Jazyková kultura a komunismus

24. 03. 2010 | 08:40
Přečteno 5384 krát
Už několikrát jsem byl v diskusi na tomto serveru několika čtenáři za svoje názory označen za normalizátora nebo dokonce „rzounkovce“. Pravděpodobně se mi nikdy nepodaří vysvětlit, že takovýto příměr není na místě a už vůbec ne, že srovnání s V. Rzounkem, jedním z nejobludnějších normalizátorů české literární vědy, je pro mě velmi urážející. V pozadí zjevně stojí poněkud zkreslená představa o tom, co se v oblasti jazykové politiky v ČR po 2. světové válce dělo. Pokusím se proto historii problematiky v tomto zápisku stručně shrnout, podrobnější informace najde čtenář v publikaci Teorie jazykové kultury po roce 1945, která mi vyšla v nakladatelství Karolinum v roce 2006.

V podstatě celý vývoj v oblasti jazykové kultury po roce 1945 byl určován Teorií jazykové kultury, což byl program jazykovědného tříbení, s kterým přišli členové Pražského lingvistického kroužku (PLK) na konci 20. let minulého století. Jejich představa byla (na dnešní poměry) poměrně naivní a vycházela z toho, že poctivým studiem jazyka můžeme jeho vývoj směrem k větší kultivovanosti odbornou lingvistickou prací urychlit. Přišli s pojmy jako je norma spisovného jazyka, která má být odvozena od kultivovaného vyjadřování vzdělaných vrstev, samotný termín „spisovný“ ovšem nikdy nedefinovali (což později umožnilo různé manipulace). Vymezovali se kriticky zejména proti praxi předcházející generace puristů, která byla sdružena okolo časopisu Naše řeč a která propagovala kritérium historické čistoty a antigermanizmu.

Bezprostředně po válce protagonisté PLK vítězoslavně konstatují, že téměř 100 % jejich návrhů na změnu kodifikace bylo přijato (jedná se např. o nahrazení podob deštička, mištička, oblásek novějšími podobami destička, mistička, oblázek atp.). Jakkoli se tedy před válkou zdálo, že nová generace se bude snažit o zmenšení tlaku lingvistických institucí na jazyk, došlo jenom na výměnu některých křiklavých případů nemístného vnucování úzu za jiné, progresivnější prvky. Koncepční změna ovšem nenastala.

Stalin jazykovědec

Se změnou režimu v roce 1948 přichází postupný import jazykovědných konceptů ze SSSR. Prvním takovým směrem bylo tzv. Nové učení o jazyce N. J. Marra. Asi nejdůležitějším z celé (poněkud nesrozumitelné) koncepce byl fakt, že Marr pokládal jazyk v duchu marxistického dělení za součást nadstavby. V souvislosti s tím se v českém prostředí na konci 40. let ozvaly hlasy několika studentů a profesorů UK, zda by se změněnými společenskými podmínkami nemělo dojít také ke změně v oblasti jazyka. Zde se popis pamětníků rozchází – jedni tvrdí, že šlo o to nahradit spisovnou češtinu jakožto jazyk poražené buržoazie češtinou obecnou, druzí naopak říkají, že se jednalo o nesmělý dotaz, zda by neměly být prostředky obecné češtiny (např. mladej, mladýho, s dětma, můžou, abysme apod.) uznány jako dublety ke spisovným prostředkům (v této souvislosti se i v pozdější době tradovalo sousloví „demokratizace jazyka“, které mělo znamenat zhruba přiblížení kultivovaného vyjadřování dělnické třídě).

Ať už je pravda na kterékoli straně sporu, výsledkem byla velmi hysterická reakce starší generace lingvistů, kteří byli zděšeni tím, že by došlo k výraznější revizi kodifikace. Jako na zavolanou přicházejí v této době Stalinovy stati O marxismu v jazykovědě (pravděpodobným autorem byl ovšem ruský jazykovědec A. Čikobava) vydané česky ve stotisícovém nákladu už týden po zveřejnění v ruské Pravdě v roce 1950. Statě představují zásadní zlom, ačkoli metodologicky se jedná o krok zpátky někam do poloviny 19. století. Stalin odmítl Marrovy teze o třídnosti jazyka, takže byly vítány u části lingvistické veřejnosti s úlevou a zčásti i s nadšením. Oponenti návrhu na zrovnoprávnění obecné češtiny s češtinou spisovnou měli teď v ruce silný ideologický argument, kterým odsoudili všechny návrhy z doby marrismu jako nemarxistické.

Postupným převáděním předválečných konceptů do jazyka marxistické jazykovědy (v čemž vynikal zejména B. Havránek) se postupně dostalo i částečné rehabilitace Teorii jazykové kultury, která se sepětím s oficiální ideologií stala v podstatě nekritizovatelná.

Diskusní léta šedesátá

V 60. letech se rozvíjí několik diskusí o jazykové regulaci, jazykové kultuře a pravopisu. Symptomatické pro tuto dobu je, že diskusi o obecné češtině musel zahájit prof. Sgall na stránkách sovětského časopisu Voprosy jazykoznaia, jelikož v českém prostředí by článek upozorňující na nefunkčnost Teorie jazykové kultury vyjít nemohl.

Pozdvižení způsobilo zejména upozornění na to, že se obecná čeština objevuje i ve spojení s odbornými termíny, které měly do té doby statut výhradně spisovný (jednalo se o doklady z přednášek profesorů jako: s těma starochetitskejma textama apod.). Na tento článek reagovali 4 nejvýše postavení lingvisti v zemi (F. Trávníček, B. Havránek, A. Jedlička a J. Bělič) velmi ostrou kritikou, která dávala jasně tušit, že k žádným změnám v kodifikaci směrem k uznání obecně českých podob jako dublet dojít nemůže. Ani v této velmi emocionálně vyhraněné diskusi se však nikdy nejednalo o nahrazení spisovné češtiny obecnou.

Normalizace

S nástupem normalizace se situace ještě víc zakonzervovává. Bylo-li v 60. letech možné alespoň diskutovat, v 70. letech se žádná diskuse nepřipouští. Otěže jazykové politiky drží od konce 70. let pevně v rukou asi největší proponent normalizace v lingvistických kruzích, ředitel ÚJČ Jan Petr. Ten – kromě spisování článků ve stylu Klasici marxismu-leninismu o jazyce – řídí kodifikační politiku poměrně direktivním způsobem (např. všichni členové komise pro přípravu nových pravidel byli vázáni mlčenlivostí). Stejně jako v minulých letech ovšem všechny výsledky úsilí této komise byly podřízeny schválení na ÚV KSČ, které bylo podle všeho poměrně tradiční a odmítalo většinu návrhů na modernizaci pravopisu (např. slovo president se nemůže psát jakýmsi plebejským způsobem jako prezident).

90. léta a současnost

Je pochopitelné, že dvacetiletý diskusní půst se musel nutně po roce 1989 projevit zvýšenou aktivitou v oblasti regulace jazyka. Vycházejí poprvé práce doc. Z. Starého kritizující Teorii jazykové kultury za nedůslednost a upozorňující na její myšlenkové sepětí s purismem, práce prof. P. Sgalla popisující rozsah užívání obecné češtiny a znovu propagující návrhy na připuštění některých obecně českých jevů do kodifikace ve formě dublet. Diskuse způsobily i příspěvky prof. F. Čermáka kritizující z obecné perspektivy Pravidla pravopisu a celý způsob dekretování jazyka, na který jsme od 19. století navyklí.

V současnosti jsme tak ve stavu, kdy existují minimálně dvě velké názorové skupiny: jedna která požaduje od lingvistů především popis stavu, druhá, která se nechce vzdát svých pravomocí v určování toho, co je správné a co ne. Ať už ovšem toto měření sil dopadne jakkoli, pro diskusi o těchto otázkách je podstatné to, že ideologické způsoby argumentace používaly obě strany sporů; z obou stran zněly v minulém období výtky na adresu nemarxističnosti přístupu oponentů, nemá smysl proto v dnešních diskusích toto téma zvedat. Spor to nevyřeší (spíše naopak) a tolik potřebnému konsenzu nás také nepřiblíží.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Ládik napsal(a):

Dobrý den,
můžete mi prosím, vysvětlit, je-li správně "luza" nebo "lůza"? Nechtěl bych v jiných blozích někoho urazit nespisovným slovem. Děkuji.
24. 03. 2010 | 08:52

Mour napsal(a):

Promiňte, budu trochu nepříjemný a zcela nevěcný, ale nedá mi to nenapsat, že slovní spojení "zvedat téma" (v posledním odstavci) v příspěvku jazykovědce mě nadzvedlo.
24. 03. 2010 | 09:01

student napsal(a):

"všichni členové komise pro přípravu nových pravidel byli vázáni mlčenlivostí"
Tenkrát byla totalita, tak jsme to nevěděli. Zatímco dnes, když máme tu demokraci, tak o vázání mlčenlivostí nám vykládá kdekdo. Holt pokrok se nedá zastavit.
24. 03. 2010 | 09:15

Ládik napsal(a):

Není nahodou lůza pokroková luza?
24. 03. 2010 | 09:20

hankacl napsal(a):

"Oponenti návrhu na zrovnoprávnění obecné češtiny s češtinou spisovnou měli teď v ruce silný ideologický argument, kterým odsoudily...", "zakonzervovává" Cvrčku, lingvisto!!!

Na počátku 90. let jsem spáchala jistou stať a po pochvalných reakcích kolegů ji nabídla k otištění Učitelským novinám. Článek vyšel "redakčně zkrácen" tak, že některé věty neměly smysl žádný a vyznění celého textu bylo přesně opačné, zato bylo velmi pečlivě opraveno každé "kurs" na "kurz". Dubleta nedubleta, my veličenstvo redakce uznáváme jen to jedno...
24. 03. 2010 | 09:32

vaclavcvrcek napsal(a):

hankacl: Děkuju za upozornění, už jsem to opravil.
24. 03. 2010 | 10:04

Pavel 13 napsal(a):

Pane Cvrčku, kdo vlastně dnes určuje normy češtiny a jaký k tomu má mandát? Podle čeho se učí (a opravuje červeně) ve školách? Děkuji předem.
24. 03. 2010 | 10:13

yara ze země krys napsal(a):

Cvrček cvrká, prcek pr.., stepilí šakali vyli věnce a vili při tom na měsíc. Marečku podejte mi "péro"! Safra ta čeština je hrozná. Neměl být ten
Hus upálen o nějaký ten rok dřív?
Neníliž krásné od jednoho prajze:
Šíkej mi nyc a furt me líbej!
24. 03. 2010 | 10:26

vaclavcvrcek napsal(a):

Pavel 13: Dobrý den. Jazyková norma je ta část našeho jazykového povědomí, která nám říká, jak je vhodné v dané situaci mluvit/psát. Jako taková existuje přirozeně v každém jazyce (i nářečí). Není proto nutné ji jakkoli uměle určovat. Mandát k takovému zasahování do jazyka samozřejmě nemá nikdo.
Pokud jde o tu druhou část Vaší otázky: Dnes se děti ve školách učí podle normy stanovené Ústavem pro jazyk český, který vydává závazné kodifikační příručky jako jsou Pravidla pravopisu a Slovník sopisovné češtiny.
24. 03. 2010 | 10:28

vaclavcvrcek napsal(a):

Abych to ještě dovysvětlil, existují lingvisti, kteří si nepřipouštějí, že by mandát k zásahům do jazyka neměl mít nikdo. Jsou to většinou ti, kteří jsou podepsáni pod kodifikačními příručkami. Často se hájí různými vznešenými cíli jako je snaha kultivovat jazyk, zefektivnit komunikaci apod. Problém je ovšem v tom, že 1) sami nejsou schopni v jazyce cokoli změnit a 2) nikdo přesně neví, jak k takovým chvályhodným cílům příspět. (Co přesně je třeba udělat, aby byl jazyk kultivovanější? Jak poznáme, že se situace v tomto ohledu po naší intervenci zlepšila a ne naopak?)
24. 03. 2010 | 10:39

Pavel napsal(a):

yara: Asi to byl cizinec, to tě nenapadlo?
24. 03. 2010 | 11:24

yara ze země krys napsal(a):

Naturlich, Vy jste ale hlava pane Vachmajstr Pavel.
24. 03. 2010 | 12:17

Pepa Řepa napsal(a):

Rzounek, říkáte?
Vida, pane Stejskale. Další "zajímavej člověk".
Jakto, že tu nemá blog?
24. 03. 2010 | 12:56

hans napsal(a):

to autor:Taky si opravte "ruského jazykovědce Čikobavu". I jazykovědný truhlík rozezná gruzínské jméno. Nevěříte-li proklikejte se k němu na wiki.

To o "pravděpodobném autorství" je naopak nepravděpodobné, po několikatýdenním studiu a opakovaných konzultacích by nebyl problém napsat slušný článek pro každého nedprůměrně inteligentního člověka.
24. 03. 2010 | 13:05

Ládik napsal(a):

Dík za tu luzu.
24. 03. 2010 | 13:52

Targus napsal(a):

To yara ze země krys:

Obávám se, že šakali bývají pouze ZTEPILÍ, a to i přesto, že zrovna pobíhají ve stepi a nevyjí příliš zavile.
24. 03. 2010 | 14:43

mys_ctenarka napsal(a):

@Pepa Řepa

Ten už je drahně let na pravdě bóží:

http://www.slovnikceskelite...
24. 03. 2010 | 16:36

Pavel napsal(a):

Tarqus: Jsem si jistý, že nebyli ztepilí ale sveřepí.
24. 03. 2010 | 17:36

skeptický napsal(a):

Není správnější nevrtý se v nosu?
24. 03. 2010 | 18:19

yara ze země krys napsal(a):

Targus: Jasně, vždyť jsem si dělal legraci vč. té poslední věty, kterou Pavel nepochopil.
Čekal jsem, kdo se chytne. Dnes jsem slyšel od malých, asi desetiletých kluků jak se baví, jeden povídá druhému: Soráč vo.e! Tak, to jsem zíral, to je přínos pro češtinu.
24. 03. 2010 | 19:19

1888 napsal(a):

Cestina je dosud zivy jazyk a jako takovou je ji treba stale oplodnovat (=prznit), jinak zemre na ubyte. Dekuji za kazde chybne i a e s hackem. Psana forma je stejne pouze vystrelek dobry toliko pro hovada skolometska.
25. 03. 2010 | 01:10

Pavel13 napsal(a):

Pane Cvrčku, proč jste vlastně opravil svou větu: "Oponenti návrhu na zrovnoprávnění obecné češtiny s češtinou spisovnou měli teď v ruce silný ideologický argument, kterým odsoudily..."?
Nechci nějak moc rýpat, spíše bych trochu chtěl pochopit na tomto příkladu pochopit změny v přístupu k jazyku, které propagujete.
Zdá se mi, že takováto spojení jsou již zcela běžně užívána. Každý navíc chápe, že odsuzovali oponenti. Pak by se dalo uvažovat tak, že mezi oponenty byly i ženy a vy jste je chtěl moderně odškodnit za tvary "oponenti" a "měli". Klidně jste mohl napsat: "Oponenti návrhu na zrovnoprávnění obecné češtiny s češtinou spisovnou měly teď v ruce silný ideologický argument, kterým odsoudily...".
Dříve to bylo jednoduché, člověk nahlédl do Pravidel českého pravopisu, ale jak postupovat teď?
25. 03. 2010 | 08:44

dennis napsal(a):

Pane Cvrcku, dnes jsem napsal asi uplne posledni hlas k vasemu blogu Nechte svuj jazyk na pokoji a v nem jsem polozil dve otazky: proc by se decka ve skole mela ucit jazyk cesky, kdyz vlastne zadna kodifikace jazyka s ohledem na zivot nema duvod o sobe tvrdit, ze je zavazna; druha se tykala toho, jak by mela vypadat ucebnice cestiny pro cizince, kdyz by zadna ucebnice cestiny nebyla
ani pro ceske studenty.

Na svuj prispevek jsem si vzpomnel pri pohledu na vetu z pera pana s nickem yara: S'ikej mi nyc a furt me libej! Mi se tahle veticka libi : -) Nejsem se jist, zda by si cesti jazykovi odbornici prali, aby takto uzivali cestinu jazykovedci, kteri vedou katedry slovanskych jazyku na svetovych univerzitach.

Posledni otazka: Co znamenaji slova: Dekuju za upozorneni, uz jsem to opravil. Je dobre mit nejaka pravidla a lidi, kteri jsou schopni v duchu doby takova pravidla formulovat? Nebo tomu muzu rozumet tak, ze az vsichni ti jesitni otravove, co si mysli, ze mohou lidem vnucovat svuj vkus, vymrou, pak konecne nastane doba, kdy nebude duvod cokoli opravovat.

Jsem povaha snasenliva a neprozivam laxni postoje k zavaznosti jazykovych norem tragicky, jen se priklanim k nazoru, ze normy pomahaji v komunikaci. Normy existuji i v anglictine, prestoze anglofonni zeme nemaji veze ze slonove kosti, v nichz by prebyvaly komise autoru zavaznych norem, dokonce ani nemaji zakony, ktere by merily miru provineni a vymerovaly vysi trestu.
25. 03. 2010 | 21:59

skeptický napsal(a):

Eště lepčí je líbej mně až zblbnu...Tam dole...pod nosem.
26. 03. 2010 | 09:46

jan napsal(a):

Využívám tento blog týkající se jazyka pro vzkaz editorovi blogů: Pěkně prosím, nemohl byste nějak (po dobrém, nebo po zlém) zařídit, aby se autoři naučili pravopis na úrovni základní školy a nedělali ve svých textech hrubky? (Tohle konstatování se ovšem netýká tohoto blogu.) Kdyby články, které se tu objevují, měla oznámkovat paní učitelka z osmé třídy, většina autorů by dostala pětku. Tuhle jsem pod jedním článkem upozornil v poněkud nevážném tónu a pod jménem zesnulého českého lingvisty na jednu stále se opakující chybu. Moje poznámka za chvíli zmizela, zřejmě byla pokládána za nepatřičné vyrušování při veledůležité rozpravě o tom, kdo je debil, kdo idiot a kdo hovado, která tvoří hlavní náplň debat pod blogy. Ale autoři blogů pracují s jazykem, a proto by jej měli ovládat alespoň na úrovni slušné řemeslné znalosti, opravář aut by si takovou neznalost svého materiálu nedovolil.
26. 03. 2010 | 11:03

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane Jene,

to bych skutečně nemohl (respektive nenapadá mne jediný způsob, jak bych k mohl blogery přimět).

Nevím, kde a kdo Vám smazal text, o němž píšete, ale zcela jistě to nebylo kvůli nepatřičnému vyrušování ve veledůležité debatě (pod blogy zcela jistě takovéto poznámky nemažu).

Libor Stejskal
26. 03. 2010 | 11:16

jan napsal(a):

Milý pane Stejskale, děkuji za odpověď a omlouvám se za nespravedlivé obvinění. Já vím, že s tím asi nejde nic dělat, svou poznámku jsem myslel spíš jako řečnickou otázku a jako rezignovaný povzdech.
26. 03. 2010 | 11:22

p90xWorkoutDVD napsal(a):

11. 09. 2010 | 10:14

p90x Workout DVD napsal(a):

17. 09. 2010 | 05:29

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy