Senát bude na nadcházející plenární schůzi mimo jiné projednávat novelu ústavního zákona o bezpečnosti České Republiky, která má zavést nové ústavní právo na nabývání, držení a nošení zbraně a střeliva k zajištění bezpečnosti ČR. Navrhovatelé a podporovatelé novely jako její cíl oficiálně uvádějí možné využití držitelů legálních zbraní k obraným a bezpečnostním úkolům státu. Veřejným "tajemstvím" ale je, že skutečným cílem novely je pokus o obranu proti přijetí evropské směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní připravené v reakci na nedávné teroristické útoky v Evropě, zejména ty v pařížském Bataclanu a v Manchesteru.

V České republice je na evropské poměry poměrně hodně držitelů nejrůznějších zbraní, a proto je této agendě věnována náležitá pozornost veřejnosti i médií. Dostal jsem v posledních týdnech a měsících hodně podnětů od občanů s informacemi a doporučeními, jak se mám jako zákonodárce zachovat. Považuji proto za vhodné před projednáváním novely na plénu Senátu uveřejnit svůj postoj k této věci.

Po pečlivém studiu obdržených podnětů, výstupů odborných komisí Senátu a dostupných dat k tomuto tématu, po rozhovorech s odborníky i dalšími občany a po veřejném slyšení v Senátu k související petici jsem pevně přesvědčen, že přijetí této novely by bylo chybou. Pokusím se obsáhlou argumentaci stručně shrnout.

1) To, o co zjevně jde, je pokus bránit se evropské zbraňové směrnici. Té jsme se ale měli bránit tam, kde to pravidla očekávají, tedy na Radě EU. To ale zjevně náš ministr (náš zástupce v Radě s velmi slušnou vyjednávací pozicí) úplně neudělal nebo nezvládl. Zatahovat tuto problematiku do ústavního pořádku je špatně. Ústava není záchranná brzda po nečinnosti nebo nekompetentnosti odpovědných ministrů. Naštěstí následně zasáhli jiní, zejména naši europoslanci (Senát do tohoto také svým usnesením vstoupil), a podařilo se jim vyjednat významné posuny ve finálním znění směrnice, takže dnes opravdu omezuje především zbraně, bez kterých se běžný milovník sportovní nebo lovecké střelby hravě obejde, stejně jako ten, kdo chce pomocí zbraně chránit sebe či své blízké. Skládací pažbu u samopalu s větším počtem automaticky se nabíjecích nábojů drtivá většina z nich nejspíš opravdu nepotřebuje.

2) Již během posledního čtení návrhu novely ve Sněmovně bylo zřejmé, že snaha touto novelou zabránit implementaci směrnice do českého práva nemůže být úspěšná. Zbývá tedy pouze role této novely jako pouhé demonstrace nesouhlasu se směrnicí. Ústavní zákony ale nejsou nástrojem pro demonstraci postoje k evropským normám nebo prostředkem pro vysílání vzkazů Evropské komisi. Odpor ke směrnicím lze vyjádřit jinak, např. zvláštním usnesením nebo podat opravné prostředky k orgánům EU.

3) Celá záležitost do značné míry souvisí s fundamentální otázkou, zda legální osobní držení zbraní zvyšuje riziko jejich použití při násilných kriminálních činech, nebo jim naopak brání. K tomu existuje poměrně rozsáhlá odborná literatura a ta ukazuje, že víc zbraní znamená víc mrtvých, nikoliv naopak (např. 1,2).

4) I nedávná česká zkušenost ukazuje, že v České republice dávno existující (a směrnicí EU neohrožená) legální možnost zbraň nejen vlastnit a nosit, ale za zákonem definovaných podmínek ji použít pro ochranu zdraví, nezabránila největší hromadné vraždě zbraní v poslední době v Uherském Brodě.

5) Přijetím novely zákona o bezpečnosti ČR by nedošlo k povýšení existujícího zákonného práva nabývat, držet a nosit zbraň na právo ústavní, ale k vytvoření zcela nového ústavního práva nabývat, držet a nosit zbraně a střelivo k zajišťování bezpečnosti ČR. Vznikl by dvojí právní režim, kdy by širší právo držet zbraně vycházelo ze zákona o zbraních a střelivu a užší právo držet zbraně pro zajišťování bezpečnosti státu z ústavního zákona. Vytvářel by se tak jiný druh ozbrojování, než je tomu podle zákona o zbraních, který ozbrojování umožňuje za účelem sběratelství, sportu, lovu, výkonu zaměstnání nebo povolání, ochrany života, zdraví nebo majetku. Právo nabývat, držet a nosit zbraně by bylo ústavně chráněno jen ve vztahu k zajištění bezpečnosti ČR. Nebylo by jasné, v jakých případech by šlo o ozbrojování k zákonným účelům a kdy by se jednalo o ozbrojování k účelu zajištění národní bezpečnosti. Situace by pravděpodobně musely interpretovat až soudy. Právní zmatek v takto vážné věci je zbytečný a nebezpečný.

6) Kompetenční odpovědnost za bezpečnost a obranu země, o kterou má oficiálně v navrhované novele jít, má Ministerstvo obrany. To s novelou rezolutně nesouhlasí a svůj nesouhlas má solidně vyargumentován. Podle tohoto ministerstva jde dokonce novela proti zájmům státu, protože narušuje koncepci bezpečnosti státu, je v rozporu s mezinárodními závazky a nemá jasný aplikační dosah. Je zcela na místě brát postoj odborníků gesčního ministerstva velmi vážně. Bez důkladného výcviku a bez jasné organizace (nic z toho novela neobsahuje) nebude deklarovaných cílů (pomoci s obranou země) dosaženo, naopak se zvyšuje riziko nepřiměřených či zmatečných a nebezpečných zásahů. Zkrátka, po přijetí novely by mohlo v naší zemi být bezpečno méně, ne více.

____________________
1) More Guns Do Not Stop More Crimes, Evidence Shows: Scientific American, Oct 2017/
2) How to Reduce Shootings: NY Times, Nov 2017