Neznám žádné české vědce (říká pan Suchánek)

06. 09. 2008 | 14:47
Přečteno 11757 krát
Musím říci, že mě docela těší, že moje články mají docela slušnou návštěvnost, a hlavně, že se pod nimi dost diskutuje. Přiznám se, že je většinou píšu tak trochu provokativně, aby ta kritická diskuse byla bohatší.

Přesto jsem si zatím úplně nezvykl na to, že mi řada „diskutujících“ spíše nadává (možná aniž si ten text přečtou), nebo mi doporučuje, abych je přestal svými výplody otravovat (když mírumilovně odvětím, že tedy nemusí ty výplody číst, pobouřeně se ohradí, že mají právo vyslovit svůj názor...).
Pořád si naivně myslím, že nesouhlas s něčím třeba i diametrálně odlišným názorem lze vyjádřit slušně, bez osobních útoků a emotivních urážek.


V diskusi pod několika nedávnými články mi např. věnoval pozornost pan Suchánek (resp. nick „suchánek“), který sám sebe charakterizuje - „jsem neuvěřitelně mírumilovný a nekonfliktní člověk“. Některé jeho věty jsou v tomto kontextu skutečně pozoruhodné:

„Já rozhodně nemám na to řešit, rozebírat a hodnotit problémy tohoto světa. ovšem když se do toho pustí hořejší, tak to bych vážně blil. kde berou ti lidi tu drzost???!“

„...jste vytvořil, a tady se předem musím omluvit, takovou DEBILITU, že u vysokoškolsky vzdělaného člověka, který pracoval na harvardu to tolerovat prostě NEJDE.“


Zaujaly mě ale (bez ironie) jeho poznámky:

„mám poměrně slušný všeobecný přehled (alespoň doufám). ovšem současného českého vědce neznám ani jednoho. natož jejich práci.“

„zkuste mi napsat nějaký vědecký úspěch hořejšího“

Ano, to je velmi důležitý postřeh – jak „důležitými“ věcmi se vědci zabývají, zda a jak to mají sdělovat laické veřejnosti, která konec konců jejich bádání ze svých daní většinou platí.

Daňoví poplatníci (dříve se říkalo „pracující“) si asi většinou myslí, že správný vědec, kterého živí ze svých daní, by měl dostat nějaký jasný praktický úkol (jako třeba vynalézt lék proti rakovině) a ten rychle a cílevědomě splnit.
Problém ale je, že jakmile se rozhodnete např. seriózně studovat jakoukoli část toho, co se v nádorových buňkách děje špatně, velice rychle se začnete zabývat věcmi, které jsou z hlediska laika těžko pochopitelnými detaily – a to i tehdy, když si jako cíl vytkne něco tak praktického jako ten pověstný „lék proti rakovině“, nebo „objasnit, proč vznikají autoimunitní choroby“. Aby se badateli něco takového případně podařilo, musí většinou na dlouhou dobu zabřednout do řešení detailů toho, jak v nádorové nebo imunitní buňce vlastně funguje nějaká ta její potenciálně slibná molekulární „Achillova pata“. A u řešení takových detailů se obvykle zdrží několik let vyplněných usilovnou a často frustrující prací. Pokud má aspoň trochu štěstí, podaří se mu přitom jako prvnímu na světě objasnit něco úplně nového v té nesmírně složité buněčné mašinérii. Pokud má ještě větší štěstí, povedou jeho výsledky skutečně k návrhu postupu, jak ty nádorové buňky zahubit. V naprosté většině případů se potom v preklinických a klinických zkouškách zjistí, že „tudy cesta nevede“, že testovaná látka nebo postup mají nějaké nežádoucí vedlejší účinky, nebo nejsou dostatečně účinné. Takže výsledkem mnohaleté práce je „jen“ poznání dalšího kousku nesmírně složité mozaiky, které se říká zdravá nebo nádorová buňka.

Mimochodem, ještě něco k té „nesmírně složité buněčné mašinérii“. Typická buňka našeho těla (máme jich v sobě nejméně 200 různých druhů) je velká asi tak setinu milimetr a můžeme ji považovat za jakýsi miniaturní samočinný „chemický stroj“, který se skládá z cca 10.000 různých druhů součástek (hlavně molekul proteinů), které si buňka vyrábí podle „plánů“ zakódovaných v úsecích dlouhých vláken DNA v jádře (těm úsekům se říká geny a máme jich v jádře každé buňky celkem kolem 25.000). A každá z těch 10.000 různých součástek je v buňce přítomna v mnoha kopiích – některých je tam třeba kolem 1000 kopií, jiných statisíce kopií. Takže každá buňka představuje něco, čemu se žádný lidský výtvor svou složitostí ani vzdáleně nepřibližuje...

Laik se pak snadno může domnívat, že se vědci zabývají samoúčelnými, nedůležitými detaily, namísto smysluplného vynalézání nových léků nebo jiných užitečných věcí. Ale ta obrovská spousta prvoplánově „neužitečných“ poznatků je právě tím hlavním globálním pokladem vědy, ze kterého mohou čerpat tisíce jiných badatelů a daleko rychleji pak dojít k dalším novým poznatkům nebo i prakticky užitečným věcem, které z nich vyplývají.

Ano, existuje spousta badatelů, kteří se systematicky věnují i něčemu „praktičtějšímu“ - systematicky například testují tisíce chemických sloučenin na jejich schopnosti zabíjet mikroby nebo nádorové buňky nebo naopak povzbuzovat růst a aktivitu buněk imunitního systému. Jiní se věnují systematickému vylepšování už existujících léčiv přípravou jejich více či méně pozměněných derivátů. Další se zabývají vývojem nových a účinnějších metod a přístrojů pro diagnostiku nebo léčbu chorob. Jiní systematicky hledají geny, jejichž poruchy jsou zodpovědné za choroby, jejichž příčiny jsou pro nás zatím záhadou.
Všechny typy výzkumu – ten úplně základní, i ten více „orientovaný“ i konečně „aplikovaný“, zaměřený na dotažení nějakého objevu do praktického využití, jsou velmi důležité a ve zdravém systému by měly být dobře vyvážené. Je ale třeba mít na paměti, že je to právě ten zdánlivě zcela neužitečný „čistě základní“ výzkum, ze kterého se čas od času zrodí opravdu převratné věci. A na počátku jsou třeba takové bizarnosti, jako genetika mušek octomilek, restrikční endoukleázy bakterií, faktory ovládající dělení kvasinek či neviditelné paprsky ze smolince...

Pokud nějaký pan Suchánek řekne, že nezná žádného českého vědce, nijak zvlášť mě to nepřekvapí a nepobouří (i když asi o Antonínu Holém a jeho světově významných virostatikách asi většina Čechů slyšela...).
Kolik z nás zná zpaměti jména alespoň několika málo nositelů Nobelových cen z posledních 5-10 let?
Říkají něco panu Suchánkovi jména jako:
Mario R. Capecchi, Sir Martin J. Evans, Oliver Smithies, Andrew Z. Fire, Craig C. Mello, Barry J. Marshall, J. Robin Warr, Richard Axel, Linda B. Buck?
Nebo alespoň Peter C. Doherty, Rolf M. Zinkernagel, J. Michael Bishop, Harold E. Varmus, Niels K. Jerne, Georges J.F. Köhler, César Milstein?

A co tematiky, za které byly v posledních Nobelovu ceny uděleny – jsou někomu zvláště povědomé?
Co třeba:
- Genové modifikace myší pomocí homologní rekombinace
- RNA interference
- regulační molekuly buněčného cyklu
- struktura komplexu RNA-polymerasy se substrátem
- role ubikvitinu při degradaci proteinů

I tito špičkoví badatelé totiž dělají resp. dělali většinou velice specializované věci – protože jinak to dnes prostě nejde. Čas spektakulárních velkých, základních objevů a la Jan Evangelista Purkyně, Johann Gregor Mendel, Charles Darwin, Louis Pasteur, Marie Sklodowska-Curie nebo Alexander Fleming už asi více méně pominul...

Je ovšem pravda, že mezi českými vědci dnes v podstatě skutečně nenalezneme nikoho, kdo by reálně „sahal po Nobelově ceně“.
Opak by se ovšem vzhledem k realitě naší moderní historie rovnal téměř zázraku – do roku 1989 byl zásadním handicapem nedostatek kontaktů s vědou v nejrozvinutějších zemích, emigrace spousty nejschopnějších talentů a hlavně zoufalý nedostatek „tvrdé měny“ na nákup potřebných přístrojů, chemikálií a pomůcek.
Po celá devadesátá léta pokračovala naprostá finanční „podvyživenost“ naší vědy provázená odchodem talentovaných mladých lidí do Ameriky a západní Evropy, a teprve zhruba od roku 2000 se situace začala výrazněji zlepšovat. Takže v (relativně) lepších (ale zdaleka ještě ne optimálních) podmínkách pracujeme teprve několik málo let. Ale „vědecká škola“, ze které teprve může vyrůst nějaká světová špička, se postupně tvoří nejméně nějakých dvacet let...

Zaplať pánbůh ale za to, že máme alespoň poměrně dost „slušných“ výzkumných týmů, které mohou spolupracovat a komunikovat jako rovný s rovným s velmi solidními partnery ze „Západu“. Snad z nich za nějakých 10-20 let povstane i několik těch opravdových světových špiček „nobelovské třídy“.

* * * * * * *

Možná by bylo dobré uvést zde několik čísel charakterizujících srovnání význam našich špičkových vědců ve srovnání se světovou špičkou. V základním výzkumu se k tomu používá tzv. scientometrických ukazatelů, t.j. např. celkový počet „citací“ (explicitních formalizovaných odkazů v jiných publikacích) všech prací daného badatele za celý život nebo určité období, a v poslední době také tzv. Hirschův index (h = počet publikací daného autora, které dosáhly alespoň h citací).
V oborech, které jsou mi blízké (molekulární biologie, biomedicínské obory, chemie) bývají většinou tyto parametry u nobelistů následující:
celkový počet citací několik desítek tisíc, Hirschův index h 50-100, i více.
V jiných oborech jsou světově špičkové hodnoty těchto parametrů v průměru obvykle o něco nižší (např. ve fyzice cca 2x, v matematice, sociologii a ekonomii asi 5x)

U některých nejvýznamnějších nebo mediálně nejznámějších českých vědců (z těchto oborů) jsou tyto parametry následující (neuvádím řadu velmi úspěšných emigrantů):

J.Bartek (asi jediný současný český občan, který se reálně blíží „nobelovské třídě“, pracuje však už 15 let i s malou českou skupinkou v Kodani a bádá o mechanismech poruch vedoucích ke vzniku nádorů; od loňského roku má jeho laboratoř malou „filiálku" také v našem pražském Ústavu molekulární genetiky AV ČR)
citace: 21.570; h = 78; nejcit. publikace: 1.075x

P.Hobza (nejcitovanější český vědec pracující stabilně v ČR; jeho oborem je teoretická chemie, pracuje na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR)
citace: 12.550; h = 60; nejcit. publikace: 492x

A.Holý (v současnosti asi nejznámější český vědec, organický chemik, ve spolupráci s belgickými a americkými partnery objevil a vyvinul několik světově významných léků proti virovým onemocněním, pracuje na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR)
citace: 11.750; h = 50; nejcit. publikace: 607x

R.Zahradník (bývalý předseda AV ČR, teoretický chemik, zaměstnanec Ústavu fyzikální chemie J.Heyrovského AV ČR)
citace: 5.640; h = 35; nejcit. publikace: 428x

E.Syková (ředitelka Ústavu ústavu experimentální AV ČR, neurobioložka)
citace: 4.460; h = 37; nejcit. publikace: 339x

H.Illnerová (bývalá předsedkyně AV ČR, biochemička a fyzioložka, zaměstnankyně Fyziologického ústavu AV ČR)
citace: 2.890; h = 30; nejcit. publikace: 349x

B.Říhová (bývalá ředitelka Mikrobiologického ústavu AV ČR, jejím oborem je imunologie)
citace: 1.780; h = 25; nejcit. publikace: 112x

V.Pačes (předseda AV ČR, biochemik, zaměstnanec (a bývalý ředitel) Ústavu molekulární genetiky AV ČR)
citace: 1.380; h = 22; nejcit. publikace: 81x

C.Höschl (ředitel Psychiatrického centra, psychiatr)
citace: 310; h = 8; nejcit. publikace: 69x


Pokud by to někoho zajímalo, v mém případě jsou tyto parametry:
citace: 7.500; h = 47; nejcit. publikace: 738x

* * * * * * *

Je třeba si ale uvědomit, že i po případném dostižení zemí, jejichž úrovně bychom chtěli dosáhnout (skandinávské země, Švýcarsko, Holandsko, atd.), bude přínos české vědy jak v základním, tak aplikovaném výzkumu ve světovém měřítku nevyhnutelně malý - vždyť naše věda tvoří jen méně než 1% dnes již zcela globalizované vědy světové!

Jistě je pravda, že by se vědci měli snažit přibližovat laické veřejnosti to, čím se zabývají. Vzhledem ke stále větší specializovanosti základního výzkumu je to ale obtížné a většina vědců to ani neumí – je lepší, když to dělají profesionálové, novináři specializující se na tuto oblast.
Jsem velmi rád, že ve srovnání se situací před nějakými deseti lety je i zde situace nesrovnatelně lepší. Všechny naše důležité deníky mají pravidelné, většinou velmi kvalitní vědecké přílohy. V mém oboru je skutečnou popularizační hvězdou prof. Jaroslav Petr, jehož článků si nemohou nevšimnout třeba čtenáři Lidových novin. A ještě víc se mohou dozvědět na skvělém serveru Osel.cz .

Někteří vědci řeší problém nesnadné srozumitelnosti specializovaných vědeckých projektů tím, že před veřejností více či méně „nafukují“ praktický význam své práce a zjednodušují až přespříliš. Laikovi se pak může snadno zdát, že daný badatel či badatelka je světovou hvězdou první velikosti, jeho resp. její objevy již zítra budou zachraňovat tisíce životů. Takhle by se to ale určitě dělat nemělo...

* * * * * * * *

Nakonec bych snad ještě měl říci, čím jsem se v posledních cca 25 letech zabýval já (viz jedna z poznámek pana Suchánka).
Mým oborem je základní výzkum v oblasti molekulární imunologie.
Spolu se svými spolupracovníky a studenty jsme se snažili objevovat nové, dosud neznámé molekuly, které se účastní složitých procesů v různých druzích bílých krvinek (t.j. buněk, které tvoří imunitní systém) poté, co zjistí, že se v jejich okolí vyskytlo něco nepatřičného a potenciálně nebezpečného, proti čemu je potřeba zahájit „imunitní odpověď“.

Mechanismy těchto dějů jsou velice složité a stále ještě jen částečně objasněné – účastní se jich totiž tisíce různých druhů molekul. To, abychom tyto složité „signalizační kaskády“ dobře poznali, je důležité jednak samo o sobě (chceme přece co nejlépe poznat svět kolem sebe), ale hlavně proto, že čím lépe víme, jak to všechno v našich buňkách funguje, tím lépe budeme umět opravit, když se tam něco pokazí.

V naší laboratoři se už více než 20 let se zabýváme hlavně skupinou proteinů, které se nacházejí ve zvláštních „ostrůvcích“ (říká se jim „membránové rafty“) na povrchu bílých krvinek, a jsou v nich soustředěny důležité signalizační molekuly. V posledních letech jsme jako první na světě (nebo prakticky současně s našimi konkurenty) objevili v těchto raftech několik nových proteinů, které pomáhají regulovat funkce buněk imunitního systému.

Stejně jako je tomu u všech badatelů základního výzkumu na světě, jsou našimi hlavními produkty vědecké publikace (články) v pokud možno co nejprestižnějších mezinárodních odborných časopisech. Prestižnost odborných časopisů v zásadě určuje jejich tzv. impaktový faktor (IF), který vyjadřuje, jaký ohlas („citovanost“) má v odborné veřejnosti průměrný článek publikovaný v daném časopisu. Čím prestižnější je nějaký časopis, tím obtížnější je publikovat v něm (je tam velká konkurence velmi kvalitních autorů a vejde se tam pouze omezený počet článků – u těch nejlepších třeba jen jeden z padesáti nabídnutých). Myslím, že se nám v posledních cca 10 letech docela dařilo publikovat v kvalitních mezinárodních časopisech, velmi často ve spolupráci se zahraničními partnery (viz zde).

Dílčí otázky, které třeba právě teď usilovně řešíme, se asi skutečně musí zdát laikovi velice odtažité – třeba:
- Jakou roli hraje v imunitním systému membránový protein zvaný PRR7, jehož struktura je skoro úplně stejná u člověka a myši (což je dost vyjímečné a zpravidla to znamená, že je to molekula velmi důležitá, jejíž každý kousek je nepostradatelný a tak se během evoluce nemohl změnit).
- Které imunitní receptory využívají ve svých signalizačních drahách další námi objevené proteiny nazvané TRAP-2, LST1/A, Nvl nebo LIME.
- Proč je v buňkách tzv. zárodečných center lymfatických uzlin a v některých nádorech tisíckrát víc proteinu PAG (který jsme před 8 lety objevili), než v jiných sousedních buňkách.

Ale možná podobně odtažitě znějí pro laiky i problematiky badatelů, kteří získali v uplynulých letech třeba i Nobelovy ceny (viz výše - ne že bych se s nimi chtěl srovnávat...).

Snad trochu srozumitelnější může být to, že naše výsledky (ve spolupráci se zahraničními laboratořemi) pomohly objasnit mechanismus onemocnění zvaného theilerióza (zde), navrhnout způsoby lepší diagnózy některých nádorů (zde, zde),

Možná bych ještě podotkl, že některé vedlejší produkty našeho základního výzkumu (hlavně tzv. monoklonální protilátky) mají i docela zajímavý komerční potenciál – dobře prosperující biotechnologická firma Exbio, která vznikla před 15 lety z tzv. Realizační jednotky našeho ústavu, má ve svém katalogu několik desítek produktů vyvinutých původně v naší laboratoři (na zvídavé dotazy předem odpovídám, že ve firmě nemám žádnou účast, bohužel...).

A nakonec bych ve vší skromnosti uvedl, že jsem byl např. spoluautorem (spolu se skutečnou „hvězdou“ světové biologie, Janem Kleinem) mezinárodní učebnice imunologie, která je dodnes snad v každé důležité vědecké knihovně na světě (J.Klein, V.Hořejší: Immunology, 2nd Edition. Blackwell Science, Oxford 1997, 721 p.); bohužel pokrok jde v imunologii (a v celé moderní biologii) tak rychle, že dnes je tato kniha už velmi zastaralá a chtělo by to napsat úplně přepracované nové vydání...

* * * * *

Doufám, že jsem tedy aspoň trochu zodpověděl otázky pana Suchánka? Pokud ne, rád doplním příště.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Sraffa napsal(a):

Bravo!
06. 09. 2008 | 15:17

Kritik napsal(a):

Pěkný článek!

Nicméně, pane profesore, nikdo z myslících lidí nezpochybňuje práci vědců na jakémkoliv stupni výzkumu a vývoje. Pokud ano, tak to se v něm jen projevuje pozůstatek demagogie předchozích let, kdy označení "inteligent" patřilo mezi nádavky. Každý soudný člověk musí uznat právě tak práci ženy v domácnosti, jako práci dřevorubce, nebo práci vědce hloubajícího nad chemickou strukturou ovlivňující procesy v buňkách.

Je však také pravdou, že každá práce člověka je svým způsobem marná, tedy i práce výzkumníka. To je předurčení dané člověku od pradávna:
[Genesis 17-19] "... Kvůli tobě nechť je země prokleta; po celý svůj život z ní budeš jíst v trápení. Vydá ti jenom trní a hloží a budeš jíst polní byliny.
V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš.

Kdo se domnívá, že si život jenom "užije", velmi se spletl v tom, co ho čeká.
06. 09. 2008 | 15:57

im napsal(a):

Mmmm, co odpoví pan Suchánek?? Vše má předestřeno ve velmi srozumitelné a pochopitelné formě, zajímavé nejen pro něj, ale i pro další čtenáře.

Autorovi dík!
06. 09. 2008 | 16:03

Čochtan napsal(a):

Ve vědě je to trochu jako v křižovce. Chcete poznat tajemku, ale nejdřív se musíte potýkat se spoustou otázek kolem tajemky. V přírodě holt všechno souvisí (více či méně) se vším.
To ale moc lidí nechápe.
Dobrý článek pane profesore.
06. 09. 2008 | 16:11

noctem napsal(a):

Pane Hořejší, skutečnost, že lidé znají daleko méně skutečných vědců, než by odpovídalo jejich významu, je sotva překvapující. S panem Čapkem "duch poznávací není pan profesor, který z katedry káže žákům, co si mají myslet, ale muž, skloněný nad zkumavkou nebo textem a hledající nějaké poznání" (snad si to pamatuju dobře).
Proto je známější každý nýmand -třeba klimatolog.
06. 09. 2008 | 16:12

Pepa Řepa napsal(a):

Pane Hořejší,
musím se pana Suchánka zastat. Vy vědci, jste divný patroni.Nějak vám uniklo, že žijeme v 21. století.Nevím, kdo vám dělá promo, ale je s váma dost nuda, řekl bych.

Proč neuděláte po nějakém vědeckém kongresu v hotelu Praha genetické mecheche na pokoji? Proč si pár slečen nepozvete?
Máte vůbec milenku? Kolik máte voňavek? Milan jich má plnou skříň.Proč neohlásíte čas od času přestup z jednoho ústavu do druhého? Že byste tam nic nového nevymyslel? To je přece úplně jedno.Milan góla taky nedá a prolez už celou Evropu.

Proč nenafotíte nějaký kalendář? Vědci v rouše Adamově.Neříkejte, že by to Saudek nevzal,má dluhy kam se podívá, k prachům se nedostane.Neříkejte, že by o kalendář, na kterém byste dělali oživlý nudistický obraz jako od Marolda, nebyl zájem?

Jakou máte kabelku? Nakupujete u Bosse? Viděl vás někdo na golfu? Máte aspoň Porsche nebo Lamborghini? Co Rolexky, nejsou loňský model? Ženil jste se na zámku jako Ivetka? Dělali vám svědky exekutoři?

Proč nenecháte propagovat membránové rafty Mádla s tím druhým kokotkem? Třeba na Váhu nebo na Hronu, aby vás to tolik nestálo.

Obávám se, že jste nějak zaspali dobu. Chybí vám šťáva! Zkuste toho z Diag Human.
06. 09. 2008 | 16:16

tata napsal(a):

pane Hořejší

Myslím že ten pan se zesměšnil sám,velmi poučny članek,děkuji za vaš čas ktery ste věnoval naší nevědomosti.Je vidět že i negativa někdy přinesou pozitiva.To je natom životě krasné.
06. 09. 2008 | 16:23

tata napsal(a):

pane Pepa Řepa

Až sem se zalek zahy sem pochopil dobré,velice dobré.
06. 09. 2008 | 16:25

Luba napsal(a):

Pane řediteli,
zdá se, že už, i díky Vám, víme o myších takřka všechno.

Možná,
že bychom se ale měli zaměřit spíše na Člověka a to, čím se od ostatních živočichů liší.

Dokud se budete jen nimrat v buňce a nebudete brát v potaz poznatky jiných oborů v rámci transdisciplinární spolupráce, budete se stále podobat oněm příslovečným ušlechtilým tahounům s klapkami na očích.

Ale,
možná se mýlím, a tato myšlenka se šíří i v řadách fundamentálních imunologistů :)
06. 09. 2008 | 16:27

jK napsal(a):

Pane Hořejší, díky za poučný článek o věcech které většině z nás jsou vzdálené. I tak jsem si to velice rád přečetl. Nenechte se otrávit nějakým Suchánkem nebo jemu podobnými pologramoty.
06. 09. 2008 | 16:48

suchánek napsal(a):

co na to suchánek?

suchánek se náramně baví.
pan hořejší totiž MOC DOBŘE ví, vůči kterému hořejšímu se suchánek vymezuje. A ROZHODNĚ TO NENÍ HOŘEJŠÍ VĚDEC.

suchánek NIKDY nezpochybnil vědeckou práci hořejšího. to, že ji nezpochybnil z důvodu naprosté nevědomosti je podružné.

suchánek dokonce NIKDY nezpochybnil práci vědců, a to ani v nejmenším.

suchánek je skutečně mírumilovný tvor, ze svých tisíců příspěvků na blozích aktuálně jsou zde uvedeny cca 4. slovo DEBILITA a BLIL by možná bylo dobré doplnit o slovo HNIDA (tak jsem počastoval jednoho neuvěřitelně nechutného antisemitu) - a seznam mých "silných" výrazů bude kompletní.

nezlobím se na vás, pane hořejší, ani v nejmenším. kdybych si onu zkrácenou rešerši výroků vytržených z kontextu přečetl o někom jiném, taky bych ho s největší pravděpodobností zařadil mezi ubožáky. nezlobím se proto, že ta dehonestace mé osoby byla brilantní (pravděpodobně pracná) a dotažená do úspěšného výsledku. což ostatně potvrzuje pan tata a anonym jK. na ně se z výše uvedeného nezlobím už vůbec. mohl bych kontrovat útržky z vašich blogů nebo komunikace, ale neudělám to.

nebýt tedy toho popularizačního entrée s mou osobou, článku opravdu nelze nic vyčíst a děkuji vám za něj. bude mi chvilku trvat, než projdu všechny odkazy a budu ho muset pravděpodobně číst několikrát, ale už jsem se rozhodl, že to udělám.

mám na vás, pane hořejší, jednu otázku. dopředu uvádím, že není provokativní, ale zcela upřímná. vědecké týmy jsou velmi specializované. rozumím tomu tak, že nad nimi NEMŮŽE být žádný arbitr. jak přesně funguje váš nadřízený? jaké jsou kritéria pro hodnocení "efektivity" vědců. zjednodušeně: existuje vůbec někdo, kdo tu práci je schopen relevantně zhodnotit?

a ještě jednu: kdo je vlastně zadavatelem vaší práce? jak vzniká zadání?

to jsou mé otázky týkající se vědy. pro jistotu opakuji, nejsou útočně konfrontační, ale naprosto mírové.

hezký den všem i vám

honza suchánek
06. 09. 2008 | 17:42

Luba napsal(a):

Pane Suchánku,
trochu Vám závidím, že pan ředitel Hořejší zvýšil citací Vašeho autorského textu Váš impact factor :)
06. 09. 2008 | 18:34

Selen napsal(a):

Pane Hořejší - zdá se Vám, že i v dnešní době je Nobelova cena jakýmsi svatým grálem vědce? Sám připouštíte, že doba unikátní velkoobjevů je pryč. Průlomy jako učinili Watson a Crick, které neměly z hlediska udělení ceny konkurenci, už nenastávají. Mám pocit, že v současnosti je Nobelova cena (jako ostatně téměř vše) udělena jednomu ze stovek podobně úspěšných na základě zákulisních dohod, politických zájmů a osobních známostí. Řekl bych, že už neplní svojí funkci jak na poli vědeckotechnickém, tak na literárním, a v oblasti míru se z ní už dávno stala jen trapnost.

Ještě bych dodal: podle výsledků, které jste zvěřejnil, patříte mezi českou vědeeckou elitu, a všichni si Vás za Vaši práci jistě vážíme. Výtky (přisprostlé) se ale vázaly určitě k Vašim politickým rozborům. V tom směru musím souhlasit, že většina z nich připomíná spíš politickou agitaci "v žoldu jedné strany", chybí jim vtip a nadhled pana J.Havla nebo břitkost a mnohem širší záběr M.Zeleného (kterého Vaše tlusté čáry asi docela nadzvihly). Není kontroverze jako kontroverze, a kde je jí příliš, tam to spíš škodí.
06. 09. 2008 | 18:43

Čochtan napsal(a):

Nedávno jsem viděl seznam židovských nositelů Nobelovy ceny. Nevím už přesně, ale bylo jich hodně přes sto.
Není to počtem srovnatelný národ s Čechy ?
06. 09. 2008 | 19:34

vaclavhorejsi napsal(a):

suchánek:

Dekuji za pochvalu, ja se na vas take nijak nezlobim - jen si myslim, ze ty sproste vyrazy jsou proste zbytecne...

Pokud jde o vase otazky (existuje vůbec někdo, kdo tu práci je schopen relevantně zhodnotit? kdo je vlastně zadavatelem vaší práce? jak vzniká zadání?) - jsou to otazky velmi dulezite. Zodpovim je trochu podrobneji v pristim clanku za tyden.
...
06. 09. 2008 | 19:39

vaclavhorejsi napsal(a):

Selen:

Ano, v soucasnosti je "peloton" vaznych kandidatu na Nobelovu cenu velky a je to tak trochu "loterie"; tech, kteri by si to zaslouzili je nejmene 10x tolik, nez kolik jich to dostane.
Prakticky pokazde si to ti, kteri to dostanou, skutecne zaslouzi (stejne dobre by si to ale zaslouzilo 10 jinych).

...
06. 09. 2008 | 19:45

vaclavhorejsi napsal(a):

Čochtan:

Dokonce 176, coz je 23% vsech nobelistu. (http://www.jinfo.org/Nobel_...)

To je skoro stonasobek svetoveho prumeru (pocitame/li, ze Zidu je celkem na svete asi 15 mil.).
Clovek si skutecne rika, ze na tom "vyvoleny narod" neco bude...

Zajimavy je take nasledujici (trochu zastaraly) prehled:
http://www.iqcomparisonsite...
Ceskoslovensko na cestnem 27. miste!
Kdyz se vezmou i nasi byvali spoluobcane nemecke narodnosti, tak je to jeste lepsi:
http://en.wikipedia.org/wik...
...
06. 09. 2008 | 20:04

Vlado Soos napsal(a):

Výborně pane profesore! Je nesmírně užitečné psát o vědě právě takhle!

A taky o navazujících oblastech. Mně se rozhodně líbí víc než o politice. Ale to je možná jenom můj názor. ;-) A hulváty si nevšímejte, třeba za to opravdu nemohou a časem se zklidní…
06. 09. 2008 | 20:08

Čochtan napsal(a):

Pane profesore,
díky za ty linky. Máte recht na "vyvoleném národě" asi opravdu něco bude. Ale 27. místo opravdu není špatné, nemůžeme si přivlastnit alespoň kousek Einsteina ? :-)) Žil přece nějakou tu chvíli v Praze !
Viděl jsem i tabulku arabský laureatů. Byl mezi nimi i Camus, :-)), přesto mi stačily prsty.
06. 09. 2008 | 20:34

Pocestny napsal(a):

Pane Hořejší, na svém hrišti jste první liga. Velmi názorné, těším se na pokračování. Ještě kdybyste "přeskločil oborové mantinely, tohle bylo o biologii, potažmo imunologii, jakpak si asi vedou ostatní disciplíny? Je biologie "vlajková loď", nebo tu máme podobnou situaci i ve více oborech?

Čochtan to hezky nakousl, priority se dnešním lobotomikům sdělují tak, jak on napsal. Osel je skvělý, ale klacsický volič čili PP (průměrný přizdis.)potřebuje podobný booster imaginace, jakým je kulervoucí serie amerických velkofilmů o statečných vědcích, kteří zabrání katastrofě.

Chápu, že tahle materie holt jedince trochu uráží, ale doba je taková. Jinak budou médii pouze prolétat skandály jako Pincův nebo Budilův.
Oba osobně znám a dodnes nevím, čemu mám věřit. Každý dobrý PR je naprostá vulgarizace, jinak to "masově nefunguje". Takhle možná přesvědčíte Suchánka, ale ne ty, kteří radši než pro budget na základní výzkum horují pro dotované stravenky.
Přeji hodně tvůrčího úsilí, tohle téma za něj stojí rozhodně víc, než "příhody z natáčení".
06. 09. 2008 | 21:34

Pocestny napsal(a):

Pane Stejskal, já tuším, že pan Hořejší by nic nenamítal, ale je to vaše pravomoc, tak to směřuji na vás.

Nezdá se vám, že když takhle pan Hořejší někoho "vyvolá", měl by dotyčný mít právo na reakci v širším rozsahu, než poskytuje glosář. Ono se v daném rozsahu těžko reaguje, pokud je seznam "hříchů" glosátora delší než krátký, je těžko to replikovat.
Dále, pokud někdo z nás "pod čarou" bloggera natolik zaujme (čti vytočí) natolik, že je jmenován dokonce v headline, měl byste mu tuto možnost nabídnout.

P.s. dopředu se zavazuji, že toto nepoužiji, pokud vás to trochu uklidní.

Jinak blogger by měl čelit svému "džinovi" pokud ho takto vyvolá z láhve, do které mnoho lidí nekouká.
06. 09. 2008 | 21:47

Luba napsal(a):

Skutečně nevím, proč považujete za potřebné zdůrazňovat, kdo z významných vědců patří mezi Židy?

Co Vás k tomu vede?

Budeme se dále dělit, kromě pravičistů, leváků a liberálů ještě na bělo, černo, žlutohubé, nebo na rovno, plocho a skobonosé?

Jaké je kritérium židovství?
Pokud si dobře vzpomínám, židovství si může nárokovat pouze ten člověk, jehož matka je Židovka.
Židovství se dědí po mateřské linii, jako mitochondrie? :)

Nebo jde o náboženství?

I když se za tímto řazením mohou skrývat různé motivace, v každém případě je frekvence významných postav historie a kultury skutečně pozoruhodná.

Domnívám se, že za tímto faktem stojí staletí perzekucí a pronásledování tohoto národa, který vedl jeho příslušníky k legitimnímu vzdoru v podobě výjimečné pracovitosti, hladu po vzdělání a dosažení maximálního společenského uplatnění.

Většinovou společností byli po staletí tlačeni na její samý okraj, a z pozic outsiderů pak byli silně motivováni ke šplhu vzhůru.

Nebo je to tím, že dle svého datování žijí již v pátém (šestém?) tisíciletí?

Za pozoruhodné naopak považuji, že pan ředitel Hořejší považoval v den výročí Holokaustu za potřebné kritizovat politiku šestimiliónového židovského státu Izrael, obklopeného desítkami miliónů nepřátel, hnaných hlavní ideou, zahnat Izraelce do moře.

To považuji přinejmenším za necitlivé.

Pan Hořejší se pak nemůže divit, že ho po takovém vyjádření, jaké tehdy předvedl, mnozí obviňují z antisemitismu.
06. 09. 2008 | 21:52

grőssling napsal(a):

Pěkné počtení.
Pane profesore,
podle řebříčku CIA - The World Factbook je pořadí států ( 228 hodnocených v roce 2007 ) v ukazateli roční hrubý domácí produkt na obyvatele u zajímavých zemí například :
1. Katar 80 900 USD
8. USA 48 800 "
11.Irsko 43 100 "
19.Rakousko 38 400 "
30.Německo 34 200 "
34.Evr.unie 32 300 "
52.Česko 24 200 "
59.Slovensko 20 300 "
63.Maďarsko 19 000 "
71.Polsko 16 300 "
76.Rusko 14 700 "
99.Srbsko 10 400 "
133. ČLR 5 300 "
143. Gruzie 4 700 "
188. Kosovo 1 800 "
229. Zimbabwe 200 "

Existuje podobný řebříček v počtu objevů a citací z vědeckého výzkumu v přepočtu na počet obyvatel ? Kdesi jsem četl, že zejména Maďarsku ( z našich sousedů )se daří jak získávat peníze na výzkum, tak ve výsledcích. Přitom hospodářství jim už dlouhá léta stagnuje ?
06. 09. 2008 | 21:59

Luba napsal(a):

Fakt,
že Maďarsko má sedm nositelů Nobelovek a my máme jen dva, z nichž jeden je poeta, přičítám tomu, že naši soudruzi decimovali intelektuální elitu svého národa daleko důsledněji, než soudruzi maďarští.

Skutečně,
sovětský slon byl naším vzorem, a naši kovaní si toho slona posovětštili na mamuta.
Je známo, že soudruh Husák líbal Brežněva ze všech vazalů nejvášnivěji.
06. 09. 2008 | 22:19

prirodovedec napsal(a):

grossling: Projdete si prosim drivejsi texty Municha a Zlatusky, vcetne diskusi. Pokud to nenajdete, dam priste odkazy.

Je tam i to, po cem volate - myslim u Municha, nicmene dovedne zkresleno (neodpovida obvyklym kvalitam autora). Myslim, ze Munich volil prepocet IF vysledku v tzv. WoS na jednoho obyvatele misto, aby volil prepocet na korigovane (srovnatelne) prostredky na vedu, pripadne na pocet vyzkumniku. Jemu vyslo zaostavani za Svedskem, Nizozemim a Rakouskem, pri tech odlisnych ukazatelich (zohlednujicich dle mne vynalozene zdroje a existujici kapacity) jsme zaostavali pouze za Nizozemim (znalci by rekli pochopitelne).

Jine srovnani dle tzv. citovanosti uvadi jako "dle OECD nadprumerne" obory (je tam zohlednena ruzna citovanost v oborech - udaje 2x a 5x uvadene prof. Horejsim si nedovoluji bez pohledu do pramenu, ktere nemam po ruce, napadnout, ale povazuji je spise za znacne "fuzzy" :) ) v CR obory technicke, slabe podprumerne matematicke a fyzikalni, a dale pak uz je odstupnovane ten "nas zbytek" vcetne jinak zase pres citace spickove vnimanych CR oboru bio-medi-chem ... spolecenske vedy. Munich je vidi jeste kriticteji nez obvykle ja ... :)

Jedna se dle mne samozrejme o zjednodusena a politicky motivovana srovnani, dle mne spise pro novinare a "tupce" (omlouvam se). Jejich politicke sledovani a pouzivani pri financovani pak pripomina planovani medaili za sociku a zrejme se jej v CR vice dockate.

Vhodnejsi by asi bylo respektovat rozdily mezi obory. Zajimave o tom pise prof.Zlatuska (bezesporu informaticky vychylene, ale to dle mne dela > 90% vedcu, pokud prijde na mezioborova srovnani).

Obecne na uvedenych blozich jsou zmineny ruzne ukazatele pouzivane zejmena uredniky MSMT v posledni dobe, aby se podle nich prokazala tzv. nekvalita nasich VS, AV a vedy a jejich zaostavani za svetem a zduvodnila se tak potreba prislusnych reforem (tzv. zakony 130 a 111).

V principu se da rici, ze vetsina uvedenych zebricku a srovnani je velmi obtizne obhajitelna (viz napr. statisticke rozbory v casopise Scientometrics, citace poslednich praci statistiku prof. Zlatuskou aj.), ale pouziva se az detinsky nadsene i v komunite vedcu. Kdyz prihledneme k tomu, ze vedci by meli mit i jiste poneti o zpracovani dat je to ponekud usmevne. Nicmene, bez ohledu na odbornost, ruznym, dle mne dosti nesmyslnym, agregujicim charakteristikam vedci i nadsene veri (Shanghai ranking univerzit, TIMS ranking, IF casopisu, ...).

Nicmene to lze brat za jiste prvni, byt dovnitr komunity orientovane, patologicke, projevy toho, po cem volal Cochtan a co tak vtipne zvyraznil Pocestny.

Podotykam, ze V.H. uvedl charakteristiky, ktere jsou pro jeho obor a radu prirodnich ved k hodnoceni zakladniho vyzkumu bezne.

Jsem ale rad, ze pan kolega suchanek (byt neni zrejme vyse nadsen), vyrazne prispel k tomu, ze pan profesor se po davnem vtipnem textu pokusil o "naznak popularizace" a dle diskuse ZAUJAL. Mozna ho to bude inspirovat do budoucnosti.

Opakuji ze dle meho nazoru i vyrazny pokles "vedeckeho publikacniho vykonu" za cenu vyrazneho narustu popularizacnich snah by pomohl nasi vede, a pak i nasi spolecnosti vice, nez politicke blogy s nasimi diskusemi a vynechany vykon by se nasobne vratil v budoucnosti.

Treba se uz za to, ze popularizace je pro novinare, vedci uz tolik schovavat nebudou ...

PANE SUCHANKU, za sebe VAM DEKUJI (vim, ze Vas uvedeny vycet tri slov je temer :) uplny - jeste bych tak tipl jedno).
06. 09. 2008 | 22:44

prirodovedec napsal(a):

Luba: Mohu se zdvorile zeptat, jaky je Vas obor? A co vite o vede, Nobelovych cenach, ...?

Minimalne Vase usuzovani jevi se mi ponekud vzdelanim v oblasti logickeho usuzovani nedotcene (zda se mi, ze ne zcela zvladate tzv. indukci neboli usuzovani z jednotliveho na obecne, coz se mi jevi v kontextu dnesniho textu autora jako ponekud prilis do oci bijici ...).

Jinak doporucuji si upresnit pocty - "Madari uz vedi" :). Pokud Vam to bude pripadat zabavne takto naturalizovat, podotkl bych, ze zminene ceny dostavaji osobnosti, nikoliv staty a nejlepsi veda a kultura je celosvetova ...:

http://www.webenetics.com/h...
06. 09. 2008 | 22:54

wiki napsal(a):

Pan profesor ve svém příspěvku "nejvýznamnějších nebo mediálně nejznámějších" vědců jmenuje vesměs vědce spíše "starší". Ti proto byli NUTNĚ aspoň v části své vědecké kariéry negativně ovlivněni nepříznivými faktory v článku rovněž diskutovanými.

Šlo by proto jmenovat i někomo mladšího, výše uvedenými efekty "postiženého" méně? Určitě ano. Z "nepražáků" mě napadají třeba tito:

J. Šponer (rekněme biofyzik, významně publikuje od roku 1995, původně ve dvojici s prof. Hobzou, nyní samostatně na Biofyzikálním ústavu AV v Brně)
citace: 6.375; h = 44; nejcit. publikace: 415x

J. Friml (chemik/botanik, resp. rostlinný fyziolog, významně publikuje od roku 2002, aktuálně šéf vlastní skupiny v Ghentu v Belgii s malým úvazkem na MU Brno)
citace: 3.255; h = 26; nejcit. publikace: 299x

A jedna perlička stran "nepříznivých faktorů" na závěr: Dle příspěvku kolegy Hocka zde na blogu nebyl J. Šponer (jako hlavní řešitel, resp. samostatný žadatel) až doposud NIKDY úspěšný v soutěžích o grant u Grantové Agentury ČR...
06. 09. 2008 | 23:29

Frante napsal(a):

Luba:

Kriterium židovství je relativní. Podmínka židovská matka byla pro ortodoxní stoupence židovské víry. Na seznamu židů jako je tento:
http://jinfo.org/
jsou za židy považováni ti, co mají alespoň jednoho židovského rodiče. Podle nacistů byl žid ten kdo měl židovského předka i vzdáleného (přesně nevím jak moc -do třetího kolena?). V historii měli židé vlastní kulturu, náboženství, jazyk , písmo ... Dnes je většina židů rozptýlena po světě a přijali kulturu své země a ani fyzicky se příliš neliší např. od Evropanů. Takže mi není moc jasné na základě čeho bude možné v budoucnu určit židovskou příslušnost a vůbec mám pocit že slovo "žid" přestává mít jasné vymezení. Možná mne někdo poučí ...
07. 09. 2008 | 04:12

Luba napsal(a):

přírodovědče,
na logické indukci je nepříjemné, že můžete z věrohodně vypadajících premis získat jejich zobecněním nesprávné závěry.
Což se Vám evidentně daří.

Co vlastně kritizujete?
O jaký obecně platný závěr Vám jde?

Princip indukce není schopen odolávat naší omezené schopnosti racionálního poznání.

Poznání nevzniká pouhou akumulací pozorování, ale metodou pokus-omyl a eliminací chyb - tedy zamítáním teorií, které se ukázaly jako neživotné a zavádějící.

Obranou proti přirozené lidské tendenci neustále si něco potvrzovat je tzv. negativní rozum - neustálé zpochybňování obecně přijímaných "pravd".

Názorová pluralita a kritická konfrontace myšlenek jsou hlavní zbraně před dogmatismem ve vědě i společnosti.

Pan Hořejší tu už po několikáté potvrzuje, že je logickým pozitivistou, a že ani dogmatizmus mu není nikterak cizí.

Přílišné zobecňování naší vlastní zkušenosti je důkazem naší stupidity, nikoli racionality.

Takový pan Klaus, například, montuje své pojetí ekonomie do všeho, a je tak v přímém rozporu s autoritami, kterými se zaštiťuje.

Například, nezbytným předpokladem Hayekova liberalismu je morálka a odpovědnost. Ovšem, to se panu Klausovi do jeho konstrukce světa a vztahů nehodí, tak to jednoduše vynechal.
Není divu, že je pan Klaus mezi zločinci populární.

Myslím si, že je nám třeba otevřenějšího přístupu ve všech oblastech našeho konání.
07. 09. 2008 | 06:52

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Luba:
Nechť se diskutuje o čemkoliv, je třeba zkritizovat V. Klause.
Ostatně soudím, že Václav klaus musí být zničen.
:)
07. 09. 2008 | 09:43

vaclavhorejsi napsal(a):

wiki:

Dekuji, ano, existuje rada vynikajicich mladsich kolegu, kteri jak doufam dorostou pred svou padesatkou do tech zcela svetove spickovych vysin.
Nektera z techto jmen uvedu v pokracovani pristi tyden; zde jsem zamerne uvedl jen jmena "znama" - existuje pomerne dost mene napadnych mladsich lidi, kteri maji ty scientometricke parametry lepsi nez nekteri z tech "znamych" - coz je dobre, a hlavne by se to melo vedet...

grőssling:

Je pravda, ze Madari (aspon ve mne blizkych oborech) maji vyrazne vyssi vedeckou produktivitu a jsou vyrazne uspesnejsi nez Cesi v ziskavani mezinarodnich grantu (a bylo tomu tak v poslednich cca 20 letech vzdy). A to presto, ze jejich domaci financovani je horsi nez nase.
Vysvetluji si to tim, ze pred rokem 89 meli nesrovnatelne lepsi moznosti jezdit ven a spolupracovat se zahranicnimi laboratoremi, VCETNE MADARSKYCH EMIGRANTU - to u nas bylo povazovano za trestny cin...).

Luba:

S temi Zidy (jejich definici) mate pravdu; ja jsem jen reagoval na Cochtana...
Mam stejny nazor jako vy na to, proc lide zidovskeho puvodu prakticky vsude tvori intelektualni elitu. Je to obdivuhodne...

Pokud jde o ty madarske nobelisty, "opravdoveho" maji myslim jen jednoho (A.Szent-Gyorgyi), ostatni (celkem 9) jsou emigranti, kteri sve ocenene prace udelali jinde nez v Madarsku.
My mame "opravdove" dva (J.Heyrovsky, J.Seifert); podle mista puvodu jeste dalsi 3 (manzele Coriovi, B.von Suttner).

..
07. 09. 2008 | 09:45

Luba napsal(a):

přírodověče,
jen malý příklad:

Možná Vám něco říká slovo "devitalizace".
Jde o chirurgickou léčbu pacientů, stižených nádorovým onemocněním.

Podvázáním cév, vyživujících onen solidní tumor a ponecháním nádoru "in situ" dojde k tomu, že imunitní systém rozpozná nádorovou tkáň jako cizorodou a zničí primární nádor, včetně metastáz.

Problém je v tom, že jde o metodu, která je v příkrém rozporu s panujícím chirurgickým paradigmatem:
To, co je v těle zhoubně bující je třeba odstranit,
a:
Nekrotizující tkáň vede neodvratně k celkové sepsi a zániku organismu.

A to přes všechny empirické důkazy, které při uplatnění tzv. negativního rozumu a metodické skepse, platnost tohoto
paradigmatu ruší.

Zde platí Kuhnův poznatek, že věda je mnohem více panujícím koncensem a zacyklením vzájemně se podporujících skupin, usilujících o prestiž a profit, a že o pravdu jde až ve druhé řadě.

Popírání efektu devitalizace je důkazem iracionality ve vědě a výzkumu.

A námitkou proti uplatňování logické indukce, která může vést k potvrzování našich omylů.

Před naší iracionalitou nás může chránit jen Popperova metoda deduktivně-falzifikační, zjednodušeně řečeno - metoda pokusu a omylu, kdy nesledujeme potvrzování našich teoretických konstrukcí, ale jejich vyvrácení.

Jediný empirický důkaz, který je se zavedeným pravidlem v rozporu, platnost tohoto pravidla kompletně ruší.

Ovšem,
ctít pravdu mnohdy znamená být outsiderem a nedosáhnou na granty a prebendy, o ředitelské funkci ani nemluvě.

Něco o devitalizaci a angažování se pana ředitele Hořejšího v této problematice:

http://www.devitalizace.euw...

http://zdravi.doktorka.cz/p...
http://zpravy.idnes.cz/veda...

http://www.vesmir.cz/clanek...
07. 09. 2008 | 09:56

Luba napsal(a):

Pane profesore,
kdysi jste kritizoval to, že odborná lékařská veřejnost Fortýnovu metodu devitalizace kompletně odsuzuje jako nesmyslnou.

Když došlo k "pokusům na lidech", vždy byli vybráni pacienti "v posledním tažení", u nichž byl imunitní systém zdevastován natolik, že tato metoda prostě fungovat nemohla.

Domnívám se, že by bylo dobré ponechat volbu metody, jakou bude léčen, na rozhodnutí informovaného (nikoli jednostranně!) pacienta.

Pacient je autonomní bytostí, která má právo o sobě a svém těle rozhodovat.
Vycházejme z toho, že hippokratovská přísaha byla vysoce humánní v době antiky, která byla společností otrokářskou, a mezi pacienty byly i tyto "živoucí nástroje".

Doba se změnila, ale pacient je stále brán jako nesvéprávná bytost pod kuratelou lékaře.

Pacient již není otrokem, kterého je třeba chránit před svévolí jeho pána, který měl právo svého otroka zabít, jestliže by jeho léčba byla příliš drahá.

Pacient má mít právo vybrat si, kým bude léčen a jakou metodou.
Pacient pak musí být za svou volbu odpovědný, stejně jako lékař, který zase ručí za správnou aplikaci zvoleného postupu.

Současná onkologická léčba je hodně trýznivá, zdlouhavá a více-méně neúspěšná, s řadou úspěšných výjimek.
Samozřejmě - lékaři to vidí jinak, protože úspěch má pro ně mnohem větší cenu a "kongresovou kvalitu", než neúspěch.

Jaký je tedy Váš názor na etiku v medicíně a autonomii pacienta?

Díky!
07. 09. 2008 | 10:17

vaclavhorejsi napsal(a):

Luba:

Moc to sem sice nepatri, ale presto:

Byl jsem pro to, aby se ta metoda pokud mozno solidne vyzkousela. Myslim (ale nejsem onkolog), ze ty klinicke testy, ktere se delaly, nebyly sice mozna optimalne provedene, ale presto dopadly v zasade negativne.
Jsem presvedcen (podobne jako skutecni a nezpochybnitelni onkologicti odbornici, jako napr. prof. Vorlicek), ze tato metoda je pro klinicke pouziti nevhodna.
Nemohu s vami souhlasit, ze soucasna onkologicka lecba je v zasade neuspesna - za poslednich 20 let byl obrovsky pokrok (pomaly, nenapadny, kazdorocne o par procent), jak vam rekne kazdy onkolog. Uspesna je dnes lecba cca 50 % nadoru, ktere byvaly nelecitelne.
V takove situaci je obtizne testovat nejakou riskantni novou metodu (presto se to v opravnenych pripadech a za presne stanovenych podminek dela).

Lekar nemuze byt nucen poskytovat odborne nekvalifikovanemu pacientovi na jeho prani "lecbu", o jejiz ucinnosti neni presvedcen (nebo dokonce o jejich NEucinnosti je presvedcen).
Pacient by ale samozrejme mel mit pravo lecbu odmitnout (na zaklade dukladne informovanosti).
Je ovsem absurdni, aby pacient rozhodoval o metode, kterou bude lecen... (a lekar nesl zodpovednost za vysledek).

Ale opravdu nejsem vdodny pro tyto diskuse - jsem stejne jako vy neodbornik-nelekar...

..
07. 09. 2008 | 10:31

Luba napsal(a):

Pane profesore,
léčitelné je naprosto vše.
Vyléčitelné jen něco.

Kvalita života dnešních onkologických pacientů je možná mizernější, než dřív, protože přežívají o dost déle a jejich zavedená léčba je neskutečně drahá.

Onkologičtí pacienti jsou dnes pacienti chroničtí - zaručený dloudobý zdroj příjmů onkologa.

Při zavedení jednoduché, rychlé, levné a časné devitalizace by řada z nich mohla být zbavena svých potíží rychleji a zbylo by více prostředků na akutní medicínu.
07. 09. 2008 | 10:53

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane pocestný,

pan Suchánek tuto možnost má (a už ji i několikrát využil). Stejně tak jako každý ze zdejších diskutujících (a mnoho ji již též využila ;-) Viz http://blog.aktualne.centru...

Přeji všem hezký zbytek víkendu.

Libor Stejskal
07. 09. 2008 | 11:05

prirodovedec napsal(a):

Luba: Jako celkem absurdni mi pripadalo Vase:

"Fakt,že Maďarsko má sedm nositelů Nobelovek a my máme jen dva, z nichž jeden je poeta, přičítám tomu, že naši soudruzi decimovali intelektuální elitu svého národa daleko důsledněji, než soudruzi maďarští."

Nesedi Vam dle mne pocty viz V.H. Jiste byl vyznamny vliv moznosti/nemoznosti zahranicnich kontaktu, viz V.H. Pokud bychom rozdily v jedne, byt renomovane, ankete (muj pohled), povazovali za statisticky vyznamne, pak dle mne vyznamnou roli hraje i dvousetlety vyssi zajem nasich talentu o jine nenobelisticke aplikovane napr. technicke obory nez v Madarsku a dalsi vlivy. Dle mne byste mel spsie zvazit, zda se nasi talentovani jedinci napr. nerealizovali v jinych oborech.

Proto jsem napsal, ze zjednodusujete. Predpokladal jsem, ze to Vase vyjadreni oznacite za vtip. Pokud ne, jiste mi ale pak vysvetlite odkud se (z toho prokazaneho upadku) vzali ti starsi rusti/sovetsti profesori, kteri se v rade oboru uspesne premnozili na zapadnich univerzitach. Nebudte prosim obcas tak barvotiskove propagandisticky a seznamte se s problematikou hloubeji.

"Například, nezbytným předpokladem Hayekova liberalismu je morálka a odpovědnost." Osobne si spise myslim, ze nezbytnym predpokladem sirsiho uznani neoliberalismu je netvarit se, ze vyresim vse ve vsech oborech a navic metodami klasiku, a take nemit tak dogmaticke a nesnasenlive zastance.

K devitalizaci Vam dal pohled V.H., ja mozna vice nez on vnimam potrebu nadeje pacienta. Jenze ten pacient by pak mel znat nejen novinarske pribehy uspechu, ale vsechny informace, nadeje i pochybnosti, kritiky. Mit k dispozici veskera data. Pak podepsat revers, najit toho, kdo to kvuli nemu riskne (svoji praxi, karieru ...) a nest dusledky ...

Vite, ja vidim prilis casto rozdil (napr. i zde pri vylevech pro/proti Gruzii) mezi informacemi, moznosti je rozebirat ze vsech stran zcela neuprosne a na druhe strane propagandou v nejlepsich tradicich nasich novinaru. A pripada mi, ze podobne se deje v oblasti leceni: Nemocni si zaslouzi hluboky soucit a pomoc (ne velka slova, nadeji za cenu zamlceneho zvyseni rizika, kseftovani s nezalosti, ... ) stejne jako vsichni trpici valkou. Nu a "propaganda" valecniku, lecitelu i lekaru musi byt neustale podrobovana detailnimu rozboru. Chapu, ale, ze jsou jedinci, kteri "mysli jinak" a ustalena a staletimi zduvodnena a zdokonalena pravidla argumentace chapou jako zastarala, ktera oni musi ozivit.

Zkratka pouzil jste dle mne zvlastni zjednodusene vyhodnoceni, zvolil dobry politicky priklad, mate tedy nadeji, ze treba zavedete novou logiku diky priznivcum, ktere sice oslovi predevsim ten priklad, ale jiste takto progresivne budou uvazovat i jindy.
07. 09. 2008 | 11:12

prirodovedec napsal(a):

stejskal: Drive slibenou tiradu rozboru, poznamek, otazek mate ode mne u posledniho Zeleneho (bez Vasich refrenu :) ). Zase se ozvu bud za tyden, ci dva a zkusim najit cas zase na nakouknuti - tak se snazte :). Doufam, ze se Vam vylet vydaril a dari.
07. 09. 2008 | 11:17

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Luba:
"A to přes všechny empirické důkazy" Nebyly potvrzeny.
"léčitelné je naprosto vše.
Vyléčitelné jen něco."
A nyní stačí pouze(!) sdělit, jak.
Jak prosté!
07. 09. 2008 | 11:52

ctenar napsal(a):

Pan Horejsi predvadi neco, cemu se rika bullshit. (1) Zakladni problem je, ze neznam jedineho "reditele" ktery bloguje a to jsem osobne v instituci kde je nekolik vedcu s Nobel cenou. (2) Veda se nikde nehodnoti tak, jak V.H. popoisuje, tedy "po cesku"; (3) Vse okolo "ceske vedy" je nastaveno tak, aby to vyhovalo pouze urcitym skupinam.
07. 09. 2008 | 15:31

Ferda napsal(a):

Pane profesore, výborný článek, no, jako vaše všechny. Dík.
k Pepa Řepa: Velmi hezké.
07. 09. 2008 | 16:23

gyps napsal(a):

Pane profesore, kvantifikace má své opodstatnění, ale nejspíš se to s ní přehání, resp. se na ní klade větší důraz, než je relevantní. Přesnost a jasnost jsou cenné a potřebné, avšak jestliže na líci pomyslné mince je rigorózní exaktnost, na rubu (možná až) pedantická polopatičnost (řeč je o extrémech). Systematik vyžaduje strukturu a jednoznačnost, intuitiv zvládá potýkání se s chaosem, nejednoznačností a neurčitostí apod.

Pozn. č. 1: Když už tady byl odkaz na Židy, jistě víte, že písmenka židovské abecedy, řekněme "alefbethy", mají svou číselnou hodnotu. A pak je tu kabala, Zóhar atd. Jestli zde, vedle jiného nehraje roli právě i tato etnokulturní judaistická tradice, jak velmi podnětná a plodná, tak mající (jako všechno) své limity. - Např. v ekonomii jako by zmizely "velké problémy" (typu trh ano, trh ne apod.). Ale oni nezmizely, jsou tu stále, ale téměř nikdo (i z těch, co by na případně možná měli) nehodlá riskovat kariéru, neboť by to byla téměř jistá akademická sebevražda /Proč honit ty holuby po střechách, že?/. (Konečně to přiznávají i lidé typu "chigaských es" /Petzman!/, ale konají, jak konají).

Pozn. č. 2: Schopnost pracovat přesně s pojmy (ta exaktnost!) /přinejmenším s určitým typem symbolů - např. psaný jazyk jakožto smysluplné kombinace symbolů/ vyžaduje určité schopnosti...

Čím dál kritičtější je totiž otázka, lze-li ještě mezi ultraspecializovanými vědci nacházet skutečné myslitele (problém ale je, že dnešní filosofové jsou taktéž obvykle specialisty) - jestli se spíš nejedná o (se vší úctou) intelektuální řemeslo (budiž, se zlatým dnem), sem tam tak trochu "business administration", jakož i svéráznou formu sportu (kvalifikace "na /co nejprestižnější/ turnaje", body v "ATP").

Myslitel "dešifruje" a "šifruje", ale nakonec je to především syntetik, spíše myslící intuitiv než systematický analytik

Je zajímavé, že živá myslitelská a dodnes inspirující superesa 19. století byla nezřídka gramotná i ve více než 20 jazycích (nemluvím o specializovaných lingvistech). Nejde zdaleka o pouhé instrumentarium. Ono proniknutí do dalšího jazyka se zajímavě odráží na mentálním motoru (a přirozeně již nějaký základní instalovaný výkon předpokládá), což jistě potvrdí každý, kdo "šel přes deset". Dneska máme specialisty na mezinárodní vztahy (z euromerické civilizace) s profesurou, světovým renomé, kteří neumějí ani španělsky (tedy jeden z "našich", tj. snadněji naučitelných jazyků). (I ten formálně nedostudovaný, nobelovkou netknutý L. N. Tolstoj měl svou knihovnu třicetijazyčnou /určitě ne ze snobských důvodů/.)

Pozn. č. 3: Odkaz na stránky srovnávající IQ... Pravá pastva pro (nekonstruktivní)feministky. :-) Některé věci jako by bylo zákázáno zkoumat. To už však nezavání jen kariérní sebevraždou. To víte, třeba právě Jensen /mezi autory podkladů/ měl dost potíže (ale to šlo o rasy). A starý Watson, když už také byla o něm řeč...
07. 09. 2008 | 16:54

pěčorka napsal(a):

To,že nádorová problematika je složitá -o tom nenípochyb.Také ovšem nikdo nepovažuje za plus,že se finalizace praktickým výsledkem nedaří narozdíl třeba od mikroelektroniky.
Neobelova instituce je soukromá,protomůže dát svou cenu komu uzná za vhodné.tedy není v principu vyloučeno,že i někdy podřadnému výsledku.
Ale hlavníorázka výdystojíasi v tom ,zda má každý jít ve směru udržovaném renomovanými vědci nebo se najdejedna jediná hlava,která to vezme z jiného koncea vyřeší třeba překvapivě jinak. Vzpomeňte na matematiku,kde se vždy vyplácelo jít za uznáním ve stopách velkých obrů.A když inženýr v praxi má o jeden faktor v modelu potřebně více užnikdy v tédokonalématematice nenajde potřebný hotový výsledek.
07. 09. 2008 | 17:33

D.M. napsal(a):

Ale pane Horejsi, co je to za histerii? Pamatuji si na debatu jisteho inzenyrka, kdyz jeste nebyl tzv. profesurek)m tehdy ministr fiancni (Vaclav Klaus) s prof. Bicakem z MFF. Klaus tehdy rikal, ze nema smysl v Cesku pestovat jakoukoliv vedu - vsechny patenty si prece koupime, jsme maly na vytvroeniu vlastni vedecke elity - jedine, co bychom mohli delat, je popularizovat vyzkumy nekoho jineho, jako to dela (slovy Vaclava Klause) Jiri Grygar.
Kdyz neco takoveho rekne nekdo, jako prof. doc. Ing. Vaclav Klaus, CSc. Dr.h.c (34x), tak ET TO proste PRAVDA, o ktere se nediskutuje. Vzdyt Vaclav Klaus ma pres 30 cestnych dochtoratu napr. i z Uzbekistanu (mate jich snad vic?). On je nasim nejvetsim ekonomem, klimatologem, architektem, filmovym kritikem atd. - proste nase svetluska na konci cerneho tunelu tmarstvi takovych "inteligentu" jako jste vy, kteri hamizne ujidaji ze spolecneho krajice, ktery svou pricinlivou rukou vytvorili pracujici (nyni danovy poplatnici, jak spravne pisete)!!
07. 09. 2008 | 18:07

Ivan napsal(a):

Pane profesore, je milé, že bojujete a dík. Z pohledu druhého Vás obdivuji, protože, řepa roste sama a není vzdělatelná. Je těžko najít v demokracii, lidí vašich intelrktuálních kvalit, by řepu okopávali. To bylo v číně za kulturní revoluce a v jiných totalitách. Ze společenského pohledu, řepu okopává opět řepa a je to její společenské poslání a vždy bude vykládat, že kdyby dělal něco jiného, že konal by to lépe než Ti určení, kteří se tam dostali jednak pílí vlastní a jednak taky nadáním. Chci říci, že s některými jedinci je dikuze těžká, oni totiž neví ci ví.
07. 09. 2008 | 18:41

Karel Mueller napsal(a):

Hezký podvečer pane profesore,
na téma vědy v ČR, jejích problmů a financování jsme měli už několik debat a tak se omezím na jen na jeden pojem a to na to, co je vědecká práce.
To není zdaleka tak jednoduchá otázka, jak by se mohlo zdát. Jak ji odlišit od toho, co bychom mohli snad nazvat technický servis (nebo vývoj)?
Nejspíš bychom odpověděli, že má obsahovat originální myšlenky a samozřejmě být přínosná.
A hned bychom mohli začít debatou nad onou "originalitou". Základy všech vědeckých disciplín byly už položeny, včetně metodických postupů. Jen opravdu málo prací by vyhovělo požadavku originality, naprostou většinu vědeckých pracích by jste musel převést do technického servisu (můžeme ho též nazvat vývojem). Často prací velmi přínosných a cenných. Prostě používají postupy, které byly již dávno vymyšleny.
Druhá věc je otázka přínosnosti. Tu obvykle nelze v některých teoretických oborech vůbec odhadnout, čítankovým příkladem je dnešní teoretická fyzika. Pokud je teorie strun nesprávná, tak je naprostá většina vědeckých prací z posledních desetiletí bezcenná, či spíš může sloužit jako obohacení matematiky s využitím nejasným (alespoň v současné době).
Dnešní vědci nemají asi ani možnost podat výkony, které by měly srovnatelné dopady v porovnání se zakladateli současné teoretické fyziky. A v ostatních oboech to nejspíš bude podobné.

Myslím, že dnešní věda je většinou mezioborová a jede podle trochu jiných pravidel, než v minulosti. Dříve věda vyžadovala úzkého specialistu zaměřeného na velmi úzký výsek. Dnes bude spíš vyžadovat značně široký mezioborový rozhled a analýzu informací. Dotažení do konce případných nápadů bude spíš úkol pro tým než jednotlivce.
07. 09. 2008 | 18:44

Jiraak napsal(a):

Pane Hořejší, nerad bych jakkoli snižoval význam vaší práce, ale roli membránového proteinu PRR7 v imunitním systému skutečně nelze přehlédnout. Je mizivá. O to větší roli však hraje v bezdrátovém trasportu hmoty na velkou vzdálenost. Nahradíte-li kmenový svazek proteinové struktury svazkem VAN1, získáte také skvělou vanilkovou příchuť.
O imunitních receptorech využívaných v signalizačních drahách dalších vámi objevených proteinů nazvaných TRAP-2, LST1/A, Nvl nebo LIME bychom mohli také konverzovat do nekonečna, nepředpokládám však, že bychom se dobrali stejného výsledku. Avšak za použití fázového urychlovače antihmoty lze dosáhnout velmi zajímavých výsledků.
Doufám, že mé rady využijete, a nebudete jako suchar trvat na náročné a dlouhé vědecké práci. S pozdravem a poděkováním za nádherný blog (s ruměncem ve tváři, způsobeném neznalostí většiny uvedených jmen) se loučím. J. Novák
07. 09. 2008 | 19:07

Jiraak napsal(a):

Pepa Řepa: onehdá kulisáci z Pod Palmovky (je jich 12) nechali nafotit novoroční kalendář vlastních aktů pro své divadlo.. Veliký úspěch.. Ale to jen tak pro zajímavost.
07. 09. 2008 | 19:22

vlk napsal(a):

Pane profesore,

váš blog je velmi zajímavý, dobrý a poučný a přečetl jsme si jej skutečně s gustem.

Ale nemohu s ezbavit dojmu, že jste se opět nechal zatlačit k sebeobhajobě. Byť širší. Je to o celé vědecké základně , ale také o vás. Což považuji za chybu. Ať napíšete cokoliv, nezmění to na Vašem obrazu zde naprosto nic. Ti , kteří Vás čtou rádi a více méně s Vámi souhlasí, budou upevněni ve svém přesvědčení. Ti, kteří s Vámi mají problém si už najdou důvod, proč ho mít i nadále.

Kdybych byl tušil, že se chystáte reagovat na Suchánka / vůbec není z těch zprava nejhorší/, byl bych Vám a si poradil, aby jste speciálně pro něj porovnal úspěšnost vědy s fotbalem.Resp. vědců s fotbalisty. Takhle Suchánek bud e mít problém. Bude muset procházet linky, srovnávat, přemýlet a vůbec. U fotbalu by to měl jednodušší. O ten s e zajímá soustavně, řekl bych.
Myslím, že konkurence ve vědě,bude nepochybně stejná, jako u fotbalistů celého světa, dostat se do špičkových klubů.
Což je něco jako dostat Nobelovu cenu.
Těch prvotřídních, dlouhodobě ,je jen pár. Real, Barca,AC a Inter Milán, Juve, Arsenal,Liverpool, Manchester U. a Chelsea.
Máme asi ak 100 tisíc fotbalistů. Kolik že s ejich dostalo do těchhle klubů. Ze současných jsou tam, tuším čtyři. Z bývalých myslím že tři další.
A to se bavíme o sportu,kde tečou velké peníze, který dělají jen ti, co ho dělat chtějí a kde nikoho nelimitují ani podmínky, přístroje, nepřízeň a vybíravost prestižních časopisů......Kdo umí a je nějak vidět, j e prostě koupen.

Řekl bych, že úspěšnost českých fotbalistů je dost zásadně nižší než úspěšnost českých vědců. O trvalém přínosu jedněch a druhých, netřeba hovořit.
Suchánek s e pustil na tenký led. Že nezná žádného českého vědce nepřekvapuje,jak píše Pepa Řepa máte skutečně mizerné PR. NA rozdíl od fotbalu.
Klidně přiznám, že na tom nejsem , s informovaností o vědě, nijak zásadně lépe než Suchánek.

Může být , že je to /také/ naše chyba. Ale protože Vy na rozdíl od fotbalistů, každoročně potřebujete zlomit držitele klíčů, aby nasypali alespoň nutné minimum zlaťáků, skutečně byste asi měli v tomto směru něco dělat.
Díky za blog.
07. 09. 2008 | 19:22

Jiří Tůma napsal(a):

Mezinárodní matematická unie vydala v červnu tohoto roku podrobné pojednání o hodnocení vědeckých výsledků na základě databáze citačních údajů. Lze je nalézt na
http://www.mathunion.org/fi... .
07. 09. 2008 | 20:17

Zuzana napsal(a):

Moc děkuju na článek, pane profesore, vytisknu si ho a dám ho přečíst tátovi, který neustále kritizuje, že "dnešní vědci nic pořádného nevymyslí, jo Fleming, to byl frajer". Taky jsem dělala přírodovědu, ale nic jsem nevyzkoumala, nejmíň nové léky, tak dělám aspoň provádění klinických studií v jedné farmafirmě;-) Držím palce, vymyslete něco pořádného proti lupénce;-)
07. 09. 2008 | 20:44

prirodovedec napsal(a):

Jiri Tuma: Dekuji za pripomenuti odkazu, zde dle mne poprve citovany v cervnu/cervenci prof. Zlatuskou.

Precist Vami odkazovany text lze doporucit kazdemu, kdo se zajima o ruzne zebricky vedcu a veri jim. Nektere pasaze jsou dle mne skolou, jak jasne argumentovat, napr.:

"In his article, Hirsch also claims that one can use the h‐index to compare two scientists: "I argue that two individuals with similar h are comparable in terms of their overall scientific impact, even if their total number of papers or their total number of citations is very different. Conversely, that between two individuals (of the same scientific age) with similar number of total papers or of total citation count and very different h‐value, the one with the higher h is likely to be the more accomplished scientist." [Hirsch 2005, p. 1] These assertions appear to be refuted by common sense. (Think of two scientists, each with 10 papers with 10 citations, but one with an additional 90 papers with 9 citations each; or suppose one has exactly 10 papers of 10 citations and the other exactly 10 papers of 100 each. Would anyone think them equivalent?) Hirsch extols the virtues of the h‐index by claiming that "h is preferable to other single‐number criteria commonly used to evaluate scientific output of a researcher…"[Hirsch 2005, p. 1], but he neither defines "preferable" nor explains why one wants to find "single‐number criteria." While there has been some criticism of this approach, there has been little serious analysis ...

Pokusy popsat statisticky soubor (zde udaju o vedcich) par jednotlivymi ciselnymi charakteristikami (bez ohledu na znalost rozdeleni, ze ktereho je provaden vyber) bohuzel pripomina usili o zkonstruovani perpetuum mobile.

Nicmene je to celkem zabavne, doba a novinari ruznym zebrickum preji ...
07. 09. 2008 | 20:45

Václav napsal(a):

Vážený pane profesore,
opomněl jste světoznámý Ústav pro výzkum totalitních režimů.Jistě vážný adept na Nobelovu cenu.
07. 09. 2008 | 20:46

vaclavhorejsi napsal(a):

prirodovedec:

Ruznymi absurdnimi extrapolacemi muzete shazovat skoro cokoli, jakekoli zpusoby hodnoceni a srovnavani (a dospet k zaveru, ze nejlepsi je nepokouset se semikvantitativne srovnavat nic, vsichni jsou skveli a svetovi, nejdulezitejsi je obratne mluvit a dobre vypadat v televizi...).
Dobre je take trvat na "peer review" jako jedinem objektivnim zpusobu hodnoceni vedecke kvality a produktivity. nejlepe to funguje, kdyz ta hodnotici komise je slozena z kamaradu...

Existuje ovsem (v ramci urciteho oboru) nepopiratelna a zcela evidentni korelace mezi vysokou citovanosti, h-indexem, a podobnymi scientometrickymi ukazateli, a "vyznamem" urciteho vedce pocitovaneho jeho odbornymi kolegy "intuitivne" - a vyjadrovaneho napr. ruznymi prestiznimi cenami.
Mluvim ted o "velkych" oborech jako chemie, fyzika, biologie.
U nekterych oboru se tato scientometrie tolik neosvedcuje (protoze jsou tam nejake atypicke publikacni a citacni zvyklosti, pracuje tam maly pocet vedcu, atd).

At ziji impaktove faktory, h-indexy, citacni indexy... ;-)

..
07. 09. 2008 | 21:16

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane přírodovědče,

výlet byl skvělý, díky za optání. Žitavu a okolí mohu vřele všem doporučit. Zejména s dětmi.

Do Vaší polemiky s panem pocestným pod posledním blogem pana profesora Zeleného se zapojovat nemíním. Myslím, že na to stačí vcelku bez problémů sám. Prakticky vše, co k tématu mohu dodat, jsem zde již napsal.

Těším se na nějaké originálnější téma. Třeba něco o našich poněkud rozdílných přístupech k debatě. Ostatně už jsme to tu tak trochu nakousli, že?

Ad refrén: "Refrény písní, dokonce i veselých popěvků, mají týž účel jako chorus v řecké tragedii. Smiřuje lidi s bohy. Propojuje jeden konkrétní příběh s vesmírem a filosofií obyčejných věcí." Gilbert Keith Chesterton, Refrén, 1911 ;-) ;-) ;-)

Libor Stejskal
07. 09. 2008 | 23:01

prirodovedec napsal(a):

V.H.: Zrejme se nechapeme presne. Pokusim se byt srozumitelny:

K prvnimu odstavci: Shazovat je mozne cokoliv i kritiku zebricku. :) Ja nechci hodnoceni zrusit, ale chci, aby se o nem co nejvice vedelo (pro i proti) a aby bylo co nejvice dostupnych informaci a dat ... proc? Viz i dalsi odstavec.

Co se tyka per review naprosty souhlas. Nicmene byl jsem pred par mesici na zajimavem seminari, kde kolegove statistici ukazovali, co vse se da vytahat z dat napr. o rozhodovani o projektech o publikacich atd. (jak odhadnout mozne zajmy hodnotitelu a tvurcu kriterii, jak zkusit rozpoznat povestna citacni bratrstva o kterych se hovori a nikdo je nevidel, jak rozeznat pripadne vedecke klany, ktere soutezi az tak, ze se temer necituji, identifikace triku v chovani vydavatelu nekterych casopisu s cilem nevyseni IF, rozdilne citacni zvyklosti oboru ...). Bylo to velmi zabavne - a tak to bylo i mineno - ale misty az ohromujici (asi jako kdyz po letech zacaly vychazet nektere utajene prace z oblasti sifrovani), co dnes lze kombinaci statistiky, teorie grafu a pristupu computer science dosahnout. Skoro jako na vecirku CIA :) s dobre zvolenymi priklady ... :) Cili at ziji charakteristiky a at je co nejvice informaci. Clovek by skoro chtel byt statistikem, zatuchle znalosti mezioboroveho informatika uz nestaci ...

Prectete si prosim odkazovane namitky statistiku - odhaduji, z Vasich textu napr. ve Vesmiru, ze Vam jsou vetsinove zname (text leccos shrnuje). Zkuste se na to divat, jako na pohled odborniku IPCC panelu :) a nebudte hned srsaty jako VK, kdyz si je cetl. :))

S posledni Vasi vetou souhlasim, protoze to je idealni potrava pro statistiky, kteri pak potrebuji i informatiky, umoznuje to publikovat publikace o hodnoceni publikaci ... psat o nesmyslnosti zebricku ... Cili at ziji!

U Vaseho predposledniho odstavce bych pouziti slova "korelace", ktere dle mne ma nepochybny statisticky vyznam, bud doplnil odkaz, jak a co bylo vyhodnocovano nebo bych je nahradil slovem "souvislost" a slova "nepopiratelna", "evidentni" pri neuplnem vyctu ukazatelu ponekud relativizoval nebo pojal statisticky (puziti slova "vetsinou" aj).

Pripoustim, ze o uvedenych oborech mate jiste lepsi informace, a tedy az na vyjimky mate pravdu. Problemy vidim v nasledujicim:

Dle mne mnohe vedce zajima spise poznani a reseny problem a mene jiz zebricky. Domnivam se, ze to plati i pro Vas.

Zebricky dle mne vytvareji falesnou realitu a v podstate nahrazuji tu dle mne (a par dalsich) nedostatecnou propagaci a popularizaci. Tim nemyslim hezky mluvit a dobre vypadat v TV (nebo psat zajimave blogy :) ).

Zebricky a ceny jsou dle mne tedy druhotne a odvozene a casto vysledkem prace bud uredniku nebo vedcu nestatistiku, kteri radi normuji pohledem sveho oboru obory jine.

Jak jsem psal - dobre se o zebriccich pise (novinari, ctenari ...). Je asi zrejme, ze vedci nejsou zadni vyjimecni svetci, ale potrebuji projekty, byt uznavani druhymi, videt sve jmeno nekde vpredu - citit se oceneni nejen rodinou, par spolupracovniky a kolegy v zahranici ... zebricky temto ucelum dobre slouzi.

Pro mne je problemem z meho pohledu dosti statisticky diletantske zachazeni i od renomovanych vedcu (nemyslim Vas) s temito zebricky. Nekdy mne desi, jak lide, kteri maji i zkusenosti se statistikou (alespon podle toho, ze jejich tymy zpracovavaji mereni statisticky) dle mne nechapou, co uvedena data rikaji a co lze z nich vyvodit a co ne a proc.

Proto jsem vypichl tu osvetu, kterou vypichl pan kolega Tuma a drive zde citoval prof.Z.

Vetsinou nechapu, ze k tomu tak pristupuji lide, kteri by podobny postup ve sve odborne praci dle mne nikdy nemohli zvolit, protoze by byl dle mne neprofesionalni.

Je skoda, ze rade z nich ani pomerne tupe statisticke nakladani s uvedenymi zebrickovymi informacemi od uredniku a novinaru tolik nevadi (pokud nejsou hodne na vysi (Vy jste u VZ tehdy reagoval prikladne) nebo se sami neciti poskozeni).

Proto se domnivam, ze zpristupnit veskere dostupne informace je idealni. Fragmenty dle mne zkresluji.

Vy ty moje pochybovacne komentare k uvedenym charakteristikam chapete jako jejich naproste odmitani, ale to je omyl. Jak jsem psal, jejich existenci povazuji za cennou.

Ja chci, aby se k nim pristupovalo stejne profesionalne, jako kdyz se "dela veda".

Chystate se napsat clanek a v nem uvest mlade a schopne.

Z Vaseho vyctu pouzitych charakteristik a jejich vlastnosti je dle mne pravdepodobne, ze tam z principu nemohou byt zastoupeny nektere obory, mozna se tam objevi tak jeden fyzik, zrejme zadny matematik, zadny informatik, nikdo ze spolecenskych ved, nemluve o technickych oborech.

Ja Vam to ale nezazlivam a myslim si, ze to bude vynikajici, pokud budete propagovat vice Vas obor a obory blizke.
07. 09. 2008 | 23:04

prirodovedec napsal(a):

stejskal: Dekuji za informace. Z radosti nad ctenim Vas se ted dopustim toho, co je mi jinde vytykano a prenesu informace z jine diskuse sem.

Pan Pocestny si svym typickym zpusobem bezesporu s diskusi poradil. Mate pravdu. Velice mne svym pristupem tam potesil. Asi to ale nebylo dle jeho glos vzajemne. Ja se ale opravdu snazil peclive jeho text uchopit a pochopit - jak jsem Vam i slibil (takze za to muzete Vy, ale to Vy prece vite :) ).

K Vasemu tematu tykajiciho se pristupu k debate jsem tam pochopil nejen princip "vodopadoviteho kazani", ale i princip pouziti "obrazu" a "extremniho pojeti" a hned jsem je vyzkousel (fungovalo to) a doplnil tim slibovanou techniku "otazek a pitvani" a tradicni "jak se do lesa vola ...".

Trosku to sice vazlo na tom, ze se temer nikomu z nas nepodarilo (celkem prekvapive :), ze) ani se pokusit odpovedet na nejakou otazku kolegy v diskusi, ale jinak skvele. :)

Nicmene jsem velice rad, ze jsem navic pochopil (zrejme "naprosto presne") rozdil ve vnimani pojmu "naprosto presne" mezi mnou, Vami a i vztah Pocestneho k presnosti.

Rovnez jsem poznal, ze nekdo muze hlasat, ze s nim nelze tak zjednodusenym lobotomistickym zpusobem diskutovat (minen muj zpusob) a chapat slozita obrazna vyjadreni (chybne vnimana jako nepresna), kdyz druhy (dle neho) neprostudoval jeho pul metraku zdroju.

Nicmene jeho informace o Thomasu Mannovi v koncentracnim tabore mne vedou k jiste nejistote ohledne kvality pripadneho vstrebani zmineneho pul metraku zdroju.

Kdyz jste zminoval: "Těším se na nějaké originálnější téma. Třeba něco o našich poněkud rozdílných přístupech k debatě. Ostatně už jsme to tu tak trochu nakousli, že?"

tak se chci zeptat: Prekousl jsem to ted dostatecne? Opet si vsimnete, ze jsem mel na mysli Vase prani. :) S ohledem na to, ze dalsi delsi vstup budu moci mit nejdrive za tyden a spise jej planuji za dva tak doufam, ze tu ted pripadne reakce zvladnete za mne Vy. Pirpoustim, ze mnou napsane si moznou odpoved zada, ale je take mozne, ze spoludiskutujici mne ted predci svoji velkorysou povznesenosti. Jste pro to vzit to ted za mne? :)

Jinak ten Vas velice kvalitni text z 9.8. mam stale na mysli - vstrebavam mesic prace nasich novinaru, abych dokazal reagovat strucneji, nez jindy. Doufam, ze se do vanoc reakce dockate ... :)
07. 09. 2008 | 23:30

suchánek napsal(a):

suchánek se vrátil z aktivně prožitého víkendu a jen přišel zkontrolovat svou nečekaně nabytou popularitu. a suchánek je velmi mile překvapen, že o suchánka tu tak ňák nejde.

pocestný: chci vás jen ujistit, že pokud bych cítil jakoukoliv potřebu se vůči prezentovanému vymezit způsobem delším, než tím nahoře v diskuzi, určitě bych to udělal. necítím. zdejší blogy jsou pro mě zábavou a zmáčknutím toho červeného křížku v okně exploreru opuštím tento prostor zcela. že bych si vybudoval nějaký komplex a nosil ho v sobě delší dobu je naprosto vyloučeno. v překladu: reakci ZA TÝDEN ode mě rozhodně nečekejte :-)

prirodovedec: předvedl jsem vám efektivní cestu realizace zadání. není tedy zač, rád jsem to pro vás udělal. příště zkuste sám :-)

a nakonec zlatá perla zdejší diskuze, všeobjímající kmet a věčný brouk pytlík. toho prostě vynechat nemůžu. vlku, jen jeden postřeh. není nutné se ke každému blogu vyjádřit a odentrovat příspěvek do diskuze. a to dokonce ani tehdy, pokud jde o blog sympatizanta. skoro bych se vsadil, že někdo zfalšoval váš nick. páč něco tak slabého jsem snad od vás ještě nečetl. a že jsem těch slabostí už četl :-) jděte do sebe chlape, jste z formy (btw: fotbal nenávidím).

jinak je to definitivně má poslední reakce zde, přeji zdejšímu panoptiku řádnou porci zábavy a na jiných blozích se 100pro setkáme.
07. 09. 2008 | 23:56

KVS napsal(a):

Vážený pane profesore, a to jste debatoval a bral v úvahu ještě navíc pouze přírodní vědy, tedy to, co by se dalo označit za "hard sciences". Co si můj otec užívá celoživotně, když se snaží vysvětlit, že je potřeba regionálního základního výzkumu v oboru dějin umění, to bych nepřáala ani nejhoršímu nepříteli. Nacopak jsou společenské vědy?? Neměřitelné, údajně neověřitelné... no budiž, ta čsština, musíme vědět, jak psát, no budiž, ta sociologie, aby nám změřila účinnost reklam, ale třeba taková právní věda, nehovoře o právní teorii, to je pane shit! Áaaaaach jo. Zdravím a děkuji za krásný článek, KVS
08. 09. 2008 | 06:45

student napsal(a):

To KVS, moc pěkný příspěvek,píšete mi z duše.
Můžete snad uvést nějaký významný přínos právní vědy ?
Pokud ano, dokážete, že už dávno před jeho zveřejněním, to nevěděla velká část neprávníků ?
Například, když poslanec Langer vystudoval práva, tak se mu s velkou slávou podařilo prosadit zákon, dle kterého se za znásilnění nepovažuje
už jenom vaginální styk, ale patří tam i jiné formy násilně vynuceného sexuálního uspokojení. Ten původní špatný zákon platil 150 let. Co po tu dobu dělala právní "věda" ?
08. 09. 2008 | 07:37

Al Jouda napsal(a):

Souhlasím s tím, že je problematické zadat vědci nějaký konkretní objev a žádat po něm, aby ho v termínu uskutečnil. Jednou v historii se to ale už povedlo. Bylo to v případě využití řetězové nukleární reakce k sestrojení bomby. Američané dali dohromady tým vědců, uzavřeli ho v Los Alamos a za několik měsíců byla bomba na světě.
Podle mého názoru by se takto mělo postupovat alespoň v případě objevu zdroje energie, který by nahradil uhlovodíky nyní nutné pro pohon automobilových motorů. To by byla rána pro všechny vyděračské ropné magnáty světa !
08. 09. 2008 | 10:24

bigjirka napsal(a):

Klárko, já bych společenské vědy ani moc mezi Sciences neřadil... asi jsou to spíše Arts.

má nejneoblíbenější "věda" je poblitkologie a její oudové.
08. 09. 2008 | 10:24

bigjirka napsal(a):

Joudo, já myslím, že to už nebyla věda, ale technika. Co se týče aut, je k dispozici vodík. Není k dispozici zatím primární zdroj energie - s fúzí je to zatím bída.
08. 09. 2008 | 10:27

Hugo napsal(a):

BJ
jasne ze to byla veda, treba takove rezonancni hladiny ...

Jouda
ne tak docela. Krome Los Alamos byly i dalsi skupiny - treba Naval Research Lab. ta dala dohromady termalni difuzi. Dnes je to nepouzitelne, nezapomente, ze prevazna cast Los Alamos byli cizinci vyhnani z Evropy. Bez tech by to davali americani horko tezko dohromady.
08. 09. 2008 | 12:17

pěčorka napsal(a):

Opravdu bych nechtěl,aby si teď někdo myslel,že někomu fandím.Ale jsou to otázky "na tělo" Václavu Hořejšímu.I k vědecké etice.Není tomu tak dávno co americké sci-časopisy publikovaly story o US vědecké pracovnici,téměř laureátce NC,která se jevila ala "Lepešinská".Rusové měli tyto špatné zkušenosti s Lepešinskou,jarovizací a vůbec "velkými teoretiky" o půl století ve své vědě dříve,tudíž by mohli už mít imunitní sytém-filtr publikací.Zkoušeli jste někdy proniknout do ruských časopisů a ocenit tam svůj potenciál-h faktor apod? Podotýkám,že podle Putinova vyjádření dnes pracuje milión ruských vědců na Západě.
08. 09. 2008 | 13:04

Vaclav Horejsi napsal(a):

pěčorka:

Nevim, kterou Rusku "a la Lepesinska" mate na mysli - pokud mi date nejaky odkaz, podivam se na to.

Jinak je pravda, ze spousta ruskych (i ostatnich byvalych sovetskych) vedcu pracuje na zapade a z mnohych se tam staly svetove spicky. Radu z nich znam, jsou skutecne skveli.
Vetsina z nich skutecne plne "rozkvetla" az v te Americe, kdyz dostali dobre podminky.
V Rusku byly podminky pro vedce az donedavna moc spatne, vetsina z nich si musela po vecerech nejak privydelavat, aby vubec prezili (nebo emigrovali; nekteri i do Ceska).
Ted se to tam pry vyrazne zlepsuje.
U nas byla podobna bida skoro az do konce 90. let a teprve pak se to vyrazne zlepsilo.

Ruske casopisy jsou, aspon v oborech, ktere jsou mi blizke, povazovany za podradne. V matematice a teoreticke fyzice je tomu, pokud vim, jinak.

...
08. 09. 2008 | 13:41

pěčorka napsal(a):

Specifikace té ženy nebyla "Ruska",ale "z blíže neurčené asijské země,národnosti",epizoda je z r,1990-byla skutečná,vedla k soudu mezi dvěma ženami,ale přesně ty časopisy neuvedu,leda že si projdete ty nejznámější populárně vědecké americké-možná v Nature,bylo jich vždy spousta.Díky za upřímnou odpověď.Ta je vždy nejmilejší.Nevím nic o dnešní ruské biologii,ledaže bych po mnou uvedeném jejich kriticismu z padesátých let a myslím osobně,že tehdy oprávněnému,od nich čekal více i na jejich domácí půdě v biologii.Ale může to být pouhá extrapolace nic neznamenající.
08. 09. 2008 | 15:09

pěčorka napsal(a):

My tu všichni neděláme vědu,ale bavíme se o sociologii vědy.v této diskusi.Nerad bych,abych na V.Hořejšího zapůsobil dojmem,jakým na mne působí dva jiné příspěvky:že jejich protein PAG skončí také v motanici složitosti celé disciplíny,kterou se zabývají.Nešplhám,ale upřímně říkám,že i když ten fakt zní dost ekologicky (stonásobná koncentrace) i mně laikovi zní jako klíč možná k pochopení něčeho podstataného v nádorech.
Ovšem (nechci tím radit) to znamená probádat celý jeho význam jako faktu,objevit celé ložisko.Rozumí se postupně.
08. 09. 2008 | 16:44

vlk napsal(a):

Suchánkovi

ale ale mládenec intelegentní / a jsitě taky krasavec nevšední/ se nám rozzlobil!! A proč že to jako? No prootže jsme si veřejně dovolil uvažovat nad tím, co bych a si tak tomuhle mudrlantovi odpověděl, být profesorem Hořejším na jeho dost drzý a sprostý útok.
A při tom, aby odpoěvď byla formulována tak, aby ji mládenec inteligentní pochopil, a při tom jsme nebyl tak sprostý a drzý jako on. Takže jsem duěla srovnání na fotbal. O kterém už tady mládenec inteligentní, na čtenářově blogu psal. Jakkoliv nyní trvdí, že jej nenávidí.
A ono s e tonelíbí? A prý slabé. SUchánku, nemohu za to, že jsem to napsal tak abys neměl potíže pochopit.A o mne neměj strach. Já už to nějak zvládnu.Ale díky za projevenou péči.
08. 09. 2008 | 17:08

D.M. napsal(a):

Otazka pro prof. Horejsiho: pane profesore, zevrubnym prostudovanim vaseho zivotopisu jsem zistil, ze jste svoji vedeckou hodnost CSc. ziskal v dobe normalizace. Je dobre znamo, ze v te dobe se bez pozehnani prislusne zakladni organizace KSC nepodrbal ani pes. Byl jste patrne velmi loalni vedecky pracovnik. Natoz, kdyz Vas v 1/2 80. let vyslali do Cambridge - to uz chtelo povoleni UV KSC. Cim jste se KSC tak zalibil (nebo primo upsal).
Mimochodem, nedela vas pan bratr na MFF UK casticovou fyziku? - Slusny rodinny podnik ta "veda" :-)
08. 09. 2008 | 17:19

Vaclav Horejsi napsal(a):

D.M.:

Dekuji za vas rekl bych kadrovacky zajem o moje CV. Odpovedi na vase otazky najdete v jednom z mych predchozich clanku:
http://blog.aktualne.centru...
a take trochu tady:
http://blog.aktualne.centru...

Vedecke tituly ziskali v dobe komunistickeho rezimu samozrejme VSICHNI dnes aktivni vedci starsi cca 45 let. Ti nejstarsi mezi nami je ziskali dokonce v tech nejosklivejsich padesatych letech...
To, jak moc (resp. alespon minimalne) konformni bylo potreba byt, uvadim uprimne ve vyse zminenem clanku.

Ano, muj bratr je profesorem teoreticke fyziky na MFF UK (http://www-ucjf.troja.mff.c...).

...
08. 09. 2008 | 18:09

Ivan Sommer napsal(a):

Duch Lepešinské v imunologii ? VH nezná případ Baltimore ? ?

1986 byl publikován článek z molekulární imunologie, autorka Theresa Immanishi- Kari, spoluautoři David Baltimore (nositel Nobelovy ceny) a D. Weaver. Později 1991 Dr. Margaret O'Toole, podřízená Theresy Immanishi-Karin sdělila, že část údajů byla vymyšlena. David Baltimore své spoluautorství odvolal.
08. 09. 2008 | 19:53

Vaclav Horejsi napsal(a):

Ivan Sommer:

Zna, ale srovnani s Lepesinsou naprosto nesedi.
Nikoli Immanishi-Karin, ale Imanishi-Kari.
Nikoli z asijske zeme, ale z Brazilie.
Po cca 5 letech byla nakonec z obvineni ocistena...

Takze "pěčorka" mel asi na mysli nekoho jineho?

..
08. 09. 2008 | 20:15

Karel Mueller napsal(a):

Pane D.M.,
je příznačné, že Vás zajímá všechno možné, jen ne odborná zdatnost.
Kdyby byl takovýto přístup všeobecný, tak asi planeta dnes neexistuje. Jak by jste kádroval ruské vědce dělající ZHN? Určitě patřili mezi nejprokádrovanější a nejsledovanější, vždyť v jejich hlavách je know how na ohrožení planety.
Při tomto přístupu by nejspíš došli k závěru, že se na to mohou vy...., nechali by se vyvážit zlatem a to ZHN by dnes měli všichni. Nejde jen o vodíkovky, jde i o chemické a biologické zbraně.
08. 09. 2008 | 20:37

Radim Líčeník napsal(a):

Před chvílí nám odbilo devět, kupodivu prší, ostatně jako obvykle, tak jsem si udělal procházku přes dvorek do knihovny. A opravdu! Tvou a Kleinovu Immunology mají v příruční knihovně tady v St. Hugh´s College v Oxfordu dokonce x2:))) Notně ochmatanou, tož by snad zasloužila nové vydání. Pěkný večer.
08. 09. 2008 | 22:23

Ivan Sommer napsal(a):

VH
události případu "Baltimore" se odehrály na území USA, a proto je lze připsat US výzkumu, i když se jednalo o brazilskou občanku. Vývoj kauzy byl krajně nepřehledný. Karin je můj překlep, mm se běžně v tisku uvádělo, v originálním článku je jen jedno m. Pro mně to byla záležitost na okraji odborného zájmu, takže mi nyní trvalo poměrně dlouho, než jsem vydoloval z paměti nějaké fragmenty. Nenapadl mě nikdo jiný, koho by mohl pečorka mínit. Věc vzbudila velký rozruch a polemiku o etice vědy, i ta Lepešinská byla vyvolána ze záhrobí.

Více než vyjádření komisí by mě zajímalo, zda máte povědomi, jestli se podařilo práci reprodukovat, třebaže rok 1986 je pro imunologii téměř starověk.

Spíše mě v té souvislosti napadlo, jak se na autorství v prestižních časopisech projevuje připisování autorit. Přijala by redakce článek bez účasti nositele Nobelovy ceny? Mám dojem, že připisování jmen posvěcených vašnostů je dost rozšířený nešvar. Nějak jsem si jednou uvědomil, že jakýsi profesor s několika stovkami publikací mezi nimi nemá jedinou samostatnu práci, což mi připadlo poněkud divné při vší úctě ke kolektivní spolupráci. Tam tomu říkali publikační kombajn. Jeden něco změřil,tři se připsali a tak se to asi opakovalo stale dokola. Někdy měnili pořadí připisovaných.
09. 09. 2008 | 00:42

Z. Slanina napsal(a):

Vazeny pane kolego,
Narazil jsem na Vas text o jednom z mnoha temat tykajicim se ceske vedy. Jsou temata i jina. Napriklad udavacstvi
prvniho predsedy AVCR. To tema, pokud se zpracuje solidne, rekne o stavu ceske vedy velmi mnoho. Odvazite se to tema otevrit?
(Nemusite se bat, ze bych Vase pripadne nepresnosti neupresnil.) Anebo jinak - mnohokrat jsem nabizel ASAVCR, ze mu na to tema proslovim
prednasku - aboslutne nikdy nebyl zajem. Proc prosloveni teto prednasky nepodporite Vy?
Nebo zasada 'Audiatur et altera pars' v ASAVCR neplati?
V dokonale ucte,
Z. Slanina
09. 09. 2008 | 00:58

Vaclav Horejsi napsal(a):

Radim Líčeník:

Diky Radime za podporu a reklamu! :-)

..
09. 09. 2008 | 07:44

Vaclav Horejsi napsal(a):

Z. Slanina:

Pane kolego,
myslim, ze to je historie uz tak stara, ze by se mela nechat spat, resp. udelat za ni tlustou caru (podobne jako za lustracemi, aktivitami nekterych lidi v predlistopadove KSC, atd).
Ostatne jste s ni verejnost seznamil svym usilovnym psanim vice nez dostatecne.

Konec koncu, muzete pozadat pana Stejskala a napsat to do Ctenarova blogu...

...
09. 09. 2008 | 08:00

Odborna a lidska selhani 1.predsedy AVCR napsal(a):

Vazeny pane kolego,
Jiz nejakych 15 let jsem kdykoliv pripraven prednest prednasku: 'Odborna a lidska selhani prvniho predsedy AVCR'. To je jiste zavazne tema, uz proto, ze za napraveni nekterych z tech odbornych selhani se z Akademie vyhazovalo na hodinu. Tedy slo o styl normalne spojovany s T. D. Lysenkem. Akademie, ktera nedokaze tyto postihy dodnes napravit, se tezko muze oznacovat za reformovanou, etc.
V dokonale ucte,
Z. Slanina
09. 09. 2008 | 08:37

D.M. napsal(a):

Pridavam se k predrecnikovi", ja znam dosud v AV CR cinne lidi, kteri v 50-tych letech primo z prednasek odvadeli (jakozto clenove rudych gard, nebo akcnich vyboru strany) vysokoskolske profesory primo na Pankrac. Pane Horejsi mohu Vam poskytnout i jmena. To je obrazek te reformovane AV CR. Zatimco podvodne "objevy" prof. Zahradnika taktne prechazi.
Dale bych chtel podotknout, ze je v naprostem kontrastu skromnost a pokora vaseho pana bratra (alespon pokud ho znam) a vase nadutost a povysenost!!
09. 09. 2008 | 09:01

Čorba napsal(a):

Pěčorka je na rozdíl ode mne asi ňákej erudovanej inteligent.Ale měl by se naučit přitom aspoň spisovně psát česky.Že nezná ruskou biologii? A co "car" ruské biologie,dvojnásobný nositel NC,fyziolog Pavlov-mu nic neříká? (první NC 1906,druhá za Stalina).Věřím,že po takovém gigantu vyšší nervové činnosti by se špatně publikovalo v ruských žurnálech komukoliv,nejen tak renomované neuroložce, jakou je nesporně MUDr.Syková.
Navíc si myslím,že lidé používali kompas aniž věděli cokoliv o magnetismu.Podobně lze léčit nádory aniž je známe-můj názor.Samozřejmě,nelze je péci,jak by se asi domníval pěčorka.To bychom s nimi upekli i člověka.Ale co třeba inhibitor replikace DNA v nádorové buňce? Co třeba baktérie,které žerou nádory? Vždyť dnes baktérie umí vše a v průmyslu jsou na nich využívány stovky technologií!
09. 09. 2008 | 09:18

buldatra napsal(a):

Pan Suchánek nezná žádné české vědce a já se ptám: „no a co?“

Proč znát vědce? Pro účely procvičování jejich jmen? Proto, abych mohl říci, že jsem ze země, kde žije nějaký konkrétní člověk a ten člověk je vědec? Má to snad vliv na počasí? Má to vliv na nesmrtelnost chrousta?

Mám nevědeckou teorii. Teorii meziušní klapky. Tato klapka se nachází uvnitř lební dutiny a v normálním stavu je v poloze uzavřené. Slova vcházejí do této dutiny dvěma otvory, tedy pravým a levým uchem. Díky uzavřené klapce nemohou dutinou volně procházet a než si najdou cestu ven, majitel dutiny má čas si slova zapamatovat. V případě hrozby, že bude dutina zaplněna slovy a informacemi zbytečnými, klapka se otevře a umožní volný průchod dutinou.
V praxi to vypadá tak, že slovo vstoupí do dutiny jedním uchem a bez odporu pokračuje skrz dutinu druhým uchem ven, aniž by zanechalo nějaké následky. Přičemž klapka je vědomě ovládána majitelem dutiny.

Neumím si ani vzdáleně představit, kolik jmen vědců prošlo mou dutinou a bez odporu pokračovalo na své cestě do dutiny jiné. Nemám to nevědecky zdokumentováno, ale myslím si, že jich bylo hodně.

Koneckonců věda tu není proto, aby byla pyšná na jména. Protože jména nás zajímají až na druhém místě. Nás zajímají výsledky a hlavně, jaký z toho máme užitek, Když to platíme.
Když říkám nás, myslím tím nečesanou nemytou veřejnost.
09. 09. 2008 | 15:42

Ivan Sommer napsal(a):

VH

Od R.Zahradníka, předsedy AV, jsem si vysloužil zákaz vstupu. Z.Slanina můj příběh kdysi zveřejnil na webu, aniž jsme se někdy setkali nebo nějak kontaktovali. Nejednalo se totiž o osobní spor Slanina versus Zahradník, ale o metody předsedy AV. Jen málokdo se tehdy odvážil R.Zahradníkovi oponovat. Proč asi?

V mém případě se jednalo vlastně o jednoduchou záležitost, jejíž podstatu si mohl R.Zahradník (popřípadě sekretářka ?) ověřit jediným telefonátem. On tak ale neučinil a věřil, co mu snaživci referovali. Co si lze pak pomyslet o charakteru takové osoby ? Uvědomuji si, že by možná musel navrhnout odvolání ředitele jednoho chemického ústavu AV. V současnosti to jsou ovšem již jen spekulace. Tehdy jsem musel změnit odbornost a učinit taková opatření, aby se mi R.Zahradník a jeho poskokové nepletli do života. Necítil jsem potřebu odhalovat a napravovat nepravosti světa. Zůstávám však stále pamětníkem „starých časů“, toho se nezbavím. Jen občas se nechám vyprovokovat a poukáži na některé křiklavé nesrovnalosti v údajích, jak jsem nedávno učinil u jedné světové odbornice. S vděčností se obvykle nesetkám.

Vzhledem k tomu, že se mé původní vzdělání blíží oblasti působnosti R.Zahradníka, mohu konstatovat s „přimhouřením“ obou očí, že jeho některé pochybné teorie lze považovat za výsledek přílišné zaujatostí věcí, což se odborníkům stává a nemusí jít zrovna o vynález perpetua mobile. Jsem přesvědčen, že R.Zahradník sice patří k význačným chemikům ČR, avšak jeho metody byly sporné, což jsem si ověřil na vlastní zkušenosti.

Učinit tlustou čáru a nechat záležitost spát lze snad až se všichni pamětníci uloží na ten spánek věčný. Doufám, že to nebude hned tak brzo a že ještě stvoří množství užitečných věcí.Jsem potěšen, že Z.Slanina se stále zabývá vědou.
09. 09. 2008 | 23:40

PROC SE AKADEMIE BOJI PRAVDY napsal(a):

Kdyz se vrcholny akademicky hodnostar dopusti provazane triady:

(i) produkce zcela chybnych koncepci, (ii) udani osobni korespondence (s emigrantem za totality) cloveka, ktery ty chyby nasel a opravil, (iii) sproste pomluveni obeti sveho udani, a nasledny zakaz jejiho pusobeni ve VaV v CR na zaklade tech sprostych zcela smyslenych pomluv,

tak Akademie sama by mela udelat vse proto, aby prednaska o teto provazane triade mohla byt proslovena. Proc se toho vsichni tak boji - vzdyt diskuse je zakladnim prostredkem rozvoje vedy jiz od renesance (do te doby se jeste za pravdu upalovalo)? Predseda Paces zvitezil v akademickych volbach prislibem, ze do Akademie zavede SLUSNOST a ODPOVEDNOST. Zaslal jsem mu TRIATRICET podnetu
(vzdy se specifickym novym argumentem) stran prednasky
'Odborna a lidska selhani prvniho predsedy AVCR'. Neodpovedel mi ani na jeden. V Akademii totiz dodnes nezacaly fungovat zakladni mechanismy, jejichz samozrejma existence se u solidni vedecke instituce automaticky predpoklada. TOTO JE BOHUZEL STALE JESTE ZAKLADNI PRAVDA O SOUCASNE AVCR.
10. 09. 2008 | 02:28

PS k PROC SE AKADEMIE BOJI PRAVDY (Z.S.) napsal(a):

PS: Verim, ze kolega Horejsi bude mit aspon tu odvahu, aby o teto adresne kritice predsedu Pacese, a vubec Akademickou radu informoval. Opravdu to neni houska na krame - je to vazny problem akademicke duveryhodnosti.
Z. Slanina
10. 09. 2008 | 02:33

Vaclav Horejsi napsal(a):

Z.Slanina:

Odkaz na muj blog je na strankach AV (http://press.avcr.cz/ - viz sloupec "Nazory a clanky" vpravo a vim, ze me clanky jsou mnohymi z vedeni AV cteny.

Upozorneni na vase nynejsi komentare jsem V.Pacesovi prave poslal.

Skutecne si myslim, ze jste svuj nazor na tuto kauzu sdelil verejnosti v uplynulych temer 20 letech dostatecne zretelne (tisice dopisu a e-mailu stovkam lidi, internetova prezentace, novinove clanky).
Myslim, ze je velka skoda, ze to mezi vami, byvalymi kolegy, prateli a hlavne skvelymi vedci doslo k takovym smutnym koncum...

...
10. 09. 2008 | 07:42

Pepa Řepa napsal(a):

Pane Hořejší
závěr diskuse mě poněkud znejistil. Mám dojem, že když neznám nějakého význačného vědce, tak jsem zas tak o mnoho nepřišel.
Vztahy zřejmě ideální nejsou.

Ve zprávách jsem viděl, jak pracovníci urychlovače částic propagují svůj přístroj hip-hopem.Zamyslete se nad PR české vědy, jděte s dobou.Ještě je čas k tomu, abyste nějaký svižný taneček s panem Pačesem a paní Ilnerovou natočili.

http://www.youtube.com/watc...

http://stodolnidance.blog.c...
10. 09. 2008 | 20:10

vaclavhorejsi napsal(a):

Pepa Řepa:

Uz neco nacvicujeme...

Pokud jde o ty vztahy mezi vedci - samozrejme jsou skvele, jsme prakticky neco jako andele. Ta zalezitost, na kterou narazi prof. Slanina je naprostou, ale skutecne naprostou vyjimkou...

..
10. 09. 2008 | 21:08

trockista napsal(a):

Soudruzi s "komunistickými pasy v nás" pospěště si! Přece nechcete lidem nabulíkovat,že jste byli lepší než ti,kdo vám ty pasy vydávali tehdy.A tak Dostojevského idiot dosáhne uznání aspoň v zahraničí,když ne doma.Zná prý totiž až příliš dobře slabůstky domácích (viz jeho hodnocení slovníkem světové literatury).
11. 09. 2008 | 09:27

Líný černý pes napsal(a):

to Pepa Řepa :
Akademický hiphop je věc. To snad ať se raději akademici hádají a perou, tak nějak to patří k nesmiřitelným názorům. Pokud se pes neplete, v 19 století v Londýně se jacísi dva badatelé utkali v souboji z důvodů rozdílného názoru, jeden z nich pak musel utéci do Ameriky. Na konci téhož století se báječně hádali v rakouském tisku jiní dva vědci - profesoři, jejda to by si tenkrát pan editor zamazal, vzájemně si vyčetli i výsledky maturitních zkoušek a místo původu. Dneska to už není ono, ani ty vášne neplanou dostatečně :)
11. 09. 2008 | 13:19

buldatra napsal(a):

To Lčp:

Navrhuji, aby každý zneuznaný vědec složil básničku, nebo písničku, pomocí čehož by znemožnil své soky. Méně nadaní by mohli něco zarepovat. Budou-li tyto vědecké projevy navíc vášnivé, tím lépe. Pak si to možná zapamatuje i pan Suchánek
11. 09. 2008 | 14:21

čtenář napsal(a):

Protože nejsem na biologii existenčně závislý,jsem pouhý čtenář a často "z rychlíku" mohu snad posloužit dobré věci jako její nestranný pozorovatel:
genetika -má dobré experimentální důkazy mnoha svých hypotéz,ale jenom potud pokud přijmete její způsob uvažování.
Molekulární biologie-jedinkrát jsem neviděl připojený nějaký experimentální důkaz-proto se mi jeví čistě spekulativní.Něco jako logika.
Nejslaběím místem biologie se mi zdají ty spousty úvah o vztahu neživé a živé hmoty.Nezdá se mi příliš obsažná často opakovaná marxistická definice o vyšší a nižší formě hmoty.Málokdo ví,že takový blud jakým byla tajemná životní síla "entelechie" zavedl nikdo jiný než slavný německý polyhistor-filosof Leibnitz,navíc nezměrně obdivovaný státníkem Leninem.
Rovněž tak ty různé termodynamiky života se mi zdá nejdou k jádru této věci.
11. 09. 2008 | 21:20

Vaclav Horejsi napsal(a):

čtenář :

"Molekulární biologie-jedinkrát jsem neviděl připojený nějaký experimentální důkaz-proto se mi jeví čistě spekulativní.Něco jako logika."

Tak tomuhle nerozumim - molekularni biologie je experimentalni veda non-plus-ultra, nic nez experimenty... Prectete si prislusne odborne clanky (kazdy mesic jich vychazeji stovky, mozna tisice...).

..
12. 09. 2008 | 06:59

Martin S. napsal(a):

Vážený pane profesore,díky za zajímavý článek.Musím se přiznat že Váš blog nenavštěvuji nijak pravidelně,Vaše komentáře týkající se politiky a jiných "nevědeckých" témat mě až tolik neoslovují neb a)nejsem takový politický "fanda" abych politiku řešil i na internetu a b)povětšinou s nimi moc nesouhlasím.Vaše články týkající se vědy jsou ale jiné kafe,koneckonců jde i o můj obor (fyz.chemie,elektrochemie).Chápání vědy lidmi kteří se jí nezabývají je velmi zajímavým problémem.Je pozoruhodné že vědec se v nejrůznějších anketách pravidelně umisťuje na nejvyšších příčkách mezi nejprestižnějšími povoláními.Lidé si vědců váží ale současně o vědě a vědecké práci mají buď vůbec žádné nebo v lepším případě silně zkreslené představy.Současně jim obdiv k vědě nijak nebrání v konzumaci horoskopů a zaručených zpráv o únosech mimozemšťany či si doma přestavují postel dle zaručených informací o proudech špatné a dobré energie.Je chyba v popularizaci?JE skutečně tak špatná?Jenom tím to myslím nebude,pamatuji se že když běžela původní Grygarova Okna vesmíru dokořán (myslím reprízu někdy na v 90tých letech,premiéru nepamatuji :)) tak něměla problém se sledovaností.Když o pár let později TV vysílala jeho Zlaté století astronomie,neštěkl po něm ani pes.Lidé o vědu zájem zkrátka nemají,typický divák je příliš zpohodlnělý na to aby u TV přemýšlel,spokojí se s náhražkou vědy typu pořad Detektor,který mu sice z obrazovky lže a namlouvá nesmysly ale zase je na něj hodný a nenutí ho přemýšlet.Divák pak lehce přesvědčí sám sebe že se vlastně vzdělává a rozšiřuje si obzory.Jaká je z toho cesta ven?Nevím,opravdu nevím.
12. 09. 2008 | 08:16

anti-čtenář napsal(a):

Odpověď čtenáři: my oba jsme "subjektivisté" .Ale nemáme se za co stydět.prostě nejsme "profíci". Ale já naopak o tom co není zásluhou Leibnize a jemu často připisováno:Objev tzv.infinitezimálního počtu (diferenciály pod.).První učebnicí matematické analýzy ,téměř soudobé úrovně,s důkazy a přesnými,korektními definicemi této vědy,byla za života Leibnize kniha markýze L´Hospitala.Leibniz se zasloužil o její mystifikaci v podobě mnoha komentářú.Jinak s Vámi musím souhlasit v ostatním,ale ponechávám se jistý skepticismus vůči rutinní analýze"sekvencí" ala genetických na způsob Slušovických a později řady soukromých firem po nich.Na mne to nepůsobí stoprocentně přesvědčivě z inzerátů,resp.nedokáži si,možná mylně,představit ,že už je tonatolik rurtinní práce dnes určovat sekvence.
12. 09. 2008 | 09:44

Jan Kolář napsal(a):

Pane profesore, souhlasím s tím, co píšete v článku - že vědu by měli popularizovat specialisté. Ale na novinářích bych to nenechával. Při své vytíženosti nemají možnost sledovat vědu do hloubky.

Optimální by podle mne bylo, kdyby vědecké instituce měly pro novináře jakési styčné důstojníky. Tedy vystudované vědce s popularizačním talentem, schopné napsat rozumnou tiskovou zprávu a převyprávět podstatu práce svých kolegů lidem z médií.
12. 09. 2008 | 20:32

pesimista napsal(a):

Nechci tímto diskusi svévolně ukončit.Řeknu některé názory ze sebe: není nic příjemnějšího než pokračovat v dobrých tradicích vědy té či oné země,není naopak nic nepříjemnějšího než pokračovat v špatných tradicích vědy některé země,nebo je i napravovat.Myslím,že mnozí se zde snaží o totéž: o zázrak: proměnit déletrvající katastrofu nazývající se ČSAV-AVČR ve vědu kritikou.Jako celých šedesát let její existenc zcela jistě bude opět jediná faktická odpověď: "To na věci nic nemění".
A tak ti,kteří ji chápou jako prodlouženou ruku cara a imperialismu se mohou dále soukromě zamýšlet co by věci pomohlo.Já,pesimista, vidím jako těžko zdůvodnitelné řešení nechat dále např. v akademii samé zestárlé a přestárlé vědce nebo naopak ji zcela zaplnit studenty ve věku 25 let.Navíc vezmu-li do úvahy, ,že až na jednu výjimku z Hlávkových a Kounicových kolejí z let okupace se čeští studenti vždy v historii chovali jako Ti,kteří nás svým bojem proti Švédům na Karlově mostě po Vestfálském míru pomáhali vzorně uvrhnout do třistaleté národní poroby a ponížení.Pak už ani nedoufám,že v nich máme ještě rezervy zlepšení,
13. 09. 2008 | 07:17

Vaclav Horejsi napsal(a):

Jan Kolář:

Myslim, ze tomu tak je, aspon v AV. Nase kontakty s novinari, venujicimi se teto oblasti, jsou velmi dobre.

pesimista:

Prumerny vek pracovniku na prirodovedeckych ustavech AV je neco pres 40 let - presne jako na analogickych institucich v zapadni Evrope. Na nasem ustavu jsou vice nez tretina osazenstcva studenti.
Pracovnici v penzijnim veku jsou skutecne vyjimkou (nekteri jsou ale velmi dobri a byla by hlou[post je vyhazovat jenom kvuli veku - nedelaji to ani v Americe)...

..
13. 09. 2008 | 10:26

Suzanne Simon napsal(a):

Dobrý den, pane Suchánek, jsem vědkyně, posílám odkaz na svůj blog, který jsem si založila ze žalu, že mi pan Stejskal nechtěl dát blog na aktuálně.cz:
http://www.perchta.eu
13. 09. 2008 | 23:48

Čorba napsal(a):

Příkladu V.Hořejšího,člověka z akademické obce,by měli následovat i ekonomové-lidé z ekonomické obce.O jejich názorech ,s výjimkou V.Klause a prof.Švejnara totiž mnoho nevíme.A tak se nám potom zdá,že ekonomika je řízena pouze politicky plus úpravami několika zákonů (jako o dani) v parlamentu.A to je na tak významný celek-mechanismus ,který je složitě strukturovaný, hodně málo.Nevím,čemu to přičítat:zda pohodlnosti a kariéristické opatrnosti ekonomů nebo povědomí příkladu z komunismu-Oty Šika-který byť s chybami,ale přece jen se pokusil o novátorství a originalitu a doplatil na to emigrací i v emigraci později.Místo toho se nám dvacet let objevuje nový obor- "Klausologie" - o jediné osobnosti,o které máme znát už i číslo ponožek.Není taková personifikace přílišná? Nemyslím ,že je zde na místě analogie s příspěvkem o "skupinových zájmech v AV ČR" z této diskuse o biologii.Vždyť vždy lze jednotlivé pohledy a studie porovnat,resp. integrovat apod.Pokud žijeme v demokracii ovšemže.
15. 09. 2008 | 10:03

pěčorka napsal(a):

Jistý oficiální badatel shrnula úkoly,kteréčekají vědeckéhopracovníka v životě takto :1) udělat aspiranturu
2) sehnat byt
3) oženit se
4) zajistit si grant
Prý nejvíce problémůmajípak s bodem 3)
15. 09. 2008 | 20:37

kari sítě napsal(a):

Optimální by podle mne bylo, kdyby vědecké instituce měly pro novináře jakési styčné důstojníky.
09. 06. 2009 | 01:58

HaynesBernadette napsal(a):

Following my own monitoring, millions of people on our planet get the <a href="http://bestfinance-blog.com...">credit loans</a> from good banks. Therefore, there's a good chance to receive a bank loan in any country.
22. 07. 2010 | 20:23

p90x Workout DVD napsal(a):

17. 09. 2010 | 07:50

pletcherepm napsal(a):

Nalgene wine beverages are most effective recommended, as those can stand up to even any unpressurized packages container associated with <a href=http://www.achetersacslongchamp.info/category/longchamp-pliage>longchamp sac</a>.
You will need to have acceptable travel containers too at the time you traveling using <a href=http://www.achetersacslongchamp.org/category/sac-longchamp-pas-cher>longchamp pliage</a>.

This particular warmth has taken in regards to a remarkable increase in the entire temperature
If our eyes would be the home windows to the soul future our glasses would be the <a href=http://sacburberrysoldesfr.webnode.fr>burberry france</a> which the world can observe.
26. 02. 2013 | 18:16

freerelax napsal(a):

Genuine Techniques To Comprehend sneakers And Also How One Can Become a part of The shoes Top dogs <a href="http://www.shoesja.biz/">アディダス</a> Devices and development throughout Vegas - - sneakers has left without any good bye <a href="http://www.shoesja.biz/adidas-アディダス-c-64.html">adidas originals</a> Some sneakers Provider Dialogue - The Folks Who cares for next to nothing triumphs?!? <a href="http://www.shoesja.biz/new-balance-ニューバランス-c-21.html">newbalance</a> Progressive queries about sneakers clarified and reasons why you have got to study each message in this report. <a href="http://www.shoesja.biz/nike-ナイキ-c-44.html">ナイキ</a> The easiest way to understand all the details there is to learn related to sneakers in Six easy ways. <a href="http://www.kutuja.com/">アシックス</a> The easiest way to fully understand all things there is to find concerning sneakers in Few easy steps. <a href="http://www.kutuja.com/adidas【アディダス】-c-1.html">adidas originals</a> Newbie queries about sneakers replied to and therefore reasons why you have got to analyze every message of this specific expose. <a href="http://www.kutuja.com/new-balance【ニューバランス】-c-206.html">newbalance</a> The greatest solution for the shoes you are able to explore right now. <a href="http://www.kutuja.com/nike【ナイキ】-c-215.html">ナイキ ランニングシューズ</a> An actual double twist on shoes <a href="http://www.shoesjp.biz/">ベルーナ</a> The Tricks For shoes <a href="http://www.shoesjp.biz/adidas【アディダス】-c-640.html">アディダス シューズ</a> One more double strain on sneakers
10. 05. 2013 | 08:38

Cheap Nobis Navy The Tula Peacoat Ladies napsal(a):

2 The miscroscopic Spider who Saved Jesusby melmika (7 followers)
Cheap Nobis Navy The Tula Peacoat Ladies http://www.saniloo.net/cheap-nobis-navy-the-tula-peacoat-ladies-p-9.html
[url=http://www.saniloo.net/cheap-nobis-navy-the-tula-peacoat-ladies-p-9.html]Cheap Nobis Navy The Tula Peacoat Ladies[/url]
25. 02. 2014 | 17:02

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy