společného syrovátka? Snad jen to, že v něm není :-)
22. 02. 2012 | 15:32

Luba napsal(a):

Drzko,
ale to platí jen pro šibaly a jiné topolánky.
22. 02. 2012 | 15:32

Luba napsal(a):

Jano,
přejděmež k sejru a sejrovátce, a nikdo nemusí tápat.
22. 02. 2012 | 15:35

Drzá zrzka napsal(a):

Luba

Někdo odklání, někdo votáčí, někdo čóruje, jiný čmajzne nebo čajzne, případně štípne či šlohne, ale kradou všichni. :o)
22. 02. 2012 | 15:38

Eleshar napsal(a):

Clouseau:

"Eleshar: Excelentní příspěvek, díky za něj. Jsem zvědav, jak na něj pánové korpusoví fundamenalisté odpovědí."

Nemám zase tak moc proti "korpusovým fundamentalistům", korpus je strašlivě užitečný nástroj, ale je potřeba z něj umět vyvozovat. Raději "korpusový fundamentalismus" než stupidní výroky typu "správně to je, jak to lidi řikaj". Protože důležité je ptát se pak: kteří lidé? kde? v jakém období? v jakých komunikačních situacích? Nelze paušalisovat ani jedním směrem a je dobré být si vědom komplexnosti otázky, totiž že jde o věc týkající se přinejmenším dialektologie, sociolingvistiky a "evoluční jazykovědy". To neznačí, že odpověď musí být nějak nedosažitelná a komplikovaná, ale rozhodně by to nemělo být humpolácké "tak, jak to lidi řikaj".
22. 02. 2012 | 15:40

Luba napsal(a):

Výroba sejra a sejrovátky z mlíka sejřidlem:

http://www.youtube.com/watch?v=ABqJF1YZhCo
22. 02. 2012 | 15:42

Luba napsal(a):

Drzko,
jací "všichni"?
Mě do toho netahejte.
22. 02. 2012 | 15:44

Cestovatel napsal(a):

Zdenkub - ta hláška milion, Dva miliony berou- pokud to měla být narážka na Jakeše, nevím co tím myslíte
Nejsem závistivý, ale když je někdo placen z mých daní, považuji ho jaksi i za svého zaměstnance a ptám se proč ho platím. A musíte uznat že Cvrček si dal do vizitky jaký je lingvista a potom předvedl ubohé diletantství. Opravdu vysvětlovat lingvistům že žok je pytel,stroh / čti stró,/ je německy sláma a tedy slamník lidově strožok, a že se slova ústním podáním a vlivem nářečí různě zkomolí, to je snad ubohé . Vysvětlovat lingvistovi že máme v lidové mluvě díky naší historii hodně německých výrazů je divné / do r. 1918 úřední řeč němčina, němci tu hojně žili i dále .

A všeobecně bych byl docela rád kdyby tu blogy uveřejňovali lidé co něco znají a na konkrétních faktech dají k diskusi něco zajímavého, kontroversního , podnětného.
Dětinské tlachání někoho kdo se chce nevímproč zviditelnit,a ještě ukáže že v hlavě nic nemá, ale žije si z našich daní, mně opravdu podnětné nepřijde .
Pokud někdo chce v této vypjaté době odlehčit náladu, doporučil bych spíše nějakého humoristu, poznatky z cest po vzdálených zemích a jiných kultur atd.

To poslední byla ale narážka spíše na editora Stejskala.
22. 02. 2012 | 15:45

decentní česštin napsal(a):

a co tam v tom ústavu tedy zkoumají, když závěr výzkumu je, ať si každý trotl mluví jak chce.
Kdyby se takhle chovali Angličani a řekli si, ať si každá lama píše jak chce, tak by z toho byl pěký guláš, nebo snad gulag?
A syrovátka je od slova syrový, ve významu jako něco ještě nehotového, neupraveného, jako začátek procesu výroby tvarohu.

Jazykovědci by měli vydávat slovníky a pravidla a slovníky cizích slov, abychom věděli, co ta slova znamenají, aby se pak poznalo, kdo je vzdělaný Čech a kdo jen nějaký Hotentot.
22. 02. 2012 | 15:45

Luba napsal(a):

Pravidla
jsou obranou proti chaosu.
Chaos vede k zániku.

Pravidla je třeba dodržovat.
I ta jazyková.
22. 02. 2012 | 15:47

Drzá zrzka napsal(a):

Luba

Všichni, kteří zmíněná slova (slovesa) vykonávají, provádějí, dávají oněm slovům děj v praxi, reálu.

Nechtěla jsem se nikoho dotknout. Zřejmě se zadařilo. Omlouvám se.
22. 02. 2012 | 15:51

Kala napsal(a):

decentní česštin: syrovátka je tekutý odpad při výrobě tvarohu - a tvaroh je podomácku přece sýr, nebo spíš sejr. (Dřívější nejběžnější večeře na vesnici - sejr a chleba, myšleno oklihlý tvaroh s kmínem a s chlebem, jinak pochoutka nesmírná, a zdravá.).
22. 02. 2012 | 15:54

Eleshar napsal(a):

Cestovatel:
Tak pan Cvrček tu bezpochyby nepublikuje výsledky svého výzkumu, ostatně v blogu je naznačeno, že se stačí podívat do slovníku. Pan Cvrček se tu snaží asi zřejmě představit svůj vědní obor nějakým lidsky přístupným způsobem (mám ocit, že třeba mému výzkumu by patrně mnoho lidí neporozumělo:)). Nicméně souhlasím s tím, že jeho metoda je poněkud nešťastná - kam vede přílišné zjednodušování, to jsem naznačil výše, navíc někteří uživatelé si myslí, že je má zřejmě za blbce.
22. 02. 2012 | 15:54

im napsal(a):

Cestovateli,

Váš idiolekt mě uvádí do vytržení.
Váš, domnívám se, nedostatek smyslu pro humor, už méně.

Ještě k té německé slámě - ta se čte jak /stró/, tak /štró/, podle toho, kde žijete - na severu st, ve středu a na jihu št

Musím se loučit, všem přeju pěkné odpoledne a veselou diskusi. :-)
22. 02. 2012 | 15:55

decentní češtin napsal(a):

Cestovatel

ale podle toho Trávníčka má být štrozok, je to germanismus, tak to lidé slyšeli a začli používat.
To vaše spojení sláma a žok, tedy štrožok, je nesprávné, protože existovalo pravidlo, že buď obě slova řekla tím cizím jazykem, nebo se obě části počeštili, ale nemohla část být cizí a část česká. Něříkáme také tramcesta, ale tramvaj (od angl. tram a way)

ale dnes si už každý může dělat co chce, tak máme laktokrupicovou kaši, místo mléčněkrupicové a jiné zhůvěřilosti, které estétovi rvou vlasy, ale musí si zvyknout, když je navíc ještě ten šlendrián podporován.

Jazykovědec měl manželce říci, že původní je štrozok a to ostatní jen krajové zparchantěliny.
22. 02. 2012 | 15:57

Luba napsal(a):

Ona ta etymologie je velmi zajímavá disciplína.

Třeba slovo "letadlo" ve staročeštině znamenalo "ptáka".

Co znamená "pták" v novočeštině víme.
22. 02. 2012 | 16:00

decentní češtin napsal(a):

Kalo

tvaroh a sýr jsou 2 různé věci, sýr se vyrábí za pomoci syřidel, což jsou enzymy z žaludku telat, tvaroh se vyrábí z kyslého mléka, mléko kysne vlivem mléčných bakterií, tudíž z hlediska biochemie 2 naprosto různé pochody.

a že nevzdělaní vesničané říkali tvarohu, který se už začal kazit , sejr, tak to jen kvůli tomu, že jim to podobně smrdělo, jako to syřidlo.

Dnes si pod vlivem angličtiny zase lidé začínají myslet, že tvaroh je nějaký sejr, neb v Anglii se něco podobného tvarohovému dortu jmenuje cheescake, sýr cotage se vzdáleně tvarohu podobá, ale tvaroh, ten co se prodává u nás v Anglii ani v Americe ani neseženete.
22. 02. 2012 | 16:04

Jana Pechová napsal(a):

Luba
Nechci být neodbytná. Ale ten odkaz na youtube dokládá právě to, co tvrdím: sýr vzniká ze sraženiny, syrovátka v sýru není. Odloučí se předtím, než sýr vznikne. Bez siřidla vznikne nejdřív tvaroh, když vykape syrovátka. Takže ta se skutečně musí nejdřív odstranit ze sraženiny, aby byl možný další proces.

A navíc i klasikové se dopouštěli provinění proti pravidlům, když popisovali například osiřelé budovy či osiřelá hospodářství. Tak jaképak, že může osiřet jen někdo a ne něco?

Teď jsem určitě zavdala důvod k podezření, že jsem manželkou autora úvodního textu :-)
22. 02. 2012 | 16:08

yorick napsal(a):

decentní češtin

strožok! strožok povídám a nikdy jinak. Vy štrožoku :-))))))))).
22. 02. 2012 | 16:08

skeptický napsal(a):

Výslovnost se změkčuje ,když si rožšlápnete žuby.
Výslovnost starých lidí nelze brát jako bernou minci.To dělají jen primiťívy.
22. 02. 2012 | 16:12

Luba napsal(a):

Přátelé,
krom staro a novočeštiny bych zde rád připoměl makarónštinu:

Havlíček:
Mea culpa, mea maxima culpa –
kdo neumí dělat zázraky, je ťulpa.

Mickiewicz:
Twardowski ku drzwiom się kwapił
Na takie dictum acerbum,
Diabeł za kontusz ułapił:
A gdzie jest nobile verbum?

... a Makaróny:

Yankee Doodle (Dandy):

Yankee Doodle went to town
A-riding on a pony
Stuck a feather in his cap
And called it Macaroni. ...

http://www.youtube.com/watch?v=AwHvyqNDUvE
22. 02. 2012 | 16:15

skeptický napsal(a):

Jamese Bonda Khona Shonneryho osiřela královna.
22. 02. 2012 | 16:17

Luba napsal(a):

mea maxima culpa,
jsem ťulpa ... připomněl, nikoli připoměl!
22. 02. 2012 | 16:19

decentní češtin napsal(a):

Jana Pechová

je syřidlo, nikoli siřidlo a při výrobě sýra žádná syrovátka nevzniká!

Syrovátka v sýru není , ale neodloučí se před tím, než sýr vznikne, protože při výrobě sýra syrovátka vůbec nevznikne. Syrovátka vzniký pouze při výrobě tvarohu, což je jiný proces a jiná technologie.
22. 02. 2012 | 16:20

skeptický napsal(a):

Stinkerbell,stinkerbell,
Santa laid an egg.

Houno smrdí vždycky
Jaroslav Vrchlický.
22. 02. 2012 | 16:20

Luba napsal(a):

Osyřelá královna = královna pocákaná syřidlem
22. 02. 2012 | 16:21

Lila napsal(a):

decentní česštin

"Jazykovědci by měli vydávat slovníky a pravidla..."

Vždyť oni je také vydávají o sto šest. Ale je otázkou, kolik lidí to ví, a kolik jich ovládá spisovnou češtinu podle poslední jazykové kodifikace z roku 1993.

Kolik lidí například dnes umí správně psát velká písmena? (Zrovna dnes jsem četla texty studentů UK a byl to docela masakr.)
Každý se kdysi našrotil na přijímačky na střední školu chytáky typu "dům U hybernů", ale dnes už se správně píše "dům U Hybernů. V běhu života si už málokdo jde nastudovat nový pravopis, takže dnes se sází velká písmena skoro všude. Dříve platilo, že velké počáteční písmeno se psalo jen u kompletního názvu instituce, např. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, ale poslanecká sněmovna nebo parlament. Pak se ale objevil Senát, který se píše jen s velkým S. Jak se v tom má normální smrtelník vyznat?

Jak vysvětlit druhákovi, že citron, vagon, balkon se píše bez diakritiky, když on tam slyší ó? A v jiném slově bude chybějící čárka nad "o" hodnocená jako chyba.
A dokonalý zmatek v hlavě bude mít, když otevře noviny či časopis, protože každá redakce respektuje jiná pravopisná pravidla.
22. 02. 2012 | 16:21

Clouseau napsal(a):

Eleshar: Souhlasím s Vámi, i já jako laik věřím, že korpusy jsou pro jazykovědu podstatné, ale myslím, že jsou spíše pomůckou a prostředkem, ne konečnou odpovědí (za což je podle mne považuje jakovědný přístup prosazovaný p. Cvrčkem et al.). Myslím, že jazykověda je věda nejen popisná, ale do jisté míry i normativní (jelikož jazyk je do jisté míry normativní systém).
22. 02. 2012 | 16:21

český maloměšťák napsal(a):

Stroh je také rakouský rum. Má až 80 % a naposledy stál panák 80 korun.
Že by náhoda ?
Nebo jen nějaká hospodská taškařice....
22. 02. 2012 | 16:24

pozorovatel napsal(a):

Lilo, ono je to také o tom, že dnes se hlasatelem v televizi nebo novinářem stane v pohodě člověk který si s češtinou hlavu neláme - a to co slyšíte v televizi, rádiu a přečtete v novinách, má do češtiny hodně daleko

Pro odlehčení - znáte vyjmenovaná slova po F ????- furt fčera, fčela.

A také je lahůdka když pražáci říkají konZert vod MoZarta
22. 02. 2012 | 16:29

Kala napsal(a):

decentní češtin - měla jsem na mysli jen a jen ten sýr, který si ti "nevzdělaní vesničané" dělali z domácího tvarohu. Bez syřidla. A ten sýr nesmrděl, ale voněl.
22. 02. 2012 | 16:29

decentní češtin napsal(a):

Lila

tak to zas jsou jazykovědci velmi aktivní, že pořád něco mění ohledně pravopisu a pak je ten chaos.
O to jim zřejmě jde, nechat lidi, ať mluví jak chtějí a ppravidla pořád měnit, ať je guláš.

Naopak ten citrón se muslo psát v 60. letech kdy já chodila do školy s dlouhým, pamatuji si, jsme měli první domácí úkol napsat podle obrázků slova a většina měla to citron, neb to asi připadalo rodičům spisovnější, učitelka všem domalovala čárky a vysvětlovala, že musí být citrón.
A ve velkých písmenech je zmatek,neb se to právě pořád mění, jeden čas, když byly ještě přijímačky na SŠ, psali do škol z okresu, že velká písmena se nebudou dávat do diktátů na přijímačky, neb v tom je velká nejednotnost a časté změny.
Tady byli jazykovědci zas moc aktivní.
22. 02. 2012 | 16:31

zdenekb napsal(a):

Cestovatel:

Už na mnohé odpověděl Eleshar. Pan Cvrček není autorem textu, ale patrně s ním souhlasí, když jej zveřejnil.
Jádrem blogu pak (alespoň jak si jej vykládám já - může být že nesprávně) není vysvětlování pojmu slamník, ale tvrzení, že je pošetilé (paní Kodýtková promine) trvat na otázce "co je SPRÁVNĚ", pokud jde o slova hovorová, přejatá, navíc regionálně modifikovaná dle nářečí...

Zcestovalým lidem to může přijít málo objevné až ubohé... co naděláte. Mimochodem, nejste Cestovatel 2.0? Ten původní by se se svou gramatikou i stylistikou mohl těžko pouštět tak zostra do jazykovědců. I když sebevědomí mu nechybělo.
Možná tu došlo k čórce čili čmajznutí nicku.
22. 02. 2012 | 16:32

Jana Pechová napsal(a):

decentní češtin
Za 'siřidlo' se omlouvám, stud mě však polil až po odkliknutí a nechtěla jsem to dále rozpatlávat :-)
Jinak - nevím, jak se nazývá tekutina, která se odloučí při výrobě sýrové sraženiny, nejsem mlíkař.
22. 02. 2012 | 16:32

decentní češtin napsal(a):

pozorovatel

vyjmenované slovo po f je jen jedno, je to slovo fyzika.
Kala

tak to měli oklihlý tvaroh , který smrděl jako týden nošené ponožky a ještě v gumákách a ne sýr.
22. 02. 2012 | 16:35

zdenekb napsal(a):

Jana Pechová napsal(a):

"Teď jsem určitě zavdala důvod k podezření, že jsem manželkou autora úvodního textu :-)"
22. 02. 2012 | 16:08

Být jeho manželkou, tak máte pech. Nic ve zlém (vůči nikomu).
22. 02. 2012 | 16:36

dotaz napsal(a):

zdenekb

co když pecha?
22. 02. 2012 | 16:43

Jana Pechová napsal(a):

zdenekb
:-)))
22. 02. 2012 | 16:49

Luba napsal(a):

češtine,
máte to blbě.

Mrkněte na výše uvedený odkaz nebo zde:

http://www.youtube.com/watch?v=ABqJF1YZhCo

Základní surovinou při výrobě sýrů je mléko plnotučné nebo odtučněné, smetana a podmáslí. Jejich srážením přídavkem syřidla nebo mléčnou kyselinou vzniklou zkvašením mléčného cukru (laktosy) se vytváří sraženina, která se dále zpracovává na sýr.

Jaká "jiná technologie"?
Sýr je od směsi (mléka) odloučená mléčná bílkovina, a to v čem "sýr" plave se nazývá syrovátka.

Když se Vám doma zdrcne mléko v důsledku přirozeného kvašení, máte syrovátku a tvarohovinu. Tvaroh je ta sraženina. Kyselý sýr.

Když se Vám mléko zdrcne po vhození syřidla (enzymu syntetického nebo přírodního ze žaludku zvěře - chymozin), dostanete též sraženinu a syrovátku. Sraženinou je sýřenina, ze které se dělá tzv. sladký sýr. Solí se, formuje se, lisuje, zraje ...
22. 02. 2012 | 16:49

vaclavcvrcek napsal(a):

Eleshar: Souhlasím s vámi, že každý útvar národního jazyka má svoji normu (ne jen čeština spisovná, ale i každé nářečí). Kde se rozcházíme - a to diametrálně - je otázka, zda do procesu utváření normy mají vstupovat lingvisti. Vy soudíte, že ano, já si myslím, že ne (důvody jsem popisoval leckde už mnohokrát). Rozhodně to ovšem nelze shrnout tak, jak jste to udělal vy: Cvrček je blbec, protože neví, že lingvisti by měli spisovný jazyk (na rozdíl od nespisovných variet) regulovat - to je váš názor a názor mnoha lingvistů, vědecké zdůvodnění, proč by tomu tak mělo být, ale v literatuře nenajdete (věřte, že jsem o tomto tématu prostudoval dost literatury).
Pokud jde o otázku z textu "Co je spravně" - ta je špatně položená zejména proto, že úzus slova, o který jde, tj. štruzok, je tak menšinový, že nemůže být ustálen. Pohled do korpusů nám zde řekne především to, že se jedná o slovo velmi málo užívané, a tudíž jeho podoba ani nemůže být ustálená. To, co není ustálené, nemůže být ani ne/noremní (i kdyby se všichni lingvisti na hlavu stavěli).
22. 02. 2012 | 16:50

Luba napsal(a):

Jano,
tou tekutinou je vždy syrovátka. Nenechte se zmást :)
22. 02. 2012 | 16:54

decentní češtin napsal(a):

já být jazykovědec, tak uzákoním štrozok, neb já to tak říkám.A všechny mé mámošky to říkají taky tak, tak to bude pravda.. A basta.
22. 02. 2012 | 17:04

decentní češtin napsal(a):

a sýr a tvaroh jsou 2 různé věci.
22. 02. 2012 | 17:06

Jana Pechová napsal(a):

Luba
Zmást se nenechám. Když to jde, snažím se spíš mást ty druhé :-)
A tu sYrovátku respektuji. I když mi to -pravidla nepravidla - vrtá hlavou.
Díky!
22. 02. 2012 | 17:07

decentní češtin napsal(a):

Jana Pechová

dle vaší teorie by se to muselo jmenovat osirovátka od lova osiřet, nebo sirovátek od slova sirotek.

PS. máte doma Pecha nebo Pechu?
22. 02. 2012 | 17:10

Ládik!!! napsal(a):

decentní češtin -
další vyjmenovaná slova po f jsou:
fýrer
fyto...
sfygmografie
asfyxie
možná i Afyon
a mafyje.
22. 02. 2012 | 17:17

Šašek z Jiíhlavy napsal(a):

Autor
Vaše snaha o linquistický koutek nebyla marná. Dobře jsme se pobavili, navzájem se neuráželi, a jako přidanou hodnotu jsme získali poučení o výrobě sýra.
Těším se, až nám příště zase něco cvrknete, jste na tom líp než Menšíkův Prcek, tomu už se nedaří.
Všem diskutujícím i autorovi přeji příjemný zbytek dne (večera).

P.S.: Nebudete tomu věřit, ale před chvílí jsem si dal k svačině chlé s máslem a syrečky(tak tady říkáme olomouckým tvarůžkům). Nevíte, jestli se to náhodou nepíše s velkým O. Mé pýše dobrá rada neublíží.
22. 02. 2012 | 17:20

Luba napsal(a):

Pan Kodýtek
ovšem neodpustitelně opomenul obrozenecký "slamotrus"

Kázání Mistra Jana:

"... též nynie hodni by byli mrskánie Pražané i jiní Čechové, jenž mluvie odpoly česky a odpoly německy, říkajíc:

tobolka za tobołka, liko za łyko, hantuch za ubrusec, šorc za zástěrku, knedlík za šišku, renlík, za trérožku, pancieř za krunéř, hunškop za koňský náhlavek, marštale za konnoci, mazhaus za svrchní sieň, trepky za chódy, mantlík za pláštěk,
hauzsknecht za domovní pacholek, forman za vozataj.

A kdo by mohl vše vypsati, co sú řeč českú již změtli? Tak když pravý Čech slyší, ani tak mluvie, nerozumie jim, co mluvie..."

http://www.cechradek.cz/cz/sjkut/SKJUT_purismus.pdf
22. 02. 2012 | 17:21

Šašek z Jiíhlavy napsal(a):

Ládik!!!
Ještě fýča. Tak říkal kámoš učitelce, když dostal kuli. On neměl vepředu zuby.
22. 02. 2012 | 17:24

Eleshar napsal(a):

Václav Cvrček:

Že Cvrček je blbec, jste řekl vy, ne já:)
Regulace jazyka v podstatě odpovídá formě tzv. "jazykového managementu", jak jej chápe sociolingvistika. Na FFUK k tomu míval hezký kurs doc. Nekvapil - velmi doporučuji, pokud vydržíte jeho dikci:)

Ale abych také odpověděl. Pokud se dobře pamatuji, tak už samotný vznik spisovné češtiny je jazyková regulace jako řemen. Situace před obrozením byla podobná současné - 2 jazykové kódy, jeden méně prestižní (čeština, tvořená lokálními dialekty užívanými v neformální komunikaci - hrubě řečeno) a jeden více prestižní (němčina, užívaná v komunikaci formální - opět hrubě řečeno). V rámci obrození českého názora však došli obrozenci k názoru, že je třeba mít i vlastní jazyk, jinak se od těch proradných Němčourů a Rakušáků jen tak neodlišíme (názor, ke kterému tou dobou dospěli všude možně po celé Evropě).
Takže si sedli a prestižní formu češtiny prostě vyrobili. Jako etalon spisovnosti tuším posloužil jazyk bible kralické, tedy záležitost už v době obrození stará dobrých 200, 250 let. Tento základ byl pochopitelně částečně inovován, a pokud vím, tak ještě obohacen o nějaké dialektismy moravské.

Druhá věc - spisovná čeština má být jednotný komuikační kód pro území ČR. Jednotnost je tedy žádoucí už jen kvůli vzájemnému porozumění. Tím nemíním, že by lidé najednou přestali chápat, o čem ten druhý mluví, ale například to, že pokud nebude existovat jednotná neutrální forma komunikace osvojená všemi, bude v komunikaci poutat zbytečně velkou pozornost její forma s výše zmíněnými sociálními důsledky. Najednou budete automaticky za blbce, protože "nemluvíte po našom" (nebo "mluvíte legračně", cokoliv), ale jste rozpoznán jako cizák, jakmile otevřete ústa. A jak známo, od cizáků nepřišlo nikdy nic dobrého, že?

Třetí věc - stačilo se podívat na stránky ÚJČ do jazykové poradny, dokud ještě odpovídala na dotazy. Přišlo mi, že existuje celkem jasná společenská poptávka po jazykové správnosti. Lidé spisovnou češtinu jednoznačně vnímají jako prestižní formu komunikace a chtějí ji ovládat. Když uznáváte běžné mluvčí jako regulativ jazykové správnosti (správně je to tak, jak to lidi řikaj), nevím, proč bychom jim měli upírat funkci regulativu distinkce kódů.

Čili potřeba nějaké regulace spisovného jazyka mi připadá celkem očividná. Teď ještě proč by to měli dělat zrovna jazykovědci. Myslím si, že to už je otázka vyloženě hloupá... kdo jiný by to měl dělat? No samozřejmě - jediný oprávněný jedinec k rozhodování o tak komplexních a odborných otázkách je pochopitelně pouze a jedině VÁCLAV KLAUS!
22. 02. 2012 | 17:28

Luba napsal(a):

Uznejme,
že slyšet správnou českou řeč
je požitek
je příznačné, že naši politici,
vesměs mluví jako dobytek.
22. 02. 2012 | 17:40

Jana Pechová napsal(a):

decentní češtin
Pane, mýlíte se podobně jako s onou zatrachtilou tekutinou.
1/ Přídavné jméno sirý je knižní, dnes už by se dalo říci, že i zastaralý výraz pro osiřelý, opuštěný, osamělý.
2/ Pecha
22. 02. 2012 | 17:42

Kala napsal(a):

Pozoruju zánik jednoho slovesa, a to slovesa "najít". Proč je tak v nemilosti, nevím, ale za posledních pět let jsem jen jednou slyšela "najdete to tam a tam". Jinak, naposled před třemi minutami v rádiu, jedině "naleznete". Mám s tím problém - češtinu mám moc ráda, ale tohle sloveso se mi nelíbí. Ještě horší (šerednější) je to v imperativu, např. "Nalezněte pět slov od m...". Ale je to asi jen moje chyba - sloveso je přece o.k.
22. 02. 2012 | 17:53

Jana Pechová napsal(a):

Luba
Krása řeči - obraz duše.
Tolik klasik praví.
Hlavně, že těm papalášům
přeje aspoň zdraví.
22. 02. 2012 | 17:54

Luba napsal(a):

Jazykový profesionál:
http://www.youtube.com/watch?v=oNG_FGONESg

Političtí žvanivci a žvatlalové:
http://www.youtube.com/watch?v=6MMa9y61jRE
http://www.youtube.com/watch?v=8--gtw-jb6I
http://www.youtube.com/watch?v=YWr_OWEU7m0
22. 02. 2012 | 18:09

Kala napsal(a):

Luba - pěkné. Ale nejen Rimbaud - pořád nechápu, kde se v doktoru práv Máchovi vzala (taky v poměrně raném mládí) ta přenádherná čeština, ty obrazy v Máji - v době, kdy češtinu válcovala němčina na všech frontách.
22. 02. 2012 | 18:21

Ládik!!! napsal(a):

Šašku,
fýču jsem nechtěl napsat, aby nebyla smazána s ostatními vyjmenovanými slovy - ale jak vidno, vědecké výrazy jsou povoleny.
22. 02. 2012 | 18:25

dennis napsal(a):

Pani Pechova,
vzpominam na jeden kresleny vtipek z Dikobrazu, jak zdeseni obhajci, kteri ooblevali sve dobyvatele horici smolou, volali z cimburi hradeb: "Mame pech, nemame smulu!" Ovsem mit Pecha porad jeste muze znamenat, ze mate stesti. Nekdy se rika "z pekla stesti!".

A s tim osirelym sirotkem se to ma tak, ze je vlastne pribyzny se slovnim zakladem -sir-, -siry-.

V diskuzich se clovek dovi kde co. Napriklad z jine diskuze jsem se dovedel, co byl "opovezeny nepritel". Nebo co si mysli pravnik o "zcizenem majetku".

Na otazku, zda je spravne struzak nebo struzok, bych asi odpovedel, ze sprvne je slamnik. Ale uznavam, ze kazdy ma pravo mluvit, jak mu zobak narost'. Je smutne sledovat, jak se filologove zbavuji sance rozdavat zavazna pravidla. Jiste by se snazili to delat uprimne a na profesionalni urvoni. Na rozdil nasich zakonodarcu. Kdyz jsem u slova zakonodarci, radeji bych ho nahradil slovem zakonodarec'ci. Slovo samo mi pripomina starickou rakouskouherskou preuctivou ponizenost sprostneho lidu pred vrchnosti. Nasi zakonodarci nam nic nedaruji! Ti nas drsne okradaji. To ovsem neni jazykovy problem a pod blog pana Cvrcka, nebo text pana Kodytka nepatri.
22. 02. 2012 | 18:35

Jana Pechová napsal(a):

dennis
Nu, kdyby ti zoufalí obránci namísto lití smůly vyslali do terénu Pechovou, možná by koukali, jak rychle berou dobyvatelé do zaječích! Ona jedna ženská vyřídilka mnohdy účinkuje líp než složitá vojenská strategie...
22. 02. 2012 | 19:08

Luba napsal(a):

dennis,
připomněl jste mi scénku, kterak slovenský národný hrdina Jánošík píše opovědný list vicišpánovi:

http://www.youtube.com/watch?v=YCbvV7l4Acc

Ápropós,
na Slovensku neřeší naši bratia germanizmy, ale odporné čechizmy :)

Např.:

Nespisovné --> spisovné

andulka = papagájec
batoľa = lezúň (batoľa sa batolí /z češtiny/, lezúň lezie)
sedačka/gauč = hovník (odvodené zo slova "hovieť si")
vodítko = vôdzka
nástupište = nástupisko
kapesník = vreckovka
rohlík = rožok
plevel = burina
venčiť = ísť na prechádzku
lízatko = lízanka
tučný = bachratý
bedňa = debna
sáčok = vrecko
krabica = škatuľa

http://www.birdz.sk/webka/zemina/blog/jazykove-okienko-d/27599-blogspot.html
22. 02. 2012 | 19:25

Jana Pechová napsal(a):

Zatímco bratia Slováci řeší odporné čechizmy, my pokulháváme vtipkováním na jejich účet. Jo, chce to mistry, pane Suchý...
"Pre čo Jano, ideš? Pre parát."
22. 02. 2012 | 20:10

dennis napsal(a):

Pani Pechova,
ja jsem byl dvakrat pre reparat. Po treti me vyhodili a sel jsem na jinou fakultu. Tenkrat mi moje studia platila delnicka trida. Tenkrat studium nebyla investice a vstupenka (bud' mezi elitu nebo na pracak). Tenkrat to byl kvalifikacni stupen a po jistou dobu i povinnost nastoupit do prace (na umistenku).

Pane Lubo,
ja znam jinou o Janosikovi. Povida Janosik divce na rohu ulice v mini a v sitovanych puncochach. "A c'o ty?" "A c'o ja? Brat bere vsetkym. Ja davam iba bohatym!" Dnes uz Rohac nevychazi. A i kdyby, pan Kubice uz chysta zakony proti vyzrazeni statne dulezitych informacich a o platech vladnich uredniku zvlast. Vlastne, proc jsem si vzpomnel na nasi vladu? Aha, ze uz neni Rohac. Uz se nezpiva v radiu: "Uz neni pana, uz nam neporuca starodavny gazda..." Uz ani neslyset lidovou pisen: "Tri dni ma nahanali, ja tak ma nedostali. Tri dni ma este budu, aj tak ma nedostanu...(este sa nenarodil taky pan ani kn'az, co by ma dal na retaz... ani pan ani Drab...) Myslite, ze uz to Kubice taky zakazal? Nebo to v radiu nehrajou, ze to neni aktualni. Smutim za tou nasou byvalou federaciou a smutne se usmivam...
22. 02. 2012 | 21:50

Luba napsal(a):

Jano,
teď jsem Vás asi nepochopil ...

Z "lezúňa" a "hovníka" si dělal srandu už Lasica se Satínským za hluboké federácie.

Jak jsou ve slovenčině čechizmy, tak jsou zase v češtině slovakizmy.
To je v soužití/spolužití/együttélési/zusammenlebenu normální.

Třeba:

namyšlený - domýšlivý
lyžovačka - lyžování
horko-těžko - jen taktak
pikoška - pikantérie
rozlučka - loučení
strážit - hlídat
nadránem - k ránu
psychiatrička - psychiatryně
kávička - kafe
natěšený - nedočkavý
oznam - vyrozumění
bitkař - rváč
vlámat se - vloupat se
na čele skupiny - v čele
hrozno - víno
navině - vinen

http://www.pulib.sk/elpub2/FF/Olostiak2/pdf_doc/36.pdf

Když si vezmete, že na uchování slovenského jazyka se velkou měrou podílela Bible kralická ... je ten slovenský purismus trochu křečovitý.

Přece - Od 15. do 19. století se na Slovensku používala čeština jako spisovný jazyk. Pravda, pronikalo něco z místních nářečí.

První pokusy zavést spisovnou slovenštinu provedl Josef Ignác Bajza v 2. pol. 18.stol. Další pokus učinil koncem 18.století Anton Bernolák, který spisovnou slovenštinu vytvořil na základě západoslovenského nářečí. "Záhoráčtiny".

Vládla jazyková nejednota, katolíci používali tuto slovenštinu, která se nazývala bernoláčtina, zatímco evangelíci používali češtinu vycházející z jazyka Bible kralické = kraličtinu, bibličtinu.

Ovšem: "Dokonca ani v katolíckej náboženskej literatúre sa kodifikovaná norma bernoláčtiny neuplatňovala v plnom rozsahu a dôsledne sa nedodržiavala ani v kazateľskom rečníctve; v bežnej jazykovej praxi existovalo vedľa seba viacero jej variantov. Bohoslužobným jazykom evanjelickej cirkvi a jazykom evanjelických vzdelancov bola zas čeština."

Někteří slovenští intelektuálové usilovali z mnoha důvodů o jednotný jazyk československý. Jako například Karol Kuzmány:

"... Týmto prichodíme ku Kuzmányho filologickým dôvodom proti separátnemu spisovnému jazyku slovenskému.

Prívrženci slovenskej reči spisovnej hovoria, že Slováci nerozumejú spoločnému jazyku československému. Kuzmány neuznáva tento dôvod za pravdivý.

I špatnému tomu „včil“ neporozumejú ani v Turci, ani vo Zvolene, ani v Spiši, ani v Šariši a Zemplíne atď. Istá vec, že všetkým, menovite novoutvoreným slovám československým náš ľud nerozumie, ale či sú príčinou toho Česi a či my? A potom i Bernolákovci musejú tvoriť nové slová, a či tým ľud slovenský hneď porozumie?

Zo zásady Bernolákistov by nasledoval princíp, aby každý tak písal, ako hovorí. Čo z toho povstane, aké písomníctvo? „Bude to přeutěšená literatúra!“

Báčvan by písal „lovev som bestré rebe“, Gemerčan: „tuž švaže? nekupiče maje kvaže?“ — „Štyavnyčan povyje, že ho knarau štauchne, a Bystričan, Herr v. Neusohler, se nad tím bude krenkuvať a budě račej ercélunge čítať, alebo puojdě s madlami na šištat“ atď.

http://zlatyfond.sme.sk/dielo/992/Bujnak_Dr-Karol-Kuzmany-Zivot-a-dielo/7

Ukázka bernolákovštiny:

"Najstarodávňejší pohanskí Slováci napred jedného boha pod ménom Perúna, Paroma viznávaľi a cťiľi, stvorca hromu a bľesku, pána ňeba, zemi a celého sveta, póvodca všeckích prípadnosťí: nebo osud ňeveriľi. Jemu voľi a iné obeti zabíjaľi. Pozatím aľe mnoho iních bohov si vimisľeľi a počet modlí rozmnožiľi. Maľi bohov hor, skal, hájov, pol, zemi, vod, povetrá, svetla, tmi, zármutku, žalosťi, radosťi a rozkoš; a bohov domovích a ňeznámích; bohov dobrích (belbogov) a zlích (černobogov), ňekterích i Grékov bohom podobních. ..."

http://zlatyfond.sme.sk/dielo/922/Holly_Bajoslovi-pohanskich-Slovakov/1#ixzz1n9RLwwUx

Řekl bych, že štúrovcom se ta slovenština povedla
o dost lépe :)
Ale dělat z Velkomoravana Svatopluka prvního mocného Slováka, to snad nezamýšlel ani Ĺudovít.

http://www.sme.sk/c/5411933/svatopluk-je-nezvladnuta-socha.html
http://zpravy.idnes.cz/svatopluk-byl-kral-slovaku-hrimal-fico-pri-odhaleni-sochy-v-bratislave-1mx-/zahranicni.aspx?c=A100607_103003_zahranicni_aha
22. 02. 2012 | 23:28

Luba napsal(a):

Tak Čechy a Slováky bychom měli ...

Teď ještě vytvořit spisovnou romštinu, sepsat romské Rukopisy a vymyslet prvního krále všech Romů, usedlého někde poblíž, v ňáké zatím neznámé místní metropoli - a máme tu romský národ.

Určitě by to pomohlo :)
Bez kořenů se dá jen kočovat.
22. 02. 2012 | 23:42

Vratiprst napsal(a):

Maximus
Jedna z mých nejoblíbenějších fotek logotypů, které nesystematicky sbírám, má na sobě namalovanou hadovitě zvlněnou šipku a nápis Kurvenreich. Nejde o německé označení pro Čechy ale o dopravní značku z dvacátých let.

PS. pro autora. Manželka má vždycky pravdu, Trávníček to jistí.
Pamatuji, jak jsem jako rodilý Pražák (který by jinam než do štrozoku nespořil, ostatně jde o národnost) vždycky kvetl nad různými PS VB nasazenými v kanclu, kteří říkali strožok. (Co podle nich asi bylo to stro? Stronzo!!!) Na strožoch nikdy nedošlo, naštěstí, katoličtí básníci se mi jako Brechtovci vždycky vyhýbali. Jediný Žoch, který mě napadá, je Roman.
23. 02. 2012 | 00:37

Večerníček, insights napsal(a):

Luba
Všechny věce, co jmenujete jsou slová, co si je Štůr odnesl v aktovce, když ho Anička Reissová poslala, kam patřil.
V češtině byly dřív.
Pak si s nimi ze zhrzené lásky na Slovači zřídil národ. Bernolákovčina byla o mnoho zábavnější a barvitější. S těmi lidmi bych chtěl mluvit, bavili by mne.
Zatímco když někdo cintá normalizačným jazykom Štúdia Bratislava, propadám beznaději.
23. 02. 2012 | 00:52

vilemkodytek napsal(a):

Paní Tužko, ve skutečnosti je to naopak, poklad je Ona.

Pane Lubo, vy máte tedy záběr! Spojení “být na vině“ bylo svého času jako slovakismus pranýřováno, a stejně si svou pozici v češtině uhájilo. Každopádně vzájemná srozumitelnost obou jazyků rozšiřuje náš i tak poměrně omezený jazykový obzor.

Pane Eleshar, hezky jste to vyložil, jen si nejsem jist, čemu přesně říkáte regulace. Jde-li o zpětnou vazbu pro mluvčí, například slovníky, mluvnice obsahující výsledky výzkumu toho, jak se skutečně mluví a píše, pak máte pravdu celou. Případ “štrozok“ s ní ale nesouvisí, viz výše Václav Cvrček a pan zdenekb. Mimochodem o jazykovém managementu jsem se před časem zmínil v článku “Můžou naši hokejisti porazit Lotyšce?“

Pane Vratiprst, souhlasím s tezí, že “Manželka má vždycky pravdu.“ Přesto mě poněkud znepokojuje, že dneska už zasahují i do našich vztahů s Tchajwanem.

Na závěr: lidé mluvící různými dialekty se škádlili vždy, nicméně troufám si tvrdit, že převážně vlídně. Bylo by škoda, kdyby dnes převážilo škádlení nevlídné či dokonce zlostné. Děkuju Vám za všechny vlídné příspěvky.
23. 02. 2012 | 11:15

Clouseau napsal(a):

vilemkodytek: Myslím, že jste polemiku s p. Elesharem dosti odbyl. (P. Cvrček na jeho druhý příspěvek nereagoval vůbec.) Řekl bych, že z příspěvku p. Eleshara plyne, že úlohou jazykovědců prokazatelně bylo (vznik spisovné češtiny) a má být něco více než pouhé shromažďování výzkumu toho, jak se skutečně mluví a píše. Stejně jako p. Eleshar považuji též za zarážející, že pojímáte jako nepochybnitelná jakákoliv empiricky doložitelná hnutí mysli uživatelů jazyka, pokud jde o to, jak píší a mluví, ale zároveň zcela ignorujete tutéž empiricky doložitelnou touhu týchž uživatelů usilující, řekněme, o normativní vedení při užívání jazyka. Myslím, že si jako vědci dosti usnadňujete práci a (prokazatelně) nepostihujete jazyk a jeho používání v jeho komplexnosti zahrnující též prvky hodnotové (normativní).
23. 02. 2012 | 11:50

kv napsal(a):

Moc fajn promluvy. Ale z jiného soudku. Vždycky se říkalo: "mohovitý člověk" ve smyslu zámožný, hmotnými statky obdařený (od českého moci). Dnes jsou v tisku, v rozhlase a televizi většinou už jen "lidé movití", ač movitý (od latinského moveo, hýbat) nemá s obdařením majetkem naprosto nic společného. Movitý může být tedy majetek (na rozdíl od nemovitostí, nehnútelností), člověk (ve spojení s moveo) může být zřejmě jen motivovaný (motiv jako hybná síla lidského jednání). Jinak: tuhle jsem slyšel mladou redaktorku ČT, zařízení, které si kultivaci jazyka bere za svůj cíl: "Mluvili jsme s dvěmi ministry, jaké byly přijaty opatření".
23. 02. 2012 | 11:57

vilemkodytek napsal(a):

Pane Clouseau, zkusím to tedy takto: jazyk nepatří jazykovědcům, nýbrž mluvčím, tudíž jejich postoje jsou důležité. Problém je v tom, jak je měřit. Rozhodně nelze usuzovat na postoje mluvčích z několika rozhořčených dopisů redakci nebo z výsledků ankety mezi studenty bohemistiky. Když už získáte reprezentativní vzorek mluvčích (ten se pochopitelně liší podle toho, zda zkoumáte lašská nářečí, publicistickou češtinu, nebo vězeňský slang), nastávají těžko řešitelné problémy metodické, které si zdaleka ne všichni badatelé uvědomují. O tom píše v připravovaném článku Václav Cvrček (viz níže). Podotýkám, že termín mluvčí zahrnuje jak ty, kdo promlouvají/píšou, tak ty, kdo poslouchají/čtou. Naše Mluvnice současné češtiny vychází z předpokladu, že úzus je nejlepším měřítkem (což mimochodem není myšlenka ani nová ani ojedinělá).

Téma je přirozeně košaté a v jednom odstavci je nelze postihnout v úplnosti. Zájemnci o hlubší informaci mohou diskusi na téma regulace jazyka sledovat v časopisu Slovo a slovesnost; obsah (česky) a souhrny (anglicky) na http://sas.ujc.cas.cz/. Texty článků jsou české a časopis je k dispozici v řadě veřejných knihoven. Například v roce 2011 viz Beneš a Prošek v č. 1 a Homoláč a Mrázková v č. 3; letos, doufejme, že už brzy, vyjde článek Václava Cvrčka. Jedno z velmi diskutovaných témat je právě úzus versus postoje mluvčích.
23. 02. 2012 | 13:36

Eleshar napsal(a):

Clouseau:
Myslím, že to poněkud překrucujete. Pan Cvrček je korpusový lingvista, jeho bádání a práce se tedy týká především korpusu (buď přímo korpusové studie, nebo možná i spíš nějaké techničtější věci, tj. jak udělat, aby korpus fungoval lépe a automatičtěji - obojí je myslím poměrně bohulibá a záslužná práce). Do jeho působnosti pochopitelně regulace jazyka nepatří, tu obstarává Ústav pro jazyk český. To mu nicméně nebrání se k ní vyjadřovat, leč takové vyjádření bude dost pravděpodobně zatíženo jeho profesním zaměřením.

Já se třeba zabývám úplně jiným odvětvím lingvistiky, ale tak nějak cítím potřebu vyjadřovat se i k češtině a regulaci její spisovné formy, alespoň takhle v diskusích - ÚJČ by mi sluchu pochopitelně nejspíše nepopřál:) A neříkám nic jiného, než že páně Cvrčkův pohled mi připadá příliš jednostranný a místy může vést až k přílišnému zjednodušení (jako např. v tom dozajista nadsazeném "rozhovoru s manželkou" v tomto blogu).
23. 02. 2012 | 17:22

Clouseau napsal(a):

Eleshar: Já nijak nezpochybňuji přínos korpusu a korpusových lingvistů. Vyjádření p. Cvrčka ale přesahují rámec této oblasti lingvistiky a vztahují se na jazyk jako takový, jeho funkce ve společnosti atd. Moje výtka se týkala jejich (podle mne) zjednodušujích závěrů v rámci těchto přesahů, nikoliv jejich kompetence v oboru korpusové ligvistiky.

vilemkodytek: Já Váš výlučně positivistický přístup k jazyku považuju za nešťastný (pokud jej zevšeobecňujete a vylučujete hodnotová a normativní hlediska), ale budiž: Moje tese, kterou předkládám k falsifikaci, je následující: Většina mluvčích uznává nutnost řekněme spisovné jazykové normy a přeje si ji ovládat. Byla tato tese empiricky vyvrácena? (Jestli abstrakta Vámi uváděných článků chápu správně, jejich autoři s Vaší kocnepcí minimální jazykové interevence polemizují).
23. 02. 2012 | 18:02

Luba napsal(a):

Pane Kodýtku,
díky za reakci a za uznání :)

Nevím jak Vás, ale mě "být na vině" tahá za uši. Je to proti mému jazykovému jemnocitu. Vnímám to jako něco nepatřičného a cizorodého. Je to emocionální záležitost - ale nic protislovenského. Mám Slováky rád a slovenština je opravdu krásný a melodický jazyk. A logičtější - viz riaditeľ/ředitel.

Proč se Slováci nespokojili s postavením Moravanů?
Proč Moraváci nevytvořili svůj národ a svůj stát?
Vždyť Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko - to všechno je Velká Morava :) Ale proč to zdůrazňovat? :)))

Neměli bychom stavět na odlišnostech, ale na tom, co nás spojuje jako lidi. Jazyková blízkost by měla znamenat, že si lépe porozumíme. Ale jak rozumět lezúňovi na hovníku?
24. 02. 2012 | 10:47

pozorovatel napsal(a):

Lubo - oni moravané s těmí čecháčky moc společného nemají. Bohužel byl ale lid po roce 89 velmi brzy hodně znechucen, a po odchodu Slováků se nenašel dobrý vůdce. Ale ta nenávist se bohužel neztratí, jen tiše doutná
24. 02. 2012 | 11:24

Gaffantytum napsal(a):

Imagine that you just are touring in your car and you simply experience a big velocity breaker inside the center in the route that you need to cross. You are feeling unpleasant mainly because you are mindful your automobile features a bad <a href=http://www.strutmasters.com/>Suspension Parts</a> . Nonetheless, in the event you had efficient suspension elements installed, there was no require to worry about bumps or other very similar hurdles. Suspension parts will help you to cross hurdles for the street effortlessly.

Let us examine out different elements of a suspension technique.

Regulate Arm: This is certainly generally known as wishbone. The shape of this suspension part is nearly triangular. It resembles 'A', so from time to time additionally it is referred to as the A-arm. On one aspect, it can be attached to a steering knuckle which has a ball joint, and within the other facet it is actually hooked up to an arm shaft with bushing.

Bushing: A small but significant part within the suspension method. Bushing is usually built of synthetic rubber to independent out its two metallic sections. This synthetic rubber allows both of those steel components to coordinate easily. It also will help the suspension parts to move freely when navigating a substantial bump, by way of example. You will discover polyurethane bushes also accessible within the sector which have been additional sturdy.

Ball Joint: A ball joint is usually a spherical bearing. Generally, it is accustomed to be part of the steering knuckles along with the handle arms. It is a very important aspect involving the steering and suspension, and it can be accountable for protected operation. The real difference in between these as well as regular ball joints is the fact lubricants usually are not desired for sealed ball joints because they are now lubed, while conventional ball joints have to have common lubing else they could induce get rid of control.

Sway Bar: Sway bars can also be known as stabilizer bars. A sway bar is employed in a car or truck suspension system to cut back jerks triggered by irregular highway surfaces. What's more, it allows the auto to maintain a 'grip' about the road making sure that the driving force can steer the motor vehicle properly, even even though turning or within the circumstance of poor street surfaces.

Idler Arms & Pitman Arms: Idler and pitman arms depend for the support of steering linkage. An idler arm is fitted to the opposite of pitman arm within the center link. It will help to hold the center link at a proper height by attaching the other end onto the vehicle frame. The Pitman arm can help to steer the wheel for the reason that 1 of its ends is attached to the vehicle's steering gear.

The ones discussed here are only some on the auto suspension pieces. There are actually many a lot more big and smaller elements within the suspension procedure. Adjusting sleeves, center links, drag links, strut mounts, sway bar links, tie rod ends, wheel hubs, and other equivalent pieces also are components of auto suspension. Without understanding these elements, you cannot fully understand your vehicle suspension method.
30. 06. 2012 | 15:48

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy