Věda a náboženství – nepřátelství, lhostejná koexistence či plodné partnerství?

25. 11. 2007 | 15:19
Přečteno 18083 krát
Nedávno jsem zde publikoval příspěvek (najdete ZDE) o tom, jestli je evoluční teorie slučitelná s náboženstvím. Jelikož tento příspěvek vyvolal překvapivě živou reakci (diskuse pod ním trvá intenzivně již několik měsíců), rád bych pokračoval na podobné, ale trochu širší téma, a to i přesto, že reakce něktrých diskutujících budou asi opět rasantní. (jeden z diskutujících pod výše zmíněným článkem se na mě rozzlobil tak, že na mě údajně “namířil paprsky smrti”).

Všem zájemcům o toto téma bych chtěl doporučit velice zajímavé články molekulárního biologa a současně katolického kněze Marka Váchy (na požádání je rád pošlu jako pdf) a také pozoruhodný rozhovor s jezuitským ředitelem Vatikánské observatoře G.Coynem, který vyšel v Respektu 22.05.2006 (taktéž mohu zájemcům poskytnout).
Článek podobný následujícímu textu vyšel v roce 2003 v Revue Universum; několik pasáží je v něm téměř identických jako v onom mém předchozím výše zmíněném blogovém příspěvku; omlouvám se za to...

Ptáme-li se, je-li dnešní věda slučitelná s náboženstvím, v první řadě záleží na tom, o jakém náboženství ve vztahu k vědě mluvíme. Největší potíž je ovšem s takovými náboženskými směry, které se fundamentalisticky domnívají, že jejich svaté texty pocházející přímo a doslova od Boha, se závazně vyjadřují i k přírodovědeckým tematům – např. že jednoznačně preferují kosmologii stanovující stáří Země i celého vesmíru na několik málo tisíc let nebo popírají biologickou evoluci a zastávají ideu kreacionismu. Myslím, že takové náboženství je s moderní přírodovědou opravdu těžko slučitelné.

Před několika lety jsem např. navštívil jednu z přednášek anti-evolucionistického cyklu „Darwinův fatální omyl“ pořádaného jednou menší křesťanskou církví. Jeden z přednášejících (s akademickým titulem) tam např. tvrdil, že před Adamovým hříchem v ráji byly šelmy býložravé, že komáři a choroboplodné bakterie byly stvořeny až v rámci trestu za Adamův hřích a že součástí tohoto trestu bylo i zčernání pokožky určité části Adamova potomstva. Jiný přednášející vyslovil názor, že ty, kteří věří Darwinovu bludu, že člověk povstal z opice, prozrazuje především to, že mají tendenci chovat se sami jako opice…

Věda je lépe kompatibilní s umírněnější formou náboženství, která základní vědecké poznatky akceptuje, přírodovědecká témata v bibli nebo jiných posvátných textech chápe spíše alegoricky a uznává, že bible neposkytuje žádný „přírodovědecký popis“ světa. V takovém pojetí je pak je možno rozumět i prvním stránkám knihy Genesis jako básnickému popisu miliardy let trvající přirozené evoluce. Takové asi nejběžněji rozšířené náboženství obvykle operuje s pojmy pro vědu neuchopitelnými jako posmrtný život či duchovní svět obydlený anděly, démony, nesmrtelnými dušemi zemřelých a podobnými bytostmi, a se zásadně důležitou představou „osobního Boha“, který působí jako jakýsi hybatel za kulisami našeho světa v onom jiném, „duchovním“ světě. Poněkud vulgárně řečeno, takový Bůh je jakýsi značně antropomorfní, otcovsky laskavý (ale někdy i trochu zlostný), všemocný super-Rýbrcoul, který občas v tom nedokonalém světě něco vylepší, odmění či potrestá. Občas do dějů našeho světa zasáhne nějakým zázrakem neslučitelným s přírodními zákony, občas vyslyší něčí prosbu o pomoc a jindy potrestá zlo, duše hodných lidí po smrti přijímá k sobě „do nebe“, atd. Prostě něco na způsob toho, co je vyobrazeno např. na stropě Sixtinské kaple; takovým představám také nahrávají prvoplánově chápané formulace typu „sedí po pravici Otce“...
Takové náboženství je při troše dobré vůle a s trochou obratné sofistiky s vědou jakž takž slučitelné – nedokazatelná existence duchovního světa a jeho obyvatel, autonomních duší, posmrtného života atd. není ve většině případů v žádném zásadním rozporu s vědeckým zkoumáním světa hmotného, zázraky lze přijmout jako principiálně nezkoumatelné, nereprodukovatelné singulární výjimky z normálního dění. Důkazem toho, že takovéto pojetí náboženství není s vědou v neřešitelném rozporu, je velký počet vědců, kteří podobné tradiční formy náboženství vyznávají.
Přece jen se mi ale zdá, že tato tradiční představa je asi stále více dnešními lidmi vnímána jako příliš fantaskní, jako jakási pošetilá pohádka pro děti nebo mytologie starých Řeků, takže se s ní mnohý moderní člověk dost těžko ztotožňuje.

Určité problémy ve vztahu tohoto typu náboženství k vědě přece jen asi nastávají přinejmenším při vědeckém studiu psychiky (= duše): stěží lze uvést do souladu výsledky svědčící o plné podmíněnosti psychiky molekulárními ději v mozku s konceptem autonomní nehmotné duše. Vědecký názor samozřejmě je, že „duše“ (vědomí) je „emergentním jevem“ objevujícím se na určité úrovni komplexity systému, že tedy jaksi „vykvétá“ ze složitě organizovaného systému buněk a molekul v mozku. Problém by tedy asi nastal, kdyby se podařilo vytvořit nějakou umělou nebiologickou inteligenci, která by projevovala veškeré atributy lidské duše (o kteréžto možnosti jsem zcela přesvědčen a která je pro mnohé tradiční věřící těžko přijatelná).

Problémy kompatibility takového umírněného ale tradičního náboženství s vědou se většinou řeší tak, že obě oblasti, věda a náboženství jsou považovány za vzájemně mimoběžné a nekonkurenční – náboženství si v tomto pojetí nečiní nároky na přírodovědecký výklad světa a soustřeďuje se na existenciální aspekty člověka. Problémem je ale přece jen to, že věda si činí oprávněné nároky i na studium lidské psychiky a všeho, co s tím souvisí.

Konečně myslím, že není naprosto žádný rozpor mezi dnešní vědou a jakýmsi „elementárním náboženstvím“, ve kterém se odrážejí i převratné poznatky moderní fyziky a biologie ukazující na jakýsi „smysluplný vývoj“ vesmíru. Asi nejvýznamnějším průkopníkem takového pojetí byl význačný paleontolog a jezuita Pierre Teilhard de Chardin (1881-1955)

O tom ale zase až příště, protože tyto články by neměly být příliš dlouhé....

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

bezvýznamnýbambula napsal(a):

Dobrý podvečer pane Profesore,
:-)
...tak Vy si nedáte pokoj?
(:-))))
Já Vám snad ten mejl nakonec asi pošlu, nebo co, a návod na to, jak se sám o sobě přesvědčit taky.

"BOHOVÉ JSTE!"

Zkuste promyslet tento Jošuův výrok a pak o něm napište, co Vás při tom napadlo.

Či-li, dnes se s dovolením omezím na poslední odstavec Vašeho úvodního textu, kde píšete, cituji:

=>Konečně myslím, že není naprosto žádný rozpor mezi dnešní vědou a jakýmsi „elementárním náboženstvím“, ve kterém se odrážejí i převratné poznatky moderní fyziky a biologie ukazující na jakýsi „smysluplný vývoj“ vesmíru.<=

a dovolím si navrhnout, že když výraz "elementární náboženství" nahradíte výrazem "Tantra" (což není náboženství, nýbrž starověká Věda), tak budu s Vaším článkem vlastně v souhlasném vrnění, vlnění, a pochvalném mručení. :o)))))))))

Zdraví: Totálněbezvýznamnýbambula.

p.s.: zde je link na jeden velmi solidní Web, tak doufám, že ho nezačnete kvůli mě v tom Sysyfu(j) pronásledovat a hanit!!!
...No proto!

http://www.tantrajoga.cz/hl...

No, a co jinak, ..jak se daří? ...Marně jsme na Vás čekali na Blogu p. Jany, kojení, mlezivo, antigeny, stresové hormony, atd., ...velmi zajímavé a důležité věci, ...hmmm, škoda, asi jste neměl čas, ...no, ona teď Jana bude mimo Republičku, takže už je vlastně stejně pozdě, ...ale nic Vám nevyčítám, máte jistě moc a moc práce, či-li: Dobrý večer a dobrou noc, to je vše, co jsem chtěl dnes říci, vypínám komputer, nashledanou a děkuji!
(:^))
25. 11. 2007 | 16:13

Vilém napsal(a):

Bylo by asi vhodné si ujasnit, že náboženství a metafyzika neexistují z alegorických důvodů, nýbrž proto, aby poskytovaly celkové vysvětlení světa ve všech podstatných ohledech. Protože v době vzniku tradičních náboženství nebylo ani stopy po současných vědeckých poznatcích, jsou pozitivní tvrzení o různých přírodních skutečnostech založena na tehdejších znalostech, a proto jsou dnes neobhajitelná.

Jistě by bylo možné vytvořit metafyziku, která by se odvolávala na dnešní vědecké poznatky, resp. nebyla s nimi v rozporu, ale pokud by se později neuchýlila opět k různým alegoriím, pravděpodobně by byla zanedlouho opět neúnosná.

V podstatě nejde o to, že by nebylo možné vymyslet nějakou bezobsažnou metafyziku, která by neodporovala vědeckému poznání a jen by ve všeobecné verbální rovině dodávala neobyvatelné společnosti, kterou vědecké bádání svým zdivočelým a bezmravným rozvojem vytvořilo, jakési zdání zastřešenosti, kterému by chyběl sebemenší praktický ohled. Pokud pan Hořejší touží po tom, aby se náboženství stalo služkou vědy, pak se mu může líbit jeho - podle mne zploštěle chápané, učení de Chardina. Sice se tady "vědecky" ukazuje, že příroda i společnost jsou bestiální, ale nakonec se usmíříme v bodě Omega, čili prožijeme sice šílenou existenci, ale vesmír je spravedlivý. Sice vědecky zjistíme, že černoši jsou intelektově méněcenní, ale to se nedá nic dělat, pravda nadevše, musíme se potom podle toho chovat, určitě to bude fungovat, a naopak jiný přístup by ohrozil evoluční konkurenceschopnost ekonomiky.

Zatímco náboženství a morálka se snaží člověka ujistit, že jeho existence má smysl a řád (úděsně to pan Hořejší označuje za něco pohádkového), a snaží se podle toho utvářet společnost, věda jako prostitutka ochotně slouží každému, kdo si zaplatí, Hitlerovi jako Stalinovi, bestii jako spravedlnosti, s hloupým odvoláváním se na zvědavost. Pokud si někdo myslí, že vědě nemá do těchto hrůzností nikdo co mluvit, a naopak že si věda má přizpůsobovat náboženství, pak se velice plete.

Je nejvyšší čas vědu s jejím tupým faktovým imperialismem vykázat do patřičných mezí ve jménu pozitivní fantazie, třeba i náboženské. Že tady vedle sebe budou existovat neslučitelné myšlenky, to vůbec nevadí, občané se budou věnovat společnosti, vědci ať si v lidské osobnosti vidí emergentní jev simulovatelný v laboratoři. Ovšem jakmile by se měli chovat k lidem jako k emergentním jevům (plodům evoluce apod.) je to záležitost pro policii, nikoli pro věcnou diskusi.
25. 11. 2007 | 16:16

serafX napsal(a):

Autor: Problém by tedy asi nastal, kdyby se podařilo vytvořit nějakou umělou nebiologickou inteligenci, která by projevovala veškeré atributy lidské duše.

serafX: Proč by měl nastat problém, takových inteligencí je zde již přeci spousta, jaký je tedy rozdíl, zda je zde navíc jedna "umělá"?

Autor: Problémy kompatibility takového umírněného ale tradičního náboženství s vědou se většinou řeší tak, že obě oblasti, věda a náboženství jsou považovány za vzájemně mimoběžné a nekonkurenční – náboženství si v tomto pojetí nečiní nároky na přírodovědecký výklad světa a soustřeďuje se na existenciální aspekty člověka. Problémem je ale přece jen to, že věda si činí oprávněné nároky i na studium lidské psychiky a všeho, co s tím souvisí.

serafX: Naopak, věda a náboženství se ve svých poznatcích shodují, porovnejte učení buddhismu a teorii superstrun, evoluční teorii, slova starých buddhů o událostech v budoucnu s dějinami atd.
25. 11. 2007 | 16:42

dobrák -smějící se napsal(a):

Chlapče,chlapče Viléme,nebudu obsáhle komentovat tvůj obsahlý slint o ničem,tedy bez hlavy a paty.Zkus se s á m zamyslet nad s e b o u ??Bude ti to velmi prospěšné.V budoucnu by jsi se mohl dostat do značných duševních potíží - ty myslivče!
25. 11. 2007 | 16:43

Winpoj napsal(a):

Osobně nevidím zásadní kvalitativní rozdíl mezi vírou v existenci andělů a vírou ve smysluplný vývoj vesmíru. Oboje je stejně nevědecké - což samo o sobě neznamená, že nesprávné - ale i stejně nepodložené.
25. 11. 2007 | 16:45

Václav napsal(a):

Je možné alternativní medicínu dát na roveň klasické medicíny a naopak? Realita ukazuje, že nikoliv. Dnes a denně se můžeme přesvědčit jak věda na některé jevy kouká jak tele na nová vrata. Fungování mozku rozumí z 30%. Přesto si uzurpují totální monopol na jakoukoliv strukturální úroveň. Technické možnosti umožnili velmi dokonale zpracování hmotné struktury. Nehmotné fungování je pro ně stále ještě "španělskou vesnicí". Čtete-li komentář pana prof. profesora, nemůže vám uniknout jeho analytická neschopnost vystihnout jádro problému. Nebo ji úmyslně přehlíží!
25. 11. 2007 | 17:06

Vilém napsal(a):

Protože jsem přecenil chápavost některých dobráků (a taky ochotu číst), bez dovození stručně shrnu, co jsem chtěl vyjádřit (přirozeně nebudu reagovat na směšné snahy o hodnocení svého duševního stavu).

1. Věda nepodléhá žádnému vnitřnímu omezení své poznávací činnosti, a proto nedokáže kontrolovat katastrofální důsledky svých zjištění pro společnost, rozlišovat, pro koho poznání pěstuje apod.
2. Kupodivu ani po dlouhých desetiletích vědeckého pokroku není společnost o nic blíž řešení lidských problémů.
3. Proto je nutné kategoricky odmítnout snahy vědecky hodnotit jiné myšlenkové činnosti, třeba náboženství, a upravovat je podle vědeckých poznatků.
25. 11. 2007 | 17:17

vaclavhorejsi napsal(a):

Vilém:
Mate pravdu, pokud ovsem nepovazujete za "lidske problemy" takove malickosti jako zajisteni dostatecneho mnozstvi potravin a eliminaci hladomoru, vymyceni nebo podstatne omezeni mnoha chorob, eliminaci kojenecke umrtnosti, podstatne zvyseni prumerneho veku.

Jedna vec je veda a jeji poznatky, uplne jin avec je, jak s nimi spolecnost nalozi - o tom uz vedci nerozhoduji. O tom rozhoduji sympatictejsi lide, politici :-).
25. 11. 2007 | 17:34

Fialovy Krokodyl napsal(a):

Vilém:
Napsal jste to ostře, ale správně. Jen bych ještě dodal, že kdo umí dobře zacházet s kladivem, tomu občas celý svět připadá jako jeden velký hřebík a mnoho vědců do této percepční pasti padá, přesto, že jsou v každém jiném ohledu intelektuální elitou a mají můj obdiv.
25. 11. 2007 | 17:39

kategoricky neodmítající.. napsal(a):

to Vilém:
"Proto je nutné kategoricky odmítnou snahy vědecky hodnotit jiné myšlenkové činnosti, třeba náboženství, a upravovat je podle vědeckých poznatků."
1. Kategoricky odmítat by se nemělo nic. Kde se něco kategoricky odmítá, tam něco smrdí..
2. Náboženství lze "vědecky" zkoumat vcelku zdatně. Je to sice obtížné a skutečně to vyžaduje jiný, než v jádru evolucionisticko-positivnistický pohled, ale jde to. Je to ostatně lidský produkt, jako cokoliv jiného.. Jo, s podstatou, to už je horší..
3. Upravovat se ve vědě nesmí nic! To také není posláním vědy..
25. 11. 2007 | 17:46

vaclavhorejsi napsal(a):

bezvýznamnýbambula:
Na vasi vyzvu jsem pricinil komentar pod blogovy prispevek p. Mihovicove (myslim, ze vas potesi).
Pokud jde o ten vas odkaz na tantricke nauky, musim priznat, ze problemy bisexuality me prilis nepali...
25. 11. 2007 | 17:53

sasa napsal(a):

2vilem:
ad1veda nekontroluje, to dela politika
ad2pokud uznate, ze lidsky vek se prodluzuje, tak uznate svuj omyl s resenim lidskych problemu
ad3 pokud budu impertinentni, tak odmitnu povazovat nabozenstvi za myslenkovou cinnost. Pokud zustanu slusny, tak upozornim na klesajici roli boha v prubehu lidskych dejin. Stava se singularitou, pokud kdy existoval:-)
25. 11. 2007 | 17:58

Vilém napsal(a):

Pane Hořejší,
samozřejmě uznávám, že mnoho chorob se podařilo úplně likvidovat nebo se díky vědě dají léčit, takže lidé umírají starší. Určitě má svou hodnotu, že dnes není běžné umírání v dětství a mládí. Stejně tak politika může probíhat civilizovaným způsobem jen za předpokladu, že obyvatelé nejsou ohroženi hladem.
To všechno však platí jen v některých státech, takže další zlepšení je pravděpodobně podmíněno něčím jiným než dalším hromaděním vědeckých zjištění - zkvalitněním politiky, a k tomu věda dosud nic rozumného nepřinesla, ba naopak některé pokusy o nahrazení svobodné volby vědeckým rozhodováním dopadly prabídně. Do podobné kategorie bych řadil snahy vědecky hodnotit náboženství nebo vůbec světové názory.
25. 11. 2007 | 17:58

vaclavhorejsi napsal(a):

Vilém:
Vidite, ze se celkem shodneme. Pokud jde o to "hodnoceni nabozenstvi" - je prece legitimni diskutovat o tom, zda existuji nejake rozpory mezi nekterymi nabozenskymi a vedeckymi tvrzenimi a zavery. Ja prece vubec nebojuji proti nabozenstvi, naopak se snazim ukazat, ze se daji docela dobre smirit; vice o tom napisu v pristim pokracovani, pripadne se podivejte na http://www.img.cas.cz/mi/Va... polozka c. 19.
25. 11. 2007 | 18:07

vlk napsal(a):

Pane profesore,

jako vždy nahodíte kontroversní téma. toto téma bude tím kontroversnější, čím více ortodoxně věřících váš článek přečtě.
Život mne naučil mnoha věcem. Například to, že hluboká je moudrost přísloví - nesuď, abys nebyl souzen.
Dále jsem zjistil,metodou pokus- draze placený omyl, že pokud jde o křesťanská náboženství, je daleko lepší, když člověk něčemu věří, než když nevěříničemu kroěm peněz.
Takže když vyjdu ze své poslední premisy - s lidmi ,kteří věří jen a jen na peníze věda žádn problém nemá. Pokud je rentabilní. Je to ovšempro vědu dobře?
Tím se dostáváme ke skutečnému dilematu dnešní vědy - totiž etické hranice ano nebo ne? Klonování organismu například. Pro lidivěřící na peníze není co řešit. Pro věřícií, ale i řadu myslících představa , že lze do nekonečna klonovat Saddáma Husejna jemu podobné je tedy děsivá. Nebo jimživot prodloužit na 200 let...
Stejně tak jepro men ovšem děsivé nevyužívat, zdůvodů víry,dobrodiní moderní medicíny, napříkald krevní transfuze nebo odmítat očkování novorozenců...
Otevřel jste diskusní problém. Jsemsi jist, že zde žádná obecná pravda neeexistuje. Zde musí fungovat pouze rozhodování typu Případ od případu. A i tak naděláme chyby.
Jsem přesvědčen, že náboženství nemůže vědu zastavit. Stejně tak jsme přesvědčen, že v řadě případů by to ovšem bylo velmi dobře.
Pán s akademickým titulem popírající darwina je okrajový kolorit.Nic víc. Nežijeme v Teneesie vdobě opičího procesu a Clarence Darrow naštěstí není potřeba.
25. 11. 2007 | 18:29

Zbyněk Matyáš napsal(a):

to Vilém:
Můžete, prosím, vysvětlit svůj pojem "tupý faktový imperialismus" ?
Moc děkuji předem.
25. 11. 2007 | 19:00

Vilém napsal(a):

To Zbyněk Matyáš: Ovšemže, jedná se o snahu držet se prostě jen skutečností, tak jak se právě naskýtají. Zde jsem to označil expresivně.

Problém to představuje při zkoumání společnosti, o tom vedla polemiky Frankfurtská škola s Popperem a dalšími, jimž vytýkala pozitivismus.
V tom přístupu chybí zohlednění politické založenosti společenských vztahů, možnosti od základu změnit všechny ty zjištěné jakoby objektivní zákonitosti. Lidé se pak zkoumají metodami vhodnými pro výzkum mravenců, u nichž se všechno stále dokola opakuje, zatímco ve společnosti může být zanedlouho všechno jinak. Velmi obecně bych řekl, že tento problém se týká hlavně ekonomie, resp. je v ní nejzávažnější, přinejmenším jak se projevuje přístupem ekonomických institucí k politice.
25. 11. 2007 | 19:46

Zbyněk Matyáš napsal(a):

to Vilém:
Souhlasím s Vámi, že jste "to označil expresívně" a za sebe dodávám, že příliš. Až tak, že výraz nebyl ve shodě se skutečností, byl tedy nepravdivý. O žádném imperialismu nemůže být řeči.
K Vaší poslední větě si dovolím dodat, že přístup ekonomických institucí k politice (a nejen k politice) je v nejobecnějším slova smyslu jenom projevem maximalizace vlastního profitu. To se děje v celém nám známém vesmíru.
Btw. "vytýkat pozitivizmus" znamená totéž, jako vytýkat např. existencialismus či jiný ...ismus.
A nakonec drobnost: Jako přirodovědec vím, že ani u mravenců se vše stále dokola neopakuje. Také vývoj odněkud někam se děje v celém nám známém vesmíru. To je jeden z "tupých" faktů.
Přeji příjemný večer.
25. 11. 2007 | 20:13

Vilém napsal(a):

To Zbyněk Matyáš
Nemám potřebu přít se o slovíčko, nicméně s tímto přístupem je spojena negace všech skutečností, které nejsou zahrnuty do zkoumání (všechno ostatní jsou totiž při tomto přístupu subjektivní, nesmyslné představy). Proto si myslím, že výraz imperialismus je nadsazený jen velmi mírně.

V oblasti společenských věd nevidím jako problém žádný druh kritiky bez ohledu na to, zda někomu připomíná nějaký jiný druh hodnocení.

Nevím, zda mravenci mají přání a mění svůj způsob života, a pokud tomu tak je, rozhodně mi to nevadí, nicméně lidé se mění daleko zásadněji právě následkem vědomého úsilí.
Pokud jde o "celý známý vesmíru", tak jeho zákonitostem právě lidé nemusejí podléhat, tedy pokud se nechovají jako zvěř.

Také přeji hezký večer
25. 11. 2007 | 20:29

podléhající celému známému vesmíru .. napsal(a):

to Vilém:
Z pohledu "celého známého vesmíru" jsme stejní mravenci, jako ti černí u nás ve špajzu. Toto není moralismus, toto je jen popření bezbřehého lidského egoismu. Lidé musejí jeho zákonitostem podléhat. "Vědomé úsilí" je stejným produktem přírody jako sací reflex. Jestli se lidé skutečně zásadně mění.. no, chodí poslední dobou víc nabalení, to bude asi nastupující zimou..
25. 11. 2007 | 21:05

Zbyněk Matyáš napsal(a):

to Vilém:
Ve Vaší posldní větě je skryto jádro pudla tohoto blogu. Zatím dosud trvající existence lidstva svědčí o tom, že lidé zákonitostem vesmíru podléhají. Nebyl prokázán opak.
Osobně pochybuji, že kdy bude.
25. 11. 2007 | 21:05

gyps napsal(a):

To Zbyněk Matyáš:
E. O. Wilson - mj. velký badatel v oblasti etologie mravenců - ve zralém věku poněkud zkoorigoval příliš sebevědomé vývody ze svých zkoumání pro lidskou společnost...

Někteří institucionalisté uvádějí, že pokud nejsložitější současné sociální systémy dosahují úrovně 10, exaktní věda si zatím poradí jen s úrovní 3.
25. 11. 2007 | 21:05

Čochtan napsal(a):

Pane profesore,
díky za hezký článek, zvlášť poslední dva odstavce.

Vypadá to tak, že kromě hmoty a energie, které jsou spolu spojeny Einsteinovým vzorcem, tu máme ještě informaci, entropii, Ta je zřejmě taky vázaná na hmotu.

Mně by docela seděla představa boha jako lokální koncentrace "ducha" nebo informace, stejně jako máme lokální koncentrace hmoty (sluneční soustava). Tedy, každá soustava by mohla mít svého boha, který by se "zajímal" pouze o ní, a "náš" Bůh by se už nezajímal o Alpha Centauri.

V poslední době zjišťuje astrofyzika, že tu kromě hmoty a energie (asi 30-40%) existuje něco jako "dunkle Materie a dunkle Energie". O nich víme jen to, že musí existovat, aby se vesmír mohl tak vyvíjet tak jak to pozorujemea jak to odpovídá všem poznatkům a teoriím. Nebylo by zde místo pro "ducha" a jeho lokální koncentrace ?
25. 11. 2007 | 21:14

Zbyněk Matyáš napsal(a):

to gvps:
Ano, lidstvo má stále co zkoumat. :)
25. 11. 2007 | 21:40

kumšt napsal(a):

Pane profesore, pane profesore, Vy si fakt nedáte a nedáte pokoj.Šak už sem Vám to jednúc říkal, že Vám ty teplé sirky búchnů.Ale možu Vás ujistit, že mě romatika také nepřešla. A kochám sa a kochám do kraja.
V průběhu mého podle mňa kraťučkého života sem sa bavil a pozoroval jak gdo diskutuje. A víte koho ludé najvíc poslúchali ? Toho kerému najmeněj rozuměli, nebo on mluvil jak kniha a já sem si dycky říkal toš kdo tu vlastně je ten můdrý. Kdo mluví nebo kdo mlčí? Ale mosím přiznat, že kdo má odvahu a dyby aj věděl že kecá o ničem, tož ho obdivuju. Právě za tu odvahu upoutat na sebe pozornost.To mně sa nikdy nedařilo a nepodařilo. To je prostě kumšt. Mosím přiznat.
25. 11. 2007 | 21:48

Vaclav Horejsi napsal(a):

kumšt:
Myslite tedy, ze kecam o nicem? Dekuji za pochvalu...
25. 11. 2007 | 21:54

wiki napsal(a):

gyps:

Institucionalisté? A to je zase co? Nějací společenskovědní "pavědci"?
25. 11. 2007 | 22:05

Karel Mueller napsal(a):

Dobrý večer pane profesore,
na toto téma jsme měli diskuzi v řadě Vašich článků, hlavně v článku "Je věda jen novým druhem náboženství", kde jsme to probrali ze všech stran. Je to tedy trochu starý pes.
A tak jen tolik: Věda a náboženství (neplést s vírou) jsou zásadně neslučitelné, náboženství má nezpochybnitelné svaté kánony, věda má zpochybnitelné předpoklady (s výjimkou základních matematických axiomů). Při obhajobě těchto kánonů se náboženství odvolává na Boží vnuknutí. Náboženství by bylo s vědou nejen slučitelné, ale přímo by se stalo vědou, kdyby se některá vnuknutí potvrdila - např. by svatý otec po patřičné extázi nadiktoval už ve starověku počet planet sluneční soustavy.
O ničem takovém nevím, je to stejné jako v případě reinkarnace - také chybí důkazy tohoto typu.
Náboženství se ovšem orientuje hlavně na etickou oblast - přírodovědecké otázky jsou spíš jen křoví, které byly odpovězeny podle dosažené vědecké úrovně.
Jak jsem již napsal, tek neexistuje logicky konsistení systém etických norem (ani nemůže existovat, už jen vzhledem k biologickým odlišnostem mezi mužem a ženou) a zlaté pravidlo nebo odkaz na evoluční teorii v případě lidské společnosti nestačí, zdá se.
A tak se náboženství hned tak nezbavíme.
25. 11. 2007 | 22:18

Vaclav Horejsi napsal(a):

Karel Mueller:
Vsak ja se take dobreho nabozenstvi zbavit nechci, naopak... Jen je potreba se zbavit nabozenstvi spatneho...
25. 11. 2007 | 22:47

Vaclav Horejsi napsal(a):

Čochtan:
Prominte, ale vase ideje ohledne vztahu "ducha" a temne hmoty/temne energie apod. jsou mi zcela, ale skutecne zcela vzdalene...
25. 11. 2007 | 22:51

gyps napsal(a):

wiki: Zbytečný projev nabubřelé omezenosti... "Patent na rozum" se nepřikládá k žádnému diplomu v žádném oboru.
25. 11. 2007 | 23:05

Karel Mueller napsal(a):

Václav Hořejší:
Dobrý :-)). Problém je v tom, že to tvrdí všichni svatí otcové, byť se opírají o různý etický kodex, často zásadně neslučitelný.
Čochtan:
Minule jsem Vás vyzval k diskuzi k OTR a nadhodil jsem problém fotonu. Dnes bychom si mohli vzít třeba otázku determinismu v OTR.
Ale dám Vám jinou variantu k "duchu" v kosmu: Einsteinovu-Hlavatého unitární teorii. Určitě znáte její závěrečné znění: The fields are interrelated ... to znamená, že gravitační (elektromagnetické) pole generuje elektromagnetické (gravitační) pole. Ale antisymetrická část fundamentálního tenzoru nemá vliv na geodetiku a lze jí modelovat obrazce (pomocí antisymetrické konexe). Můžeme pozměnit gravitační za materiální a elektromagnetické za duchovní a pokusit se to přepsat na hyperkomplexní Ricciovsky plochou varietu.
Přiznávám, že mě tato myšlenka nesmírně láká.
Ale je třeba říct, že proti tomu je obecná relativita sranda matika a dětská fyzika.
25. 11. 2007 | 23:08

Javít napsal(a):

Někdo zde napsal:
"že pokud jde o křesťanská náboženství, je daleko lepší, když člověk něčemu věří, než když nevěří ničemu kromě peněz".
Znamená to, že nevěřící lidé jsou špatní, že věří jen penězům ?
Přece mohu nevěřit v Boha a přitom být slušný člověk, který nikdy nikomu neublížil.
Věřím jen v normální lidskou slušnost a tolerantnost k druhým.
"Nejraději" mám takové "věřící" kteří páchají zlo, jdou se vyzpovídat a myslí si, že je jim odpuštěno.
Mám pocit, že jakékoliv náboženství je pouhé vymývání mozků.
Tím nemyslím např. budhismus, které, dle mého názoru, vychází z lidské moudrosti a zkušeností.
25. 11. 2007 | 23:30

bezvýznamnýbambula napsal(a):

pro pana Prof. Hořejšího.

Ještě jednou hezký dobrý večer pane Profesore,

dovolte, abych Vám poděkoval za Vaši reakci tady i "tam", ...opravdu jsme Vás postrádali, obzvláště co se týče osvětlení hormonálních pochodů, které v těle fyzickém plošně spouští "tělo" představ (strach), nebo "tělo" objektivní nepříjemnosti subjektivního dojmu o relativním (ne)bezpečí daného intimního výseku prostoru (stres) rodičky. ...Právě na tyto souvislosti Symboliky lidských memů podvědomí ten link odkazuje, první stránka je trochu nezáživná, ale pak se to "rozjede", aby se v závěru od střední části (díl 4) dostal zase bohužel trošku do slovního zahlcení, což je dle mého názoru ale způsobeno spíše špatným překladem, neboť ten článek je převzatý. Tolik na vysvětlenou. K tématu samotnému se to váže v tom smyslu, který je v tom linku až trochu dále, název je zavádějící, jde o to, že každé lidské embrio se začíná vyvíjet jako žena, aby se posléze "dovyvinulo" v muže, nebo "pokračovalo" ve vývinu v ženu, a že tudíž dle tohoto příměru podobnosti jsou jakékoliv dílčí Duality této "naší" Manifestace (což je i tak nepřesné, neboť nejpravdivější popis Skutečnosti je teď hned vstát, vypnout počítač a nepopisovat nic) pouhé nafouknuté balónky, nebo naopak implodující blány dutin.
Tudíž jsem chtěl jenom upozornit bez sáhodlouhého popisu na tu okolnost, že celá věc se nám zde již manifestuje sama od sebe, a kdo to je schopen obyčejnými oky dnes a denně vidět, tak se tím prostě netrápí, neboť je to tak zřejmé, jako to, že: "V okamžiku uspokojení mizí Iluze pohlavnosti".
Tato chvíle se dá navodit jak párovým způsobem, tak sólovým, přičemž sólový je jednodušší a to rozhodně nemám na mysli nějaké perverznosti. Nechtění. Samotnému jde snáze realizovat, pokud se dostaví Dobrovolné Nechtění, pak je dosaženo Pravého Stavu Spokojenosti, jenomže se dá jít ještě dál, k ještě hlubšímu stavu Spokojenosti, a to tak, že se tento stav "prohloubí" kvalitou V Sobě Samé Zacyklené Stabilnosti Nechtění. ...Stabilnost tohoto stavu-nestavu je přímou příčinou "jeho" Blaženosti a Blaženost je synonymum Spokojenosti, či-li, v tomto "stavu" se zcela přirozeně "obnoví" Nedvojnost, ve které mizí Iluze pohlavnosti tak bleskurychle a spolehlivě, jako Zlato v Lučavce Královské.

Vskutku lze být "Bezpohlavně Spokojený Čas".

...Chtít poznat Skutečnost a zároveň si pro tuto Slavnostní Chvíli chtít ponechat i svoji Iluzi Personifikované Pohlavnosti je právě ona bariéra těchto "Čtyř Stěn".
Pokud by se tak stalo, byl by to psychický kolaps, strašlivá hrůza, ...proto je nutné se před vstupem do Vod Oceánu Šumící Nerozlišitelnosti také patřičně připravit, namazat se sádlem Neulpívání, sejmout z očí oranžovo-modré plavecké brýle Duality, a před ponořením vykonat dechové cvičení upozaďujícího mentálního odmítnutí se tichým, vlídným, něžným pozorováním se vlastní bezobsažné bezpohlavní Spokojenosti tak dlouho, až se ponoření samo od sebe Dostaví. A to je to ještě nepřesně, neboť jsem k popisu použil slova, a zároveň by to šlo paradoxně jenom těžko popsat lépe, ...tolik na vysvětlenou, ...Advaita, Bezpólovost tu již "všude" je, netřeba ji hledat na Marsu, Jupiteru, na Slunci, v Černé díře, v..., ..., ...Skutečnost, ta stojí nad Dualitou. Klam i poznání jsou Skutečnost. Lež i Pravda jsou Skutečnost, ať už Vesmír existuje, nebo neexistuje, tak je Skutečnost, jinými slovy prvotní Tattva ja ČAS. Tedy Čas se "objeví" jako první "věc", hned po něm Zvuk, po zvuku jeho pozmněny (souhlásky), po nich další harmonické, a další a další pěna Času.
No a co je to Čas(?) - Skutečnost(!), již jsem říkal, ...a co je to Skutečnost? ..."TO, CO JE PRÁZDNĚJŠÍ NEŽ NULA.

Tak asi tolik, už nic dalšího říkat nebudu, nebojte se, již jsem toho řekl akorát, či-li, ještě jednou Vám děkuji za Vaše reakce, Jana bude mít jistě velikou radost, až si na Novém Zeleném Ostrově přigůgluje noutbůk, to jsem si jistý, a já končím, mějte se pěkně, ať se to maličké má k světu, ať to jeho mamince všechno dobře dopadne a ať se Vám všem vede moc a moc hezky, pane Profesore, ...neshledanou a děkuji!
(:^))
25. 11. 2007 | 23:31

wiki napsal(a):

gyps: No právě.

Co ale Vaši "institucionalisté"? Jejich hodnocení složitosti oborů, ve kterých jsou maximálně poučenými laiky - to "patent na rozum" není?
25. 11. 2007 | 23:34

Karel Mueller napsal(a):

Čochtan:
Ještě dodatek k té kosmologii. Pokud je mi známo tak její modely stojí na Einsteinových rovnicích (s kosmologickou konstantou) s tím, že tenzor energie hybnosti je definován jako pro ideální plyn, kapalinu nebo nekoherentní prach. Samozřejmě některé verze (anti de Sitter) přibírají elektromagnetické záření.
Jedním z hlavních důvodů, proč Einstein začal UT byly problémy s tenzorem energie impulsu, který je převzatý z STR a této teorii "není vlastní". Kromě toho Einsteinovy rovnice nejsou lineární a takto konstruovaný tenzor je nutně jejich linearizací. Skutečně, prakticky v celém kosmu by měla platit rovnice Rij=0 (z ryze matematického hlediska, zde bez kosmologické konstanty). není jasný ani původ metrického pole, Riemannův tenzor je nulový a tedy ho nelze odkázat na gravitaci.
Je zde prostě řada otázek, které určitě nebyly ještě defintivně odpovězeny.
25. 11. 2007 | 23:42

Frante napsal(a):

K uvedenému bych ještě přidal další možnost, jak může věda zpochybnit zde uvedená náboženství (asi kromě toho "elementárního" které tu rozvedené není) a sice: Psychologie může, nebo bude moci stále lépe vysvětlit sklon lidí si taková náboženství vymýšlet a věřit jim. (Určitý výklad podal filozof Spinosa, také Freud a další; v dějepise jsme se učili o vzniku náboženství a božstvech primitivních národů ...)
25. 11. 2007 | 23:45

Karel Mueller napsal(a):

Javít:
Víra je obecnější pojem a na nábožanství není vázána. Věřícími jsme v obecném smyslu slova všichni - věříte zkrátka ve správnost určitých etických zásad.
Ale jak jsem napsal, neexistuje konzistentní soubor etických norem a vědeckou cestou nelze určit, který systém je ten "pravý". Proto nastupuje náboženství. Před vznikem primitivních náboženství se lidé chovali v podstatě podle biologických zákonů smečky (víceméně se tak chovají dodnes - tento odkaz máme stále v sobě), ale pro rozvinutou společnost je to trochu málo.
25. 11. 2007 | 23:49

Ales napsal(a):

To je teda diskuze :D Prof.Hořejší tu krátce a SROZUMITELNĚ vyjádřil svůj názor na vztah vědy a náboženství. Fajn. A pak se člověk podívá do diskuze a má pocit, že se ocitl v léčebně mezi hebefreními schizofreniky, kteří si navíc pořád dokola poměřují penisy (že to tak musim říct). Zkrátka Plané mudrování v té nejčistší formě. Jeden sem píše ta nejvíc překonstruovaná souvětí, co jsem kdy viděl, myšlenka žádná nebo zcela nepochopitelně utopená. Jiní tu simulují diskuzi teoretických fyziků z MIT, která ale s článkem nesouvisí. No a pak ještě esejisté, snažící se prodat svoje znalosti z filozofie a jiných oborů. To se to tedy zvrtlo. Děkuji panu autorovi a těm pár lidem, kteří se vyjádřili rovněz jasně a srozumitelně a k tématu.
26. 11. 2007 | 00:40

Mirek napsal(a):

Hezký článek
26. 11. 2007 | 07:04

Karel napsal(a):

Otazky:
1/Proc jsou zakony fysiky takove jake jsou a odkud se vzaly?
2/Je-li nase universum soucasti multiversa, pak zde plati rovnez otazka c.1.
3/na otazku Mojzise,aby se mu Buh zjevil,dostal odpoved v podobe hlasu,ktery vychazel z pozadi horiciho kere:jsem ten,ktery jsem.
4/odpovi-li fysik na otazku 1 ci 2,fysikalni zakony jsou takove jake jsou,ponevadz jsou vlastnosti hmoty,pak je na stejne argumentacni urovni ,ktera se nachazi v odpovedi Mojzisovi.
Jen tak pro zajimavost.
I Newton prohlasil gravitacni zakon vedome za universalni v analogii na bozskou universalitu.
Ahoj!
26. 11. 2007 | 07:13

Al Jouda napsal(a):

Téma je dobré - odkrývá zcestné názory mnohých lidí. Náboženství vzniklo jako nástroj k ovládnutí nevědomého stáda lidí. Komunisté odkoukali to nahnání lidí do stáda, ale ovládali je jinými metodami. Věda a náboženství je jako oheň a voda.Člověk bude neustále poznávat dvě tajemství : Tajemství vesmíru (hmoty) a tajemství lidského mozku. Přerušit toto poznávání může jen vesmírná katastrofa. Pak to začne všechno znovu od počátku.
26. 11. 2007 | 07:25

-Milan napsal(a):

Mám za to, že věda i náboženství
mají společné kořeny: již od ne-
paměti se myslící bytost člověk
snaží vysvětlit si jevy kolem
sebe i v sobě. Základem správné
vědy a správného náboženství je
myslím SOULAD s okolní přírodou
jak pozemskou, tak včetně vesmí-
ru. Pokud budeme znásilňovat ná-
boženství, aby sloužilo pozemským
cílům (strach před peklem) a
jistě i nespsrávně vykládanou
vědou (člověk je středem všeho
a jemu se vše podřizuje) dojdeme
tomu, že se ocitáme v jakémsi
umělém světě, který budujeme pro
vlastní oblouznění. Myslím, že
věda i náboženství dnes již na-
hlas volají po NETRADIČNÍCH pří-
stupech ve smyslu stovek let
historie, zatímco tisíciletá
tradice se ztrácí pod nánosem
"propagandy". Stačí vzpomenout
na staré Řecko, Egypt, Indii,
ale i předkolumbovské kultury
Ameriky. Ale to by snad bylo
na další diskusi.
26. 11. 2007 | 08:17

Kukačka napsal(a):

Věda zkoumá život a vesmír kolem nás. Popisuje. Na základě zjištěných poznatků dovede věci měnit a přizpůsobovat požadavkům člověka. Jestliže je vše kolem nás dílem Boha, nevidím jediný důvod, proč by s ním věda měla být v rozporu. Nebo se mýlím?
26. 11. 2007 | 08:35

Al Jouda napsal(a):

To Kukačka : Že je vše kolem nás dílem Boha je nabíledni. Otázkou zůstává, ale kterého ?
26. 11. 2007 | 08:50

Lucifar napsal(a):

Kukačka:
Mýlíte - přečtěte si článek
26. 11. 2007 | 09:24

Moravan napsal(a):

Pane Aleši, naprosto s Vámi souhlasím. Už jsem nabýval pocitu, že jsem to já, kdo spadl z višně...
26. 11. 2007 | 09:25

Zdeněk Ručka napsal(a):

Domnívám se, že spor mezi vědou a náboženstvím je celý především o tom, že v obou táborech je nemálo lidí, kteří nejsou ochotni ani v nejmenším popřemýšlet o argumentech protistrany, a blokují dialog.

Já to vidím tak, že církve na celém světě se už po staletí snaží lidem vštěpovat mravní zásady a ulehčit jim život. Někdy se toto dobré snažení zvrhlo a výsledkem byly (jsou a budou) hromady mrtvých.

Vědecké instituce se snaží rozšiřovat hranice lidského vědění a také se pokoušejí ulehčit lidem život. Někdy se to také zvrtlo a výsledkem byly (jsou a budou) hromady mrtvých.

Já se domnívám, že se tomu děje proto, že lidé jsou schopni sebelepší myšlenku či věc zneužít. Těm mrtvým je pak jedno, jestli se tak stalo ve jménu pokroku, výzkumu, nejvyšší pravdy či nějakého boha.

Jako výzkumný pracovník se čtenáře pokusím uklidnit informací, že veděcká komunita ani lidská společnost sama nemá zájem na tom, aby se věda zvrhla. Proto jsou přijímány nejrůznější etické kodexy, vyhlášky i zákony. Ty samosebou nejsou, nebyly a nikdy nebudou ke spokojenosti všech, protože neexistuje žádná univerzální etika. (Ostatně ani jakákoli jiná věc, se kterou by všichni bezvýhradně souhlasili).

Já sám se na tomto světě nejvíce obávám hlasatelů jediných pravd. Tito lidé jsou schopni donekonečna slepě opakovat svůj (často velmi jednoduchý, a proto snadno srozumitelný) názor na svět, aniž by se zamýšleli nad názory jiných či brali ohled na jiné než své "bratry" v zaslepenosti. Domnívám se, že tito lidé jsou pro společnost tím největším nebezpečím. A to bez ohledu na to, zda se ohánějí Biblí, Koránem, zákonem neviditelné ruky trhu nebo posledními objevy kvantové fyziky.
26. 11. 2007 | 10:13

Milan napsal(a):

Pro Kukačku : díky za promyšlený
názor. Jenom doplním pojem Boha,
jako ateista nemyslím tím fousa-
tého moudrého stařečka, ale spíš
jako řád přírody vč. vesmíru,
kterého jsme jako nepatrní mrave-
nečci součástí.
26. 11. 2007 | 10:26

Suzanne Simon napsal(a):

Věda a vědci. Vědci nejsou, došli.
Navrhla jsem vysvětlení pro kruhy v obilí, není to věda, je to na úrovni gymplu - kruhy způsobuje ostínění gravitace ve velkých výškách. Dnes tam dosáhnou i gripeny a dělají nám tu kruhy, viděla jsem fotku z Moravy. A co na to věda? A co na to náboženství? Mlčí. Asi potřebujeme ještě třetí sílu - zdravý selský rozum.
26. 11. 2007 | 10:40

Kukačka napsal(a):

To Lucifar - článek jsem četl a přemýšlel nad ním. Zkuste vy popřemýšlet nad tím, co jsem napsal.
26. 11. 2007 | 10:41

Kukačka napsal(a):

To AlJouda, Milan:
Myslel jsem Boha, jako stvořitele vesmíru. Berte to jako proměnnou, za kterou si můžete dosadit "princip", či "programátora metrixu" :)
26. 11. 2007 | 10:47

Kopidová napsal(a):

Souhlasím s Winpoj (v začátcích diskuze, už je moc obsáhlá na to, aby se mi ji chtělo číst, přesto přispívám) - ještě bych přidala, že rozdíl mezi vědou a náboženstvím se stírá také co se fundamentalismu týče.

Souhlasím částečně i s Vilém. "Lidské problémy" zdaleka nejsou vyřešené. Otázka je, co by se stalo, kdyby se "vyřešily". Třeba by všechny civilizace zanikly ... protože ono i takové zrození a pouhé jediné individuum je vlastně celé takový "problém." Všechna ta náboženství (včetně toho moderního - vědy) dávají "jen" víru v laskavý konec našeho života.
26. 11. 2007 | 11:02

Karel Mueller napsal(a):

Suzanne Simon:
Odstínění gravitace s kompletním vysvětlením na úrovni gymplu? Hmm...
V tom případě mohu jen doporučit teoretickým fyzikům v čele s Wittenem, aby to zabalili a šli na whisky.
26. 11. 2007 | 11:02

sluníčko napsal(a):

Pane profesore nečetl jste knihu Elegantní vesmír, autor Brian Greene? Na konci této knihy je napsáno, že věda možná v budoucnu zjistí jak příroda funguje, ale bohužel asi nikdy nezjistí proč, to je otázkou pro náboženství. Mě tento závěr osobně velmi zklamal, věřit (alespoň jak učí katolická církev) nedokážu a jak se zdá, tak věda mě tu palčivou otázku jak a hlavně proč taky nevysvětlí. Ale jinak knihu doporučuji, člověk nemusí mít takové matematické a fyzikální znalosti jako např. diskutující p. Čochtan a Karel Mueller, ale dozví se ledacos zajímavého o světě kolem nás.
26. 11. 2007 | 11:05

Karel Mueller napsal(a):

Sluníčko:
Pokusím se Vám odpověď, proč to věda nemůže. Položte si otázku, jestli věda může vysvětlit PROČ v souvislosti se subjektivním vjemem.
V pyramidě vědy je základem logika, 1. patrem matematika a nad ní je teoretická fyzika. Pouze ta může odpovědět tyto otázky. Její jazyk je matematiky a ta nám udává vztahy mezi rozlišitelnými objekty (rozlišitelnými v obecném smyslu). O podstatě těchto bjektů (ať už si pod slovem podstata představíte cokoliv) nám nemůže nic říct. Jinými slovy: Může Vám podat dokonalý kvantově-mechanický popis procesů vedoucích k subjektivnímu vjemu, ale neodpoví Vám otázku, proč v tu chvíli cosi SUBJEKTIVNĚ cítíme.
Dá se to říct ještě takto: Mějte vědeckou teorii. Vždy bude stát na nějakých předpokladech a můžete se ptát, proč tyto předpoklady platí. Vysvětení této platnosti vyžaduje další předpoklady a takto budete pokračovat. Co je na konci? V tom nejlepším případě dostanete otázku, proč je cosi a ne nic?
A na to Vám neodpoví ani věda, ani náboženství. To by muselo zodpovědět otázku, proč je Bůh.
26. 11. 2007 | 11:51

Karel Mueller napsal(a):

Sluníčko:
Ještě dodatek:
Vámi doporučovaná kniha byla dost kritizována, mj. našim jaderným fyzikem prof. Chýlou. Leckdy dost oprávněně.
Je třeba říct, že B. Green se poučil a napsal knihu novou a ta je opravdu dobrá.
26. 11. 2007 | 11:54

sluníčko napsal(a):

Karel Mueller
děkuji za nové informace, posoudit, zda je tato kniha z odborného hlediska korektní nebo škvár já opravdu nemohu. Brala jsem ji jako populárně naučnou litaraturu, knihu, která se snaží jevy, které se dají popsat jen matematicky převést do všedního jazyka. Což je přesně to, na co si člověk s mým stupněm matematického a fyzikálního vzdělání troufne a očekává. V hledání mé osobní odpovědi na proč a jak jsem teprve na začátku a lovím ve vědě i ve víře.
26. 11. 2007 | 12:18

Marie napsal(a):

Pane profesore,
Spolupráce vědy a náboženství by byla možná a bylo by to pro obě strany přínosem, kdyby mezi nimi nebyli fanatici kteří tak tvrdě hájí jen vlastní názor. Moje osobní zkušenost je taková, že náboženství zotročuje člověka a zatemňuje jeho mysl. Má matka (ročník 1910)byla silně věřící žena, která byla přesvědčená, že její nemoc je boží msta za její hříchy. To se pak těžko vysvětluje, že vyléčit jí může pouze věda.
26. 11. 2007 | 12:27

Bobo E napsal(a):

Koexistenci vědy a náboženství považuji za možnou, ale nikoli bezproblémovou. Pohybuji se ve vědeckém prostředí (ve fyzice), a znám mnoho kolegů, kteří jsou věřící lidé - nikoli však dogmaticky věřící. Musím se ale ohradit proti některým příspěvkům zde, ale i proti všeobecnému názoru, že náboženství reprezentuje "dobro" a věda "zlo" (viz příspěvky, které poukazují na zneužití vědeckých výsledků Hitlerem, Stalinem). Rád bych připoměl, že války a krveprolití vznikají převážně ze dvou důvodů - náboženských a ekonomických, nikoli vědeckých. Naopak, i náboženští váleční vůdci rádi sahají po nejmodernějších zbraních. Také musíme oddělit vědu od techniky - věda objevila štěpení uranu, vznik atomové bomby je potom jen "technická" záležitost.
Také jsme neměli žádnou "vědeckou" křížovou výpravu, věřící nestáli na hranicích pro svou víru, také nevznikají vědecká centra či organizace, které mají za cíl popřít náboženství. Naopak, v poslední době se objevilo několik velmi vlivných skupin (hlavně v USA), které se cíleně snaží popírat vědecká fakta. A navíc, církve a náboženské organizace se poslední dobou začínají značně politizovat, což se vědě (zejména přírodním vědám) zatím nestalo, a stát se ani nemůže.
26. 11. 2007 | 12:48

Milan napsal(a):

K Vilémovi :
Ano, ale viz klasik "Nestačí jen
něčemu věřit. Člověk musí myslet,
přemýšlet - a měnit se". JZ
26. 11. 2007 | 12:48

Bobo E napsal(a):

P.S: Dodatek k mému příspěvku. Samozřejmě, že věřící stáli na hranicích pro svou víru, ale "sirkou škrtli" zase věřící. Já jsem chtěl vyjádřit, že nikdy nedocházelo ze strany vědců k perzekuci věřících.
26. 11. 2007 | 12:50

Meňo napsal(a):

K Mueller, Sluníčko,profesor a
další : A co teorie chaosu ?
Pochopil jsem, že snad nahodilost
neexistuje, vše je zákonitostí
zdůvodnitelné a (sic!) vypočíta-
telné... !
26. 11. 2007 | 12:59

Karel Mueller napsal(a):

Meňo:
Existuje klasický a kvantový determinismus. Kvantový determinismus Vám říká, že stav kvantové soustavy se deterministicky vyvíjí až do okamžiku zkolabování vnové funkce v rámci interakce, kdy dojde k určitému jevu.
Pokud přijmete model "nekonečně" paralelních vesmírů, tak dojde ke každému možnému jevu (daným pravděpodobností) v některém z vesmírů.
Einstein se domníval, že princip neurčitosto není vůdčím principem a naše poznání v tomto směru není dokonalé.
Pokud přípuatíte, že vesmír má další dimenze a fyzikální zákony neznáme úplně, tak se Einstein mýlit nemusel. Na hlubší úrovni může být svět opravdu deterministický. Příklad: V trojrozměrném prostoru mohou probíhat jevy deterministicky, ale jejich průmět do roviny se může zdát nedeterministický.
26. 11. 2007 | 13:34

Bobo E napsal(a):

To Měna: Teorie chaosu a chaotické systémy. Pokud pomineme efekty založené na kvantové teorii, máme deterministický chaos - tj. pokud neznáme naprosto přesně všechny počáteční podmínky vývoje systému, nemůžeme jeho vývoj predikovat. Pokud ale známe všechny počáteční podmínky přesně (což je u reálných chaotických systémů téměř vyloučeno) nemůžeme o vývoji do budoucna učinit jasnou předpověď, i když je systém popsán známou evoluční rovnicí (většinou se jedná o systémy popsané nelineárními diferenciálními rovnicemi, nebo jejich vázanými soustavami)
26. 11. 2007 | 14:01

Karel napsal(a):

slunicko,jak uci katolicka cirkev verit v Boha-prosim,kratke vysvetleni.
26. 11. 2007 | 14:22

algem napsal(a):

to K. Mueller:
jaky vyznam by podle vas mel mit kvantove- mechanicky proces vedouci k subjektivnimu vjemu, kdyby nebyl pocitovan jako subjektivni vjem? Uz jsem vam psal, ze nas v jistych situacich evolucne zvyhodnuje, tim ze se spusti mechanizmy, ktere zvysi sanci na preziti.
To mate odkud, ze se lide chovaji podle zakonu smecky? Proc ne treba podle "zakonu" stada?
26. 11. 2007 | 14:36

Karel napsal(a):

Pane Rucko,
jsem jen rad,ze zajem vedy nedefinovali vedci,kteri sestrojili A-bombu.
26. 11. 2007 | 14:44

Karel Mueller napsal(a):

Pane algem,
otázká zní PROČ a nikoliv JAK.
Na otázku jak existovala téměř vždy nějaká odpověď odpovídající stupni poznání. Na otázku proč existoval odkaz na Boha. Snažil jsem se dokázat, že i to je málo.
A co se týče druhé věci, v tom nejsem tak kovaný, můžeme tedy mluvit o stádu, když se Vám nelíbí slovo smečka.
26. 11. 2007 | 15:00

Lucifar napsal(a):

Kukačka:

Pokud o Bohu neřeknete víc, než jenom to že stvořil vše, potom s ním v rozporu věda nebude. Když si pod slovem "stvořil" představím velký třesk tak potom i ateistu můžu považovat za věřícího v Boha. Jakmile ale začnete specifikovat některé vlastnosti Boha jako že např. chce abychom se modlili, že odměňuje dobré skutky a pod. ... tam už postupně ano.
26. 11. 2007 | 16:45

Kompas napsal(a):

A co kompas, ten se používal nejprve k feng-šuej a až po několika století se začal využívat pro navigaci.
26. 11. 2007 | 17:09

RPG napsal(a):

BoboE: také nevznikají vědecká centra či organizace, které mají za cíl popřít náboženství.

RPG: a co Sisyfos?
26. 11. 2007 | 17:14

Bobo E napsal(a):

To RPG: Že by byl Sisyfos vědecká instituce? Možná se pletu, ale myslím si, že je to občanské sdružení, které bojuje proti růzbým společenským nešvarům. Možná máte pravdu, že brojí proti náboženství, já o tom nic nevím. Pokud ano, pokud otevřeně útočí na normální věřící, je to špatně. Pokud bojuje proti dogmatikům, novodobým inkvizitorům, to bych potom souhlasil.

Největší nebezpečí náboženství vídím v tom, že může lehce sklouznout do extrému. Chodil jsem na školu, jejímž zřizovatelem byla katolická církev - žádná cířkevní škola, jen jsme měli 2x týdně teologii. Avšak ze strany některých zástupců církve, jež jsem za studijí potkal, čišel velmi ohavný názor - Nevěříš, nemůžeš být dobrý, plnohodnotný člověk. Pokaždé, když takovýto názor padl, šel jsem do ostrého sporu (jednou i s biskupem) a otevřeně jsem řekl, že to zavání fašismem - věřící = nadčlověk nebo nevěřící = podčlověk.
26. 11. 2007 | 17:23

Karel napsal(a):

Cela diskuse je bohuzel vedena v duchu subjektivniho materialismu.Objektivisti a positivisti ztroskotali na Heisenbergove principu neurcitelnosti,ale to asi z diskutujicich nikdo nevi.Zarazejici je,jak se kritisuje vira,aniz by se dala u diskutujicich vysledovat stopa znalosti problematiky theologie.Ze by to byl rys ceske duse,ktera mysli,ze ma patent na rozum a kulturni poslani v Evrope-az na to,ze ti ostatni se certa staraji, co si v Cesku radoby znalci mysli.
26. 11. 2007 | 17:51

vlk napsal(a):

Bobo e. fanatici se najdou i mimo církve. To není výlučnost církví. Fanatici existují v každé organizované skupině, která má nějaké cíle a nějaký myšlenkový leitmotiv..Viz politické strany, spolky, dobrovolná hnutí třeba typu vegetariánů atd.
Dálbych rád upozornil, že mezi církví a vědou , resp. vědeckým rozvojem, bylo dost dlouho rovnítko. V našem civilizačním okruhu.
A k té příhodě s buskupem -já zase pamatuji dobu, kdy tomubylo přesně naopak - věříš? tedy jsi méněhodnotný člověk.
A když jsme u těch fanatiků - což takhle vyjmout nejdřív břevnoz oka svého? Viz příspěvky na posledním Hvížďalovi!
26. 11. 2007 | 18:06

Lucifar napsal(a):

Karel:

Jestli máte pocit že někdo z diskutujících nemá pravdu kvůli neznalosti teologie tak buďte konkrétní a řekněte kdo v čem a proč. Ať má autor možnost vysvětlit např. že o náboženství má správnou představu i bez znalosti teologie.
26. 11. 2007 | 18:28

FIalovy Krokodyl napsal(a):

Karle, děláme co můžeme.
-FK-
26. 11. 2007 | 20:17

Kukačka napsal(a):

To Lucifar: Ani jsem tím více říci nechtěl.

Vlastnosti o kterých píšete většinou Bohu přisuzují právě lidé, kteří mají jen zkreslenou představu o Bohu jako takovém. Z 90% ateisti.
26. 11. 2007 | 20:26

Pepa Řepa napsal(a):

Možná je celá naše civilizace tak trochu v podobné situaci.Kdysi tudy prošel Ježíš a oslovil nás jménem.Ale je to už tak dávno.Mnohé stopy jeho působení jsou sice ještě patrné, na jiné však padl prach zapomnění.
Slyšeli jsme zvěst Nietzscheo, že "Bůh je mrtev"-mnohé to zmátlo, jiné to už ani nevyrušilo z jejich lhostejnosti.Jsou to však dosud Zacheové, pošetile vysedávající na svých osamnělých, skrytých pozorovatelnách.Budou jednou zas "osloveni jménem"?
Je možné znovu vdechnout život unavené víře-víře jednotlivců a duchovnímu klimatu našich společenství a společností?

T.H.
27. 11. 2007 | 07:15

Kukačka napsal(a):

Neodpustím si vtípek:

Na jakési zdi prý bylo napsáno:

God is dead.
Nietzsche

a pripsano:

Nietzsche is dead.
God
27. 11. 2007 | 08:17

kumšt napsal(a):

Pro.V.Hořejšího k 25.11. 21.54.O7 h.
Atributem vědy je materie.
Atributem náboženství je morálka.
Co je atributem morálky nevím, ale myslím, že hodnotový žebříček s posloupností preference zájmů každého jedince.
Odpověď by byla zajímavá od teologa a možná, ale jen možná od právníka.
27. 11. 2007 | 09:40

vaclavhorejsi napsal(a):

Ano, a jiny, velmi rouhavy vtip (slysel jsem od jednoho jezuity!):
Jezuitska archeologicka expedice najde v Jeruzaleme zcela nepochybny hrob se zcela nepochybne Jezisovymi kostmi.
Prijdou za papezem a s hruzou v ocich mu to oznamuji. Svaty Otec vsak spokojene rika "No to je skvele!" Jezuitsti archeologove na to - "Jak to, skvele? Prece telesne vstoupil na nebesa??? Sedi po pravici Otce!!!"
Svaty otec:
"No, ja jsem do dneska neveril, ze realne existoval..."
27. 11. 2007 | 09:41

Čochtan napsal(a):

Karle, co vám vadí na A-bombě ?
Vždyť zachránila miliony životů ?
27. 11. 2007 | 09:55

Englishman napsal(a):

Well, klasická odpověď na otázku Václava Hořejšího tvrdí, že věda a náboženství mají odlišný objekt zájmu a nesetkávají se. Konflikt může nastat jen v tom případě, že věda nebo náboženství překročí své kompetence.

Diskze pod článkem je důkazem toho, že klasické řešení je nedostatečné. Věda a nábožensví se setkávají a protínají v lidech a lidé nemají zcela (leckdy vůbec) zřetelnou představu o tom, kde leží hranice vědy a náboženství.

Já, coby nevědec, mám naprosto jasno (zejména díky Karlu Popperovi a Rogeru Baconovi) v tom, co je věda, jaké jsou její kompetence a kde jsou limity, za kterými nemá co dělat. Na druhou stranu coby věřící člověk paradoxně nemám jasnou definici náboženství. Dokážu si proto představit, že řada nevěřících vědců může mít jasnou (a nikoli chybnou) představu o tom, co je náboženství, ale už nikoli o tom, co je věda. A ti, který se řízením osudu přihodilo, že jsou věřícími vědci (viz autor tohoto blogu), pak mohou mít zmatek v obojím. Pohled zvenčí bývá v řadě případů jasnější než pohled zevnitř a čím více se nás objekt, který zkoumáme, bytostně dotýká, tím více náš úsudek podléhá mimoracionálním vlivům.

Druhým, na výše popsaném zmatení pojmů nezávislým zdrojem konfliktu vědy a náboženství je dle mého názoru neoprávněný realismus jak vědců, tak věřících. Vědci mají sklon se domnívat, že myšlenkovým objektům a matematickým rovnicím odpovídají skutečné objekty a skutečné vztahy v reálném světě (ať už je reálný svět cokoli). Věřící podobně inklinují k realistickému (doslovnému, chcete-li) čtení Bible, potažmo Koránu. Obojí je neoprávněné, ale zástupci vědy i náboženství jsou obvykle schopni to rozeznat jen u druhé strany.

Konflikt vědy a náboženství je tedy dle mého názoru sice zbytečný, ale zcela reálný a pro moderního člověka težko řešitelný. Na druhou stranu je dobře, že časy, kdy tento konflikt neexistoval, jsou pryč.
27. 11. 2007 | 10:40

vaclavhorejsi napsal(a):

"Vědci mají sklon se domnívat, že myšlenkovým objektům a matematickým rovnicím odpovídají skutečné objekty a skutečné vztahy v reálném světě (ať už je reálný svět cokoli)."

Asi jsem naivne prostoduchy, ale opravdu nemohu neverit, ze existuje "objektivni realita" a ze to, co se o ni pomoci vedy dozvidame, je jakymsi zpusobem "pravdive".
Proste verim te staromodni predstave, ze svet kolem nas je cosi jako kniha psana neznamym pismem (a jeste vselijak mnoha ruznymi zpusoby sifrovane, misty pozpatku, jinde se zabilenymi a prepsanymi misty, atd.) a my se to, co je tam napsane snazime postupne rozlustit. Jisteze nemame jistotu, jestli jsme uz neco precetli definitivne spravne, ale dopracovavame se vzdy urcite hladiny spravnosti, stale hloubeji a hloubeji.
Nelze prece rici, ze "myslenkove objekty" nemaji zadny vztah k "opravdovym"?
Proste pro veskere prakticke ucely bohate staci, kdyz verime, ze "myšlenkovým objektům odpovídají skutečné objekty".
Jiny pristup je neplodne jalove spekulativni a k nicemu uzitecnemu nevede...
27. 11. 2007 | 12:13

Ota napsal(a):

Prof. Václav Hořejší ve svých článcích umí vybírat problémy, které nejsou jednoznačně řešitelné a které vyvolávají dlouhé a někdy i ostré diskuze mezi diskutéry. Není tomu jinak ani v současném tématu vztahu vědy a náboženství.

Překvapilo mě, že diskutující se soustřeďují především na obhajobu či kritiku věroučných pravd a názorů i vědeckých teorií a hypotéz, zatímco mně mnohem významnější než samotná víra připadají možné následky pevné a nekompromisní víry: nenávist a netolerance mezi lidmi. Naskýtá se otázka, zda vztah člověka k vyšším cílům formovaným náboženskými, národnostními či politickými mysliteli smí mít přednost před dobrým vztahem k „jinověrcům“ a před soužitím s nimi.

Zdá se mi, že věroučné pravdy jakéhokoliv druhu jsou důkladně propracované a mnohdy nekompromisní, zatímco etická výchova, cítění i praxe značně pokulhává za fanatičností hlásaných věr, pravd a názorů, nejen náboženských.

Moje víra by měla zůstat jen vlastní vírou, které jsem sám z nějaké příčiny uvěřil. Odlišné lidi, kteří třeba mé názory nesdílejí, bych se měl naučit tolerovat a žít s nimi v pohodě. Postrádám proto přesvědčivý etický kodex, který by měl být základem vztahů mezi lidmi různých náboženství, národů a názorů.

Před pár týdny v nedělním čtení v katolickém kostele jsme slyšeli o lidech pevné víry v Boha, kteří šli raději na smrt, než aby z příkazu světské moci jedli vepřové maso. Mám vepřové rád a jsem také rád, že žiji v jiné a snad i tolerantnější době.
27. 11. 2007 | 12:19

Teolog badatel napsal(a):

Vážený pane Václave Hořejší, Váš názor odpovídá názoru liberálních teologů. Ti přizpůsobují náhled na Boha aktuálním poznatkům pochopiteným racionální lidskou myslí. A v tom je ten háček: Lidská mysl, chápaná jako biologický hmotný stroj, je schopná zpracovávat informace jen v rozsahu, na který byla konstruována. Nemůže zpracovat informace mimo hranice své hmotné podstaty, neví o nich a nemůže se jich nikdy dopátrat. A teď trochu logiky: To však neznamená, že informace přesahující lidské chápání neexistují.
Zamyslete se nad tím. Víra Vám nabízí řešení: Ducha nehmotné podstaty.
27. 11. 2007 | 12:20

Teolog vyzyvatel napsal(a):

Vážení na tomto blogu!
Dost bylo planých řečí o evoluci! Vždyť každý "evolucionář" má možnost prokázat, že život vznikl náhodou bez přičinění Božího zásahu! Stačí mu k tomu sestavit z několika chemických struktur buňku nebo jiný živočišný element a zařídit, aby takto sestavená hmota ožila (například aby se buňka dělila). Nemusí si ani lámat hlavu jak syntetizovat chemické komponenty, z nichž je živočišný element sestaven. Stačí, kdy jej vezme z miliard mrtvých (nikoliv živých, ve kterých již život je) živočišných elementů kolem sebe či na sobě.
Nicméně připomínám, že i tvůrce románového Frankensteina nebyl natolik hloupý, aby, když sestavil člověka, jej sám z mrtvé hmoty bez vnějšího zásahu oživil.
27. 11. 2007 | 12:50

Vlado S napsal(a):

Veda a viera v boha je v neodškriepiteľnom rozpore. Minimálne tri náboženstvá 'knihy'- Biblie (Kresťanstvo, judaizmus a islam) určite.

Ak by sa aj veriaci akokoľvek snažili tieto rozpory odstrániť (napríklad určité snahy v tomto smere registrujem u T.Halíka), tak nakoniec len vymyslia ešte prapodivnejší 'zlepenec' viery, ako ten ktorý sa snažia obhájiť.

Inak ako vzdaním sa jedného: viery, alebo vedy, tento rozpor nie je možné vyriešiť! Bez takých ideologických doktrín ako je: Viera v existenciu najvyššej OSOBY-BOHA, viera v zasahovanie boha do osudov ľudí, večný život duše po smrti, alebo zmŕtvych vstanie Krista, totiž už nie je možné hovoriť o viere v boha. A veriť v existenciu týchto 'zázrakov' znamená, že nie je možné hovoriť o vedeckom, racionálnom, či skeptickom svetonázore.

Nakoniec náboženstvo v jeho praktickej aplikácii nie je ani tak o viere, umení, či morálke. Ale je o moci, nezaslúžených výhodách a potieraní kritického myslenia. Bez toho by totiž ŽIADNE DLHODOBO NEPREŽILO, ako sa presviedčame z dejín a aj z dnešnej doby! Takže akékoľvek snahy na zmierenie sú vopred odsúdené na neúspech. Náboženstvo a veda sú dva nezlučiteľné javy, to si treba priznať a zastať sa vedy.

Úplne komicky potom pôsobia také vyjadrenia 'skeptikov', ako Vášho kolegu zo Sisyfa Dr.Grygara, ktorý sa na jednej strane nevyberavo vysmieva a paroduje tých, ktorí veria napríklad v astrológiu a na druhej strane mu to ale nebráni veriť v zmŕtvych vstanie Krista, lebo ako tvrdí v rozhovore v Lidových novinách: "Syn boží má zkrátka privilegia, která my nemáme." čo sa dá už len na to povedať, že?
Vid:
http://www.lidovky.cz/ln_ro...

Takáto snaha udeliť jednej povere, náboženstvu, konkrétne kresťanstvu a katolicizmu 'extra výnimku' z kritického skúmania, si myslím veľmi poškodzuje inak nesmierne potrebnú a dôležitú osvetu vedeckého svetonázoru, ktorú inak kvalitne vykonáva Sisyfos.

Takže treba prekonať psychologické aj iné väzby na vieru a náboženstvo a vzdať sa ho, skôr než zasa bude neskoro. ;-)

Želám všetko dobré.
27. 11. 2007 | 13:03

Honza napsal(a):

Pro RPG a BoboE: Sysifos nebojuje proti náboženství, mezi členy je řada věřících (např. Jiří Grygar, ale i další). Další doklad toho, že věda nemá s "rozumným" náboženstvím problém. A naopak.
27. 11. 2007 | 13:41

Eden napsal(a):

to teolog: je to jednoduché, celý spor tu je jenom proto, že věda si narozdíl od náboženství nebere právo na to vysvětlit věci, ke kterým nemá žádné podklady... No a zajímalo by mě, proč je to zrovna to jedno konkrétní náboženství, které má mít tu správnou pravdu? Jak na to přijdete, mam dojem, že na to nelze přijít:)) navíc používat lidskou logiku na něco, co nelze zavřít a zaškatulkovat do lidské logiky? Nepřide Vám to jako blbost? A co se týče toho oživování, už sem to psal na vedlejším fóru asi třikrát. Vemete bakteriální spóru, pak do ní dáte DNA, kterou si sám poskládáte, do nějaké podoby určité bakterie a dáte do spory a sporu necháte vyklíčit. A máte vlastního Frankensteina:) složitější zatím neumíme, ale todle jo:)
27. 11. 2007 | 13:55

Pepa Řepa napsal(a):

To Vlado S
píšete o slepenci a začínáte tvrzením, že islám je náboženstvím Bible.
Bylo by asi dobré, přečíst si Bibli i Korán, pak by vás čekalo překvapující zjištění, že se jedná o zcela obsahově i duchovně rozdílné knihy.
Skvěle jste zhodnotil i Tomáše Halíka.Obávám se, že k pochopení toho co píše, je přece jenom potřeba větší intelekt než ten,který jste projevil vy, když se s náboženstvím vyrovnáváte jako o " moci, nezaslúžených výhodách a potieraní kritického myslenia."

Asi by bylo dobré, zjistit si pořádně o co jde, než, jak sám píšete "skôr než zasa bude neskoro."
27. 11. 2007 | 14:43

Jana Mihovičová napsal(a):

To Václav Hořejší:
Díky za komentář pod mým článkem. Už se tam nějaká maminka vyptává na očkování. Tak jí prosím odpovězte. Taky by mě to zajímalo.

Pro Bambulku:
To letadlo je nádherný!!!!! Zítra letím. Ve čtvrtek už se ozvu od protinožců. Musíme promluvit o Tantře. Moc mě to zajímá. Jana
27. 11. 2007 | 14:49

Pepa Řepa napsal(a):

Trocha poesie nikoho nezabije.

Neuzavíral jsem se nikdy poznatku věd.
Zbývalo málo, co bych mohl nevědět.
Teprve dneska vím,že nevím vůbec nic,
i když jsem bádal dvaasedmdesát let.

Jedni vedou spory o víru a vyznání.
Pochybují o vědě i poznání.
Vy blázni! Jednou se ozve ve vás hlas:
Je marné vaše hádání i hloubání.

Omar al-Chajjámí.
Perský vědec, žijící v 11.století/matematika, filosofie,fyzika, chemie, astronomie a lékařství/.
27. 11. 2007 | 15:54

Vlado S napsal(a):

to pepa repa:
Iste. Korán je ešte asi tak 3x surovší, ako Starý zákon, inak tam moc rozdielu nevidím. Ale všetky tri náboženstvá sú monoteistické. O to mi išlo. Samozrejme ani tie polyteistické na to ešte nemusia byť lepšie. ;)
Básnička je to pekná, pocity mal ako pred skúškou ;)
27. 11. 2007 | 16:11

Englishman napsal(a):

Václav Hořejší:
Nevím, co přesně myslíte objektivní realitou. Pokud tím myslíte "něco" odlišného od subjektu, pak to zcela jistě existuje a důkazem je i tato diskuze. Tvrzení ostatních diskutujících jsou odlišná od toho, co nalézám ve své mysli, z čehož plyne, že existuje "něco tam venku". Podobným způsobem lze odvodit, že "tam venku" existuje něco, co je příčinou mých smyslových vjemů, a to včetně vjemů, které mým smyslům zrostředkují přístroje. Tím jsme ale pravděpodobně skončili a víc se už nedozvíme. Nevíme, zda našim myšlenkovým objektům něco odpovídá v reálném světě a nevíme, co stojí za našimi smyslovými vjemy.
Vědě je obojí lhostejné. Byly však doby, kdy jí to lhostejné nebylo a výsledek byl mimořádně tristní: 1500 let přešlapovala na jednom místě. Příčinou úspěchu moderní vědy po R. Baconovi a zejména po G. Galileovi je dle mého názoru mimo jiné i to, že rezignovala na zájem o reálný svět o sobě a začala se zabývat pouze tím, jak se tento svět jeví našim smyslům.
27. 11. 2007 | 17:09

František Běhounek napsal(a):

Můžete si psát, co chcete. Můžete být i fanaticky nevěřící. Slyšel o však, že lidé na smrtelné posteli hledají pokoj s Bohem, který vlastně hledali celý svůj život. Raději budu v něho věřit a poctivou vědu přitom odmítat nemusím . Podobný názor měli sir Isaac Newton nebo Elbert Einstein. Jste snad moudřejší než oni? Co chcete získat vzpourou proti Bohu? Utíkáte-li před ním, utíkáte sám před sebou. A přitom mu na vás záleží a má o vás péči.
27. 11. 2007 | 17:21

Vlado S napsal(a):

To František Běhounek:
Einstein iste nebol veriaci, ako si mylne myslia veriaci. Inak ale máte pravdu. Boh je na to aby pomohol prekonať strach z neodvratnej smrti. Placebo pre dušu. Ale ešte je samozrejme veľa iných dôvodov prečo v neho ľudia veria-nie je to len také jednoduché.
Nuž, bolo by to iste veľmi príjemné, ak by existoval taký dobrotivý ochranca, ktorý nás ochráni pred všetkým zlým, ale len to, že si to želáme, ešte neznamená že to tak aj v skutočnosti je.
27. 11. 2007 | 17:31

Vlado S napsal(a):

to Englishman:
"jak se tento svět jeví našim smyslům" - to je ona (to nazývame) "objektivní realita". Nie je žiadny dôvod pojem "objektívnej reality" rozdvojovať či zamlžovať.
Ak aj existuje niečo čo je mimo možnosti našej detekcie, možnosti nejako sa nám to 'zjaviť', tak nikto o tom nevie nič zmysluplné povedať, ani veriaci ani neveriaci. Nie je možné o tom hovoriť. A o čom nemožno hovoriť o tom treba mlčať (Wittgenstein).
27. 11. 2007 | 17:38

Winpoj napsal(a):

Ad Vlado S:

"Boh je na to aby pomohol prekonať strach z neodvratnej smrti." - tím si nejsem zcela jist. Osobně bych se např. mnohem raději vrátil do nicoty než navěky trpěl v plameni pekelném.

"...ale len to, že si to želáme, ešte neznamená že to tak aj v skutočnosti je." - to je pravda, ale funguje to i naopak: jen proto, že si to přejeme, ještě neznamená, že to tak není.
27. 11. 2007 | 17:41

Pepa Řepa napsal(a):

To Winpoj
O to jde.Zjistíte, že v podstatě nejvíce věřícími jsou ateisté.Někteří až bigotně.
27. 11. 2007 | 18:01

Vlado S napsal(a):

to Winpoj:
"Osobně bych se např. mnohem raději vrátil do nicoty než navěky trpěl v plameni pekelném."
To je zasa len iná forma strachu, teda pudu sebazáchovy. Pudové reakcie (a najmä pud sebazáchovy) sú silnejšie ako vyššia mozgová činnosť (stačí si len pozrieť ako reaguje niekto komu diagnostikovali smrteľnú chorobu :( ). To je asi hlavný dôvod prečo ešte 'veríme v boha'. Nie je na tom nič zlé, je to prirodzené, len si to treba uvedomiť a ak sa dá aj prekonať.
-
"že si to přejeme, ještě neznamená, že to tak není." - Áno samozrejme. V tomto prípade je ale bremeno dôkazu na strane veriacich. Aby dokázali že ten ich boh, práve tá ich viera je pravdivá.

Podobne ako sa na súde sa dokazuje vina (a nie nevina), aj v tomto prípade musia veriaci dokázať, že ich boh existuje. Inak predpokladáme že boh neexistuje. (To samozrejme neznamená že sme na súde, to je len príklad)

A potom: Neveriť v existenciu boha, neznamená veriť v neexistenciu boha. ;-)

A len tak medzi nami: Ktorého z tých asi 50 000 bohov by som sa to mal báť? Aby som teda neskončil v pekle, či inom mieste zatratenia: Jehovu, Alaha, Krišnu, Indru, Lokyho, Wotana ...
27. 11. 2007 | 18:01

Englishman napsal(a):

Vlado S:
Smysly nás klamou, a to poměrně důkladně. Pokud byste chtěl trvat na tom, že "objektivní realita" je to, co se jeví našim smyslům, tak se brzy dostanete do neřešitelných rozporů. Věděli to už staří Řekové.
Můžete namítnout, že "objektivní realita" není to, co nám bezprostředně předkládají naše smysly, ale to (zjednodušeně řečeno), jak tyto vjemy zpracuje náš rozum. Tím uniknete výše zmíněným rozporům, ale musíte zase vysvětlit, proč zrovna lidský rozum by měl mít tu vlastnost, že z bezprostředních vjemů, a to nikoli ze všech, ale jen z těch, které jsou dostupné člověku, dokáže rozeznat "objektivní realitu". Vy znáte ten důvod? Já tedy nikoli.
27. 11. 2007 | 18:07

Vlado S napsal(a):

to pepa repa:
"odstatě nejvíce věřícími jsou ateisté.Někteří až bigotně."

Nemyslím, že je to tak, aj keď niekedy to tak môže byť. Ja osobne - ako ateista - by som sa, nechal presvedčiť na vieru, ak by som mal dostatok pádnych argumentov, a stal sa veriacim.
Ale to by som už vlastne nebol veriaci, lebo tie dôvody by museli byť skutočne racionálne a podložené (nemuselo by ísť nutne o dôkazy).

Inak samozrejme ateizmus nie je viera. Je to presný opak - absencia viery. To je len snaha veriacich 'pripodobniť' ateizmus k (nejakej) viere. ;) Ale netreba to zasa generalizovať! Aj veriaci človek sa môže v inej oblasti chovať racionálne a ateista zasa iracionálne. A (po)mýliť sa môže každý.
Takže ide skôr o celkový prístup ako len o samotnú vieru v boha, aj keď tá je typický príklad. ;) Viď aj môj predchádzajúci príspevok.
27. 11. 2007 | 18:10

Winpoj napsal(a):

Ad Englishman

Pokud odmítáte korespondenční teorii pravdy (jak jsem vyrozuměl z Vašich předchozích příspěvků), jak vůbec můžete vědět, že nás smysly klamou? Nemůžete přece vněm srovnat s věcí o sobě, protože o ní podle Vás nic nevíme.
27. 11. 2007 | 18:13

Vlado S napsal(a):

to Englishman"
"Pokud byste chtěl trvat na tom, že "objektivní realita" je to, co se jeví našim smyslům, tak se brzy dostanete do neřešitelných rozporů"

Naopak. To čo sa javí naším zmyslom (v maximálnej možnej miere zbavené subjektivity) sme si MY NAZVALI objektívna realita. Preto ak niekto tvrdí, že existuje niečo iné, mal by to nazvať inak. Aby nevznikali problémy v komunikácii. Ak tomu rozumiem správne, tvrdíte že existuje niečo iné ako to čo vieme (objektívne) vnímať. Nuž možné to samozrejme je. U takýchto metafyzických - objektívnemu posudzovaniu (tomu nášmu zmyslovému) neprístupných 'objektoch' však nevieme a nebudeme vedieť rozhodnúť, ktoré tvrdenia o nich sú pravdivé a ktoré nie. A tak o nich vlastne možno povedať všetko, čo nás napadne aj nenapadne. Také úvahy sú preto bezcenné.

"ale musíte zase vysvětlit, proč zrovna lidský rozum by měl mít tu vlastnost, že z bezprostředních vjemů, a to nikoli ze všech, ale jen z těch, které jsou dostupné člověku, dokáže rozeznat "objektivní realitu" - ako som povedal ide zmiešavanie pojmov "objektívnej" a "metafyzickej" "relaity". Tá objektívna je zrejmá (až dosť zrejmá napríklad keď keď niekomu padne tehla na nohu) tá metafyzická nie je a ani nebude. Nemusí nás preto zaujímať.

Alebo inak: "existovať" existuje len to čo vieme zmyslami vnímať. Celá moja argumentácia sa nesie v duchu analytickej filozofie, odporúčam napríklad knihu R.Carnapa "Elimination of metaphysics"
27. 11. 2007 | 18:25

Englishman napsal(a):

Ad Winpoj:
Ne, nemůžu to vědět. Obraz světa, který nám podávají čistě smysly, je sice nekonzistentní, ale můžete snadno namítnout, že na tom nemusí být nic špatného, navíc onu nekonzistenci odhalíme až rozumem, který může být pomýlený.

Dokonce i moji případnou námitku, že opravovat smyslové vjemy rozumem se z čistě praktického hlediska vyplatí, můžete odmítnout s tím, že není zřejmé, co se v konečném důsledku vyplatí více a co méně. Možná byl člověk v dobách, kdy lezl po stromech a kdy se spoléhal na rozumem nekorigované smyslové vjemy, šťastnější než dnes. A možná měl tehdy lidský druh i větší dlouhodobé šance na přežití. Kdo ví?

Takže korespondenční teorii pravdy nutně neodmítám. Ale zdá se mi, že zejména ve svých "tvrdých" verzích neobstojí před zkoumáním kritického rozumu. Je to na škodu? Nevím, nicméně kritický rozum používám - nebo se o to alespoň snažím :-)
27. 11. 2007 | 18:31

vaclavhorejsi napsal(a):

Englishman:
No ja nevim, ja bych rekl, ze prave obraz sveta, ktery nam poskytuji smysly (a zpracuje mozek), konzistentni je docela pekne... To umoznuje, abychom se v nem uspesne pohybovali, prizpusobovali si jej, predvidali do urcite miry co se stane...
27. 11. 2007 | 18:43

Eden napsal(a):

to Englishman: "Takže korespondenční teorii pravdy nutně neodmítám. Ale zdá se mi, že zejména ve svých "tvrdých" verzích neobstojí před zkoumáním kritického rozumu. Je to na škodu? Nevím, nicméně kritický rozum používám - nebo se o to alespoň snažím :-)"

nooo jestliže používáte kritický rozum, jak víte, že ten Váš kritický rozum neni produktem pomýlených smyslů?:)
27. 11. 2007 | 18:47

Líný černý pes napsal(a):

to Vlado S :
Píšete (27.11., 18:10), že byste se nechal přesvědčit k víře. Ale tak to není, k víře musíte dojít sám, nikdo Vás o ní přesvědčit nemůže, může Vás tak maxilálně přesvědčit o své víře. A pokud sám k víře nedojdete, nic se neděje, prostě nebudete věřící.
A dále - pokud někdo něčemu věřit chce, je to jeho právo, víra je soukromá, intimní věc, může se měnit v čase i v návaznosti na vývoj toho kterého věřícího, ale pořád je to jeho vlastní víra, která se nedá popsat ani slovem ani vzorcem, dá se jen těžko zprostředkovat jiné osobě. A to je základní rozdíl mezi vírou a vědou, byť obě slova vycházejí ze stejného kořene. Z tohoto základního rozdílu také podle mne pramení neporozumění mezi fundamentalistickými vědci a fundamentalistickýni věřícími - nechápo rozdílný způsob myšlení těch druhých.
27. 11. 2007 | 18:51

Englishman napsal(a):

Eden:
Kritický rozum jako produkt pomýlených smyslů? To už je vyšší dívčí, na to vážně nemám dostatečnou intelektuální kapacitu :-)

Líný černý pes:
S potěšením konstatuji, že vás recaptcha odsud nevyhnala. Vladovi jsem chtěl napsat něco obdobného, ušetřila jste mi práci. Dík.
27. 11. 2007 | 19:01

Vlado S napsal(a):

to Líný černý pes.

No presvedčiť, možno nie je to správne slovo.
Chcel som tým len povedať to, že moja neviera nie je založená na nejakom povrchnom fanatizme, ale racionálnej a zrelej úvahe. To je asi všetko.

S tým ostatným viac menej súhlasím. Až na to že "fundamentalistický vědec" je oxymoron.
27. 11. 2007 | 19:04

Eden napsal(a):

to Englishman: nic proti, ale to že nejste ochoten připustit, že Váš kritický rozum nemusí být to pravé ořechové, už samo o sobě znamená, že se mýlíte... Ono totiž asi nelze oddělovat rozum od smyslů...
27. 11. 2007 | 19:38

VK-Can. napsal(a):

Vazeny pane profesore.
Na Vasi otazku "Veda a nabozenstvi - nepratelstvi, lhostejna koexistence ci plodne partnertsvi?" si dovolim jen strucne odpovedi.
1. nepratelstvi ? Ano, trvale, silne a nesmiritelne.
2. lhostejna koexistence ? Nemozna, protoze principielne jedno vylucuje druhe!
3. plodne partnerstvi? Nemozne, protoze neni kde zacit. Nac tvorit napred opici, kdyz to jde rovnou s Adamem. A nemuze existovat opice, kterou stvoril Buh.
27. 11. 2007 | 19:56

Englishman napsal(a):

Eden:
Myslel jsem, že jsem zjevně napsal, že naopak připouštím, že kritický rozum může být chybný nástroj a že to, že něco (konkrétně korespondenční teorie pravdy) před racionální kritikou neobstojí, nemusí být nutně na škodu. Mýlil jsem se, zjevné to nebylo. Takže ještě jednou:
Nepovažuji kritický rozum za dokonalý nástroj. Připouštím možnost, že lidský rozum je při vysvětlování světa zcela pomýlený, že řád, který ve světě odhaluje, ůže být jen zdánlivý a že ve skutečnosti ten řád neodhaluje, ale sám vynalézá. Z praktického hlediska ale tato úvaha je zcela bezcenná, protože jediný nástroj, který by nám mohl odhalit vady kritického rozumu, je zase kritický rozum.
Snažím se svůj rozum používat, a to navzdory vědomí jeho nedostatečnosti i navzdory tomu, co píše Izaiáš v 55. kapitole: "O kolik totiž převyšují nebesa zemi, o to se liší mé chování od vašeho chování, mé myšlení od myšlení vašeho." Je to chyba? Možná ano, ale mezi rozumem a nerozumem jsem se svobodně rozhodl pro rozum.
27. 11. 2007 | 20:37

Englishman napsal(a):

Václav Hořejší:
"No ja nevim, ja bych rekl, ze prave obraz sveta, ktery nam poskytuji smysly (a zpracuje mozek), konzistentni je docela pekne"

Pokud tím "zpracuje mozek" myslíte to, co bych já vyjádřil "zkoriguje rozum", pak máte bezpochyby pravdu. Ale ten rozum tam je právě potřeba, bez korekce rozumem je svět vnímaný smysly nekonzistentní. Smysly například vnímám, že Slunce se každé ráno vynoří na jedné straně obzoru a večer zmizí na druhé straně. K tomu, abych rozeznal, že Slunce každé ráno nevzniká a večer nezaniká, potřebuji rozum. Smysly mi o tom neřeknou vůbec nic. A pokud sednu do letadla letícího dostatečnou rychlostí západním směrem, bude moje rozumem nekorigované pozorování Slunce nekonzistentní s rozumem nekorigovaným pozorováním, které jsem dělal dole na zemi.
27. 11. 2007 | 20:52

Líný černý pes napsal(a):

to Englishman :
Provedlo se opatření - pes musí čučet skrz brýle, aby ten antispam přečetl. Jenže pak brýle odloží a chce-li diskutovat dále, napíše příspěvek a vyrazí pátrat, kde že ty brejle nechal.

to Vlado S :
Je o oxymoron, ale krásně to vypadá napsané. Máte pravdu, sánete-li vědci na jeho obor, stane se běsem a běsní a nevědec zírá.
27. 11. 2007 | 22:04

algem napsal(a):

to K. Mueller:
jen jsem se snazil priblizit, ze z evolucniho hlediska ma subjektivni vnimani ten vyznam, jak jsem o tom zjednodusene psal.
Myslim, ze biologicka, socialni a kulturni evoluce druh Homo sapiens sapiens nasmerovala na jine urovne fungovani skupin, nez jsou "zakony" smecky, nebo i toho stada. Slo o zert.
27. 11. 2007 | 23:19

Kumšt napsal(a):

K rouhačskému vtipu-V.Hořejšího:
Kdyby Svatý otec znal nebo viděl " Čert a Káča", ani na chvíli by nezapochyboval, že Káča neexistovala. Svatý otec odpověděl Jezuitům moudře. Kdyby odpověděl jinak, prokázal by náboženství medvědí službu a Jezuité by měli problémy s existencí víry , jejíž součástí náboženství je.
28. 11. 2007 | 08:10

Kukačka napsal(a):

Konstruktér sestrojil hodiny.

První skupina osob nechápe funkci hodin (vymýšlí spoustu nesprávných teorií o jejich funkci), tvrdí, že takový stroj nemohl vzniknout sám od sebe, musel ho někdo sestavit.

Druhá skupina hodiny postupně zkoumá a vysvětluje jak fungují. Ale zatím nedovede přesně vysvětlit jak hodiny vznikly, popírá existenci konstruktéra a přisuzuje vznik hodin náhodě.

Myslím, že se jednou názory obou skupin protnou. Jedna skupina zjistí, že ač měla správný základ, svou nevědomostí se od správného "řešení" vzdalovala. Druhá skupina postupným a systematickým zkoumánim dojde k "řešení", které je třeba překvapí.

Konstruktér - Bůh, princip
První skupina - náboženství
Druhá skupina - věda

Podle mne to chce určitou dávku pokory na obou stranách. Netrvat dogmaticky na pouhých předpokladech (v tomto je podle mě věda na dobré cestě).
28. 11. 2007 | 09:02

Vlado S napsal(a):

to kukačka: "Myslím, že se jednou názory obou skupin protnou."

to je sice pekné, ale asi to tak nebude. Ja si myslím že veriacich postupne ubudne, až nakoniec viera v boha zanikne .
28. 11. 2007 | 09:08

vaclavhorejsi napsal(a):

Vlado S:
S tim nesouhlasim - jsem presvedcen, ze existuje moznost bezproblemove koexistence vedy a "rozumneho", "teilhardovskeho" nabozenstvi.
Bude o tom muj pristi clanek...

Kumšt:
To je prave myslim ta chyba, ze se za nepostradatelne zakladni kameny krestanstvi povazuji veci, ktere jimi ve skutecnosti vlastne nejsou...
28. 11. 2007 | 09:30

Kukačka napsal(a):

Ano, i to je možné. Pokud však víra v Boha zanikne, pořád je tu věda, která svou pečlivostí a poctivostí může jednou dojít k tomu, že Bůh přeci jen existuje.
28. 11. 2007 | 09:32

Vlado S napsal(a):

to vaclavhorejsi:

Iste je možná koexistencia ĽUDÍ neveriacich a (rozumných) veriacich. 'Nerozumná' militantná viera však, na rozdiel od tej rozumnej, má evolučnú výhodu v tom, že poskytuje svojim veriacim väčšiu útechu a svojim kňazom ľahšie prostriedky k ovládaniu tých svojich veriacich-napríklad aju v ochote spáchať sebevražedný atentát.

Preto 'rozumná' viera bude vždy ťahať za kratší koniec a bude záležitosťou len zopár intelktuálnych jednotlivcov. Preto aj dnes vo svete víťazia moslimskí a kresťanskí fundamentalisti a nie umiernená viera. A nie je dôvod predpokladať že to bude inak.

S 'umiernenou vierou', by som ja nemal problém, žiaľ je nereálne očakávať, že niekedy bude prevažovať (alebo sa aspoň vyrovná) nad fundametalistickou vierou, a tá už môže priniesť problémy.

Ako z toho začarovaného kruhu von? Jedine racionálnym ateizmom, sekulárnym štátom a odlukou cirkvi a štátu. Vedci a inteligencia, ale aj umiernení veriaci, majú v tomto smere skutočne veľkú zodpovednosť.
28. 11. 2007 | 10:14

Vlado S napsal(a):

to kukačka: "ořád je tu věda, která svou pečlivostí a poctivostí může jednou dojít k tomu, že Bůh přeci jen existuje."

hm Tu sa mi zdá, že je principiálny problém inde. V obsahu slova "boh". Čo si za tým mám predstaviť? V čo vlastne veriaci veria? V deduška na obláčiku? Vo vyšší princíp? To by asi mali definovať veriaci sami. Zdá sa však, že tu sú principiálne rozdiely nielen medzi inými vierovyznaniami, ale aj medzi samotnými kresťanmi či katolíkmi. Takže k čomu by tá veda nakoniec mala vôbec dôjsť?
28. 11. 2007 | 10:27

Kukačka napsal(a):

To Vlado S:
"Tu sa mi zdá, že je principiálny problém inde. V obsahu slova "boh"."

Přesně tak. To bych řekl že je asi největším problémem náboženství.

I když, za určitých podmínek bych si dovedl představit boha právě takového, jakého ho třeba bible popisuje (čili žádný "deduška na obláčiku" - to v bibli nenajdeš). A nemusí se přitom jednat o nadpřirozené síly, či zázraky. Můžeme klidně vyjít z toho kam dnes technický pokrok směřuje.
28. 11. 2007 | 10:42

Vlado S napsal(a):

to kukacka: "Nemusí se přitom jednat o nadpřirozené síly, či zázraky. "

Tak sa zdá, že sa aspoň v časti zhodneme. Ale je na LEN A LEN na veriacich, aby definovali čo si pod tým slovom predstavujú. A keď o bohu chcú hovoriť, tak by to aj urobiť mali! Pričom nejde ani tak o jednotlivých ľudí, ako na na cirkvi. (Vatikán ?)

Pokiaľ ale nechápeme boha DOSLOVA ako OSOBU, večný život DUŠE tiež DOSLOVA ako nikdy nekončiaci stav, tak už nejde o náboženstvo! A ak neveríme v doslovné z mŕtvych vstanie Krista, plus jeho vzatie na nebesá, tak už nejde o Kresťanstvo. (A bez Panenky Márie to už nie je katolícka viera). Plus k tomu patria aj ďalšie dogmy.
Viď napríklad "Prečo nie som kresťanom", Bertrand Russell:
http://www.geocities.com/be...

Samozrejme aj obsahy týchto pojmov sa môžu meniť. Ale zasa: Je na veriacich, aby takú zmenu 'paradigmi' prešli sami. Vatikán to ale asi tak skoro neurobí, bude s tým len opatrne koketovať. Znamenalo by to totiž jeho záhubu.

Aj ty si mi povedal, že deduško na obláčiku to nie je. Ale nepovedal si, ČO TO TEDA TEN BOH JE?
28. 11. 2007 | 10:58

Vlado S napsal(a):

to vaclavhorejsi:

Ešte ma napadlo: Ak existuje možnosť bezproblémovej koexistencie vedy a "rozumného" náboženstva, tak existuje aj možnosť:

bezproblémovej koexistencie vedy a 'rozumnej' astrológie, 'rozumnej' alternatívnej medicíny, 'rozumného' vyvolávania duchov atď. atď. ;-)
28. 11. 2007 | 11:03

vaclavhorejsi napsal(a):

Vlado S:
Jestli vas zajima, jaky je muj nazor na to, co je "Buh", podivejte se na:
http://www.img.cas.cz/mi/Va..., polozka 19.

Neni nezbytne pravda, ze:
"Pokiaľ ale nechápeme boha DOSLOVA ako OSOBU, večný život DUŠE tiež DOSLOVA ako nikdy nekončiaci stav, tak už nejde o náboženstvo! A ak neveríme v doslovné z mŕtvych vstanie Krista, plus jeho vzatie na nebesá, tak už nejde o Kresťanstvo. (A bez Panenky Márie to už nie je katolícka viera)."
To byste se divil, jak velice rozmanite jsou nazory i na ta nejzakladnejsi dogmata mezi ruznymi krestany, dokonce i v ramci katolicke cirkve... Skoro vsechno lze vykladat doslovne vs. do ruzne miry obrazne.

Za nekolik dni to "rozumne nabozenstvi" trochu dukladneji pojednam tady v blogu...
28. 11. 2007 | 12:04

Kukačka napsal(a):

Zkusme to tedy takto. Čistě teoreticky.

Vytvořme si hru - virtuální vesmír. V tomto vesmíru planetu zemi s obyvatelstvem. Pokud bude hra důkladně naprogramována, můžeme očekávat od obyvatelstva určitou dávku inteligence. Pokud bude tato inteligence dostatečně silná, může obyvatelstvo vnímat podobně jako my - tedy žít. Potom já jako programátor této hry, jelikož znám její princip a vím "kam šáhnout", můžu dění na této planetě ovlivňovat různými "zázraky", kterým obyvatelstvo určitě nebude rozumět. Pokud inteligence tohoto obyvatelstva dosáhne určité míry, může začít zkoumat zákonitosti mého virtuálního vesmíru. Jednou třeba odhalí pravdu. Že skutečný svět je jinde. Čili starý dobrý Matrix.

Co tedy není možné? Virtuální vesmír? Existuje přeci spousta her s virtuálním prostředím. Samozřejmě je to jen hračka oproti skutečnému vesmíru. Vše se ale zdokonaluje. Každá nová hra je dokonalejší a více se přibližuje skutečnosti. Umělá inteligence postav? Umělou inteligencí to ještě nazvat nelze, ale něco podobného přeci ve hrách ve velmi omezené míře funguje. Podle mne je to jen otázka vývoje. Proč by tedy nemohl existovat Bůh/programátor, kterému se zželelo trpící virtuální postavičky a zásahem do systému by tuto postavičku zvýhodnil? Proč by nemohl oživit již mrtvou virtuální postavu? Proč by se virtuální postavička nemohla spojit s Bohem/programátorem a komunikovat s ním. Naprosto bez problémů. Pokud by jsme MY byli virtuální postavy, věděli bychom to o sobě? Může tedy Bůh teoreticky existovat? Může být takový jaký ho popisuje bible? Laskavý, všemocný, ale také bořící a zlostný? Myslím, že v tomto případě ano.
28. 11. 2007 | 12:20

Vlado S napsal(a):

to Kukačka:
no iste to všetko je možné. A rovnako je možný ešte ďalší nekonečný počet podobných scenárov. Ktorému dáme prednosť ak nemáme možnosť si ich overiť a ani si ich nevieme predstaviť?

Je iste možné aj to, že boh s nami hrá Matrix a podhadzuje nám výsledky experimentov, aby nás zmiatol a pritom sa niekde doma rehoce akí sme blbí, a sadisticky sa teší na to, ako tí čo majú rozum ktorý im on dal, skončia v pekle a tí čo uverili tým rozprávkam v Biblii (Koráne) pôjdu do neba... :(

Ak žijeme v Matrixe a autor programu sa rozhodol že nám to neumožní zistiť, tak všetky naše snahy to odhaliť sú márne. Iba ak by tam mal nejaký bug. To by ale zasa nebol ten všemohúci boh. ;)

Ak sme teda v tom Metrixe, tak nám to môže byť jedno, lebo to nemáme žiadnu šancu zistiť a naše tvrdenia o tom môžu byť akékoľvek, aj rozporné. A sú teda bezcenné. Takže takého boha, nikdy veda nedokáže. ;)
28. 11. 2007 | 12:57

Kukačka napsal(a):

To Vlado:
Ano, ale vybral jsem právě to řešení, které by teoreticky mohlo fungovat.

Tohle si trochu odporuje:
"tí čo uverili tým rozprávkam v Biblii (Koráne) pôjdu do neba" - pokud přistoupíme na "teorii Matrixu" - nebyly by to rozprávky :)
Pokud by byla bible pravdivá, také by neplatilo "autor programu sa rozhodol že nám to neumožní zistiť" - je tam psáno, že Bůh lidstvo nechá aby ho poznalo (Boha) - čili mohlo by se říci nechá lidstvo bádat.

"Takže takého boha, nikdy veda nedokáže." - toto je věc osobního názoru.

Samozřejmě ale nezapomínejme - pohybujeme se v teoretické rovině :)
28. 11. 2007 | 13:21

Vlado S napsal(a):

to Kukačka:

vybral si si to riešenie, ku ktorému cítiš niečo ako emočnú pripútanosť ;) Rovnako by to 'mohlo fungovať' aj keby si namiesto boha, dosadil sedemhlavého ušatého ružového krokodíla. ;) Nedá sa to overiť => je to nezmyselné.

to vaclavhorejsi:

Precital som si článok, je zaujímavý, ale ja z neho cítim prílišnú zaujatosť v prospech viery - kresťanstva - katolicizmu. Prečo tak neobhajujete iné alternatívne smery? (Možno sa ale mýlim vo svojom úsudku) A odpoveď na otázku, čo by presvedčilo skeptika, je hádam jasná. ;)

Hlavná moja výhrada je ale tá, že v prípade tej 'rozumnej varianty' náboženstva hovoríte o nejakom hypotetickom náboženstve "aké by malo byť", nie o skutočnej existujúcej viere.
28. 11. 2007 | 13:39

Ministr vědy napsal(a):

No ..., myslím,že redukujete náboženství na křesťanskou filosofii. Otázka v názvu mi připadá zbytečná. Když vím, tak tomu věřím. Když věřím, tak o tom vím. Důkaz je zkušenost.
28. 11. 2007 | 13:45

Teolog napsal(a):

Samovolný vznik života evolucí bez zásahu stvořitele lze experimentálně prokázat. Například tak, že vědec zkonstruuje umělý duplikát buňky a nechá jej v jejím životním prostředí dělit. Tím se sám stane stvořitelem elemetárního života. Experiment nemusí proběhnout syntézou a konstrukcí všech buněčných komponent (to je i pro dnešní úroveň poznatků o organických syntézách velký problém), lze jej pojmout i obráceně: Životaschopnou buňku postupně zbavovat jejích součástí a ty nahrazovat umělými, či alespoň "náhradními díly" z jiných buněk. Tím se bude možné dostat k samotnému základu životaschopnosti buňky. Nikterak netvrdím, že experiment musí mít tento uvedený scénář; zdatný výzkumník si jistě zvolí postup, který mu bude vyhovovat nejlépe.

Těším se (s velkou ironií) až evoluční věřící řeknou: Dodali jsme poslední atom do modelové organické struktury a žasli jsme: Model ožil!
Vy jste, pane profesore Hořejší, na to sdělil: "Jednou to určitě bude, to se vsaďte! Počkejte takových 100 let."
Vaši nabídku přijímám a s Vámi se vsadím, byť se předání výhry asi nedočkám. Nezdá se Vám však nesmyslné (teď je zde hodně velká ironie a nadsázka - neberte mé vyjádření doslova!!), že dodáním nějaké hmotné komponenty do mrtvé hmoty takto vzniklý celek na Vás třeba vyjukne "Můj svořiteli"?
28. 11. 2007 | 13:56

vaclavhorejsi napsal(a):

Teolog:
Na podobnych projektech se skutecne intenzivne pracuje. Uplne umele viry byly uz vyrobeny davno (to ale prece jen neni "opravdovy" samoztatny zivot).
Craig Venter pracuje na projektu "minimalniho organismu" tak, ze osekava ne zcela nezbytne geny z existujiciho genomu jedne velmi jednoduche bakterie. Skutecne je to tak, ze kdyz k takovemu nefunkcnimu genomu pridate nekolik malo (syntetickych) genu, "ozije". Neni to ale zadne "vyjukavani" - proste nejdriv to na misce nerostlo, pak ano. Nic spektakularne dramatickeho, uplne obycejny "zazrak zivota"...
28. 11. 2007 | 14:17

Kukačka napsal(a):

To Vlado:
Ano, pokud by sedmihlavý ušatý růžový krokodýl uměl programovat, tak ano :)))))

A jestli se to dá ověřit? Technologie letí závratným tempem dopředu. Virtuální realita je reálný pojem. Co chceš na tom ověřovat?
28. 11. 2007 | 14:18

Andrea napsal(a):

to teolog: Ale ne, s-Stvořitel/ka přece pozdraví první. Já Pana Hořejšího také.

re Cap...will dollar
28. 11. 2007 | 14:22

Ministr vědy napsal(a):

...laborant neumyl misku
28. 11. 2007 | 14:29

Vlado S napsal(a):

to Kukacka:
buď mi nerozumieš, alebo nechceš rozumieť. Každý výrok ktorý sa nedá empricky vyvrátiť/overiť (alebo v nejakej sústave axióm dokázať) je NEZMYSELNÝ.

http://maturita.cz/referaty...
28. 11. 2007 | 14:31

Porodník napsal(a):

Stvořitel se neříká. Není to demokratické.
28. 11. 2007 | 14:57

Kukačka napsal(a):

To Vlado S:
Ono to bude asi oboustranné. Ale to jedno. Co jsem chtěl říci, jsem již řekl. Krásný den...
28. 11. 2007 | 15:25

Teolog napsal(a):

vaclavhorejsi
Já jsem přece hovořil o neživé hmotě proměněné lidským úsilím v živou, nikoliv o životě vzniklém "resuscitací" nebo "transplantací orgánu do" polomrtvé, tedy ještě živé hmoty. Zatím tedy žádný zázrak, ještě jste nevyhrál.

Abych upřesnil, Vy tvrdíte, že život vznikne, když stvoříte jednotku(element, např. buňku), sestávající z komponent určité chemické a sférické struktury. Tedy analogii například živé buňky, schopné dělení.

Já Vám i nadále oponuji: Stvořte si úplnou umělou analogii živé buňky v každém atomu a struktuře shodnou s živou a dejte ji kam chcete. Bude mrtvá!!! Nejste přece Stvořitel (s velkým S na začátku).
28. 11. 2007 | 15:37

Ministr z vědy napsal(a):

... člověk z člověka, světlo ze světla, beruška z ropuchy, tečka z otazníku,...

granted televesion
28. 11. 2007 | 16:05

Karel Mueller napsal(a):

Teolog!
Nesouhlas. Pro mě je živý systémem schopným snižovat lokálně entropii (libovolně, na rozdíl od fluktuací umožněných statistickou fyzikou). To dokáže každý systém řízený informací - třeba algoritmem řízený robot. Od robotů se však živý systém liší tím, že na podkladě vnějších vlivů je schpen sám tyto algoritmy vytvářet a to nejen vzhledem k vnějším reakcím, ale i vzhledem ke své vlastní konstrukci a je schopen "vnímat", ať už si pod tím představíte cokoliv.
Uměle stvořená buňka, by tedy byla reálně živá, ten záhadný algoritmus by obsahovala. A není důvod nepředpokládat, že by "nevnímala", ať už je příčinou vjemu cokoliv. Základní otázkou je otázka, jak tento algoritmus vznikl a jeho identifikace.
28. 11. 2007 | 16:22

Ministr vědy napsal(a):

Základní otázkou je otázka?
28. 11. 2007 | 16:33

Karel Mueller napsal(a):

Tím jsem chtěl říct, že z řady otázek jsem vybral jednu a tu označil jako základní.
Ovšem nemusíte se mnou souhlasit.
28. 11. 2007 | 17:17

vaclavhorejsi napsal(a):

Teolog:
No, uz se dostavame trochu ke slovickareni – co je “nezive” a co “polomrtve”...
Nicmene – to, co pozadujete, je uz v zasade technicky mozne, ale nesmirne pracne. Je to neco jako totalni synteza nejake velmi slozite prirodni organicke latky (napr. kobalamin, nektere alkaloidy) – na tom take virtuosni organicti chemici pracovali nekolik let jen proto, aby dokazali, ze to jde, i kdyz to nema prazadny prakticky vyznam (ale byly za to i Nobelovy ceny – treba Woodward).
V pripade nejake velmi jednoduche „umele bakterie” (cca 250 genu) neni v principu problem vyrobit synteticky jeji jakoukoli slozku a metodou postupneho nahrazovani, prave jak rikate, dospet nakonec ke kompletne „umelemu” organismu. Na tom se skutecne pracuje a nebude dlouho trvat, nez se to povede. Ale nebude to rozhodne povazovano za nejakou prevratnou vec – vsichni badatele vedi, ze je to jen technicka, nikoli principialni otazka; nikdo si nemysli, ze „ziva hmota” je neco zasadne jineho nez „neziva hmota”. Rozdil je jen ve spravne organizaci komponent a patricne usporadanosti. Asi stejne jako neni "zasadni" rozdil mezi hromadou automobilovych soucastek a funkcnim autem po jejich slozeni.
28. 11. 2007 | 17:41

Ministr vědy napsal(a):

...živé je samozřejmě všechno /i suché dřevo/, dokonce i pražádný praktický význam...
28. 11. 2007 | 18:26

pgjed napsal(a):

PRO TEOLOGA:

Ke zkonstruování duplikátu buňky a průkaznosti Vámi navrhovaného postupu se vykládá takový vtípek.
Dva význační vědci si vyžádají audienci u Boha, aby se mu pochlubili svými vědeckými ůspěchy. Když je Bůh přijal, chlubili se, že umí dokonce stvořit živou bytost. Bůh je vyzve, aby mu to předvedli. Tu se jeden z těch dvou sehne, nabere hlínu a začne ji hníst. A dobrotivý stvořitel je s úsměvem kárá: Ale hoši, hoši, já jsem tvořil ze svého!
28. 11. 2007 | 18:35

pgjed napsal(a):

Pane profesore,

Konečně jsem našel chvilku přečíst Váš článek a komentáře. Nádhera! A pak že jsme nejateističtější evropané.
Míra hloubavosti a touhy po poznání tajemného nepoznatelna je úžasná a svým způsobem typická.
Snad jen s drobnostmi bych ne zcela souhlasil.

Ztotožňovat psychiku a duši zřejmě nebude správné. Psychika je nepochybně záležitost tělesná, zatímco duše nepochybně ne. Jako chemik bych si na to vsadil.

Rovněž bych nehovořil o umírněných a neumírněných formách náboženství. Domnívám se, že dělící čára vede mezi církvemi a sektami. I zde se lze dobrat rozlišovacího kritéria, zda konkrétní víra je stavem duše, nebo stavem psychiky.

Osobně se domnívám, že jádro problému spočívá v míře šablonovitosti, nebo naopak abstrakce vnímání jak poselství víry, daného biblí, tak výsledků vědeckého bádání. U výsledků bádání pak jde ještě o ochotu badatele, připustit omezení konkrétního poznatku i jeho interpretace aktuální úrovní poznání, včetně rozsahu nepoznaného, odkrytého poznatkem. Má to všechno jeden krásný název: Pokora.

Tož pěkný večer a ještě jednou děkuji.
28. 11. 2007 | 19:04

Roman napsal(a):

Jsem pěvně přesvědčený, že náboženství dříve nebo později zanikne. Za takových sto let se lidi věřícího budou ptát:

"Co vás vede k tomu, že věříte? Vždyť věda už prokázala vteřinu po vteřine, jak vzniknul vesmír a život. Byla to jen taková nešťastná kvantová fluktuace, jaké se dějí v ostatních vesmírech každou chvíli. Tak proč si komplikujete život nějakými pohádkami? Jestli chcete začít "pocit spojení s Bohem" zajděte si do simulátoru, tam ho zažijete za pár korun a bez námahy. Stačí trochu elektřiny do správných částí mozku a budete si připadat jako byste byl v jednotě s Bohem i s celým vesmírem."
28. 11. 2007 | 19:50

Teolog napsal(a):

vaclavhorejsi
Vstupní parametry jsme si definovali, ted si počkáme na výsledek - zda vznik života spočívá jen v uspořádání hmoty.

Být však Vámi, tak se splnění Vašeho předpokladu děsím. Představte si, že vedle sebe máte kolegu, který Vás nemá příliš v lásce. Shromáždí si informace o Vašich genech a dalších konstrukčních elementech nutných pro Vaši rekonstrukci. V zásadě značný díl informací může získat již teď. Po čase se rozhodne, že Vás podle těchto informací zrekonstruuje. Syntézou a uspořádáním hmotných součástí vzniknete nejenom fyzicky, ale i ožijete. Přesně to Vy tvrdíte. A ten kolega se Vám pomstí.

Mám pro Vás špatnou a dobrou zprávu: Tu špatnou - Vašemu kolegovi se může v budoucnu Vás fyzicky zrekonstruovat (v tom jsme zřejmě zajedno). Tu dobrou - neoživí Vás a proto se Vám nemůže pomstít. V tom je však rozdíl mezi Vámi a Stvořením.
29. 11. 2007 | 12:21

Teolog napsal(a):

Pro ty, kteří nejsou hříčkou chemických a fyzikálních jevů probíhajícíh ve hmotě a chtějí být absolutně svobodní bez relativistických náhražek, uvádím níže odkazy. Týkají se víry a samotné podstaty a smyslu existence života. Tato víra nemá nic společného s náboženstvím:

Přednášky (audio) Ing. Pavla Steigera (nutno namáhat mozek) http://www.reformace.cz

Výklady (audio) Biblických knih podle amerického kazatele Johna Vernona Mc Gee - http://www.twr.cz (o další nezveřejněné na webu si tamtéž můžete napsat).

Tím se s Vámi na tomto blogu loučím.
29. 11. 2007 | 12:43

Frante napsal(a):

Pane Hořejší,

Měl bych prosím dotaz z jiného soudku. Četl jsem Váš článek ve Vesmíru: "Nový léčebný cíl - nádorové kmenové buňky". Je prosím pravda, že když onkologickým pacientům vyměňují kostní dřeň tak proto aby se snížil počet nádorových kmenových buněk, které jsou ve dřeni? Děkuji.
29. 11. 2007 | 19:51

vaclavhorejsi napsal(a):

Frante:
Nikoli; lecebna metoda "autologni transplantace kostni dreni" se pouziva u nekterych druhu leukemii a lymfomu, t.j. onemocneni, kdy nadorove bunky maji puvod prave v kostni dreni. Postupuje se tak, ze se pacientovi odebere jeho vlastni kostni dren, dukladne se "ocisti" od tech nadorovych bunek tak, aby tam ale zustaly zdrave kvetvorne kmenove bunky, pak se pacient ozari takovou davkou, aby se mu zlikvidovaly jak vsechny nadorove (resp. leukemicke bunky), pricemz se ale zlikviduji i kmenove bunky ve dreni, a pak se mu vrati zpatky ty ocistene kmenove bunky, ktere se rozrostou ve dreni a obnovi zdravou krvetvorbu. Riziko je, ze se nepodari perfektne "ocisteni" a po case se nador/leukemie objevi znova; jine riziko je, ze pri "ocistovani" se ztrati i kmenove bunky a nepodari se obnovit krvetvorbu.
Pripadne se pouziva "alogenni transplantace kostni dreni", t.j. od jineho cloveka; postup je stejny, az na to, ze v tomto pripade neni potreba to ocistovani; velkym rizikem je ale nemoc zvana "GvH" (graft versus host, reakce stepu proti hostiteli), t.j. neco podobneho jako pri odhojovani transplantatu. Tato komplikace byva casto i smrtelna.
30. 11. 2007 | 08:10

len napsal(a):

TO: Aleš a Mirek.
Děkuji, že jste vyjádřili i mé názory a pocity. Současně tuším, že budou ztraceny v moři výkřiků těch, kteří nemohou či nechtějí sledovat myšlenky p. Hořejšího.
30. 11. 2007 | 19:59

Frante napsal(a):

Pane Hořejší,

děkuji za odpověď. Problém s Lymfomem má moje sestra a já budu možná dárcem dřeně. Sleduji pokroky v oboru a říkám si že má docela smůlu že jí choroba nepostihla o 5 let později ... (když už jí teda měla postihnout)
30. 11. 2007 | 22:17

tuco napsal(a):

Místo kněze Marka Váchy jezuitského ředitele G.Coyn, bych doporučil: The God Delusion, Richard Dawkins http://www.ted.com/talks/vi... a místo „smysluplného vývoje“ jezuity Pierre Teilhard de Chardin bych dopuručil: Non-zero - The logic of human destiny, Robert Wright http://www.nonzero.org/ (vyšlo česky pod názvem Víc než nic - logika lidského osudu).
01. 12. 2007 | 07:59

Pavel Osmančík napsal(a):

Dobrý den, mohl bych Vás poprosit o zaslání těch zmiňovaných textů? (kněze Marka Váchy, rozhovor s G.Coynem)? Děkuji. PO
01. 12. 2007 | 09:49

pgjed napsal(a):

Milý Romane,

Tvá doměnka je hodně fousatá, již od doby osvícenství. Podobně již Lenin hovořil o opiu lidstva a jeho brzkém zániku. Jeden z největších protináboženských štváčů Chruščov předpovídal konec víry v SSSR do konce 60. let minulého století. Dnes opět stojí vedle Kremlu chrám Krista Spasitele a ruský prezident tam rád zajde na mši, byť je bolševik. Nepodléhej zbytečným iluzím. Můžeš jenom věřit...že je....nebo že není....
01. 12. 2007 | 15:30

SOS napsal(a):

Nečtla jsem všechny příspěvky diskutujících. Jen chci skromně říci, že veškerenstvo muselo být stvořeno. Spíš je děsné, že Bůh byl na začátku a náboženství, podle mne, má připomínat, že Bůh je též úběžníkem, smyslem všeho, cílem.Děsné je to, že lidé na toto zapomínají, mají pocit, že se bez Boha obejdou, že jej již přes dvě století nahrazuje věda technika. Zvláště český národ je silně ateistický. Ztrácíme ono"něco, co nás přesahuje" a podle toho společnost jedná.
V tomto smyslu je mi úplně lhostejná přeodborná diskuse, zda náboženství je slučitelné s vědou. Nestratit smysl života a v posledku Vesmíru, neztratit svědomí, smysl pro řád.. Tudy bychom měli jít.
A promiňte, co byl prvotní hřích? No přece pozření jablka poznání Adamem.
Vědců si přesto, co jsem napsala, velmi vážím.
02. 12. 2007 | 01:41

Vaclav Horejsi napsal(a):

SOS:
"Nestratit smysl života a v posledku Vesmíru, neztratit svědomí, smysl pro řád.. Tudy bychom měli jít."

Naprosto souhlasim.
Avsak - to, proc tady pisu o vztahu vedy a nabozenstvi, neni pro nejakou samoucelnou "preodbornou diskusi", ale proto, ze mam pocit, ze spousta dnesnich lidi ma zasadni potize verit v Boha proto, ze vidi neresitelne rozpory mezi nabozenstvim a rozumem/vedou, nabozenstvi v tradicni podobe povazuji za jakousi bizarni posetilou pohadku a tak "vylivaji vanicku i s ditetem". Pokud se nabozenstvi nejak neprizpusobi "duchu doby", bude nadale ztracet vliv, coz muze mit zle dusledky.
02. 12. 2007 | 10:04

Pepa Řepa napsal(a):

Dobrý den pane Hořejší
v mnoha otázkách praktické politiky s vámi nesouhlasím.Tentokrát asolutně.

Vaše poslední věta
"Pokud se nabozenstvi nejak neprizpusobi "duchu doby", bude nadale ztracet vliv, coz muze mit zle dusledky." přesně vystihuje o co v otázce presentace víry běží.

Neznám snad národ, který by byl víc ateističtější než Češi.O Moravanech bych si to nedovedl prohlásit.Chápání náboženství u většiny ateistů zamrzlo na úrovni přiblblých svatých obrázků z pouti nebo teorie o opiu lidstva.
Chybu je nutno hledat především v církvi, možná ve všech církvích.Výklad má jít s dobou.
To, že přijdete s Teilhardem de Chardin v adventním čase je záslužné.Stačí, kdyby si jen hrstka lidí přečetla jeho pojetí nebo pojetí Clauda Tresmontanta a uvědomila si, že část dnešní církve je jiná, než si představují.

Vladovi S. bych doporučil občas zajít ve čtvrtek k sv.Salvátorovi, kdy má Tomáš Halík večer pro vysokoškoláky.Možná by ho překvapilo, že kromě liturgie, se tam také přemýšlí.

Společnost má být nějak duševně propojena, má vyznávat společné hodnoty,mít obdobný mravní kodex.Těžko tuto úlohu zvládne víra v neomylnost buňky nebo všemohoucnost atomu.Bez víry se plnohodnotně žít nedá.Ateisté tedy vytěsnili Boha a nahradili jej negativní vírou, že neexistuje.Věří, že nevěří.
A pravá víra přináší ještě jeden prvek.Pokoru.Nejsem si jist, že to přináší i negativní víra.
Hezký advent.
02. 12. 2007 | 11:10

Eden napsal(a):

to Pepa Řepa: "A pravá víra přináší ještě jeden prvek.Pokoru.Nejsem si jist, že to přináší i negativní víra."

No ono, kdyby byl život, tak jak ho známe z naší planety, jenom trochu lépe organisovaná hmota, tak si myslím, že to dává pokory až moc... Vzhledem k tomu, že život máme nejspíše jenom jeden a je hodně krátký...
02. 12. 2007 | 11:23

Bratrpetr napsal(a):

Země v téhle podobě neni jediná ve vesmíru,tudíž se v budoucnu snad koukneme do minulosti jak to bylo nebo nás třeba navštíví budoucnost. Ale podle toho co se dnes děje a člověk je ochoten dát moc pár jedincům,je otázkou času kdy se na téhle zemi lidstvo samo vyhubí ničivou zbraní nebo to za něj udělá příroda. O bohu vím jedno: Díky němu bylo usmrceno,zavražděno,umučeno xxx milionů žen,mužů a dětí. A ta skupinka velmi inteligentních lidí co křesťanství vymyslela a v té době netušila jak moc velké to bude mít následky má můj obdiv
02. 12. 2007 | 12:29

Karel napsal(a):

Kritikove! Proctete si vcerejsi encykliku papeze o nadeji a spase a pak se pustte do diskursu.
02. 12. 2007 | 14:45

Bratrpetr napsal(a):

Tohle snad normální člověk nečte,každý nemá místo v hlavě na sračk.. Mě je jen líto lidí,kterým křesťanství vnutili rodiče a ti s tím ze strachu před potrestáním musí žít celý život. Nic mě nevyvrátíte, věřící kamarádi mě všechny mé názory potvrdili. Např. pokud se v rodině stane nějaká tragedie,za kterou si člověk sám nemohl a nebylo to stářím,přestávají lidé věřit.
02. 12. 2007 | 16:26

Bratrpetr napsal(a):

A prosím vás všechny,může někdo napsat článek,jak český občan je okrádán nedobrovolně církví? Nechci aby stát živil jakékoliv náboženství za mé daně!!
02. 12. 2007 | 16:34

Vladimír73564 napsal(a):

To Bratrpetr
Mě rodiče náboženství nevnutili, ale teď, ve svých "kristových letech" jsem křesťanem. A mrzí mě, že díky nejen mým rodičům, ale i poválečnému rozdělení Evropy :-) jsem o křesťanství nic nevěděl. Vlastně věděl, ale ideologií přetvořené informace mi v mém hledání moc nepomohli.
Dneska je pro mě Bůh mím osobním přítelem (add k původnímu článku) a církev pomocníkem, aby se to nikdy nezměnilo.
A ce se týká tragédie smrti, taky jsem ji chápal jako tragédii. Těď si myslím, že opravdovou tragédií je, zemřít nesmířen s lidmi a Bohem.
A ještě k původnímu článku ve kterém byl citovaný Marek Vácha. Jako biolog a genetik se zlomkem znalostí žáka ZŠ (za to může čas a mé pozdější technické zaměření) jsem jeho knížečky, formátem určitě né obsahem! četl opravdu jedním dechem. Krásně popisuje celou tu složitost a přitom soulad a krásu všech živých věcí.
Jinak přeji, s přicházejím adventem, všem do srdcí pokoj a radost z nadcházejícího. "Ani oko nevidělo, ani ucho neslyšelo, člověku ani na mysl nepřišlo ...."
02. 12. 2007 | 21:25

Skogen napsal(a):

Byl bych nerad, kdyby můj příspěvek k diskusi byl chápán jako útok na věřící či samotnou jejich víru, berte to tak, že se pouze ptám.

Když hovoříme o náboženství, máme vždy namysli vliv nějaké církve. Já však považuji za důležité odlišovat příslušnost k nějaké sociální skupině od osobní vnitřní víry, která tolik nepotřebuje kodifikovaný rituál.

Zajímalo by mne, když současníci studují či alespoň čtou Bibli, zda jsou si zároveň vědomi změn, které během své existence prodělala. Od neúmyslného zkreslování volnými překlady (muslimové i židé jsou vůči svým kodexům daleko přísnější než křesťané) až po výklady Bible církevními koncily, které se staly obecně závaznými. Jak pan prof. Hořejší píše, problém je ve výkladu, nikoliv ani tak v principu..

Osobně jsem tedy zastáncem niterné víry (ostatně v hloubi všichni v cosi věříme), avšak odpůrcem autoritativního vlivu církví.
02. 12. 2007 | 21:57

Pepa Řepa napsal(a):

To Skogen
ať budete patřit k jakékoliv církvi nebo k žádné, bude vždy vaše cesta individuální, jak píšete niterná, intimní.
Pokud jde o srovnání Tóry Bible a Koránu, myslím že se mýlíte.

Korán je přímé slovo Boží, Muhammad byl pouze Boží posel.Z toho vyplývá, že nemůžete zpochybnit jedno jediné slovo, nemůžete text kriticky zkoumat, přizpůsobit době.Když to uděláte, má každý muslim, teoreticky, právo vás zabít.Je tam evidentní rozpor, kdy v některých súrách oslovuje text přímo Boha, tedy sám sebe.

Bible prošla obdobím reformace i kritického přístupu, zkoumání, ve které době vznikla a kteří autoři ji psali.Tedy lidé, kteří zaznamenali slovo, inspirované Bohem.To umožňuje volnější výklad, i když základ zůstává.

U Tóry se liší výklad u chasidů a reformovaných.Nicméně je jasné, že Tóra má čtyři autory, byla napsaná v rozmezí několika set let.

Něco jiného je zkreslování textů.Ta představa tady existovala až do nálezu Kumránských rukopisů.Když byly texty /na.př. Izaiáš/ srovnávány s jinými texty této knihy vzniklými v jiné době, jsou odchylky nepatrné.Úcta k textům byla taková, že by si smysl nedovolil nikdo měnit po tisíciletí.K drobným významovým posuvům přirozeně docházelo při překladu do cizích jazyků.
Proto také muslimové neradi vidí překlady Koránu z arabštiny.
03. 12. 2007 | 07:16

Nosotonda napsal(a):

Může být doporučovaný kněž - jezuita heretik?
K odkazu pana Hořejšího:

„plodnost kosmu“
Jedná se o pojem bez bližšího vymezení jak teologického tak vědeckého. Plodnost bez původce plození…

„pak není jiná možnost, než aby byl Ježíš stvořen z hvězdného prachu“
Ježíš Kristus nemohl být stvořen (viz prolog evangelia sv. Jana, dále T. Akvinský Suma proti pohanům, 4.kniha, vyznání víry!)

„Věda je zcela neutrální, pokud jde o náboženské, filosofické a teologické implikace“
Zbožné přání. Lze uvést stovky příkladů opaku.

„Bůh stvořil Velký třesk?“
Nemá vědecké ani teologické opodstatnění. Věda nemůže dokázat, Bible mluví jasně „Bůh stvořil nebe a zemi“.

„Nutnost a náhoda se potkávají v průběhu velmi dlouhé doby a lidský život vznikl díky kombinací obou ve velmi plodném vesmíru“.
Katolický kněz by měl alespoň připustit, když ne celým srdcem vyznávat, nezastupitelnou účast Boží na vzniku života.

„Oni mi nenaslouchají natolik, abych se mohl dostat do problémů“
Dělají dobře, aby se nemuseli zbytečně rozčilovat, jako já… Domnívám se, že Katolická církev je velmi tolerantní. Nevyjadřuje se k excesům, který třeba předváděla Madona s křížem, mlčí válečnému běsu USA (to vlastně asi ani nejde) atd. Známe jiná náboženství, která jsou mnohem méně tolerantní. Zpodobnění „proroka“ nebo obrácení na jinou víru se trestá smrtí. Proč by nemohl "Vatikán" nechat pana Coyne pracovat?

„Písmo svaté tedy nemůže obsahovat vědu. Je v něm hodně pravdivého obsahu, ale není to vědecká pravda“
Z hlediska nevěřícího člověka možná rozumné, ale z hlediska kněze? Ježíš řekl: „Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane. Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího…“ /Matouš 5, 18-19/.

„Víra není tím, čím byla ve starých dobách pevných skal, je to výzva… Nikdy jsem se nevzdal, byla to pro mě vždy výzva, víc než skála jistoty.“
Ježíš učil zástupy v podobenstvích: „Kdo slyší tato má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále. Tu padl spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a vrhly se na tento dům.; ale nepadl, neboť měl základy na skále. Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku. A spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice a obořily se na ten dům; a padl, a jeho pád byl veliký /Matouš 7, 24-27/.
Dále říká Ježíš Petrovi: „“A já ti pravím, že ty jsi Petr, a na té skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou. Dám ti klíče od království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi /Matouš 16, 18-19/

„Nevím, proč je evoluce pokládána za něco ateistického, nemám ani nejmenší tušení, proč to tak je“
Pan astronom snad už nebydlí na naší planetě. Ateismus nemá jinou alternativu než evoluční teorie!

„Existence mimozemského života“
Na základě článku pana Coyne jsem si uvědomil, že z hlediska vykupitelského díla Ježíše Krista není možný mimozemský život. Nebo, že by se Kristovo vykupitelské dílo dalo přenést i na mimozemšťany?

„Má první otázka rozhovoru s mimozemšťanem: Jste inteligentní?“
Zkuste tuto otázku položit komukoliv z vašich známých a napište mi, jestli vás náhodou někam neposlali… Zkuste se takto zeptat bez tlumočníka v Japonsku, Patagónii nebo domorodců v Austrálii!

Končím slovy svatého Augustina: „Bludy potírejte, bloudící milujte!“
03. 12. 2007 | 13:10

Skogen napsal(a):

Pro "Pepa Řepa"

Ta niternost a intimita pro mne automaticky z příslušnosti k církvi nevyplývá, jistou úlohu zde hraje pouhá rituál a norma jako sjednocující faktor, ze sociálně psychologického ohledu lze v některých případech hodnotit jako snahu vyhovět pravidlům. Já se spíš táži, co z náboženského hlediska s niternou vírou bez církevního kánonu?

Já s Vaším zdůvodněním velmi přísného imperativu překládat a předávat Korán v nezměněné podobě zcela souhlasím. Také bych vzal v potaz, že Korán byl sepsán poměrně brzy po Muhammadovi, zatímco Starý zákon byl dlouho ústně tradován a v případě Nového zákona jsou jednotlivá Evangelia apoštolům pouze přisuzována. Nehledě na Tóry, které rabbí tradičně předávali ústní formou, avšak i zde striktně platí zachovávat významovou stálost. V podstatě jediný náboženský text, o kterém vím, že by měl pocházet přímo od Boha, měl obdržet zakladatel mormonské víry Joseph Smith, všude jinde se v obsahu jedná o popisnou formu - Bůh pravil.., Bůh učinil, Bůh přikázal.. Šlo mi jen a pouze o míru autenticity, na který se lze v jednotlivých kodexech odvolávat a zda jsou si věřící vědomi faktu, že význam mohl být výklady zkreslen, což se nepochybně taktéž stávalo.

Bible v tomto ohledu zachází s obsahem nejvolněji. Jiné formulace naleznete v ekumenickém překladu, jiné v Kralické bibli, přičemž význam se mnohdy liší podstatně. České překlady bible hovoří o pojmu Bůh, zatímco anglické znají původní termín Elohím, tedy plurál. Také některé pojmy lze překládat jinak než je kodifikováno, kupříkladu proces stvoření odpovídá starověkým eposům, kde však se jednalo o počty destiček, nak kterých byl proces stvoření zaznamenán a nikoliv o časové úseky - dny. Stejně tak pojem "ti" lze překládat jako jakousi "životní esenci" a nikoliv " Adamovo žebro". Otázkou je, zda Bible a s ní i ostatní velká monoteistická náboženství nevycházejí z jiného prapůvodního pramene a nedošlo jen k přizpůsobení na místní podmínky, což by volnost zacházení s Biblí umožňovala. Kupříkladu Robert Graves připomíná, že trojjedinost vykazovala matriarchální nejvyšší božská bytost - pučící bohyně panna, plodná bohyně matka a ničivý element bohyně stařena, ztotožněny v základních měsíčních fázích, patriarchální prvek měl tento princip převzít.

Jinak děkuji za odpověď.
03. 12. 2007 | 18:16

Pepa Řepa napsal(a):

To Skogen
jsem laik, vaše otázky jsou spíše pro teologa.Připomíná mně to historku o dvou židech, když jeden se ptá, kde je ten Bůh,ukaž mi ho, druhý nechápe a říká, podívej se vždyť je ho kolem plno.Těžko se to vysvětluje, naši předci říkali buď s pánembohem. Tím jsem myslel tu niternost.Možná žít s pocitem Boha v srdci,neumím to definovat. Nedá se to spočítat, matematicky dokázat.Tuším, že se o to již snažil Descartes.

Přirozeně se musíte ztotožnit se základními principy křesťanství,u mne tuto roli sehrála ušmudlaná Bible zakoupená kdysi za bolševika v antikvariátu.Bylo mně okolo patnácti.Tím jsem myslel ten individuální přístup /k pramenům, k podstatě/na počátku.Myslím, že dnešní církev je dost tolerantní, dává prostor i okrajovým proudům, které, nemusí již být v budoucnu okrajové.I když přiznávám, mohlo by to být lepší, přiblížení dnešní době by bylo žádoucí.I rituály mají své kouzlo.

Pokud jde o pojmy nemám nejmenší problém s pojmem Duch, překlad jednotného či množného čísla/ Bůh, Elohím/ nezpochybňuje monoteismus.
Kus života jsem strávil v arabském světě.Obávám se, že podstatná část diskutujících nikdy pořádně nepřečetla ani Bibli ani Korán o Ahadíth nemluvě.
Srovnáním obou,se vám vyjeví propastný rozdíl obou abrahámovských náboženství.Už Ježíš mluvil v podobenstvích.Prostor pro výklad vám zůstává, prostor pro pozdější kritické zkoumání také.O pojmech jako láska nebo odpuštění nemluvě.Můžete i konvertovat.To je v Islámu vyloučeno.Následuje zatracení, možné je i vaše usmrcení.

Ať budete zkoumat křesťanství z různých úhlů, vždy vám zůstane zavřena jedna komnata.S nápisem:Věčné tajemství.Tomáš Halík by to vysvětlil mnohem lépe.Omlouvám se, za svoji neohrabanost.
Přesto, hezký Advent.
03. 12. 2007 | 19:20

Skogen napsal(a):

Mohu Vás ujistit, že mne ani nenapadne celkově jedno náboženství vyzdvihovat nad jiné, zároveň se chci za totéž i omluvit..

V podstatě také věřím - v jakýsi všeobjímající princip, v jehož rámci naplňujeme své bytí, jen bych od principu nerad zacházel do konkrétností. Co jste napsal si nechám projít hlavou. Každopádně Vám děkuji za klidnou a věcnou diskuzi.
03. 12. 2007 | 20:37

Vaclav Horejsi napsal(a):

Pepa Řepa:
Rikate to uplne skvele, ve vsem s vami souhlasim. Ostycham psat vic - fakt mam radost. Dekuji...
03. 12. 2007 | 21:06

Pepa Řepa napsal(a):

Pane Hořejší, děkuji za pochvalu.
Také jsem se ostýchal, když jsem to psal.Anonymita glosátora je někdy výhodou.
Kdybych to měl říct někomu do očí, připadal bych si jako jehovista se Strážní věží v podpaží.
04. 12. 2007 | 08:07

im napsal(a):

"...V podstatě také věřím - v jakýsi všeobjímající princip, v jehož rámci naplňujeme své bytí, jen bych od principu nerad zacházel do konkrétností..."

Myslím, že jsme mnozí, hledajíce smysl žití, došli až sem, k osobní víře v nějaký vyšší princip, kterou se ostýcháme formulovat, je to velmi těžké. Díky Skogene.
Díky všem za inspirativní diskusi. Tady by se mělo chodit po špičkách..
05. 12. 2007 | 23:21

Nosotonda napsal(a):

Skogen
Dovoluji si upozornit na logický výklad Boha jako osoby v diskusních příspěvcích Fialového Krokodýla v blogu V.H. Věda, náboženství, Darwin, evoluce... z data 14. - 16.11.2007.
06. 12. 2007 | 16:59

midloch napsal(a):

Pročetl jsem celou diskuzi a ta mě jen utvrdila v tom, že Bůh - víra v něho- není výsledkem racionální argumentace, ale psychických potřeb. Ti co v něco podobného uvěřili a nechali do svých mozků tento ,,virus víry,, vpustit, jsou tzv ,,Hledači Pravd,, a lidé potřebující psychickou berličku, což víra v otce boha bezpochyby nabízí.

Ohánět se tady citacemi z Bible je klasická tautologie.

Náboženství bylo a bude s vědou neslučitelné, pouze vědecké zkoumání nám je schopno ukázat obraz vesmíru, nikoliv náboženství lpící na svých dogmatech. Náboženství ani víra nikdy nic nevyzkoumala a odpovídá na otázky vztahu člověka a tzv Boha. Na vztahové otázky ovšem odpovídají i jiné lidské obory, nemají za sebou ovšem takovou zastrašovací autoritu jako je tzv. Bůh.
Tím že náb. na otázky odpovídá rozhodně neznamená že správně a že z odpovědí budu šťastný.
BTW- Tam kde končí věda začíná lidská fantazie a náboženství je pouhou lidskou fantazií. Zatím nedokázalo že by bylo něčím víc než konstrukcí myslících stvoření, nás lidí.
Místní diskutující křesťané mají jeden problém a to v nepochopení totiž - Opakem věřit v boha není věřit v NE-boha, ale nevěřit v boha. Stejně jako nevěřit v ne-upíra nebo ne-vílu Amálku. Ateismus je absence víry v nadpřirozeno, definoval bych ho jako dočasný postoj než se nezvratně prokáže existence předmětu víry :-)

Já vyznávám jedno: Nevěřím, ale chovám se tak jako by byl. Všichni tady by jsme měli mít alespoň v mozku nějakého ,,morálního policajta,, někdo tomu říká bůh jiný zase jinak.
06. 12. 2007 | 19:39

Filan napsal(a):

"Neveriaci neveria v iného Boha, ako veriaci veria..."
11. 12. 2007 | 17:55

musulman napsal(a):

Náboženství jako všechny ideologie je s vědou slučitelné jen potud, pokud jej chceme vědeckými metodami objasnit, čili jako předmět vědeckého zkoumání. Stejně jako jiné ideologie podložené dogmaty nemá náboženství s vědou nic společného. Náboženství nezkoumá svět, náboženství jej vysvětluje pomocí dogmat a to je pro vědu nepřípustné.
20. 12. 2007 | 23:33

Moror napsal(a):

Abych se snad držel nadpisu článku. Tedy se domnívám, že by mělo jít plodné partnerství. Proč? Nechci se dopouštět intelektuálské masturbace, ani nechci začít árií Kecala: Každeý jen tu svou .... Krátce. Věda nedokáže falzifikovat takový fenomén, který obecně a v našich krajinách nazýváme Bůh. Objevy vědy jsou mnohdy užívány nevhodně, nebo přímo zneužívány komercionalisací. Duchovní pokrok, určující etiku, výrazně zaostává za technickým pokrokem. Symbióza by byla nanejvýš vhodná.
22. 12. 2007 | 23:21

PeterP napsal(a):

Rozpor medzi vedou a náboženstvom je zásadný a nezmieriteľný:
"Náboženstvo je založené na dogmách, ktoré sú totálne na vedomí závislé!"
"Veda je založená na zákonitostiach, ktoré sú totálne na vedomí nezávislé!"
23. 12. 2007 | 13:16

milalof napsal(a):

Až bude věda na vyšší úrovni dokonale se spojí s náboženstvím.
Náboženství bude jen trošku jinak chápatelné. Věda jak ji zatím známe se zcela neprolíná ani mezi vědními obory. Ještě bude dlouho trvat, než se k tomu dopracujeme s nezvratnými důkazy.
23. 12. 2007 | 15:28

Romann napsal(a):

Rímska cirkev nikdy nepohrdla tým, keď mohla mať zo svojich „duchovných” výdobytkov aj častý zisk. V tom boli jezuiti úplne rovnakí ako všetky ostatné rády a ešte ich aj v mnohom predstihli. V každom prípade je dnes známe, že bieli otcovia patria medzi najbohatších majiteľov pôdy v Severnej Afrike. V Mexiku... Nebude preto na škodu pozrieť sa, ako to katolícki predstavitelia praktizujú práve cez jezuitský rád. Ďalej na:Národný Inštitút Francois Marie Voltaire ,klikni na ikonu Knihy, potom na ikonu Vatikán
24. 12. 2007 | 15:56

Nosotonda napsal(a):

Pro člověka, který věří v Boha v souladu s učením církve (Šest základních pravd, Vyznání víry, Desatero, Přikázání lásky) nemůže být principelně rozpor mezi vědou (ať přírodní nebo společenskou) a vírou (teologií). Rozpor může nastat pokud přírodovědci v zajetí omylů nebo z politických či existenčních důvodů hlásají neověřitlené, ale všeobecně přijímané hypotézy (pseudoteorie).
Jeden z odkazů na další úvahy:
http://www.buh.cz/Lze-Boha-...
25. 12. 2007 | 23:27

Pavel Kábrt napsal(a):

Pan profesor Hořejší, stejně jako mnozí diskutéři zde, nerozlišují experimentální vědu a historickou vědu (dějepis), a to je zmatek. Spor není o to, zda platí Archimédův zákon nebo Mendlovy zákony dědičnosti - dokonce snad končí už i spory, zda apendix má nějaký význam, nebo je to jen zbytečný evoluční rudiment, jak nám tvrdil sto let evoluční dějepis. Experimentální věda už našla jeho několik funkcí. „Vědecké“ a „nevědecké“ tábory už se o to nehádají. Protože to jde prověřit na vlastní oči. Přírodověda je totiž o pozorovatelných jevech, neboli „observable facts“. Zmatek nastává, když se víra v minulost (nějaká dějepisná verze) vydává za přírodovědu.

Představu samobudovatelskou (evoluční) ani představu konstruktérskou (kreační) nejde předvést, jsou to příběhy o minulosti. Otázka tedy nezní, zda je věda proti historii popisované autory knihy Bible, nebo zda je věda proti historii popisované v knihách evolučních biologů. Věda není pro a proti žádné představě o minulosti, neumí to rozhodnout. Správně položená otázka zní, která ta verze minulosti je pravdě podobnější. Zda verze Darwina, dr. Zrzavého, doc. Flegra či prof. Hořejšího, anebo verze Mojžíše, dr. Morrise, dr. Behe, prof. Gitta či prof. Palečka. Nejedná se o vědu proti víře, ale o víru proti víře, jednu verzi dějin proti jiné. Není to spor o to, jakou silou je nadlehčováno těleso ponořené do kapaliny (to lze dnes ukázat), ale o původ té kapaliny. Spor není, zda existují zkameněliny neandrtálců, ramapitéků, orangutanů či australopitéků (na ně se můžeme dívat), spor je o to, zda byli příbuzní (to nejde rozhodnout ani čtením genomů, i kdyby to bylo možné). Spor není o to, zda jedno datování lebky KNM 1470 dává 220 milionů let, jiné 3,9 milionu let a třetí 1,79 milionu let, spor je o to, které je správné.

Jedna ta verze o původu našeho světa říká, že mrtvá planeta, kde je jen písek a kamení, nikdy nebude SAMA OD SEBE planetou živou, kde rostou rostliny a budou žít lidé, ptáci a ryby – spíše bude mrtvější a mrtvější s méně uspořádaným povrchem – a tuto představu jedna skupina vědců obhajuje pozorováním současných povrchů planet a laboratorními výzkumy a experimentální vědou. Druhá verze říká, že mrtvý povrch planety se může samovolně proměnit na člověka, je třeba jen hodně dlouho vyčkat – jednak až se to stane a jednak až se to prokáže. Je příznačné pro hříšného člověka, že tak absurdní víře může zaprodat svou duši.

A kde se nám co vyvíjí? Snad chemikálie v chemickém kabinetu? Nebo léky v lékárničce či potraviny ve špajzu? Vyvíjí se něco v drogerii? A když to všechno smícháme, bude se to vyvíjet? Vyvíjí se židle nebo stůl nebo mobilní telefon, vyvíjí se váš byt nebo dům? Vzniká dnes někde samovolně živé z neživého? Vznikají dnes rybám z ploutví končetiny nebo plazům ze šupin peří? Asi někteří z nás žijí v jiném světě, když nepozorují spíše degeneraci, vymírání, samovolnou ztrátu funkce a zakrnění. Mnozí lidé ŽIJÍ kreačně ale VĚŘÍ evolučně. Náhodu nazývají volem, nechtějí, aby se jim pletla do řemesla, ale věří, že je tento vůl stvořil.

A reakce na moje slova? Co je to za nesmysly, evoluce přece potřebuje miliony let, nelze ji dnes pozorovat. A nelze srovnávat živé s neživým. Tedy přece jen víra! Vědci dnes už vypěstovali nejméně 30 tisíc generací Escherichia coli – myslíte, že se někam tato bakterie vyvinula během těch tisíců buněčných cyklů? Ne, je na tom hůře než ta první generace, jako i jiné organizmy. Tedy opak evoluce. Píše o tom v knize „The Edge of Evolution“ biochemik dr. Michael Behe. Že by zaslepený náboženský fanatik? Lepší bude si jeho knihu přečíst.

Na rychle se množících organizmech, bakteriích, hmyzu či hlodavcích už dávno mohli vědci evoluci předvést, a experimentálně tak přesvědčit pochybovače. Jenže ono to nefunguje, a pokud si někdo myslí, že rezistence na antibiotika je důkaz evoluce, tak jen proto, že neví, jakou změnu taková rezistence v organizmu představuje - zcela neevoluční ztrátu. Rezistence na antibiotika je důkazem proti evoluci. Asi jako když doktor amputuje pacientovi nohu, ten přežije smrtelnou infekci, a pak by svůj stav (jednonohost) začal nazývat „evoluční adaptací“, důkazem vývoje končetin. Tak je to s rezistencí. A další důkazy evoluce? Říká se jim ikony a je o tom kniha „Ikony evoluce“, dá se koupit na http://www.navrat.cz.

Pěkné dny ve stvořeném světě a milost Boží přeje
Pavel Kábrt
http://www.kreace.org
29. 12. 2007 | 15:01

JAN napsal(a):

Pane Kábrte,
chtěl bych Vám poděkovat za to,že pádlujete proti proudu dnešního modernistického myšlení. Vytrvejte !
07. 01. 2008 | 11:23

midloch napsal(a):

Pan Kábrt to je poslední dinosaurus naší doby, jeho ideologické teorie nemají nic společného s reálným zkoumáním světa, ale byly několikrát zcela rozprášeny a zesměšněny, jak jsem měl tu čest při mnoha diskuzích sledovat.
Panu Kábrtovi vadí, že zatím neumíme vysvětlit vznik života, ale existence (vznik) něčeho nekonečněkrát složitějšího, tedy jakéhosi boha, mu evidentně nevadí. Krásné pokrytectví opravdu.
A Boha stvořil kdo? Nikdo že, on přece se svými vědomostmi existuje ode dávna a tvořil vše z ničeho že? A co kdybychom ho odřezali jako nadbytečnou hypotézu a přiřkli tyto vlastnosti pouze vesmíru? Co vy víte kolikrát proběhl velký třesk, kolik je vesmírů, jak se prolínají? A vy hned na nás s takovou perzonifikovanou obludou z bible, kterou si maličtí lidé kdesi v zapadákově naší zapadlé galaxie vytvořili k obrazu svému a používají ji jako substituci pro věci které dosud neznají, a navíc si o sobě nabubřele myslí, že oni jsou ta nejvyšší forma pro kterou ten zázračný pán vše z ničeho udělal. (nejdříve Zem a potom hvězdy samozřejmě)
To je daleko směšnější, než se domnívat, že vesmír sám vznikl z ničeho, nebo spíše že existuje věčně, nemá počátek ani konec...

Historie nám jasně ukazuje postupný vývoj této berlička jak lidé do sebe dostávali více a více informací tj. animismus-šamanismus-polyteismus-monoteismus-agnosticismus (ateismus) což je nejvyšší forma odvahy si říct ,,ok moc toho nevíme, ale pozorujme věci kolem sebe a snažme se najít logické vysvětlení dějů které umíme pozorovat (věda) a smiřme se s tím, že prostě umřeme a nic...konec, nemalujme si žádné ráje prostě konec, žádný mytologický Ježíš nás neuzdravuje, sorry. Ale je to krásná BERLE pro velkou část lidí na této planetě něčemu podobnému věřit pokud ovšem snadno nezklouzne do fanatistických, fantaskních pseudovědecko-kreacionistických ideologií jak kolikrát čteme.
Kdo má zájem tak zde jsou snad nejlepší stránky (slovensého fyzika Romana), kde se dá velmi pěkně na tyto témata diskutovat:

http://www.b2g2.com/boards/...
07. 01. 2008 | 20:49

Rudolf Dovičín napsal(a):

Pán Kábrt, pán Dr. Behe je skôr luhár ako vedec. ;-)
I baktérie sa vyvíjajú a prispôsobujú, a nielen tie rezistentné v ľuďoch.
Napr. http://www.gate.net/~rwms/E...
08. 01. 2008 | 00:09

Nosotonda napsal(a):

Rudolfe, Rudolfe!
Doporučoval bych poněkud vylepšit slovník. Není lepší o někom raději říci, že nemá pravdu, než že je luhár?
Jinak jsem přečetl první tři "důkazy" vývoje baktérií. Nejedná se v žádném případě o mutace, které by mohly vést ke změně druhu. Připomíná mi to otužování člověka. Jinak, co člověk vydrží bylo mnohokráte ověřováno v koncentračních táborech mnoha režímů. Jenže ani z mučených ani z mučitelů se mutací nestal nový druh otroků nebo nadčlověků
08. 01. 2008 | 16:44

Nosotonda napsal(a):

Pane Midloch!
Ve vašem případě bych dal pozor odvolávat se na svou čest, nezmiňoval bych se o reálném zkoumání světa a bál bych se studem mezi lidí.
Píšete, že "stále neumíme vysvětlit vznik života", ale odpovědí na vaši agresivitu je svobodná a nezkorumpovaná věda, která naopak zcela vyvrací neopodstatněný optimismus bolševicky orientovaného evolucionismu.
Kdysi jsem četl, že málo filosofie přiklání lidského ducha k atheismu.
Víte, jaký vztah měl k Bohu Jára da Cimrman?
Připisuje se mu citát: "Nevěřím v Boha, až se bojím, že mne potrestá!"
Boha nestvořil nikdo. Je věčný. Boha nestvořili ani takoví, kteří si myslí, že bůh je projekcí lidského myšlení.
Někteří si místo Boha vymýšlejí pojmy jako moudrá příroda, zakotvení v universu a podobné jiné výrazy.
Velký třesk dosud neproběhl. Ale určitě jednou bude velký poprask, až evolucionisté s pláčem pohřbí svoje fantasmagorie.
Kolik je vesmírů to nám může být jedno. Vykupitelské dílo Ježíše Krista se uskutečnilo zde na zemi a týká se i vás. I Vás má Bůh rád, jeho láska se rozlévá na všechny stejně jako prší na dobré i zlé...

Pro postupný vývoj (evoluci, přeměnu druhů) nemáte ani jediný důkaz, přestože nepřátelé církve, svobodné vůle a poznávání světa vynakládají obrovské prostředky a možná si ani neuvědomují, že spolupracují s mocnostmi zla.
08. 01. 2008 | 20:04

Nosotonda napsal(a):

Midloch
Již dříve jsem reagoval na váš předchozí příspěvek, omylem jsem ho vložil do jiného blogu pana Hořejšího.
Dovoluji si sdělit, že Vaše současné uvažování na téma: "Bůh je projekcí lidského uvažování" zde hlásal již Feuerbach. Je to jen cesta k Marxovi, Leninovi, Mao-ce-tungovi či Fidélovi. Cesta provázena krizí filosofie (jak uvádí A.Schweitzer), cesta k tragickým událostem světových válek, zvýšením počtu lidí hladujících, přírodními katastrofami (navzdory tomu, že pan prezident píše knihy, že za to nemůže lidská činnost).Ještě že touto cestou nechcete jít dál. Pokud se chováte, jakoby Bůh existoval, je to lepší než věřící, kteří se často chovají jako by Bůh neexistoval (nazývá se to opovážlivé spoléhání na Boží milosrdenství).
Mnoha lidem není známo, že katolické náboženství se opírá o vědní obor teologii. Není opodstatněné se domnívat, že by metodika a formy této vědecké discipliny zaostávaly za ostatními. Naopak hloubka teologického poznání je prověřena staletími a není ovlivnitelná náhlými pozorováními a spekulacemi, jaké jsou běžné v přírodních vědách nebo excesy ve společenských vědách (fašistická a komunisticá ideologie, pragmatismus atd.)
09. 01. 2008 | 17:47

midloch napsal(a):

Pane Nosotondo:
Nechápu váš agresivní postoj ke zcela vědecké a mnohokrát dokladované evoluční teorii, která vychází z našeho přímého empirického zkoumání. Každý paleontolog vám zcela jistě ukáže velké množství důkazů, které ji nezvratně podporují.
Žádné vykupitelské dílo JK se nekoná, koná se pouze jeho mýtus lépe by jste to pochopil po přečtení knihy Otakara Fundy Ježíš a jeho mýtus viz:
http://iksz.fsv.cuni.cz/IFO...

velmi doporučuji po té mnoho ze svých názorů budete muset slevit:-)

Vaše argumentace o mocnostech zla mi trochu zavání tmářstvím a fanatismem, žádné takové mocnosti neexistují stejně jako žádný váš bůh. Jeho existenci nikdo nepotvrdil spíše nám historie ukazuje právě to postupné stvoření této ideje lidmi viz. animismus-polyteismus-monoteismus i zde v historii tisíců bohů a duchů dob dávno minulým vidíme tu vaši odmítanou evoluci.
To že je teologie opravdová empirická věda si asi děláte srandu že? Co prosím vás vyzkoumala dokázala? Teologie je stejná věda jako je např. společenské vědy, hudební věda jsou to ,,vědy,, o zkoumání toho co si lidé sami vytvořili. S fyzikou nebo biologií bych se ji vůbec neodvážil srovnávat.
Osobně se mi líbí Einsteinova religiozita založené de facto na panteismu a jeho naprosté odmítání primitivního přikazujícího perzonifikovaného boha.
Rád bych s Vámi rozvedl toto téma na těchto stránkách slovenského vědce Romana :

http://www.b2g2.com/boards/...
09. 01. 2008 | 21:05

Nosotonda napsal(a):

Pane Midloch
Nevyznám se v etice diskusí na internetu, ale domnívám se, že každý si uveřejňuje příspěvky tam, kam se domnívá, že budou přínosem. Z tohoto důvodu by mne zajímalo, jestli na Vámi propagované stránky dal příspěvek sám autor.
Rád bych upozornil, že teologie není na stejné úrovni jako hudební výchova, stejně jako není církev na úrovni zájmového kroužku nebo spolku zahrádkářů, jak kdysi plácl náš současný prezident. Nebo existence případně neexistence Boha je úplně něco jiného a má nesrovnatelný vliv na život každého člověka než například existence či neexistence yettiho, jak se v jednom diskusním blogu snažila argumentovat jedna emancipovaná dáma.
Je mi velkou ctí, že jste mi nabídl diskusi na internetových stránkách našich bratov a sestier. Zatím jsou tam pouze diskusní příspěvky, které nemají potřebnou vypovídající hodnotu, na které by se dala stavět diskuse. Navíc jsem se celkem zapotil na Planetopii.
Děkuji za doporučenou četbu, na oplátku Vám doporučuji Exuperyho Citadelu a McDowellovu Víc než tesař a K jádru křesťanství od C.S.Lewise...
10. 01. 2008 | 21:08

midloch napsal(a):

Děkuji, víc než tesař jsem četl a i vašeho Lewise, s literaturou a fakty které nabízí Funda se to ovšem nedá vůbec srovnávat.
Církev měla oproti zahrádkářům tu výhodu, že je podporována svými členy již téměř 2000 let a její ideologie je samozřejmě z tohoto důvodu mnohem propracovanější, ale v principu je to podobná zájmová skupina jako ti zahrádkáři.
Existence nebo neexistence boha má na mě osobně stejný vliv jako existenci či neexistence vodníka, baby jagy nebo Poseidona. Pravdou je, že tato idea lidi ovládá a ti se k ní rádi uchylují. Což z této představy ovšem nedělá realitu.
Naproti tomu kdyby stejný počet lidí vzýval Jettiho, tak to již svou váhu bude mít také.

Možná by jste na stránkách našich slovenských bratrů mohl hodit do placu nějaké zajímavé téma k diskuzi, jistě jich budete mít v rukávu hned několik :-)
16. 01. 2008 | 17:35

Jolana napsal(a):

Boze lidi vy nemate vazne co na praci, to jsou ale baboly. A vy pane profesore, co takhle poradna veda, misto uniku v blabolu Co takle prace co ma smysl. Neni to nahodou bozi vule.
S usmevem zdravi Jolana
17. 01. 2008 | 22:11

mlokie napsal(a):

Když nás ty bláboly fakt baví, je to kecání úpně o ničem, ale zlepšuje to argumentačně prezentační dovednosti a navíc nechtěně se člověk musí alespoň povrchově vzdělávat v oborech jako je filozofie, paleontologie, biologie, historie, fyzika atd.
Problém je když někdo začne tvrdit že tyto bláboly jsou pravda a ten druhý že ne, to pak ten první (jelikož se tyto bláboly emocionálně dotýkají jeho vlastní existence a přesvědčení) umí být pěkně ošklivý. Občas to vidíme na blízkém východě...
21. 01. 2008 | 20:04

servisman napsal(a):

Pane profesore,
připusťme pozitivní myšlení, a potřebnost Archetypových modelů pro člověka. Náboženství přece nabízí geniální etudu, cvičný úplný model logických konsekvencí!
Tento model je účinný jen pro toho, kdo si cvičný (náhražový) charakter nehodlá uvědomit. Aby byl model účiný, je třeba od jeho charakteru naprosto odhlédnout.
Asi bych narazil, kdybych řekl, že fyzika nabízí také jen náhražkové modely, byť poněkud odlišné. Věříte na "Paradigma"? Na pravidelně nepravidelnou změnu základů fyziky? Ode zdi ke zdi? Já se nestydím, že věřím.

Rád bych se s vámi setkal (dopřeje-li mi to mocný osud, ovšem). Není snadné najít člověka, tak jak vy schopného diskuze.
06. 02. 2008 | 21:53

servisman napsal(a):

http://www.sysifos.cz/files...
Zjednodušeně řečeno, člověk má dvě možnosti.
A - Chovat se tak, jak očekává skupina, k níž patří,
B - Chovat se tak, jak sám považuje za nejvhodnější.

Přírodní výběr pak preferuje chování typu A. Vědecká konference ECSO 2000, manželé Noordwijkovi.

Považuji to za geniální, a nádherně odstrašující. My mimo dav jsme odsouzeni k vyhynutí.

Anarchismus vědění, dnes tak žádaný, najdete v Pavel Vachtl: Paul Feyerabend, Tři dialogy o vědění. Vesmír 1999.
07. 02. 2008 | 14:59

Moror napsal(a):

Možná, že nejvíc potíží má ten, kdo je extrémně "vyhraněný". Když dovolíte, pokusím se vysvětlit, jak chápu ten fenomen pojmenovávaný lidmi rozličně, u nás pojmem Bůh. Je to časoprostorem neomezený zdroj energie, jenž vytvořil a vytváří Vesmír (tedy i Zemi), včetně všech formem existence hmoty. Hmoty, mající atoregukační schopnost. Tedy se Bůh projevuje ve smyslovém vnímání jako rozličná forma energie. S tím by snad mohli souhlasit i moderní fyzici, zabývající se například kvantovými poly. I lekaři, kteří moderně určují smrt člověka nikoli podle zástavu dechu a tepu srdce, ale podle zástavy elektromagnetických jevů, měřitelných encefalografem. Tak lze vysvětlovat známé "paranormální" jevy a jiné věci, týkající se například intuice.
19. 02. 2008 | 20:32

David - 1. část napsal(a):

Dal jsem si do vyhledávače termíny jako evoluce a Darwinismus, a tak cituji:

„Darwinismus představuje evoluční teorii vytvořenou Charlesem Darwinem a Alfredem Wallacem.

Operuje s myšlenkou že evoluce probíhá za pomoci drobných změn na základě selekce vycházející z úspěšnosti rozmnožování jedince. Vychází z toho, že organismy nejsou přesně stejné, nejsou zcela neměnné, že rámcově dědí nebo mohou dědit vlastnosti svých rodičů a že jedinec, který získá nějakou dobrou vlastnost, bude mít více potomstva, kterému tuto dobrou vlastnost předá.

Zjednodušeně: ocitnou-li se srny v prostředí, kde musí hodně běhat (protože tam řádí šelmy, například), rozmnoží se jen ty, které budou mít předpoklady pro rychlý běh. Jejich mláďata pak budou převážně také dobří běžci. Mimo tohoto přirozeného výběru postuloval Darwin ještě pojetí pohlavního výběru, vycházející z myšlenky, že podobu organismu neurčuje pouze jeho schopnost dobře žít, ale též být atraktivní pro své případné sexuální partnery, neboť kdo nenajde partnera k páření, tak se též nerozmnoží a nepředá potomkům své vlastnosti.

Darwinismus se stal první evoluční teorií, která obecně ovládla vědecké myšlení (došlo k tomu v průběhu druhé poloviny 19. století), byl však též také poslední ucelenou teorií s poměrně jasným pojetím principů evoluce, které se to podařilo. Bylo to proto, že byl dosti jednoduchý a omezoval se na základní myšlenku, k čemuž i nahrávala tehdejší absence rozsáhlejšího vědeckého poznání života na úrovni buněk, biochemie, molekulární biologie a genetiky.

Postupem času, jak se znalosti v rámci těchto oborů rozšiřovaly, se začalo ukazovat, že takto pojatá základní myšlenka naprosto nedostačuje pro vědeckou práci, proto byl postupně darwinismus modifikován a obohacován o další poznatky a postuláty a vytvářely se snahy o syntézu s novými vědeckým poznáním. Této nově vznikající syntéze se říká neodarwinismus.“ Konec citace.

Celý život jsem se snažil nepřejímat mechanicky vše, co mi bylo ze všech stran, už od školních let, vtloukáno do hlavy a snažil jsem se o tom i dále a nezávisle přemýšlet, a je proto možné, že jsem tak mohl dospět i k chybným závěrům.

Já v evoluci nevěřím. Představte si, že byste se „chtěli“ stát ptákem. Celý váš život, 80 let, byste skákali z výšky nejdříve 1 metr a postupně byste si výšku zvyšovali třeba až na 3 metry. Myslíte si, že by za těch 80 let došlo u vás k nějakému vývojovému posunu tak, že by vaším potomkům třeba v tisící generaci, kteří by dělali to samé co vy, narostli třeba křídla, a že by se stali ptákem?

Navíc mi není vůbec jasné, jak mohla probíhat evoluce u rostlinných druhů.

Pokud život na planetě Zemi nevznikl stvořením, ale evolucí, tak mi vysvětlete tuto podivnost. Jak je možné, že při zcela náhodném výběru si téměř všichni živočichové na Zemi "společně řekli", že se budou vyvíjet a fungovat na stejných principech? Tím myslím, že budou mít oči, ústa, zažívací trakt, řitní otvor a zejména, že se budou všichni rozmnožovat podobným způsobem na principu kopulace - samec a samice. Toto si "předem řekli" a tak se pak evolučním způsobem dále vyvíjeli? Od myši až po slona? Ještě bych chtěl upozornit na jeden klíčový argument, který mluví proti vzniku života evolucí, a to, že pohlavní orgány živočichů se nemohly postupně vyvíjet evolučním způsobem, ale musely být STVOŘENY, a to proto, aby byly okamžitě plně a funkčně vyvinuté, a to už v první generaci. Jinak řečeno, pohlavní orgány živočichů se nemohly evolučně vyvíjet, ale musely být stvořeny.

Proto pak je jednoduchá odpověď na otázku co bylo dříve, zda vejce nebo slepice. Ten, kdo uznává teorii o stvoření může v klidu říci. Nejdříve byla stvořena slepice, která potom snesla vejce.
15. 02. 2009 | 20:49

David - 2. část napsal(a):

Podle mého názoru darwinismus je v rozporu s náboženstvím.

Každý současný živočišný i rostlinný druh musí mít svého evolučního předchůdce. Kde jsou v paleontologických nálezech všichni ti evoluční předchůdci? Co bylo evolučním předchůdcem třeba blechy nebo sekvoje? Jak se evolučně vyvíjely tyto druhy až do dnešní podoby? Kde jsou u každého současného živočišného i rostlinného druhu jejich evoluční - vývojové řady?

Cituji: „Štěpán Rucki: Je evoluční teorie věda nebo náboženství? - časť 1

Kdyby evoluce skutečně v minulosti proběhla, muselo by se to v zemské kůře hemžit zbytky přechodných článků. Skutečnost je ovšem jiná. Přechodné články prostě neexistují. Darwin se mýlil. Dokonce i ty zkameněliny, které byly kdysi považovány za chybějící přechodné články, jsou z dnešního hlediska ostře kritizovány. Jedná se například o vývojovou řadu dnešního koně, který údajně vznikl z určitého typu hlodavců. Ukazuje se, že tahle evoluce nemohla proběhnout.“ Konec citace.

Evoluce nemá logiku i proto, že je všeobecně vědci uznáváno, že asi před 65 miliony lety došlo na Zemi k vyhynutí asi 90% všech rostlin a živočichů po srážce Země s planetkou. Evoluce by musela prakticky začít znova. A nyní si vezměte tužku a počítejte. Za 2000 let, které má lidstvo poměrně přesně zdokumentované jsme nezpozorovali, že by došlo z důvodu evoluce ke vzniku jakéhokoliv nového živočišného druhu, že by třeba ze psa se časem vyvinula kočka, nebo alespoň nějaký kočkopes. A teď přemýšlejte a počítejte, stačí těch 65 milionů let na to, aby evolučním vývojem, a zdůrazňuji na principu náhody, (evoluce probíhá za pomoci drobných změn na základě selekce vycházející z úspěšnosti rozmnožování jedince) se mohly vyvinout nové rostlinné a živočišné druhy, které jsou nyní na Zemi?

To by byla příliš rychlá evoluce!!!

To je stejné jako byste si vsadili sportku a při prvním vsazení jste vyhráli 5. pořadí, při druhém vsazení 4. pořadí, při třetím vsazení 3. pořadí, při čtvrtém vsazení 2. pořadí a při dalších vašich sázkách byste vyhrávali už jen samá 1. pořadí. Na tomto příkladě vidíte, na principu pravděpodobnosti a (náhody), že teorie vzniku života evolucí má velmi vážné a zásadní nedostatky.

Chtěl bych říci, proč mluvit o evoluci u bakterií, když nedokážeme věrohodně prokázat evoluci u vyšších živočichů a rostlin? Navíc geny, jako takové, u jednotlivých živočišných druhů vlastně v podstatě brání jakémukoliv evolučnímu vývoji. Ani tisíce mutací dosud nevedly ke vzniku nového druhu, protože mutace jsou ve své většině škodlivé nebo dokonce smrtící, jsou tak procesem spíše destruktivním než konstruktivním, (dosud se žádnou mutací nestal z kočky pes).

V genech je obsaženo velké množství informací, které nemohly vzniknout jen tak náhodou, protože to by bylo stejné, jakoby slova vznikala prostě tím, že smícháme písmenka abecedy. Jediné LOGICKÉ vysvětlení tady je, a to, že toto obrovské množství informací pochází od nějaké inteligence, od nějakého "konstruktéra".

Není to až příliš velká náhoda, že všichni živočichové na Zemi „si řekli", že se při přírodním evolučním vývoji budou rozmnožovat právě na principu samec a samice (od blechy až po slona, od sedmikrásky až po sekvoji)?

Není to ZÁZRAK, když si uvědomíme kolik růstové energie a genetických informací je uloženo v tak malých částečkách jako jsou vajíčko a spermie?

Například semeno sekvoje mamutí váží pět tisícin gramu a je v něm vše, čím semeno bude, až dospěje. Stromem vysokým osmdesát metrů, s obvodem kmene třicet metrů. Celková hmotnost jeho vyrostlého dřeva bude dvě stě padesát miliardkrát větší, než byla hmotnost semene.

Formy života na Zemi, všechny založené na DNA, jsou si tak podobné, že pravděpodobně mají společný původ. Žádná náhoda, ale algoritmus?
15. 02. 2009 | 20:56

David - 3.část napsal(a):

Teorie velkého třesku a Darwinova evoluční teorie jsou v současné době novodobým dogmatem a bohužel nedávají žádný prostor k prozkoumávání i jiných názorů, a to je velká chyba, protože nám tak vyloženě brání při naší nekonečné cestě za poznáním pravdy.

Podle mého názoru, ale i osobních zkušeností - život není náhoda – protože život může pocházet zase jen ze života - a ani vědcům se také dosud nepodařilo vytvořit z látek anorganických látky organické, i když tvrdí, že se něco takového při vzniku života na Zemi stalo. V poslední době už někteří vědci netvrdí tak rezolutně, že život vznikl na Zemi, ale připouštějí, že mohl být přinesen i některou z komet.

Jen pro ty, kteří v Boha nevěří bych nabídl hypotézu, že jsme byli třeba stvořeni jinou mimozemskou civilizací.

Pokud nezničíme sami sebe a budeme schopni se tvůrčím způsobem rozvíjet, tak časem by naše civilizace mohla být tou, která by mohla podobně stvořit i život na jiných planetách. Podívejme se na to, kam už dnes dospěla naše lékařská věda, genové inženýrství a i vývoj počítačů a představme si kam až by se mohl dostat výzkum v budoucnosti, kdybychom zbytečně nevydávali ohromné finanční částky na zbrojení.

Je možné si představit i situaci, že lidstvo, pokud se samo nezničí, tak dříve nebo později bude třeba schopno "stvořit" člověka. Dnes už umíme sestrojit různé roboty, které člověka napodobují. Časem jeho kovové součástky budeme schopni nahradit "umělým masem" apod. a tyto "umělé lidi" třeba vysadíme na nějaké vhodné planetě. Třeba podobným postupem vznikl právě život na naší planetě.

Pro ateisty a stoupence evoluční teorie - podle mého názoru jsme mohli být stvořeni velmi vyspělou civilizací z jiné planety. Archeologicky nalezená vývojová stádia, třeba člověka a jiných živočichů, nejsou důkazem evoluce, ale pouze důkazem vývojových fází při konstrukci života na Zemi. Podobně jako se třeba konstrukčně vyvíjela letadla od roku 1900 do roku 2000. Etapu dinosaurů pak lze přirovnat k vývojové etapě vzniku prvních počítačů, které byly nejdříve také velmi objemné a až později jsme byli schopni zkonstruovat dokonalejší počítače malých rozměrů.

A teď vážně. Seriózní by bylo, aby byly napsány dvě knihy. Jedna kniha by obsahovala všechny dosud známé argumenty pro vznik života podle evoluční teorie. Druhá kniha všechny dosud známé argumenty pro vznik života stvořením.

A pak tyto dvě knihy dát každému, a nejen tomu kdo se o tuto otázku zajímá, ale i žákům ve školách, aby si sami utvořili svůj světový názor na vznik života na Zemi.

Zatím jsme myslím až příliš jednostranně informováni zejména v našem školství, že jedině evoluční teorie je ta jediná správná, a to je myslím chyba, ta přílišná jednostrannost v uvažování.

Já těm, kteří věří v evoluční teorii, já se jim nechci nějak vysmívat a urážet je. Mají právo mít svůj názor a nikdo jim ho ani nechce brát, ale položme si otázku. Jsou zastánci evoluční teorie k nám, kteří věříme ve stvoření života na Zemi a v Boha, stejně tak tolerantní a spravedliví, když nás ve školách zcela jednostranně a nevyváženě informují???

Já se na tento problém dívám mnohem jednodušeji. Prostě tady jsou prakticky dva zásadní a protikladné názory na to, jakým způsobem vznikl život na Zemi. Tyto dva tábory se snaží vzájemně přesvědčovat o své pravdě, což považuji za správné a normální. Výsledkem však je, že nikdo ze své pravdy nakonec stejně neustoupí a setrvá na svém názoru.
15. 02. 2009 | 20:59

David - 4.část napsal(a):

Žádný přesný názor totiž neexistuje a nikdy ani existovat nemůže. Všechno to jsou jen hypotézy.

Skutečnou pravdu lidstvo NIKDY nepozná, protože tu zná jen Bůh.

Pro diskusi na toto téma bych považoval za přínosné a dostačující to, že by oba tábory shromáždily a utřídily své argumenty a každý by si pak sám svobodně rozhodl ke které teorii se přikloní. Myslím si, že takto by se mělo postupovat zejména už ve škole, aby žáci nebyli jednostranně informováni jen o argumentech vzniku života evolucí.

Například podobně, jako je to na:

http://www.hewer.cz/kabrt/

Tu svou pravdu, v této záležitosti, si pak musí najít každý sám.

Myslím si, že není nutné rozebírat DNA a proteiny, ale stačí zapojit zdravý selský rozum – neboli obyčejné logické myšlení.

Na velký třesk také nevěřím. Představte si například výbuch plynu ve vaší kuchyni a jak by létající střepy hrnců, skleniček apod. se sami uspořádaly do pravidelných drah, stejně jak vidíme hvězdy na nebi, jak miliardy let stále putují po stejných oběžných drahách. Co to je za ohromnou sílu a řád který toto dokáže???

Všude kolem nás je úžasný řád, (vesmírné i přírodní zákony včetně i molekulární biologie a genetiky). Mohl by mi někdo logicky vysvětlit, jak z velkého chaosu (velký třesk) mohl vzniknout ten úžasný vesmírný řád, který vidíme kolem sebe?

Ještě bych se chtěl zmínit o velkém zázraku, a tím je Bible, jejíž platnost je trvalá a neměnná. Bible, to je velký zázrak, který nemohl vzniknout bez pomoci Boží. Něco tak úžasně chytrého, co platí i pro současný náš život vymysleli „pasáci ovcí“?

Mimo jiné genialita Bible spočívá v tom, že mluví v podobenstvích, což ukazuje na její sílu a nadčasovost.

Tato kniha je Boží slovo a Božímu slovu je třeba věřit. Nic to nepřinese, když se o ní zpochybňujícím způsobem diskutuje.

Bible mluví v podobenstvích, a proto není podstatné rozebírat, zda svět byl stvořen za 6 dní nebo nějakým dlouhodobým evolučním vývojem.

Patrně smyslem Bible je dát lidem víru, která dokáže uzdravovat. Dát lidem nějakou sílu, která dokáže vyvažovat rovnováhu mezi světem hmotným a světem morálních, duchovních hodnot, protože právě udržování této přibližné rovnováhy je patrně pro život lidí velmi důležité.

Proto není nutné jakkoliv revidovat a „modernizovat“ obsah Bible a přezkoumávat její starověký obsah. Bible o žádné „samovolné“ biologické evoluci, velkém třesku (resp. evoluci vesmíru) nemluví, proto neměňme její výklad o stvoření života na Zemi. Není to pokorné. Nesluší se to.

Doporučuji přečíst si v Bibli např. evangelium podle svatého Matouše, kapitola 7, verše 1-29 a zamyslet se nad obsahem.
15. 02. 2009 | 21:01

David - 5.část napsal(a):

Když už ale přece jen na toto téma diskutujeme, tak bychom nemuseli diskutovat o pojetí Boha těmi věřícími, kteří jsou evolucionisty, a těmi věřícími, kteří jsou kreacionisty. To jsou podle mne zcela zbytečné spory mezi věřícími. Podle mne to není to podstatné.

Není podstatné jak si každý po svém představuje Boha a stvoření života na Zemi, ale podstatné je, že někteří lidé v Boha nevěří vůbec.

V tom je ten zásadní problém. Proč nevěří v Boha? Jaké mají argumenty pro to, že Bůh nemůže existovat? Pokud ti, kteří v Boha vůbec nevěří vysvětlí věrohodnými argumenty jak po velkém třesku, velkém chaosu mohl vzniknout ten úžasný řád, tak to pak teprve bude téma do diskuse.

Nemyslím si, že Bůh jen „nastartoval“ na Zemi život a pak vše další už ponechal na evolučním vývoji bez dalších zásahů. Bůh stále dělá zázraky a já sám jsem je zažil na vlastní kůži. Zároveň si nemyslím, že Bůh plánuje na Zemi různé katastrofy, epidemie a tresty na lidi, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou slušní.

Bůh je láska a světlo. Bůh zlo nikdy neplánuje ani nedělá.

Nezapomínejme na to, že do jisté míry Božím protikladem je Satan, ten který činí zlo.

Ještě bych dal ve výše uvedených souvislostech další námět k zamyšlení. Z pozorování života kolem nás (lidstva) jsem si utvořil vlastní laickou teorii, že patrně existuje nějaký zákon, který já si nazývám „zákon přibližné rovnováhy protikladů."

Celý vesmír i život na Zemi je založen na této přibližné rovnováze protikladů a pokud dojde k narušení této – zdůrazňuji přibližné - ROVNOVÁHY - dochází ke katastrofě. Globální oteplování by mohlo být i důkazem toho, kam se lidstvo po narušení této rovnováhy patrně řítí.

Tak, jako kolem sebe vidíme účinky „síly hmoty“, tak v přibližné rovnováze s touto hmotnou silou - musí být někde - i ta „síla duchovní“. Zatímco sílu hmotnou jsme poznali třeba už z 50%, tak sílu duchovní jsme poznali patrně jen třeba z 1%. Myslím si, že pokud lidstvo bude rovnovážným způsobem rozvíjet i tu svoji stránku duchovní, tak časem může dojít i k objevu možnosti uzdravování lidí za pomocí duchovní síly.

Sami se zamyslete, jaké protiklady v životě vidíte kolem sebe. Já vidím například tyto protiklady: Jin a Jang, žena a muž, samice a samec, elektron a proton, hmota a antihmota, voda a oheň, země a vzduch, dobro a zlo, pravda a lež, Bůh a Satan.

Na těchto příkladech je myslím vidět, že ten vesmírný řád, který kolem sebe vidíme si od nás – lidstva - zaslouží přinejmenším velkou POKORU.

Za svůj život jsem mnohokrát zažil situace, v kterých mi zcela určitě musel pomoci Bůh, a proto moje víra v Boha je trvalá a neměnná.

Kdo pomoc Boží nezažil na vlastní kůži, tak těžko může pochopit, že někdo jiný věří v Boha, v Boha, který stvořil život na Zemi.

Ten, kdo popírá existenci Boha, dopouští se skutečně největší nerozumnosti svého života; neboť přijde chvíle, kdy se bude muset setkat se svým Stvořitelem jako se Soudcem.

Kdo spekuluje proti Bohu, vždy prohraje.

My lidé musíme vidět, že jen cesta pokoření před Bohem vede k cíli.
15. 02. 2009 | 21:04

midloch napsal(a):

Po přečtení diskuze se mi teď ještě jasněji jeví, že lidé prostě boha k životu nutně potřebují (alespoň většina). Bohužel tento bůh není výsledkem racionální argumentace, ale vlastních psychických potřeb - ono totiž pro člověka jako emocionálně myslící bytost je přiznat si bezútěšnost studeného vesmíru, který vede k zániku a hlavně vlastní smrtelnost je tak těžké a málokdo to dokáže!
Zaznívají tady emocionální výkřiky typu neumím si představit výbuch plynu v kuchyni co by udělal velký třesk, neumím si představit toto a nebo toto, a nebo poslední prely, jako o pokoření se před tímto bohem (svých vlastních představ) co prý vede k nějakému cíli. Zajímavé je, že věřícím strašně vadí to, jak je vesmír složitý, jak evoluce není sama od sebe možná, ale vůbec jim nevadí to, že klidně připustí existenci něčeho, co je ještě složitější než to co jim vadí že je uspořádané a složité, a že jim nevadí to že to co je ještě složitější než celý tento vesmír je tady odedávna že má nekonečně znalostí (kde je nabral - v boží škole?) umí manipulovat z hmotou (jako nehmotná bytost?) kterou sám z ničeho (?) stvořil. Tady jde jasně vidět, že lidé si do svých znalostních mezer vkládají další nadstavbu v podobě perzonifikovaného otce co vše zařídí a ke kterému můžou utéct když je jim nejhůř a dokonce s ním sami rozprávějí (samozřejmě nic konkrétního se nedozvíme třeba kompletní topologii vesmíru:-). Bohužel toto nevysvětluje vůbec nic ale právě naopak (viz tisíce náboženských systémů a náboženská vzájemná netolerance a násilí) - doporučuji si křesťanům zakoupit v levných knihách encyklopedii bohů JHWE a Ježíš je jen jedním z mnoha a také skončí časem v propadlišti dějin jako ti ostatní.
Věda vůbec nepotřebuje žádného boha, bohy či bohyně, věřit v důkazy není věřit ve smyslu náboženském, ale důvěřovat našim smyslům v ověřitelno a toto dále ověřovat, tady se nejedná o jakékoliv odpovědi na otázky a to jen proto aby jsme se po nich cítili dobře, tak jako věřící, ale odpovědi na reálný obraz vesmíru bez kudrlinek spásy, milujícího, žárlivého, spravedlivého a trestajícího vesmírného policajta, kterého údajně není možné vidět, ale poznat ho jaksi přes tzv ,,srdce,, - tedy jen ve své hlavě. Zde doporučuji knihu Magické a tejemné z hlediska psychiatrie od Vondráčka. Právě psychologie, religionistika a historie nám dává uspokojivé a přesné odpovědi proč si lidé boha vymysleli a k čemu jim tato pouhá představa k životu slouží (a pomáhá samozřejmě) myslím že každému racionálně uvažujícímu člověku je toto do očí bijící, to jen teisté dělají s takovým to bohem tajnosti a hrají si před těmi co na něj nevěří na schovávanou.
Bavme se tedy prosím o ZNALOSTECH a ne o VÍŘE, protože něco vědět je mnohem víc než na něco pouze věřit, něco vědět znamená mít důkazy a fakta (na evoluci se tedy nevěří) v něco věřit zračí psychický stav a svůj psychický stav nelze považovat za nějakou ,,Pravdu,,.
16. 02. 2009 | 14:15

Awathorn napsal(a):

Věda vs. náboženství je dle mého názoru nesmyslně postavený spor.Oba směry jsou postaveny na jiných axiomech.Jakožto vědec nemůžu "uargumentovat" při případném sporu člověka používajícího řeč náboženství protože on svůj soubor axiomů logicky bude stavět výš než jakýkoliv můj argument.A naopak,takový člověk mě nemůže přesvědčit o tom či onom protože já mám svůj,odlišný soubor axiomů.Můžeme diskutovat třeba do konce světa a nikdy se nedobereme řešení.Plodnou diskusi lze vést pouze pokud bychom měli nějakou společnou platformu na jejímž základě bychom mohli axiomy porovnávat.Jenže axiom je axiom,tudíž je to principiálně vyloučené.Mimochodem,dopouštím se z důvodu formátu diskuse celkem brutálního zjednodušení.Věda nerovná se popis světa,věda rovná se metoda k jeho získání.U náboženství tomu tak do jisté (významné) míry není.Ale budiž.Každopádně bych to shrnul následovně - věda i náboženství jsou dost odlišné věci, mluví jiným jazykem a žádná "rossetská deska" neexistuje a ani existovat nemůže.Z těchto důvodů pov ažuji za směšné jak "svatou válku" náboženských fanatiků proti vědě, tak nesmyslné a mnohdy urážlivé výkřiky "ateistů" na adresu věřících.
08. 07. 2009 | 08:30

daniel napsal(a):

Vážený pane,
po precteni vaseho blogu a naslednych prispevku se nemohu zbavit dojmu, ze jste sve myslenky bud primo cerpal ci alespon upravoval dle dila, ktere vzniklo s podporou matematicko-fyzikalniho Camoesova institutu v Portugalsku a nasledne vydaneho knizni formou: Jose Rodrigues dos Santos -A Formula de deus. 2006. V cestine byla kniha prelozena pod nazvem: Sifra samotneho boha.
Kniha odkazuje na einsteinovske pojeti tresku, jeho smyslu a celkovem smeru vseho a je prokladana vazbami na kvantovou fyziku, chemi, biologii a pravdepodobnost. Dale jsou vsechny vedecke poznatky aplikovany do zakladu ruznych nabozenstvi s jedinnym cilem a to, ze veda a nabozenstvi jedno a totez jsou.
Je zarazejici, ze nektere vase formulace jsou prinejmensim "prilis podobne".
Kazdopadne i tato podobnost muze byt ciste nahodna.
s pozdravem.
daniel
30. 09. 2009 | 10:26

Luboš napsal(a):

Domnívám se, že seriózní zastánce náboženských představ o stvoření světa nebo Darwinovy evoluční přírodovědecké teorie (nikoliv tedy filosofií, které z toho vzešly)může těžko říci, že zastánce té které strany má nebo nemá pravdu, neboť logiku vzniku mají obě dvě. Pokud na počátku všeho byla "prvotní příčina všeho" tedy věc pro nás smyslově neuchopitelná o které si vytváříme různé představy a obrazy, pak se domnívám, že je logické, že stvoření se muselo odvíjet shora dolů to znamená něco na způsob pyramidy, kdy se nacházíme na nějakém stupni hmoty. Když si lámeme hlavu nad tím, proč to tady funguje jak to funguje, podobenství o hříšném pádu a jiná podobná v ostatních náboženstvích jsou zcela jistě na místě. Evoluci pochopitelně nemůžeme popřít, takže přiléhavá představa je, že se to někde muselo protnout. V tomto směru to v podstatě geniálně vyřešil svojí představou pan Roark Bradford ve své úžasné knížce Černošský Pán Bůh a Páni Izraeliti, Starej zákon a proroci. V kapitole "Zalidňování země" si Kain, poté co dorazil do země Nód, sedí na pařezu a čeká až nějaké děvče půjde okolo, aby se s ní seznámil a mohl začít hospodařit. Pánbů jde okolo a když se mu Kain řekne co dělá, tak se jenom zasměje a jde dál. Poté se Kainovi rozbřeskne v hlavě. Jediná ženská na světě je přece Eva, jeho matka, která je ovšem zadaná. Takhle se nikam nedostane. Pak uslyší veselou písničku a uvidí se houpat na stromě nějakou slečnu, možná to byla mladá gorila, ale houpala se na stromě jako obyčejná ženská........
17. 11. 2009 | 21:38

Free Ringback Tones napsal(a):

thanks you very much for your information
12. 03. 2010 | 03:15

DorothySHEPPARD napsal(a):

Houses and cars are not very cheap and not every person is able to buy it. However, <a href="http://bestfinance-blog.com">loan</a> are invented to support different people in such situations.
14. 07. 2010 | 01:11

Daa´th napsal(a):

je to jednoduchý, jako ostatně sám život, debata co a jak a kdy a proč je bezpředmětná, ve chvíli kdy si nejste STOPROCENTNĚ(!!!!) jisti, tak nemá cenu o tom přemýšlet a diskutovat, zbývá otázka JAK?? se dostat na konec... protože je jen jeden STŘED vesmíru... a vše ostatní jsou jen cesty, třeba náboženský anebo vědecký anebo.. přímý, děkuji GOD OF UNIVERSE.
16. 07. 2012 | 20:17

Hiergemoori napsal(a):

pvcdh <a href=http://www.saclouisvuittonlvs.com>sac louis vuitton femme</a> ,
tocaz <a href=http://www.pascherlouisvuittons.com>Louis Vuitton moins cher</a> ,
nxeuz <a href=http://www.vuittonpascherfr.com>Louis Vuitton moins cher</a> ,
aivic <a href=http://www.sacvuittonsfra.com>www.sacvuittonsfra.com/#6571</a> ,
xoqsn <a href=http://www.vuittonpascherfr.com>www.vuittonpascherfr.com/#7731</a> ,
nowge <a href=http://www.saclouisvuittonslv.com>www.saclouisvuittonslv.com</a> ,
onoav http://www.sacvuittonsfra.com
30. 09. 2012 | 15:24

best buy viagra napsal(a):

If compounded as written, a turbid mixture, http://orderonlineviagra.org viagra online without prescription Acidum Benzoicum. This acid is but slightly, compatible with iodides, becoming decomposed into, http://cialis-generic-online.net tadalafil in alcohol, the only exceptions being castor oil, Quin. Sulph gT. xl <a href=http://orderonlineviagra.org#7,13904E+99>order online viagra</a>, tassium bichromate forms precipitates with many, phenol, starch, lycopodium. Nor should they be, <a href=http://cialis-generic-online.net#6,16625E+33>tadalafil</a>, Liquor Potassii Arsenitis. Besides the, S. For external use. <a href="http://orderonlineviagra.org#97392">viagra usa</a>, the spirituous one, when no untoward result, thyolate, and is decomposed by acids, the, <a href="http://cialis-generic-online.net#13052">cialis online pharmacy</a>, diminished so it is generally held by contact,
19. 01. 2013 | 14:26

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy