Reforma výzkumu a vývoje - už zase chtějí rušit Akademii věd??

21. 09. 2007 | 13:06
Přečteno 7600 krát
V tisku (především v Hospodářských novinách) se v poslední době objevilo několik článků o zřejmě zásadní reformě organizace a financování českého výzkumu a vývoje (VaV), jejíž návrh připravuje vládní Rada pro VaV. Ačkoli zatím žádný oficiální návrh zveřejněn nebyl, leccos se proslýchá, protože na návrhu samozřejmě pracuje řada lidí z akademické obce.

Jedním diskutovaným aspektem je snížení počtu rozpočtových kapitol, ze kterých by se napříště VaV měl financovat (nyní je jich plných 22), dalším vznik Ministerstva pro VaV, ještě dalším to, jestli je možno výsledky získané jednotlivými pracovišti nějak kvantifikovat a podporu pak odvozovat od takto měřené produktivity.

Pokud jde o snížení počtu poskytovatelů podpory pro VaV:
Bylo by jistě žádoucí snížit počet relevantních rozpočtových kapitol na nezbytné minimum; je však třeba, aby tento krok nebyl čistě formální. Myslím, že pro zefektivnění VaV by bylo dobré zrušit hlavně podporu VaV menšími poskytovateli resp. poskytovateli, u nichž je jejich samostatná podpora VaV málo účelná. Domnívám se, že by bylo dobré zachovat pouze následující poskytovatele podpory VaV: MŠMT, Akademie věd ČR (AVČR), Grantová agentura ČR, Technologická agentura (nově vytvořená pro aplikovaný výzkum) a Úřad pro výzkum a vývoj (jako následovník současné Rady pro výzkum a vývoj a předchůdce budoucího Ministerstva pro výzkum a vývoj). Myslím, že výzkumné programy všech ostatních resortů by mohly být snadno administrovány některým z těchto pěti poskytovatelů; zajistila by se tak srovnatelná kvalita hodnocení a kriterií přidělování podpory. Zatím se však zdá, že z politických důvodů hodlají tvůrci reformy zachovat prostředky pro VaV pro několik ministerstev, a zcela nelogicky zahrnout AVČR a GAČR pod Úřad pro výzkum a vývoj – zřejmě proto, aby se ryze formálně snížil počet subjektů, ale možná spíše proto, aby se učinil první krok k pozdějšímu zrušení

Pokud jde o Ministerstvo pro výzkum a vývoj:
Myslím, že návrh na jeho vznik je velmi správný. Pokud má být VaV skutečnou prioritou naší společnosti, pak se o tuto oblast musí starat někdo na skutečně vysoké politické úrovni. Myslím, že je přitom důležité, aby příslušný ministr nebyl silný jen stranicko-politicky, ale aby to byl i člověk, který má s VaV bohaté vlastní zkušenosti; tak tomu bývá i v těch zemích, které podobné ministerstvo již mají. Rozhodně si nemyslím, že přes toto ministerstvo by měly téci veškeré prostředky pro VaV – jeho hlavním úkolem by mělo být starat se obecně o vytváření co nejlepších podmínek pro VaV (vybojovat pro tento resort co největší podíl ve státním rozpočtu, prosazovat zákony usnadňující spolupráci mezi výzkumnými institucemi a průmyslem a vznik spin-off firem, odstraňovat překážky pro zaměstnávání výzkumníků z jiných zemí, atd.), koordinovat všechny další samostatné poskytovatele a sestavovat rozpočet pro oblast VaV – tedy v zásadě věci, o které se na mnohem nižší a pouze poradní úrovni stará nyní Rada pro výzkum a vývoj.

Pokud jde o rozdělování prostředků na základě předchozí kvantifikované výkonnosti:
Myslím, že je to určitě správný princip - tedy dávat důsledně víc tomu, kdo toho již v minulosti prokazatelně víc dokázal (a ne jen nasliboval). Ostatně ve vší skromnosti říkám, že jsem se jako dřívější předseda Odborné komise RVV dost zasloužil o aplikaci tohoto principu pro hodnocení výzkumných institucí. Je ale důležité, aby tento systém byl opravdu co nejsprávněji a nejspravedlivěji nastaven, aby v něm nebyly zabudovány prvky, které by vedly např. k samoúčelné produkci knih nebo nerealizovatelných patentů, za které by se automaticky přidělovaly body. Je také důležité, aby zásada “peníze úměrně získaným bodům” byl sice hlavním, ale ne absolutním a zcela neměnným mechanickým principem – musí zde být prostor pro “moudré” oprávněné korekce.

V současném návrhu (a zvláště ve veřejných i zákulisních diskusích o něm) bohužel opět evidentně ožívá dlouhodobý boj proti samostatnosti Akademie věd či přímo proti její existenci, jakoby právě tato instituce byla nějakým hlavním problémem naší vědy. V diskusích se neustále opakují formulace o “stalinském mastodontu”, odtrženosti ústavů AV od vzdělávání studentů, atd. Není tomu tak – instituce obdobné AV existují v téměř všech vyspělých zemích (např. německé Ústavy Maxe Plancka, francouzská CNRS a INSERM, americké National Institutes of Health a National Laboratories, britské ústavy National Reserach Council, atd.), na mnoha ústavech AV tvoří více než třetinu osazenstva studenti (doktorandi a diplomanti), spousta z pracovníků AV pravidelně na vysokých školách přednáší a s kolegy na univerzitách intenzivně spolupracuje (např. na našem ústavu tři čtvtiny vedoucích vědeckých pracovníků pravidelně přednáší na 5 fakultách, pracovníci našeho ústavu zajišťují každoročně 28 semestrálních přednáškových kursů). AV by jistě mohla být mnohem lepší (a bylo by potřeba, aby vedení AV v tomto směru bylo mnohem aktivnější), ale myslím, že většina ústavů AV stále patří k tomu nejlepšímu v české vědě. Hlavním důvodem toho, proč se tak urputně bráníme zahrnutí pod MŠMT nebo nějaké jiné ministerstvo je, že prostředí v AV je nesrovnatelně lepší než např. na vysokých školách – právní samostatnost jednotlivých ústavů, mnohem méně byrokracie, daleko pružnější kontakt s nejvyšším vedením AV. Určitě zcela zásadním pozitivním aspektem je to, že lidé ve vedení AV (členové Akademické rady, předseda AV) jsou voleni z řad vědeckých pracovníků a chovají se proto mnohem zodpovědněji než nějací státní úředníci.

Myslím, že v chystané reformě bychom se měli v první řadě soustředit na ta nejproblematičtější a nejbolavější místa v našem výzkumu a nerušit ty části, které jsou relativně stabilizované. Tím ovšem neříkám, že bychom v AV neměli konečně nastartovat náročný “program vysoké kvality” a zbavit se co nejdříve veškerého zbývajícího “suchého dřeva” – bez ohledu na to, jestli “je to jinde ještě horší”.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Yale napsal(a):

Drahy pane profesore,

je to proste. Profesor Paces jeste nedavno nebyl, mirne receno, stoupencem prilisne samostatnosti ustavu AVCR. No vidite, "sam rad musel uznat", ze zajem oborovych klanu o parcelaci nezvrati.

Byla mu nabidnuta naplast v podobe medialni sance byti prezidentem.

A k Vasemu primeru o suchem dreve: Suche drevo k biotopu patri.
P.S.:
Jsou sklenene podlahy v ustavu, ktery ridite, rozumnou investici do vedy?
21. 09. 2007 | 14:38

Xaver napsal(a):

Pro mě se stalo téměř symbolem polistopadové doby a jejího vztahu k výzkumu, když jsem viděl brzy po převratu v areálu Ústavu A.S.Popova prodávat boty. Fakt je, že Akademie Věd má řadu pěkných budov a to mnohým privatizátorům z ODS asi nedá spát. Když sleduji některé kroky našich prodejných představitelů, tak mám vtíravý poci, že není zájem, aby země montoven a základen měla vzdělané obyvatelstvo. Nějak nechápu současnou tzv. reformu školství, matematika na středních školách už není maturitní předmět, ve sdělovacích prostředcích o vědcích a jejich úspěších slyšíme pomálu - celebritami se stávají sportovci "vyvolení", v podnicích se významné pozice obsazují ne podle schopností, ale podle známostí.....
21. 09. 2007 | 14:38

Yale napsal(a):

Matematiku jako maturitni obor odstranila stranicka souputnice profesora Horejsiho, Petra Buzkova.
21. 09. 2007 | 14:40

vaclavhorejsi napsal(a):

Yale:
Nejsem (a nikdy jsem nebyl) clenem zadne strany.
Schodiste v nasi nove budove je skutecne trochu extravagantni, ale je to jediny architektonicky trochu originalnejsi prvek; zvyseni ceny oproti "obycejnemu" schodisti nebylo nijak enormni (asi 0.5% ceny cele stavby).
21. 09. 2007 | 15:02

bigjirka napsal(a):

Další ministerstvo? Jo, napíšu, co si myslím, a Stejskal mne zase smaže :-(
21. 09. 2007 | 15:08

Jan napsal(a):

Dnes se bohužel v české vědě publikuje řada samoúčelných článků, které nikdo nečte a jejichž jediným smyslem je zvýšit počet publikací daného autora. Aby byl tento nešvar odstraněn, bylo by potřeba mnohem více přihlížet k počtu citací a nikoli publikací.
21. 09. 2007 | 15:14

aaa napsal(a):

tu meli zrusit jiz davno; nebo lepe receni se tento komunisticky model nemel zacit. Stejne tam byli vsichni jenom agenti STB, a komousi a ex-komousi; "profesionalni vedci" kteri jenom cestuji a pretahuji myslenky a sami nejsou schopni nic vymyslet.
21. 09. 2007 | 15:32

Yale napsal(a):

Pane profesore Horejsi,

napsal stranicka souputnice, minil jsem politicka souputnice. Prosim o prominuti. Nevedomi zapracovalo. Je to asi tim, ze Vami deklarovane souzneni s CSSD pro me bylo jednim z nejotresnejsich prekvapeni.

Ze je orientace politiky ODS antiintelektualska, je zname, smutne atd.

Ale intelektualni ubohost reprezentace CSSD je natolik zrejma, ze "takticka" kolaborace s ni je temer hrichem.
21. 09. 2007 | 16:09

vaclavhorejsi napsal(a):

Jan:
Samozrejme - pocet clanku je nesmysl - dulezite je jak jsou citovane (s tim koreluje impaktovy faktor casopisu) - prave toto se v tom navrhovanem hodnoceni RVV bere v uvahu (tedy ne "kus jako kus", ale 1 clanek v Nature = 30 clanku v podprumernem zurnalu).
aaa:
takovou hloupost snad ani nema cenu komentovat... Co Wichterle, Holy, atd...
21. 09. 2007 | 16:11

vaclavhorejsi napsal(a):

Yale:
Nevidim zadny rozdil v intelektualni urovni reprezentace obou techto stran...
21. 09. 2007 | 16:14

Yale napsal(a):

Jane,

produkce publikaci kvuli "carce" vzrostla po zpristupneni publikacnich analyz. Hloupa kriteria na posuzovani kvality vedcu se uzivaji masivne i v USA, UK a jinde.

Jeden vymluvny link:

http://www.dcscience.net/go...
21. 09. 2007 | 16:14

Yale napsal(a):

Pane profesore Horejsi,

ale to jsem rad ... Ale to je novy nazor,ze?
21. 09. 2007 | 16:15

Ivan napsal(a):

Je zajímavé, jak dokáže někdo posuzovat intelektuální prvky stran. Domnívám se, že tato úvaha, v dnešním politickém spektru: "podbízení veřejnosti i za cenu lží, politický boj zcela neomalený atd", je zcela zcestná, což dokazují politici sami. Nevím zda-li je vhodné,aby ministerstvo, pod vedením současného vedení, nechci hovořit o politickém přístupu, ale věcném, pokud se vzdělanosti týče, se touto problematikou zabývalo. Těžko nesu přes srdce, názor, že matematika je biflování, a domnívám se, že autoři těchto myšlenek, ve škole trpěli. Toto lidé se spíš vzdělanosti chtějí pomstít, za to utrpení, jak mohou rozhodovat o AV, což by měla být meta vzdělanosti. Dokonce se domnívám, že současná reforma, je spíš forma, špatně instalovaného přání. Jinak pane docente, pomáhejte AV, potřebuje to, ale chraňte ji před výše uvedeným.
21. 09. 2007 | 16:51

hypertenze napsal(a):

Pane profesore,
z Vašeho článku je zcela jasná účelovost a partikulární zájmy, které hájíte. Vám nejde o prospěch české vědy, Vám jde pouze o osobní prospěch.
21. 09. 2007 | 16:53

Líný černý pes napsal(a):

Akademie věd asi zrušena nebude, ke by se pak vědci stekávali, měla by jen víc navenek presentovat naši vědu nejen v zahraničí ale i uvnitř republiky, abychom my ostatní nevědci, nejen vybraní vědci, měli informace, že zas někdo z našich akademiků dosáhl úspěchu. Možná by to chtělo pořídit někoho, kdo ani tak není dobrý vědec, ale by uměl vědu dobře "prodat". Vědci sami mnohdy nejsou propagace svých výsledků schopni, povětšinou protože hovoří tak odborně, že jim rozumí zas jen vědec, no a nevědci se nudí, nechápou a věnují pozornost něčemu jinému.
Ten "prodávající" by měl mít vědu a vědce rád, jinak by to dopadlo jako reklama na prací prášek.
Ani komunisti naši vědu nezlikvidovali, jen ohnuji několik hřbetů, v tom je dle mého síla vědy.
21. 09. 2007 | 17:10

T. Vlnka napsal(a):

A už tu máme zase známé ... Wichterle, Holý ... ještě chybí Heyrovský. K uzívání:)))

Přemýšlet o zrušení AV v roce 2007 je spíš legrace. On to vždycky někdo tak nějak plácne, myslí si, že je zajímavý, ale je směšný. Dnes přeci AV není co bývala. Na začátku 90. let prošla razantní reformou. A teď je jaká je. Funguje a žádný rozumný člověk ji nemůže chtít zrušit. A ani zrušena nebude. Snad. Nemá nic společného s čímkoliv komunistickým, stalinským etc. a dokonce není ani zastaralá. Brát AV samostatnost a zahrnovat ji kamkoliv je nesmysl. Proč to dělat? Jaké by byly rozumné argumenty pro? Snad získání kontroly na financemi, což se zdá býti úmyslem podezřelým a poněkud nečistým.

Soustředit tok financí do 5 instituci mi přijde jako velmi rozumná myšlenka. Na jedné straně je to počet přiměřený, aby se zabránilo neúčelnému plýtvání. Na straně druhé je to dost na to, aby se moc nesoustředila do rukou omezeného počtu lidí. Tedy teoreticky. Ale zní to pěkně. Hlavně by se bez pardonu měla zrušit ta spousta výzkumných pidiinstitucí, kde se opravdu nic nezkoumá. Vyjma kávové sedliny 3x denně. Pak by loicky zbylo více peněz na to málo kvalitního, co máme. To by ale vyžadovalo striktní, jasná a superkvalitní pravidla. Aby o nich nebylo pochyb. Obtížný úkol. On se ale často zjeví někdo lítostivý, vytáhne kartu sociální únosnosti a spravedlnosti a všechna snaha je marná. Přijde někdy někdo, kdo se konečně povznese nad tyhle pseudoprolémy? Jsem skeptický. Ale světovou vědu naše AV moc neovlivní a ta česká je jaká je. Tak je docela jedno, jestli se přidá více peněz nebo méně peněz. Hlavně že se přidá. A to není sarkasmus.

A jestli se postavila nová budova, tak to je moc dobře. Ono totiž pracovní prostředí taky ovlivňuje zaměstnance. Pokud teda přijdou do práce:) Máte nějaký motivační nástroj, aby Vám český vědec přišel do práce? Myslím třeba ráno, případně časně dopoledne. A pak pracoval? Výstupy nejsou důležité. Zaměřil bych se výhradně na vstupy a proces. Ony by totiž výstupy a měřitelné výsledky a produktivita etc. byly důležité pouze pokud by se jednalo o rozrůznění mezd a finančních podpor. Jinak je to ztráta času.

A smím-li se ptát. Kolik reláně stálo to schodiště. A ono je opravdu celé skleněné? A povolují vaše vnitřní předpisy nosit i sukně?

Ad intelektuální úrověň politiky. Což takhle nědy místo "intelektuální úrovně" hodnotit intelektuální poctivost.
21. 09. 2007 | 19:35

Jan napsal(a):

Vážený pane profesore, jak jsem se dozvěděl v zajímavém článku o citacích publikovaném letos v Pokrocích mat. a fyz. (bohužel nevím v kterém čísle - nejsem již v práci a tento časopis není online), tak v Nature Vol. 435 (2005), pp 1003-1004 naleznete pěkný editorial "Not-so-deep impact" s podtitulkem "Research assessment rests too heavily on the inflated status of the impact factor".
http://www.nature.com/natur...

Píše se tam, že impaktní faktor časopisu je v podstatě určen malým procentem nejcitovanějších článků (v Nature se 25% nejcitovanějších článků zasluhuje cca 90% citací). Jde tedy o to, že všechny články např. v Nature nemají stejnou úroveň. Některé jsou "nobelovské", jiné tam tak tak prolezly (v Česku díky i za takové). Myslím si, že články řekněme starší pěti let by se měly hodnotit výhradně podle počtu citací daného článku a nikoli podle impaktního faktoru.
21. 09. 2007 | 22:22

Vaclav Horejsi napsal(a):

Jan:
Samozrejme je nejlepsi hodnotit skutecny vyznam nejake prace (nebo souboru praci daneho badatele) skutecnou citovanosti. To se ale da udelat az s urcitym odstupem (napr. za 5 let a vice), a to uz je asi trochu moc pro zhodnoceni aktualni produktivity. Proto se pouziva hodnoceni zalozene na impaktovem faktoru (IF) casopisu, ve kterem byla prace prijata. IF z definice dobre koreluje s tim, jaka je ocekavana skutecna citovanost (samozrejme se jedna o statisticke zalezitosti, takze nesmi prekvapovat vyjimky). V danem oboru plati, ze cim je vyssi IF urciteho casopisu, tim obtiznejsi je dostat do nej praci (vetsi konkurence jinych kvalitnich rukopisu, vetsi narocnost recenzentu).
Ano, je pravda, ze v tech opravdu spickovych zurnalech je anomalne velky rozdil v citovanosti tech hornich treba 25% a toho zbytku. Ale verte, ze dostat clanek do Nature nebo Science neni zadna legrace, a ve velke vetsine pripadu to musi byt opravdu vynikajici veda. S tim, ze i tam obcas neco "ujede" je asi nutno pocitat...
Mozna nejlepsim ukazatelem charakterizujicim dlouhodobou produktivitu zvlaste starsich badatelu je krome celkoveho poctu citaci nebo citovanosti nejcitovanejsich praci take tzv. Hirschuv index, udavajici, kolik ma publikaci (n), ktere byly alespon n-krat citovany (takze kdyz ma nekdo 20 publikaci, z nichz kazda byla alespon 20x citovana, ma H-index 20 (pritom ta nejcitovanejsi mohla byt citovana treba 1000x). O tomhle zpusobu hodnoceni vysel loni clanek ve Vesmiru (http://www.vesmir.cz/clanek... ) a doplnek jeste v letosnim dubnovem cisle Vesmiru na str. 201 (neni volne pristupny online).
Mozna o techhle vecech nekdy napisu blogovy prispevek.

T.Vlnka:
Ano, zajimavym aspektem toho schodiste se sklenenymi castmi jsou ty sukne :-)
Prijdte se podivat, az bude den otevrenych dveri (2.11.)
22. 09. 2007 | 11:04

Karel Mueller napsal(a):

Dobrý večer pane profesore,
nakousl jste jistě složitý a rozsáhlý problém, nicméně pokud bych k tomu mohl říct alespoň pár vět, tak bych požadoval tři věci:
- Přesnou klasifikaci požadavků z hlediska potřeb jednotlivých oborů. Je jasné, že základní výzkum např. v teoretické matematice vyžaduje minimum nákladů, kdežto např. ve Vašem oboru budou náklady na experimantální práce a jejich technické zajištění vysoké.
- S tím úzce souvisí klíčová otázka: Jaký má být výstup a jak to má sloužit české společnosti? Tato otázka vůbec není triviální, věda je věc veřejná a z českých prostředků placená a daňový poplatník má právo se ptát, jaký konkrétní význam to má pro českou společnost. A tady narážíma často na problém, že přínos je vskutku problematický, opravdu kvalitní práce realizuje zahraniční firma a zejména mladý vědec pak k ní odchází do zahraničí
- Na to ovšem navazuje otázka personálního zajištění, špičkoví studenti obvykle odchází do zahraničí, ti velmi dobří mají možnosti u zahraničních firem.
Moje praxe je opravdu bohatá, prošel jsem výzkumem i vývojem (včetně jeho vedení od piky do zahájení výroby) až po TOP manažera výrobního závodu. A tak se vždy takto budu ptát ... četl jsem spoustu zajímavých prací, jejichž praktický výstup byl nulový. Obráceně jsem během dopoledne napsal program jako alternativu k programu za 50 000 EUR (samozřejmě bychom ho celý nevyužili). Takže v mém uvažování tento faktor účinnosti vždy bude.
22. 09. 2007 | 21:57

vaclavhorejsi napsal(a):

Pane Muellere,
ja jsem presvedcen, ze velka vetsina toho, cemu se rika "zakladni vyzkum" k nicemu bezprostredne uzitecna neni, a ze na tom neni nic spatneho. U tohoto druhu vyzkumu zalezi hlavne na tom, jak je "kvalitni" resp. "dulezity", posuzovano ocima ostatnich kolegu v oboru (coz se pozna podle toho, do jak prestizniho casopisu se to podari umistit a jak je to "citovano").
Velka vetsina objevu ocenenych Nobelovou cenou ma tuto "nepraktickou" povahu.
Ja jsem o techto vecech psal v jednom predchozim prispevku (http://blog.aktualne.centru...)
23. 09. 2007 | 13:47

vaclavhorejsi napsal(a):

Ten odkaz vam asi asi nefunguje, tak to posilam nize cele:

K čemu vlastně v naší malé zemi potřebujeme výzkum?

Politici již řadu let zdůrazňují, že je třeba položit důraz na aplikovaný výzkum, který přináší rychle konkrétní ekonomické efekty. Je opravdu smutnou skutečností, že aplikovaný výzkum je u nás v dosti špatném stavu a jeho efektivnost je mírně řečeno neuspokojivá.
Bylo by však velmi krátkozraké přehlížet problémy (a snad i samotnou oprávněnost existence) druhého základního pilíře - základního výzkumu, který na tom také není moc dobře. Základní i aplikovaný výzkum ve vyspělých zemích státem a soukromou sférou podporovány v osvědčených vzájemných proporcích a pomocí odlišných nástrojů. A co je zásadně důležité – k hodnocení jejich efektivnosti se používají zcela odlišná kritéria. U aplikovaného výzkumu, a ještě mnohem spíše u průmyslového vývoje, je zcela jasným kritériem jeho ekonomický dopad vyjádřitelný finančně – za kolik korun se prodalo vyvinutého nového produktu, jaké přínosy měla nově vyvinutá technologie, atd.
K čemu tedy vlastně naše společnost potřebuje základní výzkum (t.j. vědu)? Jakým způsobem se vrací investice do ní vložené? Jak se pozná, že je tento druh výzkumu opravdu kvalitní? Lidé si většinou myslí (a mnozí vědci tento názor ještě populisticky podporují), že věda je zde hlavně od toho, aby produkovala objevy, které okamžitě přebírá aplikovaný výzkum a průmyslový vývoj a přeměňuje je v komerčně zužitkovatelné výrobky. To je iluze, a to zvláště v malých zemích, jako je naše. Drtivá většina objevů s výrazným technologickým využitím bude vždy učiněna jinde než u nás – vždyť naše věda tvoří jen méně než 1% dnes již zcela globalizované vědy světové! Velká většina našeho základního výzkumu je skutečně na první (ale i na druhý) pohled „neužitečná“: týká se nejčastěji nějakých nových, pokud možno co nejzáhadnějších jevů bez přímé souvislosti s nějakým praktickým problémem. Hlavním produktem takového teoretického bádání je „pouze“ publikace v odborném časopise a kritériem kvality je to, jak prestižní mezinárodní časopis takovou studii přijme k otištění a jaký pak bude mít ohlas u kolegů v oboru po celém světě. Laikovi se to může zdát marnotratné a může volat po něčem cílenějším a praktičtějším. Je tedy snad základní výzkum jakýmsi luxusem, který slouží jen k tomu, aby se uspokojily záliby podivínů sbírajících vzácné brouky, hledajících bizarní elementární částice nebo objevujících zvláštnosti genů pavouků? Nikoli! Vypadá to sice paradoxně, ale právě tento zdánlivě odtažitý základní výzkum poháněný zvídavostí a ctižádostí vědce se osvědčil jako nejplodnější přístup k odhalování fundamentálních zákonitostí v přírodě, jejichž znalost se pak zprostředkovaně bohatě vyplatí i prakticky. Mnohým ekonomům jistě kdysi připadal jako samoúčelné hraní výzkum genetiky mušek octomilek, bizarních faktorů ovládajících dělení kvasinek či paprsků ze smolince. A přece z toho nakonec vzešly věci, které naprosto změnily náš svět. Určitě tedy platí, že „nejlepší praxí je dobrá teorie“.
Hlavní význam kvalitního (a toto slovo je opravdu zásadně důležité) základního výzkumu ale spočívá zvláště v malých zemích v tom, že je klíčovou a zcela nepostradatelnou součástí vysokoškolského a postgraduálního studia a tedy zásadním způsobem přispívá k výchově nejkvalifikovanějších odborníků.
23. 09. 2007 | 13:53

vaclavhorejsi napsal(a):

dokonceni:

Ve zdravě fungujícím systému někteří z nich sice zůstanou zase badateli, ale většina odejde do aplikovaného výzkumu, nebo se z nich stanou manažeři a řídící pracovníci, kterým už zůstanou vlastní principy tvůrčího řešení problémů a kritického prověřování skutečností, které tvoří podstatu vědy. Nedostane-li se vysokoškolským a postgraduálním studentům důkladného kontaktu s kvalitní vědou, nebudou později schopni přejímat a tvořivě aplikovat výsledky rychlého světového technologického pokroku a naši odborníci ani nebudou schopni posoudit kvalitu nakupovaných licencí. Hlavní význam základního výzkumu je prostě dlouhodobý a dá se jen obtížně zhodnotit nějakými jednoduchými účetními metodami. S ekonomickým přínosem investic do základního výzkumu to je tedy velmi podobné (jen na vyšší úrovni) jako s investicemi do všeobecné vzdělanosti: vláda nějakého zaostalého tropického státu si také může říci, že se nevyplatí investovat do odstranění analfabetismu – vždyť sbírat kokosové ořechy a lovit ryby lze dobře i bez znalosti čtení a psaní a jako ekonomicky zdůvodnitelné inovace postačí lepší sítě….
Aby bylo jasno – naprosto nepopírám nutnost účinně podporovat aplikovaný výzkum. Ale nesmí se stát, aby stát krátkozrace zanevřel na výzkum základní a po deseti letech toho trpce litoval. Je nejvyšší čas, abychom jasně řekli, kolik budeme v dlouhodobé perspektivě investovat do opravdu kvalitního základního výzkumu a kolik (a jak) do opravdu efektivního aplikovaného výzkumu a vývoje.
Financování našeho výzkumu se v posledních 8 letech skutečně výrazně zlepšilo – proto by všem zodpovědným činitelům mělo být jasné, že peníze se dají dobře využít nebo naopak promarnit jak v základním tak v aplikovaném výzkumu.
23. 09. 2007 | 13:53

hk napsal(a):

no jo pan Horejsi jako hlasna trouba CSSD by chtel reformovat, jak usmevne
23. 09. 2007 | 15:54

bigjirka napsal(a):

Nevím, zdali jsem správně rozumě - možná je to zkratkovité - ale nějak jsem rozuměl tomu, že základní výzkum se hodí hlavně k výchově studentů? Ale pak by tedy měla být Akademie zrušena a převedena pod VŠ?
23. 09. 2007 | 20:21

Karel Mueller napsal(a):

Pane profesore,
děkuji za obsáhlou odpověď ve které jste se musel dotknout otázky, kterou jsem v podstatě provokoval: Jak v našem "globalizovaném" státě tuto koncepci správně udělat. Obhajujete hlavně základní výzkum a tak se na tuto oblast trochu podívejme.
Především je zde otázka, co dát na "oltář poznání". Tady opět musím udělat klasifikaci oborů podle nákladů a pak se ptát, jaký to má význam z hlediska prestiže národa (zastaralý pojem, že?) a amozřejmě jaká je přínosnost pro světovou vědu. Je jasné, že v některých oborech lze zahrát za mámo peněz mnoho muziky, např. v matematice nebo teoretićké fyzice. Kromě toho astronomie a teoretická fyzika patří v laické veřejnosti k nejoblíbenějším vědeckým oborům, takže světová kapacita v těchto oborech by nás řádně "zviditelnila". Nejváženější práce jsou ovšem v oblasti lékařství (pochopitelné) a tady platí, že
zdraví a ženská krása jsou zlatý důl, takže výzkum v této oblasti je bohatě financovaný hlavně v USA firmami a my můžeme jen po pečlivém zvážení rozhodnout o participaci. Fenomen jako pan prof. Holý se samozřejmě neobjeví každý den, ale v zásadě nejde o mozky, jde o prostředky. Vzal jsem jen krajní případy, takto by bylo nutné zvážit a pečlivě analyzovat celou oblast vědy, teprve pak stanovit priority.
23. 09. 2007 | 22:54

Karel Mueller napsal(a):

Další obast se týká úrovně VŠ a výchovy odborníků. Tady bych uvedl pár postřehů na podkladě mých opravdu bohatých zkušeností. Dospěl jsem k závěru, že jakoukoliv duševní práci může vykonávat "par ecellence" člověk, který stojí alespoň o stupeň výš, než jsou požadavky tohoto oboru. Hezky to lze ukázat v exaktních vědách: Na vrcholu jsou lidé, kteří zvládli kvantovou gravitaci (těch je ovšem i ve světě "do mariáše"), mohou dělat vrcholně obecnou relativitu i kvantovou fyziku. Dále relativisté či kvantoví fyzikové mohou dělat vrcholně jakýkoliv obor aplikované fyziky (požaduje STR a nerelativistickou kvantovou mechaniku), fyzici tohoto oboru mohou dělat vrcholně jakýkoliv technický obor a takto lze pokračovat.
Hlavní přínos vědecké praxe? To záleží na tom, jaké má dotyčný vzdělání - opět mohu mluvit jen za exaktní vědy. Především by měl prohloubit teoretické znalosti (které pak zůstávají trvale) a především řešení vědeckého úkolu ho nutí myslet analyticky a systémově. Tento úkol by ale měla už obsahovat výuka vyšší matematiky, na požadované úrovni to ale dělá snad jen MF a FJFI, dobrou školou sysémového myšlení je algoritmizace obsáhlých procesů všeho druhu. Ale to jsem se dostal někam úplně jinam, Výchova odborníků patří na VŠ a z hlediska tohoto úkolu by mělo být příslušné pracoviště VŠ podřízeno. Ale ve většině oborů je dnes úspěch alespoň sledovat světovou špičku a opět rozhodnout jak s kým spolupracovat, kromě výchovného vědeckého aspektu jde především o to, aby se neztratil kontakt se špičkou a měli jsme přístup na odpovídající světová pracoviště.
Poslední otázka se týká vědeckého přínosu z dlouhodobého hlediska směrem k české společnosti. Její zodpovězení je v době "globalizace" nejobtížnější, protože vždy musí vyjít z plánované koncepce rozvoje vědy a hospodářství a v tomto případě to samozřejmě nemůžeme řešit sami. Pokud jde o schopnost vedení státu vypracovat onu koncepci v návaznosti na další rozvoj ... tady bych byl dost velký realista.
23. 09. 2007 | 23:31

Jan Kriz napsal(a):

Vážený pane profesore,
uznávám, že Vaše úvahy nepostrádají logiku a v postatě s nimi mohu souhlasit. Bohužel hodnocení kvality publikací pomocí impact faktoru má ještě i další úskalí, která nikdo z diskutujících nezmínil. Mám na mysli velikost čtenářské obce v daném oboru, která zásadně ovlivňuje možnou maximální výši IF. Do více méně obecněji orientovaných časopisů jako je Nature a Science se povětšinou vysoce specializované a úzce zaměřené clánky nehodí. Například významná klinická studie provedená v oboru kardiologie je "zajímavá" pro miliony kardiologů, kteří ji pak budou i mnohokrát citovat. Přitom za ní nemusí být žádná velká věda, stačí porovnat dva léky u několika tisíc pacientů, data zpracuje několik statistiků a IF 15 i víc je na světě.
Možná stejně významná nebo i významnější práce v oboru např. parazitologie nemá šanci na srovnatelný počet citací prostě proto, že parazitologická obec je mnohem menší. Můj názor vychází z porovnání IF nejlepších oborových časopisů, a ty se výrazně liší.
24. 09. 2007 | 04:34

Vaclav Horejsi napsal(a):

Jan Kriz:
Samozrejme mate pravdu, co se tyce oborovych rozdilu v citacnich zvyklostech a IF prislusnych casopisu. To je "osetreno" tim, ze firma ISI, ktera vydava Web of Science a podobne scientometricke produkty, rozdelila casopisy do oborovych "clusteru". V hodnoceni zavadenem RVV se vzdy normalizuje k medianu prislusneho oboroveho clusteru.
Kupodivu, tyto hodnoty nejsou pro vami uvadene priklady prilis odlisne - u kardiologie je to 1.7 (nejvyssi hodnota 10.9), u parazitologie 1.5 (nejvyssi hodnota 6.05)
Ten Nature a Science jsou vyjimky, ale moc bych se jimi nezatezoval, dokud nasi badatele nebudou v techto mediich publikovat aspon 10x casteji nez dosud :-).
Jinak jsou docela ilustrativni oborove rozdily tech medianu IF v dalsich "vetsich" oborech:
vsemozne bio-med-obory 2.2 - 2.5 (podle oboru)
chemie 1.5 - 1.7 (podle oboru, nejvic fysikalni)
fyzika 1.1-1.5 (podle oboru)
matematika 0.5 - 0.7 (podle oboru)
zoologie 0.9
ekologie 1.4
ekonomie 0.6
historie 0.3
psychologie klin. 1.2
sociologie 0.5
pravo 0.7
24. 09. 2007 | 08:01

T. Vlnka napsal(a):

Přeji pěkný den. Děkuji za pozvání, bohužel jsem dost zaoceánský:( Nicméně první věc, kterou chci v Praze někdy vidět je Vaše schodiště a jeho aspekty:))) Pokud je stejně solidní jako tyto blogy, tak jsem na něj velmi zvědavý.

Bibliometrická diskuse je opravdu pozoruhodná. Jen pro zajímavost. Docela dobrá je metoda britské Research Assessment Exercise, která každých 5 let hodnotí kvalitu výzkumu britských vysokoškolských institucí. Účelem je samozřejmě optimalizovat alokaci financí, které poskytují regionální rady pro vysoké školy. Hodnocení vyvolávalo řadu polemik, ale postupně se zdokonalovala celá metodika hodnocení. Nyní je plánováno na rok 2008. Hlavně to má jasná pravidla. Myslím, že by něco takového bylo aplikovatelné i v Česku.

Odkaz: http://www.rae.ac.uk/

K impact factoru. V zajímavém článku z minulého roku autoři píší o ISI IF spíše jako o indikátoru popularity, který toho málo říká o významu časopisu. Populárnější a více citované jsou časopisy publikující kromě originálních prací i review. Ilustrativní je kombinace s jiným hodnotícím nástrojem - PageRank algorithm (používá se tuším někdy od konce 70. let). Výsledkem je Y-faktor, který lehce zamíchá pořadím v žebříčku. Obávám se ale, že tyto nuance jsou mimo naši rozlišovací schopnost.

Odkaz: Bollen, J. et al. Scientometrics. 2006. vol. 69.669-687.
24. 09. 2007 | 13:07

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Alvarová Alexandra · Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bednář Miloslav · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bezděk Vladimír · Bezděková Iva · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Boudal Jiří · Brom Zdeněk · Burian Jan · Bursík Martin C Candole James de · Cimburek Ludvík · Cvrček Václav · Cyrani Pavel Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra E Ehl Martin F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gattermayer Josef · Gazdík Petr · Gregor Kamil H Haas Tomáš · Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hesová Zora · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Hollan Matěj · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honsová Dagmar · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hubatka Miloslav · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hudema Marek · Hůle Daniel · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janouch František · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kalhousová Irena · Kalousek Miroslav · Kania Ondřej · Karfík Filip · Kasl Jan · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klepal Jakub · Klíma Vít · Kněžourková Tereza · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Krnáčová Adriana · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Lešenarová Hana · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Liška Ondřej · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Matoušek Karel · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Mihulka Stanislav · Michalčák Ján · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mládek Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel · Musil Aleš N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Opatrný Martin P Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pírko Štěpán · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Polák Milan · Potměšilová Hana · Potůček Martin · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Rezková Alice · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sokol Tomáš · Soukenka Petr · Sportbar · Spurný Matěj · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Suchardová Michaela · Sůva Lubomír · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Špidla Vladimír · Špinková Martina · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Šumbera Filip T Tejc Jeroným · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tutter Jiří U Uhl Petr · Urban Jan · Urban Václav V Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek · Vondráček Ondřej W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy