Chobotnice na Letné, prezident uvázaný k bagru...

28. 10. 2007 | 19:11
Přečteno 10239 krát
Do neobyčejných rozměrů se rozrostla diskuse o projektu Národní knihovny na Letné. Spousta úctyhodných lidí hlasitě protestuje proti tomu, že se primátor Bém postavil proti realizaci Kaplického projektu „chobotnice“, ačkoli ten byl vybrán v řádné soutěži odbornou porotou.
Na druhé straně pan prezident, pražští zastupitelé za ODS, někteří architekti (včetně těch, kteří v soutěži neuspěli), a nejnověji také Milan Knížák, buď projekt odmítají, nebo by chobotnici rádi viděli někde jinde než na Letné.

Neodolal jsem tedy pokušení říci k tomu neskromně také své mínění, dokonce vlastně již podruhé http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/vaclav-horejsi.php?itemid=1138 .

Zcela již předem přijímám výtku, že této věci nerozumím a měl bych se držet své molekulární imunologie (kteréžto rady se mi v diskusích pod mými články dostalo již mnohokrát), takže mi moji opovážlivost prosím promiňte.

Nikdy bych si nemyslel, že budu souhlasit s Milanem Knížákem (viz http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/vaclav-horejsi.php?itemid=999) nebo se zastupiteli za ODS – ale je to tak, život přináší velká překvapení. Také já, zřejmě na rozdíl od velké většiny českých vzdělanců, si myslím, že by se ten projekt na Letné neměl realizovat. Důvodů vidím několik.

1. V průběhu soutěže se změnila pravidla a nedodržení původně závazného technického požadavku bylo u vybraného projektu tolerováno. To jasně znevýhodnilo ostatní účastníky. Zamlčování a bagatelizace této věci mi připadá jako záměrná manipulace.

2. Ačkoli opravdu nejsem v této věci expertem, zdá se mi, že by bylo lepší důkladně rekonstruovat a rozšířit prostory v Klementinu a postavit někde nepříliš nákladné depozitáře. Myslím, že by k tomu byla příznivá situace zvláště proto, že se z Klementina brzy odstěhuje Státní technická knihovna, pro kterou se staví poměrně velkorysá nová budova v Dejvicích.

3. Návrh ing. arch. Kaplického se mi vůbec nelíbí... Možná jsem příliš konzervativní, ale nelíbí... A souhlasím také s tím, že tento styl je vlastně jakési trochu „nemoderní“ retro z 60. let.

4. Nevěřím, že tato stavba bude stát pouze ty 3 miliardy; vsadil bych se, že se to výrazně prodraží (a to nemluvím o asi obtížné a drahé údržbě nestandardního povrchu)..

4. Letenská pláň by se podle mého názoru neměla zastavovat, ale ponechat jako park a plocha pro sportování, pouštění draků a cirkusové stany.

ALE HLAVNĚ – je vůbec v dnešní „elektronické“ době správná taková koncepce knihovny?
Ještě před deseti lety byly knihovny na universitách a ve výzkumných ústavech velice rušnými místnostmi. Nová čísla odborných časopisů byla „podpultovým zbožím“ a velmi záleželo na dobrých vztazích s knihovnicí, abych si je mohl půjčit přes víkend domů já a ne některý jiný vědychtivý kolega. Teď je to úplně jinak - knihovny zejí prázdnotou, protože všechno důležité je dostupné elektronicky „online“. Velmi rychle se digitalizují i staré ročníky a knižní fond. Celá knihovna je tedy každému dostupná na jeho počítači (pokud si ústav zařídí příslušné předplatné), nikomu se nechce chodit do papírové knihovny.

Online přístup k odborným časopisům je pro badatele jedna z nejdůležitějších věcí - věda se bez toho postě vůbec nedá dělat. Je to součást základní infrastruktury, právě tak jako třeba telefon, elektřina nebo laboratoře.

To, jak je v současné době zajišťován na českých výzkumných pracovištích a universitách online přístup k odborným časopisům, má však daleko k ideálu. Jednotlivé instituce si nekoordinovaně předplácejí časopisy, v některých případech se to děje prostřednictvím větších či menších konsorcií institucí, která velkorysejší prostředky získávají v rámci účelového financování prostřednictvím speciálních programů, v nichž je potřeba jednou za několik let sepsat jakýsi pseudoprojekt zdůvodňující vždy znova a znova, že tyto časopisy jsou potřebné; po skončení „projektu“ se opět píší málo smysluplné „závěrečné zprávy“ zhodnocující využívání zakoupených časopisů, a to, jaký užitek to přineslo.Právě nyní toto šílenství opět začíná, neboť se chýlí ke konci ty předchozí „granty“.Jsem přesvědčen, že tento stav je chaotický a velice neekonomický.

Bylo by tedy žádoucí, aby v rámci podpory základní infrastruktury výzkumu zařídila vládní Rada pro výzkum a vývoj nějakým velkorysým způsobem online přístup k co největšímu spektru časopisů pro co nejširší okruh akademických pracovníků (university, AV, ostatní výzkumné ústavy). Potom by stačilo, aby se lokální knihovny staraly jen o celkem výjimečné speciality, nepokryté žádoucím "univerzálním" systémem.

Myslím si, že je to pro naši vědu a vzdělanost záležitost skutečně mimořádného významu; bylo by skvělé, kdybychom tuto oblast měli na nejvyšší světové úrovni (jako tomu je nyní např. ve Finsku). Bylo by to nejen praktické pro uživatele, ale určitě také ekonomické - u vydavatelů by se daly získat maximální množstevní slevy, zamezilo by se mnoha paralelním objednávkám různými institucemi (typické "plýtvání v nedostatku"). Nevím, kolik by to celkem stálo - odhaduji, že tak 200 milionů ročně, ale současné celkové náklady jsou určitě mnohem vyšší...

Nemělo by se tedy uvážit, jestli by nestačilo pořádně zrekonstruovat Klementinum, postavit někde vyhovující depozitáře a hlavně věnovat prostředky na velkorysou digitalizaci všech knižních a časopiseckých fondů a na zajištění online přístupů k co největšímu spektru odborných časopisů?

A úplně nakonec – skutečně mě fascinuje představa pana prezidenta přivazujícího se k bagru na Letné a bránícího svým tělem zrodu chobotnice. To by tedy bylo něco! Česko by konečně proniklo na první stránky světových deníků. Šel bych panu prezidentovi určitě zatleskat, možná bych mu i pomohl s tím připoutáváním...

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Tupelo napsal(a):

S vedomim toho, ze jedina sance jak obstat v celosvetove konkurenci pro Evropu (a tim samozrejme i pro CR) je v technologickem naskoku (tezko kdy budem konkurovat nejprve levnym cinskym, indickym, pote mozna africkym delnikum v zivotnich narocich), bylo by zadouci co nejvic financnich prostredku vrazet do vzdelani. Tim myslim do vzdelani na vsech stupnich od kvalitni vyuky anglictiny v predskolnim veku az po danove slevy pro firmy, ktere spolupracuji s VS a prinaseji nejaky technologicky pokrok.
Ty tri miliardy by sly utratit efektivneji nez za ten barak (treba na zminene zahranicni lektory, vybaveni laboratori, internet tam kde jeste neni,...) - mimochodem, osobne se mi docela libi, ale prazskou lokalituy neznam, tak nevim jak by se mi libit v realu.
28. 10. 2007 | 19:47

bigjirka napsal(a):

Mě se ten barák docela líbí, ale myslím si, že na to místo nepatří. Stavba, na které není jediný kousek roviny, to je schválnost vůči stavařině a bude stát nejméně dvakrát tolik, co by stála účelová budova. Pan profesor správně připomíná, že se tiše mlčí o Klementinu, ve kterém se navíc uvolní velká budova STK. Copak tam asi chlapci plánují, hotel?
28. 10. 2007 | 20:02

Čochtan napsal(a):

Pane profesore,
s potěšením zjišťuji, že s Vámi naprosto souhlasím.
Já znám ještě knihovnu v Klementině ze 60tých let, kdy dostat potřebnou knihu byl velký problém, kopírky neexistovaly ani ve snu a čekat se muselo někdy i týdny.

Knihovna se staví ne na roky ale na století. Proto by nová knihovna měla mít poněkud jiný koncept. Elektronický koncept. Všechny tisky digitalizované, a výpujčku přes internet nebo CD-ROM. Vypálení trvá pár vteřin, při nejhorším minut. Tím by se dalo odbavit hidně přes 90% zájemců. Na to knihovna nemusí stát na Letné, kde by působila jako pěst na oko.

Lepší místo by bylo na Chodově hned vedle archivu. Kdyby se ještě podařilo obě budovy i funkčně propojit, znamenalo by to velkou úsporu. Nakonec i metro je blízko.

Problém by byl samozřejmě s copyrightem a autorskými poplatky. Ale i to by se dalo vyřešit.
28. 10. 2007 | 20:13

vlk napsal(a):

PAne profesore, na rozdíl od Béma, Knížáka a spol. je Vaše argumentace logická.
Jenže... jenže Praha by nebyla Prahou, pokud by neměla v historii své Kaplické,tím jsem si zcela jist! A´T už se jmenovali třeba Petr Parléř, Santini nebo jakkoliv jinak.n Promiňte, ale standardních krabic máme dost.
Pokud jde o Letnou, jsem si jist, že takový pozemek trvale sotva zůstane volný pro cirkusy.
Pokud jd eo náklady- myslím , že máte pravdu a rozpočet překročen bude. Tak jako vždyckya jako všude. Ovšem porovnejte náklady na Knihovnu s náklady na kilometr dálnice a uvidíte o jak marginální částku se jedná.. bohužel. Vaše přání ohledně digitalizace a přístupu ke zdrojům lze jen podpořit.... Rozpočet v parlamentním druhém čtení vám dává odpověď, co si poslanci o Vašem logickém přání myslí...Bohužel.. Takže spor není podle mne o Knihovnu. Spor je o poměru tohoto státu k vědě a vzdělání. A po zkušenostech s politiky bych vůbecnediskutoval o tom, zda knihovnu ano či ne, když jsou nani vyděleny peníze. Prostě bych stavěl, než si to zas rozmyslí! Zejména v situaci, kdy odpor vůči stavbě s evzedmul v okamžiku, kdy universální znalec všeho prohlásil, že se přiváže k bagru.
Jakkoliv mne nesmírně překvapilpředneseným projevem k 28.říjnu. Ale to už bude jiný blog.
28. 10. 2007 | 20:25

Jirka napsal(a):

Souhlasím s vámi v tom, že Letenská pláň by se neměla zastavovat. Právě ten volný prostor je na ní hezký. (To dělá z Letné Letnou - ten otevřený prostor! Překrásné místo Prahy, možná vůbec nejhezčí. A že Praha těch hezkých míst má...) Jen bych asfaltový pás zatravnil a podél silnice vysadil stromořadí. Pak už to bude doslova nádhera! A hlavně: s knihovnou a bez oceanária...

Současnou Letnou dělá kromě volného prostoru a zeleně právě ta atmosféra: mladí skateboardisté houfně se scházející u "Stalina" (některými radními navrhované oceanárium by tohle místo nenávratně zničilo, pokud vím, hrozba jeho výstavby nebyla ještě zdaleka zažehnána), dále bruslaři, procházkáři, výhled na Prahu... Knihovna se právě na samotný kraj pláně, do té zeleně, svým tvarem, barvou i svou funkcí velice hodí. Bude-li to tak (tedy bez oceanária), bude to nádherné. Už teď se tam snad úplně všem lidem strašně líbí (líbí se tam mimochodem i cizincům žijícím v Praze, kteří se tam chodí pravidelně rekreovat). A potom, až se knihovna dostaví a asfaltový pás zatravní (což není samozřejmě můj původní nápad)... Neopakovatelné místo.

Jestli jste zaregistroval úplně poslední eskapádu pana Béma, tak on prý nejnověji navrhuje knihovnu na Letné ano, ale do Letenské pláně. To by teprve byla skutečná katastrofa! To už by jednoznačně bylo lepší nic...

K vašim argumentům:
1. I kdyby šlo skutečně o retro ze šedesátých let, tak to přece není vůbec důležité! Přece se nebudeme dívat a stavět podle toho, jestli nějaký tvar nebo styl se staví zrovna v posledních letech a jestli už tu něco podobného náhodou nebylo. (Kdyby někdo, třeba některý z architektů, veřejně vyslovil nějaké imunologické faux pas, asi byste nad tím pořádně zakroutil hlavou...) Připomíná mi to myšlení některých lidí, kteří se oblékají podle toho, jestli se daná věc právě nosí, jestli je v módě! Důležité přece je, aby to bylo hezké (což podle mnoha lidí - a zvláště odborníků - je) a aby z funkčního hlediska šlo o moderní nebo dokonce ultramoderní systém. A ten tam podle vyjádření všech zainteresovaných má být!

2.Porota možná udělala na začátku chybu v zadání - Národní knihovna vyslovila určitý požadavek a neuvědomila si, že nemusí mít dostatečnou fantazii... Šlo přitom o naprostou drobnost, zcela nedůležitou a marginální z celkového pohledu. Porota přijala i návrhy s jinými nedostatky, chyby vykazovala většina přijatých (tedy nevyřazených) návrhů. Pak už příkré podmínky stáhla - poté, co si nechala vysvětlit zamýšlená řešení v té či oné věci.
Regulérnost soutěže nedávno definitivně a výslovně potvrdila i UIA.

3.Na žádnou jinou stavbu nebylo nikdy vypsáno v naší zemi výběrové řízení. To vám nepřijde divné? Poukazoval jste někdy na řešení některé z těchto "nesoutěžně" vybraných budov? Psal jste o tom někam? Víte, jak to u staveb, třeba právě v Praze, vypadá? Víte, jak vznikly budovy, významné budovy, které každý den na různých místech Prahy míjíte? Tady vytýkáte marginálii a házíte vlastně organizátorům pod nohy transparentnost celého procesu. Oni, kdyby chtěli, nic vypisovat nemuseli! Jenže si přáli mít co nejvíc návrhů a nalézt tedy co nejlepší řešení.

4.Co se týče ceny - myslím, že to půjde ohlídat, veřejnost bude v tomto případě sledovat vynaložení každé koruny. A je to dobře.
Všiml jste si, že nedávno se "náhodou" zvedla cena pražského obchvatu o deset miliard? Protestoval jste proti tomu? Psal jste někam? Učinil jste tak i v případě dalších pochybných transakcí v režii pražské radnice v posledních letech? Psal jste nějaké články?

5.Co se týká o nutnosti nové budovy, to nemůžete vyhodnotit ani vy, ani já. To jsou jen vaše odhady. Ale papírové knihy tu budou vždy - a Národní knihovna je pro budoucí generace prostě musí uchovávat - všechny výtisky všech knih i časopisů...
Mně argumenty pana Ježka i dalších lidí, co se týče nutnosti nové budovy, znějí docela přesvědčivě. A nejen proto, že právě pan Ježek svoji mravní integritu v minulosti už nejednou prokázal... Je třeba ty argumenty sledovat, ne jen něco odhadovat, domnívat se.

6. Víte, když imunolog říká, že by si nikdy nemyslel, že bude souhlasit s Milanem Knížákem a pražskými radními proti názoru architektů, zástupců UNESCO, knihovníků českých i zahraničních apod. - ve věci architektury a nutnosti nové knihovny - zní to skutečně půvabně. A se kterým jejich názorem souhlasíte - s tím jarním, nebo podzimním? A se kterým z těch pěti různých podzimních?
28. 10. 2007 | 20:38

bigjirka napsal(a):

Kromě jiného je navíc místo na Letné špatně dopravně obslužné, rozhodně ne o nic líp, než Klementinum, které je alespoň uprostřed města. Takže raděj na metru a někde, kam se dá dostat. Peníze myslím, že na to uvolněny nejsou, buldozer "uvolnil" něco, co neexistuje či z něčeho, z čeho nelze čerpat.
28. 10. 2007 | 20:40

Patrik napsal(a):

Vrtá mi hlavou, jak jste se mohl dostat za minulého režimu na stáž do USA. Nebyl jste náhodou členem KSČ? Asi ano, jinak by to přece nebylo vůbec možné. Nebo ještě spolupracovníkem jiné organizace? Každopádně pokud jste v něčem takovém působil, pak nemáte vůbec žádné právo tady něco psát. Ať jde o cokoliv. To se na mě nezlobte.
28. 10. 2007 | 20:48

Jirka napsal(a):

Je to skvěle dopravně obsloužené - nedaleko metra Hradčanská, hned u tramvaje...
28. 10. 2007 | 20:51

bigjirka napsal(a):

Ono je to na tu Hradčanskou pár stovek metrů a autem se tam nedá zajet skoro vůbec, letná je jedno z nejucpanějších míst Prahy
28. 10. 2007 | 21:02

vaclavhorejsi napsal(a):

Patrik:
Jestli vas zajima muj "kadrovy profil" (to je zajimave, jak tohle bylo na prvnim miste pro komunisty i ty jejich dnesni "negativy"), podivejte se na me prvni prispevky (pokud se vam to nechce cist, tak jen konstatovani - nebyl jsem clenem ani kandidatem KSC, lustracni osvedceni mam negativni, byl jsem clenem SSM a ROH, revolucni zmeny v roce 89 jsem prijal s nadsenim, byl jsem ucastnikem demonstrace 17.11.89, byl jsem volicem ruznych demokratickych stran, posledne CSSD - staci?):
http://blog.aktualne.centru...
http://blog.aktualne.centru...

S pranim aby vam prestalo vrtat v hlave

VH
28. 10. 2007 | 21:06

Englishman napsal(a):

Jsem rád, že po Mašínech a lustracích můžu zase jednou s něčím souhlasit. Tedy až na tu digitalizaci. Existuje něco jako copyright a digitalizovat za státní peníze lze tedy v podstatě jen to, co copyright nemá nebo tomu copyright propadl. Na Katolické teologické fakultě UK myslím zrovna jako o život digitalizují istorická čísla Časopisu katolického duchovenstva (ne, opravdu si nedělám srandu).

Možná by stálo za to položit si nově otázku, co to vlastně je knihovna. A k čemu všemu slouží. Netvrdím, že na to dokážu odpovědět, jen mě napadá, že jedna z funkcí knihovny je uchovávání psaných informací pro budoucí generace. A papír je pro tento účel jednoznačně bezpečnější médium než disk počítače.
28. 10. 2007 | 21:27

krabice napsal(a):

Návrh Kaplického právem vzbudil pozornost
Nevím, proč mi ta situace evokuje samé názvy nebo citáty z různých literárních a filmových děl, jako „Kdybych to býval věděl, tak bych sem nechodil“ z Knoflíkové války nebo „Ježek v kleci“ z „Rychlých šípů“, nebo také „Bratrstvo kočičí pracky“ z dílka „Stínadla se bouří“, když sleduji cvrkot kolem architektonického návrhu a umístění nové budovy Národní knihovny od Arch. Jana Kaplického v Praze na Letné. Tolik intrik, zášti, polopravd až lží, tolik účelově používaných argumentů a zamlčování nehodících se skutečností, tolik špíny jsem už dlouho kolem nějakého problému neslyšel a neviděl a jsem rád, že se laická i veřejná veřejnost konečně začínají probouzet a zvedají své hlasy.
http://www.stuz.cz/view.php...
28. 10. 2007 | 21:36

Karel Mueller napsal(a):

Dobrý večer pane profesore,
jen bych Vás doplnil z hlediska potřeb studentů. Na internetu lze už i najít snad nejlepší světové učebnice, některé dokonce volně.
Uvedu příklad: Ze serveru Lapiduch-diskuzní klub Matematika a Fyzika si lze stáhnout text "Free Textbook Tensor Calculus and Continuum Mechanics", což je v podstatě kompletní výklad tenzorové analýzy pro fyziky i techniky s aplikacemi v elektrodynamice, mechanice kontinua a obecné relativitě.
Je to otevřený text, ke kterému se vyjadřují (a nepřetržitě ho po dobu 10 let korigují) stovky učitelů tenzorové analýzy ze všech světových univerzit a je to prostě tak dobrý, že neznám z literatury (alespoň té starší) nic, co by se tomu byť jen blížilo.
28. 10. 2007 | 21:50

Patrik napsal(a):

Nepsal jsem, že mi vrtá v hlavě, ale hlavou, což je rozdíl. Myslím, že jste si mohl tuhle závěrečnou poznámku odpustit. Já jsem to napsal na základě vaší stáže v USA v éře normalizace. Prostě jsem se zeptal. Nic víc, nic míň. A se značnou dávkou přesvědčení, to je pravda. Protože jsem o nikom takovém nestranickém neslyšel. I když byli sebelepší, špičkoví - což dost možná jste - tak tahle možnost jim zůstala zapovězena. Proto jsem to napsal - a snad jsem to i vyargumentoval. To snad jistě pochopíte. Přece musíte vědět, že tahle domněnka napadne každého, kdo ví, jak to tehdy chodilo. Snad jsem to napsal slušně. Podobnou slušnost bych ale očekával i ve vašem výrazivu...

A nezlobte se, ale vaše argumentace občas pokulhává, připadá mi zkratkovitá - zdálo se mi to už u některých věcí v článku. Přece je rozdíl, když banda zločinců žádá bezdůvodně kádrový profil, a když se někdo - snad slušným způsobem - zajímá (na základě určitých okolností), jestli třeba nepomáhal právě těmto zločincům... Já znám takových lidí kolem sebe spousty. Mají se o dost lépe než ti slušní a vůbec jim to nevadí - což zase vadí mně.

Nic proti vám nemám, naopak. Jen snad méně té emotivnosti a více ohleduplnosti. I kdybyste měl pocit, že se vám já nebo někdo jiný ve své profesi nikdy ani nepřiblížíme, což je ostatně velmi pravděpodobné. Nic ošklivého jsem vám nenapsal, pouze trochu rázným způsobem. Ten ale vyplynul právě ze zmíněných skutečností. Vadí mi prostě jenom, když lidé, kteří se vozili po mých rodičích a jiných lidech, se v novém režimu chovají začasté podobně bezskrupulózně a dělají jakoby nic. Využívají toho, jak se tehdy chovali. Proto jsem se zeptal.

Tak snad jste mi už porozuměl. Nechtěl jsem se vás dotknout. Jestli se tak stalo, omlouvám se vám.

Přeji vám vše dobré a díky za vaši vědeckou práci. S vašimi názory na knihovnu téměř v ničem nesouhlasím, ale už to tu dobře vystihli jiní. Mně osobně se velmi líbily blogy Karla Hvížďaly a Jana Kasla na dané téma, i některé názory pod nimi. Přišly mi docela přesvědčivé.
28. 10. 2007 | 22:02

bigjirka napsal(a):

Karle, Vy mne snad budete tak dlouho provokovat, až se k těm tensorům vrátím :-(
28. 10. 2007 | 22:21

Doubek napsal(a):

Souhlasím s Vámi, když nechceme knihám postavit chrám, tak v žádném případě chrchel jak uvedl Alexandr Kramer, že ji tak mnozí pojmenovali. To za prvé. A dále: Knihovna se stala symbolem boje proti prezidentu Klausovi. Ten jen řekl, že se mu projekt knihovny na Letné nelíbí a že je ochoten se přivázat k buldozeru, jen když se nebude stavět na Letné. A všichni i ti, co se jim také projekt nelíbí, jsou pro stavbu a tím i proti Klausovi. Je to velká chudoba ducha, někdy i od velkých osobností. Je třeba, aby si uvědomili tito velcí maličcí, že velikáni se nedají porazit, že velikáni odchází stářím sami! A těm maličkým zůstane jenom pachuť a ne zcela čisté svědomí i když třeba v tomto vyhrají.
28. 10. 2007 | 22:24

Vaclav Horejsi napsal(a):

Patrik:
Nevim, jak jste stary. Kdybyste byl z me generace, tak byste vedel (nebo aspon mel vedet), ze v 80. letech se na podobne studijni pobyty vyjizdelo pomerne bezne (na rozdil od let 50., kdy to skutecne bylo takrka nemozne, zvlaste pro nestraniky). Vyjela tak spousta mych znamych, rada z nich tam zustala.
Taktez se tehdy vyjizdelo "na Zapad" nebo aspon do Jugoslavie pomerne bezne na dovolenou (s nejakou turistickou kancelari, pochopitelne pod znacnym dozorem). Tenkrat uz to byl mnohem mekci rezim nez za stalinisnu (i kdyz se to mnozi snazi hloupe popirat).
Ja jsem na to "kadrovani" opravdu haklivy - zlobi me, kdyz se dnes pouzivaji uplne stejne metody jako tehdy - jako by nezalezelo na tom, co se rika, ale kdo to rika. Proverovani "politicke spolehlivosti" bychom meli odlozit na smetiste dejin.
28. 10. 2007 | 22:25

bigjirka napsal(a):

No, tak .. Patriku, mě to připadalo trochu.. obhroublé... pan profesor tu s námi už nějakou dobu trpělivě diskutuje... my ho fšelijak pošťuchujeme.. a dost těch údajů už řekl více než jednou.. ne že bysme si rozuměli úplně ve všem, ale pokud se potkáme, tak asi spíš vypijem pivko, než bysme se prali?
28. 10. 2007 | 22:25

Karel Mueller napsal(a):

Patrik:
Píšete, že by neměl právo ... Na mě se to sice nevztahuje a za reálsocialismu jsem nevytáhl paty. Ale zeptám se Vás jinak:
V Evropě nás čekají téměř jistě náboženské a etnické konflikty. Pokud dojde k vážné ekonomické krizi (a ta je velmi pravděpodobná vzhledem k exodu do Evropy - důsledky globálních klimatických změn - a surovinové krizi), můžeme se tady do dvaceti let nacházet na hraně občanské války. A pak půjde o životy a přežití Evropanů, tedy o něco úplně jiného, než o čem se bavíme.
Co pak napíšete?
28. 10. 2007 | 22:27

alena-m napsal(a):

V CR mame absolutne nevyhovujici a zastarale knihovny myslenka nove knihovny
plne digitalizovane je tedy spravna, bylo by vsak potreba napr.snizit naklady na jeji vystavbu-myslim si ze je tu vysoke financni nadhodnoceni. Pokud se chteji vsichni dobrat ke zdarnemu vysledku budou muset slevit ze svych ideji.
28. 10. 2007 | 22:30

Rebel napsal(a):

Souhlasím nejen s Vámi, ale i s mnohými dalšími, s kterými obvykle nesouhlasím. Pokud lidé zapomenou doma různé ideologie a stranické knížky, se dá hledat rozumné východisko.
28. 10. 2007 | 22:30

Karel Mueller napsal(a):

bigjirka:
Ale Jirko :-)),
přiznáván, že je to moje nejoblíbenější partie matematiky, ale slibuji, že už ani slovo :-)).
28. 10. 2007 | 22:32

ujo napsal(a):

pro patrika:
Vám vůbec nepřipadá divné, že v debatě o věcném problému neargumentujete věcně, ale otázkou jestli autor byl v KSČ? Sám se tím degradujete.
pro jirku:
v zadání požadované umístění depositáře není žádná drobnost. Kdyby ho K. dodržel ve zvoleném stylu navrhl by místo chobotnice v nejlepším případě tuleně. Ostatní (většina) soutěžící se ho snažili s větším či či menším úspěchem dodržet. Porota nemusela udílet 1. cenu. A hlavně: kdo řeší co bude s Klementinem (i po vystěhování STK)?
28. 10. 2007 | 22:33

alena-m napsal(a):

Napriklad taktez zavreni nebo postupny utlum starych knihoven by usetril spoustu verejnych prostredku, ktere by se mohly plne vyuzit na PC projekty a do novych knihoven.
28. 10. 2007 | 22:38

Líný černý pes napsal(a):

to bigjirka :
Budoucím nájemcem Klementina, které bude uvolněno Národní knihovnou, bude, podle ne zrovna zveřejňovaných informací, p. Šmerda - ano, táž osoba, co organizovala Vánoční trhy s padajícími smrky. A budova bude vyklizena úplně Národní knihovnou (jako by tym nemohla zústat oddělení např. literatry a tisků 18, 19 a počátku století) i jinýni organizacemi ji užívajícími - Magistrát už své odbory převedl do nové budovy.
Jde řeč o tom, že takto lukrativní místo bude vhodné pro luxusní hotel a luxusní restaurace a jiné luxusní užití - obchody a služby.
28. 10. 2007 | 22:42

bigjirka napsal(a):

Karle, ty bestie... mě to stejně furt štvalo, že jsem ten matfyz nedodělal.. no do toho už teda nepudu. přiznám se, že jsem orientován trochu míň abstraktně...
28. 10. 2007 | 22:46

bigjirka napsal(a):

Pejsko, to si snad děláš prdel, ne? Ono je to fuckt tak?
28. 10. 2007 | 22:47

bigjirka napsal(a):

No ona navíc de pryč Technická knihovna... No to bude teda jarmark maximus
28. 10. 2007 | 22:49

Karel Mueller napsal(a):

Nemáš čeho litovat Jirko :-).
FE považuji za jednu z nejlepších škol a jedno z nejlepších vzdělání jak z hlediska uplatnění, tak z hlediska "vzdělanosti". Vzdělání v elektrotechnice, každý elektrotechnik je napůl strojař, tedy možnost uplatnění i ve strojírenství, matika na velmi dobré úrovni, vzdělání samo o sobě vede k systémovému a analytickému myšlení. Matika samozřejmě naší úrovně nedosahovala, ale to ani není nutné, i z této školy lze dělat programování a nakonec i tu aplikovanou matiku a modelování.
Kdybych volil dnes, vybral bych si FE.
28. 10. 2007 | 22:54

Patrik napsal(a):

No, mně je 32, takže jsem byl v době normalizace dítě. Ale leccos vím od otce, lékaře ve fakultní nemocnici - snad i velmi dobrého -, který se nesměl podívat vůbec nikam, dokonce nesměl působit od poloviny osmdesátých let na fakultě, ale protože měl relativně rozumného šéfa, který si ho tam chtěl udržet, dostal zdravotnický úvazek. Vyjet ale nesměl vůbec nikam. Ani v roce 1989 se nemohl podívat do SRN, nedostal devizový příslib. Asi pětkrát odmítl vstup do KSČ, ještě v říjnu 1989 si ho StB pozvala na kobereček, aby si s ním důrazně promluvila o tom, proč dal jakési doporučení či co mladému doktorovi, který je přece politicky nespolehlivý. Jak na to vůbec přišel? Šlo o velmi nepřátelský, agresivní pohovor.
Taktéž se nemohl habilitovat, to až v roce 1990.
A do této doby jsem o nikom takovém neslyšel, proto jsem se důrazně zeptal. Strašně mi vadí ti Vlastimilové Tlustí, Košťálové a drtivá většina dalších komunistů, kteří se chovají jakoby nic. S novou písní na rtech. Přitom nezřídka využívají svého tehdejšího chování, aby ty slušné v nové době předjížděli... Je mi líto třeba takové Marie Rút Křížkové, která se chovala neuvěřitelně statečně - a žije v chudobě. Ztratila nejlepší léta života. Já bych takhle statečný určitě nebyl, to vím. Zrovna tak ale vím, že bych nevstoupil do KSČ. Ti lidé jsou z 95 procent opravdu velmi bezostyšní. Nenapadlo je pokusit se vážit si sebe samých. Oni jsou RÁDI, že tam byli. Jinak by se tak dobře neměli! Udělali to přece taky pro své děti!

Opravdu nechci, abyste si to bral osobně, protože tedy prostě nemáte důvod, když jste se naopak choval slušně. Nemám rád verbální a přihlouplé útoky různých deprivantů na netu, dokonce považuju pravidelnou účast v on-line diskusích za druh diagnózy. Ale tady jsem se prostě ozval (snad slušně, byť rázně), protože mi chování naprosté většiny exsoudruhů opravdu vadí. Oni přece musí vědět, že svým vstupem do KSČ aktivně popořili veškerá zvěrstva, která se tu od února 1948 děla. Parazitovali na neštěstí ostatních, jen aby se oni měli dobře. Kde je pokání 95 procent z nich? Omluva těm slušným.
A proč z té strany koncem roku 1989 vystoupili? Čím je naštvala?

Jinak vaší vědecké práce si velmi vážím - a snad se tu nebudeme přít, když k tomu opravdu není důvod. Jen asi máme odlišné názory na vytváření nebo nevytváření tlusté čáry za minulostí. Já mám totiž taky pocit, že taková Milada Horáková a tisíce dalších se nám tak trochu dívají přes rameno...
28. 10. 2007 | 23:07

bigjirka napsal(a):

Příteli, já toho taky nelituju, moji dva synkové si vybrali totéž no a dělal jsem dvanáct let ve Vodochodech, což bylo moc zajímavé. Jenže pak jsem se dostal do vedení a chytil se s Chalupníkem :-( tak od té doby dělám poradce přes kvalitu. Jenže znáš to, ty nesplněné úkoly z mládí... No, chlapečkové občas koukají, z čeho všeho je tatík může přezkoušet. No, kdybych to měl odpřednášet, musel bych nad tím chvilku sedět, ale že umí prd, to ještě poznám :-). K programování se po letech vracím, bohužel v letech, kdy jsem jako technik byl nejaktivnější, tak to bylo nedostupné.. Určitě to nebyla špatná škola, dělal jsem radioelektroniku. jenže za nás ještě ty elektronky tak pěkně svítily... (teda jenom už v těch větších věcech, no ale stejně na vojně opravit radar P12 byla taková pěkná výprava za dobrotružstvím... když nám technik praporu řek kucí, běžte se na to podívat, ten Šaňo je takovej vůl... :-) )
28. 10. 2007 | 23:15

Karel napsal(a):

NEjlepsi bude 200 a vice let stare svazky nascanovat.. a pak je hodit na na hromadu a zapalit... Topolanek se svoji zalibou v kristalove noci by to urcite ocenil a se svojim (nevim kdo koho je poskok) poskokem by se prisel zaklesnud jeden v druhe podivat.. Od roku 89 vyrostlo v Praze opravdu ale opavdu mnoho architektonickych kreci.. Chobotnici by jste jako imunolog urcite mel ocenit. Mozna by stalo za to polozit otazku kolik by nas stalo poradat OH.. 3 nebo 4 MIL za knihovnu , je v pohode.a Rad ze svojich dani neco dam..Pokud to nekde neprotece..
28. 10. 2007 | 23:19

Karel Mueller napsal(a):

Tak Ty děláš v kvalitě :-)? Třikrát jsem dělal ředitele kvality, dokonce zdárně (od zelené louky do TS-ky). Jinak jsem Belt a poradce pro DOE, školení přímo u Shanina. Dělal jsem i výrobu a vedení výzkumu, ale to je už delší dobu.
Teď mi přišla docela zajímavá nabídka, ale ptám se sám sebe, jestli mi to v mém věku ještě stojí za to se honit.
28. 10. 2007 | 23:25

im napsal(a):

Ta záplava mediálních výstupů kolem Kaplického knihovny je už podle mě trošku únavná a připadá mi poněkud účelová - jako kdyby se všichni, nebo ne všichni, ale podstatná část příznivců zelenozlaté chobotnice, snažili odvést pozornost veřejnosti od původní knihovny, tj. od Klementina. O tom, co s ním bude, se jen tak en passant, mimochodem, okrajově zmińoval ředitel Ježek (ponechání malé části/Slovanské knihovny/, a jinak pořádání nespecifikovaných kulturních akcí, restaurace, kavárny pro turisty.

Představa, že by se do toho celistvého barokního areálu měla rozlít hlučná vlna turistů z přilehlé Karlovy ulice, davy podnapilých Britů a Němců hlučících po nocích nebo vrávorajících v rauši z diskotéky u Karlova mostu, mě tedy dost děsí. Klementinská nádvoří jsou pro Pražáka zatím ještě pořád oázou v hlučném turistickém centru města. Ale jak dlouho?

Myslím, že Klementinum by mělo zůstat, tak jako v minulosti, zasvěceno vzdělání, mělo by zůstat univerzitě a studentům.
Pěkný článek na obranu Klementina vyšel letos v červnu v Lidovkách:
http://www.lidovky.cz/vratt...

Drobná poznámka pro Patrika (Jirku): Nevím, kolik Vám je, a jestli Vám něco říkají pojmy jako Gorbačov a perestrojka. V osmdesátých letech se postupně uvolnily cesty k vzájemné vědecké spolupráci a opravdu nemusel být člověk členem jedné strany, aby mohl na stáž na špičkové zahraniční pracoviště. Řada nadějných mladých vědců vyjela, část zůstala venku a rozšířila řady SVU :-), většina se vrátila, kromě prof. VH si dovolím připomenout i kardiochirurga prof. Pirka atd.
28. 10. 2007 | 23:31

im napsal(a):

Ajaj, koukám, že než jsem svůj příspěvek dala dohromady, vypsali totéž přispěvatelé přede mnou.pardon, omlouvám se tedy.
28. 10. 2007 | 23:33

bigjirka napsal(a):

Karle, kdyžtak písni na mejla.. tady to asi pro veřejnost není moc zajímavý... já jsem oficiální sixsigmu nedělal, ono to je na tuzemskýho poradce drahý. Jedu v EFQM
28. 10. 2007 | 23:44

Patrik napsal(a):

To im: Dobře, nerad bych tu byl za nějakého pravidelného diskutujícího, který se ohnivě o něčem pře, do něčeho tepe apod., jak to tady a jinde bývá zvykem. Jsem tu spíš náhodně. Aspoň tedy na komentářové stránce.
Pana profesora si vážím, jsem rád, že je to jinak, jen jsem se předtím rázně zeptal. A pak se omluvil.
Znám těch případů kolem sebe i z veřejného života až až. Proto jsem na ně háklivý. Přijde mi to strašně nespravedlivé a bezostyšné. A ještě víc by na ně měli být hákliví ti, kteří skutečně trpěli.
28. 10. 2007 | 23:48

Patrik napsal(a):

To Im: Ale dovolil bych si tvrdit, že perestrojka byla v Česku více méně jen ve verbální rovině.
28. 10. 2007 | 23:50

Karel Mueller napsal(a):

OK Jirko, to máš pravdu, napíšu Ti pár řádek.
28. 10. 2007 | 23:52

Patrik napsal(a):

Ještě jednou se panu profesorovi omlouvám za dotaz. Tím bych to asi z mé strany uzavřel.
28. 10. 2007 | 23:55

bigjirka napsal(a):

Patriku, kdo tu v dospělém věku žil, nějak se s tím trochu zaplet. Míň víc, ublížil, neublížil, to je věc svědomí. Slavnej politrukolog Honza Herzmann Sofres Factum mě prásknul na vojně, jen to fičelo. Byl pomocníkem politruka.. ono to tu bylo čtyřicet let a vypadalo to jako říše navěky... pak byl najednou za pár dnů konec.. ale proto, že to chtěli oni.. Havla si vybrali oni sami. Klaus je první náš svobodně zvolenej president..
29. 10. 2007 | 00:07

bigjirka napsal(a):

A Vás už mám pane profesore skoro rád, že mi odpustíte občasný rytí?
29. 10. 2007 | 00:53

waiders napsal(a):

a napadlo vás, pane profesore, že Knihovna je tu především pro knihy, a to jako Národní knihovna pro všechny knihy, ne jen (odborné) časopisy, nota bene, že ne každý touží číst jen prostřednictvím počítače? Víte, že pokud jde o knižní fond, má NK zásoby horší než leckterá německá univerzita? ....Letná by se nezastavila, jen její malá část, a pokud se tam nepostaví knihovna, stejně tam bude stadion, akvárium nebo supermarket s parkovištěm... vzhledem k výdajům na policii, sociální stát a armádu či celkový objem státhí rozpočtu (snad kolem 800 mld. kč?) je myslím jedno, jestli bude stavba nové NK stát 3 nebo 30 miliard... a co jiného je důkazem, když už nic jiného, tak alespoň pozoruhodnosti stavby, než že se o ní už tři čtvrti roku tolik diskutuje? já bych si možná taky představil něco jiného, odvážnějšího, ale rozhodně lepší než jsem čekal.
29. 10. 2007 | 01:11

Karel Zajíc napsal(a):

Dobrý den,

na Vaše argumenty se také pokusím zareagovat stručně, tedy v bodech:

1) Pravidla soutěže: průběh soutěže označila za legitimní mezinárodní unie architektů, která se tak rozhodla také na základě zvážení faktu, že více než tři čtvrtiny návrhů zadané podmínky porušovaly. Regulérnost soutěže by měl posoudit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, nikoli magistrát.

2) V Klementinu se bohužel nachází jen malá část depozitáře. Pokud by se knihy převážně shromažďovaly na jednom místě, sníží se tím objednací doba, která je v současnosti až několik hodin. Navíc podle propočtů NK skladovací kapacity vystačí pouze do r. 2012. Jakékoli méně rozsáhlé řešení se tak vystavuje nebezpečí, že se stane jen provizorní záplatou.

3) Líbí-nelíbí. Subjektivní názor. To, co je na této kauze důležité, je způsob, jakým se o dané věci zastupitelstvo chystalo rozhodnout. Včasná medializace naštěstí zabránila tomu, aby tento projekt byl nadobro odepsán na říjnovém regionálním zasedání jedné politické strany, ODS.

4) Finanční otázka. Je nefér odsuzovat odhady odborníků na základě laického zdání.

5) Letenská pláň. Souhlasím s tím, aby se zachovala její parková část. To, co se ale nachází naproti stadionu Sparty je velmi neestetické a nepohodlné. Uznávám vhodnost tohoto prostoru pro masové veřejné akce jako je oslava 1. máje KSČ, nicméně normální lidé tohoto prostoru využívají minimálně. Kdo by také chtěl hrát nějaký sport pár metrů od frekventované silnice či ležet na dece ve špinavém štěrku, navíc s tak nepříjemnou zvukovou kulisou.

6) Tištěná v. elektronická podoba dokumentů. Má osobní zkušenost je taková, že delší dokumenty v elektronické podobě se číst nedají a pokud je chci opravdu kvalitně zpracovat, musím si je také vytisknout. Právě z tohoto důvodu si mnoho lidí chodí do NK číst tiskoviny, které jsou sice v elektronické podobě dostupné, nicméně si pohledem na svítící monitor nechtějí ničit oči.
29. 10. 2007 | 01:31

kacir napsal(a):

Digitalizace knižního a časopisového fondu by trvala několik desítek let s dnešními technologiemi. Navíc únava čteného textu na monitoru unavuje oči a nedává klasické potěšení čtenáři z knihy (časopisu). Dnes většina populace by stále musela při čtení sedět, nikoli třebas ležet v posteli...
29. 10. 2007 | 01:48

kacir napsal(a):

errata : Navíc vjem čteného textu ...
29. 10. 2007 | 01:51

Hurá napsal(a):

Proti knihovně pana Kaplického mohou být pouze lidé s nízkým kulturním IQ. Přesně jako Klaus.
29. 10. 2007 | 03:29

INDIAN Štípek napsal(a):

pro Karla Zajíce: 4)Každý má právo na svůj názor a pan profesor uvedl svůj odhad a protože víme,že není odborníkem v oboru finanční náročnosti staveb,tak ho tak přirozeně bereme.Proč ne? Ostatně jen čas ukáže do jaké míry odborníci uvedli reálnou cenu stavby.Ono se dnes totiž stalo půběžné zvyšování nákladů v průběhu stavby zcela běžným.Je to nefér,ale je to bohužel tak. K bodu 5) A nebylo by řešením oddělení oné nepříjemné silnice od pakru a nebo její zakopání pod zem? To bychom se z té naší Letné mohli radovat daleko více než doposud a mohli bychom si třeba lehnout na deku,nebo dál sportovat či pouštět draky s dětmi a silnice by prostě nevadila. K bodu 6) Mám obdobné zkušenosti se studováním dokumentů v el.podobě jako máte Vy.Tak si prostě materiál vytisknu.Přemýšlel jsem nad tím,zda to není neekologické -takhle plýtvat papírem,ale když jsem vzal v potaz,že bych měl sednout do auta a například z Jeseníku si dojet materiály vypůjčit do Prahy a pak je zase vracet,zase jsem se uklidnil.U el.podoby je také úžasná ta okamžitá dostupnost a časová úspora.Uspořený čas se dá věnovat další práci a tím vytváření dalších hodnot! A k chobotnici: mě se návrh líbí,ale při představě,že stojí na letné mám pocit,že se hrůzou obrátím naruby! :-) A prosím pojďme se postavit za zachování Klementina i s jeho původním posláním,je to přeci tak trochu naše povinnost,nejen vůči předkům.Chtěl bych aby i moje děti měli možnost vnímat magii tohoto místa jako místa,kam byla po staletí shromažďována moudrost tohoto národa a jejíž otisk a trvání zůstává ku věkům.Klementinum je Klementinum ne turistický jarmark! Proboha!
29. 10. 2007 | 03:33

INDIAN Štípek napsal(a):

pro HURÁ: Klause taky nemůžu,ale máme rozdílné vnímání estetiky a pro mne ta chobotnice na tom místě je hlubokej zářez do mýho cítění a já tim prostě trpim.Přitom se mi ta stavba líbí,ale musel bych jí vidět v jinym prostředí.Pak bych jí teprve moh řádně zcenit.Ale takhle se omlouvam -já jsem proti. INDI
29. 10. 2007 | 03:49

INDIAN Štípek napsal(a):

Hele a nedala by se udělat knihovna pod Stalinem,jako,že by se zabily dvě mouchy jednou ranou,nebylo by akvárko a ani chobotnice. :-) Co si o tom myslíte suchozemci? :-)))
29. 10. 2007 | 03:56

INDIAN Štípek napsal(a):

Bigjirko to,že byla revoluce věcí jisté politické dohody a Havel byl podpořen,neznamená,že nebyl svobodně zvolen.Uspěl by i v přímé volbě občany.Nevědomost široké veřejnosti je v novodobých dějinách normální a v tomto případě nemění nic na svobodnosti jejich volby.Navíc v době revoluce byl přístup k informacím velice omezený.A i přes to je dnes obecné povědomí o celé této historické událosi v podstatě stejné jako v 90tém roce.Takže to je v podstatě fuk.Obecná vzdělanost je dokonce tak nízká,že svět zkousnul i Američanům ten nesmysl s teroristickým útokem 11.září,i přes to že například pád dvojčat jako běžné zrícení v důsledku narušení konstrukce odporuje fyzikálním zákonům vyučovaným na úrovni střední školy.Tyhle věci lidem neříkej to nemá smysl,oni to nepřijmou,protože jim to neřekli ve zprávách a to je ten reálnej svět.Nikdo se nebude zabejvat zkutečností,tak aby zapojoval mozek,pokud se ho to velmi úzce netýká.To by jsi z lidí chtěl udělat občany a na to tahle společnost ještě není dost prozrálá.Jdu spát,abych mohl ještě dnes pracovat a pomáhal zvedat hrubý národní produkt. INDI
29. 10. 2007 | 04:45

lm napsal(a):

99 % diskuzí o NK se točí kolem kvality navrhované architektury, v tom lepším případě se dotknou urbanistického řešení. Je to jako když se rodina rozhoduje o tom, jaké že si koupí auto a konečné slovo má paní domu používající argument, že se jí auto líbí, zvlášť když bude červené. Příspěvků, které se týkají jádra věci, vlastní technologie knihovny je tak právě to 1 %. Přitom informací z veřejných zdrojů je dostatek, včetně informací na webových stránkách samotné NK.
Kdo si dovedl představit před pěti lety, že si ráno nekoupí noviny, protože je bude číst na internetu ? Stejné to bude za 5 let s většinou ostatních knihovních dokumentů. Jde jen o to, zda budeme investovat do technologie, nebo do betonové stavby. Problém ale je, že si to málokdo dovede představit. A tak slyšíme stále dokola, "digitalizace by trvala desítky let"( přitom dnes NK dostává povinné výtisky v tištěné podobě, ale vydavatelé musí mít digitální podoby pro tisk předem),"knihovní dokumenty podléhají autorským právům" ( hudební a filmový průmysl zanikne pokud problém nevyřeší ), "nebudu si kazit oči četbou na monitoru" ( tak si je zkazím četbou internetových diskuzí ) atd. atd. atd. . Hlavní problémy digitalizace jsou dobře známé, k těm vážnější patří především dlouhodobá kompatibilita dat a koncepce jejich bezpečného úložiště. Jsou ale technologické povahy a jejich vyřešením pomůžeme Honzům Antouškům z Horních-Dolních aby se rychle dostali k národnímu intelektuálnímu bohatství. Na bicyklu na Letnou jezdit nebudou.
29. 10. 2007 | 06:43

Al Jouda napsal(a):

Tak za prvé by měli zavřít toho, kdo způsobil státu škodu ve výši 23 milionů Kč zbytečně vydaných za výběrové řízení. A za druhé stavba takového tvaru se vůbec nehodí na národní knihovnu, která vyžaduje plně funkcionalistické provedení a hlavně levný provoz a údržbu.Taková chobotnice by se dobře vyjímala na břehu nějaké větší vodní plochy jako turistiský hotel a také by se tímto způsobem brzy soukromému investorovi zaplatila.
29. 10. 2007 | 07:26

jarpor napsal(a):

Dobrý den,
Nechci být jako Švejk se svým H...., H.... aby se zapojil do diskuse. Takže stručně :
- celé vypisování, hodnocení, pozemky, vše mi připadá příliš diletantské a mírně řečeno zmatečné : základ dnešních debat motivovaných různorodými cíli, ne vždy zcela ušlechtilými.
- nemyslím, že diskusi spustil prezident svým "přivázáním se k bagru". Jeho výroky jsou někdy kontraverzní pro určité lidi, kteří ho nemohou ani cítit (vrtošivého staříka ?!).
Já ho uznávám ale také mu z ruky nezobu.
- diskuse o architektonickém řešení byly, jsou a budou. Jsou za tím ale nejen odborné ale i komerční zájmy, u všech.

Závěr - připojuji se k názorům im. Mylím, že vše podstatné napsal(a).
Hezký den.
29. 10. 2007 | 07:48

M. Patrný napsal(a):

Vážený pane doktore,
bohužel nejenže věci opravdu nerozumíte, ale nejste obeznámen ani se základními fakty. letenskou pláň nikdo nezastavuje,už je opravdu únavné číst to pořád dokola; parcela na které má knihovna stát není součástí sadů, je na ní tramvajová smyčka a parkoviště! "Rozšíření" a "rekonstrukce" Klementina není již možná, nevím jestli jste někdy na vlastní oči viděl prostředí jeho depozitářů, ale bylo zcela kapacitně nevyhovující již zhruba před 15 lety, ta budova není pro takovýto účel stavěna a adaptovat ji prostě nelze !!! Přeji vám krásný den. M. Patrný
29. 10. 2007 | 07:58

noctem napsal(a):

To M. Patrný:
Rozumí se, že IM má pravdu a vy taky. Nejsrandovnější na tom je, že nejvíc to dostane sežrat ten, kdo náhodou věci opravdu rozumí.
Ale dokáže mě vytočit věta typu: "Nevěřím, že stavba bude stát pouze ty tři miliardy", z úst vědeckého pracovníka by takováto vágní kravina vůbec neměla vypadnout. Cenu stavebního díla za tři miliardy lze stanovit se stejnou (procentuální) přesností jako u rodinného domku nebo, pro mě za mě, u kadibudky; nebo že by pan doktor předem počítal s tím zástupem parazitů na státních zakázkách?
29. 10. 2007 | 08:19

Dolezal napsal(a):

Dobry den,
take souhlasim s tim aby prostor na letne zustal nezastaveny, ale pokud zastavime tocnu tramvaji, tedy misto kde ma nova knihovna stat, tak se myslim nic moc nezmeni.
29. 10. 2007 | 08:27

alena-m napsal(a):

K rozsireni a rekonstrukci Klementina neni mozne - myslim ze Klementinum je nevyhovujici a mohlo by tam byt tak akorat muzeum starych listin,
co se tyce nove knihovny plne digitalizovane + copy... s novym vzdelanym personalem o tom by se mohlo uvazovat i v pripade neprijeti Kaplickeho navrhu apod.
29. 10. 2007 | 08:50

Tupelo napsal(a):

Asi nejlepsi by opravdu bylo csechny knihy digitalizovat a pote ulozit v nejakych archivech. Elektronicke knihy maji sve vyhody, rychle se v nich hleda, kopiruje, odkazuje, podobne jak na internetu, mohu si do nich psat poznamky, aniz by otravovaly nekoho jineho. Nejvetsi nevyhoda je ze nejsou fyzicke, nemuzu si je vzit pod stan nebo na toaletu ;).
Ale i to se v prubehu par let zmeni, uz ted existuji prototypy elektronickeho papiru, do ktereho se nahraje kniha, nebo treba ranni noviny (nebo oboji) a budu mit vyse zminovane vyhody. Tech stromu co se usetri...
To co je potreba resit jsou autorska prava, to se vsek tyka nejen knih , ale i hudby, filmu. Tyto vznikaly za uplne jinych podminek, nez ktere jsou ted a nutne potrebuji aktualizovat. Tusim ze i gigant jako je Google na ne narazil, pri digitalizaci knih.
29. 10. 2007 | 09:09

Lucifar napsal(a):

Co to je jedna knihovna proti vesmíru ... ale když už o tom jde řeč: Ad. bod 1 - souhlas, je to nefér vůči ostatním soutěžícím. bod 3 - Kdyby místo zelené byla bílá a místo fialové např tmavě modrá, hnědá bylo by to hezčí. 4 - stavba bude drahá ale jestli to je na knihovnu moc nevím. Zase by tu vydržela stát staletí, byly by to lépe využité peníze než když se např. kupovaly Grippeny. --- Je správná taková koncepce knihovny? Pro účely přírodních věd možná ne, ale knihovna slouží i "obyčejným" lidem, důchodcům, kteří si nemůžou dovolit rychlé připojení k internetu ...
29. 10. 2007 | 09:21

Karel napsal(a):

To:Patrik
Na stáži byl dokonce i náš president.Nechápu, proč odsuzujete komunisty, když zřejmě v duši jste bolševik. A právě takto založení lidé jako vy, zde dělali v padesátých letech peklo.
29. 10. 2007 | 09:33

Li napsal(a):

Myslím, že na celé věci je více "prapodivností":
1) Otázka co bude s Klementinem poté,co se odtamtud odstěhuje Státní technická knihovna. Na toto téma se objevilo pár článků o jakési soutěži, kterou Ježek měl vypsat na využití prostor Klementina a kterou údajně měl vyhrát Šmerda - tj. osoba pořádající v minulosti vánoční trhy s padajícími stromy. V této souvislosti vyvstává pochybnost, zda NK nové prostory skutečně potřebuje, nebo zda je tvrzení o nedostatečném prostoru v Klementinu jen účelové.
2)Stanovení zadávacích podmínek, k němuž nebyli vůbec přizváni památkáři.
3) Vypsání soutěže na nesprávné pozemky.
4) Způsob jmenování poroty - jejíž většinu jmenoval Ježek a v níž byly osoby Kaplickému velmi blízké - předsedkyně poroty = jeho bývalá osobní partnerka E.Jiřičná, další jeho obdivovatelé a příznivci.
5) Porota za neuvěřitelně krátkou dobu vyřadila ze soutěže 300 projektů - mohla mít vůbec čas se jimi zabývat? Nebo tyto projekty byly přijaty do soutěže jenom do počtu?
6) Kaplický porušil podmínku soutěže o umístění archivu nad zem, v důsledku čehož měla porota dle závazných pravidel soutěže jeho návrh vyřadit, namísto toho až při samém posuzování návrhů tuto podmínku zrušila. V důsledku toho porota poškodila všechny ostatní architekty, kteří se zadáním řídili.
7) Kaplického návrh je provokující a necitlivý, svým tvarem, výškou, celkovou hmotou knihovna v případě realizace na Letné nevratně poškodí panorama Hradčan.
8) Právě z důvodů provokativnosti a nesouznění s okolím nepřijala jiné Kaplického návrhy jiná města ve světě. Tento architekt ve skutečnosti realizoval jen velmi málo svých projektů. Takže otázka jeho tzv. "světovosti" je přinejmenším sporná.
9)Veřejná soutěž o vítězný projekt a samotná realizace stavby jsou dvě různé věci. Žádná veřejná soutěž na světě nezavazuje investora k tomu, aby vítězný návrh realizoval. Když se ke Kaplického návrhu objevily zamítavé postoje a oprávněné pochybnosti o regulérnosti soutěže, záležitost zpolitizovali právě Kaplický s Ježkem, možná řídíce se heslem, že účel světí prostředky. A vyrukovali i s tvrzením, že by nerealizace "vítězného" projektu byla právně problematická. A zdá se, že není málo těch, co jim sedli na lep. Jenže ono jde o to, že stavba má být financována ze státního rozpočtu, čili z peněz nás všech. A protože o tom, zda jakákoliv stavba bude realizována, vždy rozhoduje investor, kterým je v tomto případě stát, politici, jako zvolení zástupci občanů rozhodně mají do věci co mluvit.
10) Původní odhad ceny činil 1,8 mld. Kč, nyní se již hovoří o 3,2 až 5 mld. Kč. Neměl by o tom, za jakou cenu je ochoten jakoukoliv zakázku realizovat, rozhodovat investor? Není paradoxem, když pan Kaplický tvrdí, že ve státním rozpočtu prostředky být musí?
11) Takže pánové Ježek s Kaplickým přišli s novým návrhem: ustavit odbornou komisi, která by posoudila, zda soutěž byla či nebyla regulérní, jaké kvality má či nemá Kaplického projekt a zda může být realizován na Letné. Komise byla ustavena - a světe div se, její složení navrhla sama Národní knihovna po konzultaci s Kaplickým. Žijeme v Kocourkově?
P.S. V této souvislosti se nabízí otázka, zda s Kaplickým nebylo čistě náhodou předem konzultováno i samotné složení poroty.
29. 10. 2007 | 09:48

Zuzana napsal(a):

Naprosto a ve vsech bodech souhlasim s prispevkem Jirky 28.10.2007 20:38:17
Opet dobra nahravka na smec, pane profesore.. :-D
29. 10. 2007 | 09:57

Zuzana napsal(a):

bigjirko, nemyslim si ze by to misto bylo spatne dopravne obsluzne, tezko najdete lepsi misto - pokud to bude na puvodne zamyslene pozici a ne uprostred plane.
29. 10. 2007 | 10:00

Ministr vědy napsal(a):

myslím/že/,se té mol-logie držíte až moc a asi i toho soupeření, projekty-li rostou,vy už jste byroasistokrat a citujete sám sebe /expert v manipulaci s ohněm kultivace/.Vše je připraveno, pan starosta Hleď Sebe Bytel bude mít radost. Už se těším. Konečně happening na úrovni.Dejvice technice, technice nejvíce necháme u Fleminga a budeme vozit knížky/nikoli fem. od Knížáka/. Styl still! Nach ad fontéssss. Ne pa? Vědče světče, Velká cena, samý dobrovolník, Koniáš i Komenský, pouť až k Římanům, duch litery ožívá. Granty do krosen. Kaple v pet lahvi, nestandartní kostýmy, šťastný pan Kaplický jeho knihovna bude pojízdná!!! a zadarmo. Bodlina už startuje. Osvěžovna v každé chalupě. Paní Parkanová zpívá pochod Ktož sú boží bojovníci. Trabant vleče Gripen. Ve vesnických školách se čile šmelí. Bém bledne, olympiáda se stává mediální fraškou, každý chce přispět do boje s blbostí. Hřbitovy září péčí, nejvíce papírové hroby. Každý zkoumá sám sebe. V kostelích a u Božích muk se vybírá na vědu.Na úřadech přespávají bezdomovci. Každý dává k dispozici své zaměstnání. Odborníci zpracovávají hlášení z mobilů. Každý je vyslyšen. Vojenské prostory se mění v university. Burza vypisuje emise pro jednotlivce. Sláva panu Kaplickému, sláva bagroom, sláva panu Hořejšímu.
29. 10. 2007 | 10:06

Zuzana napsal(a):

A jeste k tem LZ - to vosi hnizdo jste "hrdinne" a v "zajmu statu" rozhrabl Vy sam ... ale co se pokud by bylo mozne vystavovat kadrove polistopadove posudky, tak byste podle Vami prosazovanemu "oko za oko" neprosel vy spolu s celou svoji rodinou a priblizne triceti procenty obcanu teto republiky. Takze by asi bylo moudrejsi prestat si hrat na etickeho sudiho :-)
29. 10. 2007 | 10:07

Ministr vědy napsal(a):

PS:Promiňte mi ten slovní průjem, ale kontejnery plné knih mluví samy za sebe.
29. 10. 2007 | 10:21

Zuzana napsal(a):

im - Zeptejte se pana profesora, jakym zpusobem se archivuje v Krci .. jestli by ten experiment tedy nemel zacit prosazovat nejprve na svem dvorecku - nepochybne to bude mit urcita uskali..
29. 10. 2007 | 10:27

Lila napsal(a):

To: Karel
Domnívám se, že Patrik kultivovaně a velmi slušně jen sdělil svůj názor, podložený reálnou zkušeností ze své rodiny. Jestli Vám dobře rozumím, tak chcete říci, že je úplně jedno, jak se kdo v minulosti choval. Že mezi lidmi, kteří dobrovolně odmítli dělat kariéru v okupované zemi cizí mocností, snažili se poctivě pracovat, neudávat a nezrazovat; nedali se ke komunistům, protože po roce 1968 i ten největší zabedněnec musel vědět, čemu hodlá sloužit, a své děti vychovávali v duchu zásad slušných lidí, nikoliv parazitů, kteří se umí bezskrupulózně přizpůsobit každému režimu; není žádný rozdíl? Padouch nebo hrdina, všichni jedna rodina? To je velmi smělá myšlenková konstrukce, zřejmě i proto je náš národ s morálkou tak na štíru...
Patriku, máte můj respekt. Díky.
29. 10. 2007 | 10:29

Michal Pospíšil napsal(a):

Vážený pane profesore, dovoluji si připojit několik poznámek k Vašemu příspěvku:
Nemyslím si, že lidé protestují proti tomu, že primátor Bém vystoupil proti projektu.
Domnívám se, že většina lidí protestuje proti tomu, jakým způsobem tak učinil a činí. Bylo by asi zbytečné znovu opakovat celou diskusi o názorových kotrmelcích tohoto pána.
Poznámka č. 2: Nechci zde znovu rozebírat argumenty pro a proti. Různé zveřejněné informace již zahltily prostor takovým množstvím balastu, že nezúčastněný člověk (tedy ani Vy ani já) nemá možnost vše zhodnotit a udělat si objektivní obrázek (příklad: zmanipulovaná soutěž vs vyjádření mezinárodní Unie architektů o regulérním průběhu a správnosti učiněných rozhodnutí - kde je pravda vědí jen členové výběrové komise)
Jediným možným kritériem jsou tedy osobní sympatie / nesympatie k projektu a jeho umístění. Mně osobně se projekt líbí (nedokážu ohodnotit jeho funkčnost ani finanční náročnost). I když si myslím, že pokud k jeho realizaci dojde, bude cena navýšena(zde opravdu spekuluji) hlavně kvůli tomu, že ti, kteří stavbu nakonec "politicky podpoří", budou vyžadovat nějakou formu "všimného". Subjektivně vnímám umístění projektu na Letnou jako mnohem lepší řešení než třeba dostavbu Národního fotbalového stadionu. Na druhou stranu - cirkusové šapitó na Letné , do kterého jsem zvyklý každý podzim (trochu nostalgicky) se svou dcerou zavítat, mi bude nejspíš chybět víc než jakákoliv jiná stavba :o)))
Poznámka poslední - ke konceptu knihovny. Vaše vyjádření chápu tak, že koncept knihovny jako úložiště / zdroj tištěných médií považujete za zastaralý / překonaný = nevhodný. Jako alternativu navrhujete plnou digitalizaci všeho. Myšlenka jistě zajímavá. Nesouhlasím. Jistě, technologický pokrok nelze zastavit a digitalizace je proces, který je naprosto přirozeným vyústěním současného vývoje. Na druhou stranu, existuje stále příliš mnoho lidí, kteří k internetu přístup nemají, popř. si ho nemohou dovolit. A protože Národní knihovna je instituce pro všechny, musí existovat ještě alternativní řešení. Koneckonců, i v dnešní době svá počítačová data zálohujete. Troufám si tvrdit, že ta opravdu důležitá (např. výsledky svých bádání)dokonce několikrát. Já osobně vnímám skladování výtisků knih jako jeden ze způsobů zálohování (historie již mnohokrát ukázala, že primitivní prostředky se často ukázaly jako ty nejspolehlivější). Samozřejmě, nezabráníme tomu, že se knihy jednou rozpadnou, shnijí atd...) Zrovna tak ale nemůžete zaručit, že knihy uskladněné na datových discích a jiných médiích nepostihne nějakým způsobem podobný osud.
Já knihovnu vnímám jako jednu z důležitých institucí, ve které je ukryto (a někdy může být znovu objeveno)vše, co lidstvo za dobu své existence prožilo, co se naučilo, nebo co už dávno zapomnělo. A kromě toho.... Je přece tak krásné si občas jen tak lehnout a vzít do ruky opravdovou a nefalšovanou knížku. Nebo na dovolené čtete knížky z notebooku či PDA? Jistě, i takoví lidé jsou mezi námi. Myslím však, že o něco důležitého přicházejí
29. 10. 2007 | 10:29

vaclavhorejsi napsal(a):

Zuzana:
Z ceho soudite, ze prosazuji zasadu "oko za oko"?
Proc si myslite, ze bych na zaklade "polistopadovvych kadrovych posudku neprosel spolu s celou svoji rodinou a priblizne triceti procenty obcanu teto republiky"? To by me opravdu zajimalo!

Pokud jde o to archivovani literatury v krcskem arealu - samozrejme se snazime neodebirat uz casopisy v papirove forme, ale jen elektronicky; ne kazdy vydavatel to ale (ze zistnych duvodu) umoznuje...
29. 10. 2007 | 10:56

Tomas B. napsal(a):

Pane Hořejší, už před časem u jiného vašeho článku jsem nabyl dojmu, že jste právní pozitivista. Ovšem pokud jde o knihovnu, neváháte bruslit zcela mimo právní realitu. Protože mým oborem je polygrafie (tedy mimo jiné výroba knih), připadám si oprávněn k vašemu článku připojit pár poznámek, nejprve mimo obor:

ad 1) Zkuste prosím pochopit, že se Praha a NK ruku v ruce rozhodli upořádat soutěž na architektonický návrh knihovny dle pravidel UIA. To, jestli byla soutěž regulérní nebo ne posuzuje výhradně UIA a nikdo jiný. V porotě seděli zástupci UIA, UNESCO, Prahy, NK a další... Soutěž tedy nelze žalovat u ČKA (České komory architektů), NKÚ se tím odmítl zabývat, neboť soutěž nebyla vyhlášena podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Jediný, kdo může soutěž zrušit je jen a jen UIA – a to se nestalo.

Slovutnou radnici našeho hlavního města ani NK nikdo nenutil, aby soutěž vyhlásili podle mezinárodních pravidel. Oni si ovšem přáli, aby Praha dostala návrh knihovny „světových“ parametrů a to přesně se stalo – že se jim nelíbí výsledek, hmm a co?

ad 2) Město přijalo usnesení, že NK potřebuje novou budovu. Přestavba Klementina byla ve hře a byla zamítnuta. Nevím, co víc k tomu dodat...

ad 3) Líbí / nelíbí – no comment

ad 4) Souhlasím, stavba se zcela nepochybně prodraží – to už je takový evergreen u všech veřejných zakázek. Ovšem úplně stejné by to bylo i u jiného projektu. Není žádný důvod domnívat se, že se na Kaplického baráku napakuje někdo více než kdyby ta stavba měla tvar krychle.

ad 5) Na letenské pláni nám chystají naši zastupitelé delfinárium, výjezdy z tunelu, gigantický fotbalový stadion a ještě jeden stadion navrch... Momentálně je tam díra do země jako dům a stejně velký kopec hlíny na povrchu. Letná už nikdy nebude jako dřív. Všechny ty stavby jsou o 2 třídy blbější a rozsáhlejší než nějaká knihovna. Charakter toho místa se do pár let zcela změní (k horšímu) bez ohledu na knihovnu.

Nyní k těm knihám:
Kniha je „3D“ objekt. Nejde jen o text a sem tam obrázek. Má nějakou hmotu, materiál, povrch, zpracování atd. U vědeckých časopisů (a časopisů obecně) lze jistě sdílet naskenované stránky na netu... Jde o řádově tisíce stran, které se navíc nikdy neopakují (stejný časopis se nikdy netiskne 2x, že). U knih je to jiné. Jde o miliony a miliony stran, předsádek, obálek, ... Knižní produkce navíc rok od roku roste nejen u nás, ale celosvětově (jen v roce 2006 u nás vyšlo 17 392 knižních titulů, to je odhadem 4 – 5 MIL stran). Samozřejmě knihovna nesbírá vše, co se kde vytiskne. Nicméně i tak je prostě technicky i finančně naskenování všech fondů prostě nemyslitelné.

Představa, že vydavatelé či nakladatelé budou dodávat knihovně díla v elektronické podobě je neprůchodná především z hlediska autorského práva. Znamenalo by to, že vznikne jakýsi státem kontrolovaný knižní NAPSTER, kde si každý stáhne co jej napadne a bude to mít možnost dále reprodukovat. Že by šlo o zásadní zářez do knižního trhu s fatálními důsledky je více než zřejmé. Proto ani tudy cesta nevede.

Budoucí vývoj povede naopak ke stále většímu množství vydávaných knižních titulů. Pokud chce nějaká knihovna držet s tímto trendem krok, nezbude než stavět nové a větší depozitáře... Mám tedy za to, že se nám debata o knihovně na letné scvrkla na otázku, kde přesně to na letné bude stát, jak přesně to bude veliké a jestli by to náhodou nemohlo být méně zelené... Všechny ostatní otázky se pomalu propadají do kategorie „irelevantní“.
29. 10. 2007 | 10:59

Silvie napsal(a):

V tomto případě souhlasím s názorem prof.Hořejšího - zejména pro nehorázně zmanipulované výběrové řízení (ex milenka ve výběrové komisi) a změnu zadání projektu, která byla ušita na míru právě Kaplického "obludce".
29. 10. 2007 | 11:08

Zuzana napsal(a):

Zde jsou me odpovedi, pane Horejsi:
1.Z ceho soudite, ze prosazuji zasadu "oko za oko"?
..takto soudim podle Vasich vyjadreni pod Vasim blogem k lustracnim zakonum.

2.Proc si myslite, ze bych na zaklade "polistopadovvych kadrovych posudku neprosel...
...neprosel byste stejne jeste hure nez obycejni zivnostnici, protoze pater jste nepochybne musel ohybat dukladne a automaticky by Vam nalezel titul kolaborant, nepritel rezimu atd. atd.
Proc s celou svoji rodinou? -jak jinak provadeli perzekuce komuniste a btw. chcete snad poprit, ze jste svoji dceru umistil do jedne z nejprestiznejsich laboratori aby tam mohla udelat kvalitni doktorat, na jehoz zaklade nyni pokracuje v kariere? - take z toho profitovala..
29. 10. 2007 | 11:09

Michal napsal(a):

K dnesni elektronicke dobe: nehodlam popirat trend, nicmene s naprostou digitalizaci nesouhlasim. Pracuji denne cca 8 hodin pred monitorem a nijak velkou slast pritom nepocituji, i kdyby to byl posledni hi-tech vydobytek. Me oci jsou z toho unavene, zrak se mi pomaloucku ale trvale zhorsuje, takze kdyz nectu "pracovne", nechci monitor radeji ani videt. Dalsim podstatnym prvkem odpocinkoveho cteni je pro mne pohodli - opravdu neverim, ze si budu treba v leze cist s monitorem a manipulovat s nim se stejnou lehkosti a pohodlim jako s knihou.
Knihy nejsou jen informace, knihy neslouzi jen k praci. Digitalizace prosim, ale jako doplnek. Mozna jsem staromodni, ale jen at se kazdy zamysli, kolik celych knih precetl elektronicky, a kolik papirove.
29. 10. 2007 | 11:15

martin napsal(a):

Vazeny pane profesore,

svym novym prispevkem o Kaplickeho navrhu na budovu Narodni knihovny prokazujte (podobne, jako v jednom z Vasich predchozich komentaru ohledne oceneni S.Grofa "Vizi ´97"), ze co je Vam cizi ci pro Vas nepochopitelne, ma byti automaticky spatne. Ba co vic, pro sve hledisko jste hotov shromazdovat houf svych i cizich argumentu, jimiz svuj dojem obezdivate na zpusob vetrolamu proti pochybnostem. To me u Vas, bez ironie, mrzi. Coz nemame, uz od Antiky, k dispozici metodu rozprav a akademii, na jejichz pude lze brat v potaz i perspektivy, pojmy a teoremata jinych lidi a jinych zkusenosti? Coz nemame okna, abychom si obcas vyvetrali?

Vami opovrhovany Grof v jednom z rozhovoru ceskym mediim poznamenal, ze v oblasti vedeckeho poznani, logiky a technologie jsme jako lidstvo o velky kus dale, nez-li v poznani a kulture prozivani sve vlastni duse a jejich komunikace. Jim postulovany pomer vychazel 21. stoleti versus doba kamenna.

Proti Knizakovi a Bemovi nabizim ceskeho filosofa Vilema Flussera a jeho poselstvi na tema zmena paradigmatu: neni treba menit svet, ale pohled na nej. Vzdyt
krasa a poesie je i na dne Petriho misek ci v zornych polich elektronkovych mikroskopu. Vsimnete si nekdy ;-)
29. 10. 2007 | 11:16

SuP napsal(a):

Pane Hořejší,
velmi mě potěšilo, že jste přijal a epicky rozvedl myšlenky z mého příspěvku ke článku ing.Kasla ze dne :19.10.2007 18:08:46
..." SuP napsal(a):
Odborníci
....Zase jsme se nechtěně vrátili k problému financování.
Pokud umělec tvoří za státní peníze, o kterých rozhoduje státní úředník, může se stát, že nakonec se peníze utratí a je všechno špatně. Pokud Mistr zkomponuje skladbu, která se nedá poslouchat, dostane od některé státní složky honorář, ale tím to končí. Já už to nikdy nemusím poslouchat. Pokud totéž udělá malíř, mohu se bránit stejně. Ale takováto monstrstavba mi pořád bude ležet v cestě a na očích. Tak by se mě snad mohl hergot někdo zeptat, zda se mi líbí ne?
Kdyby pan architekt takovou stavbu musel prodat konkrétnímu zájemci za JEHO peníze, taky by si nemohl s tvarem pohrát zcela nekontrolovaně. Mimochodem, mně ten tvar silně připomíná laminátové období 60 let a to jsem doufal, že se už nikdy nevrátí.
Taky by mě docela zajímalo, kolik lidí v době dnešních elektronických medií a internetu do té knihovny zajde. A sklad archiválií za 2 až4 miliardy?? Není to příliš, Antone Pavloviči? ..."
Tolik citace.

Nicméně dávám k úvaze ještě jeden dle mého důležitý detail.
Klementinum leží tak jako tak v zátopovém pásmu Vltavy. Vím, jak vypadaly sklepy v Dušní ulici po záplavích 2002. Snažit se technickými prostředky vybudovat ochranu knihovního materiálu proti zatopení v budově, která leží u řeky ??? To by bylo zase vyhozených peněz!
29. 10. 2007 | 11:18

alena-m napsal(a):

Knihovna elektronicka za 2-4miliardy je predrazena take souhlasim s levnejsi variantou
bez zatopove oblasti + s tim
ze by tam mela byt moznost
komercniho vyuziti ve vetsim rozsahu, placene pristupy za stahovani dat apod.
29. 10. 2007 | 11:32

vaclavhorejsi napsal(a):

Zuzana:
Ja jsem si myslel, ze jsem prave ve svych prispevcich (o Masinech, LZ) velmi vyrazne mluvil PROTI zasade ""oko za oko". Necetla jste neco jineho?
A ze podle vaseho nazoru jsem "kolaborant, nepritel rezimu", no to je tedy uz opravdu neco...
29. 10. 2007 | 12:09

Ministr vědy napsal(a):

to Zuzana: páter bude asi páteř, ne? Koza nostra, damus. ale jinak chápu, jinak. Platit dětmi je šílené.
29. 10. 2007 | 12:17

Máxima napsal(a):

Jo, jo elektronická knihovna... Vše nacpat do počítačů a doufat, že se někdy nepodělá server, elektřina... a vše ostatní hodit do ohně, včetně Bible Kralické...
Já si myslím, že Kaplického knihovna je geniální stavba hodna 21. století.. Proč pořád stavět krabice jako v 70. letech minulého století. A místo je dobré i vzhledem k povodním. Ostatně nevím proč model knihovny pořád ukazují v té brčálové barvě, když pan Kaplický ukazoval vzorek, který byl spíše decentně zlatohnědozelenkavý.
29. 10. 2007 | 12:31

Ministr vědy napsal(a):

...časová smyčka: strašidla existují, pane Hořejší a Zuzano. Naučme se jim rozumět, žijí v nás a s námi.
29. 10. 2007 | 12:41

INDIAN Štípek napsal(a):

Uchovávání dat má svá specifická úskalí,jak v papírové tak v digitální formě.I elektronická data se dají dlouhodobě a bezpečně skladovat i když každý ze způsobů má své nevýhody,ale jde to! Nevím také,proč si někdo myslí,že po naskenování staršího tisku by měl být onen originál vhozen do Vltavy,nebo spálen atd. Není to trochu afektovaná forma argumentace? :-)
29. 10. 2007 | 13:44

Taoiseach napsal(a):

Vážený pane profesore,

píšete, že by bylo vhodné novou budovu vůbec nestavět a "věnovat prostředky na velkorysou digitalizaci všech knižních a časopiseckých fondů". Zajímalo by mě, proč tedy nejste také proti nové budově STK, jejíž fondy lze digitalizovat stejně, resp. snáz. A hlavně mi není jasné, proč jste se se svým názorem neozval v době, kdy se o nové budově teprve uvažovalo. Ono totiž vyhlásit mezinárodní soutěž a z výsledků pak udělat toaletní papír skutečně JE ostuda.

Když píšete "Letenská pláň by se podle mého názoru neměla zastavovat, ale ponechat jako park a plocha pro sportování, pouštění draků a cirkusové stany.", je vidět, že jste opravdu naivní snílek. Pokud nebude na Letné "překážet" budova knihovny, rozrostou se na mnohem větší ploše "krásné" komerční stavby. Zaplatíme je stejně všichni, ale úplatky dostanou jen někteří. Nebude to poprvé. Pražská ODS je přece pojem!
29. 10. 2007 | 15:05

Lucifar napsal(a):

Žádné chobotnice. Na Letné má svoje místo Stalin!
29. 10. 2007 | 15:33

Jirka napsal(a):

Knihovny zeji prazdnotou? Prominte, nebyl jsem v ceske knihovne nekolik let, ale studoval jsem v USA na univerzite s vybornou knihovnou a vsechny knihovny byly a jsou narvane studenty (nektere pobocky maji otevreno nonstop). A to pres to, ze temer vsechny casopisy jsou dostupne online okamzite a zbytek (do 50 stran) knihovnici oskenujou a poslou e-mailem jako pdf. Zrovna tu probiha rekonstrukce hlavni knihovny a pridava se misto pro studium (samozrejme pocitac u kazdeho stolu). Vyhoda kvalitni knihovny je taky, ze clovek muze jit mezi regaly (plati asi spis pro humanitni obory, kde vetsi duraz na knihy nez casopisy).
29. 10. 2007 | 15:34

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane Taoiseachu,

dovolím si k druhému bodu Vaší repliky přidat ještě drobný detail. Nová knihovna nemá vyrůst na úkor "parku, plochy pro sportování, pouštění draků a cirkusových stany," ale v místě, kde je dnes tramvajová smyčka. V podstatě hned za izraelskou ambasádou resp. bývalou proslulou restaurací Na Špejchaře dnes misijní dům mormonské církve). Cirkusový stan se tam nevejde, draci se tam pouštějí špatně...

A snad jen pro představu. To místo je v mírném dolíku, spodní část budovy bude níže než většina okolního terénu (s výjimkou ulice Milady Horákové a samotné pláně).

Libor Stejskal
29. 10. 2007 | 15:46

Ivan napsal(a):

Pane profesore, je pravdou, že někomu se líbí holky a druhému vdolky (asi toto není ten správný příměr), zkrátka v pohledu zda líbí nebo nelíbí se nemusíme shodnout a nic se neděje. Oproti Vám se mi návrh líbí a přesto si Vás vážím, domnívám se, že ani u Vás nevzbuzuji pro to antipatie. Nejde přece o to zda-li se návrh bude realizovat nebo ne, o tom nerozhoduje ani jeden z nás. Ale problém je ve formě, byla vyhlášena soutěž někým, ten musel dostat do zadání od zodpovědných osob platnou územně plánovací dokumentaci. Tato buď byla předána zodpovědně nebo nezodpovědně. Pokud byla předaná zodpovědně, proč je problém a kde. Přece nemůže být v zadavateli, ten k tomu nemá podklady ani vzdělání, jak to, že najednou je to zadavatel, ústy pana primátora. K panu architektovi Kaplickému. Musím podotknout, že první výroky nebyly k tomu, že soutěž byla zmanipulována i když proběhlo už odvolání u mezinárodní komise. První ohlasy byli, že se to nelíbí, a dány různé přezdívky a že se to nehodí do dané lokality. Abych nezacházel do podrobností, někdo rozhoduje o realizaci, nikdo mu nemůže brát právo a zodpovědnost, ale pokud k tomu potřebuje takovouto nedůstojnou kampaň, je to ostudné. Bohužel je to ale styl současné politiky. Takovým způsobem zasahoval v určitých případech politický orgán v minulém težimu. Copak toho již není dost?
29. 10. 2007 | 16:15

Gogo napsal(a):

Kdo pracuje se současnou odbornou literaturou (přírodovědného zaměření), nemůže, než souhlasit s prof. Hořejším.
29. 10. 2007 | 16:21

Ministr vědy napsal(a):

Nechť stojí. Aneb, co nám ČUSka neřekla, dodal instalatér.

Nechte si svou viagru,
já si jezdím na bagru.

Grof není Gross!
29. 10. 2007 | 18:25

Jana J napsal(a):

Pamatuji se, že jsem do Klementina jako studentka chodila, bylo to útulné místo, na trase mezi FF na dnešním náměstím Jana Palacha a Celetnou ulicí, kde jsme měli většinu přednášek. Chodila jsem tam i na koncerty. Představa, co s touhle budovou udělá jakýkoli pan Šmerda, je děsivá. Studenti běhající o polední pauze na Letnou, to je komická představa. Na ten tvar už jsem si zvykla, vnitřní řešení Kaplického knihovny mi také nepřipadá špatné.Proč ale dál vyklízet spekulantům centrum Prahy? Že by u nás vůbec někdo myslel na naše národní literární poklady, tomu nevěřím.Proč pak rušit Památník národního písemnictví, když mám na mysli komfort pro vědce, čtenáře i knihy? Kdykoli u nás některý čelný politik řekne, že jde o něco jiného než o peníze, jsem ve střehu, protože pak jde o peníze především...
29. 10. 2007 | 18:25

hola napsal(a):

Takový Tádž Mahal bývá pro svou architektonickou výjimečnost řazen k sedmi divům světa. Ale díky této předrahé stavbě země tenkrát velmi zchudla a lid hladověl.
29. 10. 2007 | 19:09

Ministr vědy napsal(a):

Klementinum zachovat! Prostavěnosti bych se neobával, základní kámen byl také zdarma a zainteresovaných a nevytížených intelektuálů by se našla spousta, zkusme oslovit dobrovolníky.
29. 10. 2007 | 19:30

Anna napsal(a):

To Máxima
konečně spřízněná duše.Všechno by zdigitalizovali, inteligenti.

K čemu knihovny? Mají Wikipedii.
K čemu uměleckou vazbu? Stačí zazipovat.
K čemu obrazy? Dají si na zeď plakát z Globusu.
K čemu kaligrafie? Hlavně mít dobrý fonty.
K čemu ilustrace? Stačí naleštěnej monitor.
Ví vůbec ještě někdo co je ex libris?
Hlavně digi chlapci, v tom je krása.
29. 10. 2007 | 20:06

Slušný člověk napsal(a):

Pojďme alespoň na Halloween vybírat popelnice!
29. 10. 2007 | 20:12

Čochtan napsal(a):

2 Anna:
Kdo mluví o všech knihách ?
Hlavně skripta, odbornou literaturu, časopisy ,... Kolik % všech výpůjček to dělá ?
29. 10. 2007 | 20:39

lm napsal(a):

Digiinteligent pro Anna:

Aničko, Aničko, vždyť digitalizace pomůže jen k rychlejšímu a snadnějšímu přístupu k informacím. Nečekám, že si s digi-knihou užiju velké umělecké zážitky v čítárně s rozměry plaveckého bazénu.
Doma se rád probírám sbírkou katalogů z výstav o 1500 položkách, ale když tam toho spousty schází. Proč bych další položky nemohl najít na internetu ? Celý svět doma mít nemohu a ani nechci.
29. 10. 2007 | 20:40

Čochtan napsal(a):

To akvarium má být převážně pod zemí ?
29. 10. 2007 | 20:43

Karel Mueller napsal(a):

Patrik: Na moji otázku jste neodpověděl a tak Vám dám jinou a zároveň na ní odpovím:
Víte, jaký je mezi náma dvěma rozdíl? Odpověď: 21 let.
Zažil jsem změny, vzestupy a pády svoje i jiných, viděl jsem pády bůžků do pozice směšných šašků a vzestupy směšných šašků na piedestal.
Především je třeba říct, na čem stál Husákov:
Normalizaci provedla stará bolševická garda ve spolupráci s Rusy.
Následující generace přijaly následující postoj:
- Rusové se nás nikdy nevzdají
- Režim může změnit násilně jen válka a to by byl konec světa
- I když jsme v porovnání se západem ubožáci, tak z celosvětového hlediska jsme na tom stále velmi dobře. Lze si najít miniprostor a koníčky a relativně důstojně žít
- Je třeba počkat na změny v Rusku.
Nebudu nic zastírat, přijal jsem tuto "koncepci" též. A pak už záleželo na každém jedinci, za co stál. Stejně jako dnes. Do jaké míry byla tato koncepce oprávněná, to rozhodne historie.
29. 10. 2007 | 21:52

bigjirka napsal(a):

Ahoj Karle, několikrát jsem tu psal, že většina, naprostá většina se nás rozhodla žít s režimem v appeasementu. ... :-)
29. 10. 2007 | 22:19

ujo napsal(a):

pro K. Muellera: pravděpodobně obdobně chybný odhad činí nyní všichni ti patrikové a jim podobní, USA je supervelmomoc pro naše časy a jejímu přání není rozumné odporovat. Nelze vyloučit,že se dožijí trpkého zklamání a následky pro nás všechny budou neveselé
29. 10. 2007 | 22:28

bigjirka napsal(a):

jissstě ujo.. je to SATAN!
29. 10. 2007 | 22:45

Karel Mueller napsal(a):

Ahoj Jirko,
myslím, že si rozumíme, ale obávám se, že jsi příspěvek uja nepochopil zcela přesně. Tento způsob myšlení v nás stále je, v tom má ujo pravdu.
29. 10. 2007 | 23:22

bigjirka napsal(a):

já nevím, Karle.. on je ten příspěvek takový nejednoznačný..
29. 10. 2007 | 23:55

Englishman napsal(a):

Karel Mueller a bigjirka:

Vážení, hezky si tady notujete o životě za bolševika, ale mě je z toho trochu šoufl. Já jsem s režimem v appeasementu rozhodně nežil (resp. žil jsem v appeasmentu jen do maturity) a mohu vás ujistit, že to bylo velmi jednoduché. Člověk nemusel být žádný hrdina, stačilo vmanévrovat se do situace, kdy neměl skoro co ztratit, a pak už bylo velmi snadné si s bolševikem nezadat. Vystřídal jsem před rokem 1989 tři zcela nekvalifikovaná zaměstnání, všechna ve výjimečně inteligentním a vzdělaném kolektivu lidí, kteří vesměs udělali něco podobného jako já. Bylo to jako v Koljovi: Členu filharmonie StB může vyhrožovat, že ho pošle hrát na pohřby. Ale pokud dotyčný už na těch pohřbech hraje, nemusí se už skoro bát.
Mezi šedou zónou a disidenty byla široká vrstva kotelníků, kteří s bolševikem nijak nespolupracovali, ale ani se nesnažili dělat ramena na StB a úmyslně moc neprovokovali (trochu samozřejmě ano). Osmašedesátníci byli v kotelnách nedobrovolně, ale v mé generaci (tj ročník 1960 a něco) tam opravdu mnozí odešli dobrovolně a až do roku asi 1989 nikdo nelitoval.
Průser nastal na jaře 1990: žádná kvalifikace, nedostatečné formální vzdělání atd. a tím pádem propad na startovní čáře někam skoro úplně dozadu. Ale to je zase jiná kapitola.
30. 10. 2007 | 01:55

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane Englismane,

myslím, že máte v mnohém pravdu, vidím to velmi podobně. I tak bych se ale přimlouval za... no, řekněme shovívavost či ještě jeden úhel pohledu. A nechci přístup k osobní zodpovědnoti relativizovat, to v žádném případě. Spíš jen přemýšlím...

Řekl bych, že různí lidé byli vystaveni různým okolnostem, které na ně při výše uvedené volbě působily. Pokud se člověk od dětství stýkal (a často hlavně díky rodičům) spíše s "kotelníky a myči oken" (a to myslím byla především záležitost Prahy či Brna), pak byl už k životu mimo establišment takřka "predestinován."

Pokud se ale jako dospívající v rodině, kde byl režim považován za cosi prakticky normálního resp. nevyhnutelného a v budoucnu neměnného, rozhodl věnovat třeba vědě, výzkumu, myslím, že udělat po několika letech tvrdé práce rozhodnutí "půjdu topit, abych si nezadal s mafií," bylo daleko těžší, ne-li téměř nemožné (nadsázka).

Těch modifikací obou tak odlišných "osudů" je samozřejmě celá spousta.

Musím říct, že bych toto rozhodnutí nikomu nevyčítal. Neznám jeho výchozí podmínky, životní zkušenosti atd. Neznám dispozici chovat se odvážně, u každého je jiná. Neznám míru poznání o podstatě režimu, které byl schopen ve své době dosáhnout.

Co mne ale překvapuje (i když to zase tak nepochopitelné není), jak řada z těch, co zvolila konformitu, trvá na tom, že to byla dobrá volba. A někdy i vynáší soudy (extremním případem jsou bratři Mašínové) nad těmi, kteří ji odmítli.

Libor Stejskal
30. 10. 2007 | 09:05

J. Švorčík napsal(a):

No téma chobotnice je už tolikrát proprané, že to nechám koňovi, má větší hlavu.
Nejsem architekt, tak se neodvažuji hodnotit estetická hlediska stavby, víc by mi vadilo hledisko ekonomické - když už nyní se odhaduje, že bude stát stavba téměř dvojnásobek.
Mne víc na nových stavbách štve to, že do staré šlupky(tedy obvodového zdiva) se vestaví úplně něco jiného a zvenku je to "jakoby staré". Naposled Paladium na n. Republiky.
30. 10. 2007 | 09:10

vaclavhorejsi napsal(a):

Pane Stejskale,
opet to prekrucujete - v pripade Masinu nejde o to, ze nezvolili "konformitu", ale ze zvolili metody, kterymi tezce poskodili jine, nevinne (pripominam - zharstvi a strelba po hasicich, zabiti 2 policistu pri prepadu (za toho jednoho svazeneho podrezali), zabiti ozbrojeneho strazce transportu penez).
Jak neco takoveho muzete klast na roven nejakemu "rozhodnuti nezit v konformite? Totalni absence elementarnich moralnich kriterii...
30. 10. 2007 | 10:17

Ministr vědy napsal(a):

... a zástupy nedotčených bílých myší nikdo neoplakává

... jak obraz ptáka na hladině se o břeh rozbíjí

... a realita morálce stále odporuje
30. 10. 2007 | 11:32

Ministr vědy napsal(a):

Kdo zemřel za nás
když jsme žvanili

Mrtvý se usmál
zas ho zradili
30. 10. 2007 | 11:53

Karel Mueller napsal(a):

Milý Englishman,
já se Vás zeptám jinak: Byl jste Vy a Vaši přátelé tenkrát volit? Já se přiznám, že ano. A uvědomuji si, že tím jsem vyjádřil svůj zásadní souhlas s "diktaturou" proletariátu, vedoucí úlohou KSČ i programem, kteří KSČ jasně předložila. A tento souhlas vyjádřilo 99,9% národa, pokud ne ještě víc.
Určitě je pro Vás hodně hořké, že s pohledu západu je vrcholně směšné si za této situace na cokoliv hrát a každý můj známý ze západu by se zeptal: Když už jsi jim ten mandát dal, tak proč jsi se alespoň nesnažil o karieru? Proto je západu zcela lhostejná naše minulost.
A tady jsme u podstaty: Kdo za co stál. Profesor se zmínil o jejich předsedovi KSČ, který se snažil jim pomáhat. Já jsem poznal řadu lidí, které se tzv. nezašpinili a po převratě se hráli málem na hrdiny a přitom to byli docela obyčejní gauneři, kteří nadto za bolševika pilně donášeli. byť z toho či onoho důvodu nebyli registrovaní.
30. 10. 2007 | 11:58

Františka,asi si napsal(a):

Boleslave, jste velký umělec. Už vím, proč mne po presidiu honila ochranka.
30. 10. 2007 | 12:11

stejskal napsal(a):

Pane profesore,

já vím, ale já už asi diametrálně jiný nebudu. Byť se snažím na sobě pracovat.

Ta "totalni absence elementarnich moralnich kriterii..." a neustálé "překrucování" mne provází celý můj dospělý život život ;-)

Neumím si s tím poradit, a tak se jen snažím (když už mám ten zjevně pokřivený charakter; to je můj úsudek, vím, že jste to nikde nenapsal), abych alespoň nebyl ve svých odsudcích tak kategorický a přísný, co se lidé kolem mne resp. jejich postojů týče.

Libor Stejskal
30. 10. 2007 | 13:30

Pepa Řepa napsal(a):

To Karel Mueller
argumentace "svobodnými" volbami není příliš silná. To by pak bylo jedno, jestli někdo podepsal chartu a někdo vázací akt STB, jestli byl někdo v KSČ a jiný v K 231.Všichni jsme jim dali "svobodný" mandát.

Já osobně jsem se snažil zašít a vytvořit si svůj mikrosvět.Ne všem se to ale dařilo nebo i podařilo.Asi jinak vidí minulost člověk sedící v teple a čučící do mikroskopu a jinak kotelník nebo mukl na uranu.

Osobně nemám podobné debaty v oblibě.Mám někdy pocit, že se z hrobu jako krtek vyhrabal duch Josefa Smrkovského a přesvědčuje nás, že nejlepší by byl socialismus s lidskou tváří. Zažil jsem to jednou ve Slovanském domě.Exhumaci nemám v oblibě, ale uznávám, že to je věc vkusu.
30. 10. 2007 | 15:07

Viola napsal(a):

Podle mě styl chobotnice není retro 60 let, ale zcela nový styl zvaný mango. Pan architekt Kaplický se podle mne nechal inspirovat japonkou Chiho Aoshima, jejím dílem Courtesy Blum and poe, Los Angeles. Jsou do mrakodrapy ala žížalky, nebo něco jako rostomilá zvířátka. V Japonsku se tento styl nelíbí a také ho tam nechtějí.
30. 10. 2007 | 17:03

Karel Mueller napsal(a):

To Pepa Řepa:
Vím, že se to neposlouchá příjemně. Svědomí mám čisté a "nezašpinil" jsem se, jak jsem Vám už napsal v minulé diskuzi k lustračnímu zákonu. A dnes si spíš říkám, že jsem byl trouba. Protože nakonec to rozhodly stejně změny v SSSR vzhledem k ekonomické neživotaschopnosti režimu a nikoliv vznešené ideály. A jak správně nakonec i Englishman píše, ten, kdo nepřijal ani onu koncepci je dnes naprostý outsider, nejen že neměl ony potřebné vztahy, ale ani kvalifikační předpoklady a vzdělání.
Ale ten mandát jsme jim prostě dali a celý svět se na to díval. A kdybychom ho nedali, tak se nic tak katastrofálního nestalo, alespoň z dnešního pohledu se tak zdá. Po Helsinkách už ne, ale my jsme už přijali onu koncepci. A ať se Vám to poslouchá sebehůř, velmi značná část národa na tom byla stejně nebo dokonce lépe než dnes. Nemá cenu to zastírat, stačí se podívat na venkov a položit si otázku, kdy ty domy byly postaveny. Dnes bez manažerské funkce nebo práce v zahraničí lidé nemají šanci.
Moudro nám říká nekřič, dokud jsi nepřeskočil. A výše jsem napsal, jak to může vypadat do dvaceti let.
Určitě jsem tím u Vás nezabodoval. Ale mockrát jsem Vám psal, že jsem příliš chladný technokrat.
30. 10. 2007 | 17:13

bigjirka napsal(a):

Ten svět opravdu není jednobarevný a podle mne jednoznačného odsouzení si zaslouží architekti a aktivní instalatéři režimu. Kdyby docházelo k rozsáhlejšímu odmítání ve kterékoli době, byl by také režim byl sáhnul k masivnějším represím
30. 10. 2007 | 17:38

Patrik napsal(a):

to Lila: Moc Vám děkuju. Velice mě to potěšilo.
30. 10. 2007 | 18:31

Karel Mueller napsal(a):

Jsem rád, že nejsi dogmatik Jirko.
V roce 84 jsem byl na srazu třicátníků. Vyrůstal jsem v podhůří na venkově. A co myslíš: Jediný jsem se přihrabal vlakem. Spolehlivě nejvzdělanější a také těžká sociálka. A pak jsem v rámci nostalgického zavzpomínání na dětství prošel dědinou a okolím. A podíval se, co spolužáci postavili nebo mají rozestavěno.
A ti byli SKUTEČNOU PÁTEŘÍ Husákova, ať už si dnes hrají na cokoliv. A nic je nemohlo naladit víc pro režim, než ta skutečnost, že ten za.raný inteligent má holý zadek a je proti nim ubožák.
A tak se dívejme pravdě do tváře a nic si nenalhávejme.
30. 10. 2007 | 18:58

Zuzana napsal(a):

Pane Muellere: Na venkove probihaly dost nechutne manipulace, rozvraceni spolecnosti a komu z toho nebylo na zvraceni a mel dost silny zaludek, tak ten se mel nejlip. Ti nejslabsi (s nejsilnejsi pateri) to pak zaplatili jak majetkem, tak kolikrat i zivotem.. nechutne veci se dely.
30. 10. 2007 | 19:18

Karel Mueller napsal(a):

Zuzana:
Mluvíte o letech padesátých. Já o osmdesátých.
Šedesátá léta jsem však vnímal už plně, byť jsem byl školák ze ZŠ. A tak znám situaci a nálady vesničanů i v té době.
30. 10. 2007 | 19:47

Zuzana napsal(a):

Oni ti neprizpusobivi bohuzel zustali izolovani od ostatni vetsinove spolecnosti po zbytek sveho zivota - i po navratu z uranovych dolu ci prechodu k JZD po sedmnacti letech driny na vlastnim pro jine..
30. 10. 2007 | 20:05

Zuzana napsal(a):

Jen jsem popisovala, jakym zpusobem byla tato pater socialistickeho rezimu vytvorena. Mimochodem, nelezi vetsi zodpovednost na nasi "elite" tehdejsi doby spis nez na zemedelcich (v lepsim pripade se stredoskolkou specializaci)?
30. 10. 2007 | 20:12

Karel Mueller napsal(a):

Víte,
svět není černobílý a to, co píšete je samozřejmě tragedie.
Ale k daným tématům bych mohl dokonce leccos dodat.
Strýc má statut politického vězně a uranem prošel. A tak vím naprosto přesně, jak to tenkrát chodilo. Za bolševika by strýc snad zabil každého, kdo by se slovem dotkl USA a nebo měl kladnou připomínku o Rusech ... a je zajímavé sledovat, jak je dnes střízlivý ... Mě tenkrát neřekl jinak než hladile a přitom moje názory byly tenkrát deleko radikálnější než dnes.
Prarodiče mé bývalé ženy měly statek a v padesátých letech s nimi brutálně zametli. Když skončil hon na "nepřátele lidu", tak se mohli vrátit a dožili stajně jako ostatní družstevníci.
Dva z potomků zůstali v družstvu a dnes s nostalgií vzpomínají. Dva další z potomků udělali závratnou kariéru a dodnes jsou "kovaní". A možná bychom se divili, kolik bychom našli mezi stoupenci kSČM potomků těch, kteří by měli komunisty nejvíc nenávidět.
Svět není černobílý,
30. 10. 2007 | 20:24

bigjirka napsal(a):

Je to opravdu velký guláš a není snadné si vést linii "dobra a zla". Já ji nacházím někde kolem příslušníků LM a registrovaných, členů výborů,... ano, v mnoha případech se z potomků obětí stali aktivní instalatéři... většinou deprivanti.
30. 10. 2007 | 23:39

Karel Mueller napsal(a):

Víš Jirko,
to bychom se museli vrátit až do devatenáctého století a historii nefalšovat. A začít přesnou analýzou marxismu i tím, proč prohrál a kde jsou základní doktrinální omyly. A především říct, že nespadl z nebes jako nějaký omyl a připomenout jistého otrokáře z USA, kterému evropští liberálové vyčítali černé otroky. A on se v Evropě rozkoukal a pak umíral smíchy: "Vždyť moji otroci mají ráj proti Vašim dětem, kteří dřou více než 12 hodin denně a umírají po několika letech". A měl pravdu: Jeho otroci byli stejný majetek jako např. tažné zvířectvo a stejně řádně o ně bylo postaráno. Ale to se dnes nenosí ...
Pro mě ta linie neexistuje. Byli jen lidé. Víš, ač agnostik jsem v tomto směru křesťan. Pokud je Bůh takový, jak nám ho svatí otcové líčí, tak se Tě po proletění komínem nikdo nebude ptát, jestli jsi byl takový nebo makový, úspěšný nebo outsider. Položí Ti jedinou otázku: Kolik lidí bylo Tvým přispěním šťastných ...
31. 10. 2007 | 00:04

bigjirka napsal(a):

Karle, jen jestli už opravdu prohrál. Jestli nepřečkává latentní a zasporovaný. Když čtu příspěvky Jany J, aniž bych ji tím chtěl nějak napadnou - jde na mne stejná hrůza, jako jsem zažíval v nejhorších snech, že se to rozšíří po celém světě a nebude kam :-(. Jako když jsem jel v autě s kapitánem Holým, co měl "na starosti" fabriku, Dzeržinským 80 let... snad máš pravdu, i ten dnešek je dost tristní
31. 10. 2007 | 06:48

Viola napsal(a):

Proč tady diskutujete společenské zřízení, když se jedná o umění. Kaplický není originální, jen okopíroval mladou japonku, jejíž styl se v Japonsku také nelíbí, protože je to dětsky naivní a hloupé.
31. 10. 2007 | 08:01

Pepa Řepa napsal(a):

To Karel Mueller
posledním odstavcem jste opět zabodoval.Silně.Budeme váženi na jiných vahách než jsou ty naše.
31. 10. 2007 | 08:09

Ministr vědy napsal(a):

a dobrozlo je zlodobro, že...Ještě že blob nemá pravé úhly.. ..
31. 10. 2007 | 10:34

Karel Mueller napsal(a):

To nemůže nikdy zajít Jirko. Dokud vládnoucí vrstva nebude schopna totálně ovládat myšlení lidí (a nevznikne tím neootrokářská společnost), tak to tady stále bude právě tak jako křesťanství.
Vždyť teoretický merxismus je koneckonců odnož křesťanství, která zbožnila člověka.
31. 10. 2007 | 10:55

Spejbl napsal(a):

Někdo mne tahá za provázky a dost to bolí.
31. 10. 2007 | 11:37

Karel Mueller napsal(a):

Snad závěrem:
Moudro praví, že pokud se nepoučíme z historie, je nám souzeno si ji zopakovat.
To ovšem předpokládá její dokonalou analýzu ve všech souvislostech. Něco takového může udělat jen osoba celé historie dokonale znalá, mající hluboké humanitní vzdělání v řadě oborů a ovládající exaktní myšlení po úspěšném studiu i exaktních věd. Osoba dokonale politicky a ideově inertní a tedy objektivní a nezatížená jakýmikoliv předsudky.
Když poslouchám a čtu její dnešní vykladače, tak se sám sebe ptám, jak dalece svým výtvorům věří a jak dalece se s jejich názory ztotožňují mocenské elity.
Pokud to považují za něco jiného než za propagandistický výtvor, tak je nám vskutku souzeno si historii zopakovat. Tektokrát v jaderné variantě, zdá se.
KONEC
31. 10. 2007 | 18:40

bezvýznamnýbambula napsal(a):

pane Muellere,

dobrý večer, ...dovolte, abych řekl, že Vaše poslední příspěvky jsou tak pravdivé až to mrazí, ...spolu s Vámi také doufám, že nás to opět všechno nečeká, tentokrát bychom to odnesli úplně všichni.
Raději to nepřivolávat.
Je to sice mimo téma, ale máte naprostou pravdu.
31. 10. 2007 | 19:25

bezvýznamnýbambula napsal(a):

Ministrovi vědy.

Vaše poezie je velice hezká, ...hmmm, myslím, že máte docela výrazný talent, ...kdy Vám vyjde sbírka?

...Vaše příspěvky z:
30.10.2007 11:32:21
30.10.2007 11:53:28
mne hluboce oslovily, je v nich jemná a neotřelá linka pravdivého vhledu, trochu tklivé, ale příjemně, ...milá melancholie pozdního období muže, prohlédajícího příčiny???

Pište dál! ...Ale ne záměrně!!!
...Pouze když občas něco zaslechnete zpoza vlny větru, to je pak ta nejlepší kvalita. Jistě potvrdíte.
:-))
31. 10. 2007 | 19:34

bigjirka napsal(a):

Ministře, blob nemá žádné úhly, je to blob
31. 10. 2007 | 22:05

Karel Mueller napsal(a):

bezvabambula a případně i ostatním:
Příteli díky za ocenění, ale slovem KONEC jsem debatu na toto téma ukončil.
Platí to i pro případné další souhlasné i nesouhlasné odezvy.
31. 10. 2007 | 23:51

Ministr vědy napsal(a):

K panu bezvýznamnému bambulovi: Děkuji, zajímá mne spíše autorská kniha. Kauzálně: metoda řízení vědy :-). Samozřejmě s vámi souhlasím.

K bingjirkovi: Jistěže nemá, ale já jeden viděl.

Analytikům: nemoralizujme!
01. 11. 2007 | 10:24

bigjirka napsal(a):

když už, tak bingojirka!
01. 11. 2007 | 17:03

Ministr vědy napsal(a):

Jasně, vždyť jsem slušný člověk, jen mám trochu problémy s identitou a okolím. Standartní porucha osobnosti maskovaná funkcí. Díky za pochopení a odhalení.
01. 11. 2007 | 17:56

bigjirka napsal(a):

Líná černá pes už ze mne udělala i bijirku. Panečku, já se vyznám!
01. 11. 2007 | 21:05

bigjirka napsal(a):

P.S. A kde byl ten úhel?
01. 11. 2007 | 21:06

Ministr vědy napsal(a):

V projekci, ale jsem vázán lékařským tajemstvím, glob,glob,glob.
02. 11. 2007 | 10:29

Pavel napsal(a):

Promiňte laický dotaz. Nemají školy a knihovny hodně velkých oken?
02. 11. 2007 | 10:55

bigjirka napsal(a):

Některé jenom jedno .... :-D
02. 11. 2007 | 11:44

Ministr vědy napsal(a):

to Pavel:
Ano, obzvláště po kofeinovém šoku.

A víte jaký je rozdíl mezi inteligentem a trampolínou?
02. 11. 2007 | 13:00

flash game napsal(a):

V CR mame absolutne nevyhovujici a zastarale knihovny myslenka nove knihovny plne digitalizovane je tedy spravna, bylo by vsak potreba napr.
Snizit naklady na jeji vystavbu-myslim si ze je tu vysoke financni nadhodnoceni.
Pokud se chteji vsichni dobrat ke zdarnemu vysledku budou muset slevit ze svych ideji.
14. 04. 2009 | 15:39

VeronicaBoyer22 napsal(a):

freelance writer
01. 02. 2012 | 02:25

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy