Proč zpíváme hymnu pořád stejně?

05. 04. 2012 | 08:11
Přečteno 15432 krát
Finálový zápas amerického fotbalu, tzv. superbowl, je vždy velkolepá podívaná. Stejně jako u jiných podobně důležitých sportovních akcí v USA i zde na začátku vždy zazní americká hymna v podání některého z právě adorovaných umělců. Zajímavé je, že hymna nikdy není zpívána stejně, někdy se úprava povede, jindy míň a někdy je to tak strašné, že se to stane námětem pro parodie.

Pozoruhodné na tom je především to, že hymna se u běžných Američanů těší velké úctě navzdory tomu, jak samostatně až svévolně s ní interpreti zacházejí. Z některých podání můžete dokonce nabýt dojmu, že spíš než o jeden ze státních symbolů se jedná o nejčerstvější novinku, která má tento týden vyjít na umělcově novém albu.

Naše tradice zacházení s hymnou je jiná. Neřekl bych, že si jí vážíme míň nebo víc, přistupujeme k ní ovšem, jako kdyby to už nebyla píseň, která má být zpívána a poslouchána jako hudba, ale jako k nejposvátnějšímu statku, kterého bychom se neměli raději vůbec dotýkat, natož ho svévolně prožívat a upravovat. Nechci rozhodně naznačovat, že přístup Čechů k hymně by se měl změnit, jsem zvyklý na to, jak to je, a asi bych špatně snášel americký přístup, nicméně to srovnání ukazuje na dva způsoby vnímání hodnot a tradic: buď je chápeme jako živé součásti našich životů, nebo si je zbožštíme na takovou úroveň, že je prakticky svatokrádežné o nich odlišně i jenom uvažovat.

Podobné je to i s jazykem. Buď k němu můžeme přistupovat s úctou, která respektuje jeho živost a nutnost jeho vývoje, nebo se budeme snažit o zakonzervování v podobě minulé (protože „dobře už bylo“) a jakoukoli změnu budeme odmítat jako prznění a zhoubu. Takový přístup zvolil i Miloš Ondrášek ve svém blogu Čeština na scestí, který neúprosně tepe přejímání jevů z angličtiny zvláště v oblastech, kde jde údajně pouze o lenost hledat vhodný český ekvivalent.

O tom, že přejímání z jiných jazyků je nejen nezbytnost, ale v zásadě pozitivní obohacení, není třeba vést dlouhé spory. V některém z minulých zápisků jsem dokonce poukazoval na to, že angličtina se svojí houbovitou schopností nasát různorodé vlivy vděčí právě i přejímání za svoji světovost. Je tedy zjevné, že vymýtit všechny výpůjčky z češtiny (ale v podstatě z jakéhokoli od okolní společnosti neizolovaného jazyka) je nejen nemožné, ale i krajně nevýhodné. Přišli bychom tak o velkou část slovní zásoby, kterou už dnes za cizí nikdo nepovažuje, viz notoricky známé příklady jako košile, tabák, (vysokoškolská) kolej, Vánoce apod.

Jak je to ale s těmi přejímkami, kde český protějšek existuje nebo by bylo snadné ho systémově vytvořit? Motivem zde je neustálá potřeba říkat věci nově, přirozená lidská tvořivost, snaha odlišovat se a invence. Pokud tuto tvořivost svážeme do pravidel a budeme od ní požadovat, aby respektovala hranice a stanovená pravidla, už to nebude tvořivost, nespoutaná invence, ale „mírný pokrok v mezích zákona“. Vždyť to, co je v první řadě na lidské invenci zajímavé (ať už se projevuje v umění, architektuře, vědě nebo v jazyce), je právě její nespoutanost a snaha překračovat hranice možného.

Každý, kdo podmiňuje úctu ke svému jazyku tím, že novotvary by měly sledovat zavedená pravidla, kdo nepřijímá každou novinku jako projev tvůrčího ducha, ale jako výraz prznění a zhouby, podává důkaz nanejvýš o lásce macešské. Není to úcta bezpodmínečná přijímající to povedené i s tím horším, která se projevuje ve vědomí, že jenom v neustálém vývoji se demonstruje skutečná živost jazyka, ale láska majetnická, svazující a vypovídající o národní slabosti, pocitu ohrožení a malém sebevědomí. Plakat nad ztracenou někdejší krásou a vytříbeností jazyka je stejné, jako se rozhořčovat nad tím, že děti nám vyrostly a už nejsou tak roztomilé, jako když jim byly dva roky.

Ano, můžeme se rozhodnout, že umístíme jazyk na piedestal podobně jako hymnu, a opatrně ho budeme oprašovat v nábožné úzkosti z toho, že se jakkoli změní. Z perspektivy M. Ondráška, člověka žijícího dlouhodobě v zahraničí, tyto dvě hodnoty symbolizující češství můžou z pochopitelných důvodů vypadat jako analogické. Vzhledem však k tomu, že jazyk – na rozdíl od hymny – musíme dennodenně používat (není to pouze symbol, ale i nástroj), koledujeme si v takovém případě o to, že se z něj stane neživý artefakt, který bude postupně ustupovat, až bude zcela vytlačen jazykem jiným, který bude jeho úlohu suplovat nejen v praktické rovině, ale k němuž se budou moci mluvčí hodnotově vztahovat bez toho, aby měli kacířský pocit svatokrádeže, kdykoli k jeho životnosti přispějí svým vlastním umem a invencí.

Takový případ už přitom jednou v češtině nastal. První generace obrozenců propadla pocitu, že soudobý jazyk „zaplevelený“ germanismy není dostatečně dobrý na to, aby mohl být nositelem české kultury, a rozhodli se proto z tohoto hrubého kamene vybrousit spisovnou češtinu. Svůj cíl dovedli k dokonalosti v tom, že dnes není tento kód mateřským jazykem nikoho z nás. To, že dodnes spisovná čeština přežila jako jazyk některých formálních a oficiálních situací, je způsobeno především tím, že byla pravidelně lingvisty korigována v rozporu s původními záměry puristů a právě se zřetelem k tomu, jak se vyvíjí ten běžný „pokleslý“ jazyk. Kdyby naši obrozenci v sobě našli dostatek takové úcty k jazyku, která by je přiměla vážit si toho, jak reálně jazyk vypadá a že žije, ušetřilo by nám to dnes mnoho problémů.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

stařeček napsal(a):

hymna, to je již jediné, co nám z té České země zbylo. Upravit ji podle skutečného stavu této země, nevím, jestli by ještě někoho její poslech naplnil hrdostí.
05. 04. 2012 | 08:24

Občan napsal(a):

Pane Cvrčku,
"Hospodine pomiluj ny", první česká hymna, se zpívá 1000 let stále stejně.
Možná by ten chorál někdo dokázal provést v hiphopu nebo jiném módním rytmu, ale předkové by ho za to nejspíš chodili v noci strašit.

Ať si amíci dělají se svou hymnou co chtějí. Evropská tradice je jiná - PROTO jsou některé hudební skladby HYMNAMI. Protože něco symbolizují, jsou státním symbolem a proto se hrají či zpívají určitým neměnným způsobem.

Volání po jazykové a vůbec všeobecné anarchii, opovrhování pravidly, vymýšlení změn za každou cenu pro některé znamená "být in" a pro jiné obyčejný úpadek.
Chcete se snad vrátit k češtině 16. století? K češtině, která neměla ustálená pravidla? Do doby, kdy bylo jedno, jaké i/y kdo kam flákne, zda napíše háček, tečku nebo spřežku, zda použije nebo nepoužije interpunkci a nahradí ji většími či menšími mezerami ve větách? Takový jazyk by se Vám líbil?

Pak si dovolím Vás poprosit, abyste příští blog vyfikl takovou češtinou. Jsem moc zvědav, kdo z přispěvatelů bude schopen jej přečíst a porozumět obsahu a větným vazbám.
Já se učím číst staročeské texty vč. středověkých písem nějakých sedm let a dodnes s tím mám někdy problémy.
05. 04. 2012 | 08:33

Šašek z Jihlavy napsal(a):

Pane Cvrčku, napsal jste mimo jiné, že" viz notoricky známé příklady jako košile, tabák, (vysokoškolská) kolej, Vánoce apod."
Zkuste přehodnotit význam slova "notorický". Já je vnímám
jako "nechvalně známý", tedy v hanlivém významu.
Nebo to už neplatí a vše je jinak?
Nechce se mi věřit, že vánoce jsou notoricky známé.
05. 04. 2012 | 08:49

Ládik!!! napsal(a):

2.pád č.mn. je hymen?
05. 04. 2012 | 08:51

Clouseau napsal(a):

Václav Cvrček: "První generace obrozenců ... a rozhodli se proto z tohoto hrubého kamene vybrousit spisovnou češtinu. Svůj cíl dovedli k dokonalosti v tom, že dnes není tento kód mateřským jazykem nikoho z nás."

Dovoluji si připojit se k Občanovi. Pane Cvrčku, mohl byste pro zajímavost zkusit svůj příští příspěvek napsat "svým" mateřským jazykem - nikoliv tedy spisovnou češtinou, která, jak výše uvádíte, není Vaším mateřským jazykem?
05. 04. 2012 | 09:07

kokoshka napsal(a):

tabak-tomu ja rozumim,ale košile,vysokoškolska kolej,Vanoce?To je převzato z ktereho jazyka,z brnenskeho nebo ostravskeho?
Nic takoveho v angličtine,nemčine,francoužstine nebo ruštine neni!
05. 04. 2012 | 09:10

neo napsal(a):

Máte pravdu pane Cvrčku. S hymnou bych nehýbal, líbi se mi jak ji interpreti zpívají, ale s tou češtinou je to fakt. Vyvíjí se, mění, doplňuje...to se nedá zastavit a není to ani třeba.
05. 04. 2012 | 09:10

Šašek z Jihlavy napsal(a):

Hold rodnému jazyku složil i Eduard Bass:

Čím víc to víš,
tím citíš větší
obdivný pocit jediný
k nádheře pružné češtiny,
k dokonalosti rodné řeči.
05. 04. 2012 | 09:12

kokoshka napsal(a):

No s tima hačkama a čarkama to obrozenci opravdu přehnali,klidne mohli vymyslet neco lehčiho když se vetsinou inspirovali ruštinou a řečtinou kde takovy luxus chybi,aspon že zustali na třech časech(přitomny,minuly,budouci)a nevzali 16 jak "past present beenu" v englišu.
05. 04. 2012 | 09:19

aga napsal(a):

Američané nemají úctu jen ke své hymně, je v ních pěstována až hysterická úcta k vlastnímu "národu" a zemi. Kdyby se někdo o něco takového pokusil u nás, byl by ihned označen za nacionalistu, zpátečníka, neevropana, neglobalistu a bůhvícoještě. Co je dovoleno bohům, není dovoleno jejich služebným volům.
05. 04. 2012 | 09:21

Radovan II. napsal(a):

Pane Cvrčku, nejen čeština je na scestí, ale celý český národ a to vinou špatných vlád za 22 let. V dnešní velmi rušné době problémy češtiny tak nemusíme řešit, jako ekonomické a sociální problémy této země,protože jinak český národ zahyně a pak mu bude čeština šuma fuk. Proto by všichni umělci, spisovatalé a herci. kterým je obzvláště poslední dobou český lid šuma fuk a jsou zahledění jen do sebe. Kde jsou ty léta obrozenců, kdy herci byli předvoj společnosti ? Kam jsme to dospěli prý v moderní společnosti ?
Situace obyčejných občanů v Česku je už neúnosná. Občané strádají víc než před 50 lety. Jak mohou být šťastní v takové zemi, kde bohatí se krmí kaviárem a ostatní nemají na léky. Kam se to vracíme, do kterého století? Do 19. století? Do doby B.Němcové - V zámku a v podzámčí ? Právě jsem četl jak špatná je situace ve zdravotnictví,že mnoho občanů nemá na drahé léky, tak se neléčí. Že se lidé s rakovinou rozdělují na ty, co dostanou ozařování hned, a na ty, kteří třeba půl roku budou čekat. Jak chce náš dobře placený důchodce Heger rušit nemocnice v menších městech/35 tisíc obyvatel/, hlavně v horských oblastech,kde pak bude trvat cesta do nemocnice 2 hodiny a v zimě,kdy jsou cesty nesjízdné tak sanitka nedojede vůbec a pacient zemře.A když pojede maminka k porodu tak porodí v sanitce nebo při komplikovaném porodu zemře matka nebo dítě. Tato vláda je nejhorší za 300 let. A nejhorší v EU. Dostáváme dotace, které se rozhazují a lidé nemají často na pořádné jídlo a na léky.
Je to normální?
Musíme jít všichni v dubnu do ulic a to s košťaty. Jinak český národ brzy zahyne, nejdříve nemocní a pak ostatní hladem.
A velmi mnoho lidí je ještě lhostejných, hlavně těch bohatých, ti by měli radějí emigrovat,lidi bez srdce tu nepotřebujeme a transplantace je drahá. Cenzore nemaž to a piš jasná slova, pravdu nezastavíš.
05. 04. 2012 | 09:25

Jan napsal(a):

Občan: Četl jste ten blog vůbec? Autor přece hymnu používá jako příklad různého přístupu k hodnotám a sám se k tomu českému hlásí. Následně pak do protikladu k hymně jako symbolu staví jazyk jako nástroj. A pokud jste četl i jeho starší blogy věděl byste, že mu vůbec nejde o to jazyk násilně změnit na nějakou stranu, ale ponechat mu volný průběh, jelikož pokusy o jeho svázání jsou něco jako bychom chtěli vodu z Labe dopravovat do Hamburku v sudech (viz Saturnin) :) Jazyk sám totiž vlastním vývojem nikdy nepřekročí hranici srozumitelnosti jelikož by se tím popřel.
05. 04. 2012 | 09:28

kokoshka napsal(a):

aga:
Aha,uctu?Když vas nuti každe rano zpivat hymnu ve škole,přisahat na vlajku a Bibli tak z vas udelaji robota ktery veři že žije v jedine nejlepši zemi na svete,dost mne pobavilo když jsem v Chikago videl napis před jednim kostelem(nejasneho vyznani)-"Nechod'te do jine cirkve,tam Ježiš neni,Ježiš je u nas"!
05. 04. 2012 | 09:35

kokoshka napsal(a):

Češky vlastenci se nemaji za co stydet,nijak svoji tuposti nezaostavaji za milovniky emericke hymny:Kdo neskače neni Čech,Hoši dekujeme,Jagr je buh...
05. 04. 2012 | 09:58

neo napsal(a):

kokoshka:

no tak se potentuj, že jste neměli ani bronz :) Jágr je bůh.
05. 04. 2012 | 10:06

Gustáv Kočí napsal(a):

Radovan:
Jste dobrej, ale my, umělcí, jsme neustále předvojem závoje, nenecháme nám zahynout, ani budoucím, ani těm co přijdou po vás ani za vámi. Jedině za nás dojedou sanitky včas a hlady umírající maminky nebudou muset kojit rodící se mládež v potupných podmínkách jedoucího lůžka, protože už točíme pokračování, a možná přijde i primář Sova, jestli nepodlehne hladomoru na slovensko-slováckém pomezí, který si už vyžádal tolik objetí, výluk, prodloužení i samostatných nájezdů.
05. 04. 2012 | 10:15

kokoshka napsal(a):

neo:
Ty se pochlub takhle?
Ruska sborna na šampionatech sveta v hokeji:
1993-1.misto
2002-2.misto
2005-3.misto
2007-3.misto
2008-1.misto
2009-1.misto
2010-2.misto
A co delal vaš buh v Omsku?
05. 04. 2012 | 10:16

neo napsal(a):

kokoshka:

1993 - 3. Místo
1996 – 1. Místo
1997 - 3. Místo
1998 – 3. Místo + 1998 Nagano olymp. 1. Místo
1999 – 1. Místo
2000 – 1. Místo
2001 – 1. Místo
2005 – 1. Místo
2006 – 2. Místo
2010 – 1. Místo
2011 – 3. Místo
05. 04. 2012 | 10:33

modrý edvard napsal(a):

No, já si myslím, že prvotním úkolem jazyka je přenášení informace, ne kreativita. Vadí mi mj. pleonasmy ("notoricky známý") a strkání cizích slov tam, kde to nedává smysl (v bedně mluvili o "snajperovi Messim"). Ale holt každej si může s jazykem dělat, co chce.
05. 04. 2012 | 10:37

neo napsal(a):

kokoshka:

Země Zlato Stříbro Bronz Celkem
Kanada 24 13 9 46
Československo / ČR 12 13 20 45
z toho Československo 6 12 16 34
z toho Česko 6 1 4 11
Švédsko 8 19 16 43
SSSR / Rusko 25 9 7 41
z toho Sovětský svaz 22 7 5 34
z toho Rusko 3 2 2 7
USA 2 9 5 16
Finsko 2 6 3 11
Švýcarsko 0 1 8 9
Velká Británie 1 2 2 5
Německo 0 2 2 4
Slovensko 1 1 1 3
Rakousko 0 0 2 2
05. 04. 2012 | 10:42

blue jay napsal(a):

Kdyz uz o hokeji,
Ja osobne povazuji za nejlepsi serii "summit 1972" mezi Soviety a Kanadany. Mel jsem tu cest to sledovat. Goal Hendersona v posledni minute je legenda. Nic podobneho se uz asi neuskutecni.
05. 04. 2012 | 10:51

JardaV napsal(a):

Máme krásnou hymnu.Když poslouchám některé cizí,nechápu,jak si národ mohl zvolit za hymnu takovou odrhovačku ze šantánu.U té naší jenom schází ta slovenská část,jakoby harmonicky doplňovala svojí dynamikou melancholii té naší.Ovšem vzhledem k šílenému počtu cikánů na Slovensku to asi jinak nešlo.....
05. 04. 2012 | 11:05

Eleshar napsal(a):

"První generace obrozenců propadla pocitu, že soudobý jazyk „zaplevelený“ germanismy není dostatečně dobrý na to, aby mohl být nositelem české kultury, a rozhodli se proto z tohoto hrubého kamene vybrousit spisovnou češtinu. Svůj cíl dovedli k dokonalosti v tom, že dnes není tento kód mateřským jazykem nikoho z nás."

Píšu to pod každým autorovým blogem, ale tento jev není mezi jazyky světa ani Evropy ničím výjimečným.
Jestli je něco mezi jazyky světa výjimečným jevem, tak je to striktní monolingvismus, který nastal v Evropě 19-20. století, jejím striktním rozdělením na národní státy. Všude možně jinde je standardem, že mluvčí jsou přirozeně plurilingvální ve více jazycích, ať už jde o jazyky domorodců z přilehlých osad, nebo o jazyk autochtonní a jazyk kolonisátorů. Většinou to pak bývá tak, že jedna z variet je prestižní, druhá naopak vyhrazená příležitostem soukromým (mezi přáteli atd.). Jen u nás v Evropě jsme veškerou jazykovou populační různost striktně vymýtili poválečným rozdělováním národů, masivním přesídlováním menšin atd. Naposledy k tomuto trendu velkým dílem přispěli pánové Klaus a Mečiar, když rozvrátili Československo.

Přítomnost spisovné a nespisovné vrstvy jazyka také není žádnou výjimkou, zejména v jazycích Evropy. V češtině je tento jev rozšířenější, protože zasahuje dosti výrazným způsobem morfologii (tvary jmen a sloves), ale je ilusí domnívat se, že neexistují podobné vrstvy např. ve francouzštině nebo angličtině, kde je lze tedy vymezit spíše na fonetické a lexikální bázi (v prestižnějí varietě dává mluvčí pozor na výslovnost a používá propracovanější slovní zásobu). Stejně tak řada evropských národů má ekvivalenty naší jazykové regulační instituce, za zmínku stojí zejména Francie a Španělsko, kde se na jazykovou kulturu hodně dbá (a je to silně otázka společenské prestiže). U angličtiny je situace posunutá, protože instituce regulace jazyka teoreticky neexistuje, praktický jí je však královská rodina a jakýmsi etalonem spisovnosti (nebo možná spíše ideálem) je tzv. "royal english" (užívaná např. v BBC). A skutečně řadoví Britové se dle toho už po staletí řídí - tak např. vznikla nová britská výslovnost slov "either/neither", kde se původní náslovné /i:/ udrželo v americké angličtině, zatímco britská přijala /aj/, jelikož když vymřela královská dynastie, na trůn nastoupili její příbuzní - Saxe-koburgové z Německa a moc anglicky neuměli. Přesto Angličané jejich řečové manýry přejímali.
05. 04. 2012 | 11:07

Eleshar napsal(a):

Přítomnost dvou kódů téhož jazyka se ale samozřejmě neomezuje jen na evropské kultury. Velmi propracovaná je např. v muslimském světě, kde prestižní varietu representuje spisovná arabština, a to od Maghrebu až po Irák.
Divoká situace panuje např. v Indii, kde je variet mnoho. Praktická dorozumívací varieta je angličtina, ale prestižní funkci nemá, protože Angličany tam všichni do nedávna nenáviděli, přijetí angličtiny jako oficiálního jazyka však byla do značné míry nutnost. Velkou prestiž požívá v Indii stále ještě už tisíciletí mrtvý sanskrt (!!!), kterému se tam dosud učí statisíce lidí a ze kterého se do místních jazyků (zejm. do jejich "spisovných variet":)) přejímá enormní množství slovní zásoby, zejména učené terminologie.
Brutální rozdíl panuje také v indickém Tamil Nádu mezi tamilštinou spisovnou a nespisovnou. Jsou to v zásadě dva zcela odlišné a vzájemně nesrozumitelné jazykové systémy, přesto se oba skutečně používají.
Podobně je na tom Čína, kde za spisovnou varietu berou universálně určitou vrstvu pekinského dialektu chanštiny, která je opět s většinou čínských "dialektů" naprosto nesrozumitelná.
Ve všech případech se spisovná varieta musí učit na školách.

Autorův pohled na spisovnou rovinu českého jazyka je tedy veskrze jednostranný a ideologický. Existuje zde poptávka po spisovné/prestižní varietě, a tato poptávka nepochází od jazykovědců ani četšinářů, ale od běžné populace, která chce vědět, "co je správně", aby se mohla zařadit (alespoň ve svých představách) do určité společenské třídy (k tomu hezké výzkumy z USA od Labova). Napadání tohoto požadavku mi připadá naprosto stejné, jako ultrakonservativní brusičství, jen opačným směrem - snaží se obrousit spisovnou varietu.
Současně si osobně myslím, že by to byla velká škoda. Čeština jako jazyk má obrovské bohatství ve své unikátnosti a unikátní komplexnosti v prakticky všech jazykových rovinách, počínaje zvukovou stránkou, přes tvary slov a hrátky s větnou skladbou, až po fakt, že existuje dokonce vícero kódů (které se ve všech těchto rovinách více či méně odlišují), které mají odlišnou funkční distribuci, tedy že Čech mluví jinak př veřejném projevu, jinak na obědě se šéfem a ještě jinak doma s manželkou v posteli. Jestli tohle není naše kulturní dědictví, na které můžeme být ještě nějak pyšni, tak už nám fakt zbude jen ta Helena Vondráčková;-)
05. 04. 2012 | 11:07

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane Jene (05. 04. 2012 | 09:28),

je milé a osvěžující, že se stále ještě najdou lidé, kteří si před napsáním komentáře text přečtou, neřku-li o něm i přemýšlejí. Čím více jich bude tyto stránky navštěvovat, tím lépe.

Libor Stejskal
05. 04. 2012 | 11:09

Bořivoj napsal(a):

Pánové, a k čemu nám to je když někde pár kluků vyhraje v hokeji?? Na světě je tak 10-12 zemí kde se ten hokej sleduje, a i tam je to většině národa šumák.
Máme i mistra světa 2010 v onanování , a co mám jako dělat???
A stejně slintáme nad Sáblíkovou. Kdo je mistr světa ve stejné disciplíně v mužích ??? Nevíte, a i kdyby jste věděli tak co?? Budou mít od vás nebo od někoho jiného chleba zadarmo???
.
Kdy už pochopíte že sport je jen takové šidítko pro hlupáčky, zejména když nebude brzy ani na ten chléb
05. 04. 2012 | 11:09

Eleshar napsal(a):

Jo a k té americké hymně... fakt se někomu líbí? Vždyť je to úplně děsné... na jednu stranu je to příšerně popové (způsob hlasových modulací a zpěváckých manýr), na stranu druhou je to pořád ve vědomí interpreta Národní Hymna, takže to musí být strašlivě patetické. Dohromady to dává eponym amerického kýče a nevkusu. Bleeee...
05. 04. 2012 | 11:11

blue jay napsal(a):

A ted o jazyce,
Zda se ze Czenglish je oblibenym jazykem mistnich politiku. Paroubek napriklad s oblibou pouzival slova jako "hedhantr, ketering" ,atd. Proboha proc? Copak to nelze rict cesky?
05. 04. 2012 | 11:11

blue jay napsal(a):

eleshar,

americka hymna je pro americany. A ne pro Cechy. Americanum je u zadku co si o jejich hymne mysli nejaka nula z bezvyznamne zemicky ve stredni Evrope. Staci?
05. 04. 2012 | 11:14

Grandmaster napsal(a):

Sasek z Jihlavy,
kdyz projdu zbytky mych znalosti o ceske reci, zda se mi ze nachazim dvoji vyznam slova 'notoricky'.
Treba - na kazdem blogu jsou stejni notoricti remcalkove... atd, kde slovo 'notoricti' se da s uspechem prelozit negativne.
Ale treba ve sportu se pouziva vyraz 'notoricky' ne zcela negativne - uz notoricky vitez v mistnim derby byl klub XX.... atd.
05. 04. 2012 | 11:16

kokoshka napsal(a):

neo:
Molodec,vozmi s polki pirožok!
05. 04. 2012 | 11:20

stejskal napsal(a):

Není "notorický" od anglického "notorious" čili "známý, vyhlášený"? Notoricky známý... popř. známý alkoholik neboli "notor"... ;-)

Hezký den všem.

Libor Stejskal
05. 04. 2012 | 11:21

Grandmaster napsal(a):

Blue jay,
pokud si vzpominam, Henderson se z te legendarni branky nikdy poradne nevzpamatoval (ja ten zapas videl) a vlastne ho to znicilo.
05. 04. 2012 | 11:23

blue jay napsal(a):

O Canada!
Our home and native land!
True patriot love in all thy sons command.
With glowing hearts we see thee rise,
The True North strong and free!
From far and wide,
O Canada, we stand on guard for thee.
God keep our land glorious and free!
O Canada, we stand on guard for thee.
O Canada, we stand on guard for thee.
Czech national anthem
Kde domov můj,
kde domov můj?
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sadě skví se jara květ,
zemský ráj to na pohled!
A to je ta krásná země,
země česká, domov můj,
země česká, domov můj!
Ceska hymna sice opevuje vodu hucici po lucinach...atd ale me tam chybi slovo svoboda (free). Pro mne je dulezitejsi svoboda nez zvuk nejakeho bublajiciho potucku.
05. 04. 2012 | 11:26

neo napsal(a):

Bořivoj:

To je ale špatně položená otázka. Vám je to možná k ničemu a můžete s klidem nefandit a nedívat se. Mně je to k něčemu. Mám z toho radost. Pocity radosti, štěstí a samozřejmě i zklamání k tomu patří a mně to prostě baví a sport sledovat budu. Kecy o chlebu si nechte. Nepotřebuju chleba zadarmo a spojovat takový nesmysl se sportem je haluz.

To je na demokracii to krásné. Nemusim povinně mávat vlajkou, když projde kolem nějakej potentát vod uralu, ale mohu s ní mávat, kdy se mi zachce a tedy když naši reprezentanti bojují ve sportu za svou zem. Na co jiného bych měl být hrdý? na naši politickou elitu? To si dám opravdu raději Jágra a spol.
05. 04. 2012 | 11:28

blue jay napsal(a):

Grandmaster,

ja nevim jestli Paul Henderson ten goal znicil ci ne. Ale v kazdem pripade to byl krasny moment. Canada zdolala Soviety a jejich nejvetsi hvezdy na jejich vlastnim lede.
05. 04. 2012 | 11:31

UmKab napsal(a):

Ten extremistickej popěvek by se měl zakázat! Jednak je vysoce proti eurointegrační (je vědecky dokázáno že kdo je proti EU ten je kretén) a jednak vyzýva k etnický segregaci. Za druhou sloku zpívanou na veřejnosti je už beztak paragraf. Současně s tím je třeba rozprášit militantní organizaci SOKOL jež vlastní řadu teroristickejch výcvikovejch táborů po celý gubernii Česko - pochodujou tam a zpívaj o klování a sápání nepřátel silou sokolí. Je to časovaná bomba! Neni to tak dávno kdy s puškama pochodovali na naše rakouský, polský, madarský nebo německý přátele.
05. 04. 2012 | 11:34

neo napsal(a):

kokoshka:

Nepiš rusky, neumim. Já už se vzdělával ve svobodné zemi a ruština povinná už nebyla.
05. 04. 2012 | 11:35

Grandmaster napsal(a):

Pane Stejskale,
zda se mi, ze se snazite navnadit...
Je (?) prece rozdil mezi ....politik AA, znamy alkoholik
a notoricky alkoholik politik BB.
Nebo neni?
05. 04. 2012 | 11:38

Grandmaster napsal(a):

Blue jay,
mate pravdu, to byl krasny okamzik!
05. 04. 2012 | 11:41

kokoshka napsal(a):

"Hymna čipmanku"
Na svete žil čipmanek
A s nim i čipmančata
Za ženu mel čipmanku
I psal do čipmanČatu

Zabavny,mily,hravy
Žvikal čipmančipsy
Opravdu čipmanmravny
A celkem čipmančisty

Nemel rad Čipmončeta
A četl čipmanknižky
Ale nebyl čipmanpopleta
A všem daval ořisky

Filozof byl ješte k tomu
Zkoumal čipmanstvořeni(sveta)
Tři dily vydal v Katmandu
Sveho čipmankučeni

Tak skvele v čipmanksvete žit
Čipmankum je tam hej
Takže čipmanku dej najist
A dal neotravuj.
05. 04. 2012 | 11:43

Alenka napsal(a):

Taky se divím, že se dosud neozvaly feministky. Pokud vím, byla svého času diskuse o změně řakouské hymny, aby byla genderově vyvážená a ne jen prop syny své země. U nás stejná diskuse zanikla- pořád je tam že Boriš umí po skalinách, ale dnes už mnoho žen umí po skalinách lépe než nějaký Boriš před staletími.
Ale kde je náš domov, to dodnes nevíme a proto se bijeme hlavně mezi sebou, k pobavení cizáků
05. 04. 2012 | 11:44

Bazzy napsal(a):

Stejskal: notorieta je obecně známá věc, kterou není třeba dokazovat. Notorický je tedy obecně známý (známost se zde předpokládá).

příklady:

Vztah Zemana k becherovce, vztah politiků ke státnímu majetku, výsledek II. sv. války, velikost prsou paní Buzkové, slovní zásoba paní Kočí, vztah Kalouska k hazardu, apod.

Notorický alkoholik je takový, o němž je to známo. Medicínská kategorie je již významový posun. Notorický vítěz je dle mého nesmysl, stálý či pravidelný udělá lepší službu.

Odporný významový posun udělal z bezplatné žranice u Lukrecia něco, na čem se dá snadno vydělat a frikulíni shánějí (oni spíše schání :) lukrativní biznis

Pitomci mylně předpokládají, že existuje něco dokonalejšího než dokonalé a hledají nejideálnější řešení. Der weisse Schimmel zařechtal, že je proti nim malá ryba.
05. 04. 2012 | 11:45

Kryštof napsal(a):

Proč se tady v Česku zpívá hymna stále stejně ?
"Kde domov můj ...?"
Velice triviální otázka a tedy i odpověď na ni .
Obyvatelstvo neví svým počínáním kam patří , tedy se jedná - viz úvodní slova - o chorál bezdomovců .
V zemičce , která kromě dluhů a věčných ostud nemůže svým obyvatelům nic nabídnout , se jedná o slova výstižná.
05. 04. 2012 | 11:46

Pravopys napsal(a):

Pokud vím, notorický je cizí slovo a ustálilo se ve významu nechvalně známý.
A když už jsme u češtiny - ideální znamená nejlepší možný, takže už nic by nemělo být ideálnější a už vůbec ne nejideálnější
05. 04. 2012 | 11:48

UmKab napsal(a):

to stejskal

Světe div se ale "notorius" je z latiny odkud to kromě nás přebrala třeba i angličtina.
05. 04. 2012 | 11:50

stejskal napsal(a):

Tak nějak jsem si to myslel, pane Bazzy ;-)

Tak to každopádně, pane Velmistře :-)

Libor Stejskal
05. 04. 2012 | 11:53

Grandmaster napsal(a):

Bazzy,
neberte to tak vazne. Ja se bavim a doufam ze pan Stejskal take.
05. 04. 2012 | 11:59

modrý edvard napsal(a):

Alenka: Boriš je ženská, před emancipací se jmenovala Borišová. Co dělá po skalinách, to radši nechtějte vědět.
05. 04. 2012 | 12:00

kokoshka napsal(a):

"Hymna olifantu"
Jako myška šedivy
Jak dum jsem veliky
Nos mam jako had
Zem se musi třast
Kudy kračim travou
Stromy,ty se lamou
Z ust mi trči rohy
Po jihu si hodim
Pleskam ušima.
Leta si nevšimam
Dusam pořad dal a dal
Nikdy bych si nelehal
Ani kdyby umřit mel.
Jsem olifant,tak to je
Ze všech nejvetši
Ze všech nejstarši
Jednou bys mne videl
Nikdy nezapomnel
Když mne neuvidiš
Ve mne neuveřiš
Přece jsem olifant,veř
To neni žadna lež.(c)Pan prstenu
05. 04. 2012 | 12:06

stejskal napsal(a):

Tak to je víc než pravděpodobné, pane UmKabe.

Ale skoro bych si tipl, že z latiny to převzala jen angličtina a čeština pak následně z ní.

Hezký den.

Libor Stejskal
05. 04. 2012 | 12:07

Bazzy napsal(a):

Grandmaster:
taky se bavím :) celej život se bavím:)
jináč díky za upozornění, přesunu pozornost do vedlejšího okna, kde mám rozdělanou smlouvu. To už mě poslední dobou tak moc nebaví, ale pořád živí :)))
hezký den
05. 04. 2012 | 12:10

stejskal napsal(a):

Smazal jsem jeden příspěvek, který neměl nic společného se záměrem našich stránek, tedy poskytovat prostor pro věcnou a korektní debatu (mimo jiné hanlivé komolení nicku).

Děkuji za pochopení.

Libor Stejskal, editor blogů
05. 04. 2012 | 12:10

resl napsal(a):

celej přístup českého národa k hymně má problém a ten se nazývá komunismus. Zpívejte, když nevěříte nikomu a čekáte kdo vás udá. I ti bolševičtí primtivové se báli před sebou zpívat hymnu, nebyla jejich ani sovětská. Ovšem internacionálu už řvali z plna hrdla. Akorát ti tupci neznali slova, ale to ve společném řevu s nápovědou na desce se dalo ututlat.
05. 04. 2012 | 12:16

kokoshka napsal(a):

blue jay:
A proc mademuasel Sarkoza vypada jako trpaslik?
A proč vaše republikany jeden tupejsi než druhy,minule McCain a ted Romney jenom vyhrožuji Rusku?Tak se ma chovat americky prezident?
05. 04. 2012 | 12:17

UmKab napsal(a):

Stejskal

Z latiny to přebrala mj španělština francouština a my. (nóta, noty) Je to pozůstatek vlyvu římskokatolický církve hluboko ze středověku.
05. 04. 2012 | 12:19

Eleshar napsal(a):

ad "notorický"

Pochopitelně nejde o přejímku z angličtiny.
Je to z "notoricus" - výrazu, který nenajdeme zřejmě dřív než ve středověké latině. Tipoval bych, že nejpravděpodobněji to do češtiny nebylo přejato přímo, ale spíš pod vlivem německého "notorisch" jako jeho ekvivalent. Ostatně i v němčině to už má často onu lehce negativní konotaci srovnatelnou s "nechvalně známý", ale to je spíš jen odstín, jinak je to samozřejmě "všeobecně známý". Výraz "notoricky známý" je pak tak trochu pleonasmus (podobně jako "organisace NATO").

Z angličtiny se slova latinského základu prakticky nepřejímají.
05. 04. 2012 | 12:21

blue jay napsal(a):

Kokosko,
ja jsem Canadan. Pocitam ze nevis kde Canada je. Dam ti napad. Podivej se na mapu ty ruskej gigante a zjisti si to. V Canade nikdo nevoli presidenta. Natoz nejakeho McCaina ci Obamu.
To ze si Rusove voli trpasliky z KGB je ale zname.
05. 04. 2012 | 12:26

kokoshka napsal(a):

blue jay:
Javorovy sirup je odporny blivajs.
Tušim že v Kanade při srovnatelne ploše žije mnohem min lidi než v Rusku,natož vy nikdy neobžili svoji divočinu jako Rusove Sibiř,to u vas opravdu pobihaji medvedy grizli kolem lidskeho obydli.
05. 04. 2012 | 12:33

tytyty napsal(a):

Proč zpíváme hymnu pořád stejně?

No, to je ovšem hrůza všech hrůz. Je třeba to změnit.
Kdybych byl Václavem, řekl bych: Je nutné změnit ta falešná slova a napsat o naší zemi skutečně pravdivý text.
Kdybych byl cvrčkem, pak bych se ovšem zaměřil spíše na melodii.
No, melodii nechme zatím stranou. Zkusíme nejdřív text, že?

Navrhuji převzít beze změny „hymnu“ Kazachstánu, která naprosto přesně vystihuje současnou situaci v našem stanu, pardon, státu.
Kdo domov náš?
Kazachstán je největší země na světě,
ostatním státům vládnou malé holky. Kazachstán je číslo jedna ve vývozu draslíku.
Kazachstáne, Kazachstáne, ty být velmi pěkné místo.
Kazachstán je přítelem každému - kromě Uzbekistánu. Tam žijí vlezlí lidé, co mají místo mozku kosti.
Kazachstán je domovem nejlepších prostitutek v regionu. Samozřejmě pokud nepočítáme Turkmenistán.
05. 04. 2012 | 12:35

stejskal napsal(a):

Když tedy pochopitelně nejde o přejímku z angličtiny, tak to se holt nedá nic dělat ;-) Aspoň že na tom pleonasmu se shodneme.

Libor Stejskal
05. 04. 2012 | 12:35

kokoshka napsal(a):

tytyty:
Borat je vrchol tve sveto znalosti?
05. 04. 2012 | 12:39

UmKab napsal(a):

blue jay
V sovětský hymně byla svoboda snad nejpoužívanější slovo a jak to bylo rusákum platné. To třeba v borech šumících po skalinách nebo vodě hučící po lučinách se snadno přelejzá přes ostnatý dráty.
05. 04. 2012 | 12:51

tytyty napsal(a):

Proč zpíváme hymnu pořád stejně?

Slova české hymny nejsou zcela totožná se slovy písně „Kde domov můj“ z Fidlovačky a mají svůj vývoj v čase.

Původní verze:
První sloka
Kde domov můj,
kde domov můj.
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách.
V sadě STKVÍ se jara květ
zemský ráj to na pohled!
A to JEST ta krásná země
země česká – domov můj.
Země česká – domov můj!

Druhá sloka (neužívá se)
Kde domov můj,
kde domov můj.
Znáte v kraji bohumilém
tiché duše v těle čilém,
jasnou mysl, vznik a zdar
a tu sílu, vzdoru zmar?
To je Čechů slavné plémě,
mezi Čechy – domov můj,
mezi Čechy – domov můj!
Současný stav
První sloka (současný text české hymny)

Kde domov můj,
kde domov můj.
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sadě SKVÍ se jara květ,
zemský ráj to na pohled!
A to JE ta krásná země,
země česká, domov můj,
země česká, domov můj!

Druhá sloka (není součástí hymny)
Kde domov můj,
kde domov můj.
V kraji znáš-li Bohu milém,
duše útlé v těle čilém,
mysl jasnou, vznik a zdar,
a tu sílu vzdoru zmar?
To je Čechů slavné plémě,
mezi Čechy domov můj,
mezi Čechy domov můj!

Navrhovaná a spravedlivá změna textu hymny, tak aby odpovídalá cítění VŠECH obyvatel českých zemí
První sloka
Kde domov můj,
kde domov můj.
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sadě SKVÍ se jara květ,
zemský ráj to na pohled!
A to JSOU ty krásnÉ země,
země českÉ, domov můj,
země českÉ, domov můj!
Druhá sloka (není nutná)
05. 04. 2012 | 13:01

tytyty napsal(a):

Proč zpíváme hymnu pořád stejně? Warum?

Návrh textu české hymny pro ty, kterým by to dnes ušetřilo mnoho problémů.
Wo ist mein Heim?
Mein Vaterland?
Wo durch Wiesen Bäche brausen,
Wo auf Felsen Wälder sausen,
Wo ein Eden uns entzückt,
Wenn der Lenz die Fluren schmückt:
Dieses Land, so schön vor allen,
Böhmen ist mein Heimatland.
Böhmen ist mein Heimatland.

Warum? Pro sicher.
05. 04. 2012 | 13:35

xyzy napsal(a):

Mnozí lidé zaměňují slova převzatá z cizích jazyků s výrazy angločeskými, latinskočeskými atd. Nevidím nic špatného na použití výrazu, dejme tomu notorický, ale pokud zaslechnu něco jako vyselektovat, vidím rudě.

Taky jsou novou mediální módou poslední doby výrazy druhu "svatební líbánky" a "bílkový sníh" (ten v receptech)!!!

A tato perla pochází také z médií:
Pokud policie nechá lustrovat vaše hovory, musí vás o tom státní zástupce nebo soudce po pravomocném skončení věci až na pár výjimek zpětně informovat. A dotčený (!) člověk si na základě toho bude moci podat stížnost k soudu.
05. 04. 2012 | 13:36

sasa napsal(a):

tytyty: mam jedinou pripominku, po sto kolika letech bych zjednodusil zacatek, aby vsichni chapali jednoznacne: Misto ''kde domov muj...'' psat a zpivat ''zde domov muj...'' navic by to ruznym nevyhranenym umoznilo se lepe s touto zemi ztotoznit.
05. 04. 2012 | 13:39

Pierre napsal(a):

Tu "cizí" hymnu jsem nikdy nezpíval,nerad lžu. Nikdy jsem neměl "domovské právo" (stálý pobyt) v Čechách, vždy na Moravě.
Přejímání slov: V technice je to praktické: Nač vymýšlet nová. Připadá mi ale zbytečné, nahrazovat česká cizími. Vedoucí - ma(ne)nažerem. Někdy se převzetím význam poněkud posune: Máme dva předsedy: republiky a vlády (president = předseda). Potíž je s tím "dezertem". V originále je to (foneticky) poušť... Ostatně s "z" to nevyslovují ani Kokoškové.
05. 04. 2012 | 13:39

tytyty napsal(a):

Proč zpíváme hymnu pořád stejně?

Alternativní návrh textu česko-Slovenské hymny pro případ, že by někdy v budoucnu zase vzniklo Československo. Výhodou tohoto textu je, že by odpadla pauza mezi českou a slovenskou částí hymny.
Hol honom, hol hazám
Hol honom, hol hazám
Hol patak zúg a hegyháton,
Csörgedez a rónaságon.
Üde virág a kertben,
Mint egy földi édenben.
Ez az istenáldotta föld,
Cseh föld a hazám,
Cseh föld a hazám.
05. 04. 2012 | 13:43

Občan napsal(a):

Co se obrozenců týče - stačí si přečíst korespondenci paní Magdaleny Dobromily Rettigové, vloženou do její kuchařky (vyšlo to někdy na začátku 90. let). Ve své korespondenci se několikrát omlouvá za to, že její čeština není pěkná, protože se pohybuje v prostředí mluvícím převážně německy a tudíž je její slovní zásoba touto skutečností ovlivněna.
Jak vypadala pražská "čeština" střední vrstvy v době obrozenectví, tím se zabývá řada kousavých fejetonů z té doby i z doby pozdější. Všímá si toho i Ignát Herrmann- a to byl nějaký znalec pražského maloměšťáctva.

Proč neustále volat po "zjednodušení" spisovné češtiny? Vždyť by stačilo dát lidem dobré vzdělání, aby byli schopni se svým rodným jazykem vyjadřovat na slušné úrovni. Snahy o "zjednodušení" češtiny nejsou ničím jiným, než snahami o přizpůsobení se jazyku nedostatečně vzdělaných či jazyka dbalých vrstev - ale ty vždycky mluvily a vyjadřovaly se SVÝM navyklým způsobem (slang, argot). Takže místo vzdělání se máme podřizovat úpadku? PROČ???

Když slyším mluvit CIZINCE pěknou češtinou (byť třeba s legračním přízvukem) a pak si přečtu nebo poslechnu výrazivo ČESKÝCH novinářů, je mi smutno.
05. 04. 2012 | 13:45

Občan napsal(a):

Co se obrozenců týče - stačí si přečíst korespondenci paní Magdaleny Dobromily Rettigové, vloženou do její kuchařky (vyšlo to někdy na začátku 90. let). Ve své korespondenci se několikrát omlouvá za to, že její čeština není pěkná, protože se pohybuje v prostředí mluvícím převážně německy a tudíž je její slovní zásoba touto skutečností ovlivněna.
Jak vypadala pražská "čeština" střední vrstvy v době obrozenectví, tím se zabývá řada kousavých fejetonů z té doby i z doby pozdější. Všímá si toho i Ignát Herrmann- a to byl nějaký znalec pražského maloměšťáctva.

Proč neustále volat po "zjednodušení" spisovné češtiny? Vždyť by stačilo dát lidem dobré vzdělání, aby byli schopni se svým rodným jazykem vyjadřovat na slušné úrovni. Snahy o "zjednodušení" češtiny nejsou ničím jiným, než snahami o přizpůsobení se jazyku nedostatečně vzdělaných či jazyka dbalých vrstev - ale ty vždycky mluvily a vyjadřovaly se SVÝM navyklým způsobem (slang, argot). Takže místo vzdělání se máme podřizovat úpadku? PROČ???

Když slyším mluvit CIZINCE pěknou češtinou (byť třeba s legračním přízvukem) a pak si přečtu nebo poslechnu výrazivo ČESKÝCH novinářů, je mi smutno.
05. 04. 2012 | 13:45

Občan napsal(a):

Olouvám se, nějak se to zdvojuje (hláška "connect error").
05. 04. 2012 | 13:46

Viola napsal(a):

Proč zpíváme hymnu tak jak ji zpíváme,

.. už mnoho zim uplynulo od chvíle kdy Satbayové, mniši-Lamové žijící roztroušeně v krajině kolem pramenů Gangy, ve svých meditacích zachytili poselství, které jim říkalo :

"Vydejte se na cestu směrem k západu. Naleznete místo, které má stejný duchovní náboj jako místo na kterém jste nyní, ono místo je v rozlehlé kotlině kde je soutok dvou řek s vklíněným širokým údolím které tvoří řeku bez vody, ta je od soutoku obrácena k východu .. ono místo podobá se místu kde Ganga stéká se s Yamunou a kde vyvěrá podzemní řeka Saraswati – místu setkání zvanému Allahabad ..

..ono místo nové nazvěte Prajaga Deva Prajag -neb je to místo setkání bohů a bude i místem setkání národů . Země kde ono místo nové nachází se, lemována je horami s uprostřed stojící horou samostatnou .. ona země je zemí zaslíbenou, neb z ní v čase, až ten naplní se, vzejde světu poselství, jenž mu přinese očištění a poznání, což bude pro svět, který v čase tom rozpolcen bude – spásou a začátkem nových věků .. zemi tu protože je novou zemí zaslíbenou bohu vlastní nazvěte, Bohemie "

Říkáme si národ ateistů, bezvěrců, ale není to tak, jsme původně hluboce věřící národ. Autor správně napsal, že Slovo žije mezi námi - viz Janovo evangelium.
05. 04. 2012 | 13:53

Baba napsal(a):

Ve vztahu k české státní hymně je našinec nejčastěji posluchačem reprodukované melodie. Od dob jejího vzniku se prostředky jejího sdílení takto posunuly.
05. 04. 2012 | 13:54

Šašek z Jihlavy napsal(a):

tytyty
Jaká škoda, že již není mezinámi komik Jiří Wimer (Wimmmer?), ten jako milovník maďarštiny by zaplesal a touto zvukomalebnou verzí by počastoval svého sparing-partnera Karla Černocha, se kterým na nás shovívavě shlížejí s uměleckého nebe a litují, že se nemohou zůčastnit současné celonárodní taškařice. Dovede si někdo představit jejich extempore na téma česká politická scéna?
Myslím, že bychom brečeli jak želvy, to by byla katarze.
05. 04. 2012 | 13:56

kokoshka napsal(a):

Šašek z Jihlavy:
Kdyby Wimmer nechlastal a nespadl ožraly pod auto tak by možna byl dodnes mezi nama.
05. 04. 2012 | 13:59

dle vašeho přání napsal(a):

Proč zpíváme hymnu pořád stejně?
Výhled do budoucna?

مْ
أبَتْ أنْ تـذِلَّ النفـوسُ الكرامْ
عـرينُ العروبةِ بيتٌ حَـرام
وعرشُ الشّموسِ حِمَىً لا يُضَامْ
ربوعُ الشّـآمِ بـروجُ العَـلا
تُحاكي السّـماءَ بعـالي السَّـنا
فأرضٌ زهتْ بالشّموسِ الوِضَا
سَـماءٌ لَعَمـرُكَأو كالسَّـما

رفيـفُ الأماني وخَفـقُ الفؤادْ
عـلى عَـلَمٍ ضَمَّ شَـمْلَ البلادْ
أما فيهِ منْ كُـلِّ عـينٍ سَـوادْ
ومِـن دمِ كـلِّ شَـهيدٍ مِـدادْ؟
نفـوسٌ أبـاةٌ ومـاضٍ مجيـدْ
وروحُ الأضاحي رقيبٌ عَـتيدْ
فمِـنّا الوليـدُ و مِـنّا الرّشـيدْ
فلـمْ لا نَسُـودُ ولِمْ لا نشـيد؟
Tak cvrčku a už cvrkej.
05. 04. 2012 | 13:59

starý kantor napsal(a):

Violko, dnes to ovšem máte za jedna s hvězdičkou.
05. 04. 2012 | 14:00

Sutech napsal(a):

to: Eleshar 05. 04. 2012 | 11:07
S Vondráčkou Helenovou nestrašte.
To máte jako s japonštinou, ta má taky několik variant, několik úrovní, kterými mluvíte při různých příležitostech, jenom si nejsem jitý jestli je taky tak variabilní, aby vyrobila Vondráčku Helenovou, angličtina podobné triky určitě nezvládne.
Nevím odkud vzali, při vytváření spisovné češtiny, její základ ale připadá mi, že na Moravě se běžně mluví, kromě vesnic a hodně starých lidí, spisovněji, než v Čechách.
05. 04. 2012 | 11:11
Ale vždyť to je o amerických zpěvácích a hlavně zpěvyčkách známé, že používají obrovské množství korekcí, pomalu víc než nástroje. ale na druhou stranu, co chcete udělat s tak příšerným hudebním základem, který mají?

to: Bořivoj
To je tisíciletí známí fakt, že se k ovládání mas má používat sport, ať se lidi baví, halvně, když se o nic nestarají. Na druhou stranu může dojít k druhému extrému, nikdo nebude sportovat a dojde k obrovksé vlně nárustu tělesné hmotnosti.

to: stejskal 05. 04. 2012 | 11:21
Nebo, jak se taky někdy říká, norek

to: blue jay
Musíme si uvědomit trochu jiné historické pozadí obou národů. Pokud vím, tak se slovo svoboda vyskytuje v našich lidových písničkách vyskytuje slovo svoboda minimálně. Obrozenci se v té době, obraceli k venkovu, jako k místu, kde je to pravé, české. V té době to fungovalo na lidi, navíc je hymna ČR písničkou z jedné divadelní hry, nikdo ji asi jako hymnu původně nezamýšlel.
Ano, taky se za hymnu mohla prohlásit třeba Vltava, něco od Dvořáka nebo Janáčkovu Sinfoniettu.

to: tytyty
Vivat Borat :)
JInak nápad s výměnou á za é v naší hymně by nebyl špatný.
05. 04. 2012 | 14:01

starý kantor napsal(a):

Kokoška
Copak to šlo tenkrát nechlastat, když větší část dospělé populace vyznávala krédo "hanba vystřízlivět"?
05. 04. 2012 | 14:06

kokoshka napsal(a):

stary kantor:
Zeptejte se Stejskala,ja v te dobe snad ješte byl neposkvrnena duše!
05. 04. 2012 | 14:12

taky o půl taktu pozadu je fajn napsal(a):

Pane Cvrčku
nic Vám nebrání ji zpívat pozpátku. Chce to jen trochu cviku a tolerantní okolí. Nebo si můžete koupit medvídka mývala.
05. 04. 2012 | 14:22

Viola napsal(a):

starý kantore,

pozdravuji a děkuji, ale bylo to s pomocí opsání. Zadala jsem heslo Bohemie a to, co se mi líbilo, jsem opsala, takže bych si sama nejspíše tu známku snížila. Ale tu www.adresu mi to tu nechtělo zkopírovat.
05. 04. 2012 | 14:26

tytyty napsal(a):

Viola, 05. 04. 2012 | 13:53

Viola, ale to je přece známo, že Prahu založili cikáni. Nebo to byli čekůni, či čecháni?.
No, nechám to asi na indy.
05. 04. 2012 | 14:26

Viola napsal(a):

tytyty

nevěřila jsem, že můžeme evoluci pozorovat za svého života. Z kolébky země se vynořují lidé zaostalí - primitivní, aby se z nich stali lidé civilizovaní. Myslím, že můžeme během svého krátkého života vidět skoro všechny proměny člověka až k jeho civilizačnímu konci (války). Nedávno v TV dávali dokument, kde ukazovali lidi z pralesa, kteří nikdy žádné jiné lidi neviděli a žili jak v době prehistorické a dívali se na letadlo, ze kterého je pozorovali jako na úžas, možná si mysleli, přiletěli Bohové.
05. 04. 2012 | 14:39

vaclavcvrcek napsal(a):

Eleshar: Mícháte několik věcí dohromady. Je samozřejmě přirozené, že se v jazycích etabluje vrstva prostředků používaná ve formálních situacích a naopak vrstva prostředků pro komunikaci všední a intimní. Za nepřirozenou tak v naší situaci není možné označit touhu po kultivovanosti jako takovou (ani jsem to snad nenaznačoval), ale touhu po konkrétní (tj. jednou neměnnou sadou prostředků vyjádřené), kodifikací stanovené spisovnosti tak, jak je chápána dnes. Je to touha po kultivovanosti, která nepřemýšlí, pouze pasivně přijímá a věří. To je na ní nepřirozené – nevychází totiž z mluvčích, kvalitní literatury nebo z praxe školy či z estetického prožívání jazyka (jako v případech jazyků preskriptivně tolik neregulovaných), ale z kodifikačního monopolu.
05. 04. 2012 | 15:12

blue jay napsal(a):

kokoska napsal,
"Tušim že v Kanade při srovnatelne ploše žije mnohem min lidi než v Rusku,natož vy nikdy neobžili svoji divočinu jako Rusove Sibiř".
Asi to bude tim soudruhu Kokosko ze v Canade nezil Lenin a Stalin. Jinak by asi i Canadska Sibir byla ozivena, lol. Z lagru na nucene prace se stanou vesnice a z vesnic mesta. Ze to ti Canadane nepochopili! Mohli na polich za polarnim kruhem pestovat kukurici dle sovetskeho vzoru.
05. 04. 2012 | 15:31

blue jay napsal(a):

a ted jen mala otazka na soudruha Kokosku,
Cim to je ze Canada je dlohodobe povazovana za zemi ktera ma jednu z nejlepsich zivotninich podminek pro sve obcany a Rusko je na chvostu mezi zememi tretiho sveta? Cim to je soudruhu Kokosko?
Jen malej priklad, prumerna zivotnost Ruskeho muze je 64.3 let (zatimco v Canade to je 78.3 let. Ale mas stesti voroso ze jsi utekl z Ruska do Ceska. Tady se mozna dozijes podstatne vyssiho veku nez doma v putkinostanu.
05. 04. 2012 | 15:48

Skalder napsal(a):

Kdyby naši obrozenci v sobě našli dostatek takové úcty k jazyku, která by je přiměla vážit si toho, jak reálně jazyk vypadá a že žije, ušetřilo by nám to dnes mnoho problémů...
S dovolením - které problémy má autor na mysli ?
Rozdíly mezi spisovnou a hovorovou češtinou - o nářečích nemluvě - jsou ve skutečnosti v porovnání třeba s angličtinou minimální. Za dob obrozenců byly mnohem větší.
Že jazyk žije, toho si byli velice dobře vědomi jak Dobrovský, tak Jungmann. Ani jeden z nich nechtěl jazyk zakonzervovat, ale naopak jej vylepšit k obrazu svému. Což se Jungmannovi vcelku povedlo. Nasadil směr, který postupně zbavil češtinu většiny germanismů. Ne všech, některé zapadly do češtiny jako její organická součást.
Jazykoví puristé z konce 30. let měli cit obecně horší. I oni se ale někdy trefili. Například německou "autostrádu" nahradili "dálnicí". Skutečně tím češtinu tolik ochudili ?
Není náhodou kvalita češtiny podmíněna i určitým napětím mezi oficiální a hovorovou podobou s tím, že se obě formy navzájem neustále přizpůsobují, aniž by splynuly ?
05. 04. 2012 | 16:06

kokoshka napsal(a):

blue jay:
Ach ty uboha elena!
Kanada nepřežila dve svetove a občanskou valku co unesli desitky milionu lidskych životu,Kanada je prdel sveta a ne křižovatka euroasijskych dejin,Kanada je nula-Rusko je svetova velmoc,ty elena žiješ v zemi přistehovalcu a parazitu co nikdy ničim do svetove kultury a historii nepřispeli!
05. 04. 2012 | 16:30

Medikolog napsal(a):

blue jay,

Není to tím, že Kanadský muž nemá na vodku v odpovídajícím množství?
05. 04. 2012 | 16:36

Šašek z Jihlavy napsal(a):

A co třeba v poslední době frekventovaná fráze "jsem za to rád"? Nebylo by lépe užívat dřívější "jsem za to vděčný"? Nebo nevhodné užívání slova "díky" na místo "v důsledku", např.: Díky povodním přišli lidé o majetek. Ono by se toho našlo víc, např. fráze "užívám si to", nemám s tím problém" apod. Myslím, že myšlenkově lenivé slovní obraty zavedli někteří politici, např. Gross.
05. 04. 2012 | 16:54

blue jay napsal(a):

Ach jo voroso,
ty nebohej apostole cara putky. Kdykoliv nekdo sahne na tu tvou zemi prohnilou mafiany,kgbaky,oligarchy...tak se z toho muzes pokakat.

A pak se infantilne navezes do Canady, ktera je uz 200 let demokracii. Zeptam se te ty ubohe putkinovo decko. Zije se lip obycejnym lidem v Canade a nebo v Rusku? Maji Canadane lepsi podminky pro demokracci nez obcane Ruska? zakazuje nekdo v Canade politicke strany? umiraji v Canade zurnaliste co kritizuji vladu? Utoci Canada na sve sousedy (viz Gruzie, Cecensko atd), ma Canada podstatne vice vetsi zivotni uroven nez putinovske Rusko? A ted ta podstatna otazka soudruhu vorosilove/putko/kokosko.
Je vetsi demokracie v putinovskem Rusku a nebo ve svobodne Canade? Tam totiz nehandluji s volebnimi listky ala Medvedev/Putin/Putin/Medvedev.
PS. A kdyz uz se tak zastavas toho prohnileho Ruska, tak proc tam nezijes? Dari se ti v KV lip? Pry to patri ruske mafii.
05. 04. 2012 | 17:15

blue jay napsal(a):

medikolog,

Canadsky muz ma na vodku. Dokonce i na bourbon ci scotch. Akorat to nezneuziva. Vis jaka je v Rusku umrtnost na alkoholism? Me to pripada neuveritelne. Ale asi chlastaj stejne jako zdejsi voroshilov/kokoska. Pak se neni co divit ze umiraji ve veku o deset ci vice let drive nez ve vyspelych zemich.
05. 04. 2012 | 17:21

kokoshka napsal(a):

blue jay:
Ubohe,elena,strašne ubohe!
Ty jsi takova osamela chudinka.
05. 04. 2012 | 17:31

Šašek z Jihlavy napsal(a):

blue jay
Hned po převratu se v Jihlavě objevily 3 kanadské studentky, ale jedna z nich měla výrazný americký přízvuk, což mne překvapilo. Měly za úkol učit zdejší doktory anglicky, tak jsem si říkal, jak se s tím naši popasují. Ale asi po roce odjely jinam. Je to v Kanadě běžný jev, nebo to patří k módě naqpodobovat "staršího bratra"?
05. 04. 2012 | 17:45

tomeek napsal(a):

Mylej Pane cykado --
Ste liney teda vlastne slopi.
Tak dobre, vidite asi stejne dobre jako ja, ze se to osloveni ani prvni veta se nedaji cist. Tak odsud uz poradne, pane Cvrcku, i kdyz ten uvod mel dokumentovat, co mi na vasi tezi i na praktickem uzu cestiny LP 2012 vadi:
- Tu cikadu mi odpustte. Nechci vas urazit ani se vasemu jmenu posklebovat, ale dokumentuje tzv. jazykovou hravost mluvciho, hmmm spise snahu producirovat se za kazdou cenu.
- Ty gramaticke chyby samozrejme citelnost sdeleni zmensuji jen velmi malo a navic svedci o svobodomyslnosti mluvciho, ale kde je prosim hranice, za kterou uz nelze jit? Dle vas je myslim tam, kde text, jako je tento, dosud ctenar snese a rozlusti. Ja kuprikladu vsak snest toto odmitam a ctenar jsem...!
- Slopi (tedy spravne angl. sloppy - neporadny, nedbaly) je prikladem z rodu lobistu, bajtu, diskuzi (vzpominate si jeste? taky se prece nerika komize!), kdy pisatel neznaje podstatu slova stejne musi tu cizotu protacit, nebot je "in"!
A ted k te lenosti. Nemyslim tim, ze nesportujete ci doma neluxujete. Myslim tim vsak odbornou lenost. Tedy lenost toho typu, jako kdyz epidemiolog konstatuje ze narust TBC ci hepatitis je zkratka zpusoben narustem cestovanim a nemytim si rukou, a stejne se s tim nic neda delat. Tecka, vyzkumny ukol splnen. Nemohu se ubranit dojmu, ze vami citovany "mirny pokrok v mezich zakona" je spis uz jen vase domnenka, ze skutecnosti je volny pad ceskeho jazyka. Jan Lipold ve sve jazykove hlidce dela cestine lepsi sluzbu nez cele jazykovedne ustavy!
A k te hymne: neplette se, je to s ni asi tak jako s reklamami v polocasu te Super Bowl. Jde o business - pardon - byznys, penize, slavu. Pokud to zpevak ci zpevacka poda stylem Anicky z 5.B, tak prijde o moznost se dostatecne prezentovat. A i ten Kde domov muj prednese filharmonie jinak nez kutalka ci detsky sbor.
Nakonec si myslim, ze jakkoliv pristup Milose Ondraska muzete vnimat jako nostalgicky, on naopak muze videt/cist/slyset to, vuci cemu Cesi v CR jsou uz imunni. A udajne v tom slavnem obrozeni infuze cestiny z ceske periferie pomohla vyvest Prager Boemisch z podruci modnosti, jazykove podlezavosti a ignorance...
05. 04. 2012 | 17:51

tomeek napsal(a):

Za svych dalsich asi 5 chyb (nechtenych!), at jiz v interpunkci ci preklepu, se timto sebekriticky omlouvam.
05. 04. 2012 | 18:51

ivan tomek napsal(a):

Autor: Mate pravdu, Americane snad ze vsech lidi nejvic skoro doslova 'zboznuji' svou hymnu a pritom jsou naprosto ochotni k ni pristupovat bez zabran. (A musim rici, ze to obdivuji.) Urcite na tom ma velikansky podil tradice cernosskych spiritualu, ktere jsou vseobecne milovany a zpivany vynalezave - jako poklona umeni a puvodni myslence. V Cechach asi pro to aspon zatim nejsou podminky i kdyz by lide treba tu samotnou myslenku uznali.

Pokud jde o jazyk, anglictina opravdu asi vzdy byla (a musela historicky byt) otevrena vlivu jinych jazyku a nema zadne obavy, ze by ji cizi slova nejak ohrozila. A jeji otevrenost novym (i pujcenym) formam je jeji velkou silou. Uznavam to i v cestine, ale v jedne veci jsem snad starodavny - pouzivanim cizich slov z lenosti opovrhuji a budu proti nemu vzdy protestovat. Jen tak namatkou - je treba rikat kreativita' misto 'tvorivost'? (Zejmena kdyz 'kreativita' tak napadne pripomina dalsi pujcene slovo 'kreatura'?) A takovych priadu je vsude na prominentnich mistech denne mnoho.

To se tyka te esteticke stranky reci. Ale je take stranka komunikacni - chybne pouzivani slov, ktera na prvni pohled vypadaji smysluplne, ale smysluplna v dane souvislosti nejsou. Muj oblibeny priklad je nedavny titulek 'Merkelova potka v Praze Necase'. (Mela snad Merkelova v planu, ze ve 14:37 pujde po Prikopech, a Necas tam nahodou take pujde, a potkaji se nahodou na Mustku?) Tim, ze lide zacnou brat na lehkou vahu samotny smyl slov rec pozbyva casti sve hlavni role presneho sdelovani, a kultura projevu chudne.

Zajimalo by mne, co to tom soudite.
05. 04. 2012 | 19:38

ivan tomek napsal(a):

Šašek z Jihlavy:

V Kanade (kde ziji 44 let) rozhodne neni v mode 'napodobovat starsiho bratra'. VPokud mohu soudit, vztah k USA je vseobecne pratelsky, ale objektivne kriticky a nikdy jsem se nesetkal s Kanadanem, ktery by nejak chtel byt 'jako American'.
05. 04. 2012 | 19:43

art napsal(a):

To je hezké, milý Cvrčku, že jste jazykovědec, ale ani to vás neopravňuje být nevzdělaný trouba.
Vaše kritika Josefa Jungmanna (resp. obrozenců jeho generace) za jeho "neúctu k jazyku" úplně ignoruje historickou situaci - je tedy ignorantská - jste tedy (zjednodušeně) ignorant.
Jungmann reprezentoval (v opozici k oficiálnímu univerzitnímu profesorovi češtiny Janu Nejedlému, který prosazoval návrat k mrtvé češtině počátku sedmnáctého století) vlastně radikální pozici právě proto, že přihlížel ke stavu jazyka, že se při sestavování slovníku opíral o "terénní průzkum" (aspoň nahlédněte do jeho korespondence s A. Markem, než zase Jungmanna odsoudíte).
Z těch trosek jazyka vybral po vsích všechno použitelné, vše, co nebylo zcela zdeformované a češtinu doslova rekonstruoval. Je možné se přít o to, jestli jen "velkolepě" nebo "geniálně". Ale šmahem ho a celou jeho generaci odsoudit, to by si žádný odborník netroufl.
O jaký "běžný jazyk" se měl podle vašich představ vlastně opřít a jakým způsobem? Kde měl hledat, když sám česky sotva mluvil? Ach jo, jak se říká, ještě že se takových cvrčků nedožil Stich.
05. 04. 2012 | 20:35

Skalder napsal(a):

Proč zpíváme hymnu pořád stejně?
Protože počítáme s poruchou Temelína.
05. 04. 2012 | 20:49

Eleshar napsal(a):

Autor blogu:
"Je to touha po kultivovanosti, která nepřemýšlí, pouze pasivně přijímá a věří. To je na ní nepřirozené – nevychází totiž z mluvčích, kvalitní literatury nebo z praxe školy či z estetického prožívání jazyka (jako v případech jazyků preskriptivně tolik neregulovaných), ale z kodifikačního monopolu."

No tak to je prosím trochu zbytečně ošklivé a jako argument neférové. Popisujete totiž naprostou většinu mluvčích libovolného jazyka, nepřemýšlejí, pouze pasivně přijímají. Jenže... ono je to normální, o jazyce nepřemýšlet. Fakt. Přirovnal bych to k chůzi - kdybyste přemýšlel o každém svalovém úkonu při chůzi, tak nedojdete ráno ani do koupelny. Jazykové jednání je automatismus, který si každý jedinec dost pracně buduje od svého narození.
Z mluvčích samotných pochopitelně nevychází, vychází z jejich touhy být nějací - proto ten odkaz na Labova (pro laiky doporučuji spíš muzikál My fair lady či literární předlohu Pygmalion od G.B. Shawa). Je to mimochodem zejména záležitost středních tříd, které se chtějí v jazykových manýrách podobat společenským elitám.
Jinak na rozdíl od např. Francie z kvalitní literatury to vycházet nemůže, protože již dost dlouhou dobu u nás prakticky žádná kvalitní literatura nevzniká, a i kdyby, tak francouzský spisovatel je obeznámen s jazykem mnohem silněji než český spisovatel.
Stejně tak to nemůže vycházet z estetického prožívání jazyka, protože naprostá většina lidí svůj mateřský jazyk esteticky neprožívá, ba dokonce ho vůbec neprožívá nijak, jelikož je to výše zmíněná záležitost automatismů.
A co se kodifikačního monopolu týče, tak ten máte právě prakticky všude - zejména v Evropě. Ale ani spisovná tamilština nijak nevychází z běžných Tamilů, ale prostě z toho, že to tam někdo napsal do knížky a konservoval v určitých komunikačních situacích, obdobně spisovná arabština či sanskrt.
05. 04. 2012 | 20:50

CK napsal(a):

Dokud ještě žijí Češi, bude náš jazyk přežívat hloupoučké úvahy hloupoučkých cvrčků. Proč někdo od pohledu vypadá jako nedozrálý mladík a přitom také je nedozrálý mladík? Tohle je osobní útok - ano, protože útoky týnejdžrů na náš lenguič se mě dotýkají také velmi osobně. Jako by mi někdo bral duši. Mimochodem, jak říkáte teď nově duši? Asi nijak, že.
05. 04. 2012 | 20:53

minatomirai napsal(a):

Z angličtiny se slova latinského základu prakticky nepřejímají.

lashar

(Člověče neblázněte, vždyť vy o angličtině nic nevíte.nikdy neexistovala royal english jak píšete, ale Queen's English, nyní se jí říká Received Pronunciation, a to pěknou řádku let mezi námi.)

Pokud angličtina obsahuje téměř 60% francouzských výrazů (Anglie byla dobyta Francouzem a francouzština byla jazykem dvora po staletí), tady je latinský základ. Angličtina přejímala tedy hlavně z francouzštiny. Nehledě k tomu, že se později záměrně vytvářela slova na latinském základě.
05. 04. 2012 | 20:55

Tomáš napsal(a):

Už je to tu zase. Chraňme češtinu tím, že ji budeme více prznit. Jen škoda, že tady chybí úvaha o zrušení dvojího i/y.
05. 04. 2012 | 20:56

ali napsal(a):

václav cvrček
mně se Váš blog moc líbí..
05. 04. 2012 | 21:16

Sutech napsal(a):

to: Skalder
Počkejte, až se na Slovensku porouchají Jaslovské Bohunice, nebo Mochovce, to si pak hymny rychle vyměníme
05. 04. 2012 | 21:19

Šašek z Jihlavy napsal(a):

ivan tomek
Dík za informaci.
05. 04. 2012 | 21:24

Radkin Honzák napsal(a):

Myslím, že mám docela jednoduché vysvětůlení složitého propletence americké hymny a českého jazyka.
Americkou hymnu nikdo pořádně neumí zazpívat celou, pročež ji každý zpívá, jak se mu zachce, zalíbí či povede. Když to učiní americký národní umělec, stane se to kulturním počinem.
Češtinu mnoho Čechů pořádně neumí, pročež ji každý prasí, jak se mu zachce a pak se tomu říká inovace, modernizace, světový trend.
Svůj názor na to jsem vyjádřil ondyno na těchto stránkách v příspěvku http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/radkin-honzak.php?itemid=15246
05. 04. 2012 | 21:55

xyzy napsal(a):

Pane Honzáku,
děkuji Vám za ondyno :-)! už jsem myslela, že to nikdo krom naší familie nepoužívá.

Hezký zbytek večera přeji.
05. 04. 2012 | 22:52

vaclavcvrcek napsal(a):

ivan tomek: Chápu, že to může působit zdrcujícím dojmem, ale lenost je legitmním motivem jazykového vývoje. Dokonce bychom to mohli formulovat tak, že v jazyce nic nového nevzniká za zvýšeného úsilí mluvčích (s výjimkou odborné terminologie) - každá inovace je nejdřív hodnocena jako nedbalost a lenost. Tak je tomu u výpůjček i u hláskových nebo morfologických změn. Představa, že např. ve 13. století došlo ke změně ie > í (viera - víra) právě v důsledku toho, že se mluvčí začali více snažit a vyslovovali pečlivěji, je nejen nepodložená, ale přímo absurdní.
Pokud jde konkrétně o ty výpůjčky, nebyl bych navíc tak přísný - právě "kreativita" (jako náhrada za "tvořivost") může sloužit stylistickým důvodům (abychom stále neopakovali jedno slovo). Ač se nám to nemusí tak jevit, častokrát jde o obohacení, které se zpočátku projevuje jako jazyková móda, rychle se rozšíří a je toho všude plno, pak počáteční nadšení opadne a přejaté slovo se buď v systému usadí, významově specifikuje, vytlačí původní české pojmenování nebo zanikne. Ať to ovšem dopadne jakkoli, nikdy to neznamená ohrožení jazyka nebo jeho devastaci, spíše naopak - obohacení.
05. 04. 2012 | 23:07

vl napsal(a):

Minatomirai: Britanie byla nejdříve dobyta Římany a vznikl tam nejdříve jazyk smíšený z latiny a jazyků domorodců (Keltů). Později, po dobytí Sasy, Angly a Juty byl téměř úplně nahražen germánskými nářečími, ale část latinských i keltských výrazů to přečkala, a po pozdějším dobytí Vilémem Dobyvatelem vznikla situace dost podobná situaci češtiny předobrozenecké doby - šlechta a vzdělanci mluvili prakticky francouzsky a řeči lidu skoro nerozuměli.
05. 04. 2012 | 23:10

Eleshar napsal(a):

Minatomirai:
No prostě královská angličtina, jedno jestli queen's/king's/royal. Ale prostě angličtina s původním vzorem u královského dvora.
Každopádně já jsem si možná spetl název, vy jste nepochopil psaný text. Psal jsem "Z angličtiny se slova latinského základu prakticky nepřejímají." Přečtěte si znovu, a pak pro jistotu ještě jednou.

Pro jistotu ještě sám vysvětlím - psal jsem "z angličtiny", nikoliv "do angličtiny", tj. slova latinského původu se do češtiny nedostávají přes angličtinu (nýbrž buď přímo latiny, nebo se sáhne do němčiny pro inspiraci, proto máme "notorický" podle německého "notorisch", namísto "*notoriózní" podle anglického "notorious" či francouzského "notorieux". O podílu slovní zásoby latinského a románského původu v angličtině jsem nepsal ani slovo - mimochodem jsem druhým oborem romanista, takže mě netřeba poučovat.
05. 04. 2012 | 23:17

vaclavcvrcek napsal(a):

Radkin Honzák: Mrzí mě, že s vámi musím nesouhlasit, protože se mi vaše texty jinak velmi líbí. Tvrzení, že "Češtinu mnoho Čechů pořádně neumí, pročež ji každý prasí", je taková trvalka v názorech mluvčích na jazyk - snad v žádném jazyce na světě neexistovalo období, kdy by si lidé nestěžovali na jazykovou úroveň svých spolumluvčích (zajímavé, málokdy to kritik vztahuje i na sebe). A přesto, stále vznikají skvělá literární díla, stále se rodí mistři jazyka... Není to konstatování neustálého úpadku přes všechna ta staletí už trochu zdiskreditované?
05. 04. 2012 | 23:20

Eleshar napsal(a):

VaclavCvrcek:
Shodou okolností je jazykový vývoj směrem mé specialisace a musím říci, že nemáte pravdu. Lenost, jak to můžeme laicky nazvat, je pouze jedním z možných faktorů, přičemž některé modernější teorie (např. Blevinsová) ji dokonce vylučují úplně a připisují to složitějším jevům, ukotveným především v jazykové percepci. Takto extrémní náhled nesdílím, ale představa, že hnací silou jazykového vývoje je hlavně snižování úsilí, je pro mě nepřijatelná.

Naopak příklady, kdy ke zvýšení úsilí dochází, nalezneme bezpochyby - typicky při zvyšování kontrastu mezi prvky. Můj oblíbený případ je hornoněmecká fortisace neznělých frikativ na znělé explosivy (např. angl. thirst oproti němec. Durst). Stejně tak bych si troufl tvrdit, že ve Vašem příkladu slovo "víra" je artikulačně náročnější (co se svalového napětí zavřeného dlouhého vokálu oproti klesavému diftongu týče) než původní "viera". Pochopitelně nelze říci, že je to důsledkem zvýšení artikulačního úsilí, příčiny bych hledal klidně právě v té mispercepci.
05. 04. 2012 | 23:29

Eleshar napsal(a):

A ještě k jazykové úrovni... zkuste odhlédnout od omezeného hlediska jazykové produkce právě k té percepci. Zjistíte, že skutečně spousta Čechů češtinu pořádně neumí. Často neznají významy slov (ani původních českých) a o porozumění textu raději nemluvit...
05. 04. 2012 | 23:31

Clouseau napsal(a):

Pane Cvrčku, je mi žinantní se připomínat, ale opravdu by mne zajímala Vaše odpověď:

Ve svém příspěvku jste uvedl: "První generace obrozenců ... a rozhodli se proto z tohoto hrubého kamene vybrousit spisovnou češtinu. Svůj cíl dovedli k dokonalosti v tom, že dnes není tento kód mateřským jazykem nikoho z nás."

Mohl byste pro zajímavost (testování hypotézy) zkusit svůj příští příspěvek napsat "svým" mateřským jazykem - nikoliv tedy spisovnou češtinou, která, jak výše uvádíte, není Vaším mateřským jazykem? Díky. Mé vybídnutí je míněno ironicky jen částečně - není mi jasné, jaký podle Vás je (resp. jaký by měl správně být?:)) způsob veřejné či oficiální komunikace v češtině (není-li to spisovná čeština, jak výslovně uvádíte).
06. 04. 2012 | 00:08

vaclavcvrcek napsal(a):

Eleshar: Motivy jazykového vývoje jsem popsal samozřejmě zjednodušeně, nejde jen o lenost (resp. primitivní jazykovou ekonomii měřenou úsilím nutným k vyslovení), ale taky o snahu o distinktivnost, homeostazu apod. Ve výsledku ale platí to, co jsem se snažil naznačit, totiž, že změna musí být výhodná (pro mluvčího i pro posluchače), což se často absurdně interpretuje jako lenost.
Nechápu, na čem zakládáte svoje značně kategorické tvrzení, že "spousta Čechů" češtinu pořádně neumí - s čím to porovnáváte, kde je ten etalon toho, co znamená "pořádně umět"? Jak víte, co je ten správný význam slov, který neznají? Právě na takovýchto intuitivních a na datech nepodložených soudech stojí celý jazykový purismus, proti kterému se snažím dlouhodobě bojovat.
06. 04. 2012 | 00:35

vaclavcvrcek napsal(a):

Clouseau: Spisovná čeština, tj. jazyk kodifikovaný v oficiálních příručkách, skutečně není mateřským jazykem nikoho z nás. Já kupř. mluvím doma obecnou češtinou. To vůbec neznamená, že tak hodlám psát blogy. Dokonce to ani neznamená, že kdyby kodifikační praxe u nás byla liberálnější, nelišilo by se to, jak mluvíme doma, od toho, jak mluvíme na veřejnosti.
Problém není v tom, jaké konkrétní prostředky používáme v oficiálních psaných textech - problematické je to, jak se tato spisovná čeština konstituuje: nikoli územ, ale nařízením.
06. 04. 2012 | 00:43

Občan napsal(a):

Pro pány Eleshar a Minatomirai:

Pokud je mi známo, za "spisovnou" (Británie nemá kodifikovánu spisovnou angličtinu) angličtinu je ve Velké Británii považována nikoli "Queen´s English", ale "Oxford English".
"Queen´s English" je "aristokratickou" angličtinou a je to záležitost spíš pro snoby :o)
06. 04. 2012 | 07:49

Radkin Honzák napsal(a):

Ad Václav Cvrček:
Své tvrzení, že mnoho Čechů neumí pořádně česky opírám o každodenní zjišťování této skutečnosti počínaje poslechem rozhlasu a TV, četbou novin a konče mou pracovní náplní, kde na použitých výrazech dost záleží.
Je možné nazvat správnou češtinou to, čím nás obdarovávají politici, úředníci, hlasatelé (co si říkají moderátoři), někteří novináři a další veřejně vystupující propagátoři vlastního JÁ? Je to ptydepe!
Pokud z něj máte psychický orgasmus, já ne.
06. 04. 2012 | 08:21

S. Vochmelík napsal(a):

Autor článku, jistý pan Cvrček, navrhuje zrušit státní hymnu. To je možná dobrý návrh, možná ne.
06. 04. 2012 | 08:43

Prcek napsal(a):

Tak co cvrčku, cvrkáš? Tak hezky cvrkej.
Já taky dělám to, co mi jde nejlíp...
06. 04. 2012 | 08:59

K+K+K napsal(a):

Hymnu zpíváme pořád stejně, protože JE POŘÁD STEJNÁ. Napište nějakou její cover version a uvidíme, třeba budete slavný jak Lady Gaga.
A nebo přestaňte blbnout, to Vám sice slávu nepřinese, ale aspoň nebudete za trotla.
06. 04. 2012 | 09:17

Clouseau napsal(a):

V. Cvrček: Jak mohu v praxi poznat, jaký je úzus spisovné češtiny, nebude-li existovat (již v důsledku své existence autoritativní) oficiální příručka, v níž bude spisovná čeština zachycena?
06. 04. 2012 | 09:25

modrý edvard napsal(a):

Pane Cvrčku,
"problematické je to, jak se tato spisovná čeština konstituuje: nikoli územ, ale nařízením." Jak by rozeznání spisovné češtiny mělo fungovat v praxi? Měl by to být například nejčastěji použitý obrat použitý na veřejnosti?
Dál mi připadá zajímavé, co píše p. Honzák - je ptydepe spisovná čeština, nebo to je nějaký jiný jazyk? Možná nářečí? Slang? Podobně tzv. politicky korektní vyjadřování /"Afroameričan"/. Potom by se logicky měli objevovat překladatelé z onoho jazyka. Mám dojem, že se objevují.
06. 04. 2012 | 09:42

Šašek z Jihlavy napsal(a):

modrý edvard
To je ten Orwelův newspeak a už se ho asi nezbavíme, i kdyby se všichni cvrčci ucvrkali.
06. 04. 2012 | 10:28

Šašek z Jihlavy napsal(a):

Ukázky z knížky Františka Jílka "Vtipná čeština" :

Buď sice hrd, však na dědičné roli
se snaž o klidné, vlídné soužití;
hraj spolehlivě určenou ti roli,
a hloupostmi se nedej soužiti.

nebo

Ozónem voní první jarní příval,
jak ranou hromu blesk vzduch rozrazil.
A zanedlouho stejnou vůni přivál
z osení vánek. Rozkvet rozrazil.

Když nejsi básníkem, staň se alespoň jazykozpytcem. Je to pohodlnější, než být učitelem.
06. 04. 2012 | 10:56

Viola napsal(a):

václavcvrček

já píšu, tak jak mluvím a mluvím jako když tiskne.
Ale byla bych vám vděčna, kdybyste zrušili mě a mně, stačilo by mě a možná více lidí by vám dalo různé podněty. Ale rozhodně nějaké ty cizí slovíčka škrtat a považovat je za vulgarismy.
06. 04. 2012 | 11:20

Viola napsal(a):

Šašku,

to se lehce řekne hloupostmi se nedej soužiti. Když dnes je hloupost převrácena na chytrost a opačně. To pak vede k trvalému soužení (ne soužití).
06. 04. 2012 | 11:23

Karel (taky) napsal(a):

Ještě jste neprobrali krátký název naší země - Česko. Tak do toho!!!
06. 04. 2012 | 11:33

Radkin Honzák napsal(a):

Li po kdysi dávno napsal píseň o starosti:

Ne, víno ještě ne, přej hostiteli, hosti,
nejprve zazpívat vám píseň o starosti.
Když starost přichází, tu píseň umlká
a mrtvý cvrček ten již necvrká.
ohé... ohé.
06. 04. 2012 | 11:33

ivan tomek napsal(a):

Autor:

Dekuji za odpoved. Ziji uz pres 40 let v Kanade a v otazkach jazyka jsem se stal mnohem liberalnejsim, hlavne diky tomu, ze anglictina sama je tak liberalni. A uznavam, ze tim ziskava na bohatosti a dynamicnosti. Take uznavam, ze lenost je jednim z hnacich motoru vyvoje jazyka.

Prestal jsem ale verit na cernobily svet. V pripadu jazyka to znamena, ze neuznavam, ze KAZDA lenost je prinosna. Treba slovo 'kreativita' o kterem jsme mluvili, podle meho nazoru do cestiny neprinasi vubec nic noveho. Je skoro urcite prevzato z anglictiny a v anglictine neznamena o nic vic a o nic min nez 'tvorivost'. Myslim opravdu, ze je potreba rozlisovat a uznat, ze treba media (vida cizi slovo, ktere ma v cestine smysl - lenost 'sdelovaci prostredky' -> 'media' - dobra lenost) maji moc zanaset vyborne fungujici jazyk neobratnymi a zbytecnymi vyrazy a pozmenovat rec smerem, ktery neni vzdy zadouci. To je vse, co rikam - neni to cernobile a i odbornici jako vy to snad uznaji. Jsou tedy zmeny a formy vyjadrovani, proti kterym je vhodne se postavit.

Druha vec, o ktere jsem se zminil, je ze nektere formy lenosti jazyk ochuzuji. Poodle meho nazoru i nektere gramaticke formy, ktere zrejme zanikaji, maji svuj smysl treba v tom, ze napomahaji porozumeni a presnosti vyjadrovani. Nedbalost tohoto druhu, jakoz i laxnost ve vztahu k presnemu vyznamu slov, jazyk ochuzuje a je, podle mne, nezadouci.

Neuznate sam, ze i kdyz clovek uzna dynamicnost jazyka, nektere vlivy, treba nedbale se vyjadrujicich zpravodaju nebo politiku, jsou negativni, a tim, ze jsou prezentovany v masovem vydani jazyk poskozuji?
06. 04. 2012 | 13:44

Levap napsal(a):

čeština je krásná taková jaká je. To žádný jiný jazyk neumí. Co třeba dvojsmysly? Kde jinde je najdete?

P.S.
Co má Jágr společného s tím jak vyvíjí čeština?
06. 04. 2012 | 14:19

vilemkodytek napsal(a):

V jednom svém šuplíku jsem založil Akademii současné češtiny (ASOUČ), která tradičně už druhý rok uděluje cenu Český Oskar za vynikající počin v publicistice pro náročné čtenáře. Jde o jedinečné nové synkopické ocenění udělované za nejúžasnější, nejneuvěřitelnější a nejnepochopitelnější dokonale spisovný zpravodajský počin. Vítězové získávají v dobách konjuktury pozlacený a v dobách recese, secese a krize v alobalu zabalený sádrový odlitek Mluvnice současné češtiny v životní velikosti.

ASOUČ ocenění zásadně nezveřejňuje, aby si vítěz pro cenu nemohl přijít. Nejvytrvalejším čtenářům tohoto blogu ale prozradím, že úplně prvního Českého Oskara získal článek "Ke znásilněním se soudu s pláčem přiznal" (Právo 31. 8. 2010). Zde je krátká ukázka:

„Vávra trpí sexuální deviací, při níž sice má zachovalé rozpoznávací vlastnosti, ale jeho ovládací schopnosti se blíží jejich vymizení.“

Pane doktore Honzáku, s potěšením Vám sděluju, že Váš objev „pachatel na ni namířil ruku, kterou měl v kapse“ jsem z ústy k Vám zařadil do širšího výběru (čili, jak my v ASOUČ říkáme, na long list) pro rok 2012, ale, a to se mi Vám neříká lehce, v dnešní konkurenci prakticky nemá šanci dostat se na short list.
06. 04. 2012 | 15:12

vilemkodytek napsal(a):

pardon: z úcty
06. 04. 2012 | 15:14

Radkin Honzák napsal(a):

Mohl byste do svého seznamu zařadit také výraz NEJOPTIMÁLNĚJŠÍ?
06. 04. 2012 | 16:28

vilemkodytek napsal(a):

Mohl, pane doktore. ale jen v případě, že bych dal průchod svým nejhorším jazykovým pudům. Stejně by se ale nedostal ani na long list. Ostatně je už dnes řazen k výrazům tolerovaným a vbrzku už bude úplně normální.

Mimochodem pod nějakým blogem jsem komusi už vysvětloval, jak ten výraz lze přijatelně vědecky vysvětlit, ale on mi pak vynadal.
06. 04. 2012 | 17:12

Radkin Honzák napsal(a):

Na oplátku nabízím z pera Jiřího Haussmana filologický rozbor slova "automobil":

Na základě pak bližšího sporného předmětu pozorování a za co pramene použití zvlášť spisu prof. Grübelmayera „Vergleichende Tabellen der lateinischen und griechischen unregelmâssigen Zeitwörter“ následující hypothesí u protivě k náhledu prof. Rozbírala položiti se odvažuji a výraz „automobil“ v tyto částice rozložiti za jediné připustitelné považuji:

1. Za první složku citovaného slova nesluší míti kmen „aut“, nébrž prostě citoslovce „au“, výkřik to bolesti, ježto zajisté vztažmo ku hojným automobilovým nehodám za součástku podstatnou i slovného značení přístroje onoho pokládati nutno.

2. Že pak druhou částici „tom“ z řeckého „στομα“ (chrup, zuby) odvozovati dlužno, na snadě jest, anžto při bezprostředně zmíněných nehodách právě k vyražení zubů (NB, provázených výkřikem „au!“) nejčastěji dochází.

3. Pokud posléze koncovky „obil“ se tkne, tu vyprýštění její z latinského „nobilis“, tj. vznešený, tak zjevným jest, že dalšímu dokazování jakožto zbytečnému se vymykati se mi vidí. A vskutkuť: kdo medle bývá vlastníkem automobilu, nežli právě vznešené vrstvy sociální?

Taktoť tudíž rozebírán, výraz „automobil“ u překladu českém vyplyne jakožto: „Běda, vznešený vyražeč zubů“, což i se svrchu předsevzatými výklady i se skutečností plně se srovnává a za jediný správný výklad velesporné otázky pokládati sluší.
06. 04. 2012 | 17:45

Honza napsal(a):

Nesahejte nám na hymnu, pane Cvrčku, která je jediným důvodem, proč jsem hrdý na to, že jsem Čech. Pokud chcete něco parodovat, inovovat, zpívejte si ve sprše. A nepřirovnávejte nás k Americe, jejíž obyvatelé ani neví, kde třeba ČR leží.....
06. 04. 2012 | 18:47

pesamotar napsal(a):

Vážený autore,nevím přesně co vlastně máte na mysli s češtinou jako takovou.Faktem je,že naše řeč přejímá cizí slova drahně let.Příkladem je takzvaná dílenská čeština,například v autodílně je to špicírkl,šuplera,lochajzna,hub cuk a truhláři mají zase třeba fušvans.Všechny tyto předměty mají své České pojmenování.Nedá se nepřejímat cizí výrazy,jen by měly být opravdu důvody k jejich používání a to zvláště u těch nově přejímaných.Mě osobně může trefit šlak,když se dočtu o enviromentálním chování to je jako by čeština neznala již výraz ekologie.Prostě čím více nových a složitých výrazů se napíše do elaborátu,tím lépe je hodnocen patrně protože mu nebude nikdo rozumět.Nebo si pamatuji,jak se dvě dívenky asi tak z osmé třídy vážně dohadovaly jak se skloňuje slovo digi,tedy digitální dodinky.Prostě jen mládeži blbneme hlavy cizími slovy jejichž význam chápou málo a spíše vůbec ne.Nikdy jsem nebyl příznivcem větného rozboru a podobných ptákovin k životu nepotřebných.Ústav zabývající se jazykem českým by měl mít v popisu práce ochraňovat jazyk před paskvily typu " enviromentální " a ne tohle podporovat a tvrdit jak jsme povinni tohle přijímat abychom šli s dobou.
06. 04. 2012 | 19:00

modrý edvard napsal(a):

Environmentální je něco jiného, než ekologický.
06. 04. 2012 | 21:16

Jiri Cupr napsal(a):

Zdravim..Jsem emmigrant, prozil jsem 40 let v Skandinavii a z dnesni cestiny, radsi cengelstiny jsem uprimne zdesen. Nemam problemy s anglictinou, ale pocestenym anglickym slovum vetsinou nerozumim, neb jsou dukladne zku'vene. Jinak co mne privadi do rozpaku, to je nekriticke pouzivani koncovky "ova" u cizich zenskych jmen, ktere je nekdy uplne absurdni. Dam priklad: Islandstina nema vlastne prijmeni ale muz dedi po otci jeho vlastni jmeno s koncovkou son (syn) a dcera dedi tez otcovo jmeno, ale s koncovkou dottir (dcera). Takze dcera Erika Svendsona se bude jmenovat Birgit (priklad) Eriksdottir a kdyz u nas dostane k tomu jeste ova, Eriksdottirova, je to totalni pitomost! To same delame s jmeny rusek... Kabajeva je uz v rustine nalezite opatreno ruskou koncovkou a presto z ni udelame Kabajevovou. Mne osobne z toho vadnou usi, kdyz tohle slysim;-((((
06. 04. 2012 | 22:18

Jiri Cupr napsal(a):

Jen pro zajimavost.. Kdyby islandstina byla stejne benevolentni v prijimani cizich slov jako jsme my cesi, zcela urcite by se na Islandu uz davno nemluvilo islandstinou..Jenze Islandane ac jich je sotva ctvrt milionu jsou na sve vikingske dedictvi a na svoji Islandskou identitu nalezite hrdi a neco takoveho nedopusti....Nejsou proste takovi rektalni speleologove jako jsme my, vuci momentalne aktualnimu vlivu nejake velke mocnosti
06. 04. 2012 | 22:36

Iaara napsal(a):

Zas jedna umná propaganda Cvrčka a jevó komándy, která nyní začíná ovládat prostor okolo jazykových norem. Bohužel. Kéž by si jednou programoví flákači z ÚJČ uvědomili, že jejich tolik obdivovaný "živý jazyk", tj. obecná čeština, je na Moravě a ve Slezsku odmítán a že tudíž nemůže sloužit jako jazyková norma pro celé Česko! Kéž by přišli k poznání, že jejich (ne)aktivity jen přispívají k neuvěřitelnému úpadku mluveného i psaného projevu, ke znejisťování norem a v neposlední řadě také přilévají olej do ohně česko-moravsko-slezského pnutí...

Ať žije dlouho spisovná čeština, díky každému, kdo ji brání proti Cvrčkům a cvrčkoidům!!!
07. 04. 2012 | 00:05

ivan tomek napsal(a):

laara:

No jenze on pan Cvrcek prave rika, ze by jazykove normy byt nemely :-) Jinymi slovy, mluvte si ve Slezsku jak chcete a nechte ho mluvit v Praze jak chce on.
07. 04. 2012 | 01:11

Iaara napsal(a):

>ivan tomek: Nic proti nářečím a lokálním argotům, ty žijí a přežijí.
Jenže: jazykové normy se tvoří všude na světě proto, aby se lidé různých nářečí mezi sebou DOROZUMĚLI, víme? Což jest nanejvýš potřebná věc. Kdo chce ve jménu "života" a "vývoje" spisovné normy rušit či zeslabovat, je hlupák, co si nevidí na špičku nosu. Nářečí, ponechána sama sobě bez blahodárného působení spisovnosti, bez dohledu norem, totiž v průběhu času nevyhnutelně divergují. Po staletích až k neporozumění. Je nám toho třeba? Kvůli nějakému spolčení hlupců, co se chytlo poslední módy a úlet brusičství z 19. století nahrazuje úletem opačným, flákačstvím a laxností, "nechte jazyk vyvíjet se přirozeně"? (A znovu zdůrazňuji, že Cvrček et cie. nemá skutečně celočeské řešení, na většině území Moravy a ve Slezsku obzvlášť se obecněčeštinsky "kejhat" prostě nikdy nebude.)
07. 04. 2012 | 02:49

vaclavcvrcek napsal(a):

laara, ivan tomek: Normy rušit nechci a ani nemůžu, ty vznikají, existují a vyvíjejí i samovolně, tedy i bez asistence lingvistů. To, co bych chtěl liberalizovat, je kodifikace těchto norem, které by neměly být výsledkem působení lingvistů, ale právě samovolného vývoje.
Představa, že bez lingvistické péče by jazyk podlehl divergentním tendencím a přestali bychom si rozumět neodpovídá realitě, nářečí dlouhodobě spíše zanikají a to zhruba od doby, kdy bylo zrušeno nevolnictví, které přineslo větší volnost pohybu obyvatelstva. Tam, kde je čilý kontakt mezi uživateli jazyka, k divergenci nedochází a není třeba se tedy tohoto bát. V dnešní situaci češtiny tomu rozhodně nic nenasvědčuje, spíš naopak.
Poslední věc, kterou bych chtěl dělat, je vnucovat někomu, jak má mluvit, např. Moravákům obecnou češtinu. Pokud máte, laaro, pocit, že tohle je mým cílem, nečetla jste moje texty pořádně. Mám pocit, že jste natolik zaslepena svým svatým bojem proti "pražské češtině", že jste si nevšimla, že to, co navrhuju, je liberalizace nebo deregulace, nikoli větší diktát (ať už kterýmkoli směrem).
07. 04. 2012 | 05:12

Metúd napsal(a):

Cvrčku, proč by jste měl také nutit Moravákům obecnou češtinu. Někteří jsou tam vzdělaní a pamatují si že písmo přinesli Cyril a Metoděj na Moravu, v dobách kdy v Praze seděli na stromě a drželi se vratiprstem, první avantgardisté už seděli i hlavou nahoru.
To že se tento jazyk rozšířil po celém území a čecháčci se svým typickým zlodějstvím to nazvali češtinou, je už jenom obvyklý rys v této zemi.
A vyvrcholením je urážlivý název státu Česko
07. 04. 2012 | 08:28

Az napsal(a):

Zpívání hymny ukazuje na rozdílný přístup k hodnotám a tradicím
OMG
07. 04. 2012 | 09:38

michal magdy kalkuš napsal(a):

My chceme stát
My chceme stát
Nezadlužený, nerozkradený
Nezpustošený po všech vládách
Každej ví, kde přesně jsme
Tak se víc už nedejme
Prostě pryč s tou bídnou vládou
Is bezprávím, s korupcí
Is bezprávím, s korupcí
09. 04. 2012 | 10:40

Helmut napsal(a):

Pravdivá hymna http://www.youtube.com/watch?v=F5RFYwJFTgE
09. 04. 2012 | 10:46

Shraddha napsal(a):

Navrhuji novou, respektive staronovou hymnu, která nás, jakožto příslušníky plémě Čechů, vystihuje lépe, než bezdomovecký song:

Ktož jsú boží bojovníci
a zákona jeho,
prostež od boha pomoci
a dúfajte v něho,
že konečně vždycky s ním svítězíte.

Kristusť vám za škody stojí,
stokrát viec slibuje,
pakli kto proň život složí,
věčný mieti bude;
blaze každému, ktož na pravdě sende.

Tenť pán velíť se nebáti
záhubcí tělesných,
velíť i život složiti
pro lásku svých bližních.

Protož střelci, kopiníci
řádu rytieřského,
sudličníci a cepníci
lidu rozličného,
pomnětež všichni na pána štědrého!

Nepřátel se nelekajte,
na množstvie nehleďte,
pána svého v srdci mějte,
proň a s ním bojujte
a před nepřátely neutiekajte!

Dávno Čechové řiekali
a příslovie měli,
že podlé dobrého pána
dobrá jiezda bývá.

Vy pakosti a drabanti,
na duše pomněte,
pro lakomstvie a lúpeže
životóv netraťte
a na kořistech se nezastavujte!

Heslo všichni pamatujte,
kteréž vám vydáno,
svých hauptmanóv pozorujte,
retuj druh druhého,
hlediž a drž se každý šiku svého!

A s tiem vesele křikněte
řkúc: Na ně, hr na ně!
Bran svú rukama chutnajte,
bóh pán náš, křikněte!
09. 04. 2012 | 11:51

speci.men napsal(a):

S češtinou se to má tak, že ji dnes a denně przní většina národa. Před nedávnem jsem se vrátil z Prahy, kde spisovně česky neumí snad nikdo (kromě redaktorů televizních novin). Pár příkladů (první je uvedeno slovo v češtině, druhé v jazyce, kterým se dnes u nás běžně hovoří):
velký - velkej, rýže - rejže, později - dýl, že? - vyď?, oba - voba. Mám pokračovat? Kdyby tak mluvila nějaká lůza z periferie, neřeknu. Ale takhle mluví v podstatě všichni. Všichni používají nechutnou táhlou obecnou češtinu. Nevím, jestli ještě na světě existuje jiný národ, který by se svou mateřštinou zacházel tak odporně, jako my Češi.
09. 04. 2012 | 14:04

Jarda napsal(a):

Čeština zanikne , bude se na tomto území dál zpívat:
Ho-či dó, ho-či lin,
Nguyen čiči-lin atd..
Pokud je budeme dál podporovat.
09. 04. 2012 | 14:11

ivan tomek napsal(a):

speci.men:

Tak ovsem mluvil Prazaci vzdy (aspon pokud se pamatuji, to jest trochu pres 70 let) - norma nenorma - a formalni norma na tom nic nezmeni.

V jinych recich je ovsem take rozdil mezi reci mluvenou na ulici a psanou klasickymi spisovateli. Jedna z vyznamnych knih francouzske literatury (Zazi v metru) treba zachycuje jak mluvi(li) mladi lide v Parizi nekdy v polovine 20. stoleti a clovek, ktery umi 'jen' francouzsky ji skoro nemuze rozumet.

A potom mate rozdil mezi psanym jazykem a jeho vyslovnosti. V tom je anglictina snad nejdivocejsi protoze se tam totozne psane slabiky vyslovuji v ruznych slovech zcela jinak.

Domnivam se ale, ze jedna vec by se mela zachovat - aspon pokus vyjadrovat se 'cesky', srozumitelne, zretelne, presne a pekne v mediich. Novinari, zpravodajove, a dalsi, by si nemeli dovolovat nedbalost a meli by psat a mluvit jak nejlepe umi. Vliv medii daleko prekonava to, co bylo mozne v minulosti a podle meho nazoru hluboce prispivaji k vytvareni te 'dynamicke normy' - toho, co vetsina lidi poklada za 'vzorove'. S nimi to stoji i pada.
09. 04. 2012 | 14:38

Pavel Novotný. napsal(a):

Pane Cvrčku, o potřebě ctít svůj jazyk, svojí národní hrdost praktickým činem o přirozené potřebě být součástí národní pospolitosti o tom bylo napsáno výše dost. Já jen dodám: Dobrým Evropanem může být každý dobrý, Francouz, Ital, Řek, či Nizozemec atd. teprve tehdy, když je především dobrým občanem země své vlastní.A pak může směle říci" "Jsem Evropan".A k té té otázce: "Proč zpíváme hymnu stále stejně, přidám otázku druhou: A proč si myslíte, že od počátku svého druhu cvrká cvrček stále stejně? (Pardón: Nomen Omen.)
09. 04. 2012 | 23:46

Pepa napsal(a):

Shraddha: doporučuji hymnu vyslechnout až do konce. Dotaz Kde domov můj není bezdomovecký, jedná se o řečnickou otázku, na niž si tazatel sám odpoví.

Nevím, zda by Francouz pochopil podobně relativistické diskuse o Marseillaise. Co my jsme to za pronárod... Neúcta k jazyku a neuvážená liberalizace je výrazem obecné neúcty ke všemu. To nemá s přirozeným vývojem jazyka nic společného.
10. 04. 2012 | 10:48

skeptický napsal(a):

Já bych navrhoval Přejdi Jordán,řeku všech nadějí,jak svého času zpíval náš národní poklad.Zgruntu změnit.Jdu si zaslípat.
10. 04. 2012 | 16:50

MARNOV napsal(a):

Když Vás čtu tak si uvědomuji, že čeština je z hlediska historického původu ve skutečnosti moravština! Jazyk Čechy "převzatý" ! Prostě si nemůžeme porozumět, myslíte totiž jinak.
11. 04. 2012 | 23:18

Věra napsal(a):

Vašku!
Obdivuju Tě, že máš ještě odvahu něco rozumného sem psát a potom číst tyhle samovzhlíživé reakce. Vždyť oni diskutujou sami se sebou! Co je to za lidi?
Zdravíme do Ameriky.
18. 04. 2012 | 14:42

Rericha Hakundakova napsal(a):

I kdyt ziju v cizine rada mluvim cesky,ctu cesky a desim se
kdyz v Praze ctu : celebrita sla na rejt /v negilze/ a jine
prisernost...pak honem jako lek ctu pana Sucheho-toho bych davala do citanek, Karla Capka a nejakeho basnika,abych se z te
hruzy vzpamatovala, treba Seiferta,Sovu,Nezvala atd.Tyto nepocho-
pitelne vyrazy pouzivaji radi lide kteri"mluvi anglicky" a ja kdyz se odvazim protestovat jsem pako-co to je? mluvim 4 jazyky
a sladka cestina muj matersky jazyk ma hnusne bradavice.....
23. 04. 2012 | 13:38

Prospero napsal(a):

Pane Cvrčku, proč dále nediskutujete Clouseauem? Jeho příspěvky, zdá se mi, směřují k jádru, tzn. problematizují zbožštění deskriptivní lingvistiky. Ta je jistě dobrým sluhou, ale jak se ukazuje ve vašem případě, zlým pánem.
27. 05. 2012 | 00:49

Mungo napsal(a):

@tytyty napsal(a): ... Výhodou tohoto textu je, že by odpadla pauza mezi českou a slovenskou částí ...
---
Ta pauza - to je moravská hymna. Nyní Češi zrušili jak Moravu, tak moravskou hymnu.
17. 09. 2012 | 22:18

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy