Kdo úkoluje a hodnotí vědce (ptá se pan Suchánek)

12. 09. 2008 | 18:11
Přečteno 9566 krát
Minulý týden jsem tady obsáhle hovořil o tom, čím se vlastně vědci zabývají, jaká je jejich motivace, a také o tom, proč u nás nemáme skutečné světové špičky sahající po Nobelově ceně.

V diskusi padly opět trefné otázky (opět od pana Suchánka):

„Kdo je vlastně zadavatelem vaší práce? Jak vzniká zadání? Jaká jsou kritéria pro hodnocení "efektivity" vědců? Existuje vůbec někdo, kdo tu práci je schopen relevantně zhodnotit?“


To, co budu dále říkat, se týká mně blízkých přírodovědeckých oborů (biologie, chemie, fyzika), ale do značné míry to platí asi i pro matematiku, ekonomii a sociologii; u humanitních oborů (filosofie, práva, historie) je to asi trochu jiné.

Situace je jednoduchá v případě firemního výzkumu orientovaného jednoznačně na výzkum a vývoj něčeho dříve či později komerčně využitelného. Tam vedení firmy rozhodne, jaký výzkum je v tomto směru potřebný a nadějný a periodicky hodnotí pokrok. Pokud dospěje k závěru, že se to nadějně nevyvíjí, rozhodne, že se práce na daném projektu zastavují a stanoví nějaký jiný cíl. Výzkumníkům se to většinou moc nelíbí, protože je jim líto práce, kterou do projektu vložili a protože si třeba myslí (a leckdy mají pravdu), že rozhodnutí vedení je chybné. Toto omezení „svobody výzkumu“ je většinou oproti akademické sféře kompenzováno lepšími platy.
Je ovšem pravda, že existují i firmy, kde se dělá základní výzkum téměř stejně svobodně, jako v akademické sféře.

Na univerzitách a v neuniverzitním akademickém výzkumu (víceméně základním) panuje mnohem větší svoboda – badatelé si tam mohou dělat téměř „co chtějí“, co sami považují za důležité a co je baví. Musí se ovšem tematicky vejít do mantinelů toho, co se v dané instituci rámcově dělá (na oddělení savčí genetiky by těžko akceptovali návrh projektu zabývajícího se genetikou rostlin), musí o smysluplnosti svého zamýšleného výzkumu přesvědčit vedoucího nebo vědeckou radu dané instituce, musí také prokázat, že má dostatečné předpoklady k úspěšné práci.

V institucích, které mají dostatek vlastních peněz na pokrytí všech nákladů výzkumu, toto stačí (např. americké ústavy patřící pod National Institutes of Health, některé ústavy financované ze soukromých zdrojů jako britský Cancer Research UK).
Ostatní výzkumné instituce (univerzity, neuniverzitní výzkumné instituce typu AV ČR) většinou výzkumným týmům poskytují pouze laboratoře, více či méně základní vybavení, společné servisy, větší či menší část platů, ale na vlastní výzkumné náklady (chemikálie, pomůcky, peníze na cesty na konference, větší či menší část platů) si musí badatelé sehnat peníze z externích zdrojů (zpravidla „granty“ od různých státních, mezinárodních či soukromých institucí). Tam soutěží s větší či menší konkurencí jiných návrhů a o výhře v této soutěži rozhodují komise odborníků, většinou na základě posudků specialistů na danou velmi úzkou problematiku). Netřeba říkat, že zde bývá kámen úrazu – někdy lze pochybovat o objektivnosti a kvalitě posuzovatelů (obvykle se to tak jeví těm, kteří neuspějí, zatímco ti úspěšní jsou s objektivností a odborností komisí a recenzentů spokojeni...).

Většině výzkumných institucí (jako ústavům AV) ty základní „institucionální“ peníze, které dostávají přímo, nestačí na pokrytí nejnutnějších provozních nákladů, a tak vybírají z těch grantů získaných jejich zaměstnanci určité procento jako tzv. „režijní prostředky“, nebo anglicým žargonem „overheady“. U nás to bývá 10-15% z těch grantových peněz, v USA někdy až 80%.

Takže – vrátíme-li se k původní otázce, v akademickém základním výzkumu to „zadání“ vlastně nevzniká shora, ale naopak přicházejí návrhy „zdola“ od vědců samotných a ve více či méně objektivním procesu jsou vybírány ty nejperspektivnější.

Při hodnocení výzkumných projektů (většinou příslušnou odbornou komisí instituce, která rozděluje výzkumné granty) se obvykle nejvíce hledí na to, co už uchazeč dokázal – v jak prestižních časopisech se mu podařilo předchozí práci publikovat. Mohlo by se zdát, že toto diskriminuje mladé lidi, kteří mají svěží myšlenky, ale neměli dosud příležitost něco udělat.
Není tomu tak – ve vědě je dobře zaběhnutý systém postupné vědecké výchovy – doktorand (tedy postgraduální student, který se snaží o získání doktorského titulu) se zpravidla během své experimentální dizertační práce pod vedením svého školitele stane spoluautorem jedné nebo více publikací. Potom jde na několikaletý tzv. postdoktorální pobyt pokud možno do co nejlepší světové laboratoře.
Tam už pracuje poměrně samostatně, ale stále pod vedením a dohledem zkušeného šéfa laboratoře. Když je šikovný (a má aspoň trochu štěstí), stane se opět (spolu)autorem několika kvalitních publikací.

A v této situaci po skončení „postdoku“ se pak může ucházet o vlastí projekt podporovaný nějakou grantovou agenturou. Čím působivější má svůj seznam publikací, tím větší má šanci grant dostat. A pokud je opět úspěšný, má definitivně zaděláno na nadějnou životní vědeckou kariéru. Musí se ale pořád ohánět – žádat o nové granty, prokazovat, že umí formulovat kvalitní projekty a dokládat, že v poměrně nedávné minulosti byl vědecky produktivní a prokazatelně úspěšně řešil předchozí grantové projekty. Někdy je to až trochu kontraproduktivní – i velmi dobří badatelé „ztrácejí“ spoustu času sepisováním grantových projektů a tedy shánění peněz, místo aby se věnovali vlastní vědecké práci. Ale myslím, že celkově u tohoto kompetitivního a „tržního“ systému převládají pozitiva – zabraňuje se tak do značné míry zlenivění a ztrátě produktivity.
A komu se nelíbí být vedoucím skupiny a shánět peníze, může být řadovým členem týmu nebo jít pracovat k nějaké firmě.
Poznamenal bych ještě, že docela velkým problémem je to, že u nás neexistuje žádný dobře definovaný systém zakládání nových skupin (a zanikání starých, málo produktivních) – o tom ale třeba zase jindy...

Jak už jsem řekl, za základní kritérium vědecké efektivnosti se považují publikace v prestižních mezinárodních časopisech. Prestižnost odborných časopisů v zásadě určuje jejich tzv. impaktový faktor (IF), který vyjadřuje, jaký ohlas („citovanost“) má v odborné veřejnosti průměrný článek publikovaný v daném časopisu. Čím prestižnější je nějaký časopis, tím obtížnější je publikovat v něm (je tam velká konkurence velmi kvalitních autorů a vejde se tam pouze omezený počet článků – u těch nejlepších třeba jen jeden z padesáti nabídnutých). V mém oboru mají špičkové časopisy IF přes 20, solidní cca 5-10, slabé pod 2.

Z toho, v jak kvalitních časopisech a jak často daný pracovník nebo tým publikuje, se dají odvozovat různé semikvantitativní „publikační body“ a dá se tedy poměrně snadno srovnávat, kolik takových bodů získali různí pracovníci, týmy nebo ústavy. Pokud třeba někdo za rok měl za rok po jedné publikaci v časopisech s IF 10, 5 a 3, může mít v nejjednodušším takovém kvantitativním bodovacím systému celkem 18 bodů. Pokud jeho kolega ze stejného oboru bude mít dvě publikace v podřadném časopise s IF 1, bude mít jen 2 body.
Je jasné, že se okamžitě vynoří řada otázek – jak se mají hodnotit publikace, na kterých je několik (nebo dokonce mnoho) spoluautorů, jaký podíl na výsledcích mají jednotliví spoluautoři, jestli tam někdo nebyl jen nezaslouženě „připsán“, atd.
Nelze také jednoduše srovnávat mezi obory – špičkový časopis v některém oboru může mít IF 20, v jiném jen 4 (to je dáno např. velikostí oboru, citačními zvyklostmi, atd).
Ale i tyto problémy se dají aspoň trochu „ošetřit“ různými úpravami respektujícími počet autorů, oborové zvláštnosti nebo i to, že v mnoha oborech bývá první autor ten, který udělal nejvíc experimentální práce, zatímco poslední je ten, který projekt vymyslel a vedl. Je ovšem třeba mít na paměti, že tyto snahy objektivně a kvantitativně poměřovat vědeckou produktivitu mají své meze, že je třeba „moudře“ zhodnotit případné výjimky a nesrovnalosti a „úlety“.

Jsem však (na rozdíl od mnoha mých kolegů) přesvědčen, že takovéto snahy alespoň zhruba a v prvním přiblížení měřit vědeckou produktivitu jsou správné a výsledky mohou sloužit jako cenné podklady pro komplexnější a podrobnější zhodnocení. Rozhodně jsou tyto nedokonalé metody lepší než ještě mnohem nedokonalejší subjektivní metody hodnocení („Prof. X.Y. je přece všeobecně znám jako špičkový vědec“ – takový výrok může být výrazně ovlivněn různými mimovědeckými dovednostmi dané „hvězdy“, jako je schopnost dobře (třeba i neopodstatněně) se prezentovat na veřejnosti, „politický“ vliv ve vědecké komunitě, atd.).

Je velmi důležité, aby se jako měřítko produktivity zásadně nepoužíval pouze samotný počet vědeckých publikací (metoda „kus jako kus“), jak tomu bývalo (a leckde snad doposud je). Jedna publikace v časopise o IF 10 totiž v průměru reálně přinese více vědeckých poznatků než 10 publikací v časopise o IF 1. Je zcela zásadní zabránit samoúčelnému „psaní publikací pro publikace“ (nebo „patentů pro patenty“) – toho se nejlépe dosáhne právě tlakem na publikování v hodnotných, vysokoimpaktových časopisech – do nich se totiž díky náročnému recenznímu řízení a velké konkurenci zpravidla (až na výjimky) žádné samoúčelné hlouposti nedostanou.

Ať už máme k takovým přístupům kvantitativního hodnocení vědců jakékoli kritické připomínky, je fakt, že prakticky všichni přírodovědečtí nobelisté z posledních nejméně 20 let by při takovém hodnocení dopadli velmi dobře – existuje tedy jasná korelace mezi takovými metodami hodnocení a „skutečnou kvalitou“, ať už tento výraz znamená cokoli. tato korelace je ovšem statistická a nikoli absolutní.

Je ovšem důležité pamatovat, že tyto „scientometrické“ rozdíly mezi jednotlivými vědci a tými mají smysl pouze pokud jsou poměrně velké. Pokud má někdo těch publikačních bodů 50 a jiný 70, neznamená to nic. Pokud ale je ten rozdíl řádový, jde zřejmě o skutečně výrazný rozdíl v kvalitě a produktivitě.

Dalším podobným kvantitativním kritériem hodnocení je počítání celkového počtu „citací“ (t.j. ohlasů, formalizovaných zmínek v jiných publikacích, které znamenají, že si práce nekdo všiml a byla pro něj více či méně významná), které získají publikace daného badatele za určité období (např. 5 nebo 10 let, popř. za celý život). Takové hodnocení je asi korektnější než hodnocení pouze podle kvality (IF) a počtu publikací, protože ukazuje skutečný význam daného vědce pro výzkumnou komunitu, ne jen očekávaný přínos. nevýhodou ovšem je, že tento přístup informuje jen o více či méně vzdálené minulosti, jelikož zpravidla trvá několik let, než určitá práce získá zasloužený ohlas.
Opět platí, že významné jsou pouze poměrně velké rozdíly v citovanosti srovnávaných vědců (a opět pouze v rámci podobných oborů, protože citační zvyklosti jsou v různých oborech různé).

Důkladnějším způsobem hodnocení je tzv. peer review - tedy hodnocení (zpravidla výzkumných týmů nebo celých ústavů) komisí odborníků, kteří by jednou za několik let (v AV je to jednou za 5 let) měli zhodnotit zevrubně všechny aspekty činnosti hodnoceného týmu nebo instituce a vydat doporučení. Kámen úrazu je samozřejmě v kvalitě těchto komisí a v tom, kdo je jmenuje. Dá se zařídit opravdu přísné hodnocení na slovo vzatými mezinárodními odborníky (takto to funguje ve většině nejvyspělejších západoevropských zemí), nebo se to dá pojmout jako pseudohodnocení „partou kamarádů“, jejichž úkolem je hodnocenou instituci vychválit jako světově špičkovou. I to se může stát... Na případné otázky „jak je tomu u nás“ předem odpovídám - „něco mezi oběma uvedenými extrémy“ - s tím, že se to přece jen čím dál víc přibližuje těm „západním“ standardům.

Takže – kdybych si ušetřil celé to dlouhé povídání, mohl bych panu Suchánkovi stručně odpovědět – vědci (v akademickém výzkumu) se víceméně úkolují i hodnotí (navzájem) sami, a to na mnoha úrovních (posuzování projektů, publikací, periodická institucionální hodnocení). Myslím, že to většinou funguje docela dobře. Také si myslím, že by u nás neškodilo v tom hodnocení trochu přitvrdit a vyvozovat přísnější důsledky.



Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

D.M. napsal(a):

Tak tomuhle clanku rikam "dusevni masturbace". Samozrejme bychom se meli jeste dozvedet, ze nejlepsi je AV. Nicmene mi pan profesor dluzi vysvetleni toho, ze dosud maji v AV funkce lidi, kteri primo z prednasek na Matematicko-fyzikalni fakulte (tehdy jeste Prirodovedecke fakulte) odvadeli v 50. letech profesory primo z prednasek na Panrac nebo Ruzyni, nebo k vyslechum na Bartolomejskou. Par takovych lidi znam z Fyzikalniho ustavu AV.
Nebo i za timhle mame udelat, pane profesore, tlustou caru? Nedivim se, ze o tom nechcete psat, protoze i vy jste se s bolsevikem zapletl - viz pobyt v Cambridge v 80. letech.
12. 09. 2008 | 18:30

Marko napsal(a):

to D.M.
Ano,kdo jenom prošel okolo komunisty musí být zničen!
Co z vás mluví? Zneuznaný genius,obyčejná závist nebo touha za každou cenu hodit hnojem?
12. 09. 2008 | 18:36

RUMCAJS napsal(a):

Tak jsem si ušetřil dlouhé čtení a přečetl rovnou závěr.

A nebude to pak tak, že lékař hodnotící lékaře zjistí, že k žádnému pochybení nedošlo, že soudce soudící soudce zjistí že vše proběhlo v soladu se zákonem atd ..?
12. 09. 2008 | 18:50

D.M. napsal(a):

to Marko > kdo mohl vyjet za normalizace do Cambridge, musel byt z komunisty hodne zadobre. Na moji fakulte, kdo chtel publikovat v zahranici za bolsevika, musel byt kadrove bez poskvrny a mit zvlastni POVOLENI na kazdou publikaci od DEKANA. To jen na vysvetlenou. Ted si udelejte sam predstavu, v jake asi atmosfere byla formovana vedecka kariera pana prof. Horejsiho!!
12. 09. 2008 | 18:52

eli napsal(a):

Prosím doplňte Skeptický slovník o termín Bod G. Nejedná se náhodou jen o placeblo? Někdy ten pocit mám a někdy jsem o jeho existenci přesvědčen. Co na to skeptický rozum?
12. 09. 2008 | 18:52

Chlupaty knedlik napsal(a):

Pane profesore,

to vse je hezky, ale pak vam stejne nezbyde nic jineho nez se bud jako blazen smat nebo je vam do place. A to ve chvili, kdy zjistite jak rozdeluje penize vas velky chlebodarce (GACR napriklad). Na stupnici hodnoceni projektu od nula do deseti ziskava neuveritelne mnozstvi projektu hodnoceni vysoko nad devet. A jako na potvoru hlavne ty, kteri maji recenzenty z domaciho prostredi a nocni murou je dostat recenzenty ze zahranici, kteri nevedi jak to chodi............

pak mate pocit, ze jsou vsechny IF tak leda na prdalcku
12. 09. 2008 | 18:59

Chlupaty knedlik napsal(a):

pro doplneni dodavam, ze GACR nejsem zavisly, ...nastesti
12. 09. 2008 | 19:02

Selen napsal(a):

Rumcajs: sice jste si ušetřil dlouhé čtení, ale zároveň nic nepochopil. Navrhuji si to skutečně přečíst.
12. 09. 2008 | 20:19

Čochtan napsal(a):

D.M.
"Par takovych lidi znam z Fyzikalniho ustavu AV."
Pokud konkretně nejmenuješ, tak to jsou jen kecy. Takže, konkrétní jména !
V 50.letech, to už je půl století, když by jim dnes bylo kolem 70, tak tehdy kolem 20. To nějak nesedí ? Takže konkrétní jména !
12. 09. 2008 | 22:12

lectus napsal(a):

Můj nedávno zemřelý otec říkal: 1) nejsem tak neschopný, abych byl antisemita (to říkal již jako občan Švýcarska). 2) nebyl jsem tak neschopný, aby o mě neměli komunisti zájem (jako před rokem 68 občan ČSSR). A to nebyl, ač je mi to líto, asi vědec formátu pana V.H.
Toť k osobním invektivám na jeho adresu.
12. 09. 2008 | 22:18

gyps napsal(a):

Nic nového, pane profesore Hořejší. Jistě to má svůj smysl.

Ale stejně se zamyslete, jestli právě tento systém není důvodem, proč nepřicházejí ti noví Newtoni, Galileové, Einsteini apod.

Když jsem tak letěl přes Atlantik, krátil jsem si čas jedním dokumentem BBC. Přirozeně že se snažili, seč mohli, aby nakonec došli k chtěnému a obhájili si, co chtěli a byl klid. Ale přece: Co říkáte tomu, že mě vůbec nepřekvapilo (jednak životní zkušenost, jednak v případě účastníků mi stačilo je vidět, vidět jim do očí), že profesorské eso kvantové fyziky dostalo v IQ-testu nakládačku od špičkového burziána i elitního stíhacího pilota. - Jistě, žádný relevantní důkaz, natož vědecký.

Není přece jen i k co možná nejjistějšímu úspěchu v soudobé vědě (stejně jako v jiné oblasti lidské činnosti) nejlepší "optimální inteligence", neboť tak se dotyčný jedinec příliš neodlišuje od kolegů a jejich sebepojetí a vůbec očekávání, načež se chová (při svém výzkumu /počínaje volbou témat/, jeho prezentaci atd.) tzv. "sociálně inteligentněji" (úmyslně to dávám do uvozovek), neboť k odlišnému chování není až tak vnitřně tlačen, takže ho přizpůsobení ani moc nebolí atd. Nebo snad chcete řící, že třeba všichni členové sdružení Sisyfos (Sísyfos, zakladatel a první král Korinthu, nejchytřejší z lidí!!!) skórují minimálně 4 směrodatné odchylky nad průměrem? (I když je ovšem pravda, že inteligence je jen nástrojem mysli a genialita není totéž co mimořádná inteligence.)

Jedna věc je mravenčí práce, druhá věc jsou průlomové myšlenky. Anebo alespoň naznačení cesty k nim.

Poznámka stranou: Např. nedávno jsem četl o jednom prý zajímavém vědeckém objevu, který údajně vyvolal vlnu zájmu (severojižní směr při pastvě a spánku u dobytka a zvěře). Proč to ti, co se občas mrknou do nějaké té "pochybné literatury", vědí už dávno?
12. 09. 2008 | 22:34

Karel Mueller napsal(a):

gyps:
Snad nebudu příliš nudit, když zopakuji to, co jsem napsal o teoretické fyzice:
Teoretická fyzika je fascinující směsí matematiky, filosofie a umění. A právě ten umělecký faktor z ní dělá nejkrutější obor, ani vysoce erudovaný a brilantní mozek nemá zaručen úspěch. Tady platí políbila ho můza a můzy nemají rády profesionalismus. Snad právě proto všechny ty skutečně originální myšlenky přinesl jeden amatér z patentového úřadu a hrstka studentů, zakladatelů kvantové myšlenky.
Tak tomu opravdu je. Všechny ostatní práce - a tím nechci ty geniální mozky, před kterými hluboce smekám nijak snižovat - jsou z hlediska originality jen variací těchto myšlenek. Proto Einstein kladl takový důraz na svobodu myšlení a požadoval, aby se teoretici živili na majácích a vědu dělali jako koníček - bez jakéhokoliv omezení (z hlediska respektu k autoritám) a bez nutnosti publikovat.
Ale dnes je laťka příliš vysoko. Jen nejlepší z nejlepších fyzikálních fakult je schopna dostat studenta až na vrchol ... pokud taková vůbec existuje. Musela by mít mimořádně pomašlenou koncepci studia a provázanost fyziky s matematikou.
Ale i tak nemá student prostor na hloubání, celou řadu věcí musí vzít jako fakt bez hlubšího promyšlení ... a už se k tomu nikdy nevrátí. Protože po škole musí mít publikovatelné výsledky. Mít převratnou myšlenku - to znamená najít chybu nebo neúplnost v samotných základech. Do toho se nikomu příliš nechce, nemá žádnou jistotu, že by toto hlubinné "přezkoumání záladů" vůbec k něčemu vedlo.
A pak: Situace je komplikovanější z toho důvodu, že dnes nejen nejsou fyzikální teorie verifikovatelné, většinou dokonce nejsou verifikovatelné ani předpoklady,na nichž stojí.
Možná ty průlomové myšlenky fyzikové opravdu nevidí. Ale bez možnosti experimentámního potvrzení svých teorií jsou čím dál víc v pozici scifistů, pravda, vysoce erdovaných a matematicky zdatných a nadto je jejich scifi matematicky podepřená. Ale jen scifistů.
12. 09. 2008 | 23:21

Pocestny napsal(a):

Nevím, proč do tohoto tématu tahat politiku.

Otázka, kolik lidí se vystřídá ve všech komisích jednoho oboru, respektive, v kolika výběrovkách se potkají uchazeči s porotci v opačných rolích?

Já, jen, jestli situace pokročila od kausy Pinc (v jiném oboru)někam dál?
13. 09. 2008 | 00:01

RUMCAJS napsal(a):

Ve školce si pamatuju, že rozhodoval ten co vyčůrá nejvejš.
Co to zkusit i tady ?
13. 09. 2008 | 00:18

prirodovedec napsal(a):

Pocestny: Kde u koho zatazena do tohoto tematu politika?

Kauzou Pinc myslite:

http://www.biograf.org/budi...

?

Na GACR najdete seznamy komisi a udelenych projektu. Podobne MSMT, VZ a VC. Analyza napovi, pribehy jsou zname. I proto http://www.vyzkum.cz lpi na celkem nedotazenych kvantitativnich metodach a opira se o "rozbory" efektivnosti.
13. 09. 2008 | 00:21

jos napsal(a):

To chlupatý knedlík:
Nevím o jakých oborech píšete. Mluvíte stejně "informovaně" jako sociolog Matějů. V přírodních vědách, vědách o Zemi a v podobných oborech jsou zahraniční recenzenti povinní od začátku. Takže prosím konkretně. Nebo plácáte nesmysly jako Matějů?
13. 09. 2008 | 00:46

Karel Vomacka napsal(a):

Je to celkem legracni, jak se tady furt analyzuje, proc nemame spicky sahajici po nobelove cene. Chce to cas, penize, a rozumny system vedy, tj. otevreny a koretkni, ktery omezi kamaradsofty atd. Ted nastrelim, aby se clovek stal Ast. Prof. tak h-faktor 5, Asc. Prof. 10, Prof. 15 (cesky ekvivalent si kazdy domysli), plus relevantni doporuceni, nejaky pocet citaci, clanku v casopisech s vysokym IF, uspech vychovanych studentu meren opet h-faktorem. Krome rustu platu, by funkce mohla obnaset nasledujici vyhody: prispevek na vybaveni laboratore a vypocetni techniku, prispevek na 1-3 postdoky,2-6 doktorandu. Take by nebylo spatne, aby kazdy Ast. Prof. musel povinne interagovat s nejakym profesorem.

Myslim si, ze vyhodou tohoto systemu by bylo, ze by nikdo nic nedostal za sezeni na zidli, ale naopak by zvysilo mobilitu, kdyby se misto vhodne casove omezilo (5, 10 let a dozivoti).

Kazdopadne je jasne, ze krome objektivnich kriterii (cisel) je nutna i slusna oponentura (peer review). Jak znamo obcurat se da kazdy system....
13. 09. 2008 | 04:38

Karel Vomacka napsal(a):

Jeste k Einsteinovi a spol. Teoretickych fyziku bylo mnoho a vetsina z nich pusobila dlouhou dobu na univerzite, jako Maxwell, Schroedinger, Boltzmann (i kdyz ten zesilel), nedavno treba Feynmann. Vetsina zminenych panu bylo mimoradnymi profiky! Nicmene v jedne veci mel A.E. pravdu, svoboda mysleni je podminkou nutnou!
13. 09. 2008 | 05:05

Vaclav Horejsi napsal(a):

D.M.:

Nevim, o kom z Fyzikalniho ustavu mluvite - jednak to tam neznam (uplne jiny obor), jednak myslim, ze takovym lidem by muselo byt hodne pres 80...

Na vase domnenky ohledne toho, co strasliveho jsem to delal pred rokem 89, abych mohl delat vedu a jet do Ameriky, jsem uz odpovidal minule, takze jen zopakuji:

Dekuji za vas rekl bych kadrovacky zajem o moje CV. Odpovedi na vase otazky najdete v jednom z mych predchozich clanku:
http://blog.aktualne.centru...
a take trochu tady:
http://blog.aktualne.centru...

Vedecke tituly ziskali v dobe komunistickeho rezimu samozrejme VSICHNI dnes aktivni vedci starsi cca 45 let. Ti nejstarsi mezi nami je ziskali dokonce v tech nejosklivejsich padesatych letech...
To, jak moc (resp. alespon minimalne) konformni bylo potreba byt, uvadim uprimne ve vyse zminenem clanku.

Jeste bych dodal, ze souhlas vedouciho s odeslanim jakekoli publikace je docela normalni; na nasem ustavu to s zadnymi kadrovymi aspekty nemelo nic spolecneho; v zahranicnich casopisech publikovali (a dokonce obcas na konference jezdili) i lide s urcitymi kadrovymi skraloupy a roku 68. Hodne to zaviselo na osobe reditele - vim, ze jinde to bylo horsi nez v Rimanove UMG.
Nicmene - tato vec nijak nesouvisi s tematem meho clanku...

Chlupaty knedlik:

Ano, mate pravdu, ze z nejakeho (psychologickeho) duvodu se u nas pri hodnoceni projektu nejak nevyuziva cela stupnice hodnoceni a spatnemu projektu se dava rekneme 8,5, zatimco vynikajicimu 9,9. Potiz je, kdyz nektery zahranicni recenzent skutecne vyuzije tu skalu a solidnimu projektu da 7, jak je zvykly ze sve zeme. Je pak na prislusne komisi, aby toto vzala v uvahu a nescitala body jen mechanicky. Myslim, ze (az na politovanihodne vyjimky) nase grantove agentury funguji docela dobre - velka vetsina dobrych projektu uspeje lepe nez projekty spatne - stejne, jako jinde ve svete. Vsude na svete existuje pri takovych grantovych soutezich siroka "seda zona", kde se skutecne objektivne neda rozhodnout, kdo to dostat ma a kdo ne - uplne stejne spravedlive by to rozhodlo losovani... Ale urcite se daji velmi dobre odlisit vynikajici projekty a skutecne spatne. Myslim, ze to i u nas v zasade tak funguje (ne ze by to neslo zlepsovat...).

Karel Vomacka:

Pro udelovani titulu alespon na solidnich universitach skutecne existuji podobna kriteria, ktera navrhujete.
Mate naprostou pravdu, ze mala mobilita je u nas velkym problemem - napisu o tom nekdy priste..

...
13. 09. 2008 | 10:21

wiki napsal(a):

to Vaclav Horejsi:

Takze "nase grantove agentury funguji docela dobre" a "velka vetsina dobrych projektu uspeje"?

Nehodnotite to ale nahodou z pozice reditele (či insidera), jemuz v kazde myslitelne grantove komisi ci podkomisi sedi nejaky zamestnanec Ustavu, který se prislusne "postara"?

Anebo dle Vas bylo selhani systemu v pripade Jirky Sponera tim Chocholouskovskym selhanim, "co se stává maximálně jednou za deset let"? ;-)

Karel Vomacka: Vase hodnoty H-faktoru jsou relativne mekke, takze aspon teoreticky i na nekterych CZ skolach neco takoveho ale maji. ALE ... znate to. Jste dekan, 5 oborum Vam za bude koncit akreditace, 3 profesori Vam odchazi do duchodu, a tak na vedecke rade vygenerujete 4 potrebne nove profesory, citace, necitace. Prece o ty akreditovane obory neprijdete...
13. 09. 2008 | 15:26

Vaclav Horejsi napsal(a):

wiki:

Ano, myslim, ze to az na vyjimky (jakou mohl byt pripad J.Sponera a nektere dalsi) funguje docela dobre.
Krom toho, nemohu se zodpovedne vyslovovat k jednotlivym pripadum - teoreticky vzato, treba i u toho nepochybne vynikajiciho Jiriho Sponera (ktereho osobne dobre znam) bylo v projektu neco spatne?

Tvrdim, ze nejmene 90% jasne dobrych projektu se umisti nad 90% jasne nekvalitnich projektu. Pak je tady ale ta siroka "seda zona", kde spravedlive rozhodovani je skoro nemozne...

"Nehodnotite to ale nahodou z pozice reditele (či insidera), jemuz v kazde myslitelne grantove komisi ci podkomisi sedi nejaky zamestnanec Ustavu, který se prislusne "postara"?"

Nikoli, neni tomu tak. Casto se stava, ze nasi pracovnici grant nedostanou a povazuji to za nespravedlnost (nelze je ovsem povazovat za nezaujate...).

..
13. 09. 2008 | 15:38

Karel Vomacka napsal(a):

K mekknosti mnou navrzenym h-faktoru. Pokud si dobre vzpominam relevantnim kriteriem neni jen h-faktor, ale h-faktor deleny poctem let ve vede (od prvni publikace). Tudiz h-f 5 je slusnym meritkem uspechu po doktoratu a h-f 10 zase uspechu jako asistenta. Podle Hirsche jsou tri skupiny podle onoho pomeru: ~1 uspesny, ~2 vynikajici, ~3 jedinecny. Drzet se hodnoty ~1 nemusi byt spatne.
13. 09. 2008 | 17:01

Pocestny napsal(a):

Přírodovědec - opět to bylo příliš rychlé, omlouvám se - tedy poplopatě - konstatuji dvě věci:
1. Pan Hořejší nám dává prostor k občanským osočním jinde a dostatečný.
2.Toto téma není hodno osobních invektiv (pokud nejsou vědecké, do toho nemluvím)

Vaše odkazy byly naopak naprosto přesné, zde jste se dopustil naprosto přirozené empatie na základě správné anticipace mého směru, jen tak dál!

Odložme občanské spory, myslím, že nejen mne zajímá, jak si v očích pana Hořejšího stojí universita, jako "odběratel z akademie má jistě dobrý náhled.
13. 09. 2008 | 21:32

prirodovedec napsal(a):

Pocestny: OK - muzeme to stridat. Zde vecne a empaticky "tam" dele a "osobneji".

Uvidime, zda se V.H. k UK vyjadri.

Ja vlastenecky tvrdim, ze v mem oboru dodavame mezinarodne kompatibilni absolventy. Dale s ohledem na zatez UK masovou vyukou se ji po financni analyze efektivnosti vyrovna jen malo ustavu AV. :) (ustavy V.H. a dalsich zde diskutujicich jsou spickove i ekonomicky a schopne prezit uspesne temer kazdou reformu). Jsem tyto nazory samozrejme schopen oprit o ty metriky, kterym (jak vite ze skeptickych poznamek) ale verim podstatne mene nez V.H. (detaily k diskusi jeste nabidnu). Nicmene s tim, ze jsou a budou pouzivany (dle mne nadale spise diletantsky) jsem smiren.

Zduvodnuji si tu svoji neduveru tim, ze pri veskere ucte k autorovi prece jen o statistice a jeji aplikaci i v informacnich databazich vim podstatne vice. Rovnez vidim zrejme trendy vedeckych tymu prizpusobovat se metrikam, coz dle mne byva i kontraproduktivni.

Mozna z Vaseho pohledu praxe upresnite, co vidim: danovy poplatnik (presneji vlivni podnikatele) se za Topolanka vice a hlasiteji ptaji, co z "tech VS" a "te vedy" za ty roky za ty penize maji. Nejaka cisla je nepresvedci - mozna ty nobelovky. :) Proto je dle mne v pripravovanych reformach takovy tlak na aplikace a na manazerske rizeni VS a AV podle vzoru UK.
13. 09. 2008 | 22:09

prirodovedec napsal(a):

Pocestny: Zaverecne UK je United Kingdom.

Karel Vomacka: Jak pouzijete H-index mezi obory? Viz jen postreh US fyzika o podoborech:

"this indexing scheme, depends a lot on the popularity (and the number of researchers in that area) of a research field. For example, Manuel Cardona (the grand old man of modern semiconductor physics) had a higher h compared to Stephen Hawking. Off hand, everybody would agree that Stephen Hawking is a celebrity while Cardona is famous only to scientists in his field. Condensed matter physicists “might” outnumber astrophysicists 100:1. This could be the major factor why Cardona had a much higher h value—there are just more competent scientists in his field who would cite his work compared to Hawking. However, the impact factor of astrophysics journals, on the average, are 5 times that of condensed matter physics journals. Clearly, in this case, the h index was not able to provide an accurate comparison between two scientists."
13. 09. 2008 | 22:14

Ivan Sommer napsal(a):

Teorie kvantové fyziky zabývající se spinem (např. spinová skla v deterministickém chaosu aj.) vedly ke vzniku zvláštní doktorandské specializace používané při vyhodnocování informací, jejíž užitečnost se prakticky prokázala při vyhodnocování grantů. Jde o tzv. spin doktory. Škoda, že VH neuvádí jejich uplatnění při zakládání spin – off pracovišť. Onehdy se chlubil elektronovým mikroskopem a nyní mohl demonstrovat na konkrétním příkladu, jak se záměr vynořil z temnot na světlo světa. VH kupodivu o nových spin metodách mlčí.
13. 09. 2008 | 22:47

Karel Vomacka napsal(a):

H-faktor neni idealni, jako nic. Na druhou stranu je potreba nejake cislo a prave h-faktor ma slusne statisticke vlastnosti tim cislem byt. Mezi obory nevidim problem, h-faktor bude stejne dulezity jen pro obsazeni konkretniho mista. Kdyz se vypise konkurz na misto Ast. Prof. v pevnych latkach, asi se bude tezko hlasit astrofyzik, ze :-). Mne jde o to, aby se aspon castecne reklo, jake jsou nutna (ne postacujici!) kriteria pro povyseni.

Je tu prece jen zretelny rozdil mezi Cardonou a Hawkingem. Uspet v oboru, kde je mnohem vice lidi je vzdy tezsi, protoze i ta konkurence je vetsi. Taky muzeme rici, ze H. je celebritou jen proto, ze jeho obor je medialne zajimavy, ale jeho prinos (navratnost vlozenych prostredku) je vicemene minimalni. Polozme si otazku, jestli je opravdu tak nutne vedet neco o tunelovani z cernych der, kdyz 20% lidstva zije v chudobe? To at si kazdy rozhodne sam. :-)
13. 09. 2008 | 22:56

Pocestny napsal(a):

Přírodovědec -
Vzhledem k tomu, že zaměstnávám produkty humanitních věd, nejsem si jist, jestli dokážu definovat něco platného i pro obory ryze vědecké.

Obecně myslím, že je obrovský rozdíl mezi mgr. z přírodních věd a obdobným u technických a zejména ekonomických a humanitních škol.

Má osobní zkušenost s UK je taková, že hloubka problematiky u věd exaktních je taková, že "běžný produkt" má problém se udržet, zatímco u ostatních škol je průměr, nedostatek angažovanosti v oboru a rychlý přechod od vzdělávání k utilizaci poznaného naprosto normální.

Dalším bujaře diskutovaným jevem , dobře probraným na naprosto nekorektním webu D-FENS.cz, je problém, který se vědy netýká - manažeři. Tedy netýká v tom smyslu, že je věda neprodukuje, což je dobře, idiotů je mezi námi dost.

Co považuji za naprostý výsměch slovu vzdělání, je poté Marketing & Media. To je vysoká cirkusácká, hlavními předměty jsou Naprostá Šílenost a Naprostá Nezodpovědnost, volitelným Drzé Frackovství.

Jak to tak píši, napadá mne, že jsou obory true science a jsou obory fake science.
Jak se to pozná? No meritem studia. Tam, kde není koncem postdoc v konkrétní disciplíně VÝZKUMU tím hlavním cílem, tam je jím produkce profesně vzdělaných praktiků pro venkovní svět a "věda" je poněkud zastěrkovou činností.

Systematicky by bylo potřeba oddělit ty dva proudy - vědu a komerci i na exaktních vědách, neostrakizovat jako např embryologové rádi ofrňují nos nad "kombajnisty" z IVF, nesnažit se elitární politikou vytlačovat mimo obor lidi, kteří nemohou / nechtějí po mgr. pokračovat.

Je třeba "založit znalostní ekonomiku" na přechodu maturantů na bakaláře, mgr. je státem stanovená hranice VŠ vzdělání, tak by měl mít podobnou váhu, což nemá, je možná otázka, jestli "inflace" titulů nevyžaduje standardizaci podobnou UK, kde pro komerci stačí bc. pro samostatnou činnost mgr. a zbytek jest doménou vědy. Pro aplikovaný výzkum by měl stačit mgr.
Jde o to, naplnit tituly obsahem.

Dnes jsem v Táboře narazil na plakát KSČ(M) a pantáta kandidáta měl titul RSDr. To platí ještě dnes jako VŠ vzdělání???

Moje nechuť k titulům nevychází jen z anglosaského přesvědčení.

Obecným pravidlem pro humanitní fakulty je vzkaz - Nesnažte se vychovávat universální idioty, ale lidi, kteří umí něco konkrétního.
Základem jazykového vzdělání není porozumět všemu, co řekne rodilý mluvčí, nýbrž mluvit tak, aby on rozuměl nám, bez toho je veškerý talent nanic.
Je poněkud pokrytecké směřovat mentálně karieru všech absolventů Kupecké, pardon Ekonomické školy, k presidentství v korporaci, protože většina výpěstků skončí v sročku.
Když je někdo líný, vychcaný spratek, který "zvládl studium s bravurou" (tzn. dělal přtom ještě peníze a honil holky), škola ho sice vypustí, ale bez strýce ho život ztrestá jako psa, pokud nesežene flek v korporaci, tam jsou těmito úkazy plněny veškeré lidojemy.

VŠ mnohdy neformuje jen znalosti, ale i návyky - sociální, přirozené, duševní, prostě vše, co nedodala rodina. To je špatně, protože bez základních pravidel vštěpených rodinou se tyhle dovednosti mění ve zbraně.
Vzniká nová třída emocionálních lobotomiků, kteří si dokáží odůvodnit každý svůj krok, pokud vede ke kýženým cílům. To mají ze školy, to je ten problém "tažných" a "chovných" v každém prostředí.
13. 09. 2008 | 23:45

prirodovedec napsal(a):

K.V.: Jeste k drivejsimu: Dle mne uvazujete samozrejme s vhledem a racionalne. Snaha kvantifikovat titulomanii u nas jak vite existuje. Mozna to vyresi reforma (navrh zrusit tituly, resit to pozicemi).

Dle mne to co navrhujete asi muze fungovat u nekterych oboru.

Nejak mi napr. ale neni jasne, jak a proc merit h-faktor uspesnosti studenta/absolventa specializace s informatikou, ktery je-li skutecne uspesny (= tedy nepublikuje), je v praxi a zivi uspesne rodinu. Pocet akademickych pracovist na kterych by tito mladi pracovali a publikovali asi prilis neporoste, takze je ani nepujde nabirat ...

Dle mne limitujici je nadale objem financnich prostredku (az na spise vyjimecne tymy), statistiky hovori jasne, rozpoctovy vyhled a snaha jak vyuzit EU fondy tez. I kdyz se zde tvrdi i neco jineho, podminky jsou nadale nesrovnatelne a odchod mozku do praxe a do zahranici je zakonity. Kdyz k tomu prictete mozne dopady chystanych reforem, celkem logicky se premistite jinam a zachovate jisty kontakt s domovem.

"H-faktor neni idealni, jako nic." Souhlas.

"Na druhou stranu je potreba nejake cislo" Proc cislo? Proc ta casta posedlost (ne Vase) potrebou slozite charakterizovat jen jednim cislem - ala zebricky?

"a prave h-faktor ma slusne statisticke vlastnosti" podle Vas ktere? Ano, beru, ze autor, ac vyznamny fyzik, se to snazil pojmout i statisticky:

http://www.pubmedcentral.ni...

"tim cislem byt. Mezi obory nevidim problem, h-faktor bude stejne dulezity jen pro obsazeni konkretniho mista." OK pak beru. Ale priznam se, ze v zemi, oboru a na univerzite, kde se budou obsazovat mista zejmena podle H-indexu bych zrejme pusobit nechtel (a zrejme ani nebudu muset).

Odhaduji totiz, ze je nekdo zodpovedny a placeny za to, ze ma prijmout toho spravneho. Pokud prijme spatneho, spatne ohodnoti projekt, mel by nest zodpovednost. Chci to po manazerech ve vede jako v politice. Nemam prilis respektu k prostredi, kde je potreba se schovat za cisla. Na druhe strane, jak jsem psal - mate-li data, celkem snadno uz dnes prokazete zodpovednym manipulace - k tomu bych cisla bral, zebrickovani ale nehovim.

A priznejme si, ze na same budouci nobelisty :) asi nase VS nemaji penize (AV mozna ano :) ) a napr. na CVUT krome prof.Marika jeste potrebuji i par nosicu vody, kteri (pokud se nezmeni system nebo se nerekne, ze se rezignuje na srovnatelnou uroven absolventu) budou ucit tamnich dvacet hodin tydne (a pak pracovat na projektech).

Prijmout Assistent Prof. s jeho prilisnymi ocekavanimi (a h-indexem), ze bude badat jako za PhD studia je dnes asi lhani a muze ponekud zkomplikovat zivot i tomu, kdo potrebuje nejprve "nosice vody do vyuky" (za rekneme 20 tisic tarifu asistenta plus pohyblive do 20%)a pak poradnou pracovni silu do projektu (dle schopnosti a projektu od 20 tisic za rok jednorazove po asi strop toho mesicne). Mozna zjednodusene a cynicke, ale treba se napr. twardovski ozve s korekci.

"Kdyz se vypise konkurz na misto Ast. Prof. v pevnych latkach, asi se bude tezko hlasit astrofyzik, ze :-)." Asi ne. Otazkou je, zda to bude na misto v AV nebo na nejakem ustavu fyziky na VS (kde asi bude ucit kurzy fyziky pro prvni rocniky jako asistent/broucek, a to svoje bude badat po vecerech ...). Dle mne to, co plati na velkem trhu v USA (a mozna v cele EU) bude jen vyjimecne fungovat v CR, zejmena, kdyz existuje vule blizit se svetu jen slovy.

A priznam se, ze nejak nevidim stradani CR z toho, ze nemame dost nobelistu ... podobne jako netesknim po olympijskych medailich a radeji bych videl sportujici populaci, tak bych rad videl daleko vyssi povedomost o vede a popularitu vedy v populaci. Pak by byli i ti nobeliste (prirozene, za padesat let, ale trvaleji). Misto toho se resi reformatorske triky.

Pokud nam chybi cisla ve statistikach nobelistu, vzdy existuje nejaka cynicka cesta, jak jich dosahnout cilene a levneji.

"Mne jde o to, aby se aspon castecne reklo, jake jsou nutna (ne postacujici!) kriteria pro povyseni." Skoly ta kriteria maji. AV je ma take. Existuje akreditacni komise, odebira akreditace. Staci na www videt, co je a co se deje. VS jsou verejnopravni informace a netvori armadni system s jednotnymi pravidly povysovani.

"Je tu prece jen zretelny rozdil mezi Cardonou a Hawkingem." OK, argumentujete zcela logicky.

"Polozme si otazku, jestli je opravdu tak nutne vedet neco o tunelovani z cernych der, kdyz 20% lidstva zije v chudobe? To at si kazdy rozhodne sam. :-)"

Coz ovsem nabizi uvahu, glosujici autora vyse: proc tolik penez davat vedcum, kteri se ukoluji sami ... :)

Myslim, ze nam obema jde o to, aby to fungovalo co nejlepe. I kdyz tim zde tratim cas, divam se na to podobne jako:

http://nebulium.wordpress.c...
14. 09. 2008 | 00:03

Karel Vomacka napsal(a):

@prirodovedec:
Jako obvykle celkem hutne.

K matematikum a informatikum byhc se nevyjadroval a zustal bych u klasicke vedy (fyzika, chemie, biologie).

Odchod mozku je problem jen castecny. Nemci take mizi do USA, kde mistni na prirodni vedy kaslou (o dusledcich je mozno diskutovat ze siroka). Kdyz nekdo pobyte v zahranici dlouho a podari se ho prilakat zpet, je to jen vyhra. Z tohoto pohledu by bylo vhodne ziskat vice emigrantu. Tomu jiste brani klika vysedenych zidli :-).

Cislo je potreba, aby bylo nejake kriterium oprostene od predsudku. Zejmena proto se ujalo v USA, kde vedci jsou tak rasove a nabozensky rozmaniti, ze bez cisla, by neustalo hrozilo nejake obvineni z rasismu atd. Nicmeme zduraznuji, ze jsem ten POSLEDNI, kdo by chtel na tom zakladat nejake dalekosahle zavery. Bohuzel znam pripady s vynikajicim h-faktorem, ale "pozoruhodnymi" schopnostmi.

Hodnoceni lidi, za toho koho vzali je vzdy tezke. V male zemi se vsichni znaji, takze objektivitu nahradi ruzna spolecne piva atd. Ve velke zemi je zase anonymita a jsou potreba ta cisla, zejmena kdyz sef departmentu je Ind a nove najimavy zamestnanec Cinan. Pak si poradte! :-)
14. 09. 2008 | 00:40

Karel Vomacka napsal(a):

S velkym trhem jste to vystihl presne! Spasnym resenim pro vedu v CR je integrace do evropske vedy. Jinak zadny nobelista nikdy nebude. Integrace spociva prave v tom, ze lide nejen odchazi, ale take prichazi, ne na dvoulety postdoc, ale treba na 10 let Asc. Prof.

Olympionik neni to same co vedec. Pokud mate spickove vedci a infrastrukturu na preneseni objevu do praxe, skvele vydelate. To samozrejme nevyresi reforma jen tak, ale muze aspon vhodne zmenit system. Treba fondy rizikoveho kapitalu nebo dobrodruznou laissez-faire mentalitu nedoda. :-) Staci se podivat do sousedniho Nemecka, kde se poradaji kurzy pro zalozeni spin-offu. Kazdy s tim bojuje po svem. :-)

Kriteria pro povyseni by mela byt pokud mozno srovnatelna se zahranicim. Vzhledem k nasi poloze, muzeme v prvni fazi konvergovat k nemeckemu modelu. Neni to sice idealni, ale byl by to krok vpred. Domnivam se, ze cilem by melo byt mit (nastrel) 30% zahranicnich vedcu (byvaly SSSR se nepocita).

Vedci se sice ukoluji sami, ale neni obor jako obor. Kdyz astrofyzici dokazi medialne prodat sve "uzitecne" objevy, dostanou pridano. Naopak pevne latky mohou spolehat na patenty a podporu v prumyslu (v ceskych podminkach zatim omezenou).

Kazdopadne jsem presvedcen o tom, ze zadny cesky nobelista nevznikne z nekoho, kdo nebyl aspon 10 let v zahranici. Jak vime, dnesni veda je tak mezinarodni, ze jedina plna ceska integrace je cestou k uspechu :-D.
14. 09. 2008 | 00:52

prirodovedec napsal(a):

K.V.: Skoda, zajimal by mne nazor k dalsim bodum meho textu. Zareaguji.

Jeste vice nez klika vysezenych zidli brani existujici financni a pracovni podminky (vysledek hovoru s radou kolegu, kteri zvazovali moznost navratu a byli ochotni ustoupit z dosavadniho standardu). Berte to tak, ze v zakladnich dotacnich prostredcich na platy cekaji VS 10% mezirocni pokles mzdovych prostredku (proto rektori chteji +3mld.). V tomto kontextu nase reci pusobi usmevne od nas obou.

Je otazkou, zda pro malou zemi s urcitymi vedeckymi tradicemi je idealni zvazit preobsazeni vsech mist ve Vasich vedach indickymi a cinskymi vedci podle jejich h-faktoru ve srovnani s h-faktorem nasich. S ohledem na nacionalismus (byt skryvany) mne zrejmy v rade zemi EU bychom byli papeztejsi nez papez. Jiste by se svetova, indicka, cinska veda trosicku zvedly a nase by zrejme skoncila v soft oborech.

Hodnoceni lidi je jednoduche. Verejne sdeleni: Ti a ti vzali toho a toho. Motivace by byly dohledatelne. Pokud sef chce riskovat ztratu autority pro protekci ...

Pocestny: Tentokrat s Vami zrejme dosti souhlasim (letme cteni). Napsal jste to znale a jasne. Pokusim se neco pripsat asi zitra.
14. 09. 2008 | 01:02

prirodovedec napsal(a):

Pocestny: Prece jen to zkusim ted:

"Vzhledem k tomu, že zaměstnávám produkty humanitních věd, ..." K absolventum humanitnim ved u nas mam castou neuctu: pozorovatelny rozpor mezi sebevedomim a znalostmi ... nicmene i diky diskusim zde si zlepsuji nazor :). Jsem ovsem "posedly" matematickymi (v sirsim smyslu slova) pristupy i v techto oborech.

"Obecně myslím, že je obrovský rozdíl mezi mgr. z přírodních věd a obdobným u technických a zejména ekonomických a humanitních škol." Dodal bych u nas a ze vyjimky existuji - ekonomove CERGE, IES, 1 fakulta VSE, plus niky mimo Prahu.

"Má osobní zkušenost s UK je taková, že hloubka problematiky u věd exaktních je taková, že "běžný produkt" má problém se udržet," To "udrzet" jsem nepochopil presne - jen tusim.

Manazeri :)

Marketing & Media. :))

"Jak to tak píši, napadá mne, že jsou obory true science a jsou obory fake science." OK nicmene by bylo hezke, kdyby ...

"produkce profesně vzdělaných praktiků pro venkovní svět a "věda" je poněkud zastěrkovou činností." Bylo by mile, kdyby dokazali tu vedu odjinud u nas aplikovat ...

"Systematicky by bylo potřeba oddělit ty dva proudy - vědu a komerci i na exaktních vědách," ja bych rekl propojit k vzajemnemu respektu ...

"nesnažit se elitární politikou vytlačovat mimo obor lidi, kteří nemohou / nechtějí po mgr. pokračovat." OK

"Je třeba "založit znalostní ekonomiku" na přechodu maturantů na bakaláře, ... " Lze souhlasit, ale je tam pro mnoho ale v detailech ...

"RSDr. To platí ještě dnes jako VŠ vzdělání???" Nevim, nesleduji, mozna pro Vas prekvapive, ale ta legracni pismenka resim malokdy ...

"Moje nechuť k titulům nevychází jen z anglosaského přesvědčení." Asi se shodneme. Ovsem ani si americky nevesime zaramovane diplomy do pracoven, ze? :)

"Obecným pravidlem pro humanitní fakulty je vzkaz - Nesnažte se vychovávat universální idioty, ale lidi, kteří umí něco konkrétního." OK

Zaver - cte se vyborne. Ale lobotomici Vas jeste nepustili? :)
14. 09. 2008 | 01:17

prirodovedec napsal(a):

K.V.: "Spasnym resenim pro vedu v CR je integrace do evropske vedy." Dle mne ale davno v mnoha oborech probiha (jednosmerne).

"Jinak zadny nobelista nikdy nebude." A musi byt? Mozna nejaky naturalizovany Ind ...

"Integrace spociva prave v tom, ze lide nejen odchazi, ale take prichazi, ne na dvoulety postdoc, ale treba na 10 let Asc. Prof."

Za vyse uvedenych podminek si je mohou dovolit nektere projekty na vedu a mozna AV. Soucasna pravidla financovani vyuky to bez vyukovych projektu (na 10 let :) ) az na vyjimky neumozni.

"Olympionik neni to same co vedec."

Nobelista je predevsim reklama, spicka ledovce. Pokud by se Gates rozhodl zalozit fond a pridat nulu k odmenam, tak do deseti let jsou jeho pripadne ceny prestiznejsi ... ale ctenari a vedci to potrebuji, neberme jim to, jako absolutni meritko ... :)

"Pokud mate spickove vedci"

dle Vas nemame, dle mne leckde mame

"a infrastrukturu na preneseni objevu do praxe,"

nemame a mit nebudeme - rozhodne ne pro vsechny obory financne narocneho zakladniho vyzkumu, ktere chteji napr. v AV rozvijet - viz povestny synchrotron aj.

"skvele vydelate."

Coz pro nas v CR neni financne realne. Nedavno jsem se podivoval (zamerne - myslim u prof.Z.), ze CR neumi zpenezit ani objevy prof. Holeho a paberkuje :), zatimco zisky ma US firma. Bylo mi vysvetleno, ze cca 20 mld. Kc dat po dobu deseti let nemuzeme. Takze si nehrajme na neco, na co nemame ve srovnani s velkymi zememi ani v nasich nejuspesnejsich oborech zakladniho vyzkumu. I kdyz na to nemame mozna jen proto, ze je zde neochota k politickym rozhodnutim (navysit finance pro VS vyrazne, zatraktivnit, pritvrdit system, nakoupit hlavy - viz Vase postrehy; podporit pak realizace vysledku - finska cesta ...).

"To samozrejme nevyresi reforma jen tak, ale muze aspon vhodne zmenit system." Pripravovana reforma mne vedla/vede k odchodu do pro mne perspektivnejsiho prostredi. Najdete si podrobnosti reforem, pochopite. V podstate bude ted optimalizovana spotreba EU financi (prostaveni) a bude v dusledku toho privatizovana sit VS (vzdelavani VS pro potreby prumyslu) s moznosti vydelavat na skolnem. V podstate jde o to napojit pijavice.

"Treba fondy rizikoveho kapitalu"

dnes spise hovor o provaze v dome obesencove :) ... to je sneni vhodne pro USA aj. Az tu takovy pripad nastane, 100 let o tom budeme vypravet ...

"nebo dobrodruznou laissez-faire mentalitu nedoda. :-)"

Historicky zde na krizovatce vsech valecniku na rozdil od kovbojskeho statu nikdy takova mentalita sireji nevznikne. Protoze ve zdejsich podminkach by byla naprosto neefektivni z hlediska snahy lidi prezit. Ti s dobrodruznou mentalitou (vlastne uchylkou) odejdou tam, kde to pro ne funguje a budou horekovat, proc to nejde v CR. Pokusy prosadit ji zde ale skonci spise svejkovskym sklebem. Misto snahy delat z CR USA je rozumnejsi uplatnovat a rozvijet to, co umime (aplikace a spotrebu sledovaciho vyzkumu v prirodovednych a technickych oborech, pridal bych lekarstvi a nove informatiku) muzeme si ovsem troufnout na vic (napr. konkretne zaplatit Holemu realizace aj.).

"Staci se podivat do sousedniho Nemecka,"

dle mne nesrovnatelne (ma znalost sdeleni kolegu). Klasicky imponujici "zucht und ordnung system", nicmene zlaty cesky slendrian a improvizace. Snaha napodobit sousedy by skoncila asi smesne.

"kde se poradaji kurzy pro zalozeni spin-offu."

To u nas probiha take. Seznamte se ale s predpisy a zjistite, ze hlavni prekazkou je ministerstvo financi a souvisejici byrokracie.

"Kazdy s tim bojuje po svem. :-)"

Bezesporu. U nas existuje v rade oboru dlouholeta spin-off aktivita - lide pracuji na zivnostenske listy i s toleranci VS a pracovist AV, protoze tyto privydelky udrzuji odborniky na VS a v AV ...
14. 09. 2008 | 03:02

prirodovedec napsal(a):

K.V.: "Kriteria pro povyseni"

rozdily mezi tarifnimi tridami predstavujicimi tzv. povyseni jsou casto natolik nezajimave a povinnosti s postupem jsou natolik otravne, ze bohuzel pro radu doc. a asistentu je naprosto nezajimave splhat vyse - musite je doslova nutit - misto pro ne zbytecneho rocniho ci delsiho soustredeni na karierni stupinek delaji radeji na projektech profesoru a dalsich aktivitach, protoze pro ne prilis papirovaci prestavka by znamenala financni propad. Navic inflace titulu je v rade oboru takova, ze se hledaji odbornici podle toho, co se o nich vi a ne podle ohradek. Chybejici mladsi doc. a prof. jsou totiz jiz par let doplnovani akcelerovanymi talentovanymi PhD (tim se zlepsuje vekova skladba :) a preskakuje jedna generace), aby se neztratily akreditace, ale system se tim krivi. Po reforme se ocekava utek stredni generace pragmatiku s know-how na soukrome skoly za lepsimi financemi a tamnimi profesorskymi pozicemi (viz reforma titulu), protoze bez kariernich ohradek nebudou jiz perspektivni a finacovani verejnych VS se zrejme rozklizi natolik, ze to tato pragmaticka generace vyhodnoti nejdrive - hovoril jsem s nekolika spolupracovniky a jejich vhled mne zaujal natolik, ze jsem pochopil, ze neni vhodne cekat az na rozpad tymu.

"by mela byt pokud mozno srovnatelna se zahranicim."

S kterym. Co zeme, to jiny system. Sam vite.

"Vzhledem k nasi poloze, muzeme v prvni fazi konvergovat k nemeckemu modelu."

A proc? Respektovani bolonskych pravidel se zacina projevovat nebezpecim odsati talentu do zahranici diky kompatibilite. Nemecky system je totiz financne a organizacne naprosto jinde.

"Neni to sice idealni, ale byl by to krok vpred." V cem? A proc?

"Domnivam se, ze cilem by melo byt mit (nastrel) 30% zahranicnich vedcu (byvaly SSSR se nepocita)."

Pokud nepocitate CCCP, nezaplatite je ted, ani po reforme.

Muzete ziskat ty Indy a Cinany (pak ale dam prednost tem CCCP) a celkem prirozene v zemi s prirodovednou a technickou tradici, ktera sve absolventy techto oboru mohla exportovat, vytvorite nevitanou atmosferu kompatibility s trendy Zapadu (tj. priklon k tzv. humanities - Gott mit uns Pocestny :) ) a potencialni talenti se prikloni jinam.

"Vedci se sice ukoluji sami, ale neni obor jako obor. Kdyz astrofyzici dokazi medialne prodat sve "uzitecne" objevy, dostanou pridano."

Zkusim se zeptat par astrofyziku, ktere znam. Jak a za co dostanou pridano? Podle mne honorar za popularni knizku, nic vice.

"Naopak pevne latky mohou spolehat na patenty a podporu v prumyslu (v ceskych podminkach zatim omezenou)."

Rad bych dodal: VELMI omezenou a zeptal se, jak vnimate sve ZATIM.

"Kazdopadne jsem presvedcen o tom, ze zadny cesky nobelista nevznikne z nekoho, kdo nebyl aspon 10 let v zahranici."

Souhlasim. Ale na rozdil od Vas v tom nevidim problem. Budu spokojen, kdyz casem zase bude CR nobelista z nekoho, kdo byl 40 let v zahranici :). Pripadne z nejakeho naseho slibneho Inda ci Cinana.

"Jak vime, dnesni veda je tak mezinarodni, ze jedina plna ceska integrace je cestou k uspechu :-D."

Otazkou je, co je uspech. Mozna si to zkusme vzajemne napsat. Pro mne tim uspechem neni ta olympijska zlata - Nobelova cena, ale houf premyslivych deti, zaujatych hloubanim, poznavanim s moznostmi toto rozvijet I U NAS i v doktorskych studiich a na UK, ktera bude "nase" a ne pobockou US ci GER univerzity. A bez nutnosti toho, ze vsichni jejich kantori matematiky se budou jmenovat Singh a fyziky Yu. :)
14. 09. 2008 | 03:02

Karel Vomacka napsal(a):

@prirodovedec:
Uz nemam silu reagovat na kazdy bod, je to skutecne obsahle! Nicmene mam z Vasich prispevku pocit jiste rezignace az letargie. Jak byste si to sam predstavoval? Vyhovuje Vam vice model anglosasky (s velkym mnozstvim cizincu) nebo nemecky (ponekud rigidni)? Jak byste si predstavoval dalsi rozvoj ceske vedy? Myslite, ze problem je jen v penezich?

Nedomnivam se, ze cesky slendrian a improvizace jsou nejak zvlastni, spise historicka z nouze cnost.

Nemyslim si, ze to ceske univerzity neprezijou. Jejich sance vidim stejne jako sance celeho naroda. Klidne se muze state, ze se spolu s ostatnimi evropskymi narody rozdeli na dve poloviny, globalizovanou a zbytek. Prvni pulka bude studovat zcela globalne podle kvality a druha lokalne a narodne.

K provazanosti prumyslu a univezit. Podivejte se na to ze stranky USA, je obrovsky rozdil mezi CA a SD, jako bude mezi UK a RO. Nikdy to u nas nebude jako v Holandsku (pokud se nestane neco opravdu mimoradneho), nicmene k Rakousku muzeme klidne dokonvergovat. Jen se musime zbavit vsudypritomneho bordelu. Profesory rychlokvasky atd, sam vite co myslim. Zustavam optimistou!
14. 09. 2008 | 03:40

Pepa Řepa napsal(a):

Pocestny napsal(a):
Vzniká nová třída emocionálních lobotomiků, kteří si dokáží odůvodnit každý svůj krok, pokud vede ke kýženým cílům.

Üž jsem měl strach, co se děje.Že by lobotomie nepřišla? Je to dobrý, brambory jsou v řádku, už je holka tady.

Jinak docela dobrý.Dcera zná jednoho borce z Bratislavy, který na UK studuje slovakistiku. Mimořádně obtížná záležitost, řekl bych.Přirozeně bez školného.

Byl bych rád, kdyby mně někdo- z pánů od vědy- objasnil, kde se líhnou absolventi a absolventky motající se kojem feministického hnutí. Kolik takových brojlerů Gender Studies za rok vyprodukují? Totéž, pokud jde o multi-kulti světlonoše.Tam je stejný systém (od bakaláře po doktoranda)?
14. 09. 2008 | 07:14

jepice napsal(a):

Co pozoruhodného shledáváte na slovakistice, Pepo Řepo?
Co se týče dalších oborů, které jsou vám podezřelé, tak musím přiznat, že ani mně není příliš jasné uplatnění jejich absolventů.
Akorát ještě podotýkám, že mezi feministkami a feministy nejspíš najdete daleko pestřejší profesní skladbu než absolventy gender studies, přírodovědce nevyjímaje.
14. 09. 2008 | 08:28

Pepa Řepa napsal(a):

Připadá mi to stejmé, jako kdyby se Čech rozhodl, že vystuduje na Wasedě bohemistiku a někdo mu z ČR platil školné. Možná se ale pletu, když mi to přijde trochu podivné.Možná je to normální.

Když před třemi lety jedna z dcer řešila kam půjde, žasli jsme, co vše se dá studovat.
Pokud jde o feministky, mám na mysli ty vystudované, ne ty z přesvědčení.
14. 09. 2008 | 11:19

jogín napsal(a):

Zatím nevidím nějaké podstatné rozdíly mezi zdejší a zahraniční úrovní vědy. Zájem o nobelovky je spíš mediální úlet, třeba v biologii a medicině je jedna ročně na nějakých 500 000 vědců. Problémy jsou s financováním, publikace jsou stále obsáhlejší a metodicky náročnější, takže stoupá částka na jeden grant a při nějakých 25% úspěšnosti ( realita je horší) význam hodnocení mizí a z grantovky je loterie. Spíš se mi nelíbí tendence k příštipkaření, pečlivá vrtání v mikroproblémech. Témata s obecným záběrem mají u nás v grantovce problémy s hodnocením, třeba Američané jsou schopni strategický význam rozpoznat a nacpat do něj spoustu peněz. Ale příštipkaření bují všude.
14. 09. 2008 | 11:49

Vaclav Horejsi napsal(a):

prirodovedec:

Skoro ve vsem bych s vami souhlasil. Velmi bych byl pro "nakup hlav".
Nobeliste jsou jiste jen spickou ledovce, jde o to, aby vubec byl dostatecne velky ledovec - tedy opravdova silna vysoce kvalitni trida vedcu. Ta jiste vyrusta z jeste sirsi "solidni tridy", kterou myslim mame (ale mozna ne dost sirokou).
Ano, souhlasim, ze nasi absolventi jsou mezinarodne kompetitivni; skoda, ze tu diru do sveta musi chodit delat vetsinou jinam...
Souhlasim s pozitivnim nazorem na uroven rady univerzitnich pracovist srovnetelnou (nekdy i lepsi) nez pracoviste AV.
Znova bych pripomnel, ze neni pravdivy tradicni nazor, ze na AV se jen bada a nevychovavaji studenti, coz nas zvyhodnuje proti badatelum na universite.
V podstate funguji mnohe ustavy AV velmi podobne jako "graduate schools" - mame pres polovinu osazenstva v laboratorich studenty, mnozi z nas prednaseji semestralni kursy na universite (i bakalarske). Ja treba zkousim rocne kolem 200 studentu.
Myslim, ze na universitach by si lepe meli zorganizovat rozdeleni prace tak, aby vynikajici badatele meli vic casu na vedu - delaji to tak na vsech prednich svetovych universitach. Na Harvardu ty nejvetsi hvezdy skoro vubec neprednasely a vubec neztracely cas zkousenim studentu.
Na nasich universitach to casto byva tak, ze prave ti nejlepsi badatele dostanou i nejvetsi naloz prednaseni a zkouseni...

..
14. 09. 2008 | 11:50

jogín napsal(a):

Ještě k hodnocení. VH správně píše, že if a podobně mají význam jen zhruba a mezi obory je to sotva použitelné, ale v praxi se pak počítá na dvě desetinná místa a bere se stejný metr třeba na imunology, kterých je jako psů a třeba na genetiky, kde má nejlepší žurnál if 4.
14. 09. 2008 | 15:21

prirodovedec napsal(a):

K.V.: Ano, asi je to pocit jiste rezignace. Presneji vychovavan "staleti" :) dosavadnim systemem, staram se o sebe a sve spolupracovniky a snazim se byt pripraven na jakekoliv ciny reformatoru.

Predstavovat si, kam se to ma vyvijet, je mnou asi ted chapano jako ztrata casu. Vsak oni to nekam dovedou. :) A "z nouze ctnost" to zase zachrani :))

Jsem spokojen, ze moji mladi absolventi jsou uspesni v praxi a ze ti, kteri maji odborne ambice odchazeji pragmaticky jinam za perspektivou.

Proto ano, na zaklade hovoru s nimi, pro ne je problem v penezich plus celkove vnimani "jiste reality zde".

Ja se take povazuji za optimistu, protoze doufam, ze veskere socialni inzenyrstvi ve snaze zreformovat/zdeformovat system podle nejakeho vzoru a treba docasne vlivnych nejakeho oboru se nepodari. Globalni kontext bude urcujici a muzeme to na dalku par let sledovat.

jepice, P.R.: Celkem velmi trefne a "nelobotomicke" :). Vyresi to zrejme ne regulace, ale skolne, jak si asi oba prejete: zabavu, at si plati kazdy sam. Celkem souhlasim. Jenze nakladove uplatneno to "sejdrem" vezme take ten barak s chemiky (sorry V.H. :) ), protoze nakladnost je odhadnuta 2,5x vyssi a plat chemika tolikrat asi "wasedistu" nepredci (prumer versus prumer :) ). Odrazi se to sice k umelcum (tam je to tak 5x drazsi), kterym to vydrancuje sapito, a pak na klikatici se ceste ke svetlym zitrkum po zdejsi Svetle stezce to uklidi zbyvajici prirodovedce a inzenyry. Pak se to opre Pepovi o chaloupku :), rozbije archivni cervene, primackne to jepici :) a ridic slavnostne preda seznam neplaticich bohemistu ... :)

jogin: Pisete na rozdil ode mne jasne a strucne a tezko s necim polemizovat.
14. 09. 2008 | 15:45

prirodovedec napsal(a):

V.H.: Pustil jsem se "pro Vas" do par vypoctu, ale zkusim to radeji slovy a par cisly.

Slusna univerzitni pracoviste ziskavaji prostredky dotace na studenty (90%) a na tzv. specificky vyzkum (10%) kritizovany AV.

Celkem dotace je asi 2/3 (v prumeru) castky uspesneho pracoviste. 1/3 jde adresne resitelum a tymum na projekty (VSCHT je vyjimka, ta by pravdepodobne bez existence opacneho pomeru financne zkolabovala). Resitele zaplati z obou castek cca 20% rezie svemu ustavu, fakulte, skole (u narocnejsich oboru je to vice) a tim uhradi naklady sveho projektu - jinak by si museli pronajmout mistnosti, laboratore, zaplatit energie treba jinde.

Zbytek z projektu patri resitelum a tymum, kteri to tvrde odedrou. Vetsinou na vetsi ci mensi prilepsenou, to pak zveda ty tarify.

Zbytek z 10% (viz vyse) vetsinou jde doktorandum, provoznim dozvukum triletych projektu, interni grantove soutezi pro mlade, aj.

Ze zbytku 90% dotace se plati vyuka. Tj. ti, kteri uci a kteri, pokud je pocet studentu mezirocne stabilni (viz dovolene rusty aj.) svoji vyukou minule penize vydelali, cili by je meli dostat zpet. Lze take celkem rozumne odhadnout jakou "hodnotu" interne ma oducena hodina v systemu finacovani (je to vice nez se vyplati dat externistum).

Podle mne tedy staci jednoduche:

1) vynikajici badatele na VS se dokazi uzivit ze svych projektu, uhradi jejich naklady a nemaji zajem si privydelat vyukou, sikovne studenty do projektu ziskavaji na doporuceni kolegu, kteri take uci. To mi pripada americke a logicke, ceske neporadky pak panuji v oblasti rezii (klasicky rezie narocnejsich projektu je placena v nizsi vysi nez je realna a doplaci se to skryte z dotace vyukove, nicmene je i trvaly a pochopitelny tlak resitelu na snizovani rezie projektu).

2) Vynikajici badatele maji zajem o penize navic, protoze jejich financni situace neni tak dobra jako venku, cili tak jako lekari potrebuji placene hodiny navic i badatele maji radeji 150% nez 100% prumeru. Pak ale bud musi nejak zaplatit ty, kteri "za ne" uci nebo to oducit realne sami. Pokud badatele se rozhodnou ucit, ale neni pro ne uvazek v jejich specializaci nebo neumi ci nechteji prilakat zajem studentu o svuj obor, musi oducit ty masovky spolecne s rutinery. Coz je skutecne mrhani jejich silami. Je pak tristni pohled na vedecky zamerene prednasejici, kteri se topi v tom, jak podat tzv. "elementarni zaklady" sveho oboru a kterym houfne utkaji studenti k rutinerum, kteri to umi podat, maji to zazite, plne prikladu a jeste skvele prednasi. Vztahum a respektu mezi kantory a vedci to pak take neprispiva. Vedomi, ze mam par studentu a na kolegu chodi stovka muze byt deprimujici. A snaha vedce dokazat, ze je v kantorine stejne dobry jako kantor-rutiner mu bere cas na to co umi pro zmenu on.

Nebo si to badatel muze zaridit mocensky (tj. osvobozeni vedcu, kteri ale pak neprinaseji dotacni prostredky) a rozdelit uvazek (napr. 12 hod tydne znaci, ze po 2 hod se da 6ti kolegum). To se vetsinou vi a dlouhodobe to vede k degeneraci pracoviste - pretizeni pak upravi sve vykony, protoze vidi, ze dostanou praci navic ale penize ne a tez upravi svoji loajalitu a chovani k sefum tak, aby si vydelali ve skole plat a dokazali se tvorive zamerit na vydelky mimo VS. Jde o model devadesatych let a asi neni rozumne se k nemu vracet.

Pripravovana reforma pak muze prinest zajimave efekty - rozchody pracovist, ktera se budou citit ukrivdene, odchody pracovniku, kteri se budou citit nezaplaceni.

Pro pracoviste i zucastnene neperspektivni, se pak badatel stava pro ostatni nikoliv prikladem, ale spise trubcem. Nicmene se da jeste racionalne argumentovat, ze jeho badani garantuje akreditace, coz je casto pravda (protoze reforma ma akreditace presunout na instituce, ani to uz nemusi platit).

Cili zorganizovat to lze: bud mocensky nebo rezignaci na financni prinosy vyuky pro badatele (treba mladeho, cerstve zenateho, platiciho hypoteku ... priklady asi oba zname, ne kazdy z AV uci na VS proto, ze rad uci ...).

Znovu opakuji, ze pomerne jasne zmapovani a provazani soucasnych cisel dle mnerika, ze za uvedene dotacni penize nasi vedci a ucitele odvadeji vykony, za ktere se nemusi stydet pred svetem. Ale to asi oba vime.

Jak jsem psal, nez ty reformy, radeji nic, ale ocekavam, ze probehnou a v pripade existence doma, tusim, ze se to zvladnout da.
14. 09. 2008 | 15:49

Pocestny napsal(a):

Pánové, s dovolením si dovoluji konstatovat, že odchod do zahraničí je to nejlepší, co může mladého člověka potkat. Ta kulturní zkušenost je nedocenitelná, ta vědecká už případ od případu.

Co mi krutě chybí, je exploatace východu, věřím, že výrazné talenty by vnesly do leckterého departmentu potřebnou "konkurenci" názorů, postojů a nápadů a trochu by zviditelnili ten náš výše zmiňovaný problém - každý se zde zná se všemi, funguje jisté mikroklima.

Vztah výzkum / výuka asi není až tak problém na graduované úrovni, ale po několika letech ztrávených v senátu university pokusy tohle nějak systémově pořešit mne stále více realita utvrzuje v tom, že bychom asi měli dělit nejen studenty, ale i pedagogy a obory.
Je třeba definovat obory, které na bc. úrovni vyrábějí toho "profíka" (vedoucího laboranta, samosprávného úředníka atd.), tam by měli učit lidé se schopností vyložit věc nikoliv vědecky, ale utilitárně.

Druhou větví budiž vše, kde bc. nic neznamená (de facto), kde první práh úspěchu je absolutorium mgr. Opět je třeba zkoumat, jaká odbytiště mají takoví absolventi, pokud se rozhodnou nepokračovat. Zde je potřeba "přitlačit na aplikovanou stránku věci, tito lidé půjdou do průmyslu jako vedoucí pracovníci provozů.

Zbývají obory ryze vědecké, kde logickým vyvrcholením studia je PhD, jsou zejména vidět v přírodovědeckých disciplínách, ale takový archeolog, kulturní antropolog jsou povahou oboru velmi podobní.

Dá se jistě dělit dál, jinak a přesněji, nejsem insider. Ale to, co mi tu vystupuje před očima, je fakt, že vzdělávání v oboru se stává širším problémem než výzkum samotný. Proto by asi mělo fungovat jisté dělení universit na research based a na ty, které "poskytují VŠ vzdělání". Dále by mělo dojít k oddělení financování vzdělávání a výzkumu tak, aby se university soustředily na vzdělávání a nutily své mladé učitele spíše k růstu pedagogickému než vědeckému.

Drze se totiž domnívám, že pokud očekávám od přednášejícího celkový obraz problematiky, má toho na sestudování o tom všem, co se v oboru děje tolik, že pokud ještě sám bádá, něco musí nutně odfláknout. Také očekávám, že pokud zjistí, že z nikoho v kruhu "Nobel" nekouká, nebude to dávat všem postiženým sežrat nejen u zkoušky, ale i tím, jak odflákne přednes.

Problém je také v tom, že mnozí, kdo jsou přinuceni systémem na cestě k PhD učit, to neumí, jiné to nebaví, i když jinak jsou to lidé pro vědu přínosní.

Prostě, neškolme budoucí dealery Zentivy jako vědce, když je to ztráta času, berme však na vědomí, že toto uplatnění z absolutoria také vyplývá. Možnou cestu bych viděl v diversifikaci studia na dvě cílové větve v každém "patře" graduačního žebříčku a následně důslednou selekci domácích zdrojů doplněnou o promyšlený headhunting v zahraničí.

Tím se také možná odstraní princip čtyřbobu - jeden řidič, jeden brzdař a dva "pasažeři" tvořící mrtvý balast. Toho jsem na katedrách zažil pohříchu dost.
14. 09. 2008 | 17:04

prirodovedec napsal(a):

Pocestny: 1. odstavec - souhlasim.

2. odstavec - soucasny system (pod)financovani vetsi exploataci vychodu (mimo Slovenska) cini nezajimavou a zejmena neufinancovatelnou ze strany VS. Na realne skolne zahranicnich nemaji, pokud ano, nejdou do CR. Sanci je naucit je cesky, pak jsou financovani statem.

Cleneni oboru uz probiha. Ztrata vyssich akreditaci smerem k Bc. take a vsude je samozrejme vnimana jako katastrofa. Nekdy je s tim spojen boj mezi ruznymi
regiony. Kauzy znate.

Dopady po pripravene reforme budou zrejme vest k privatizaci techto pouze vzdelavacich oboru, protoze jejich provoz bude na soukromem zaklade pak zrejme levnejsi a verejnopravni VS budou uvolnene budovy pronajimat.

Co se tyka Mgr. asi jako realnejsi reseni bude prijato to skolne nez zkoumani odbytist. Dnes skolu nic nenuti zabyvat se zamestnanosti absolventu, existujici statistiky jsou spatne pouzitelne a vsichni jsou presvedceni o jejich vybornem uplatneni. U meho oboru je to pravda :).

Co se tyka vedeckych oboru - s ohledem na trend budovat oborove pyramidy (nejvice Bc., kraceni na Mgr., par PhD) a na jine finacovani, neni jasne co s temi odpadlymi teoretiky na urovnich Bc. a Mgr. Cili Vase predstava jasna a srozumitelna a zni rozumne, realita ale je a po reforme zrejme i bude jinde.

Oddeleni vyzkumu a vyvoje - se dnes zrejme skryva za snahou posilit ustavy uvnitr VS vuci fakultam a umoznit tak absorbovani ustavu AV do VS.

Zni to racionalne: At se lide specializuji, delaji to poradne a maji se vzajemne v ucte (ale skutecnost je takova, ze mladi si potrebuji po letech studia vydelat vice nez tarif a odmeny za naduvazky jsou obvykle minimalni). Cili spravny mlady ucitel dnes uci tak na 120% ze dva masove predmety, je najat na par projektech, snazi se publikovat, placene soukrome konzultuje po vecerech stredoskolaky i nestacici vysokoskolaky z jinych VS a honi ksefty pobliz oboru. Po jiste dobe (svatba a narozeni ditete) se odchazi zivit zaplaceneji mimo VS.

Proti oddelovani stoji pozadavek karierniho rustu (doc. prof. aj.), kde dominuje a musi zrejme dominovat oceneni vedecke prace.

K dealerum Zentivy slovy jednoho filmu, ktery nema rad prezident: "I delnik ve sroubarne si muze cist Vergilia v originale". Cili i VS mohou klast duraz napr. na rozvoj zdanlive v praxi nepouzitelnych zpusobilosti. Napr. dusledneho logickeho mysleni prostrednictvim dobre podaneho klasickeho matematickeho Calculu. Ale musi se to opravdu umet patricne podat. Pri masove vyuce to zvladnou nadsenci par let, pak upadnou do stereotypu ...

Cele to Vase zni dobre, zkusenost je ale takova, ze ze vsech reforem vychazely a vychazi paskvily. Cili nejak to shora dopadne, lide se prizpusobi a udelaji to podle sebe, svych schopnosti a nadseni.

Nikdo se prekvapive nezabyva tim, ze rada studentu i VS kantoru byvali nadseni lide ochotni se pro vec zaujmout. A mnozi se snazi byt takovymi nadale. A jini se do toho stavu dokazi vratit. Ale asi ne na rozkaz shora. Spise by potrebovali sance a vyzvy a videt, ze snaha se (nikoliv papirovat) vyplati. Lide se na ctyrbobu vezou, jenze i Ti, kteri se vezou napr. oduci ci odvedou remeslo. Jejich nahrada nezaplacenymi nadsenymi znamena ty mlade vyucit, a ti pak samozrejme utecou. Takze je nekdy jednodusi drzet ty rutinery ...
14. 09. 2008 | 18:23

Pocestny napsal(a):

"I delnik ve sroubarne si muze cist Vergilia v originale".

Toto je naše firemní krédo..... je to pevná berle, věřte mi.
14. 09. 2008 | 19:07

jogín napsal(a):

Přírodovědec, Pocestný: "Reformy" probíhají pravidelně á 5 let, přesto se za 40 let moc nezměnilo- tehdejší rozvrh není k zahození. Dá se to brát jako vítězství rozumu nad byrokraty. Podstatně horší je jen ztížená možnost vyhodit pitomce. Taky si myslím, že by Bsc měli být prakticky využitelní, čili techniky a úvod do oboru napřed, obecné a specializace potom. Je to vhodné i k vytřídění na schopné a horší, ale použitelné studenty. V tomto směru tudíž souhlas s nejnovější reformou. Horší jsou ale pokusy učit na Msc nejčerstvější novinky se zanedbáním historie, čímž nemyslím dědkologii ale ukázky „jak se na to přišlo“, protože věda je o důkazu a o vývoji myšlenek. Podstatné je ukázat, jak se řeší problémy. Dnes občas dochází k výchově fachidiotů na vysoké úrovni, příklad: na Cambridge si doktorantka (biologie) stěžovala na našince, že si koduje popisy roztoků- byly to značky a molarita. Jinak je nutné přilepšit univerzitám, na korunu produkují víc než akademie, i když absolutně méně- mají učení navrch a rozdíly jsou i v platech. Nejlepší by bylo obé spojit, učicích povinností na hlavu by bylo míň a všude na světě je to zavedené.
14. 09. 2008 | 22:23

D.M. napsal(a):

> Vaclav Horejsi > jedno jmeno za vsechny z toho FzU AVCR: doc. Ludek Pekarek, DrSc. - ten pusobil v akcnich vyborech strany a nekteri moji starsi kolegove pamatuji, jak jim odvadel k vyslechum profesory. Pekarkovi je samozrejme pres 80 let a dodnes prednasi na MFF UK a byl dokonce reditele Fz ustavu
Mate ve vasem ustavu take nejake podobne?
14. 09. 2008 | 22:40

sasa napsal(a):

D.M L.Pekarek, ten bojovnik za americky radar?
15. 09. 2008 | 00:37

Martina K napsal(a):

Joginovi:"... třeba Američané jsou schopni strategický význam rozpoznat a nacpat do něj spoustu peněz." Prominte, ale to je iluze. Pokud mate projekt sice zajimavy ale nepodlozeny solidnimi vysledky necekejte, ze dostanete R1 od NIH. To, ze presto takove projekty v USA existuji a jsou slusne financovany, souvisi s existenci soukromych spolecnosti, ktere jsou ochotni se na takove projekty zamerit. Casto jim ke spokojenosti staci, ze po x letech a nekolika milionech utracenych dolaru z jejich kapsy jste schopen pozadat s danym tematem o NIH grant.
15. 09. 2008 | 06:30

Martina K napsal(a):

To V. Horejsi: overheady v USA neexistuji. Pokud mate NIH grant, universita od NIH dostane prispevek v hodnote vasich neinvesticnich nakladu. Ty penize nejdou z vasi financovane castky, ale jsou to extra penize od NIH. Nevim jak to funguje v CR, ale v USA si musite zaplatit naklady na mysi a platy studentu/postdoku, ale to se nebere jako oh. Pokud dostanete grant od soukrome spolecnosti, dost casto tomu grantu rikaji "oceneni" a universita nedostane nic.
Z toho vyplyva, proc nejlepsi vedci na universitach nemuseji prednaset (pokud uz maji tenure). Maji nekolik NIH grantu, a tedy zajistuji universite penize a universita udela vse pro to, aby je neztratila. Vetsina takovych lidi ma z grantu/patentu/licenci/firem tak vysoke odmeny, ze se bez platu university obejdou, takze si mohou docela poroucet jake prednasky a kolik PhD studentu. Nektere university dokonce plati sve profesory za to, ze si nebudou hledat praci jinde. S organizaci prace to nema nic spolecneho. Jen volna soutez a penize...
15. 09. 2008 | 06:50

suchánek napsal(a):

pane hořejší,
díky za odpověď, je to minimálně velmi zajímavé a maximálně složité uchopit. pokud jsem si myslel, že věda je tak trochu stát ve státě, tak teď už jsem o tom přesvědčen. otázkou pro mě zůstává, jestli je to dobře nebo špatně. a nedokážu na to odpovědět.

a jen pro pobavení jeden vědecký výstup, jehož link putoval do mailu všech mých blízkých a známých:
--------------------------------------------------------------------------------
Co dělat, když náhodou spadnete do černé díry

--------------------------------------------------------------------------------

24.5.2007 - Přestože by váš osud byl jednou provždy zpečetěn, nejnovější studie dvojice australských fyziků prokázala, že vhodným manévrem uvnitř černé díry byste mohli okamžik své smrti když ne odvrátit, tak přinejmenším oddálit.
Představte si, že svištíte nekonečným kosmickým prostorem raketou pohybující se téměř rychlostí světla. Necháváte se natolik unést výhledem z kabiny, až přestanete vnímat varovné signály o blížící se černé díře, které vysílají vaše pilotní systémy. Řítíte se přímo do ní, palubní počítače vám hlásí, že už se jí není možné vyhnout. Co teď?
celé znění zde: http://technet.idnes.cz/co-...
15. 09. 2008 | 12:37

Vaclav Horejsi napsal(a):

jogín:

Nevim, jak jste prisel na to, ze nejlepsi geneticky casopis ma IF = 4, a ze genetiku je mene nez imunologu. Mezi genetiky musite samozrejme (a hlavne) pocitat take molekularni genetiky (tam je dnes teziste genetiky).
Nejlepsi geneticky casopis (Nature Genetics) ma IF cca 30...
Pocet genetiku (molekularnich neni nijak dramaticky mensi nez imunologu, a stale roste.

..
15. 09. 2008 | 15:29

jogín napsal(a):

Martina K: Podívejte se na http://www.nih.gov/science/...
díky Non-Mammalian Model Workshop byla přímo financována sekvenace řady genomů a vypsány tematické účelové granty v hodnotě stovek milionů dolarů. Jestli to není strategický přístup, jsem Panna Orleánská. VH: Pokud pod genetiku zařadíte vše s molekulárním přístupem, máte samozřejmě pravdu. Kromě Nature Genetic, což rozhodně není žurnál na časté publikování, je to s klasickou genetikou bída, ovšem mimo Human Genetic, ten má asi 8.
15. 09. 2008 | 21:35

Mirek Dusin ceske vedy napsal(a):

Kolega Horejsi je neco jako
Mirek Dusin ceske vedy. Nelici skutecne pomery v ceske akademe -popisuje idealni stav, jaky by sice mel byt, ale zdaleka neni.
O tom, jak se rozdeluji pocty a prachy v ceske vede si muzete precist treba tady:

http://groups.yahoo.com/gro...

Mimochodem, ta vec ma happy-end. Kdyz uz soud nizsi instance prirkl za receni proste pravdy stran udavana osobni korespondence zcela likvidacni platbu (snad do te doby vubec nejvetsi kdy vymerenou) za 'moralni ujmu', zjevilo se nad kalnymi vodami nekolik prizracnych postav, a VOILA: soud vyssi instance poslal tu amoralni zalobu do stoupy. Je otazka, co ma pro zlepseni pomeru v ceske vede vetsi vyznam - zda idealizace obrazu, nebo jedinci, co jsou ochotni rict pravdu 'NO MATTER WHAT'.
V dokonale ucte,
Z. Slanina
16. 09. 2008 | 02:49

D.M. napsal(a):

> pro Vaclav Horejsi > Pane profesore dekuji, ze jste mi neodpovedel NIC na pripad Pekarek. Usuzuji z toho, ze i Vy v Ustavu mate podobne odborniky.
Jeste jednou dekuji.
16. 09. 2008 | 09:52

Vaclav Horejsi napsal(a):

D.M.:

Usuzujete nespravne. O tom, koho a proc zamestnavaji jine ustavy a fakulty nemam informace (a nijak mi to nechybi).
Jak jste si mozna vsiml, ty stare kardrovacke metody (jen obracene opacnym smerem) mi nejsou moc po chuti...
Co kdo delal pred 50 lety me moc nezajima.
Spis me zajima, jake lumparny kdo provadi dnes.
16. 09. 2008 | 10:49

D.M. napsal(a):

> Vaclav Horejsi > to chapu, ze s vlastnimi zamestnanci mate starosti dost. Nicmene ti drivejsi bojovnici proti kapitalisticke reakci, prazskemu jaru, chartistum, proutkaru, proti odpurcum radaru bojuji stale i po tech 50. letech. Permanentni revolucionari.
16. 09. 2008 | 16:17

D.M. napsal(a):

> Vaclav Horejsi > Pane profesore, teprve ted mi docvakla vase slova. Vas nezajima, koho AV zamestnava a kdo a co delal pred 50. lety? Takze podle teto vasi "logiky" byste jiste zamestnal dr. Mengeleho, protoze jeho zverstva jsou uz 60 let stara a koneckoncu je nekdo muze pokladat za originalni experimenty. Opravdu me stale udivujete!!
17. 09. 2008 | 08:47

Vaclav Horejsi napsal(a):

D.M.:

Sdelim vam tajemstvi - dr. Mengele dosud zije a je zamestnavan napul na nasem ustavu a napul na Fyzikalnim ustavu.

..
18. 09. 2008 | 12:15

Gambri napsal(a):

Dobrý den pane profesore,
zdá se mi, že jste tou vědou trochu utekl od žhavých témat dnešních dní: vydírání na naší politické scéně a jak dvě války jsou ekonomicky příliš i na Spojené státy (a to je Saakaschvilli chtěl zatáhnout do třetí).
18. 09. 2008 | 13:42

D.M. napsal(a):

> Vaclav Horejsi > pane profesore, muzete byt klidny, na matfyzu ani ve FzU zmestnan neni - ocenuji vas smysl pro ironii. Zemrel v Bogote v roce 1979, i kdyz mam nekdy pocit, ze se reinkarnoval v podobe Mgr. Cikrta.
18. 09. 2008 | 17:27

Ivan Sommer napsal(a):

VH

Jestliže vyhlásíte, že neznáte situaci v jiných ústavech, tak asi není korektní psát jménem celé vědy, jak navozuje název článku., který by mě asi obsahovat slova „u nás v ústavu“ .

Jistě je podstatně důležitější, co se děje dnes než před 50 lety. Jenže ty důsledky letitých událostí se mohou projevit reálně ještě dnes např. ve výši důchodů. Právě před 50 lety byl můj otec vyhozen z Akademie jako zastánce buržoasní genetiky. Nejde jen o osud jednotlivců, ale o základy, na nichž má stavět dnešní věda.

Nejsem přítelem dědičných hříchů, ale na místě by bylo spíše pokání než „drzé čelo“. S vyhazovem jsem se setkal nedávno, když jsem narazil na doc.M.Dresslera na místě městského úředníka. Byl považován za předního českého vědce v oboru plynové chromatografie. Neznám bližší okolnosti jeho odchodu z UIACH, prý se habilitoval dříve než ředitel P.Boček, a to se neodpouští. Rozhodně na místě úředníka nebyl pro vědu přínosem. Pak jsem zjistil, že se mu přece jen podařilo uplatnit na Masarykově univerzitě. R.Zahradník samozřejmě přímo za jeho osud není zodpovědný, vytvořil jen atmosféru pochybných „vyhazovacích“ metod.

Váš popis získávání grantů atd. je nepochybně přesný, ale opomíjíte směry vývoje, splývání profese učitel, vědec, podnikatel do jedné osoby, projevující se průnikem soukromého kapitálu, což se vlastně děje i ve Vašem ústavu. Jsem sice již „čertem třetí kategorie“, ale pozorně jsem naslouchal proslovům představitelů průmyslu při zahájení letošního brněnského strojírenského veletrhu. Otevřít profesury manažerům, nechat do vědy vstoupit tržní mechanismy aj! V různých technologických či výzkumných centrech má protéci více miliard než je rozpočet celé AV.

Také jsem zaznamenal v rozhlasu vyjádření T.Cikrta, mluvčího ministerstva zdravotnictví, že akademici neumějí řídit svěřené organizace miliardových hodnot, a proto je nutné tyto organizace privatizovat. O Cikrta jistě nejde, jen odezírá ze rtů svého zaměstnavatele. Poselství pro Vás je však průhledné, měl byste si doplnit kvalifikaci, alespoň to MBA, abyste se kvalifikoval mezi řádné a VH

Jestliže vyhlásíte, že neznáte situaci v jiných ústavech, tak asi není korektní psát jménem celé vědy, jak navozuje název článku., který by mě asi obsahovat slova „u nás v ústavu“ .

Jistě je podstatně důležitější, co se děje dnes než před 50 lety. Jenže ty důsledky letitých událostí se mohou projevit reálně ještě dnes např. ve výši důchodů. Právě před 50 lety byl můj otec vyhozen z Akademie jako zastánce buržoasní genetiky. Nejde jen o osud jednotlivců, ale o základy, na nichž má stavět dnešní věda.

Nejsem přítelem dědičných hříchů, ale na místě by bylo spíše pokání než „drzé čelo“. S vyhazovem jsem se setkal nedávno, když jsem narazil na doc.M.Dresslera na místě městského úředníka. Byl považován za předního českého vědce v oboru plynové chromatografie. Neznám bližší okolnosti jeho odchodu z UIACH, prý se habilitoval dříve než ředitel P.Boček, a to se neodpouští. Rozhodně na místě úředníka nebyl pro vědu přínosem. Pak jsem zjistil, že se mu přece jen podařilo uplatnit na Masarykově univerzitě. R.Zahradník samozřejmě přímo za jeho osud není zodpovědný, vytvořil jen atmosféru pochybných „vyhazovacích“ metod .

Váš popis získávání grantů atd. je nepochybně přesný, ale opomíjíte směry vývoje, splývání profese učitel, vědec, podnikatel do jedné osoby, projevující se průnikem soukromého kapitálu, což se vlastně děje i ve Vašem ústavu. Jsem sice již „čertem třetí kategorie“, ale pozorně jsem naslouchal proslovům představitelů průmyslu při zahájení letošního brněnského strojírenského veletrhu. Otevřít profesury manažerům, nechat do vědy vstoupit tržní mechanismy aj! V různých technologických či výzkumných centrech má protéci více miliard než je rozpočet celé AV.

Také jsem zaznamenal v rozhlasu vyjádření T.Cikrta, mluvčího ministerstva zdravotnictví, že akademici neumějí řídit svěřené organizace miliardových hodnot, a proto je nutné tyto organizace privatizovat. O Cikrta jistě nejde, jen odezírá ze rtů svého zaměstnavatele. Poselství pro Vás je však průhledné, měl byste si doplnit kvalifikaci, alespoň to MBA, abyste se kvalifikoval mezi řádné a povolané manažery.
18. 09. 2008 | 20:27

D.M. napsal(a):

> Ivan Sommer > Castecne s Vami souhlasim, jen to pronikani kapitalistickych podniku do vedy mi jaksi vadi. Situaci, kdy nejaky manager ziska profesuru je naprosto absurdni. Profesura je vedeck-pedagogicka hodnost. Kolik takovy manager vychoval diplomantu a doktorandu, kolik ma prispevku ve vlivnych vedeckych periodicich? Neni jeho kvalifikace to, ze jen umi buzerovat lidi?
19. 09. 2008 | 10:00

Ivan Sommer napsal(a):

to D.M.
Co se týče profesur, nejde o můj názor, ale vyslovil se tak jeden z řečníků ze zahájení brněnského veletrhu 15.9.2008. Úvod patřl premiéru Topolánkovi a dalším VIP. Topolánek se v podstatě vyjádřil, že bez konkrétního praktického výstupu je výzkum na nic. A rozhodně se najdou ochotní mravenečkové, kteří budou vyhlašovat, jak jsou ty ústavy AV zaostalé, že by v jejich čele měli být ředitelé z průmyslu atd jako profesoři.

Výmluvné byly informační materiály o rozsáhlých podnikatelských aktivitách na Masarykově univerzitě v Brně, hýřící manažerským optimismem. A kdo nezaujme takový postoj, jakoby neexistoval. I češtináři hodlají podnikat.

Shledal jsem, že MBA představuje záchranný pás. Logickým vyústěním splývání výuky, vědy a privatizace je zavedení školného.
20. 09. 2008 | 19:37

D.M. napsal(a):

> Iva Sommer >
hmm, tohle uz zni lepe, ale zase nemohu souhlasit se skolnym. Tak jak je navrhovano dnes i ODeSeS, tak by skolne tvorilo jen 0,2% rozpuctu treba nasi fakulty, ktera ma nejvice penez prave z vyzkumu. Abo, jsme tim sice atypicti, ale my (tim nemyslim personalne) si na sebe vyzkumem vydelame, vcetne evropskych projektu. Demotivujici ovsem je, kdyz clovek musi z projektu odevzdat:
1) 20% penez z projektu fakulte - to by jeste tak moc nevadilo, ale
2) polovinu vsech mzdovych penez fakulte - to je naprosto demotivujici = tim vlastne ti schopni, kteri maji projekt dotuji ty neschopne, kteri na projekty nedosahnou.
20. 09. 2008 | 20:37

Ivan Sommer napsal(a):

pro D.M.

Zdá se mi, že se dostáváme na začátek diskusí, obvykle zahajovaných otázkou, jaký je vztah aplikovaného (firemního ?) a základního (akademického ?) výzkumu, popřípadě, co je motivací dané osoby - poznání, peníze, moc?

Soukromý kapitál zajímá zisk a je mu lhostejno, jakým zpsobem a kde ho docílí. Jestliže vycítil svoji příležitost ve vědě a školství, bude se snažit tyto obory si podrobit a udělat z nich své provozovny. Touhy soukromého kapitálu jsou pak nejniternějšími podněty, úkolující vědu.

Tržní konkurenční prostředí není žádná selanka,podrazit nebo být podražen znamená cestu k úspěchu či neúspěchu. Jestliže konkurent zemře, vítězství je "naše". Školné, odliv mozků, granty včetně jejich druhotného přerozdělování(fakultní odvody?), využití nelítostných sekerníků z dob minulých atd. se stávají mechanismy, jimiž zkušení loutkaři tahají za nitky, aby se zisk maximalizoval. Výmluvné jsou praktiky farmaceutických firem s pohádkovými zisky. Množí se i docela obyčejné podvody těch, kdo neunesou stres.

VH jakoby neviděl ne zrovna morální tlak soukromého kapitálu, že vědecká etika se někam vytrácí na okraj zájmu. Nebo je snad Ustav molekulární genetiky, popřípadě tento obor, částí říše nebeské s bytostmi vyznačujícími se křídly andělskými?
23. 09. 2008 | 15:42

D.M. napsal(a):

> Ivan Sommer >
diky, tohle muzu podepsat.
24. 09. 2008 | 14:27

Vaclav Horejsi napsal(a):

D.M., Ivan Sommer:

Pokud jakakoli instituce "zabavuje" jakekoli grantove prostredky (krome k tomu urcenych rezijnich prostredku), tak je to zasadni poruseni pravidel grantovych agentur a v podstate trestny cin.
Je ovsem samozrejme, ze z grantu se daji platit i mzdy (pracovniku, kteri na projektu pracuji - to je samozrejme naprosto v poradku).
Myslim, ze grantove agentury si toto vyuziti grantovych prostredku velmi hlidaji; pokud to nektera instituce falsuje, tak je to - nechci ani dorici...

Souhlasim, ze politici (zvlaste ti, kteri prave nyni vladnou) se snazi veskerou vedu podrobit zcela utilitarnim cilum ("aby si na sebe vydelali". To je hloupe a kratkozrake a je na vedcich, aby se tomu vehementne branili.
Velmi dobre o tom zde pise senator Zlatuska.

Motivaci zakladniho vyzkumu (ktery by mel podle meho nazoru byt hlavne podporovan statem) rozhodne neni "udelat neco uzitecneho", ale "objevit neco noveho, zajimaveho". Uz jsem tady o tom nekolikrat psal...
Vedci by se k tomu me;li hrde hlasit a nepredstirat neco jineho, aby se politikum zalibili.

..
24. 09. 2008 | 18:41

Pamatuj si mne napsal(a):

<b>Hello</b>
16. 11. 2008 | 16:32

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy