Zničení Akademie věd na pořadu dne?

22. 05. 2009 | 16:48
Přečteno 33526 krát
Jednou z „reformních aktivit“ neblahé Topolánkovy vlády byla i „reforma výzkumu a vývoje“. Různí vládní představitelé nás na jednáních Akademického sněmu opakovaně ujišťovali, že chystaná reforma v žádném případě není namířena proti Akademii věd.
Nyní se ukazuje, že situace je ještě horší, než jsme si dovedli představit.


Podle současného návrhu rozpočtu, který připravil poradní orgán vlády, Rada pro výzkum a vývoj by měla dostat Akademie věd na rok 2010 o 720 milionů Kč méně než letos (tedy pokles o cca 15%), na rok 2011 o cca 1,4 miliardy méně a na rok 2012 dokonce o 2,2 miliardy méně.
Pokud by vláda takový návrh schválila, znamenalo by to v podstatě likvidaci Akademie věd, která podle mého názoru i podle objektivních scientometrických kriterií v současnosti stále představuje nejkvalitnější a nejvýkonnější složku českého výzkumu.
Na celé věci je obzvláště maligní to, že součástí tohoto plánu je de facto znepřátelení Akademie věd a vysokých škol, které by peníze sebrané Akademii měly dostat.

Jako záminka pro takovéto dramatické postižení Akademie se uvádí výsledky bodového hodnocení vědecké produktivity založené na systému (ve výzkumné komunitě zvaný „kafemlejnek“), který by v jeho současné podobě nepochválil snad nikdo z vědecké veřejnosti (možná kromě několika jedinců, kteří se na jeho vypracování podíleli).
Tento systém plný absurdit nepodporuje vědeckou excelenci, ale spíše vede k hledání vychytralých strategií, jak systém zneužít k vyprodukování co nejvíce „bodů“ s vynaložením co nejmenšího úsilí a tím získání finančních prostředků. Leckde se již setkávám s cynickým postojem „je to sice nesmysl, ale když to ONI po nás chtějí, přizpůsobíme se a budeme „vyrábět“ body“.
Onen systém hodnocení (u jehož zrodu jsem dokonce před lety stál...) lze označit za pokus s dobrým úmyslem, ale s uspěchaným a amatérským provedením. Systém svými některými skutečně „do nebe volajícími“ absurditami může těžce diskreditovat jakékoli snahy o seriózní hodnocení vědecké výkonnosti a excelence v budoucnosti. Velmi zasvěceně jej již před časem kritizoval kolega Zlatuška.

Za hlavní problém považuji těžko realizovatelnou snahu o nalezení společné metriky pro podstatně odlišné obory (základní přírodovědecký výzkum, výzkum v humanitních a společenských vědách a aplikovaný výzkum včetně jejich zcela odlišné nákladovosti a časových dimenzí), naprosto nedostatečné zvýraznění mezinárodně vynikajících výsledků (dosažených často ve spolupráci se zahraničními pracovišti), možnost snadné náhrady „kvality za (pod)průměrnou kvantitu“, faktickou penalizaci spoluprací, možnost snadné účelové masové produkce pochybných „aplikačních výstupů“ a mechanickou aplikaci takovýchto problematických výsledků hodnocení na tvorbu rozpočtu „bez zásahu lidské ruky“.

Obávám se, že realizace tohoto návrhu rozpočtu povede k něčemu podobnému 9jen v mnohem větším rozsahu) jako před pěti lety známá ostudná kauza s tzv. výzkumnými záměry vysokých škol – jen to teď ničivě dopadne na Akademii (tenkrát to postihlo některé fakulty...).

Jsem si jist, že zveřejnění absurdit našeho systému v mezinárodních vědeckých médiích by vzbudilo úžas a posměch světové vědecké komunity.

V této souvislosti opět někteří lidé vytahují nepravdivé argumenty o údajné odtrženosti ústavů AV od vzdělávání studentů, atd. Není tomu tak – na mnoha ústavech AV tvoří více než třetinu osazenstva studenti (doktorandi a diplomanti), spousta z pracovníků AV pravidelně na vysokých školách přednáší a s kolegy na univerzitách intenzivně spolupracuje (např. na našem ústavu tři čtvtiny vedoucích vědeckých pracovníků pravidelně přednáší na 5 fakultách, pracovníci našeho ústavu zajišťují každoročně 28 semestrálních přednáškových kursů, já zkouším každoročně kolem 200 studentů...). na tuto vzdělávací činnost nedostává Akademie věd (narozdíl od vysokých škol) žádné peníze navíc.

Mám dojem, že důležitým důvodem, proč někteří politici nemají rádi Akademii věd je její značně nezávislé a samosprávné postavení – ústavy Akademie nejsou podřízeny žádnému ministerstvu, mají právní samostatnost, netrpí byrokracií „shora“, mají velmi pružný kontakt s nejvyšším vedením AV. Určitě zcela zásadním pozitivním aspektem je to, že lidé ve vedení AV (členové Akademické rady, předseda AV) jsou voleni z řad vědeckých pracovníků a chovají se proto mnohem zodpovědněji než nějací státní úředníci.

Proti chystanému návrhu rozpočtu a špatnému systému hodnocení se na svém výročním shromáždění jednoznačně vyslovila naše nejprestižnější vědecká společnost, Učená společnost ČR (viz text níže).

Pevně doufám, že se ještě podaří zabránit nejhoršímu a že vláda onen pro Akademii de facto likvidační plán rozpočtu nepřijme. A pokud jej přijme, věřím, že nová vláda vzešlá z podzimních voleb jej změní.
A doufám také, že pozitivním výsledkem této kauzy bude nakonec opravdu dobrý systém hodnocení vědecké produktivity, který podpoří to skutečně nejlepší v naší vědě, ať už se to nachází na Akademii nebo na univerzitách.
A konečně moc doufám, že ať už to dopadne jakkoli, nerozhádají se kolegové z ústavů Akademie a z vysokých škol...

*******************************************
V Praze dne 19. května 2009
Stanovisko US ČR č. 6

Stanovisko Učené společnosti České republiky k návrhu financování výzkumu v ČR na příští léta přijaté na výročním zasedání dne 19. května 2009

Učená společnost České republiky, složená z předních vědců z vysokých škol, Akademie věd ČR a dalších výzkumných ústavů, je vysoce znepokojena vývojem ve financování výzkumu v ČR a obrací se na Vládu ČR a Parlament ČR s naléhavou žádostí o změnu této situace. Rozpočet na výzkum, neprůhledně navržený vládní Radou pro výzkum a vývoj na příští tři léta, snižuje dramaticky institucionální financování Akademie věd ČR. Považujeme za svou povinnost upozornit, že pokud by byl realizován, může roztočit spirálu vedoucí k zániku této instituce a obecně
k ohrožení výzkumu v naší zemi, a to právě v době, kdy plánovaná reforma má posílit kvalitní výzkum na úkor podřadného. Těžko lze zpochybnit, že výsledky Akademie věd jako celku jsou v ČR nadprůměrné.

Žádáme, aby se neověřená a z mnoha důvodů nepřijatelná metodika hodnocení výzkumu, vypracovaná úzkou skupinou lidí a prosazovaná Radou pro výzkum a vývoj, nepoužívala pro přípravu státního rozpočtu do doby, než bude kompetentními odborníky a vědeckou veřejností prodiskutována. Apelujeme na odpovědné činitele, aby nedopustili rozklad české vědy.

prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.
předsedkyně

************************************************************************************

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Jedla napsal(a):

Hezký blog, ale odmítám ho posuzovat.
Téma je tak závažné, že PROSÍM službu konajícího cenzora Atuálně.cz, aby kontaktoval ostatní bloggery z akademické sféry (napadá mě Zlatuška, ale je jich více) s uctivou žádostí o stanovisko. Díky, Jedla
22. 05. 2009 | 16:58

JG napsal(a):

Vulgární a polovzdělané, tedy k nezdaru napřed odsouzené kopírování nebo domnělé přenášení některých aspektů amerického systému, kterým se po obdivovateli Miltona Friedmana a selektivnímu prezentérovi realit Ameriky, Klausovi, chtěl předvést Topolánek, poznamenala i tuto část jeho "reforem".

Mimochodem, ikdyž americké univerzity mají větší spojení na aplikovaný výzkum, USA třeba v počtu patentů žalostně zaostávají za Japonskem a v přepočtu na obyvatele a velikost ekonomiky také značně za Německem, Skandinávií atd.

Takže zase, pro naše liberály plkatí: Místo vzhlížení se ve všestranně zadlužených USA, od války si pomáhající okrádání světa dolarem, inspirace ke skutečné prosperitě je jinde.
22. 05. 2009 | 17:01

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane Jedlo,

na těchto stránkách se žádné služby nedrží. Tím méně cenzorské.

Ale pana profesora Zlatušky a dalších akademiků se samozřejmě mohu zeptat resp. jim poslat odkaz na tento text.

Libor Stejskal
22. 05. 2009 | 17:01

badatel napsal(a):

badatel,
pane profesore, metriky pro určení výkonnosti vědy v ČR nejsou tak problematické, jak píšete. Problém je v tom, že když jde celá společnost díky pravicovým reformám ekonomicky dolů, badatelé se ozývají, místo toho, aby svými výkony přinesli peníze a projekty ze zahraničí, popřípadě vycestovali.
Většina špiček české vědy to již udělala dříve, že ano.
Měli by být solidární s ostatními pracujícími v naší společnosti a zvýšit svůj výkon i za méně peněz. Kdo jiný, než "excelence" by měla být morálním příkladem v těžkých dobách.
22. 05. 2009 | 17:07

Béda napsal(a):

Každá politická strana zvlášť, každá koaliční vláda vždy přijímá program k podpoře vědy a školství jako jednu ze svých stěžejních priorit pro budoucnost státu.

A každá z nich, krátce poté co se stane součástí vlády na to obratem zapomene. Namísto toho nachází rázem zcela jiné priority - kupř. prosazení amerického radaru, válečných misí, zprivatizování zdravotnictví ... ačkoliv ani jedna strana to neměla ve svém volebním programu.
22. 05. 2009 | 17:07

Jedla napsal(a):

Děkuji Vám, pane Stejskale, nebylo mým cílem kohokoli se dotknout či snad urazit. Vím, jak vypadají needitovaná fóra na internetu.
22. 05. 2009 | 17:09

stejskal napsal(a):

V pohodě, pane Jedlo. Už jsem vzkaz vyřídil ;-)

Libor Stejskal
22. 05. 2009 | 17:11

Neopřemyslovec napsal(a):

Vy, kteří chcete diskutovat označte se hvězdičkou! Vy co nechcete s jinými diskutovat (a jen napíšete jen svůj názor, pište bez hvězdičky. Ať se oddělí ti ze setkání a ti kteří jen chtějí dodržovat kodex, nikoli nadkodex přijatý na setkání (tzn.minianticharta).
Velmi jste mě potěšil. Konečně došlo i na pracující inteligenci! Vždyť největším počinem nejsou originální objevy, úžasné přínosy pro společnost, ale cílené útoky na alternativní medicínu udělováním zlatých, stříbrných a bronzových bludných balvanů! Je-li národ v současné době tak zprofanován, pak zprofanování AV je mnohém děsivější. Kolik tam je ukryto bývalých komunistů, současných sockomoušů? Pokles o cca 15% je minimální. Modlím se, pane Bože ať to odsouhlasí!
22. 05. 2009 | 17:37

Emissary napsal(a):

Tady to je včetně Pačese.

http://www.parlament-vlada....
22. 05. 2009 | 17:38

Petr napsal(a):

Badateli, moc si preju, aby to, co jste napsal, byla ironie...
22. 05. 2009 | 17:40

Ada napsal(a):

Neblahy je pouze Vas blog. Absolutni nesmysl opet. Vas pseudo umelecko levicovy pohled na svet, postrada myslenky a kuopi se pouze opakovanim stejnych vet a postoju. Proste jenom plkate po kavarnach, to levicakum vyzdycky slo. Akorat ty nasledky jsou hrozive.
22. 05. 2009 | 17:47

Eliška napsal(a):

Docela mě baví znepokojená paní předsedkyně Illnerová. Naposledy jsem ji totiž viděla v televizi, jak vehementně odsuzovala pád Topolánkovy lády v době předsednictví v EU. To ta dáma teprve teď prohlédla? Nebo by bývala raději přihlížela, jak Topolánkova vláda dokoná dílo zkázy až do úplného konce?
22. 05. 2009 | 17:51

Kevin Ladman napsal(a):

Jste ,pane profesore, opravdu přesvědčen,že systém volby vedoucích funkcionářů,kteří následně obhospodařují rozpočet srovnatelný s rozpočtem celé kultury bez jakékoliv hmotné odpovědnosti ,vědeckými pracovníky je optimální? Není tato odpovědnost srovnatelná spíše s odpovědností "volených zástupců lidu" v našem parlamentě?

Podobně jako tam probíhá i ve volených orgánech Akademie 20 let recyklace
průměrů,které vynesla "sametová revoluce".
A to včetně nejvyšších funkcí.Je hlavním kriteriem "osobnost",nebo příslušnost ke správné partě?
Je k hořkému úsměvu,že ,pokud přijde na presentaci "úspěchů" ,máme opakovaně 4O let evergreen kontaktní čočky z reálného socialismu.
A pak jen publikace a citace.

Hrubým odhadem náklady na jednu publikaci jsou srovnatelné v tržní hodnotě s hodnotou uměleckého díla galerijní hodnoty.V tomto srovnání by asi hodně publikací neobstálo.
Podíváte-li se na věkovou strukturu "vědeckých pracovníků",pak lze Akademii považovat také za luxusní zaopatřovací ústav a skansen starých dobrých čabsů,který budete těžko hledat v jiných ,nejen postkomunistických zemích.

Nevěřím,že jste přesvědčen,že to tak má zůstat na "věčné časy"?
Neprosadili by se skutečné osobnost a za tu považuji bez pochyb Vás,bez tohoto petrifikovaného systemu?
22. 05. 2009 | 18:02

Ivan napsal(a):

Vážený pane profesore. To o čem píšete je hluboký propad vzdě-
lanosti celé české veřejnosti.
Zde je zakopaný pudl, cvelkový úpadek vzdělávacího systému a
velká neúcta ke vzdělání. Navíc
absolutní nepochopení co věda je.
Mnoho lidí s akademickými tituly
si vůbec neuvědomují k čemu je toto zavazuje. Stále slyším o vzdělanosti národa, ovšem i mnoho blogerů neví o čem mluví.
22. 05. 2009 | 18:21

vaclavhorejsi napsal(a):

Kevin Ladman:

Myslim, ze o pomerech v AV mate velmi spatne informace:

1. System samospravy zalozeny na demokraticke volbe predsedy a Akademicke rady povazuji za velmi dobry; samozrejme maji k dispozici profesionalni aparat.

2. Nevim, jak by v tech tajnych volbach mohla byt kriteriem "prislusnost ke spravne parte".

3. Mate pravdu, ze tech uspechu by mohlo byt vice, ale to se jeste vice tyka instituci mimo AV. Jeste vetsim, skutecne svetovym uspechem ceske vedy nez kontaktni cocky jsou virostatika z laboratore A.Holeho (UOCHB AV CR). Po svete se jich rocne proda za cca 2 mld dolaru.

4. Na celem svete jsou hlavnim produktem zakladniho vyzkumu "jen" publikace a citace. Je videt, ze o veci nemate dobrou predstavu...

5. Prumerny vek pracovniku meho ustavu je cca 36 let. V cele Akademii to nebude o moc odlisne.

ROZHODNE nesouhlasim, ze se jedna o nejaky "petrifikovany system" - zvlaste ted, co jsou ustavy v.v.i., maji reditele veskere pravomoci k provadeni dalekosahlych zmen - sam jsem toho bohate vyuzil.

Ubezpecuji vas, ze AV je mnohem mene byrokraticka a mnohem pruznejsi nez jine vyzkumne (a nejen vyzkumne) organizace v tomto state.

..
22. 05. 2009 | 18:24

Emissary napsal(a):

Pro: JG

K jaru roku 2009 měla Národní akademie věd Spojených států amerických 2100 členů a 380 zahraničních spolupracovníků. Téměř 200 jejích členů je nositeli Nobelovy ceny.

Akademie věd České republiky byla ustanovena v roce 1992 rozhodnutím České národní rady jako nástupnická organizace Československé akademie věd (ČSAV). V současnosti představuje hlavní veřejnoprávní instituci zabývající se základním výzkumem v Česku. AV ČR je financována především ze státního rozpočtu; v současnosti v ní pracuje asi 6400 zaměstnanců, z nichž více než polovina má univerzitní vzdělání resp. doktorský titul.

Kolik je tam nositelů Nobelovy ceny ať řekne autor, náš pan profesor Hořejší.

A toto vás zajisté bude zajímat také, vážený pane. Stačí druhá polovina.

http://www.kraj-lbc.cz/inde...
22. 05. 2009 | 18:24

Honza napsal(a):

Pan Landman píše:
"Je k hořkému úsměvu,že ,pokud přijde na presentaci "úspěchů" ,máme opakovaně 4O let evergreen kontaktní čočky z reálného socialismu.A pak jen publikace a citace."

Posláním AV je především základní badatelský výzkum. Buďte rád, jiné instituce za Vaše peníze nedodají ani ty publikace a citace. Navíc, léky proti AIDS prof. Holého jsou zatraceně konkrétní a hmatatelný úspěch.

"Podíváte-li se na věkovou strukturu "vědeckých pracovníků",pak lze Akademii považovat také za luxusní zaopatřovací ústav a skansen starých dobrých čabsů,který budete těžko hledat v jiných ,nejen postkomunistických zemích."

Promiňte, ale tohle je blábol. Běžte se podívat k Hořejšímu na jeho ústav do Krče - to je všechno jiné, jen ne zaopatřovací ústav pro důchodce. Myslím, že Vás rád provede.
22. 05. 2009 | 18:25

vaclavhorejsi napsal(a):

Podivejte se take semhle:
http://www.ceskenoviny.cz/v...

..
22. 05. 2009 | 18:27

Honza napsal(a):

Pro Emissary: Analogií Národní akademie věd není AV ČR, ale asi nejspíš Učená společnost. Ta nemá 6400, ale jen 96 členů (a jednoho zaměstnance). AV ČR v USA přímou obdobu nemá (snad zčásti NIH), v Evropě to jsou instituce typu Max Planck Gesselschaft v Německu nebo INSERM ve Francii - mocné instituce s miliardovými rozpočty a desetitisíci zaměstnanci....

Fakt Vám není hanba blábolit o věcech, o kterých nemáte sebemenší páru?
22. 05. 2009 | 18:32

fafnir napsal(a):

No vidíte ,jak by se hodily ty peníze,které jdou přes 15 let nezaměstnané lidi do hracích automatů.A když k tomu přidáte ty 30koruny na uplácení voličů.....
22. 05. 2009 | 18:46

Meky napsal(a):

To: badatel.
Obávám se, že jste přesně nepochopil obsah článku profesora Hořejšího. Peníze Akademii věd nechce Rada pro vědu a výzkum ořezávat, protože by byla krize a stát peníze neměl pro nikoho. Rada chce s odvoláním na pochybné výsledky pochybné "Metodiky hodnocení" sebrat peníze Akademii věd a dát je někomu jinému, kdo nasbíral více bodů. Představte si to zhruba tak, že někdo třeba na ministerstvu dopravy řekne, že je třeba zlepšit efektivitu hromadné dopravy. Kdo může mít co proti tomu, že? Pak malá skupina "expertů" vytvoří napůl tajně metodiku hodnocení jednotlivých autobusových linek. V metodice použije různá kritéria, největší váhu dá stupni spokojenosti zákazníků s cestou. Následně začne tvrdit, že podle podle "metodiky hodnocení" je třeba rušit linky mezi Prahou a Brnem, protože metodika jasně ukázala jejich nízkou kvalitu (autobusy jsou příliš plné, jejich uživatelé jsou nejméně spokojení) a naopak se budou posilovat linky z Rumburku do Trutnova a ze Znojma do Břeclavi (metodika jasně ukázala, že to jsou nejlepší autobusové linky). Tak se nakonec i stane a ministerstvo nahlásí premiérovi, že úspěšně splnilo úkol zlepšit efektivnost hromadné dopravy v České republice.
22. 05. 2009 | 18:50

fafnir napsal(a):

pane profesore Hořejší
a abych jen nerýpal.Osobně si myslím,že základní výzkum,je opravdu fundamentem výzkumu aplikovaného,bez kterého by nebylo na čem a z čeho stavět.A krácení peněz zde,je velmi krátkozraké,a ztráta příliš veliká.Jestli už někam mají jít státní peníze,tak rozhodně sem,a ne na sociální uplácení nemakačenků.
22. 05. 2009 | 18:55

vaclavhorejsi napsal(a):

Emissary:

Prominte, ale musim vas zasadne korigovat:

Pred rokem 89 byla CSAV soustavou pracovist rizenou tim sborem asi 300 akademiku.

V letech 1991-92 bylo toto zruseno a nazev Akademie ved zustal pouze te soustave pracovist (ustavu), ktera byla nadale spravovana samospravnym zpusobem (volene organy, atd).

Ten sbor akademiku (ODPOVIDAJICI TOMU, CEMU SE V USA RIKA Národní akademie věd Spojených států amerických) byl zrusen a pozdeji misto nej vzniklo to, co se dnes nazyva Ucena spolecnost ceske republiky. Jeho cleny jsou nejlepsi vedci z ustavu AV i z universit.
Prave tak je tomu u tech americkych akademiku - jsou povetsinou z universit, ale i z neuniversitnich ustavu.

Ano, je pravda, ze v CR momentalne nezije zadny nobelista, dokonce ani nevim o zadnem vaznem kandidatovi.
Kdyby zde takovi nobeliste byli, povazoval bych to vzhledem k historickemu vyvoji temer za zazrak.
Srovnavat s USA (ale dokonce i s takovym Rakouskem ci danskem) proste neni ferove.

Zadneho zijiciho vedeckeho nobelistu nemaji napr. ani Rekove, Madari, Polaci, Irove, Portugalci, Spanele, Turci, atd...

..
22. 05. 2009 | 19:01

jirizlatuska napsal(a):

Jedla: Prof. Hořejší má pravdu. Nejde zde ani tak o AV, ale o podmínky výzkumu v ČR obecně.

Nejsem fanoušek existence AV, preferoval bych umožnění akreditace studia všech stupňů na AV a vytvoření přirozených podmínek pro srůst výzkumných institucí s institucemi vzdělávacími 9nikoli ovšem podřízením, konkurence vzniklá tím zrušením monopolu na vzdělávání, by dobrám VŠ byla jen ku prospěchu). To, co se děje dnes, je ale mimo jakékoli přijatelné dimenze. Nikdo nepřišel s koncepcí nějaqké stukturální změny, jen diletantsky nebo úmyslně nastavily špatně podmínky financování odvozené otrockou formulkou z amatérsky udělané metodiky hodnocení.

Jsme světovou raritou v uplatňování tohoto modely. Členové Rady vlády to musí vědět, části se ovšem jedná o to, aby AV zničili (u členů nějak navázaných na Hospodářskou komoru to může být reakce na stanovisko HK k problematice výzkumu z 21. 4. 2009 a úkoly, které předsednictvo HK v tomto směru dostalo), část může jednat z čistě oportunních pohnutek (u členů navázaných na vysoké školy zde může hrát roli snaha uhrát VŠ víc peněz bez ohledu na chybnost postupu, navíz se zde mohou projevovat obavy, že když bude vidět, že existují objektivní problémy s metodikou i postupem začleněným do novely zákona 130, vezmou to tuky politici a mF způsobem známým z porcování medvěda a seberou VŠ i AV ještě víc peněz) - že nikdo za stávajícího stavu věcí z RVV na protest nerezignoval je samo o sobě docela divné.

Všimněte si, že o problémech financování výzkumu nebo vysokoškolském vzdělávání se v ultimátech nové vládě nikde nehovoří. Soc.-dem. si sice sestavila soupis požadavků, ale tenhle evidentní průšvich (svým dopadem horší, než nepříjemnosti s poplatky u lékaře) tam není. Na Radě vlády měla jako místopředsekyně na starosti zavádění stávající změny ve financování výzkumu paní Kopicová, ta je dnes ministryní školství a příští rok zavede státní maturity (tam ale, ajk známo, připravenost pečlivě prověřila, takže opakování podobných problémů nehrozí) . na straně Rady vlády přitom zrealizovala změnu, která kompetnce k výzkumu z MŠMT odňala. Výkonně jsou věci s požehnámím Rady vlády v rukou sekretáře Blažky (viz také http://blog.aktualne.centru...), který svou pracovitostí a schopností úřednicky manipulovat ostatními (teď například tím, jak zdůrazňuje, že se musí ve všech návrzích respektovat ůplatný", tedy novelizovaný zákon +130 - ta novelizace přitom vstoupí v účinnost až 1. července, jako úředník tedy naopak nerespektuje v současné době platný zákon a předjímá něco, co se ještě hypoteticky může změnit - např. služebnímu zákonu byla po přijetí účinnost odsunuta asi čtyřikrát a nikdo nepočítá s tím, že by měl v účinnost vstoupit dřív, než bude v budoucnu nahrazen úplně jinou novelou) dovádí diletantství, za které nesou členové Rady vlády pro výzkum a vývoj spolu s mlčky přihlížející částí akademické obce svou odpovědnost.

stejskal: Děkuji za upozornění (čímž potvrzuji, že opravdu jednáte :-); strávil jsem dnes na AV ČR nějaký čas na přednášce o principech systému hodnocení, na kterém se pracovalo v Austrálii a až teď jsem vysedl z auta. Je dobré vidět, že to jinde jde - mizérie našich domácích poměrů není celosvětová. Jsme na špici vývoje v uplatnění systému, který je obzvlášť stupidní.
22. 05. 2009 | 19:05

PhD student napsal(a):

Dobry den, pracuji na Fyzikalnim ustave a vekovy prumer je taktez kolem 35 let. Pri kratke prochazce po chodbe lze potkat spoustu studentu z univerzit a vysokych skol. A to nejen z CR a Slovenska, ale i z dalsich koutu sveta.
22. 05. 2009 | 19:13

jirizlatuska napsal(a):

respektovat ůplatný", tedy novelizovaný zákon +130 --> respektovat "platný", tedy novelizovaný zákon 130
22. 05. 2009 | 19:18

jirizlatuska napsal(a):

Likvidace AV je v každém případě důsledkem pouze naprosto chybné koncepce hodnocení výzkumu a vývoje plus mechanického navázaní financování v absolutních částkách na tuto chybnou metodiku.

Metodika je přitom koncepčně, nenrespektuje oborové rozdíly, ani rozdílné můdy produkce nových poznatků v různých disciplinách.

Koncepčně vychází z podobné víry v absolutní formulku, jako kdysi centrální plánovači při plánování produkce toaletního papíru pro dělníky, rolníky a pracující inteligenci. Vše naplánováno tak, aby to stačilo na každý zadek, ve skutečnosti bylo potřeba místo nedostatkového toaletního papíru používat řezané Rudé právo...

Vadně je stanovena koncepce toho, proč vědu podporovat (oerientace na nobelisty, jak ji zmiňuje např. Emissary, je blud, Topolánkova podpora excelence také, z toho pak při dilemntantském užívání parodie na bibliometriii nebo procesně špatné představě, jak z hodnocení odvodit přidělované peníze, plyne současné selhání rady vlády pro výzkum a vývoj při plánování státního rozpočtu na další rok. Bibliometrie sama navíc nestačí jednou univerzální formulkou na hodnocení publikačního výstupu, který navíc není jediným přínosem váýskumu, pro který si výzkum zaslouží veřejnou podporu. Bibliometrie navíc nikdy neaspirovala na to, že odvodí finanční nároky na přidělování peněz. tenhle stav nechce vylepšovat, ale zahodit a začít koncipovat znovu a přijatelněji.

Myslím, že lidé, kteří politikům současný stav připravili a dostatečně neoponovali, selhali profesně i vědecky. Je evidentní, že dělali něco, na co jim nestačí vědomosti. Pokud takto fatálně metodologicky selhali zde, nemohou neselháva ani ve vlastních vědních disciplinách - byli povoláni jako experti, kde se jejich činnost z hlediska metodiky práce od činnosti odborné, neřkuli vědecké principiálně nijak neliší. udělali službu politikům, kteří chtěli svou "reformu" a pak tváří tvář tomu, že odvedli špatnou práci, nepřiznají selhání své koncepce, protože by tím přišli o peníze. To mi celkově prijde jako významněji pokleslé, než že v ČR nemáme žádného nobelistu...

Metodika je mimochodem i špatně používaná - v datech jsou chyby, které vedou ke štaně stanoveným bodům nejen v důsledku cílených manipulací, ale i v důsledku běžných překlepů. Metodika se používá i tam, kde používána být neměla (naprosto mimo její účel bude například vstupovat do rozdílení peněz mezi vysoké školy), atd., atd. To jsou dílčí chyby, které jen ilustrují, že špatný systém je dokonce užíván ještě hůř, nez jak sám sebe definuje. :-(
22. 05. 2009 | 19:39

Emissary napsal(a):

Pro: vaclavhorejsi

Promiňte Vy, pane prodesore,

ale já jsem si to z prstu nevycucal.

http://cs.wikipedia.org/wik...

Ten příspěvek jsem psal zejména pro JG a žádnou analogii jsem se nezabýval. Takže, pokud ten Honza, který mně tam výš pomlouvá, není akademik, pak mu doporučuji co nejdříve podat přihlášku, takové lidi přece AV potřebuje, nebo ne?

Vidím, že ten odkaz, jak jsem tam dal, vůbec nikoho neirituje. Tak to sem dám přímo, ať se propadnem hanbou.

Počet evropských patentových přihlášek v přepočtu na jednoho zaměstnance VaV je u nás několikanásobně nižší než v jiných vyspělých zemích (například víc jak desetkrát než v Rakousku). Polovinu všech přihlášek přitom podávají zahraniční pobočky v podnikovém VaV. V zemích se silnými domácími firmami aktivními ve VaV je to daleko méně (Japonsko například 3,7%).

Podle statistik Eurostatu připadá v EU-25 v průměru 24 podaných patentů v oblasti High-tech na milion obyvatel. Nejvyšší čísla na světě vykazují Finsko (126), Izrael (73), Švédsko (63), Lichtenštejnsko (59) a Nizozemsko (56). Česká republika se „chlubí“ jedním (!) patentem na milion obyvatel. Podíl High-tech exportu na celkovém vývozu u nás představoval 12,7%.

Evropa zaostává v obchodu s technologiemi

Americký patentový úřad evidoval v roce 2001 89.636 patentů z USA a 30 285 patentů ze zemí Evropské unie. Naproti tomu Evropský patentový úřad (EPO) evidoval 60.890 patentů z členských zemí EU a 22.226 patentů USA. Na počet obyvatel tedy Evropa používá dvakrát více patentů z USA, než kolik používají Američané z Evropy.

Takže u nás pane Hořejší 1 patent na milion obyvatel, v USA 400 patentů na milion obyvatel. Doufám, že toto číslo Vás už uspokojí.

Co se týče ostatních zemí, jež vzpomínáte, to jen svědčí nicotnosti naší vědy a v jakém klubu pobýváme a suneme se jen tak časem, nic se neděje.

A nakonec se mohu zeptat, na co je nám AV ČR? Já bych ji hned zrušil a peníze investoval mnohem smysluplnější.
22. 05. 2009 | 19:59

jojo napsal(a):

Ze se v debate o hodnoceni vedy nekdo dokaze natolik zamotat do svych konstrukci, se snad muze stat jen na blogu.

Viz JG: Takže zase, pro naše liberály plkatí: Místo vzhlížení se ve všestranně zadlužených USA, od války si pomáhající okrádání světa dolarem, inspirace ke skutečné prosperitě je jinde.

Jakpak se pomaha okradanim dolarem? Muzete to nejak pospat? Vas nekdy okradl nejakym dolarem? kdepka je cesta ke skutecne porsperite, rpozradte.
22. 05. 2009 | 20:17

RUMCAJS napsal(a):

Zkuste říci pane profesore o peníze Ráthovi. Stačí když si dáte na hlavu čelenku s nápisem, že tuto dotaci věnoval Hejtman Ráth a peníze dostanete.

Míra nevkusu ČSSD nemá meze. Přiblblé plakáty, pak p.Brožová a nakonec toto. Existuje vůbec něco, čeho ČSSD není schopna ?
22. 05. 2009 | 20:32

JAKO napsal(a):

Ano máte pravdu pane Hořejší, byla by škoda zrušit tak významnou vědeckou základnu, jakou je AV.Poznání a vědomosti by se měly nejen uchovávat,ale i rozvíjet,a věřím,že pro společnost AV udělala mnoho.Vím,že nějaký bodový systém je úplně mimo kvalitu dosažené výzkumné práce,a jak říká p.Zlatuška metodika to následuje.Objevování se přeci nedá naplánovat,navíc ověřovat závěry výzkumu chce taky určitý čas...Důraz na kvalitu by měl být v celé společnosti,jako ve vědě.Zaujala mě myšlenka pana Neopřemyslovce,že dalším aspektem některých vědců je sdružování se v klubu Sisyfos proti narůstajícím alternativním nebo iracionálním tendencím ve společnosti,když v současné době jsou možná alternativy jedinným možným východiskem z tzv.racionálního světa.Neznám,že by ve společnosti dostal nějaký alernativní výzkumný společenský projekt nějaký grant,natož pak 2 miliardy.Přitom přínos pro společnost takový projekt by mohl být maximální,pokud by byl realizován pravými lidmi.Možná právě proto je alternativní odsuzován,protože společnost proinvestovala peníze třeba do lékařských výzkumů,které až takový užitek například nepřinášejí.A to víme,sice ne ve všech disciplínách,ale v mnoha určitě.Kdežto ten alternativní se vyvíjí v primitivních podmínkách,bez žádných horentních investic státu,a dosahuje v přibližných disciplínách také určitého úspechu.Obdivuji vědu a vás vědce,vážím si výsledků vaší práce,a přeju vám,aby se vám podařilo uhájit vaše zájmy a zabránit nejhoršímu.
22. 05. 2009 | 20:39

Či čo napsal(a):

Ústav pro zkoumání zločinů komunismu má peněz dost, asi je dostává z jiného koše, než vědecké ústavy, pravděpodobně proto, že to není vědecký ústav. Proboha, co je v této zemi v pořádku?
22. 05. 2009 | 20:59

Michal Hocek napsal(a):

Co k tomu rict... Vedeni AV uz mohlo (a melo!) davno pred mnoha lety prijit s vlastnim systemem hodnoceni vedeckeho vykonu a aplikovat ho na svoje ustavy (mezi kterymi jsou dosti velke rozdily, ale penize se rozdeluji plosne). Zastoupeni AV v RVV je minimalni a v komisi pro hodnoceni dokonce neni z AV ani jeden clen - zase takticka a politicka chyba vedeni AV, ze za to vice nelobbovala. Takze tohle je celkem logicky dusledek.

Samotny system je opravdu dost spatny (uz to tu bylo diskutovano nekolikrat), ale ne uplne tragicky (v zasade pouzitim vsech systemu se dostanou velmi podobne vysledky). Tragicke je to, ze VS maji na svou cinnost i jine financni zdroje, ale pro AV byly vyzkumne zamery (nahrazovane nyni timto kafemlejnkem) jediny zdroj institucionalnich penez. pokud se tedy mel aplikovat system rozdelovani penez na vedu kafemlejnkem, tak az jako nastavba na nejake zakladni core money umoznujici zakladni chod instituci.

Nejhorsi je ale to, ze kafemlejnkovy system rozdeli penize jen poskytovatelum (AV a MSMT) a nikoli cilovym VS a ustavum AV. Takze pri snizeni rozpoctu AV budou nejvic tratit nejlepsi ustavy AV (ktere by podle tabulek zverejnenych pred casem v tisku si mely teoreticky polepsit).

Michal Hocek, UOCHB AVCR
22. 05. 2009 | 21:01

grőssling napsal(a):

Zdá se, že se děje nějaká velká ničemnost. Nedovedu posoudit odkud pochází a kdo má pravdu.
Platí ale myslím jedno spolehlivě. Ničemnost nemá ráda světlo a brání se otevřené diskusi.
22. 05. 2009 | 21:16

Béda napsal(a):

Emissary,

nejsem akademik, ale domnívám se, že velká část amerických patentů jde na vrub přetažených vědců z Evropy, resp. je přímo odkoupena v Evropě "u zdroje"- mimo jiné i v ČR. Patentová ochrana není levná záležitost. Mám zato, že množství vědecké práce se odvede v Evropě, i v ČR a zhodnotí v USA.

Zajisté na tom má svůj podíl i "bohatství" USA, které plyne z emise světového oběživa a spokojeného zadlužování supervelmoci.
22. 05. 2009 | 21:20

Milan napsal(a):

ad Emissary:
cituji: A nakonec se mohu zeptat, na co je nám AV ČR? Já bych ji hned zrušil a peníze investoval mnohem smysluplněji.

1) AV funguje jako "Graduate school" amerických university, vychovává doktorandy (PhD), já jich mám 5
2) Hotoví doktorandi jsou velmi žádáni po celé EU, mí poslední 2 pracují ve Švýcarsku a Německu
3) "celosvětových" patentů jsem loni a letos podal 3 (autor či spoluautor). Stojí to ke 100 000 Kč za každý ale věřím že se to vyplatí
4) Z projektů EU či kontraktů se (zahraničními) firmami mi přitečou každoročně tak 3-4 miliony, ale důležité je že náš ústav nás může slušně experimentálně zabezpečit technologickými a měřícími zařízeními - bez nich se fyzika dělat nedá, když se to zastaví tak budem v p...
5) spory aplikovaný či základní výzkum jsou žabomyší válkou: nejprve děláte 10-20 let výzkum základní a pak, když máte štěstí, z toho něco vypadne k patentování a do výroby (patent má cenu, když si někdo hned koupí licenci - patenty bych hodnotil jen podle toho, kolik desítek či stovek milionů přinesou).

Snad jsem Vás trochu přesvědčil, že tu snahu rušit AV možná odložíte??
22. 05. 2009 | 21:34

Emissary napsal(a):

Pro: Béda

Hm, Bédo, Vy jste exkluzivní hráč. Co myslíte, když USA „odkoupí“ nějaký patent z Česka, co to znamená? Využití a práva na ten patent, nebo ten patent změní národnost?

Ano, vědci z Evropy mnohdy utíkají do USA, ale jen ti schopní. O neschopné USA zájem nemá, ty nám tady klidně ponechá. Je to z mnoha důvodů:
mnohem lepší finanční ohodnocení, vybavení, možnost seberealizace, uspokojení z práce, prosazení se, uznání, získání nějakého ocenění …
22. 05. 2009 | 21:42

Vaclav Horejsi napsal(a):

Emissary:

Samotny patent nic moc neznamena - ten soucasny spatny system RVV motivuje lidi k tomu, aby patentovali kazdou hloupost a utraceli za to penize - cenny je jen takovy patent, ktery je skutecne realizovan a prinasi penize...

..
22. 05. 2009 | 21:45

Honza napsal(a):

Pro Emissary:
"Takže, pokud ten Honza, který mně tam výš pomlouvá, není akademik, pak mu doporučuji co nejdříve podat přihlášku, takové lidi přece AV potřebuje, nebo ne?"
Pozdě, už tam jsem.
Já jsem nahoře reagoval na Vaši zmínku, že v USA mají na 2100 akademiků 200 Nobelových cen, kdežto u nás na 6400 ani jednu. Popletl jste National Academy of Science (výběrovou společnost nejlepších vědců) a Akademii věd (výzkumnou instituci sdružující výzkumné ústavy).

Na svůj kritický názor na Akademii máte plné právo, ale zjistěte si proboha nejdřív fakta, než o něčem začnete mluvit.
22. 05. 2009 | 21:51

jirizlatuska napsal(a):

MH: "Zastoupeni AV v RVV je minimalni a v komisi pro hodnoceni dokonce neni z AV ani jeden clen" - to není úplně nejlepší směr uvažování. RVv má být radou, ve které její členové rozhodují kompetentně a ve prospěch vědy v ČR. Pokud by měli zastupovat své instiuce, byla by to jen sbírka zástupců zájmových skupin a silový boj o peníze (byť tu a tam s nějak fundovaným zdůvodněním). Úplně pochybné je delegování zástupců státu do RVV, které zavedl za Grosse vicepremiée Jahn - tím se udělal incestní stav, kdy vláda prostřednictvím svých členů v radě radí sama sobě.

Celkově je dnešní konstrukce RVV docela dobrým předstíráním demokracie (instituce jsou žádány o návrh členů, které jmenuje vláda, tito členové jsou pak vydáváni za reprezentanty itěch institucí), předstírá se korektní projednívání (to je Blažkovo odvolávání se na to, že vše probehlo "standardním" způsobem - pomíjí se fakt, že se zcela nekvalifikovaně námitky buď ignorují nebo úplně shodí ze stolu, vypořádání přitom textově vypracovává sekretář Blažka a členové RVV mu to většinově odkývou, protože tomu stejně většinově nerozumí), nyní k tomu ještě přibude to, že RVV bude jakoby samostatné ministerstvo, ale stejně jen schová mocenské ovlivňování problematiky, její členové jsou vydáváni za zástupce resortů, ale nemohou jimi být už proto, že mezi institucemi resortu panují konkurenční poměry.

To poslední je významné: Je-li výsledkem reformy skutečně soutěžní prostředí, soutěží spolu o finanční zdroje jednotlivé vysoké školy i VVI. reprezentant vysoké školy nemůže reprezentovat vysoké školy jako skupinu, protože jeho instituce musí být s ostatními v konkurenčním vztahu. Jediné možné východisko je koncipovat členství na osobní odpovědnosti a integritě členů, pak může člověk z instituce X dělat něco pro vědu jako systém v ČR, i když se to potenciálně negativně dotkne jeho instituce X. Tahle dvě pojetí jsou neslučitelná, dnes se systém tváří, že má obě tváře, ale nemůže to tak být.

Absurditu současného personálního stavu a předstírání RVV, že je reprezentativní orgán, demonstruje např. věta sekretáře Blažky z dopisu dr. Chýlovi: "Navíc uvedené usnesení rozhodně nezbavuje možnosti předkládat návrhy Ing. Vlasáka, který zastupuje zájmy AV ČR (do Rady byl jmenován na návrh AV ČR jako představitel AV ČR, i když jím už nyní není)." Blažka tvrdí, že má AV držet hubu, protože tam má svého představitele, i když to vlastně už přdstavitel není. Má zkrátka pocit, že jsou všechno jen dědičné oligarchicky pojímané pašalíky a nic než skupinové zájmy. Konec konců tak s ním jednají ostatní a proto on jako úředník poslušný okolního prostředí takto jedná se zbytkem (o to zmatení se asi nejvíc zasloužil M. Jahn, Blažka tehdy chvilku mírně vzdoroval, ale pak se přizpůsobil a mává sebou tam, kam vítr vane).
22. 05. 2009 | 21:53

Jaroslav T napsal(a):

Václavu Hořejšímu.

Obávám se, že snaha o likvidaci AV má daleko pragmatičtější důvody. Většina ústavů je umístěná na lukrativních pozemcích a v době, kdy není již co privatizovat, mohou představovat tučné sousto pro politické parasity. Zažili jsme různé reformy vědy z leva i z prava a "každá změna jen k horšímu" jak by řekl Gold za všechny peníze. Grantová agentura AV byla zrušena v rámci reformy vědy jako první a snad jediná. Bohužel, současná situace ukazuje na jeden podstatný rys AV ČR. Tím je, že si neumí na politické úrovni obhájit své zájmy. Naprosto stupidní systém hodnocení vědy vzniknul bez razantního odporu AV a obrací se proti ní. Nyní a je používán jako nástroj pro legalizaci přerozdělení finančních prostředků určených na vědu.
Příští týden jedu k vám na ústav využít unikátního kryoelektronového mikroskopu, možná bych se za vámi mohl zastavit.

S pozdravem,
J.T.
22. 05. 2009 | 21:56

Emissary napsal(a):

Pro: Vaclav Horejsi

Ano pane profesore,
ale ruku na srdce. Kolik je takových, aby zbytečně vynakládali peníze na patentování, aniž by byli přesvědčení, že to bude mít úspěch, že se to vyplatí.

„České společnosti předloni prosadily 20 patentů v Evropě a 30 v Americe. To je ovšem řádově méně, než dokážou vyspělé státy Západu a odpovídá to výkonům dvacáté nejlepší americké univerzity v Severní Karolíně. Důsledkem je fakt, že na prodeji patentovaných vynálezů Češi předloni vydělali pouze tři čtvrtě miliardy, cizím společnostem za patenty však zaplatili 5 miliard.“

0,75/5 = 0,15 - to je číslo. :)
http://www.parlament-vlada....

Poplatky za patent asi snížit nejde, to by tam pak všichni patentovali perpetuum mobile.
22. 05. 2009 | 21:58

Emissary napsal(a):

Pro: Honza
Jsem si fakta zjistil a nedával jsem to do analogie. Jen prostě konstatoval. To bych snad k tomu něco připsal, nebo ne?
22. 05. 2009 | 22:00

Kritik napsal(a):

Snaha o degradaci výzkumu a vývoje již zde byla za neblahého totalitního socialismu. Tehdy se nade vše povyšovala dělnická třída, zatímco inteligence, zvláště těch výzkumníků, byla v opovržení. V té době také vznikaly demagogické bláboly o vědcích, kteří buď vymýšlejí vymyšlené, nebo se ve výzkumácích poflakují, zatímco dělnická třída je živí.

Každá totalita má své metody, kterými intelektuální elitu národa likviduje. Například totalita ODS tím, že znesnadnila přístup k financím pomocí nesmylných kriteriálních metod hodnocení výsledků. Česká televize prostě tím, že ty nejlepší z národa nepustí ke slovu ani na obrazovku a namísto nich ukazuje namyšlené demagogy, či podplácí diváky pořady plné prázdnoty nebo nic neříkajících blábolů.

Člověk si přitom vzpomene na naši historii v době protireformační. V ní jeden z význačných katolických myslitelů musel konstatovat, že zatímco protestanté vyzdvihují přemýšlení a rozum, v katolické církvi je přemýšlení a rozum hříchem.

Dokonalá analogie se současností: Přemýšlení a rozum jsou nežádoucí a určené k likvidaci (nepoužívám slovo "hřích", neboť jeho obsah je v dnešní době obvyklou samozřejmostí, nad kterou se již nikdo nepozastaví).
22. 05. 2009 | 22:04

Emissary napsal(a):

Pro: Kritik

Ó, to zní tajemně. :)

Dobrou noc všem, už nemám čas.
22. 05. 2009 | 22:18

lékař napsal(a):

Neorientuji se v problematice reformy výzkumu související s AV, ale pokud se týká lékařského výzkumu financovaného přes IGA MZ, tak lze s hodnocením minulé vlády panem Hořejším jen souhlasit. IGA se v minulosti postupně vypracovala v instituci, kde se již používají relativně objektivní kriteria pro přidělování grantů a jejich hodnocení (hlavně založené na IF publikací). Za ministra Julínka tam ovšem zavládl naprostý chaos, kdy jsou termíny soutěže vyhlašovány naprosto nesystémově, o přidělení grantu se obvykle dozvíte půl roku po termínu jeho zahájení, málokdo z odborné veřejnosti tuší, jak mají být v budoucnu (a zda vůbec) vyhlašovány granty pro aplikovaný lékařský výzkum typu "investigator driven studies) atd., atd. Základním přístupem reformy lékařského výzkumu by mělo být další zpřísnění a zefektivnění dosavadního hodnocení a ne praktická likvidace dosud dosaženého, k čemuž politika ministra Julínka evidentně směřovala.
22. 05. 2009 | 22:21

Milan napsal(a):

ad Emissary
cituji
„České společnosti předloni prosadily 20 patentů v Evropě a 30 v Americe. To je ovšem řádově méně, než dokážou vyspělé státy Západu a odpovídá to výkonům dvacáté nejlepší americké univerzity v Severní Karolíně".

Autor zřejmě nezná US realitu a na Universitě v Severní Karolíně nikdy osobně nebyl narozdíl ode mne.
To není nějaká ..horní dolní Lhota
stát North Carolina má 9 mil. obyvatel, tedy asi jako ČR
a hlavní universita státu též dimense odpovídající tomu počtu obyvatel
a že počet patentů je obdobný jako v ČR - to vlastně není tak špatné, že ano?!
22. 05. 2009 | 22:30

LEVAK napsal(a):

Topolánek jako liberál zřejmě zvážil i ekonomickou otázku.Určitě zjistil,že výstupy z Akademie za ty peníze,které se do ní strkají nestojí a že asi bude lacinější dovézt novinky ze světa.Docela dobrý kapitalistický chozrasčot-kontrola korunou!
22. 05. 2009 | 22:44

jirizlatuska napsal(a):

Emissary: "Poplatky za patent asi snížit nejde, to by tam pak všichni patentovali perpetuum mobile." = to se ale děje, nějaké konkrétní údaje jsem k tomu uváděl už dříve (http://blog.aktualne.centru...), patenty jsou celkově prodělečné. Navíc je to věc patřící do inovací a komerční činnosti firem (ochrana před konkurencí), měřit tím výzkumnou nebo vývojovou produkci je nesmysl.

Mimochodem, když zaplatí vláda cca 5 milionů korun za americký patent, který nemusí být jakkoli použit, je to záležitost vysoce zisková při jakýchkoli poplatcích reálně připadajících v úvahu (patentovat by se v takovém případě nemuselo pro užitnou hodnotu patentu, ale jen pro státní peníze za něj). Mizivý význam mají i v Británii (viz http://blog.aktualne.centru...).

Dost nesmyslné je také vaše srovnávání ČR se Spojenými státy. Uvědomte si, že korektní srovnání musí ekonomickou úroveň země (výzkum i úroveň vzdělání bude vždy odpovídat ekonomické úrovni prostředí, ve kterém se to odehrává - převzdělanost není společensky udržitelná, stejně tak se nebudou nějak podstatně množit výsledky, které výrazně vyskakují nad úroveň země - ze subsaharské Afriky prostě nemůžeme čekat proud nobelistů v molekulární genetice, atd.). když dáte české výsledky do této relace, není na tom ČR nijak špatně (viz http://blog.aktualne.centru...).

To je podle mého velmi silný argument pro to, že nějaké velké zemětřesení v systému podpory institucí ČR nepotřebovala (jiná věc je, že veřejných prostředků se v proporci k HDP dává velmi málo, takže navýšení by potřebné i zasloužené bylo). Vláda potřebovala "reformu", tak ji udělala za každou cenu. Zabalila ji do řečí o excelenci, kvalitě a odstraňování rovnostářství, na které v jisté chvíli spousta lidí skočila.
22. 05. 2009 | 22:53

JK napsal(a):

Honzovi (+Emissarovi)

Souhlasím s Honzou, který napsal:

"Pro Emissary:
Já jsem nahoře reagoval na Vaši zmínku, že v USA mají na 2100 akademiků 200 Nobelových cen, kdežto u nás na 6400 ani jednu. Popletl jste National Academy of Science (výběrovou společnost nejlepších vědců) a Akademii věd (výzkumnou instituci sdružující výzkumné ústavy)."

Není co dodat.

2) Počet patentů (na 1 mil. obyv.) FAKTA, ne mýty.
Slovinsko 2. na světěů Mongolsko 13., Japonsko 19., Slovensko 23., Německo 29. hned před30. ČR, USA (i s obrovskou výhodami i zneužívaného $$)40., před Ruskem.

# 1 Luxembourg: 431.098 per million people per 1
# 2 Slovenia: 52.2128 per million people per 1
# 3 Iceland: 50.5498 per million people per 1
# 4 Malta: 45.1655 per million people per 1
# 5 Finland: 35.8032 per million people per 1
# 6 Latvia: 31.0044 per million people per 1
# 7 Sweden: 30.1044 per million people per 1
# 8 Ireland: 26.3944 per million people per 1
# 9 New Zealand: 25.5266 per million people per 1
# 10 Switzerland: 24.4358 per million people per 1
# 11 Norway: 22.4254 per million people per 1
# 12 Austria: 20.1588 per million people per 1
# 13 Mongolia: 20.0645 per million people per 1
# 14 Korea, South: 16.0153 per million people per 1
# 15 Georgia: 14.3254 per million people per 1
# 16 Israel: 11.7891 per million people per 1
# 17 Netherlands: 11.5195 per million people per 1
# 18 Denmark: 9.5729 per million people per 1
# 19 Japan: 7.80116 per million people per 1
# 20 Lithuania: 7.50626 per million people per 1
# 21 Belgium: 6.94712 per million people per 1
# 22 Belarus: 4.85437 per million people per 1
# 23 Slovakia: 4.41908 per million people per 1
# 24 Australia: 3.7332 per million people per 1
# 25 Kazakhstan: 3.62176 per million people per 1
# 26 France: 3.37972 per million people per 1
# 27 Romania: 3.17958 per million people per 1
# 28 Bulgaria: 3.08725 per million people per 1
# 29 Germany: 2.85087 per million people per 1
# 30 Czech Republic: 2.73411 per million people per 1
# 31 Kyrgyzstan: 2.72056 per million people per 1
# 32 Armenia: 2.68186 per million people per 1
# 33 Hungary: 2.59818 per million people per 1
# 34 Turkmenistan: 2.01939 per million people per 1
# 35 Croatia: 2.00178 per million people per 1
# 36 Singapore: 1.8075 per million people per 1
# 37 Ukraine: 1.78735 per million people per 1
# 38 United Kingdom: 1.35669 per million people per 1
# 39 Spain: 1.04112 per million people per 1
# 40 United States: 0.97723 per million people per 1
3 41 Canada: 0.944978 per million people per 1
# 42 Uzbekistan: 0.931064 per million people per 1
# 43 Russia: 0.913401

Antiintelektuální Topolánek, poté co Klaus fondy škrtil, se vzhédnul v antiintelektuálním Bushovi (ten navíc stop výukumu kmen. buněk atd.)
22. 05. 2009 | 23:21

JK napsal(a):

ad prof. Zlatuška

To je podstatný punkt: ČR by, ve skutečném národním zájmu, což chápu jako prospěch většiny občanů země, měla, v zájmu konkureční schopnosti, zvyšovat % HDP věnované, jasněže co nejefektivněji, na výzkum.

Nakonec i ten počet udělených patentů, kde je pravdou, jak indikujete, že patenty ani zdaleka neznamenají ekonomické El Dorado a představují komplexnější problematiku než by se nezasvěcenému mohlo zdát, jakož i jiné ukazatele napovídají, že tíky vzdělané populaci a i přes posun zájmu ke studiu ekonomie, práv atd. je u nás relativně silná tradice a stále ještě zájem o hard scinece.
22. 05. 2009 | 23:33

JK napsal(a):

Jaroslav T.

Souhlasím s Vámi a považuji za podstatnou komponentu problému, že si vědecká obec (ale také osvícené špičky průmyslu a politiků) dosud neosvojili efektivnější metody jak komunikovat, zase z hlediska národních zájmů, požadavky na podporu výzkumu, jak budovat a aktivizovat efektivní koalice, které k úspěšnějším výsledkům při ttvorbě státních rozpočtů, což je, i v klasických demokratických zemích také komplikovaný proces.

Domnívám se dokonce, že by osvícený průmysl a vědamohly efektivně oslovovat i veřejnost, aby působila na partaje a ty aby také systematičtěji, byť Klausovi navzdory, v programech zvýšení podpory vědy a výzkumu prosazovaly.

Pozdravujte pana prof. Hořejšího, když ho navštívíte. Měl výborný příspěvek na fóru Diskuse o umění diskuse minulý týden právě v budově AV, kde AV a aktualne.cu byly spoluorganizátory.
22. 05. 2009 | 23:47

Praktický demagog napsal(a):

Přiznám se, že se v problematice nemám čas plně zorientovat, a přijde mi, že takových je nás tu většina. I tento příspěvek Václava Hořejšího je - bez urážky - poněkud vágní. (Čest výjimkám jako Jiří Zlatuška.)

Chyby současného systému vidíme každý: přežívající mizerná pracoviště, skupiny v komisích navzájem si přihřívající polívčičku...

Co mne osobně jasné není - je nový systém špatný v základu nebo jen detailech, které by šly opravit? (změnit parametry křivky přepočtu IF na body, porovnávat jen příbuzné obory, vyházet z databáze publikací "měkké" výstupy)

Jakákoli reforma dopadne na někoho nespravedlivě - a právem i neprávem postižení vždycky (!) budou křičet. Třísky ostatně lítaly i při velmi úspěšných reformách prof. Zlatušky na Masarykově Univerzitě. Ty emoce je někdy nelehké unést. Pomáhal jsem před třemi lety s cost cuttingem v jedné soukromé společnosti, vím, o čem mluvím.

Otázka zní - je použitá metrika v zásadě špatná? A jak se budeme na RVV dívat v horizontu 10 let?
22. 05. 2009 | 23:58

Neopřemyslovec napsal(a):

to JAKO:Ano, do alternativních projektů nejde jákákoliv investice či grand. AV spoliká na svou tzn. vědeckou činnost astronomické finační částky. Všichni to ví. Sem tam někdo vyční. Národ prakticky nepřetržitě cpe peníze a tu nic, tam nic. Víte, doplňovat pojmy dalšími pojmy je obrovská řehole. Alternativci doplňují pojmy logickými dojmy. Exaktní vědec si to nemůže dovolit, jinak by ho označili šarlatánem. Nebo dokonce suspendovali. Stále ve větší většině se "kapacity" stávají jen sběrateli od jiných "kapacit" ze západního světa. Jako doc.Peutelschmiedová PhD. A takových je v AV moc a moc. I pan Hořejší tak činí. Jádro poznání sběratelsky doplní o svůj "vědní přílepek" a dělá chytrého. Budoucnost patří vědcům, kteří pojmy (exaktní poznatky nevyvratitelné) se doplní logickými nevědeckými dojmy (poznatky, které zatím nejdou vědně zdomumentovat). Např. fungování mozku. Akt komunikační je možný jen u homo sapiens sapiens. Pokusy ale nelze provádět na lidech. Proto s tajemstvím lidské řeči a jejich případných poruch jsou stále a stále záhadou. Příčiny poruch jsou dost vědecky poznané. Schází to nejzákladnější. Příčiny defektů. Např. Logopedie je neschopna vyléčit jednu třetinu postižených koktavostí. Proč? Protože nezná příčinu definice koktavosti. Ale šíleně varuje před alternativci. Já jsem po desítkách let bádání ji tvrdou řeholí objevil. Nabídl jsem jim demostraci definice. Reakcí je a bylo, že nejsou schopni poznatky rozumovými znalostmi pochopit. A dali mě do kladby. Proto bytostně nenávidím akademické mozky! Čeští Balbutici mají smůlu. Odborníci nedostanou právo léčit mojí metodou. Věřte, že AV je fungováním podobná politbiru SSSR. Dědci a báby nedovolí mladým rozlét!
23. 05. 2009 | 00:19

Jirkas napsal(a):

2012 - pane profesore, není vám to nápadné? Co na to sysifovci, že přijdou o krmítko v den Zlomu, který podle nich neexistuje? ;-)))) lol
23. 05. 2009 | 00:25

Jirkas napsal(a):

Ohrožení české Akademie věd započalo někde u vlny velmi velmi pravicových mudrců typu Václava Klause a superpodnikatelů typu Koženého...vše končí ve fázi rozkladu a demoralizace zkorumpované české politiky, společnosti, zbavené étosu i etiky. České ego vítězí, tak si to užívejme, ohlédnutí 20 let zpět.
23. 05. 2009 | 00:31

jirizlatuska napsal(a):

Praktický demagog: Ten systém je v principu vadný a pouze adjustace metodiky nic neřeší (je to něco jako oprava uvolněných šrobků na kapotě auta, ve kterém se porouchal motor).

Stran vývoje systému, který by byl použitelný, doporučuji článek popisující přípravu britského systému, vyšel v minulém čísle týdeníku věnujícímu se vysokému školství Times Higher Education (viz http://www.timeshighereduca... [metriky odpovídají numerickým bodům za články atd., RAE = Research Assesment Excercise, to je posuzovani kvality vyzkumnych skupin na zaklade vzorku publikaci, ktere skupiny dodaji, RQF měl být systém založený na metrikách, velmi rychle z něj přecházejí k systému podobnému australskému návrhu, ve kterém klíčovou roli hraje i posuzování slovních popisů a samozřejmě se pracuje s oborovými diferencemi; Australané chtěli veškeré podklady zveřejňovat, což by bylo transparentnější a průkaznější, než tuzemská databáze RIV, která evidentně data zpracovává chybně; a bývá zvykem pracovat se skutečnými citačními počty jednotlivých publikací, nikoli z odvozené veličiny IF, která popisuje jen celé časopisy a o jednotlivých publikacích nemusí vypovídat nic, jak ukazuje např. studie mezinárodní unie matematiků].

Problém není jen v hodnocení, ale i způsobu, kterým se hodnocení přepočítá na peníze. Tuzemská koncepce počítá vše absolutně - z metrik vyjde celková výše institucionální podpory počítaná z nuly. Nikde na světě s takovou chytrou formulkou nepřišli. Doufat, že se naše nedokonalá formulka časem zdokonalí, je obdobné doufání, že se centrální plánování zlepší zavedením chozrasčotu, atd. ke zlepšení nejen nedojde, ale lidé se přizpůsobí a budou účelově vykazovat cokoli, co bude zlepšovat bnodový výstup, pokud se bod bude rovnat jistému množství peněz bez ohledu na to, co se za ním jako výsledek skrývá (tím nemyslím jen situaci, že v matematice dostanete hodně citací za chybu v důkazu, protože na ni spousta lidí může poukázat).

V odobrné literatuře je uváděna a prokazována spousta důvodů, proč mechanický systém založený pouze na metrikách nemůže fungovat a ve skutečnosti kolabuje. jiná věc je, že žebříčky a jednoduché numerické charakteristiky se hodně líbí politikům, takže je chtějí. u nás je problém těch "vědců", kteří se v pracovní skupině RVV pro metodiku hodnocení vědy nechali "koupit" k tomu, aby metodiku podle preferencí ignorantských politiků sestavili (navzdory tomu, že sami nemají adekvátní znalosti matematiky a statstiky, aby vůbec věděli, co dělají).

Chyby současného systému samozřejmě jsou, reforma ve střihu RVV je nejen neřeší, ale potenciálně zavede jiné a horší (tím, že vytuneluje peníze na výzkum slušné úrovně do pseudovýzkumu; navíc spoustu lidí povzbudí k jednání, které není korektní a fakticky ty dotyčné diskvalifikuje z hlediska toho, co má reprezentovat etika vědeckého pracovníka). No, a taky je dobré říct, že chyby systému ve výzkumných institucích určitě nejsou menší, než chyby v průměru jiných veřejných institucí či úřadů působících v Česku.
23. 05. 2009 | 00:34

Martina K napsal(a):

To, co se deje s financovanim ceske vedy je smutne, ale priznavam, ze pro me nikterak prekvapujici. Od doby, co jsem byla pred lety pritomna debate V. Klause na AVCR me asi nic neprekvapi. Vsude je ale neco. Tady v USA mame ted administrativu, ktera porad hlasa, jak podpori vyzkum kmenovych bunek. A vysledek? Smernice, ktere predstavili jsou tak prisne, ze znemozni financovani i tech linii, ktere byly financovany za Bushe. Co s tim? Nic jineho nez protestovat, pripominkovat a vysvetlovat me nenapada. A tim mam na misli jak CR tak USA.
23. 05. 2009 | 00:55

MK napsal(a):

myslela jsem samozrejme "mysli"
23. 05. 2009 | 00:58

pinus napsal(a):

JK: Ta vase data o patentech maji byt odkud? Za jakou dobu? Za rok na milion obyvatel?

Pokud ano, jste opravdu presvedcen, ze cele USA dohromady podaly za jeden rok mene nez 300 patentu? (0.97723 per million people per 1 krat 300 milionu obyvatel). Opravdu jste presvedcen, ze Mongolci patentuji 20x casteji nez Americane nebo 2,5x casteji nez Japonci?

Nechcete radeji priznat, ze jste sem placnul nejakou uplne nesmyslnou tabulku?

Svym studentum vzdycky rikam, ze ve vypoctech muzou udelat numerickou chybu, vysledek ale vzdycky musi projit testem smysluplnosti. Vase data evidentne neprosla.

Ve skutecnosti jsou data primo od jednotlivych patentovych uradu takovato (za rok 2007, patenty podane rezidenty ve svych domovskych zemich)

Ceska republika: 227
USA: 79527

Prepocet na milion obyvatel si kazdy udela.

Abychom se nehadali, odkud cisla jsou:
http://www.wipo.int/export/...

Zaroven je treba poznamenat nekolik duvodu, proc udaje o patentech nejsou uplne porovnatelne:

1) Porovnani CR a USA: Cesti vedci se mozna vykaslou na cesky patent a patentuji rovnou u EPO. O jak masovy jev se jedna, nevim. I kdybychom to ale vzali v ohledu, nemuze nikdy ani nahodou vyjit, ze by Ceska republika byla co se tyce patentu na obyvatele produktivnejsi nez USA. To (bohuzel) nemuze tvrdit ani nejvetsi alespon trochu objektivni optimista.

2) Porovnani napr. Japonska a USA: Ani tady neni porovnani jednoduche, protoze patentovaci praktiky mezi jednotlivymi zememi jsou odlisne. Napriklad v Japonsku se patentuje vice dilcich veci, takze expertni odhady rikaji, ze jeden patent v USA odpovida zhruba 2-5 patentum v Japonsku.
23. 05. 2009 | 02:11

hugo napsal(a):

upřímně řečeno,k čemu taková zemička,bez vyspělé ekonomiky,surovin a exportu potřebuje akademiivěd,jsme montovna-výkresy přivezou z rajchu a zlaté české ručičky(opičky)jenom montujou.......
23. 05. 2009 | 06:26

Aengus napsal(a):

Vy Učená společnosti a vědecká komunito!Máte být na co hrdí.Co se změnilo? Ubývá snad hladových,negramotných,zbídačených,nemocných....čeho tak převratného jste za tu dobu své existence dosáhli?

Každý myslí jen na sebe-je mi z vás zle!!!
23. 05. 2009 | 06:42

Vaclav Horejsi napsal(a):

Aengus:

SAMOZREJME, ze s globalnim rozvojem vedy silne koreluje ubyvani hladovych, negramotnych, nemocnych.

Polovina z nas by tady dnes nebyla, kdyby nebylo leku vyvinutych moderni vedou (hlavne antibiotika, v poslednich letech i stale ucinnejsi leky proti nadorovym, autoimunitnim, neurologickym a jinym chorobam ).
Na technickych aplikacich vedeckych vysledku je zalozeno skoro vsechno, na co se kolem sebe podivate.
Generace nasich prababicek jeste zazivaly t, ze jim nekolik deti umrelo na nemoci, ktere jsou dnes banalitou.
Blahobyt, ktery poziva "zapadni" svet je zalozeny na vede a technice. Bida v chudych zemich souvisi i s tim, ze tam nemaji vzdelanost, vedu a techniku.

Je to tak samozrejme, ze to nekteri (jako vy) uz vubec nevidi - jako vzduch kolem nas, ktery take povazujeme za samozrejmost...

..
23. 05. 2009 | 07:10

jirizlatuska napsal(a):

pinus: Myslim, ze to JK vzal z http://www.nationmaster.com a ze se jedna o pomer k druhe mocnine obyvatel (uvadi take jednotku "per million people per 1"). V tabulkach je tam lepsi vyjit z "totals", ktere uz jsou per capita (viz http://www.nationmaster.com...), shodou okolnosti jsme tam kolem toho 30. mista, jen mame v sousedstvi Polsko, Kanadu, atd.

Patenty ale jako meridlo vyzkumu a vyvoje rikaji opravdu hodne malo, jen si uvedomte, ze je podstatna zeme, ve ktere je vynalez pred konkurenci chranen, nikoli narodnost vynalezce nebo jeho trvala adresa; hodne se lisi i uplatnovana kriteria pro prijimani patentu z hlediska toho, co jde patentovat i kdy se posuzuje puvodnost patentu (pred rudelenim nebo az v dobe sporu o patentova prava), nejen patentovani ruznych celku, jak uvadite ve svem ad 2). Staci se podivat na mnozstvi pohledu, ktere k tomu WIPO uvadi v rocence (http://www.wipo.int/ipstats... pripadne o rok drive http://www.wipo.int/ipstats...).

I v pripade posuzovani intenzity ochrany dusevniho vlastnictvi je to kvuli rozdilne legislative i praxi narodnich patentovych uradu bez dalsich kalibraci jen srovnavani hrusek s jablky. Jako mira vyzkumu je to nesmysl samo o sobe (patent se ostatne ma vcetne vyvoje zaplatit z komercnich prijmu produktu, ktery je na nem postaven, sem stat nema lit vubec nic, protoze je to fakticky nedovolena verejna podpora komercnich podniku, odhledneme-li od financovani pseudopatentu podanych jen kvuli radku v CV nebo tem statnim penezum).

To, ze v RVV do metodiky dali patenty samozrejme ukazuje hloubku (ve smyslu pokleslosti hluboko pod prijatelnou uroven) vhledu do veci u clenu RVV. Sesli se kolem stolu v zasedaci mistnosti na Uradu vlady a jako v debate Hurvinka s Manickou zacali mudrlova, co by tam tak dali. Nekdo rekl "patenty", jini uznale zakyvali hlavou, premier s poradkyni si vzpomneli na to, ze potrebuji prizen komercnich firem zatupci lobby "inovativnich" asociaci vypiskli nadsenim, protoze to zapda do jejich prodavani pary, sekretar vedel, ze ochrana dusevnich vlastnosti figutuje v tabulkach, tak to tam prskli a premierovi do reformniho baliku dali podporu aplikovaneho vyzkumu a to, aby vyzkum vychazel za hranice vezi ze slonoviny. Na zaver se o tom v RVV hlasovalo, vse proslo "standardnim postupem", jak by napsal sekretar, a ze si odhlasovali naprostou pitomost, uz nikoho moc netrapilo.

(Napadaji mne prirovnani, na co ten postup a vysledky prace RVV jsou, ale dohlizi tu pan Stejskal a prispevky s prislusnymi terminy maze. Pritom jen vecny popis toho, co RVV dela a kde se na tom nekteri lide z akademicke komunity usluzne podileji, je vlastne sam o sobe dost velkou sprostotou, i kdyz se v nem pouziji jen slova, ktera sama o sobe sprosta nejsou...)
23. 05. 2009 | 07:44

yorick napsal(a):

Musím se přiznat, že informace p. Hořejšího a dovětky p. Zlatušky ve mně utvrdily mé potlačované mínění, že ten prápora "Topol", měl přecejenom věci aspoň jaksi v ruce. Neměl, a tak i když ten hradní šašek rozhodl o jeho pádu z těch svých nejnižších pohnutek, stalo se de facto špatné někdy dobrým. Nerýsuje se však žádná smysluplná náhrada, přesněji, socani s vlajkonošem P. to bohužel nejsou.
K diskusi. Neopřemyslovec nezklamal, je opět blbem numero uno. Emissary zklamal, vaří z vody. Je potěšitelné, že jen asi 10% diskutujících je naprosto mimo, naposledy dělník revoluce aengus, kdežto zbytek pochopil vo co tady gou. Díky pane Hořejší, (i pane Zlatuško)zase se mi o něco víc rozsvítilo. Je málo bloggerů, na které se tak těším.
23. 05. 2009 | 07:46

jirizlatuska napsal(a):

yorick: Topolanka bych z toho az tak moc nevinil. jako politik mel vizi prijit s nekolika "velkymi" reformami, nektere mely byt kontroverzni, jine prijimane s nadsenim obecne.

Horsi je, ze lide, kteri mu ty reformy "prodali" jako experti, odvedli hodne pokrivenou praci. Tihle sluzebni lide budou v druhe linii pracovat dal i po padu vlady, rada z nich uz sve "apoliticke" posty jako vysluzku dostala a v techto postech preziji i zmenu vlady.

Kdyby to byla vina osobne Topolanka, slyseli bychom dnes soc.-dem. kricet, ze se ty veci maji jeste rychle napravit. Nic takoveho ale slyset neni, podivejte se na to, jakou velkou vetsinou byla prijimana novela zakona 130 v obou komorach Parlamentu. Jak ochotne sli s poslancem Ohlidalem na obchod, ze on si jeste prisadi svou pitomost, aby prosla pitomost jejich (viz http://blog.aktualne.centru... a take http://blog.ihned.cz/c3-345... a Halkovu odpoved k http://blog.ihned.cz/c3-367...).

Zde bohuzel selhala akademicka komunita. V ni ma lezet expertiza a patricne kriticke posouzeni toho, co se dela. Politici nejsou nijak osviceni, svou urovni je to mirne podprumer a akademicka komunita k nim nemuze vzhlizet s nejakou nadeji na osviceny zasah z jejich vlastniho popudu (velkou vlastni expertizu maji jen ve vecech typu zachovani imunity, proplaceni nedanitelnych nahrad, atd.). To vse za predpokladu, ze politicke strany orpavdu reprezentuji politicke nazory, nikoli jen zajmy ekonomickych skupin stojich za nimi, coz je v CR spis pripad, nez to prvni. Ty ekonomicke skupiny pritom mohou mit z odvedeni vyzkumnych penez z prostredi vyzkumu smerem ke skryte verejne podpore firem prospech nezavisle na tom, jestli se jimi podporovane strany zarazuji na levici nebo pravici.

Dnes zacala (pravem!) kricet AV, a to az se ukazalo, ze plany na likvidaci podle spatne sestavenych ucetnich tabulek jsou realne (dost pozde!). Vysoke skoly mlci, protoze poukazem na to, ze se deje nepravost, by prisly o penize (az se priste pusti politici do vysokych skol, bude reciprocne mlcet AV, pokud ji to prospeje a pokud se z tehle situace nebudou AV i VS ochotny poucit spolecne).
23. 05. 2009 | 08:06

Honza napsal(a):

Aengus napsal:
"Co se změnilo? Ubývá snad hladových,negramotných,zbídačených,nemocných....?"

Ano, ubývá, dramaticky a celosvětově. V posledních dvaceti letech dokonce nejrychleji v dějinách lidstva. Je mi líto, že Vám dobrými zprávami kazím náladu, ale je to bohuýel tak.
23. 05. 2009 | 08:29

patriot napsal(a):

Aengus:

To co kritizujete, nezpůsobili vědci ani věda! Věda je jedinou silou, která posouvá lidstvo k lepšímu životnímu standardu. Nespravedlivé uspořádání světa, války a strádání, mají na svědomí především politici.
23. 05. 2009 | 08:38

Petr napsal(a):

Akademie ved je komunisticky preziteka a la SSSR. Je to neefekticni organizace a ten, a srovnavat jeji vedecky vykon s vysokymi skolami je vrcholne nekorektni - zapomina se na to, ze krome badani tam lide nemaji nic jineho na praci. A i tak nedosahuji pracoviste AV lepsich vedeckych vykonu nez VS.
23. 05. 2009 | 08:47

Marek Franěk napsal(a):

Pokud si vzpomínám, byl to právě prof. Hořejší a lidi z jeho okruhu, převážně z krčských ústavů AV, kteří se snažili po léta prosazovat zjednodušené systémy měření vědeckého výkonu. A nakonec se jim to, jak je vidět, úspěšně podařilo.

Řadu argumentů prof. Hořejšího beru - jen s tou výhradou, že je v devadesátých letech bezúspěšně prosazovali jeho kritici.

Možné je ovšem také to, co po léta říkají kritici AV, že nový systém hodnocení jen ukázal, že AV není tak dobrá, jak o sobě prohlašuje.
23. 05. 2009 | 09:43

jirizlatuska napsal(a):

Petr: K prvni vete: Komunistickych prezitku u nas mame vic, bohuzel leckde i na vysokych skolach. Nektere vyznamne myslenkove postupy v reforme financovani vyzkumu a vyvoje se ostatne da vysledovat k presvedceni o nadrazenosti zakladny nad nadstavbou a budovani industrialni zakladny statu pro soutezeni s kapitalismem. Vira v to, ze se da pracovat pouze s metrikou spravedlive pridelit prostredky podle tohoto centralniho planovani je ostatne take technokracie zdedena z tech dob.

K posledni vete: To je prece jen trochu odvazne tvrzeni. V obdobi 2003-7 vykazala v datech, co je RVV bere jako svata, 37 procent publikaci z CR, coz vypada jako malo, tyhle publikace se ale zaslouzily o 42,4 procent citaci, tj. kvalita produkce se da agregatne polozit jako o petinu lepsi.

Indikuji to i data z metodiky hodnoceni, kde Jimp ma AV prumernou hodnotu 45 bodu, zatimco u VS jen 39, to je ale vysledek bibliograficky nekorektniho postupu pocitani bodu.

Takze sice "likvidujeme: prezitek, ale ten prezitek ma
v teto casti vedecke produkce lepsi vysledky, nez neprezitek. Tu likvidaci delame tak, ze institucionalni prostredky stejne zustanou v prezitkove casti (reforma nepocita s tim, ze by si clovek prechazejici z AV na VS nesl institcionalni penize s ssebou - penize patri resortum a vysledky institucim bez ohledu na to, kam autori vysledku presli - lide spojeni s RVV casto tvrdili opak, ale takto to je podle novelizovaneho zakona 130). Likviduje se tedy kvalitnejsi slozka vyzkumneho prostredi [v teto izolovane oblasti, cili STEM, neni to veskera produkce, hodnoceny maji byt i mekci obory a ne podle ohlasu za okno dvou let, ktere je pro ne kratke, ale to je jen jiny prusvih vedle tohoto prusvihu] bez toho aby byly nejake duvody pro hypotezu, ze vypadek bude za zvetsene penize pokryt tou druhou neprezitou slozkou.

RVV ani vlada zde nedela institucionalni transformaci, ale pod zaminkou numerickych vysledku v pochybne vedenych uctech se tvari, ze "takhle nejak to vyslo". mechanicka numericka souvislost mezi body hodnoceni a financemi neni nijak kalibrovana na narodni ani mezinarodni urovni, patlalove z komise pro hodnoceni vysledku vyzkumu tim prokladali svou hodnotici hyperbolickou fuknci, aby tak nejak suma penez, ktera do instituci sla dosud, se nezmenila, ale jejich rozdeleni vypadalo jinak. Ale jak rekl jeden z nich: "Metodika neni dokonala, ale dela co ma - rozdeluje deset miliard bez zasahu lidske ruky." To je schema uvazovani presne ve stylu cenntralnich planovacu - nefunguje mi to, ale to je jen nedokonalost vzorcu, priste udelam novy ad hoc fix, zase to nebude fungovat, ale svou socialne inzenyrskou vizi neztratim a vsechny ke svetlym zitrkum dovedu. Hlavne se nedivat na zkusenosti a pristupy ze zahranici, nase narodni specifika a tradice jsou prece zcela jedinecne, takze si i system financni podpory vyzkumu poskodime jeste o trochu vic svym jedinecnym zpusobem sami.

Bavit se o vymycovani komunistickych prezitku 20 let po konci rezimu neni moc produktivni. Vycitat AV ze krome badani nema nic jineho na praci neni korektni ani trochu - ustavy AV se samozrejme vyzmamne podileji na doktorskem studiu a prebiraji primo i neprimo nektere naklady, ktere by s tim jinak VS mely. Ustavum AV navic zakon nedovoluje akreditovat studijni programy primo. Kdyby se to umoznilo, mohly by mit vyzkumne vysoke skoly konkurenci, ktera je popozene dopredu (bez ohledu na to, jak daleko samy dnes jsou) a veci zprehledni. Nemyslim si, ze velky sektor AV je vedle VS systemove dobra vec, ale pustit se do "napravy" tim zpusobem odebirani penez, jak se deje dnes, je mnohem a mnohem horsi.
23. 05. 2009 | 09:55

JH napsal(a):

Petr - ale podle uvedene metodiky dosahuji VS v impaktovanych publikacich na vyzkumneho pracovnika cca 65 % vykonnosti AV CR (v patentech je to zcela stejne, nezavisle na tom, ze do statistik vstupuji i velke technicke VS). Vymluva, ze nizsi vedecka vykonnost univerzit je dusledkem uceni je jiz delsi dobu odstranena oddelenym vykazovanim a financovanim pedagogicke cinnosti. Nerikam ze je toto oddeleni spravne, ale je to tak nastavene.

Dale je tady jeste otazka cca 20 tisic studentu PDS, kteri statistiku vykonnosti VS dale zkresluji, protoze nejsou vykazovani jako vedecti pracovnici, ale jejich vysledky jsou pricitany jejich skole (dokonce nezavisle na tom kde svou praci udelali a kdo ji zaplatil). Na druhe strane pracovnici AV CR uci rocne cca 50,000 hodin na VS.

Jinymi slovy veda v CR profituje z toho, ze tady existuji instituce AV CR, ktera spolupracuje s VS.
23. 05. 2009 | 10:10

Emissary napsal(a):

Pro: pinus

Děkuji pane, že jste to tam dal. Měl jsem to také v úmyslu, ale jak to nenajdu do pěti minut, tak to vzdávám. Obávám se ale, že dotyčný nechce pochopit, jeho to nezajímá. Je jasné, že počet patentů úplně o všem nevypovídá, ale určitě ukazuje trend.

Možná by bylo lepší nastavit hodnotící kriteria podle prospěšnosti, užitku, přínosů pro lidstvo a výnosnosti. Obávám se, že to zatím nikdo nespočítal.

Pro: Milan

Dobře pane, vy jste tam byl, uviděl jste a zvítězil jste. Ale na vědě, výzkumu a patentování v Severní Karolině se určitě nepodílí jen ta univerzita.

Pro: yorick

Je dobré pane, že jsem zklamal. Protože kdybych Vás a vám podobné nezklamal, pak bych asi zklamal sám sebe. A kdo tady vaří z vody, to je každému soudnému člověku snad jasné.
23. 05. 2009 | 10:51

D.M. napsal(a):

Akademie je jen parazit na univerzitach. Berou ji nejlepsi studenty a doktorandy a i presto Akademie produkuje jen 40% impaktovanych publikaci. Neni jine cesty, nez Akademii zrusit, nebo ji poradne priskrtit finance.
23. 05. 2009 | 11:10

Emissary napsal(a):

Pro: pinus

A je tady ještě jedná věc, patentový nerezidenti. Je otázkou, jakou mají motivaci. Naši nerezidenti budou asi patentovat v zemích EU nebo v USA, z patentových práv mohou pak mít větší výnosy. Američtí nerezidenti patentují v jiných zemích asi proto, aby dané země zabránili využiti, aby sami mohli vyrábět a vyvážet. A záleží, jestli si takovýto vynález nechají patentovat i doma. Tedy jak se číslo 79 527 může blížit k číslu 157 283.
23. 05. 2009 | 11:11

Emissary napsal(a):

.. dané zemi ...
23. 05. 2009 | 11:19

D.M. napsal(a):

to JH >
je to presne naopak, ceska veda profituje z toho, ze jsou tady university, ktere umoznuji Akademii ucit na sve pude.
23. 05. 2009 | 11:20

Milan napsal(a):

ad Emissary.

podívejte se na
http://www.ncsu.edu/about-n...

a zjistíte ze NCSU zaměstnává podobně lidí jako pražské ústavy AV a Karlova Univ a ČVUT dohromady. Má budget 7 miliard korun, studentů asi obdobně.

Myslím, že je vše srovnatelné (až na platy vědců a učitelů) i po vědecké a patentové stránce.

US je 50 států, EU pak 27, my se můžem srovnávat se Severní Karolínou, ale s Kalifornií a jejími ústavy at se srovnává Německo či Velká Britanie
23. 05. 2009 | 12:36

Emissary napsal(a):

Ach jo, nemyslím. Tam to pracuje na úplně jiném principu. Vidím, že ty dolary na odměny jste si všimnul, ale ty výstupové o téměř 70 procent vyšší nikoliv. Ani to soukromé 70 procentní sponzorování jste si jaksi nevšimnul. A srovnávat to s AV ČR je bláznivé. AV ČR je žába na prameni, veřejnoprávní instituce, financována ze státního rozpočtu, která vzhledem k tomu, co dostává, produkuje jen málo, téměř nic nedává.

ČR srovnáváte se Severní Karolínou, obstojí to tak, že je 20-tá v USA, neberete v úvahu firemní výzkum a další okolnosti, třeba že špička USA je úplně někde jinde. To vypadá na pěkně pořádný deficit v myšlení.

Zase mně tady „objal“ jeden iracionální.
23. 05. 2009 | 13:02

Martina K napsal(a):

to Milan
Nevim presne o co vam jde, ale zapomnel jse dodat, ze krome NC State (zamerena na technicke obory) je v Severni Karoline UNC (mezi 25 nejlepsimi universitami v USA, ve vyuce praktickeho lekarstvi na spicce), Duke (mezi prvni 5 universitami). Nevim jak v patentech, ale v zakladnim vyzkumu jsou ty pozdeji jmenovane daleko pred NCS (neprekvapive, vzhledem k zamereni). Co je ale s CR nesrovnatelne je podpora vedy. Zdejsi vlada mela pred lety svetly moment (kez by se to prihodilo casteji) a pochopila, ze vyvozem asfaltu, tabaku a prasat v 21. stoleti neoslni a ze bude investovat do novych technologii. Koukli na mapu a nasli tam ty 3 university vzdalene od sebe max 20 min autem. No a uprosted toho universitniho trojuhelniku se rozhodli zalozit Research Triangle. Dnes tu ma sidlo velka cast biotech a IT firem, spickovych budoucich zamestnancu maji 3 university, zbytek nalakaji na velmi prijemne zivotni podminky. Diky tomu ma oblast nejen nejvetsi koncentraci MD v USA ale Forbes pravidelne mala mestecka v okoli Trianglu vyhlasuje jako nejlepi mista k bydleni v USA. Hlavni mesto se letos stalo nejrychleji rostoucim v USA. Pritom predni mista v produkci prasat a tabaku neztratili :. Tohle srovnavat s CR mi prijde vzhledem k tematu jako provokace.
23. 05. 2009 | 13:06

Emissary napsal(a):

Pro: Martina K

Je skvělé mít kamarády/kamarádky. :)
23. 05. 2009 | 13:20

Milan napsal(a):

ad Martina K a Emissary

sorry, omlouvám se, já tam byl před 20 lety,
Ted znám z US hlavně Colorado
a Boulder

Jen jsem chtěl naznačit, že se nemůžem srovnávat se Stanfordem či U California (ty mají peníze aby si nakoupily vědecké hvězdy), ale s lidmi z NCSU které jsem znal jsem se klidně srovnávat mohl.

A že věda v US přímo vydělává skutečné peníze, s tím naprosto souhlasím, znám to. A myslím si že též u nás, když podáte PCT patentovou přihlášku (je to asi přes 100 zemí světa), tak můžete svému ústavu (- sobě ne, Vám jsou povinni dát jen jednorázovou odměnu, třeba 100) Kč vydělat stamiliony.
23. 05. 2009 | 13:49

Milan napsal(a):

ad Martina a Emissary

ještě k tomu soukromému sponsorování - to je něco, co naše university zcela ignorují.
Já jsem absolvent Karlovy University a Northwestern University v US. Tam jim posílám každoročně tak 100 USD, oni mi vždy moc poděkují, posílají časopisy na křídovém papíře, ...
A z těchto příspěvků (bohatí absolventi této soukromé university dají podstatně více) kryjí 1/3 svých nákladů.
Když o tom mluvím zde, na škole, nikoho to nezajímá, ani pana prof. Zlatušku
23. 05. 2009 | 13:56

IronNick napsal(a):

-> D.M.

To je dobrý vtip. Realita je taková, že univerzity často potřebují k pokrytí výběrových a někdy i základních přednášek externisty z Akademie, protože na to samy nemají lidi. Ale peníze na výuku a studenty shrábne univerzita a když potom přijde na zaplacení těm externistům, tak se zpravidla hodně ošívají, případně neplatí nic. Dobře totiž vědí, že těm nezbývá než učit třeba zadarmo, pokud se chtějí habilitovat a získat nějaké studenty.

To je pravý obsah toho Vašeho "...umožňují učit na svojí půdě." A to, že "jí berou nejlepší studenty a doktorandy" jistě taky bude mít svůj důvod :)
23. 05. 2009 | 14:10

Emissary napsal(a):

Pro: Milan

Jj, pane. Jestli mluvíte pravdu, tomu se říká short position.
23. 05. 2009 | 14:11

jirizlatuska napsal(a):

Milan: Nevim, kde jste vzal, ze mne to nezajima (delate timhle zpusobem vyvody i ve fyzice?), ale rozhodne to nema co delat se zde diskutovanym tematem.

Na americkych skolach je vcelku bezne, ze absolventui undergrad. studies posilaji sve skole penize, ani zdaleka to neplati o gradiovanych studiich, ktera by vice souvisela s vyzkumem.

Bohuzel je take pravda, ze si americke skoly dokazou ziskat i Evropany pro donace do americkych skol, nikoli do Evropy. jako vyrazny priklad toho uvadim dudovu departmentu Aerospace Engineering na Univerzitě v Michiganu (http://aerospace.engin.umic...). Darovali ji rodice byvaleho svycarskeho studenta Françoise-Xaviera Bagnouda. Nemeli tehdy volne penize, takze snad prodali nejaky rodinny zamecek a umelecke predmety, penize sly ale na UMich, kde na studia v dobrem vzpominal jejich tragicky zesnuly syn. (Dominantou severniho kampusu Umich je obrovska zvonice s temer tremi desitkami zvonu, je to stavba na obrazku na http://pts.umich.edu/maps/n... - na tu take univerzita dostala specialni dar urceny prave a jen na zvonici, podobnou vec si opravdu v nasich podminkach predstavit nedovedu.)

V Evrope bohuzel kultura davani neni. Nemohou za to zdejsi vysoke skoly, ani AV, o jejiz financni likvidaci je tenhle blog.
23. 05. 2009 | 14:38

prduch napsal(a):

"Jednoducha scientometricka metrika" ma i pozitivni stranky. Jednak vyborne koreluje
s mnohem sofistikovanejsimi postupy hodnoceni, jednak je temer zadarmo.
A, jak ukazuje pripad Finska, neni horsi
nez ostatni postupy a jeji lace ji primo
predestinuje pro male a relativne chude zeme.
Je naprosto transparentni a eliminuje
klasicke "janabrachu" ucinneji nez cokoliv
jineho. Bohuzel, v Ceske republice by jeji
adaptace vyvolala jeste vetsi rev nez
postup absurdni Rady. Problem AV, jak
uvadi Michal Hocek, je produkt jeji neschopnosti si ustlat pred vlastnim prahem.
23. 05. 2009 | 14:39

SuP napsal(a):

Profesore -
Skleníkové květinky levicového uvažování nejsou s to pochopit, že když se MUSÍ šetřit, tak VŠUDE? Tady se díky paromilcům odehrály daleko podstatnější negativní kroky a vy si tady hned stěžujete, že Vám něco slíbili a nedali? Nestálo by třeba za to, trochu pozorovat cvrkot?
Snad tady žijete a pracujete.
23. 05. 2009 | 14:55

Jmeli napsal(a):

Kratit vydaje na vedu a vyzkum je to nejhorsi, co lze v krizi delat.

Pokud nas (evropu) ma neco sanci udrzet o krok pred sprintujici Cinou a Indii, kterym diky temer nulovym nakladum na praci nemuzeme konurovat, jsou to prave nove technologie.

Temer nikdo si jeste neuvedomuje, ze tak jako posledni desitky let probihala pocitacova revoluce, dnes nastava vek molekularni biologie a pribuznych oboru.

Vedcu je ale podstatne mene nez nezamestnanych nebo duchodcu, proto je naivni se domnivat, ze soucasna populisticka politika levice problem napravi.
23. 05. 2009 | 15:13

jogín napsal(a):

Zásadní chybou je představa, že hlavním přínosem základního výzkumu je produkce patentů a vynálezů. Ekonomický přínos se realizuje produkcí studentů a doktorantů, kteří po studiu v ekonomice fungují. Výtečné publikace jsou k ničemu, pokud pokud z příslušné instituce neodcházejí do praxe dobří odborníci. Proto by jakékoliv hodnocení nemělo být založeno jen na hodnocení publikací, ale také na produkci absolventů. Výsledky ve vědě pak ukazují na kvalitu poskytovaného vzdělání. Mohu potvrdit, že účast ústavu prof Hořejšího na výuce je mimořádná. Přesto ale zůstává skutečností, že univerzity jsou ve srovnání s Akademií podfinancovány, což návštěvník vidí na první pohled a srovnání platů má stejný výsledek. Když se použije scientometrie, produkce publikací na univerzitách je podstatně lacinější. Jediným definitivním řešením je smazat rozdíly mezi AV a univerzitami a použít stejné hodnocení pro všechny. Argumenty o dalších zdrojích financování univerzit jsou tudíž zavádějící. Pokud jde o nesmyslné nápady o hodnocení podle patentů, je na místě upozornit, že evropský patent stojí tři čtvrtě milionu a tudíž patenty podávají podniky, nikoliv vědci nebo ústavy. Žádná výzkumná instituce nemůže posoudit potřebnost patentování, o tom může rozhodnou jem ten, kdo bude příslušnou technologii využívat.
23. 05. 2009 | 15:27

Milan napsal(a):

ad prof. Zlatuška

myslím, že dary své Universitě (at už jsem BS, MS či PhD) MOHOU fungovat všude. V ČR je spousta bohatých lidí a někteří i studovali na VŠ, dovedu si představit, že by lidé z vedení ČEZ a jiní byli schopni darovat stamiliony (viz dar p. Klausovi mladšímu na PORG) vzdělávacím institucím které absolvovali.

Ale máte pravdu, tohle téma sem patří jen okrajově (peníze, peníze,...)
23. 05. 2009 | 15:44

Emissary napsal(a):

Pro: jirizlatuska

OK, pane profesore Zlatuško, tady tu diskusi jste zvládnul dobře. Ale já jsem takový, pořád se ptám. Víte, jaký je rozdíl mezi paměti ROM a RAM. Jestli jste on-line, máte na to 5 minut. Jestli off, potom celý život. :)
23. 05. 2009 | 15:53

Vaclav Horejsi napsal(a):

jogín:

Zcela souhlasim, pouze s nasledujicimi vyhradami:

Pokud jde o ty platy na AV a universitach:
V roce 2007 byly prumerne hrube mzdy (se vsim vsudy, vcetne veskerych priplatku, mimoradnych odmen, atd., od uklizecek po rektora/reditele) nasledujici:

ustavy AV CR: 28.700
Karlova univerzita: 30.730
Masarykova univerzita: 35.450

Nemyslim, ze je pravda, ze VS jsou ve srovnani s AV podfinancovany, "coz je videt na prvni pohled".
Podivejte se treba do noveho kampusu masarykovy univerzity.
Problem jiste je, ze mnohe univerzitni budovy jsou velmi stare a zanedbane, kdezto ustavy AV vetsinou novejsi. Ve vybaveni ale nevidim zadny zasadni rozdil.

..
23. 05. 2009 | 17:04

Emissary napsal(a):

Pro: Vaclav Horejsi
Směšné, pane profesore.

To jako bych zadal herman – historica.com. Ale ono to nefunguje.
23. 05. 2009 | 17:27

Anonymous napsal(a):

V. Horejsi:

Badateli, pokud v AV CR je vetsina lidi smyslejicich podobne jako vy – t.j., parafrazujice vasi perlu na minulem blogu, 'nevyjednavat s Hamasem (ci jinymi teroristickymi organizacemi) je skutecne stupidni, katastrofalni a pro nase (AV CR?) zajmy kontraproduktivni’ (mozna najaky sikovny vrah z Hamasu by byl kvalitnim prirustkem na vasem ustavu?) – pak se dost divim, ze Rada pro vyzkum a vyvoj nedoporucuje zrusit statni podporu AV CR uplne! Vzdyt Hamas ma penez dost, takze by vas mohl bez problemu podporovat. Mozna, ze se tato idea bude libit i pani doktorkce Kopicove a ostatnim clenum Rady, protoze stat tim usetri spoustu penez!

Navic, zamestnanci AV CR, kteri politicky a slovne nepodporuji teroristy, mohou byt prevedeni na vysoke skoly, kdezto zamestnanci, kteri si podobne jako vy mysli, ze nevyjednavat s Hamasem je stupidni, katastrofalni a pro AV CR zajmy kontraproduktivni (ano, priznavam, mate castecne pravdu, protoze Hamas by vas mohl financovat) by mohli byt poslani na trvalou brigadu do Gazy, kde by pracovali na vylepseni rozbusky u raket typu Qassam, coz je velice primitivni rozbuska, skladajici se z patrony, pera a hrebiku (http://en.wikipedia.org/wik...). Avsak navzdory sve jednoduchosti (nebo prave proto?), tato rozbuska nefunguje prilis spolehlive, t.j., casto nevybuchne, kdyz ma (pri dopadu rakety) nebo vybuchne, kdyz nema (pri odpaleni) a obcas roztrha odpalujiciho clena Hamasu (nekdy i vice nez jednoho).

Prestoze jsem stravil v Izraeli kumulativne pouze necele dva roky, videl jsem tolik nevybuchlych Qassamu, ze to bylo skoro k placi, coz by pro vas byla urcite hezka inspirace pri te brigade v Gaze. :)
23. 05. 2009 | 18:20

jirizlatuska napsal(a):

VH: S temi mzdami bych zachazel trochu opatrneji, protoze neni jasne, jak je to pocitano, ani co do toho vchazi.

Udaj, ktery mate pro MU pravdepodobne vychazi z prumerne mzdy (vsechny kategorie, vsechny druhy prijmu) na _prepocteneho_ (tedy vpodstate fiktivniho) pracovnika. Lisi se mirne od skutecnosti, pocty pracovniku a uvazku kolisaji kazdy mesic, kdyz vezmu prumer tech hodnot po mesici za rok 2007, vychazi cislo podobne tomu, co uvadite, konkretne 35369,57 Kc.

Korektnejsi je ale pocitat prumerny prijem pres fyzicke osoby, protoze jen fyzicke osoby skutecne vidi sve penize kazdy mesic na uctu nebo v penezence. Prumer stejne jako vyse uvedeny (vsechny kategorie vcetne uklizecek i uklizecu, prumer pres jednotlive mesice a zmeny stavu a vyplacenych castek v nich) pak vyjde horsi, pouze 28220,43 Kc, coz uz je temer totez, co uvadite pro ustavy AV.

I tak srovnavate hrusky s jablky - uklid a udrzba uz se leckde prevadi do odebiranych sluzeb, coz samo o sobe opticky zvysi prumerne mzdy v institucich, ktere stavi na kvalifikovanych zamestnancich (protoze tam uklizecky, udrzbari, ani vratni zamestnani nejsou, jsou placeni z polozky sluzby jako provozni vydaj), a bez zohledneni tehle struktury to nemuzete jen tak porovnat par cisel.
23. 05. 2009 | 20:12

prirodovedec napsal(a):

Hezky blog. Tesi mne moznost polemizovat s autorem. Dekuji za prilezitost. Tema je pro mne nove a zaujalo mne. Bude to nekonecna tapeta. :)

Likvidaci AV jsem cekal az po EU VaVpI projektech, jako jejich dusledek, viz dale.

Jistou dobu mi trvalo vyzadani informaci od kolegu z domova, nechtel jsem tu pusobit tak provokativne :) jako kolega Emissary :).

"22.05.2009: Zničení Akademie věd na pořadu dne?" Brilantni titulek! Rekl bych, ze zniceni ne, ale pricleneni k VS na poradu par let je. Scenar jsem kdysi zminoval - staci priklepnout AV par bez trvale statni podpory neuprovozovatelnych EU projektu (ala CESLAB), a potom uz jen v pravy politicky moment AV podporit ekonomicky silnym partnerem - VS. Pokud to bude spojeno s ovladnutim VS pres spravni rady (viz "padly novy zakon"), je "vymalovano".

"Přečteno 2379 krát" Na neuveritelne nezajimave tema pro bezne obcany - uzasna ctenost - gratuluji.

"Jednou z „reformních aktivit“ ... opakovaně ujišťovali, že chystaná reforma v žádném případě není namířena proti Akademii věd." Dokonce existuje rada vystoupeni prave predstavitelu AV (vcetne autora) usilujicich o vice scientometrie. Pres varovani druhych. Nu, vysel z toho pekny skleb.

Ale nalijme si cisteho vina. Pokud me zdroje nelzou, v dobe kdy prvni vzorce tvorily barevvne skupiny uspesnych a neuspesnych, vsichni tu kuriozitu prehlizeli. Potom zacala tvorivost lobbistu kolem RVV. A intervenovaly vsechny zajmove skupiny (i ta z AV). V dobe, kdy zmeny bodovani spolupripravoval soucasny rektor MU Fiala (viz ppt prezentace dohledatelne na www - povestne zrejme spravne nulovani sborniku a nasobeni humanitnich oboru), prof. Z. i lide z AV mlceli. Pokud si odsimulujeme dopady tehdejsich prvnich zmen na realnych datech z RVV, pochopime, proc se ozvali s tvrdou kritikou pouze statistici z MFF UK, D.Munich a spol. z CERGE a nejaci technici z Brna. Proc se ozvali? Protoze tato prvni modifikace vzorcu plne odhalila, jak je povestne "normovani IF" :) delenim medianem ve skupine oborove poskozovalo. Podle materialu, ktere jsem dostal, obsahle rozebrali vsechny zlorady (vcetne uplatnovani menenych pravidel zpetne, atd.). jsou to podle mne brilantni texty - D. Munich by mohl svuj zde zverejnit. Mezitim probehl rok se zmenenymi pravidly a ukazalo se, ze zejmena techniky manevr, ktery chapaly jako namireny proti sobe, zvladly. Vyse je naznaceno i proc. I ony mely schopne lobisty. Stale se hralo nanecisto - bez penez. Jenze pak uz zacal krik tech, kteri neuhrali tolik, kolik cekali - nektere kamenne univerzity (MU) a ustavu AV. Zduraznuji, ze z jejich pohledu zcela opravneny.

RVV tehdy v reakci na ty stiznosti udelala male zmeny a jedinou podstatnou. Srovnala podminky mezi obory, odstranila predchozi vyrazne bodove zvyhodneni lekarstvi, biologie, chemie, fyziky proti ostatnim oborum (diky odstraneni "normovani medianem :)") a zavedla tu "ohnutou funkci" :) (protoze chtela excelenci a ta zkratka na "ohnutou" uzitkovou funkci pokud pocitame vest musi :) - tolik od Municha pochopili :) ). Ostatni nesmysly (vcetne celeho systemu a slavneho sberu dat do RIV) neodstranili, ci nenapravili.
23. 05. 2009 | 20:43

prirodovedec napsal(a):

"Nyní se ukazuje, že situace je ještě horší, než jsme si dovedli představit." Mam neblahy pocit, ze mnozi predstavitele VS na rozdil od AV si to nejen predstavili, ale i spocitali. Odstraneni zmineneho zvyhodnovani pomerne uzce oborovych ustavu AV musel s "volatilitou" vykonu nekterych udelat sve. Ustav V.H., ale MUSI byt za vodou za kazdeho systemu, protoze si nedovedu predstavit kriterium, ktere by ignorovalo jejich vykony. Viceoborove univerzity to musely ustat perfektne. A takova UK pry snad vice nez zdvojnasobila mozne ziskani prostredku mezi VS (na ukor i MU a vsech dalsich). Zkratka vedci bohuzel resili sve problemy, nepredvidali, nepocitali (nekteri se dokonce tesili, ze konecne budou spravedlive hodnoceni) a urednik a nase absurdita se jim vysmali a udelali na ne dlouhy nos.

"Podle současného návrhu rozpočtu, ... by měla dostat Akademie věd na rok 2010 o 720 milionů Kč méně než letos (tedy pokles o cca 15%)," Chybi informace o predchozich rustech. Nektere zdroje mi tvrdi, ze se jedna o navrat do realu z nadhodnoceni (cca 5%) a dusledek skutecnosti, ze cely rozpocet ma byt kracen o cca 10%.

"na rok 2011 o cca 1,4 miliardy méně a na rok 2012 dokonce o 2,2 miliardy méně."

Pry podobne cisla jsou pro VS na www strankach RVS - zrejme vice vi prof.Z.

"Pokud by vláda takový návrh schválila, znamenalo by to v podstatě likvidaci Akademie věd,"

Presneji prechod pracovniku AV a celych ustavu na VS, pripadne jejich reorganizace. Nicmene plosny 15% propad by asi AV vratil zpet o 10 let, cili o likvidaci je zrejme nadsazene hovorit. Jednalo by se zkratka o navrat do doby Klausovych prednasek k vedcum AV, ze chudy a hladovy vedec vymysli vice. :)

"která podle mého názoru i podle objektivních scientometrických kriterií v současnosti stále představuje nejkvalitnější a nejvýkonnější složku českého výzkumu."

Pry je na www strankach RVS cerstva prezentace ukazujici, ze ve srovnatelnych nakladech je AV mene efektivni nez VS. Vi o tom neco prof.Z.? Zkusim najit. Spise to svedci o tom, ze co vedec, to nazor. Asi by bylo zajimave najit tu prezentaci a V.H. by ji mohl rozebrat a upresnit sve tvrzeni: "i podle objektivních scientometrických kriterií ..." uvest podle kterych atd. Nezpochybnuji, jen bych cekal lepsi argumentaci, nez "dukaz autoritou svetoveho vedce".
"Na celé věci je obzvláště maligní to, že součástí tohoto plánu je de facto znepřátelení Akademie věd a vysokých škol, které by peníze sebrané Akademii měly dostat."

S ohledem na to, ze ve hre jsou jeste podniky, ktere ale moc nepublikuji a podle i zde vitane reformy se zmensil pocet zdrojovych kapitol, tak "zneprateleneni" je jen dusledkem toho, ze VS a AV se casteji deli o stejny balik. Nu a ten, kdo relativne poklesne, neni jiste rad. Cili pokud soutezeni vede k zneprateleni ...

"Jako záminka pro takovéto dramatické postižení Akademie se uvádí výsledky bodového hodnocení vědecké produktivity založené na systému (ve výzkumné komunitě zvaný „kafemlejnek“), který by v jeho současné podobě nepochválil snad nikdo z vědecké veřejnosti (možná kromě několika jedinců, kteří se na jeho vypracování podíleli)."

Viz historie. Ja tento system povazuji za dusledek podcenovani nebezpeci pdobnych metod a jejich proklamativniho (jako autor v devadesatych) prosazovani s naslednou realizaci uredniky se zasahy lobistu (protoze spicky kazdeho oboru vedi, jak se maji hodnotit obory jine :) ).

"Tento systém plný absurdit nepodporuje vědeckou excelenci, ale spíše vede k hledání vychytralých strategií, jak systém zneužít k vyprodukování co nejvíce „bodů“ s vynaložením co nejmenšího úsilí a tím získání finančních prostředků."

Zcela precizni. Nicmene, uvedene "hledat optimalnich strategii pro podporu sveho vyzkumu" je zcela nezavisle na systemu (je v kazdem) a probiha po celem svete a v ruznych zrizenich. A kdo tak necini, je nadseny vedec a prejme mu, aby neco pro lidstvo vymyslel drive, nez zemre hlady ...

"Leckde se již setkávám s cynickým postojem „je to sice nesmysl, ale když to ONI po nás chtějí, přizpůsobíme se a budeme „vyrábět“ body“."

Ono to neni cynicke. To jen pusobi pud sebezachovy. Podle mne i tvrdy kritik prof. Z. (pokud ne, at men opravi) pres kolegy upozornil na jiny styl publikovani v Computer Science a do bodovani se dostaly sborniky ISI Thomson.

"Onen systém hodnocení (u jehož zrodu jsem dokonce před lety stál...)"

Gratuluji. :) Je to pekny pohled na radeni pubertaka, ze? :)

"lze označit za pokus s dobrým úmyslem,"

Neni pochyb, jak pisete jinde, Julinek mel take dobre umysly, vidte?
23. 05. 2009 | 20:46

prirodovedec napsal(a):

"ale s uspěchaným a amatérským provedením."

Za prihlizeni a podpory rady vedcu, kdyz doufali a cekali, ze to bude v jejich prospech. Neprotestovali proti zvyhodnovani deleni IF medianem (to muselo byt jasne kazdemu chemikovi pouzivajicimu statistiku po kratkem premysleni). Nu a ted zase trpi oni ... Zatimco nekteri doufali, jini pocitali a lobovali a zrejme to posunuli jinam (podle mne ale chyby jsou systemove). Zkratka kazdy chvilku taha pilku.

"Systém svými některými skutečně „do nebe volajícími“ absurditami může těžce diskreditovat jakékoli snahy o seriózní hodnocení vědecké výkonnosti a excelence v budoucnosti." Podle mne se stalo. Veda v CR ma moznost bud "peer review pres domaci a zahranicni kamaradsofty" (lze zrejme vycistit tim, ze hodnotitele se "vysvlecou donaha" - ale kdo z nich na to pristoupi) nebo pokracovani v teto vesele lotynce. Mozna by se nekdo mel zeptat, co by si pral danovy poplatnik. Vice IF publikaci, nove leky, nejake US patenty, nobelistu? :)

"Velmi zasvěceně jej již před časem kritizoval kolega Zlatuška." Ano. Nicmene bych uvital navrhy co doporucuje jineho nez nejaky kafemlejnek. Novy model GACR podle prof.Mateju?

"Za hlavní problém považuji těžko realizovatelnou snahu o nalezení společné metriky pro podstatně odlišné obory (základní přírodovědecký výzkum, výzkum v humanitních a společenských vědách a aplikovaný výzkum včetně jejich zcela odlišné nákladovosti a časových dimenzí),"

Souhlas. Ale to prece souvisi s tim, ze je snaha zmensovat pocet pytlu, ze kterych se sype, aby elitni dosahli na velke projekty. Nebo ne?

"naprosto nedostatečné zvýraznění mezinárodně vynikajících výsledků (dosažených často ve spolupráci se zahraničními pracovišti),"

Jakych a v cem? Prosim odkaz jinak zcela nekonkretni.

"možnost snadné náhrady „kvality za (pod)průměrnou kvantitu“, faktickou penalizaci spoluprací,"

Mate odkazy?

"možnost snadné účelové masové produkce pochybných „aplikačních výstupů“"

a zaroven degradace skutecnych aplikaci. Jeden uspesny konstrukter na tuto Vasi formulaci mi reagoval velmi nevrle.

"a mechanickou aplikaci takovýchto problematických výsledků hodnocení na tvorbu rozpočtu „bez zásahu lidské ruky“."

Pravdou je, ze kdyz mi ted kolegove posilali, jak si testuji soulad mezi tim, kdo je v komisi a jak to dopada (co rikate na VpK a UPO - pry to hybe komunitou ... :), jiny priklad, ktery jsem dostal byl rozbor slozeni RVV a predposledni zmeny).

"Obávám se, že realizace tohoto návrhu rozpočtu povede k něčemu podobnému (jen v mnohem větším rozsahu) jako před pěti lety známá ostudná kauza s tzv. výzkumnými záměry vysokých škol – jen to teď ničivě dopadne na Akademii (tenkrát to postihlo některé fakulty...)."

Ano souhlas. Podle mne to bude jeste nicivejsi. Pry prof. Z. (podle kolegu z Brna) pocita se spravnimi zalobami VS a AV ...

"Jsem si jist, že zveřejnění absurdit našeho systému v mezinárodních vědeckých médiích by vzbudilo úžas a posměch světové vědecké komunity."

Budte klidny, projdete si Scientometrics. Tam najdete podobnych vtipu plno. A uvedomte si genezi. Pry je tento system lepsi nez ten na specificky vyzkum VS a lepsi nez ten s IF delenym medianem a ten je lepsi nez ten s nenulovymi sborniky. Tak se to zlepsuje, ne? Ja bych cekal Vas clanek u zrodu tohoto nesmyslu. Zbytek je uz jen prirozeny vyvoj a deleni financi pomoci kafemlejnku bude skutecny zlaty hreb.

"V této souvislosti opět někteří lidé vytahují nepravdivé argumenty o údajné odtrženosti ústavů AV od vzdělávání studentů, atd. Není tomu tak – na mnoha ústavech AV tvoří více než třetinu osazenstva studenti (doktorandi a diplomanti), spousta z pracovníků AV pravidelně na vysokých školách přednáší a s kolegy na univerzitách intenzivně spolupracuje (např. na našem ústavu tři čtvtiny vedoucích vědeckých pracovníků pravidelně přednáší na 5 fakultách, pracovníci našeho ústavu zajišťují každoročně 28 semestrálních přednáškových kursů, já zkouším každoročně kolem 200 studentů...). na tuto vzdělávací činnost nedostává Akademie věd (narozdíl od vysokých škol) žádné peníze navíc."

Ano odtrzenost se muze tykat nekterych ustavu AV. A stejne ji neverim.

Ale rad bych se zeptal, zda tato cinnost je nejak honorovana, zda probiha na VS, atd. Pokud se Vam nevyplaci, tak byste ji snad nedelali? Pokud zkousite 200 studentu rocne zdarma, jsem prekvapen Vasi svatosti. :) Nerozumim, co je to "nedostava penize navic". Ja se domnivam, ze mnozi ucite externe na UK a VSCHT a skole se spickovy superexternista bez rezijnich naklady vyplati a externista si privydela. Nevim, co je spatne.
23. 05. 2009 | 20:49

prirodovedec napsal(a):

"Mám dojem, že důležitým důvodem, proč někteří politici nemají rádi Akademii věd je její značně nezávislé a samosprávné postavení – ústavy Akademie nejsou podřízeny žádnému ministerstvu, mají právní samostatnost, netrpí byrokracií „shora“, mají velmi pružný kontakt s nejvyšším vedením AV. Určitě zcela zásadním pozitivním aspektem je to, že lidé ve vedení AV (členové Akademické rady, předseda AV) jsou voleni z řad vědeckých pracovníků a chovají se proto mnohem zodpovědněji než nějací státní úředníci."

O tom neni pochyb. Jenze to plati pro VS. A zdvorile se zeptam: "kde jste byli drazi solidarni vedci z AV, kdyz se chystalo zpoliticteni rizeni VS na jare?" Nechali jste bojovat prof. Z. a dalsi. Mam pocit, ze zadny blog na to tema jste (i pres me vyzvy) nepsal pane profesore. Tak se nedivte, ze "solidarity" se Vam prilis nedostane. Az na vyjimky vyse, jako prof. Z.

"Proti chystanému návrhu rozpočtu a špatnému systému hodnocení se na svém výročním shromáždění jednoznačně vyslovila naše nejprestižnější vědecká společnost, Učená společnost ČR (viz text níže)."

A to je tak asi vse, co s tim muze delat. Bohuzel. Rozpocet pro 2009 zkratka chysta 10% uspor vsem. Je skoda, pokud pro AV to je o 5% vice.

"Pevně doufám, že se ještě podaří zabránit nejhoršímu a že vláda onen pro Akademii de facto likvidační plán rozpočtu nepřijme." Pry nejsou zdroje. Cili odhaduji, ze nejakou stovku milionu Vam prihodi a skoncite na mezirocnich -8%. Doporucuji sazet na zahranicni projekty a zesilit spolupraci se zahranicnimi famaceutickymi firmami.

"A pokud jej přijme, věřím, že nová vláda vzešlá z podzimních voleb jej změní."

Proto je zrejme dohoda na ostrych skrtech uredniku ted, aby ODS a CSSD mohli slibovat a uskutecnit napravu ...

"A doufám také, že pozitivním výsledkem této kauzy bude nakonec opravdu dobrý systém hodnocení vědecké produktivity, který podpoří to skutečně nejlepší v naší vědě, ať už se to nachází na Akademii nebo na univerzitách."

Omlouvam se, ale jedna se pro mne o frazi. Co je to skutecne nejlepsi? V urcitem okamziku budete muset rici: ten a ten z toho a toho oboru si to nezaslouzi pro to a pro to. Nu a ten druhy totez rekne o nekterem z Vasich kolegu. Vysledkem bude nakonec mezioborova i vnitrooborova rvacka. Potkal jsem skutecne malo vedcu (vcetne neoperenych kurat), kteri nevedeli, ze jsou bud nejlepsi nebo se k tomu blizi. Dalsi navrh bude zrejme zalozen na H-indexu - je to dosti jednoduche (vedci maji radi jednoducha hodnoceni take :) ), ten pristi na ... certvi cem ... Mezitim nas pobaveni danovi poplatnici rozezenou ...
23. 05. 2009 | 20:52

prirodovedec napsal(a):

"A konečně moc doufám, že ať už to dopadne jakkoli, nerozhádají se kolegové z ústavů Akademie a z vysokých škol..."

K tomu jiz na mnoha oborech a skolach doslo. Staci slyset co se skryva za fasadou usmevu v Brne pri boji CESLAB nebo CEITEC. Rozhadano jest.

Jeste ke stanovisku v hluboke ucte k nasledovnikum akademiku:

"Učená společnost ... je vysoce znepokojena vývojem ve financování výzkumu v ČR"

Problem je, ze statistiky hovorily dosud o navysovani celkovych castek ve vyvoji.

"a obrací se na Vládu ČR a Parlament ČR s naléhavou žádostí o změnu této situace."

Proto se mi to jevi nepresne.

"Rozpočet na výzkum, neprůhledně navržený vládní Radou pro výzkum a vývoj na příští tři léta,"

S ohledem na tu trojclenku (viz prof.Z.) bych hovoril o mnohem, ale ne o nepruhlednosti. Toto zvladne odparirovat i povestny sekretar B. :)

"snižuje dramaticky institucionální financování Akademie věd ČR."

Misto dramaticnosti (jde o vedce a ne herce) bych uvedl suse ta Vase procenta. Nelibi se mi to. Cekal bych od Ucene spolecnosti vice. To vystupu od skupiny prof. Cernohorskeho mivaji jinou uroven.

"Považujeme za svou povinnost upozornit, že pokud by byl realizován, může roztočit spirálu"

Zase prilis pateticke. Pro cteni na tribune ano. Argument pro urednika?

"vedoucí k zániku této instituce a obecně
k ohrožení výzkumu v naší zemi, a to právě v době, kdy plánovaná reforma má posílit kvalitní
výzkum na úkor podřadného."

Vtip je v tom, jak RVV definuje kvalitu. Pokud rekne, ze ji vidi v naplneni kriterii ... Hovor o podradnem vyzkumu popudi danoveho poplatnika ke slovum, proc se jej davno nezbavili? Proc jeste existuje a mel dokonce dosud zrejme stejne podminky jako ten kvalitni?
23. 05. 2009 | 20:53

prirodovedec napsal(a):

"Těžko lze zpochybnit, že výsledky Akademie věd jako celku jsou v ČR nadprůměrné."

No RVV se to zrejme podarilo. :) Navic z jakeho statistickeho souboru se prumer vysledku pocita? A jak? Na vynalozenou Kc? Na jednoho prepocteneho vyzkumnika? V celkovem poctu vysledku? Bodu? Na vedce vzletne, emocionalni od tech, kteri takovi nebyvaji, ale vagni.

"Žádáme, aby se neověřená"

No, uz si s ni hraji 5 let. Kde jste byli Ucena spolecnosti, kdyz neslo o penize?

"a z mnoha důvodů nepřijatelná metodika hodnocení výzkumu,"

Mnohoznacne mnoha by bylo vhodnejsi doplnit vyctem. Mozna by se zjistilo, ze kazdemu vadi neco jineho a resi se zde trisekce uhlu pravitkem a kruzitkem.

"vypracovaná úzkou skupinou lidí"

Poctive by bylo priznat povereni teto skupiny a kym, pripadne je zpochybnit. A mozna napsat: "Po dobu peti let neodmitana Ucenou spolecnosti ...".

"a prosazovaná Radou pro výzkum a vývoj,"

v ramci jejich povereni - dosud nikym (krome prof.Z.) hlasite nezpochybnovanych ...

"nepoužívala pro přípravu státního rozpočtu do doby,"

asi by bylo lepsi napsat "statnich rozpoctu" s ohledem na tu dobu ... :)

"než bude kompetentními odborníky"

kteri to budou? Neni to tak davno, kdy jsem se domnival, ze napr. prof. Zrzavy je zcela kompetentni, a tak ho vidi mnozi dalsi zastanci zmen.

"a vědeckou veřejností prodiskutována." Jsme presvedcen, ze vedecka obec potrebuje podobnou diskusi, jakou si prosly akademicke obce k Bile knize. Pujde to take na dren.

"Apelujeme na odpovědné činitele, aby nedopustili rozklad české vědy."

Rozklad nedopusti, ale model spusti. Drzte si doma klobouky, bude to jako na houpacce. Ocekavam, ze vykonnost ceske vedy podle uvedenych ukazatelu poroste jak vykony Stachanova. :)

Nezavidim, ale chce se napsat, ze kdo cim zachazi, tim take schazi.
23. 05. 2009 | 20:54

Honza napsal(a):

Pro přírodovědce: jen odpověď na Vaši poslední poznámku (k odpovědi na ostatní jsou tady povolanější): drtivá většina lidí z Akademie učí na VŠ opravdu zadarmo. Pokud vím, Václav Hořejší nemá za své mnohaleté přednášení na VŠ (kde nemá "speciálku", ale základní oborovou přednášku pro stovky studentů) ani korunu. Co z toho ti lidé mají? Především přístup ke studentům, které pak mohou (zadarmo) školit v doktorských programech, a dělat tak vědu. Někoho to dokonce i baví.
23. 05. 2009 | 20:58

prirodovedec napsal(a):

Omlouvam se vsem za sve rekordni tapetovani. Ale byl jsem textem "okouzlen" a nedokazal jsem vynechat temer jedinou vetu bez glosy. Poprve. A u V.H. :)

Dekuji za zdroj zabavy a premysleni a doufam, ze az prijedu na navstevu, ze Ti, kterych se to tyka na kafi setrit nebudou. Hlavu vzhuru, vsak si zase poradite.
23. 05. 2009 | 21:01

prirodovedec napsal(a):

Honza: Dekuji. Smekam. U nas to bylo bezne (byt malo) placeno externistum (nebo meli maly uvazek a kompenzaci z podilu na HS, ci GA). Zajimal by mne presny popis (vcetne toho pruchodu byrokratickym molochem) reseni. Zda je to soucast vyuky, zda je tam psan nekdo jiny a to je zaskok, zda je podepsana dohoda o provedeni prace s odmenou v nulove vysi, jak je reseno pojisteni pracovnika v prostorach univerzity v pripade nehody aj. Odhaduji, ze brilantni prof. Z. mi asi dokaze dat algoritmus pres me popichovani MU (nicmene tu ppt prezentaci si najdete :) tam najdete koreny dneska :) ) tak, aby to fungovalo a rektora nezavreli. Rad bych vedel presne, co znamena to "zadarmo". :)
23. 05. 2009 | 21:06

Honza napsal(a):

Opravdu se mi ten "přírodovědcův" blábol nechce celý komentovat. Vždy znovu mne fascinuje, jak ignorance koreluje se suverenitou. Jeden jeho omyl je však obzvlášť nebezpečný, protože ho opakují i jiní: pozor, tady nejde o rozpočtové omezení o 10%, které ohlásila Fischerova vláda: věda a výzkum mají být z tohoto omezení vyňaty, a návrh rozpočtu RVV s žádným poklesem nepočítá. Tady jde o přerozdělení institucionálního financování základního výzkumu v neprospěch AV, nejprveo 700 milionů, za tři roky pak o 2.2 miliardy, tj, skoro o 40%
23. 05. 2009 | 21:06

Emissary napsal(a):

Pro: prirodovedec

Tak, pane přírodovědče,

prohlašují jako Hájek.

Nevím, jak vy, ale já z opice nepocházím. Vím to tak jistě, jakože je živý Bůh nade mnou.

A už jsem naštval profesora. :)
23. 05. 2009 | 21:07

Milan napsal(a):

ad prirodovedec

Diky za pekne shrnuti. U nas v casti ustavu system scientometrickeho hodnoceni funguje už přes 15 let, celkem uspokojivě (i když se neustále modifikuje - na základě připomínek těch co jsou ve spodní části hodnocení - ale vždy jen po dosažení souhlasu většiny vedoucích oddělení)
Vyladění systému je dlouhodobá záležitost.

Ale co vidím jako opravdovou hrozbu pro rozpočet AV (obdobně jako přírodovědec) jsou nově vznikající VELKÉ PROJEKTY s pomocí EU . Evropa zainvestuje podstanou část nákladů, to je dobré, ale na provoz budeme muset někde vzít vlastní peníze. A kde brát v době krize?

Přičemž stavba velkých zařízení neznamená ještě velkou kvalitní fyziku. V Rakousku to řeší opačně - odklonem od velkých projektů (možným vystoupením z CERN). V Německu se sejde rada skutečných vědců a ti řeknou - budeme dělat v těchto směrech a tyhle zrušíme, nejsme dost bohatí abychom delali vse.

V ČR se sejde komise úředníků ....
23. 05. 2009 | 21:18

prirodovedec napsal(a):

Honza: Pane kolego, chapu, ze delka mych vstupu Vam vadi (je dana tim, ze reaguji na odstavce) a mozna i ton - ten je u kazdeho vstupu zrejmy. Pokud pouzijete tak silne slovo, jako je "blabol" ve chvili, kdy zrejme hledate zrejme vsude spojence, chybujete. Aroganci je neziskate a jen potvrdite, ze od pracovniku AV se na VS casto pravem ceka.

Komentovani jsem od Vas necekal.

Rad pripustim chybu a omyl a poucim se, cili k veci:

"Jeden jeho omyl je však obzvlášť nebezpečný, protože ho opakují i jiní:"

Presneji - prevzal jsem jej od jinych.

"pozor, tady nejde o rozpočtové omezení o 10%, které ohlásila Fischerova vláda:"

Je to jiz verejne? Ja jen dostal odkaz na zapisy z RK pro VVS.

"věda a výzkum mají být z tohoto omezení vyňaty,"

OK. Cili veskere zdroje pro AV zustavaji nekracene? Nezabyval jsem se skladbou rozpoctu. Pro AV ted jiz vse pujde pres kafemlejnek? Potes Vas Pan Buh. To VS tam maji alespon nabehovou krivku. :)

"a návrh rozpočtu RVV s žádným poklesem nepočítá."

OK verim - podivam se na http://www.vyzkum.cz

"Tady jde o přerozdělení institucionálního financování základního výzkumu v neprospěch AV, nejprveo 700 milionů, za tři roky pak o 2.2 miliardy, tj, skoro o 40%"

Vuci soucasnemu stavu? Mate po ruce cisla VS versus AV za nekolik uplynulych let? Pro VS to tedy znamena, ze planovany propad v obvyklych zdrojich ve vysi cca 1,5 mld. mohou kompenzovat prevodem kapacit na VaV a dalsim zatizenim ucitelu. To jim muze pomoci, cili zrejme autor ma pravdu je to AV versus VS.

Kolik ma AV ted ve hre v ruznych EU projektech (na neinvesticich a investicich?)? Muze to propad docasne kompenzovat - ocekavany argument vlady.
23. 05. 2009 | 21:20

jirizlatuska napsal(a):

prirodovedec: Kritizoval jsemm verejne i privatne nekorektni kriteria a informatiku jsem uvadel jako evidentni priklad. System se ovsem nezlepsi tim, ze se udela jedna oprava v dilcim problemu tam, kde je chyba systematicka. RVV tak ovsem postupovala.

"Presneji prechod pracovniku AV a celych ustavu na VS" - nikoli, system zavedeny novelou zakona 130 tomuhle jen brani. Takove institucionalni zemetreseni podle meho soudu dnes udelat bez vyraznych negativnich efektu udelat nejde. To je ale dost sirsi problem - a koncepci takove reformy nikdo nenavrhl, v te reforme soucasne se predevsim odliji penize smerem k podnikum.

K prezetaci ze Snemu RVS - je neoznacena autorem, ale v properties najdete prof. Haasze. Ten je ovsem zaroven clenem predsednictva RVV a stejne udaje si predsednictvoi RVV pouziva pro sebe ke zdovodnovani, jak dobre delaji. Mel jsem na snemu v diskusi vyhrady jak k uziti dat z metodiky v rozpisu rozpoctu (prinejmensim okrajove podminky nesedi, data jsou neverifikovatelna, systemove se na uroven instituci prebira nastroj, jehoz zpracovani dat na takovy ucel neni vhodne; podobne potize jsou i u dat o nezamestnanosti, ktera se sbiraji pres MPSV ve dvou dnech behem roku, ale delaji se z toho zavery o delce nezamestanosti konkretnich absolventu, opet bez verifikovatelnosti dat ze strany skol) a k obsahu Haaszovy prezentace jsem rikal, ze povazuji za neakceprtovatelne tsit se z toho, ze na zaklade vadneho postupu dostavame vic penez, kdyz vime, ze ten postup je nekorektni. oznacil jsem to za jednani, ktere je ve sposru s vedeckou etikou i zpusobem jednani, ktery by s vedeckou problematikou mel souviset.

"prof. Z. i lide z AV mlceli" - tady moc nevim, o co ma jit. Nemlcel jsem v nekolika pripominkovych rizenich, kde ovsem b yly pripominky ignorovany, nemlcel jsem ani jindy, ale stejne jsou namitky vice mene opakovanim tehoz. Myslim, ze zakladni modifikaci metodiky hodnoceni by melo byt, ze instituce a jednotlivci, kteri tento nesmysl podporuji nebo mu neoponuji, by nemeli dostat z verejnych prostredku zadne finance. nepovazuji ale za realisticke, ze by tento rozumny navrh mohl dojit sluchu.

Stale si myslim, ze nejrozumnejsi opatreni jeste ted by bylo v rezimu legislativni nouze jeste pred 1. cervencem odsunout ucinnost zakona 110/2009 a preplacnout ho necim mene spatnym.
23. 05. 2009 | 21:24

prirodovedec napsal(a):

Milan: Dekuji za vlidna slova. Ja bych asi 6 pokracovani nevydrzel - jako Honza :).

K hodnoceni - nemate nekde www odkaz? Zajimaji mne tyto pristupy, jsem dosti skepticky, i kdyz ne tak jako prof. Z., proto bych rad videl, co funguje. Vcetne metody korektni aktualizace - zde je podle mne pristup RVV spise odpuzujici.
23. 05. 2009 | 21:25

prirodovedec napsal(a):

jirizlatuska: Dekuji za upresneni. Snad kratce:

"Kritizoval jsemm verejne i privatne nekorektni kriteria a informatiku jsem uvadel jako evidentni priklad."

OK, takze jsme se nespletl.

"System se ovsem nezlepsi tim, ze se udela jedna oprava v dilcim problemu tam, kde je chyba systematicka."

Ja bych zkusil kompromis: Zlepsi se, ale z mala malo. Souhlasil byste? :)

"Presneji prechod pracovniku AV a celych ustavu na VS" - nikoli, system zavedeny novelou zakona 130 tomuhle jen brani. Takove institucionalni zemetreseni podle meho soudu dnes udelat bez vyraznych negativnich efektu udelat nejde. To je ale dost sirsi problem - a koncepci takove reformy nikdo nenavrhl,"

Ja to nevitam a nevital, ja to popsal jako smerovani. Znamena to, ze dnes zadne fuzovani neni mozne? (nejak tak prece vznikala JCU?)

"v te reforme soucasne se predevsim odliji penize smerem k podnikum."

Pokud mate detailnejsi predstavu jak, budu rad.

"K prezetaci ze Snemu RVS - je neoznacena autorem, ale v properties najdete prof. Haasze."

Predseda RVS?

"Ten je ovsem zaroven clenem predsednictva RVV a stejne udaje si predsednictvoi RVV pouziva pro sebe ke zdovodnovani, jak dobre delaji. Mel jsem na snemu v diskusi vyhrady jak k uziti dat z metodiky v rozpisu rozpoctu (prinejmensim okrajove podminky nesedi, data jsou neverifikovatelna, systemove se na uroven instituci prebira nastroj, jehoz zpracovani dat na takovy ucel neni vhodne;"

Snad rozumim.

"podobne potize jsou i u dat o nezamestnanosti, ktera se sbiraji pres MPSV ve dvou dnech behem roku, ale delaji se z toho zavery o delce nezamestanosti konkretnich absolventu, opet bez verifikovatelnosti dat ze strany skol)"

Dekuji za novinky - ale prece nezamestnanost to jsou jen ty Kouckeho studie, to prece do rozpoctu VS vubec nevstupuje?

""prof. Z. i lide z AV mlceli" - tady moc nevim, o co ma jit. Nemlcel jsem v nekolika pripominkovych rizenich, kde ovsem b yly pripominky ignorovany, nemlcel jsem ani jindy, ale stejne jsou namitky vice mene opakovanim tehoz."

Ja narazel na pocatecni obdobi cca 2005-2006, kde to zacinalo, ale uz to bylo priserne (poslali mi starou metodiku). Tenkrat podle kolegu pry bylo naproste ticho.

"Myslim, ze zakladni modifikaci metodiky hodnoceni by melo byt, ze instituce a jednotlivci, kteri tento nesmysl podporuji nebo mu neoponuji, by nemeli dostat z verejnych prostredku zadne finance. nepovazuji ale za realisticke, ze by tento rozumny navrh mohl dojit sluchu."

Mozna ale dojde k tomu jako dusledek soucasne metodiky s tim, ze nakonec ty penize ale nedostane nikdo ... :)

"Stale si myslim, ze nejrozumnejsi opatreni jeste ted by bylo v rezimu legislativni nouze jeste pred 1. cervencem odsunout ucinnost zakona 110/2009 a preplacnout ho necim mene spatnym."

Pockejte, ta metodika (vzorce aj.) je v zakone? Jak detailne? (Jsem dnes liny hledat :) ).
23. 05. 2009 | 21:38

vysokoškolský podučitel napsal(a):

Já nevím, mně ten systém „kafomlejnek“ přijde pořád lepší než minulé univerzitní výzkumné záměry, kdy Franta z Brna posuzoval Pepu z Olomouce a ten zase Honzu z Prahy a pak se podle toho na 7 let rozdělily stamilióny („uznaných“ nákladů) podle kategorií A (dostanou 100%), B (90%) a C a D (dostanou suchý z nosu), přičemž dělící čára mezi 90% a 0% vedla zhruba vrcholem Gausovského rozdělení výkonnosti...
Akademici tohle nezažili a nepřál bych jim to...
Je nepochybné, že navrhovaný systém akcentuje podporu průměrnosti a hrozí tvorba výsledků pro výsledky. Tady je potřeba bodově zvýhodnit kvalitu – výrazně přidat špičkovým impaktovaným publikacím, doplnit systém hodnocení o analýzu citovanosti institucí...
Myslím, že by také bylo dobré zkombinovat „kafomlejnek“ se soutěží o nová výzkumná centra a zde se pokusit rozdělovat peníze na základě prokázané (!) minulé excelence.
A co je podle mně úplně nejdůležitější – zajistit, aby se peníze i na nižších úrovních (univerzity /resp. AV/ - fakulty /ústavy/ - pracovní týmy) dále rozdělovaly striktně podle výkonnosti – ať už se bude hodnotit jakkoliv.
Že je nesmysl do tohoto hodnocení zařazovat patenty je zřejmé. Realizované se zaplatí samy (viz. prof. Holý) a dávat někomu peníze za patent, který nikdo nechce – no to snad vymysleli v ústavu u doc. Chocholouška... (To samé může ale platit i o publikaci, byť v impaktovaném časopise, kterou 5 let od zveřejnění nikdo necitoval...)
Pane profesore Hořejší, Vaše kritika je jistě v mnohém oprávněná. Nechtěl byste ale načrtnout Váš návrh jak v českých poměrech (!) provést rozdělení peněz tak, aby to nedopadlo jako s těmi výzkumnými záměry?
Stejná výzva i pro další kritiky...
23. 05. 2009 | 21:43

Emissary napsal(a):

Uff, jenom se dobře směji, všechny ty „exelence“ naši vědy z AV jsou mi ukradeny.

Nabízí se takové laciné přirovnání: ryba si sama rybník nevypustí, sorry, pane profesore Zlatuška.
23. 05. 2009 | 21:55

prirodovedec napsal(a):

vysokoskolsky poducitel: Ano VZ pry byla na VS zabava. Pry rozdil mezi B a C bylo par bodu na vice nez stobodove skale. :) Na to jsem narazel, kdyz jsem psal o tech rozborech lobovani kolegy.

Uvedeny system u casopisu s vysokym IF nabizi vice (cca 150 bodu) nez tem medianovym (20) publikacim. To je ta podpora excelence. Jina vec je zamena citaci publikace za IF casopisu (psal o tom vicekrat prof. Zlatuska). Michani vysledku zakladniho vyzkumu a aplikacnich do stejneho pytle s penezi logicky musi zpusobit katastrofu nebo rvacku. Odhaduji nejprve to druhe, pak to prvni. :)

Domnival jsem se, ze zadne VZ a VC uz nebudou. Ano?

Vnitrni hodnoceni instituci je v kompetenci sefu. Kdyz to nezvladnou, instituce zkrachuji.

Jako dalsi kritik nehodlam nic navrhovat. Nastesti se mne to netyka (pomahajicich kolegu doma ano - vidte :) ), zdejsi kafemlejnek mi vyhovuje. At uz bude system jakykoliv, abych mohl delat to, co chci, musel bych zrejme vzdy manevrovat (nebo jit jinam).
23. 05. 2009 | 21:58

jirizlatuska napsal(a):

prirodovedec: "Ja bych zkusil kompromis: Zlepsi se, ale z mala malo. Souhlasil byste? :)"

Ne.

"Ja to nevitam a nevital, ja to popsal jako smerovani. Znamena to, ze dnes zadne fuzovani neni mozne? (nejak tak prece vznikala JCU?)" / hodnocene vysledky jsou institci, nikoli pracovniku a penize za body jsou resortu, nejsou s institucemi anis pracovniky mimo resort. Fuze vyvolane jen nedostatkem penez by v prnim kroku pripravily fuzujici instituci o vsechny financni zdroje, ktere by se nekolik dalsich let jen pomlau doplnovaly. Nas system hodneoceni neni jako RAE v Britanii, kde se penize daji podle pravovniku, ktere instituce na dalsi obdobi ziskala.

V dobe, kdy jsem byl v RVV jsem v komisi pro hodnoceni pusobit odmitl (nechtel jsem delat neco, cemu nerozumim, nebyl mi take jasny duvod takoveho snazeni). Pote jsem naivne predpokladal, ze se vysledny stav bude aspon trochu blizit tomu, co pripravovali v Australii nebo delali v RAE v Britanii. Ozval jsem se az v okamziku, kdy jsem mluvil s lidmi, kteri bibliometricke metody pouzivali v zahranici. nejdriv tak, ze jsem dal kritiku a podklady pres jednoho z architektu reformy smerem ke komisi. Po treti zasilce podkladu jsem se dozvedel, ze upzoornovanim na ametrismus a nesmysly prilis tlacim na zmeny a ze si to mam strcit nekam. Pouzil jsem to tedy aspon pro oficialni pripominky RVS i CKR, ale ty byly ignorovany z formalnich duvodu. Az nasledne jsem se tomu venoval v mediich. (Uvedomte si take, ze ze Senatu mi nepripadlo prilis korektni kritizovat proces pripravy na subexekutivni urovni.)

U mlceni AV take nemate pravdu. Dobre to ukazuje strucne shrnuti, ktere nedavno daval sekretari RVV Blazkovi A. Simunek, mistopredseda vedecke rady AV v minulych ctyrech letech. Cituji jeho slova:

"1. Sotva se nová VR na jaře 2005 zformovala, uvědomila si nebezpečí hrozící z připravovaného materiálu RVV -Metodiky hodnocení. K tomuto materiálu přijala VR na 3. zasedání 16.6.2005 Stanovisko Vědecké rady, které se jí podařilo zveřejnit už v letním čísle akademického bulletinu, číslo 7-8, červenec-srpen, strana VII. Tehdy se ještě o financích nemluvilo, přesto bych doporučoval všem zájemcům o kauzu Metodika, aby si Stanovisko VR ze 16.6. 2005 přečetli, vše podstatné je už zde napsáno.

2. Rozpracovávání Metodiky na RVV pokračovalo, a proto Předsednictvo VR, jehož jsem byl členem, zorganizovalo schůzku s panem Dr. Blažkou dne 18.7.2006. Zde jsme vysvětlovali všechny problémy spojené s takovýmto způsobem hodnocení a ohrožením zejména kvalitní vědecké práce.

3. VR bylo zřejmé, že je třeba soustředit pozornost na kvalitu vědecké práce - excelenci - a viditelně takové badatele podpořit. Podařilo se zřídit Akademickou Premii od roku 2007.

4. Na zhoubné bujení Metodiky hodnocení předsednictvo VR upozorňovalo Dr. Blažku na další schůzce 29.5.2008. Předsednictvo VR opět uvítalo vstřícnost a ochotu Dr. Blažky se s námi sejít, nikdo jiný z okolí RVV ochotu neprojevil.

5. Na svém závěrečném zasedání 12.2.2009 VR schválila mimo jiné koncepční návrhy VR pro další období, ve kterých zdůraznila zejména otázku podpory vysoce kvalitního výzkumu a otázku hodnocení pracovišť AV.

(...)

Možná, že někteří soudní členové RVV byli proti této zkázonosné zbrani na vědu v ČR, myslím si však, že po schválení Metodiky mohli z rady se ctí odejít."

"nezamestnanost to jsou jen ty Kouckeho studie, to prece do rozpoctu VS vubec nevstupuje?" melo byto byt v tech prezentacich k vysledkum jednani Repre komise podavanym 22.5. na Snemu RVS, viz aktuality http://www.radavs.cz/index.php a odrazky nad tou Haaszovou prezentaci, ktere jste citoval (konstukce rozpoctu ma absolutne patologicke rysy, myslim, ze je to horsi, nez za Eduarda Zemana - ne vyskou fiannci, ale tim, co z konstrukce rozpoctu vyplyva jako zadouci chovani vysokych skol).

"Pokud mate detailnejsi predstavu jak, budu rad." - suma mekkych indikatoru produkce (vcetne patentu a prototypu), plus fedrovani TA.

V zakone je trojclenka, ktera pod sebou musi mit metodiku z rozhodnuti vlady. To rozhodnuti vlady v kratkem obdobi rozumne vypadat nemuze, nemluve o tom, ze se tam zavadi retroaktivita nejhrubsiho zrna (i tim, ze se treba minuly tyden reklo, ze se rok 2009 bude hodnotit ne podle navrhu na rok 2009, ale podle metodiky na rok 2008, atd.) Je navic prokazatelne, ze databaze RIV nepocita body spravne ani podle te metodiky (nekde zvyhodni, nekde ubere, algoritmy v programu jsou jine, nez jakoee schvaluji ve spatnych pravidlech v RVV).

"Mozna ale dojde k tomu jako dusledek soucasne metodiky s tim, ze nakonec ty penize ale nedostane nikdo" - no, ano, to rikaji zastanci postupu RVV a hrozi, ze vse rozkradou poslanci a MF pri ad hoc delani rozpoctu. Zduvodnuje se tim, ze je lepsi jet podle reformy, nez nechat dosavadni rezim konstrukce rozpoctu. Nemyslim si, ze je to pravda.
23. 05. 2009 | 22:20

prirodovedec napsal(a):

jirizlatuska: ""...Souhlasil byste? :)" Ne." Skoda. Ja si rikal, ze pokud se pojede podle kafemlejnku, ze alespon Computer Science nebude tolik bita.

"hodnocene vysledky jsou institci, nikoli pracovniku"

Coz z nich dela nevolniky.

"a penize za body jsou resortu, nejsou s institucemi anis pracovniky mimo resort."

Co to udela smerem k institucim - mate predstavu? Podle mne to resorty budou muset promitnout, jinak nebudou mit penize na projekty.

"Fuze vyvolane jen nedostatkem penez by v prnim kroku pripravily fuzujici instituci o vsechny financni zdroje, ktere by se nekolik dalsich let jen pomlau doplnovaly."

Rozumim.

"Nas system hodneoceni neni jako RAE v Britanii, kde se penize daji podle pravovniku, ktere instituce na dalsi obdobi ziskala."

Proc to ale neprevzali? Vzdyt to je logicke.

"V dobe, kdy jsem byl v RVV jsem v komisi pro hodnoceni pusobit odmitl ... Pote jsem naivne predpokladal, ze se vysledny stav bude aspon trochu blizit tomu, co pripravovali v Australii"

Nemate odkaz? Urcite by ocenili i dalsi.

"nebo delali v RAE v Britanii."

K tomu zdroje mam (ohlasy jsou i tak rozporne).

"Ozval jsem se az v okamziku, kdy jsem mluvil s lidmi, kteri bibliometricke metody pouzivali
... ze ze Senatu mi nepripadlo prilis korektni kritizovat proces pripravy na subexekutivni urovni.)"

Dekuji za otevrenost.

"U mlceni AV take nemate pravdu."

OK, omlouvam se timto AV. Vypada to jako klasicky problem zneuziti ignorovani interni kritiky uredniky, ktera zrejme nebyla zverejnena ve snaze o korektnost a malo se o ni vi.

""nezamestnanost to jsou jen ty Kouckeho studie, to prece do rozpoctu VS vubec nevstupuje?"
"melo byto byt v tech prezentacich k vysledkum jednani Repre komise podavanym 22.5. na Snemu RVS, viz aktuality http://www.radavs.cz/index.php a odrazky nad tou Haaszovou prezentaci, ktere jste citoval (konstukce rozpoctu ma absolutne patologicke rysy, myslim, ze je to horsi, nez za Eduarda Zemana - ne vyskou fiannci, ale tim, co z konstrukce rozpoctu vyplyva jako zadouci chovani vysokych skol)."

Vzdyt ale ta data prece nemohou pouzit? Nebo to ted seberou poradne?

""Pokud mate detailnejsi predstavu jak, budu rad." - suma mekkych indikatoru produkce (vcetne patentu a prototypu), plus fedrovani TA." Tam ale mohou byt jasna omezeni. Budou?

"V zakone je trojclenka, ktera pod sebou musi mit metodiku z rozhodnuti vlady." OK.

"To rozhodnuti vlady v kratkem obdobi rozumne vypadat nemuze, nemluve o tom, ze se tam zavadi retroaktivita nejhrubsiho zrna (i tim, ze se treba minuly tyden reklo, ze se rok 2009 bude hodnotit ne podle navrhu na rok 2009, ale podle metodiky na rok 2008, atd.)"

??? Proc tot rozhodnuti ??? Co se nehodilo v 2009?

"Je navic prokazatelne, ze databaze RIV nepocita body spravne ani podle te metodiky (nekde zvyhodni, nekde ubere, algoritmy v programu jsou jine, nez jakoee schvaluji ve spatnych pravidlech v RVV)."

To nemuze dopadnout dobre. Proc to nezpristupni interaktivne. Dival jsem se a nenasel zadny export treba do CSV ci TXT jako ve WoS aj.

""Mozna ale dojde k tomu jako dusledek soucasne metodiky s tim, ze nakonec ty penize ale nedostane nikdo" - no, ano, to rikaji zastanci postupu RVV a hrozi, ze vse rozkradou poslanci a MF pri ad hoc delani rozpoctu."

Ja asi nejsem zastance. :) Spise jsme predpokladal, ze to nekdo stopne uprostred a nikdo nic nedostane kvuli kolapsu aj.

"Zduvodnuje se tim, ze je lepsi jet podle reformy, nez nechat dosavadni rezim konstrukce rozpoctu. Nemyslim si, ze je to pravda"

Lepe soucasny vrabec nez ten holub na strese, ktery je spise potkanem v kanale. Dekuji, nechci dale vyzvidat, ale je to zajimave kam se to pohnulo. Ja si myslel, ze po odstreleni vecneho zameru budete mit klid ...
23. 05. 2009 | 22:44

Emissary napsal(a):

Lord knows

Za svého života v komunizmu jsem podal tak 7 ZN. Měl jsem z toho 50 komunistických tisíců. To už se pomalu nedalo žít. Pak jsem ještě vymyslel jeden vynález – kavitace v potrubních systémech. To už se vůbec nedalo žít, ani patentovat. Tak jsem musel odejít. Další vynález, který mě napadl, bylo zaměstnávat lidí, skončil krachem. Jedna socialistka dokonce ukradla 100 tisíc, ale to nebyl ten hlavní důvod.

Takže, panové, slovutní vědci, doporučuji takovou zkušenost a ještě mnohem větší. A až se nebudete stydět, běžte opět do vědy.

Mně teď momentálně zajímají vztahy.

Dobrou noc.
23. 05. 2009 | 23:05

Honza napsal(a):

Ad Výzkumné záměry na VŠ: jen pro pořádek připomínám, že když probíhalo šílenství s Výzkumnými záměry, řada z nás (včetně Václava Hořejšího) v médiích velm hlasitě protestovala proti této nesmyslné loterii s penězi daňových poplatníků, ačkoli nám to mohlo být jedno (Akademie věd mezi své ústavy rozdělovala peníze rozumněji). Jsem teď opravdu zvědav na naše kolegy z universit (a velmi oceňuju příspěvky prof. Zlatušky).
23. 05. 2009 | 23:52

Ctenar napsal(a):

AVCR je zcela zbytecna komunisticka organizace v globalni ekomomice a vede. AVCR vzikla po vzoru SSSR a uz davno memela existovat.
24. 05. 2009 | 03:04

jirizlatuska napsal(a):

prirodovedec: "pokud se pojede podle kafemlejnku, ze alespon Computer Science nebude tolik bita." - na mou fakultu podle toho prijde o par desitek milionu vic, to ano.

"Coz z nich dela nevolniky." - myslim, ze technicky to znamena, ze vykazovane prace jsou zamestnaneckymi dily, nikoli autorskymi (vykazuje se to, co udelala instituce, ne treba prevratny vysledek, ktery nekoho napadl doma na zachode a rozpracovan do clanku byl behem dovolene :-) )
"Nemate odkaz? Urcite by ocenili i dalsi." - patecni prednaska v gesci SOU na AV; neco z toho dnes prebiraji Britove (odkaz na THE vyse; na RQF se da podivat treba v hlesle http://en.wikipedia.org/wik...)

"Vzdyt ale ta data prece nemohou pouzit? Nebo to ted seberou poradne?" - che, che, to je moc sofistikovana reakce, oni vezmou jen sumarni cislo z uradu prace a budou mu (a) verit jak pismu svatemu a (b) z toho budou pocitat, jak dlouho byl kdo prihlasen ve stavu nezamestnanych (s diferenci mezi tim, ze mohl byt prihlasen dvakrat rocne zrovna v ty dny, ktere do toho cisla vchazeji versus trvala nezamestnanost cely rok si nedelaji starosti. je to podobny amaterismus (chtel jsem napsat idiocie, ale nevim, zda to pan Stejskal nemaze nejak automaticky, kdyz se takove slovo objevi).

"??? Proc tot rozhodnuti ??? Co se nehodilo v 2009?" - to je opravdu lesteni kapoty na aute, kteremu upadl motor a proto uz je na srotovisti. byla tam napr. diferencicace bodu u knih podle poctu stran - nikdo nemeri velikost fontu ani okraje, na druhou stranu je to aspon nejaka diferenciace, ovsem jen formalisticka, atd...,

"Je navic prokazatelne, ze databaze RIV nepocita body spravne ani podle te metodiky (nekde zvyhodni, nekde ubere, algoritmy v programu jsou jine, nez jakoee schvaluji ve spatnych pravidlech v RVV)." - data vystavilo MSMT (http://www.msmt.cz/uploads/...)

"To nemuze dopadnout dobre. Proc to nezpristupni interaktivne. Dival jsem se a nenasel zadny export treba do CSV ci TXT jako ve WoS aj." - podivejte se na MSMT (http://www.msmt.cz/uploads/...) system navic nesplnuje zadne (povinne) standardy pro systemy verejne spravy, takze mi neni moc jasne, jestli pravne muze byt jen tak podkladem pro tak vaznou vec, jako stanovovani adresatu penez ze statniho rozpoctu

A samozrejme, hodnoceni VZ bylo zatizene klientelismem atd., ale to bylo dano mimo jine i neochotou zverejnit podkladove informace a vystavit proces hodnoceni zvenku. Tady je netransparentnost exportovana dilem do do firmy poskytujici data, dilem do zpracovani tuzemskych dat a pak tim celym zamicha podle svych nalad a dojmu RVV s jeji komisi "expertu". Navic se z tech pochybne urcovanych bodu dela parametr, se kterym se v jinych kontextech nekorekektne pracuje dal. Chyby z jednoho stavu se leci delanim chyb jeste horsich.

--jz
24. 05. 2009 | 04:03

Anonymous napsal(a):

jirizlatuska:

“VH: S temi mzdami bych zachazel trochu opatrneji....I tak srovnavate hrusky s jablky...” (23.05.2009 20:12:11)

Badatel vetsinou srovnava banany s zirafami. Hrusky s jablky??? To vypada temer jakoby se Badatel nahodou skoro trefil! :)
24. 05. 2009 | 07:47

Honza napsal(a):

Ctenar:
"AVCR vzikla po vzoru SSSR a uz davno memela existovat."

Správně, podobně jako pražské metro. Zasypat!
24. 05. 2009 | 08:09

Michal Hocek napsal(a):

Asi se vsichni shodneme, ze dobre vyladeny kafemlejnek by byl lepsi nez minula loterie VZ na VS (a na AV zase byla velmi mala diferenciace podle kvality, coz nebylo moc motivacni). Potiz je, ze ten kafemlejnek proste nemuze rozdelovat vsechny institucionalni penize na zaklade vysledku (kdyz AV z toho musi pokryt provoz budov, investice, vsechny platy; zatimco VS by bazalne prezily i bez techto penez - i kdyz by nemohly delat zadny vyzkum). Myslim, ze pokud by AV treba dostala 2 miliardy zakladnich penez a o ten zbytek navic by soutezila v kafemlejnku, tak by system mohl fungovat uspokojive.

V soucasnem kafemlejnku je nekolik problemu, ktere by sly snadno napravit:
1. hyberbola - uz jsem zde jeji dusledky nekolikrat diskutoval - casopis s nejvyssim IF v dane kategorii obvykle neni nejlepsi zurnal, ale nejaky maly casopis zamereny na reviews - nejlepsi casopisy jsou obvykle nekde kolem 5-8 mista, kde uz zacina hyperbola ocasovat a je skoro konstantni... Hodnota IF vydelena nejakym oborovym prepocitavacim faktorem je mnohem vystiznejsi.
2. nedoresene sdileni publikace vice spoluautorskymi pracovisti - spravedlive by bylo udelat (pocet autoru + 2) a prvniho a korespondencniho autora pocitat za 2 a podil bodu pro dane pracoviste vypocitat podilem autoru - tim by se primerene zvyhodnilo hlavni pracoviste, kde vznikla nejvetsi cast vysledku, pred "pripisovackami".
3. nesmyslne zapocitavani patentu
4. zapocitavani mekkych vysledku typu proceedings
Takze vylepseni by bylo mozne, ale za predpokladu, ze se napred doresi ty bazalni penize na provoz a ze ty kafemlejnkove penize by musely jit primo institicim (VS nebo ustavum AV) a nikoli poskytovatelum, aby slabe ustavy nebo VS nesnizovaly prumer tem spiskovym.
24. 05. 2009 | 10:19

vaclavhorejsi napsal(a):

Anonymous:

Nikoli, srovnavam (jako vzdy) jablka s jablky.
Ackoli velmi ocenuji neobycejne fundovane prispevky kolegy Zlatusky, chtel bych poznamenat, ze jeho prispevek z 23.05.2009 20:12:11 (komentar k memu srovnani mezd na AV a universitach) neni spravny:

To moje srovnani je samozrejme provedeno u AV i universit zcela stejne pro prepoctene pracovniky; na universitach i na ustavech AV je znacna cast pomocnych praci (uklizecky, opravari...) outsorcovana - nemyslim, ze by v tom byl zasadni rozdil.

Ja jsem tam tu poznamku o mzdach daval jen proto, abych rozptylil vseobecne rozsirenou predstavu, ze na AV "si zijeme", zatimco na universitach jsou lide chudaci (prispivaji k tomu mnohe clanky napr. z FF UK, kde si docenti stezuji, ze maji mene nez ridici autobusu - ale to je zalezitost rektoru, aby pridali tem, kteri si z vice ci mene objektivnich duvodu nemohou opatrit prilepseni z bohatsich grantu apod).

Jsem velmi rad, ze na universitach jsou uz mzdy docela slusne; vubec mi nevadi, ze jsou lepsi nez na AV - mimochodem, prumerna hruba mzda profesoru na UK byla v roce 2007 cca 51 tis, na MU 62 tis., na Ceske zemedelske universite 86 tis.; mnohem horsi je to na humanitnich a umeleckych skolech - na AMU 30 tis., AVU 34 tis.

..
24. 05. 2009 | 10:30

jirizlatuska napsal(a):

prirodovedec: Stran australskeho RQF je dobrym zdrojem materialu je stranka australskych VS odboru (http://www.nteu.org.au/poli...), na strankach vlady uz to smazali. Upozornuji na to, ze tam nemeli prechod od kvality k financovani, zejmena pak ne tu primitivni verzi, ktera hodnoceni kvality linearne prevede do penez formulkou typu "ab initio" (svet se zridkakdy ridi p[ouze linearnimi zavislostmi, ale vykladejte to lidem, pro ktere je trojclenka vrcholem matematicke sofistikovatelnosti [i kdyz abych nekrivdil - zucastneni technici na nekolika mistech prispeli i harmonickym prumerem :-)]).

Stran fuzi instituci VS vzdelavani resp. vyzkumu doporucuji v letos v unoru vydane knize Jamila Salmiho "The Challenge of Establishing World-Class Universities" (http://issuu.com/world.bank...) pasaz na strane 43 (Merging Existing Institutions) pro srovnani s tim, jak vypadaji priklady strategii ve statech, kde se o ustanovovani kvalitnich instituci zajimaji.

VH: Prumerne mzdy pres prepoctene pracovniky nic nerikaji a pro srovnavani jsou nepouzitelne. Clovek placeny 20 000 s uvazkem 0,25 bude okamzite ve statistice figurovat jako placeny 80 000, podobne pro naduvazky. Uvazky jsou ve spouste pripadu ciste ucetni zalezitost. Aspon priblizne korektne muzete udelat srovnani jen pro fyzicke pracovniky, a to jeste ve srovnatelnych kategoriich cinnosti. Outsourcovani provoznich cinnosti muze znamenat _hodne_ velky rozdil, shodou okolnosti jsme si tuhle uvahu cerstve (a m ozna ponekud opozdene) na fakulte delali a v patek jsem podepisoval vypsani vyberoveho rizeni na firmu, ktera by nam ten ousourcing delala.

(Poznamka o mzdach zahrnujicich i neakademicke kategorie je samozrejme zcela mimo relevanci k uvaham o mzdach docentu na FF UK ve srovnani s ridici autobusu. Na institucich, kde jsou bezne castecne uvazky se prumer pres prepoctene pracovniky vysplha nerealne vysoko, zatimco ridici autobusu to budou mit zpravidla jako full-time job a pokud to neprepocitaji na naduvazky, pak je zde i dalsi systematicka chyba).
24. 05. 2009 | 10:45

vaclavhorejsi napsal(a):

jirizlatuska:

Souhlasim - jen rikam, ze ty nepresnosti ohledne prepoctenych pracovniku jsou zhruba stejne pro university i ustavy AV - nemyslim, ze by se tam uplatnovala nejaka selektivita ve prospech te ci one instituce...
Takze nyslim, ze to srovnani dava zhruba spravnou predstavu - minimalne to, ze mzdy na AV a universitach jsou podobne (coz je dobre).

..
24. 05. 2009 | 11:37

vaclavhorejsi napsal(a):

prirodovedec:

Velice dekuji za dukladny a kvalitni kriticky rozbor.
Omlouvam se, ze neodpovim stejne podrobne - mam dnes jeste spoustu jine prace a dukladna odpoved by mi zabrala asi nekolik hodin.

Jen strucne:

Hlasim se k tomu, ze jsem pred >5 lety skutecne stal u zrodu kafemlejnku.
Opravdu si myslim, ze semikvantitativni hodnoceni vedecke produktivity je mozne a velmi potrebne. Neni vsak mozne aplikovat jejich vysledky aplikovat trojclenkovou metodou "bez zasahu lidske ruky:

Pro me je velmi silnym argumentem, ze podle soucasne metodiky by dopadly pomerne spatne i treba nemecke ustavy, ktere jsou nasim skoro nedostiznym vzorem.
Ustav, ktery by mel za rok 20 clanku v Nature a 20 ve Science (naprosto nedosazitelny cil, za jehoz dosazeni bych dal snad cokoli...) by dopadl hure nez kterykoli ustav AV v Krci mizerne a byl by v podstate na zruseni - to je prece TOTALNI BLBOST!!!

U nas na ustavu (a prave tak na rade dalsich) pouzivame uz skoro 20 let interne podobny kafemlejnek pro hodnoceni produktivity jednotlivych vyzkumnych skupin (ale bez pouziti tech ruznych absurdit toho nynejsiho systemu RVV) a funguje to dobre.

Klicove ovsem je, ze se u nas jednak jedna o celkem homogenni obor, a hlavne - z vysledku kafemlejnku nevyplyva nic automaticky - je to jen podklad pro "moudre" rozhodnuti Rady a reditele, ktere vezme v uvahu i jine faktory.

Tento princip jsme predpokladali zcela samozrejme take pred 5 lety, kdyz jsme s ostatnimi kolegy "vypousteli dzina z lahve" v te Odborne komisi pri RVV. Ted z toho ovsem udelali paskvil...

Mozna ted uz jdeme do prilisnych technickych detailu, ale ja povazuji za jednu naprosto zasadni chybu soucasneho systemu to, ze vychazi ze seznamu cca 150 "oboru" definovanych ve WOS a klade je vzajemne na roven. Za clanek v nejlepsim zurnalu prislusneho oboroveho clusteru dostanete 145 bodu, za dalsi primerene podle te zakrivene funkce vychazejici z poctu zurnalu v clusteru a medianu IF.
Problem je v tom, ze napr. v nasem oboru (siroce vzato molekularni a bunecna biologie, biochemie, fyziologie, mikrobiologie, genetika, biomedicina, atd - jak se nekdy rika "bila biologie", na rozdil od "zelene" (ekologicke a systematicke obory)) je celkem asi 30 takovych ruznych vice ci mene specializovanych oborovych clusteru.
Kazdy, kdo pracuje v te "bile biologii" dobre vi, ze kdyz se mu povede neco opravdu dobreho, pujde s tim do spickovych casopisu se sirokym oborovym zaberem (Nature, 10 dalsich casopisu z "rodiny Nature", Science, Cell, PNAS, J.Cell Biol, J Exp Med, EMBO J., atd atd.).
Kdyz je dosazeny vysledek omezenejsiho vyznamu, jde se do nejakeho toho oborove specializovaneho zurnalu (WOS obory jako Cell biology, Molecular biology, Andrology, Physiology, Toxicology, Immunology, Allergology, Reproduction biology, atd. atd..).

A ted je ta absurdita - za publikace v tech "top" casopisech v uzce specializovanych oborech (Andrology, Toxicology, Allergology) dostanete stejne jako za top casopisy z velmi sirokych a "narocnejsich" oboru (Cell biology, Molecular biology) nebo z tech mnohaoborovych (Nature, Science, PNAS, FASEB J...).

..
24. 05. 2009 | 11:38

jirizlatuska napsal(a):

Michal Hocek: Neshodnu se, dobre vyladeny kafemlejnek je stejna fikce, jako dobre vyladene planovani v centralizovanem hospodarstvi.

Pouzivate IF, ten je po jakychkoli adjustacich neadekvatni, kvuli statistickym distrubim. je to notoricky zname i autorum, viz Eugen Garfield k chybnemu uzivani IF: "Používání citačních indexů časopisů namísto skutečných citačních indexů článků pro hodnocení jednotlivých autorů je vysoce spornou záležitostí. Grantové agentury a jiné instituce zodpovědné za vědní politiku si často přejí vyhnout se práci, kterou představuje získání skutečných počtů citací pro jednotlivé články a autory. Typicky to vypadá tak, že se při posuzování bibliografie posuzovaného autora nahrazují skutečné počty citací jeho prací impaktními faktory časopisů, ve kterých byly publikovány. Impaktní faktor se tak používá k odhadu očekávaného dopadu jednotlivých článků, což je dost pochybné, uvážíme-li známé zkreslení pozorované u většiny časopisů." (Eugen Garfield: The Agony and the Ecstasy – The History and Meaning of the Journal Impact FactorInternational Congress on Peer Review And Biomedical Publication Chicago, September 16, 2005), viz tez
Per O Seglen: Why the impact factor of journals should not be used for evaluating research, British Medical Journal, Vol. 314, Feb. 15, 1997, pp. 498-502;
Jan Reedijk & Henk F. Moed: Is the impact of journal impact decreasing?, Journal of Documentation, Vol. 64, No. 2, 2008, 183-192.
IF ma krome toho dvoulete okno, ktere vyhovuje rade prirodovednych oboru, ale je absolutne mimo misu u humanitnich a spolecenskovednich disciplin, prectete si k tomu aspon neco (to prvni je absolutni klasika):
Derek J. DeSolla Price , Citation measures of hard science, soft science,technology, and nonscience. In: C.E. Nelson and D.K. Pollock, Editors, Communication among scientists and engineers, Heath Lexington Books, Lexington, MA, 1970, pp. 3–22;
D. Hicks: The Four Literatures of Social Science. Handbook of Quantitative Science and Technology Studies, Editor Henk Moed, 2004, pp. 473-496;
D. Hicks: The Dangers of Partial Bibliometric Evaluation in the Social Sciences, Economia politica, Journal of analytical and institutional economics, Issue: 2, agosto 2006, pp. 145-162.

O sbornicich jsem psal jinde (a nic na tom nemeni, ze jejich zacleneni do Metodiky je spatne - uz koncept Metodiky je ostatne spatny sam o sobe, takze to na veci moc nemeni), nemate prilis poneti o publikacnich zvyklostech, ignorujete i to, ze jsou oblasti, kde nedominuji komercni vydavatele (kteri jsou zajmem WoS i SCOPUSu). Nez se z hlediska pohledu sve uzke discipliny vyjadrujete k ostatnim, prectete si aspon
Henk F. Moed: Citation Analysis in Research Evaluation, Springer 2005.
24. 05. 2009 | 11:39

vaclavhorejsi napsal(a):

(pokracovani):

Kazdy, kdo se v tom aspon trochu vyzna, dobre vi, ze je to naprosta absurdita.
Tenhle system by pak ponoukal lidi ziskavat mnohem snadneji body za publikace v tech specializovanych zurnalech nez v tech mezinarodne nesrovnatelne presiznejsich mnohaoborovejsich (do kterych je ovsem mnohem obtiznejsi se prosadit).
Tohle by slo zcasti resit (jak jsme pred 5 lety navrhovali v Odborne komisi) tim, ze by se misto velkeho poctu uzce specializovanych clusteru pouzivalo nekolik malo “sureclusteru” - v prirodnich vedach “bila biologie”, “zelena bilogie”, fyzika, chemie.
dale by bylo nutno zmenit parametry te kovexni funkce, ktera v soucasne podobe nivelizuje kvalitativni rozdily (kady vi, ze 4-5 publikaci v podprumernych zurnalech nevyda za 1 Nature...).

I v takovemto usporadani zbyde rada oboru, ktere maji jine publikacni zvyklosti a budou vyzadovat arbitrarni prirazeni bodu za nejake knizni publikace a konferencni sborniky, ktere jsou udajne v techto oborech dulezitejsimi publikacimi vehikly nez impaktovane casopisy (rikaji to napr. matematikove, badatele ze spolecenskych a humanitnich oboru).

Myslim, ze i ten optimalizovany kvantitativni system by sel korektne pouzit jen na srovnavani oborove podobnych instituci (napr. ustavy v krcskem arealu AV a jim podobne); srovnavani oborove heterogennich instituci (cele university, ba dokonce nektere oborove rozmanite fakulty) podle takoveho kafemlejnku by mohlo mit jen velmi hrubou orientacni hodnotu – identifikaci napadne vycnivajicici nahoru nebo dolu.

Zda se mi prakticky neresitelne, jak nejak arbitrarne zamontovat do systemu, ze ktereho by pro kazdou instituci vylezlo jedno cislo kvantitativne charakterizujici "vykonnost", knihy, patenty a jine aplikacni vysledky.
O absurdite „patentovani pro patentovani” opakovane velmi presvedcive a zasvecene psal J.Zlatuska.

Chtel bych pripomenout, ze puvodnim cilem onoho hodnoceni byla identifikace tech nejhorsich, nejmene produktivnich instituci (ktere dopadnou spatne i v ne optimalnim systemu hodnoceni, protoze proste nic nemaji...). Pro tyto ucely to fungovalo docela dobre (viz ty “barevne tabulky z minulych let – “cervena zona”.

Pokud by cilem hodnoceni a vyvozovani dusledku z nej opravdu mela byt podpora vedecke excelence, pak by asi bylo nejlepsi, aby se hodnotil soubor treba 10 (nebo 100) nejlepsich vysledku, ktere takto oznaci samy hodnocene instituce. Kdyz takto nekdo bude mit 100 clanku (s korespondencnim autorstvim) v Nature a Science, a jiny 100 clanku ve Folia Biologica Prague, bude srovnani jasne...

Nicmene – jevi se mi jako zcela nevyhnutelne, aby konecna rozhodnuti delala nejaka “komise expertu”, ktera ale vezme ty vysledky hodnoceni jako velmi zavazny podklad.
To, ze budeme mit system, ktery rozdelovani zaridi automaticky, povazuji za iluzorni.

Myslim, ze hodnoceni produktivity vyzkumu by se mela PROFESIONALNE venovat nejaka mala instituce – je tomu tak i v rade jinych zemi, kde bychom si mohli vzit priklad.

..
24. 05. 2009 | 11:39

vaclavhorejsi napsal(a):

Jeste pokud jde o to dobrovolne prednaseni pracovniku AV na universitach :

Skutecne je to tak, ze vetsina z nich to dela zadarmo; neni ovsem pravda, ze je to zcela z nezistneho altruismu – na zaklade toho lze ziskat vedeckopedagogicke tituly (doc., prof.), ktere svoji prestizi prinaseji urcite vyhody, a hlavne prednasejici ziskavaji primy pristup ke studentum, ze kterych si pak mohou vybirat doktorandy do svych tymu.

Mensina prednasejicich (vcetne me) ma na universitach castecny „vedlejsi pracovni pomer” (dnes se to tak uz oficialne nejmenuje) a dostava za to nejake penize.
V techto pripadech (vcetne meho) se casto jedna o to, ze prislusna katedra potrebuje pro akreditaci urciteho oboru mit ve stavu zamestnancu formalne takovehoto externistu-odbornika.
Ja jsem uz prislusne fakulte opakovane nabizel, ze budu opet prednaset zadarmo, abych jim usetril ty nevelke prostredky, ktere do me investuji, ale bylo mi receno, ze to kvuli tem akreditacnim formalitam nejde.
Delim se proto o ten svuj nevelky prijem s nekolika dalsimi kolegy z AV, kteri tam prednaseji skutecne zadarmo. Rocne si tak po tom deleni prijdu celkem na cca 20 tis. cisteho... Opravdu to pro tyhle penize nedelam – uplne stejne bych to delal rad zadarmo, tohle me opravdu „nevytrhne”.

..
24. 05. 2009 | 11:41

vysokoškolský podučitel napsal(a):

Václav Hořejší:

"Kdyz takto nekdo bude mit 100 clanku (s korespondencnim autorstvim) v Nature a Science, a jiny 100 clanku ve Folia Biologica Prague, bude srovnani jasne...
"

Ano, srovnání bude jasné. Ten s Nature je výrazně kvalitnější než ten s Folia. Ale jak na základě tohoto konstatování rozdělíte peníze? (Trojčlenka je zakázána)

A jak navrhujete o úroveň výše podělit jednotlivé obory: kolik procent z rozpočtové kapitoly na vědu dát bílé biologii, kolik zelené, kolik teoretické matematice, kolik archeologii...?
24. 05. 2009 | 12:06

Jumbo napsal(a):

Souhlasím s prof. Zlatuskou, ze je nesmysl nahrazovat skutecny pocet citaci daneho clanku impaktnim faktorem casopisu. Asi pred dvema lety vyslo v Nature, ze o cca 90% citaci se zaslouzi 10% nejcitovanejsich clanku.

Jak kazdy vedec vi, tak v temer kazdem casopise s IF je propastny rozdil mezi temi top clanky a temi clanky, ktere tam jen tak tak prolezou.

Proc tedy nenechat kazdou instituci at si vede vlastni databazi citaci (napr. dle WoS + Scopus) a podle techto (verejne online pristupnych a kontrolovanych) databazi danou instituci hodnotit? Zamerne navrhuji aby databazi vedla vzdy dotcena instituce, protoze by bylo v jejim vlastnim zajmu mit data co nejkompletnejsi. O tom ze by takovou databazi byla schopna vest napr. RVV dosti pochybuji.
24. 05. 2009 | 12:25

vaclavhorejsi napsal(a):

Jumbo:

Neprakticky navrh - citace urciteho clanku se hromadi radu let - vysledkem by bylo de facto hodnoceni urovne instituce pre 5-10 lety.
Hodnoceni musi byt zalozeno nejak na IF nebo velicine odvozene z IF; IF je statisticka velicina a je dobrym preduktorem skutecne citovanosti.
Vzhledem k statistickemu charakteru ovsem bez problemu najdete spoustu vyjimek.

..
24. 05. 2009 | 12:46

Milan napsal(a):

ad All:

1) v dobrých českých institucích scientometrické hodnocení funguje,
jde ale vždy o homogenní instituci, dlohodobé vyladění systému a vzájemný souhlas hodnocených či jejich šéfů. Je to prostředek slušného nátlaku na ty méně produktivní

2) celorepublikově, mechanicky něco takového prosadit je velmi pochybné. Šlo by to pouze za předpokladu, že by se tak přidělovaly EXTRA peníze (ne že to co se nekde sebere se jinde přidá)

3) toto vše se týká našich vnitro akademických a vysokoškolských debat. Máme-li ukázat že AV je potřebná a VŠ kvalitní, musíme ostatní části společnosti ukázat, že z nás neco vypadne, co obyčejný člověk ocení (hodně peněz z licencí našich patentů, zvýšení prestiže přes různé ceny - nemusí to být zrovna Nobelova)

4) Jinak pro neakademické diskutující bych rád dodal, že AV ČR, Karlova universita či ČVUT jsou v pro zahraniční kolegy stejně tak kvalitní značky jako Budvar či Plzeňský prazdroj
24. 05. 2009 | 12:52

skeptický napsal(a):

Laicky řečeno : proč se pozastavovat nad důsledky,jsou li příčiny zřejmé.

Není důvodu,proč by se probíhající ochromování vzdělávacího systému mělo omezovat jen na školy nižšího stupně,a vyšší esšalony ponechány bez povšimnutí.

Cest,jak to provést je mnoho.

Byla by třeba lepší zakázat na universitách přednášet cokoliv,co není domácího původu?

Anebo zakázat provádět výzkum nenavazující na místní objevy?
Positivem by bylo méně učiva.

Současně zaváděný způsob je alespoň stravitelnější.Příští generaci už by to jako zdůvodně ní divné nepřišlo.

Tady jde o velkoprodejní likvidaci státu shora;proč by měla mít AV nějaké výjimky?
24. 05. 2009 | 12:55

Jumbo napsal(a):

vaclav horejsi:

IF je prumerna citovanost v 2-letem okne - jsou to tedy 2 roky stara data o urovni casopisu. Zrovna tak tedy mohu pocitat citovanost clanku dane instituce za posledni dva roky - v obou pripadech vlastne hodnotim uroven pred dvema lety, v tom druhem (skutecne citace a nikoli IF) ale korektneji. Osobne bych ale volil delsi okno, cca 3-5 let.

U impaktniho faktoru je zajimave, ze pri volbe petileteho okna by poradi jednotlivych casopisu bylo v rade pripadu jine nez pri soucasne volbe dvouleteho okna.
24. 05. 2009 | 12:57

Emissary napsal(a):

Hm,

teď tady čtu „Přehled hospodaření s finančními prostředky AV ČR za rok 2008

http://www.avcr.eu/vyr_zpr_...

a není mi jasné, co tahle instituce dělá.

Počet zaměstnanců stoupl na 7.730, AV ČR hospodařila celkem s 9 074,2 mil. Kč, vlastní zdroje činí 2 000,4 mil Kč a podle struktury to vypadá, že dělá hlavně toto:
prodej publikací 130,8
prodej zboží a služeb 223,4
licence 864,2
konferenční poplatky 15,9
zahraniční granty a dary 227,0
nájemné 60,2
úroky, kursové zisky 101,7
24. 05. 2009 | 13:27

vaclavhorejsi napsal(a):

Emissary:

"není mi jasné, co tahle instituce dělá."

Na vasi otazku je snadna odpoved:
http://www.avcr.cz/zinfo.php

"Hlavním posláním Akademie věd a jejích pracovišť je uskutečňovat základní výzkum v širokém spektru přírodních, technických, humanitních a sociálních věd. Tento výzkum - ať již svou povahou vysoce specializovaný nebo interdisciplinární - usiluje o rozvoj poznání na mezinárodní úrovni, respektuje však přitom aktuální potřeby české společnosti a domácí kultury. Pracoviště Akademie věd se podílejí na vzdělávání, a to především výchovou mladých badatelů při uskutečňování doktorských studijních programů, ale i pedagogickou aktivitou svých pracovníků na vysokých školách. Akademie též rozvíjí spolupráci s aplikovaným výzkumem a průmyslem."

..
24. 05. 2009 | 13:36

Emissary napsal(a):

Pro: vaclavhorejsi

Ano, to je vznešená definice. Ale to všechno mohou dělat i vysoké školy.

Když jsem se ptal, co vlastně dělá, měl jsem na mysli, co za to dělání má. Tedy konkrétně, co za těch víc než 7 miliard ročně vyprodukuje.
24. 05. 2009 | 14:00

vaclavhorejsi napsal(a):

Emissary:

Ano, to vsechno mohou, a take skutecne delaji vysoke skoly - nikdo nerika, ze ne.

****************
Z celkového počtu výzkumných pracovníků v ČR (26 276) jich v AV ČR pracuje 12,4 %.

Výsledky AV tvoří více než jednu třetinu (37,7 % za roky 2003-2007) výsledků ČR v kategorii článek v impaktovaném časopisu. Výsledky AV ČR se podílejí 43 % na celkové citovanosti ČR. O kvalitě výsledků AV ČR referovaných ve WOS (tj. v převážně přírodovědných oborech) svědčí fakt, že mají zhruba o 50 % větší ohlas než výsledky VŠ a dalších resortů. Ve výsledcích referovaných v databázích SCOPUS a ERIH, které zohledňují i sociálně-humanitní disciplíny, je podíl AV ČR okolo 25 %. V kategorii publikací v domácím odborném tisku, jež mají nesrovnatelně menší mezinárodní dopad, dominují VŠ a ostatní resorty, zatímco podíl AV činí 11 %.

Rovněž v oblasti aplikovaného výzkumu se AV ČR soustřeďuje především na kvalitu výsledků. Z 277 patentů zahrnutých do hodnocení v rámci Metodiky jich 82 (tj. 29,6 %) vzniklo na ústavech AV ČR, přičemž na bodovém ohodnocení se tyto patenty podílejí dokonce 39,4 %. U dalších dobře ověřitelných aplikovaných výsledků typu Z (poloprovoz, technologie) je podíl AV 9,7 %. K výrazné deformaci smyslu hodnocení dochází u neověřených výsledků typu S (prototyp a uplatněná metodika), jejichž podíl na všech výsledcích VaV v ČR vzrostl mezi lety 2003 a 2007 z 2,6 % na 18,2 %!. Podíl AV ČR na těchto výsledcích činí pouze 9,3 %, zatímco VŠ se podílí na tomto typu výsledku 54,6 %, navíc s výraznou dynamikou růstu (z 1 443 bodů v r. 2003 na 38 352 bodů v r. 2007).

V roce 2007 bylo na pracovištích AV ČR školeno 2154 studentů DSP v prezenční, kombinované a distanční formě studia. Jejich zapojení do výzkumu tvoří podstatnou část spolupráce mezi VŠ a AV ČR. Finanční příspěvek (v roce 2007 činil průměrný normativ na studenta 36 tisíc Kč) na tyto studenty zůstává na VŠ, na pracoviště AV ČR nejsou převáděny ani prostředky na podporu specifického výzkumu. Vzhledem k přímému zapojení doktorandů do výzkumných programů ústavů AV ČR jsou studenti DSP zaměstnanci pracovišť AV ČR. Náklady s tím spojené (mzdy a další provozní prostředky) lze odhadnout na dalších 200 mil Kč. Zaměstnanci AV ČR dále ročně odpřednášejí cca 72 tisíc hodin ve studijních programech VŠ – i náklady na tuto činnost (včetně přípravy) jdou převážně k tíži rozpočtu AV ČR.
*************************
Neuniversitni vyzkumne organizace typu AV existuji ve vesech vyspelych statech (Max-Planck Society, Frauenhofer Society, Helmholtz Society, CNRS, INSERM, NIH, National Laboratories...).

Vysledky zakladniho vyzkumu jsou publikace v pokud mozno co nejkvalitnejsich (nejprestiznejsich) mezinarodnich odbornych zurnalech.
Tak je tomu vsude na svete a je to tak zcela v poradku. Bez co nejlepsiho zakladniho vyzkumu nemuze existovat ani opravdu kvalitni aplikovany vyzkum.

Na pude AV vznikl napr. svetovy "trhak", virostatika z UOCHB (v rocnim obratu firmy Gileag cca 2 mld dolaru).

..
24. 05. 2009 | 14:24

Emissary napsal(a):

Pro: vaclavhorejsi

Institut Maxe Plancka bych AV ČR moc nesrovnával, to je institut zaměřený speciálně na astronomii a astrofyziku. A proti AV ČR, univerzální vědecké instituce, tak o 2 patra výš.

Je jasné, že podniky se bez základního výzkumu neobejdou. Podniky to v zásadě mohou řešit různě. Z svých finančních prostředků, nebo se obrátit na VŠ či AV ČR.

Ministr financí Eduard Janota dnes uvedl, že schodek rozpočtu by se mohl pohybovat mezi 160-170 miliardami korun.
„Deficit by mohl být v koridoru 160 až 170 miliard, přes to bych v žádném případě nechtěl jít," řekl Janota v Otázkách Václava Moravce.
Zároveň uvedl, že ministerstvo má jen malou možnost výši deficitu ovlivnit. „Většina výdajů je mandatorní," řekl Janota. „Ministerstvo může ovlivňovat maximálně 19% výdajů."
„V důsledku krize nově jmenovaný ministr očekává výrazný pokles příjmů. Při nulovém růstu ekonomiky očekává výpadek až 100 miliard z příjmů na daních. O dalších 60 miliard by stát přišel na pojištění.
Ministr Janota očekává, že výdaje budou vyšší než příjmy o 4,7%. Vláda proto musí přistoupit na úsporná opatření, mezi nimi podle Janoty bude i zmrazení mezd ve státním sektoru.
Vláda již sněmovně dodala žádost, aby si letos směla půjčit 172 miliard. Jinak nebude mít dost peněz na mzdy státních zaměstnanců ani důchody.

http://aktualne.centrum.cz/...

Toto nás čeká zřejmě další 4 roky. A podle mně ten schodek po dobu 4 let bude tak 200 miliarda a vyváznout z tohoto trendu nebude snadné.

Takže nevím, nevím, pane profesore, jestli by AV ČR neměla víc usilovat o podnikové finance, protože jinak se jí může stát, že bude muset podstoupit docela drastickou dietu.

Problém je, že táto země ztratila svůj vlastní průmysl, jsme tak trochu montovna aut, značně závislá na Německu. A z toho plyne, že poptávka po vědeckých poznatcích a základním výzkumu může být malá.

Zahraničí nás nevytrhne, tam většinou naše věda nemůže konkurovat. Je pěkné, že uvádíte např. vírostatika, ale to jsou jenom vlaštovky.
24. 05. 2009 | 15:21

vaclavhorejsi napsal(a):

Emissary:

Opet spatne:

Max Planck Institutes jsou z uplne vsech oboru, prave jako AV:

http://www.mpg.de/english/i...

Zadne podniky, ktere by do skutecneho vyzkumu tady davaly vlastni penize (aspon v trochu vyzmanmen mnozstvi), tady nejsou.

Ceske podniky jsou rady, ze jsou...

..
24. 05. 2009 | 15:46

Emissary napsal(a):

No dobrá, moje chyba, jsem se nepodíval. Tak nějak jsem měl zafixovanou astronomii a astrofyziku. Za to může Stephen Hawking. :)
24. 05. 2009 | 15:56

Pepa Řepa napsal(a):

Nemůže, Emisare, nemůže.
Za pokusem o zničení Akademie běd přece stojí Mossad.
24. 05. 2009 | 16:13

Emissary napsal(a):

Pro: vaclavhorejsi

A stejně, vzhledem k příjmům státního rozpočtu Německa, Institut Maxe Plancka spolkne tak polovinu toho, co AV ČR.
24. 05. 2009 | 16:18

Ctrnar napsal(a):

AVCR je absolutne zbytecna . Dobra veda se da delat bez AVCR. Musi prijit nekdo zvenci kdo tuto Akasemii Nauk ukonci a prevede vedu tam kam patri a to na University a privatni instituce. V dnesni ekomomice je existence AVCR nemoralni a korupcici ji stale budou obhajovat a tahat penize z dani.
24. 05. 2009 | 16:19

Mara napsal(a):

Pepa Repa

ja myslela, ze Batykan. (nenavrhujte prosim variantu Mossad skrze Batykan)
24. 05. 2009 | 16:19

Emissary napsal(a):

Pro: Pepa Řepa

Fakt? Dejte odkaz. :)
24. 05. 2009 | 16:20

Pepa Řepa napsal(a):

Pssst.Big brother is watching us!
24. 05. 2009 | 16:24

jirizlatuska napsal(a):

VH (24.05.2009 12:46:59): Korektni slozka bibliometrickeho hodnoceni (dokonce ani ne _hodnoceni_ bez privlastku!) nemuze(!!) byt zalozeno na IF, kvuli vyrazne asymetrickym chrakteristikam statistik citovani. Pred casem jsem uvadel odkaz na studii Mezinarodni unie matematiku, kde jsou dost srozumitelne uvedeny priklady, kdyz uz neverite tomu Garfieldovi, ktereho jsem citoval o nekolik radku vys.

Vite, pripadate mi tvari tvar dukazum o opaku jako homeopati. ve sve odbornosti je odkazete do patricnych mezi, opravnene se oprete i do Hajka kvuli opicim (pritom jeho vyrok lze interpretovat i tak, ze opici zustal), ale tady preberete naivni postupy, ignorujete metodu, kterou jinak ve vede pouzivate, a uzijete postupy, o kterych je znamo a prokazano, ze nejsou korektni.

V jinem svem blogu pisete o tom, ze ekonomicka krize muze byt zlocinem. Ale pritom je prinejmensim zcasti v jejich korenech uplne stejna naivita, jakou prokazujete svym trvanim na IF bez ohledu na statisticke vlastnosti. Kdyz zkolabovaly prvni hedge fondy, vyjadril se Matthew Rothman z Lehman Brothers, ze se stala 3. srpna 2007 vec, kterou jejich modely predpovidaly jako vyskytujici se jednou za 10 tisic let (psal o tom Wall Street Journal 11. srpna 2007, http://online.wsj.com/artic..., volne cityelnou kopii najdete zde: http://www.quantnet.org/for...). To tvrzeni je samozrejme kardinalni pitomost, protoze data, ze kterych se modely delaji, nemaji rozsah, ve kterem by se dalo mluvit o tak dlouhych dobach. Zanedbal ale fakt, ze nema co do cineni s normalnim rozdelenim nebo s rozdelenim, jehoz ocas jde hned k nule, ale ma co delat se silne asymetrickou distribuci s hodne tlustym ocasem.

V citacich mate co do cineni s podobnym efektem, Vase intuice je stejne problematicka jako Rothmanova - a je o tom halda scientometricke literatury.

Hodnoceni navic nemuzete postavit jen na metrice ze scientometrie. je to komplexni problem, ktery nevyresite postupnym zaplatovanim problemu, ktere po ceste uvidite. Soucasny problem s financovanim AV je dusledkem tohoto chybneho videni. Kdyz opravite parametry, ze si neklekne AV, klekne neco jineho, kde nebudou tak presvedcive kricet. Problem nedostatku toaletniho pairu v centralne planovane ekonomce nebyl dusledkem toho, ze si nekolik tise (a la Klaus) nebo hlasite (a la disidenti) rebelujicich utiralo sve zadky vic, nez zbytek poctive pracujicich. V informatice se podobne naivne obcas nekdo snazi resit prokazatelne neresitelny problem nebo resitelny tak tezko, ze z praktickeho hlediska je to temer totez (to obnoji jsou dobre definovane a dokazatelne pojmy, stoji na nich napriklad kryptografie s otevrenymi klici) a neveri, ze se dilci neuspechy jeho/jeji metody po case nevyresi postupnym pridavanim zaplat.
24. 05. 2009 | 16:30

Emissary napsal(a):

Pro: Pepa Řepa

Semper fi.
Always faithful, my friend.
Watch your hands. Watch your hands. :)
24. 05. 2009 | 16:31

prirodovedec napsal(a):

V.H., J.Z.: Panove dekuji. Jen tak dale! Ctu se zaujetim a nejen ja. Dekuji za odpovedi. Zkusim se ozvat (ne v 6ti pokracovanich :) ).

Emissary: Po zacatku zde, kde jste dle mne strilel trochu vedle (a znalci z AV Vas topili na jim znamych faktech jako mne Honza :) a V.H. Vas topi doted :) ) jste podle mne zacilil ted zcela presne a pripravil si tzv. "otazku danoveho poplatnika." Odpoved jste nedostal a ted ji uz nevyzadujete a bavite se s Pepou Repou. Proc? Myslim Vas text:

"Takže nevím, nevím, pane profesore, jestli by AV ČR neměla víc usilovat o podnikové finance, protože jinak se jí může stát, že bude muset podstoupit docela drastickou dietu.

Problém je, že táto země ztratila svůj vlastní průmysl, jsme tak trochu montovna aut, značně závislá na Německu. A z toho plyne, že poptávka po vědeckých poznatcích a základním výzkumu může být malá. 24.05.2009 15:21:04 "

Coz je Vase reakce na V.H.: "Vysledky zakladniho vyzkumu jsou publikace v pokud mozno co nejkvalitnejsich (nejprestiznejsich) mezinarodnich odbornych zurnalech.
Tak je tomu vsude na svete a je to tak zcela v poradku. Bez co nejlepsiho zakladniho vyzkumu nemuze existovat ani opravdu kvalitni aplikovany vyzkum.

Na pude AV vznikl napr. svetovy "trhak", virostatika z UOCHB (v rocnim obratu firmy Gileag cca 2 mld dolaru). 24.05.2009 14:24:39"

Podle mne je jen otazkou casu, kdy se nekdo zepta po uvodu - platime vedce (i na VS) z dani. Platime je sice ve srovnani se svetem mene, ale co z nich mame, co budeme mit? Dobry pocit z nobelistu? Pekny seznam citaci? Myslim, ze ten povestny danovy poplatnik se bude ptat cileneji - scientometricky :): Kdy a kolik z poznatku zakladniho vyzkumu CR se jiz uplatnilo v CR a s jakou navratnosti? Jake procento poznatku zakladniho vyzkumu CR prispelo ke svetovemu poznani a aplikovaly je jine zeme (ktere jsme tim solidarne dotovali :) napr. Gileag)? Konkretneji: Kolik z obratu firmy Gileag dostali zpet danovi poplatnici CR?

Upozornuji, ze to nejsou ME otazky, ale cekal jsem je podle mne logicky od Emissary. A povazuji je sice za zavadejici (rozsirovat poznani se ma podporovat mimo hranice), ale za zcela legitimni a musime na ne umet odpovidat presvedcive tak, aby prostredky nebyly kraceny.
24. 05. 2009 | 17:06

skeptický napsal(a):

Astrologie,alchymie,kabala,tarot,metafyzika,čarodějnictví,věštění,proutkaření,zaříkávání,numerologie,démonoliogie,magie černá a bílá,nic z toho tam nenajdete.
K čemu to vlastně je?
24. 05. 2009 | 17:07

Emissary napsal(a):

Pro: jirizlatuska

Jo, to znám, to mohu potvrdit. Jeden projekt, poslali ho z Prahy, nebyli schopni to vyřešit. Za dva měsíce jsem to měl teoreticky i matematicky. Pak to šlo do výpočetky. Programátor mně ujišťoval, že to stihne za 300 hodin, všechno jde naprogramovat, ale že mu musím asistovat, neboť tomu nerozumí. V polovině se zasekl, prohlásil, že už to nejde a víc se o tom nechtěl bavit. :)
24. 05. 2009 | 17:13

Emissary napsal(a):

Pro: prirodovedec

To proto, pane přírodovědče, že nejsem vědec, ale podnikatel. Když něco nefunguje tak, jak by mělo, musím okamžitě nad tím přemýšlet a řešit. Pokud to nejde, rychle toho nechat a hledat jiné řešení, v opačném případě musím platit a to může vyústit až do existenčních problémů. A to bych velmi nerad. Je to tvrdé, ale spravedlivé.
24. 05. 2009 | 17:22

prirodovedec napsal(a):

Emissary: Proc se tedy jako podnikatel neptate, co a kdy dostanete zpet ze svych dani, ze kterych je zaplacen vyzkumnik v AV?

Otazka je jiste recnicka, ale stoji za to si ji uvedomit i na VS i na AV. Abychom neskocili u lopat ...
24. 05. 2009 | 17:41

Emissary napsal(a):

Pro: prirodovedec

Tak to jsem se tady ptal pořád, jen o něco jinak. Začal jsem těmi patenty. Není potřeba se ptát přímo, pan profesor Hořejší je snad na takové intelektuální úrovni, že to pochopí.

Kromě toho jsem to měl v plánu, ale už to není aktuální. :)
24. 05. 2009 | 17:51

prirodovedec napsal(a):

Emissary: prof.H. to pochopi, ale napr. ty patenty zrejme opravdu maji smysl, az pokud jsou realizovane. Nicmene tak, jako kazdy poznatek zakladniho vyzkumu neni uplatneny a clanek citovany, aby byly jine uspesne, musi byt i ty neuspesne. Jenze srovnani statistik efektivnosti patentovani zde a jinde ale nezaznelo.
24. 05. 2009 | 17:54

Emissary napsal(a):

Pro: prirodovedec

No, každý patent nemusí najít uplatnění hned. Např. Tom Bearden má patentovaný MEG, ale doba na využití ještě zřejmě nepřišla, ve hře jsou jiné zájmy. Firma Genepax automobil na vodu (tedy princip pohonu na vodu). Ale já jsem přece uváděl, že počet patentů nemusí zohledňovat vše, ale že se jedná o trend, který na něco ukazuje. Přece když v ČR bude mít ročně 200 patentů nebo 10.000, pak to určitě není jedno.
24. 05. 2009 | 18:03

vaclavhorejsi napsal(a):

jirizlatuska:

Jiste je mozne, ze se mylim, ale - opravdu myslite, ze neexistuje dobra (nebo dokonce ZADNA???) korelace mezi jakkoli chapanou "kvalitou" publikace a IF casopisu, kde byla publikovana?

Proc se tedy kazdy snazi publikovat v tech s nejvyssim IF?

Jaky lepsi postup navrhujete?
Podle SKUTECNE citovanosti?
Vsadim se, ze pri dostatecne velkem souboru dostanete stejny vysledek jako pri srovnavani predikce citovanosti (IF).
Ma podle vas vubec smysl hovorit o "kvalite" vedeckeho vysledku? Pokud ano, co je nejlepsim neintuitivnim korelatem?

..
24. 05. 2009 | 18:08

vaclavhorejsi napsal(a):

Emissary:

"Firma Genepax automobil na vodu (tedy princip pohonu na vodu)."

Tak jo... Spalovani vody, ze? ;-)

"Přece když v ČR bude mít ročně 200 patentů nebo 10.000, pak to určitě není jedno."

Pokud bude dostatecne silny tlak a nebude nijak zalezet na tom, jestli budou vyuzivane, tak ty tisice patentu jiste budeme mit...
Uz jsem to jednou zazil - konce 80. let; patentovali jsme kazdou novou hybridomovou linii (za rok jich muzeme udelat v nasi laboratori klidne 100, na celem ustavu 1000...).

..
24. 05. 2009 | 18:14

Emissary napsal(a):

Pro: vaclavhorejsi

Ne, to není spalování vody.
WES (Water Energy System), při kterém dochází k reakci vody na peroxid vodíku (H2O2). Z peroxidu vodíku často chybně nazýván, se poté získá vodík a z něj pomocí speciálního generátoru elektrická

http://en.wikipedia.org/wik...

http://search.atlas.cz/?t=a...

A pokud máte k patentům takový vztah, můj problém to není.
24. 05. 2009 | 18:26

vaclavhorejsi napsal(a):

prirodovedec:

„Podle mne je jen otazkou casu, kdy se nekdo zepta po uvodu - platime vedce (i na VS) z dani. Platime je sice ve srovnani se svetem mene, ale co z nich mame, co budeme mit? Dobry pocit z nobelistu? Pekny seznam citaci? Myslim, ze ten povestny danovy poplatnik se bude ptat cileneji - scientometricky :): Kdy a kolik z poznatku zakladniho vyzkumu CR se jiz uplatnilo v CR a s jakou navratnosti?”

Dobra otazka – odpovidal jsem na ni podrobne zde:
http://blog.aktualne.centru...

Rikam tam:

„Hlavní význam kvalitního (a toto slovo je opravdu zásadně důležité) základního výzkumu ale spočívá zvláště v malých zemích v tom, že je klíčovou a zcela nepostradatelnou součástí vysokoškolského a postgraduálního studia a tedy zásadním způsobem přispívá k výchově nejkvalifikovanějších odborníků. Ve zdravě fungujícím systému někteří z nich sice zůstanou zase badateli, ale většina odejde do aplikovaného výzkumu, nebo se z nich stanou manažeři a řídící pracovníci, kterým už zůstanou vlastní principy tvůrčího řešení problémů a kritického prověřování skutečností, které tvoří podstatu vědy. Nedostane-li se vysokoškolským a postgraduálním studentům důkladného kontaktu s kvalitní vědou, nebudou později schopni přejímat a tvořivě aplikovat výsledky rychlého světového technologického pokroku a naši odborníci ani nebudou schopni posoudit kvalitu nakupovaných licencí. Hlavní význam základního výzkumu je prostě dlouhodobý a dá se jen obtížně zhodnotit nějakými jednoduchými účetními metodami. S ekonomickým přínosem investic do základního výzkumu to je tedy velmi podobné (jen na vyšší úrovni) jako s investicemi do všeobecné vzdělanosti: vláda nějakého zaostalého tropického státu si také může říci, že se nevyplatí investovat do odstranění analfabetismu – vždyť sbírat kokosové ořechy a lovit ryby lze dobře i bez znalosti čtení a psaní a jako ekonomicky zdůvodnitelné inovace postačí lepší sítě….”

Stejne na ni vcera odpovedel i „jogín”:

„Zásadní chybou je představa, že hlavním přínosem základního výzkumu je produkce patentů a vynálezů. Ekonomický přínos se realizuje produkcí studentů a doktorantů, kteří po studiu v ekonomice fungují.”

Ptate se take:

„Jake procento poznatku zakladniho vyzkumu CR prispelo ke svetovemu poznani a aplikovaly je jine zeme (ktere jsme tim solidarne dotovali :) napr. Gileag)? Konkretneji: Kolik z obratu firmy Gileag dostali zpet danovi poplatnici CR?”

Vedecky vyzkum je jiz davno zcela globalizovany a z prispevku zakladniho vyzkumu jednotlivych zemi tezi zase vsichni. Zdaleka nejvetsi je americky prispevek, ze ktereho i ekonomicky nejvic tezi oni, ale i my ostatni. CR (a podobne male zeme) prispivaji v podstate nepatrne (CR tak 1%). Mohlo by se zdat, ze bychom tedy mohli zrusit zakladni vyzkum a jen kupovat licence – tak si to take politici v 90. letech predstavovali. Urcite by to slo, a prvnich 5-10 let by se nic nestalo. Dlouhodobe bychom se ale propadli mezi podradne zeme – jak uz jsem rekl - Nedostane-li se vysokoškolským a postgraduálním studentům důkladného kontaktu s kvalitní vědou, nebudou později schopni přejímat a tvořivě aplikovat výsledky rychlého světového technologického pokroku a naši odborníci ani nebudou schopni posoudit kvalitu nakupovaných licencí. Hlavní význam základního výzkumu je prostě dlouhodobý a dá se jen obtížně zhodnotit nějakými jednoduchými účetními metodami.
Pokud jde o ten Gilead (ne Gileag), ma z toho cca 100x vic nez UOCHB a prof. Holy. Oni ale na sebe vzali to riziko a zafinancovali cca 300 mil. USD klinicke zkousky; na to tady nikdo zdaleka nemel; toto byl zatracene rizikovy krok – vyjde to v takovych pripadech tak v jednom pripade z 5...

..
24. 05. 2009 | 18:29

Emissary napsal(a):

Pro: vaclavhorejsi
...elektrická energie.

Mnoho lidí tvrdí, že to je perpetuum mobile, porušení termodynamických zákonu, stejně jako o MEGu. Ale já ne. :)
24. 05. 2009 | 18:29

vaclavhorejsi napsal(a):

Emissary:

Prominte, ale pouziti vody jako zdroje energie je nesmysl - i ten odkaz, ktery davate spravne rika, ze by pritom dochazelo k poruseni 1. a 2. zakona termodynamiky.

Ten odkaz, ktery jste dal, vyslovene rika:
"The science and technology magazine Popular Mechanics has described Genepax's claims as "Rubbish."

Dal jste krasny priklad toho, jak se daji patentovat nesmysly (a vladni metodika by za ne davala spoustu bodu a penez).

Byly udeleny patenty na spoustu sarlatanskych zarizeni (Aquapol, ruzna zarizeni na cerpani "kosmicke energie" a jejiho vyuziti k nejruznejsim ucelum...).

..
24. 05. 2009 | 18:38

vaclavhorejsi napsal(a):

Emissary:

OK, takze je to jasne - AV by mela badat o vynalezani perpetua mobile, a pak by byli danovi poplatnici spokojeni...

..
24. 05. 2009 | 18:39

Anonymous napsal(a):

V. Horejsi:

Badateli, jednu z nejpresnejsich charakterizaci vaseho zpusobu mysleni popsal vas (podle vasich slov) kolega Jiri Zlatuska (24.05.2009 16:30:48):

“Vite, pripadate mi tvari tvar dukazum o opaku jako homeopati. Ve sve odbornosti je odkazete do patricnych mezi, opravnene se oprete i do Hajka kvuli opicim (pritom jeho vyrok lze interpretovat i tak, ze opici zustal), ale tady PREBERETE NAIVNI POSTUPY, IGNORUJETE METODU, KTEROU JINAK VE VEDE POUZIVATE, A UZIJETE POSTUPY, O KTERYCH JE ZNAMO A PROKAZANO, ZE NEJSOU KOREKTNI.”

Timto casto produkujete slataniny typu “Mara” a tvrdosijnost, s jakou na tech nesmyslech trvate a branite je (jak vas znovu vystizne popsal vas kolega v temze prispevku), je “UPLNE STEJNA NAIVITA, JAKOU PROKAZUJETE SVYM TRVANIM NA IF BEZ OHLEDU NA STATISTICKE VLASTNOSTI.”

Badateli, asi me zase budete povazovat za neslusneho, nicmene primitivni naivita vasich propagandistickych blogu je (vzhledem k vasemu postaveni na AV CR) opravdu zarazejici.
24. 05. 2009 | 18:42

Emissary napsal(a):

Pro:

http://www.youtube.com/watc...

Pro: vaclavhorejsi

Aha, tak proč to jezdí? Blaf?

http://www.youtube.com/watc...

A ještě mi laskavě vysvětlete, s kterým zákonem termodynamiky to je v rozporu.
24. 05. 2009 | 18:51

Mara napsal(a):

Anonymous

Je dulezite vedet, co kdy rekli jini, obzvlast pokud to mohu proti nekomu pouzit. Jeden red herring za druhym. Prusvih je, kdyz zapomenu co jsem prohlasil sam a pak obvinuji druhe ze lzi.

Jiste jste hrdy na svuj "signature style":)))

http://www.nicholsoncartoon...
24. 05. 2009 | 18:53

vaclavhorejsi napsal(a):

Emissary:

Ano, zrejme blaf...

..
24. 05. 2009 | 18:57

Emissary napsal(a):

Pro: vaclavhorejsi

Dobře, řekneme podvod století. Jen abyste se za pár let nedivil. :)
24. 05. 2009 | 19:01

Emissary napsal(a):

Pro: vaclavhorejsi

A co se týče MEGu, ten funguje, jinak by nebylo možné ho patentovat. Zatím naivně. Chce to možná další a další aplikovaný výzkum. Každý fyzik Vám potvrdí, že ani vakuum není až takové vakuum, neboť obsahuje páry částic a antičástic.

Ale chápu, že to jako vědec nemůžete říct. :)
24. 05. 2009 | 19:10

lopezz napsal(a):

Těžko posoudit, do jaké míry jsou finanční prostředky vložené do výzkumu využity efektivně,pokud člověk nemá podrobnější přehled o dění v AV, ale 100 % se dá souhlasit s tím, že politici obecně neradi vidí, když nějaká instituce není pod jejich kontrolou.
24. 05. 2009 | 19:16

D.M. napsal(a):

Znicte parazity z akademie - je to jen dobra zasivarna za slusne prachy :-)
24. 05. 2009 | 19:36

prirodovedec napsal(a):

V.H.: Nejprve poznamka: Preklep Gileag je ve Vasem textu, ktery jsem citoval. Presvedcte se. :)

Dekuji za shrnujici presvedcive odpovedi. Rad je budu pouzivat. Nenavrhuji ale prece rusit zakladni vyzkum.

Domnivam se, ze jde o beznou situaci, je to o proporcich. A ze se nebude resit odborne, ale jako vzdy vsechno tvrdym lobovanim a bojem pod rouskou tech nejvznesenejsich slov. A AV bude podle mne tahat za kratsi konec (jiz taha). Protoze to, co pisete o vychove odborniku, kteri se setkali s tvurcim vedeckym myslenim, dokazi univerzity dnes a jiste lepe po pripadnem pricleneni ustavu AV (nekdy - nevolam po tom!), ktere vlastne ted uci vetsinove zdarma (priznam se, ze mi neni jasne, jak ta vyuka zadarmo probiha, "podle predpisu" a ne nacerno - zeptam se pozdeji snad presneji). Nejsem priznivec vykazovani patentu a soft vysledku, jak pisete, ale podle mne jste dodal argumentaci: je jiste dulezite, aby se studenti setkali s tvurci cinnosti ve vsech jejich aspektech nez vetsinove odejdou do praxe, kde budou tvurci mysleni uplatnovat. Je proto jiste cenne, pokud se nesetkaji jen s publikacemi (ktere se ve firmach redukuje casto na psani nezverejnovanych/duvernych/tajnych vyzkumnych zprav z duvodu ochrany obchodniho tajemstvi), ale i s patentovym procesem, praci na prototypech a zavadeni technologii.

Osobne si rikam, ze by mozna mela byt nastavena mezioborova kontrola. Inzenyri by chemikum prohlizeli odborne publikovane texty s desitkou spoluautoru, zkoumali, zda tam nefiguruji citacni lobby aj. :) a chemici by pozorovali, zda prototypova masinka neni nahodou pokus o perpetuum mobile ... :) Viz co pise prof. Z. kolegovi Hockovi o pohledu z uzkeho oboru ... :)

Mozna by bylo jednodussi rozdelit penize mezi obory (zrejme velkou rvackou) nakladne a nenakladne (podle radovych rozdilu na pristrojovou a provozni narocnost) a pak uvnitr techto skupin (mensimi rvackami) rozdelit penize mezi obory. U drahych oboru by se asi skrtaly nektere drahe obory, na ktere CR zkratka nema. U levnych by to asi nebylo nutne. Soucasna hra mi pripada, jako snaha pridusme 10 oboru levnych a misto toho rozvijejme 1 drahy. Nu a kazdy obor by pak mohl mit svuj mezinarodne evaluovany kafemlejnek. :) Jinak se obory potlucou mezi sebou. Kolega pozorujici diskusi mi pripomnel
zpravu ze zacatku 2007 (?), kde citace techniku, matematiku a fyziku ve srovnani s dalsimi v OECD vychazely nadprumerne a prumerne a lekari, biologove a dalsi ve srovnani zaostavali. Cili kazdy si najde svuj zebricek. :)

Nicmene, osobne jsem konzistentne proti experimentum s nejistym vysledkem, kde se obavam diletantu a neprofesionalniho pristupu. Vy vite, ze ve zdravotnictvi, v reformach VS, tak jsem konzistentni i ve vztahu k vede. Cili bud proadne nebo nic. To se tyka kafemlejnku. K dobe "cervenych skupin" tvrdim, ze nicmene vzorce byly stejne absurdni jako dnes (klasicky problem vazeneho prumeru byl zalozen hned v zakladech), pouze nebylo videt nebezpeci financovani a pouziti bylo robustni - byli videni cerveni a to, kde jste, je jen logicky vyvoj.
24. 05. 2009 | 19:37

prirodovedec napsal(a):

Ve veci IF jsem na strane nazoru statistiku a prof. Z. (viz Seglen a citace vyse). Pro toho, kdo pouziva statistiku je to podle mne dosti zrejme. Pokusim se pripadne nekde prevypravet. Nastesti se mne to ale netyka. Kdyby ano, postupoval bych asi v intencich nasledujiciho odstavce:

Na rozdil od prof. Z. mne zivot naucil, respektovat pravo druhych na jejich blbost. Pokud se clenove RVV rozhodli spachat hromadnou odbornou sebevrazdu podporou metodiky a dalsi (pokud do toho vstoupite pozdeji i Vy dam doporuceni po odpoledni procitani podkladu prof. Z. - az tam budete okamzite zreformujte databazi RIV jako prvni krok - aby to bylo profi dilo!) zrejme podporovatele jine "spravnejsi metodiky" ji spachaji pozdeji, nic nenamitam (nekterych jmen si pritom odborne velmi vazim a jejich pohled na pouzitou statistiku nechapu a sebediskreditaci take ne), pouze to na blozich glosuji. A pokud bych byl doma, budu v oboru s kolegy bojovat za preziti pod jakoukoliv silenou metodikou tak, ze budu hledat nejlepsi postup, abychom mohli delat to, na cem nam skutecne zalezi (a co povazujeme napr. za aplikacne uzitecne - ale to je dano oborem) a abychom na to nedoplatili hodnocenim. Nevidel bych sebemensi duvod sklanet se pred hlouposti autoru nejakeho kafemlejnku, teri v dobe slozitych modelu zacinaji a konci u vazenych prumeru pro deleni miliard. Na rozdil od prof. Z. bych tento pristup chvalil, protoze by zrejme rychle vedl ke kolapsu metodiky a jejimu odstraneni, a tedy k reseni problemu. :)

K zakladnimu a aplikovanemu vyzkumu a inovacim bych jeste neco podotkl. Zminil jsem, ze je to o proporcich a ze se to rozhodne normalne a prirozene v konfliktu zajmovych skupin. Neverim an rady moudrych, je jen otazkou znalosti delkodovat lobby v pozadi. Idealni je pruhlednost a tvrdy zajmovy stret. Domnivam se, ze AV a dalsi budou tahat za kratsi konec, protoze prilis probudi prumyslove lobby a nic jim nenabidnou (usili o aplikace a inovace - spoluprace tj. ze podniky pusti "ke svym" penezum). Jen AV a VS budou (pravem) tvrdit, ze podniky penize na vedu v minulosti prosustrovaly. To je ale ten chybejici kompromis mezi vedou a aplikacemi, o kterem hovorival napr. prof. Hanka z Cambridge, a to je podle mne spatne. Teoretici si zuzuji manevrovaci prostor a bojuji svaty boj, ktery nemohou vyhrat. Ty co delaji aplikace zrejme dotlaci k tomu, ze jim budou delat patou kolonu. :)

Nemohou vyhrat i proto, ze nase generace odkojena nadsenim pro vedu podle verneovek je na odchodu a PR pro zakladni vyzkum je mezi beznou populaci minimalni. Popularizatori mizeji. Lobovani v mediich se timto smerem nekona, zdrzovalo by od seriozni vedecke prace. Takze bych nejen protestoval, ale hledal spojence. Ne poukazem na vylucnost AV a zakladniho vyzkumu, ale na to, ze je zcela prirozenym stavebnim kamenem celeho systemu, jak lze konkretne dolozit a dokladat.
24. 05. 2009 | 19:38

prirodovedec napsal(a):

Honza: Vyse zminujete, ze se nema setrit na vyzkumu. Asi starsi tabulka:

http://aktualne.centrum.cz/...

Naznacuje neco jineho. Vite o tom neco?
24. 05. 2009 | 19:54

Emissary napsal(a):

Profesoři nemají rádi nositele Nobelovy ceny.

Přece jde o významní ocenění i finanční.

Peter Grünberg (* 18. května 1939, Plzeň) je německý fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 2007. Cena mu byla udělena společně s Albertem Fertem za objev jevu obří magnetorezistence jenž umožnil výrobu pevných disků s kapacitou řádu gigabytů.

To jsou ty disky, na které si ukládáte svá data, pánové. :)

Tady je přehled nositelů Nobelovy ceny za fyziku i zač to bylo.
http://cs.wikipedia.org/wik...
24. 05. 2009 | 21:14

vaclavhorejsi napsal(a):

Emissary:

"Profesoři nemají rádi nositele Nobelovy ceny."

O kterych profesorech mluvite??

*******************
prirodovedec:

"to, co pisete o vychove odborniku, kteri se setkali s tvurcim vedeckym myslenim, dokazi univerzity dnes a jiste lepe po pripadnem pricleneni ustavu AV"

A k cemu by takova formalni zmena byla??? Budme radi, ze ustavy AV de facto funguji jako nejake "graduate schools" a maji oproti VS tu obrovskou vyhodu, ze jsou mnohem mene byrokraticke (vsechno z fakult (velikosti srovnatelnych s ustavy) musi pres rektorat, nad tim je jeste byrokracie MSMT).
Kdyby se takova administrativni zmena udelala, byl by fakticky stav stejny jako pred takovou administrativne a organizacne narocnou zmenou, jen by obrovsky narostla administrativa a byrokracie!!!

..
24. 05. 2009 | 21:22

Emissary napsal(a):

Pro: vaclavhorejsi

No, o Vás ne, Vás jsem nepřistihl. :)
24. 05. 2009 | 21:26

Emissary napsal(a):

Pro: vaclavhorejsi

Pro Vás, pane profesore Hořejší, šetřete na vodu. :)

http://www.vtm.cz/clanek/bu...

http://www.enviweb.cz/?secp...

http://magazin.automix.cent...

A co říkáte tomuto:)

http://aktualne.centrum.cz/...
24. 05. 2009 | 22:24

Jumbo napsal(a):

vaclav horejsi: "Vsadim se, ze pri dostatecne velkem souboru dostanete stejny vysledek jako pri srovnavani predikce citovanosti (IF)."

Ja se vsadim, ze u vetsiny nasich ustavu AV bude vysledek mereny skutecnou citovanosti nizsi nez IF. Jak jsem jiz zminil, o 90% citaci se zasluhuje top 10% autoru a ti u nas jaksi (temer) chybi. Staci si porovnat citovanost autoru v CR s citovanosti zahranicnich autoru a hned je videt, ze na hodnoty IF v prumeru nedosahneme.
24. 05. 2009 | 23:16

Ara napsal(a):

Emissary:

Ty odkazy nejsou vesměs o autech "na vodu", ale spíše o autech na vodík, neboť ten je tím skutečným zdrojem žádané energie. Pohon kde by zdrojem energie byla primárně jen voda (H2O), je samozřejmě nesmysl. Experimenty které jsou poněkud bombasticky uváděny jako např. "auto jezdící na vodu", jsou založeny právě na výrobě vodíku z vody přímo v tom auťáku. Zřejmě jde o toto: Voda může reagovat s některými kovy, např. s hliníkem nebo zinkem tak, že se kyslík naváže na ten kov a uvolní se přitom vodík.
Např. Zn+H2O->ZnO+H2. Kov by měl být ovšem kvůli rychlejší reakci v práškové formě a trochu i zahřátý. Zisk vodíku je ale malý, aby se ho např. získalo takovouto reakcí zinku s vodou tolik, aby to energeticky odpovídalo šedesáti litrům benzínu, muselo by se ho "natankovat" asi půl tuny (a k tomu víc než hektolitr vody). V přírodě se ovšem zinek v čistém stavu téměř nevyskytuje a jeho výroba ze zinkových rud vyžaduje energii.
/Totéž platí i o hliníku a dalších takových kovech/
Tolik pro upřesnění k autům jezdících "na vodu".
24. 05. 2009 | 23:43

Emissary napsal(a):

Pro: Ara
Čau papouchu, že ses ukázal, ó.
Přečti si to pořádně a firmu Genepax nevylučuj předem ze systému. Zejména toto:
„Stejně jako v případě podobných zpráv z minula a „zaručených“ návodů z internetu, je zde namístě skepse a ostražitost. Pomocí celkem jednoduché logiky můžeme zjistit, že v jakémkoli procesu nemůže být jediným vstupním palivem to, co je v něm zároveň odpadem, tedy látkou, která se nachází na „konečné“. A tou odpadní látkou je v případě palivových článků právě – voda.Nicméně reálné palivové články, využívající vodu, kupodivu skutečně existují.Pro mobilní telefony je připravují např. firmy Samsung a NTT Docomo ve spolupráci s Aquafairy.“
A také toto:
„Na podobném principu asi budou fungovat i nouzové energetické zdroje do terénu (HydroPak), které nabízejí firmy Horizon Fuel Cell a Millennium fuel. V tomto případě se spíše mluví o „vodou aktivovaných“ palivových článcích. Jak to asi funguje? Ve velké části případů jde o bouřlivou reakci vody a reaktivního kovu (lithium), popřípadě jeho hydridu, popř. ještě o účast speciálního katalyzátoru (rhenium) nebo sloučenin zvaných organosilany. Tato speciální směs je dodávána v kartridžích, které pak reagují s vodou asi jako nějaký vodíkový „šumák“. Technologickou „vychytávkou“ pak může být to, aby byl uvolněný vodík do článku dodáván postupně a plynule. Čili i tyto články jsou pokračováním trendu „vodík nemusíme tankovat, vyrobíme si ho“. Pro tuto výrobu potřebujeme činidlo, které se samo stává palivem“

Ale třeba zejména přemýšlet nad tím peroxidem vodíku firmy Genepax.

To si musíš přečíst diskusi k tomuto:

http://aktualne.centrum.cz/...

Zdravím Tě.
24. 05. 2009 | 23:58

Ara napsal(a):

Emissary:

Ano, to lithium je další takový kov, reagující s vodou...
O to nic. Je ale vidět, že jenom s čistou vodou tu opravdu nevystačíme. Výroba všech těch kovů je náročná a není "za babku". Navíc se takto moc vodíku nevyrobí. Proto se spíše uvažuje o přímém "tankování" vodíku, asi jako dnes benzínu.
Ovšem kdoví, jesli se to nakonec nějak nevylepší a aspoň částečně v praxi nevyužije. Zázraky však nečekej.

Ten uváděný odkaz je ale o něčem jiném. Mluví se tam o termojaderném "spalování" vodíku (v reaktoru), což je docela jiná reakce než ty výše uvedené chemické. Něco takového si lze představit v elektrárně (pokud se takovouto řízenou termonuklearní reakci podaří někdy uskutečnit a využít), ale v malém autě? :o)
25. 05. 2009 | 00:26

Emissary napsal(a):

Pro: Ara

Diskusi Aro, diskusi. Já jsem to tam nepsal zbytečně.

A nad Genepaxem ani nepřemýšlíš. Čím to je? Jsi konzerva?

http://www.youtube.com/watc...
25. 05. 2009 | 00:39

Emissary napsal(a):

Ani to kopírování někdy nefunguje. :)

http://www.youtube.com/watc...
25. 05. 2009 | 00:42

Ara napsal(a):

Emissary

Pardon, v okamžiku odeslání textu jsem si uvědomil že ti nejde o článek ale o diskusi pod ním, ale už jsem nestih to napravit. No jo zbrklost. ;o)

Nicméně tu diskusi nemám čas číst celou. Asi jde hlavně o ty Japončíky... Moc o tom však nevím, žádoucí podrobnosti nikde nejsou k mání. Pokud však vskutku vyrábějí peroxid vodíku z vody přímo v tom autě, tak by bylo především dobré vědět, jak to asi dělají. Normálně se totiž peroxid vodíku z vody nedá získat bez dodání značného množství energie.
25. 05. 2009 | 01:05

Emissary napsal(a):

Pro: Ara

Tak to už nic jiného nezbývá, jen se do toho Japonska podívat a zaplatit testovací jízdu. Jdeš se mnou?

Tedy, mohl bych vzít ženu, ale nesnáší lety.

Dobrou.
25. 05. 2009 | 01:13

Ara napsal(a):

Emissary - ps:

Odbočím ještě k tomu Pascalovi (viz diskuse k Hájkovu "Kladivu" na blogu Karla Matouška), neboť mu asi dlužím in memoriam omluvu... ;-)
Pochopil jsem totiž to tebou uváděné "životní strategie orientovaná na Boha" jako nutnost v Boha věřit a uctívat ho dle tradičního scénáře, tj. formálně.
Ale když jsem si v tom odkazu přečet, že Pascal řekl cosi o "životě člověka jako by Bůh byl" (nebo nebyl)..., tak mi došlo že i Pascal měl zřejmě na mysli spíše morální život tak jak to maj "předepsáno" např. křesťané, tj. především nezabíjet, nekrást, nelhat, neubližovat...
V tom případě by měl ovšem Pascal do jisté míry pravdu, totiž v případě že Bůh existuje a dotyčný člověk žije přitom amorálně (tj. ubližuje jiným neboť se domnívá že pozemská spravedlnost je na něj krátká a ta "nebeská" neexistuje), tak po smrti pochopitelně tento zlý člověk nutně tratí, neboť Bůh nemůže jen tak pominout (tolerovat) špatnosti lidí, pokud má být tím "angažovaným bohem", jak je obecně lidmi Bůh vnímán.
/Nicméně pokud má zůstat i Bohem nanejvýš spravedlivým, nemůže nikdy za konečný čin "odměnit" nekonečným trestem, takové chápání Boha je primitivní. Však toto "hříšníkovi" žádnou útěchou být nemůže, jeho ztráta by totiž byla každopádně vyšší, než jakýkoli "zisk" ze špatného života... :)/
25. 05. 2009 | 01:45

Ara napsal(a):

Emissary

Do Japonska? Poněkud nákladná záležitost s nejistým výsledkem.
Pokud je to vskutku až taková bomba, tak o tom bude brzy známo víc. Obávám se však, že to "nehrozí" a bude to jako obvykle (tuším totiž, nejsou první kdo s podobnou "senzací" přišli), tj. žádný velký třesk ;)
Dobrou.
25. 05. 2009 | 01:54

pgjed napsal(a):

To prof. Hořejší a prof. Zlatuška:

Nemám čas na nějaké rozsáhlé polemiky, protože je kopec práce, která má své termíny, etapy, platby... Těžko shledávám čas pro svého diplomanta. Ale zkusím vám nastínit pohled z pozice aplikovaného výzkumu vynuceného praktickými potřebami udržení konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu a realizovaného v podmínkách soukromé firmy.

Obecně platí, že chceme-li něco zkoumat, musíme na to mít. Výzkum jde na úkor růstu platů, manažerských odměn atd. Zkoumá se to, co si vynutí život (chemické technologie a zařízení pro ně). Nikdo nám nic nedá, přestože úspěšné výsledky mají většinou bezprostřední uplatnění v námi exportovaných projektech a přináší státní kase příjem. V uplynulých 3 letech jsem zkoušel cca 4x u různých institucí získat grant na aplikovaný výzkum v biopalivech. Vždy to skončilo výborným hodnocením odborné komise a odmítnutím při rozhodování o financích. Naposledy se podařilo získat grant v r. 99 od MPO v podobě bezúročné půjčky. Vše další byl jen přehled ztrát času, úsilí a peněz.

Ano, chápu, v případě badatelského základního výzkumu lze těžko očekávat tržně uplatnitelné hmotné výstupy. Nicméně to neznamená, že jak Akademie, tak univerzity by si nemohly hojné finance zajistit svým vlastním úsilím.
Ostatně pan Hořejší se zmiňuje o úspěšnosti preparátů vyvinutých v laboratoři pana Holého. Zajímalo by mě, kolik z tohoto obratu má nejenom autor, ale i příslušný ústav akademie a jak takový zářez na pažbě přispívá financování akademického výzkumu...

Ostatně pan Zlatuška za dob svého senátorování měl možnost narovnat nerovné postavení "uměleckých" autorských děl a duševních a technických autorských děl. Zatímco u těch prvních, jakékoliv kváknutí je znovu a znovu zpoplatňováno komukoliv, kdo je zveřejňuje, nebo kdo je uslyší, neporovnatelně hodnotnější autorská díla vědecká, nebo technická jsou odbyta nějakou jednorázovou almužnou. Zde je další ladem ležící zdroj financí.

Je pro mě potěšující, že jste oba dospěli k poznání, že hodnotit úroveň výzkumu jen podle publikací a jejich citací není to pravé. Vždyť není nic snadnějšího, než si na pár konferencích udělat pár známých a s nimi si ve věci společného zájmu nahrávat. A nemusí to být až tak prvoplánově zištné. Prostě komu chci a koho znám rozešlu separáty, on mě to oplatí... Konec konců vidíme to třeba na konjunkturalismu kolem globálního oteplování, kde se nám vyrojili věhlasní světoví specialisté, kteří sice nemají v oboru kvalifikaci, zato publikací a citací mají na plný čas dvou dlouhých lidských životů.

Závěr? Není nic jednoduššího, než si vyvzdorovat balík z kapes poplatníků. Poněkud složitější je zvolit konzervativní přístup, vystačit si s tím co je, zvláště, když je recese a zvláště, když svůj podíl na vzniku recese mají jak socialisti, kterým fandí jeden, tak liberálové, kterým fandí druhý. Až si, pánové, začnete notovat v konzervativních postojích, jsem připraven vám zlehka, konzervativně, zatleskat. :-)
25. 05. 2009 | 09:36

jirizlatuska napsal(a):

VH ke korelaci IF a "kvality":

Je to opakovani porad stejnych odkazu, le budiz: Prectete si v analyze Mezinarodni unive matematiku o tom, jak se pracuje s citacnimi charakteristikami a ktere pristupy, byt intuitivne vypadaji jako vporadku, ve skutecnosti selhavaji. Zazlutil jsem pasaz, ktera se tyka konkretne te korelace IF (viz http://www.fi.muni.cz/~zlat...).

Pokud chcete slozku kvality vyjadrenou citacnim ohlasem, musite brat skutecne citace clanku, nikoli IF casopisu. Pak musite zohlednit oborova specifika alespon na ose prirodni vedy (kratka rozhodna doba, nove poznatku, na ktere se rychle navazuje dalsimi pracemi) od humanitnich disciplin (kumulativni dopad, a la "budovani knihovny", kde kratke okno nevypovida vpodstate nic).

Kvalitu prace a jeji dopad ovsem pouze citace nevystihnou; skutecne citace jsou ale porad proxy, ktere je na rozdil od IF aspon trochu korektne pouzitelne (ale ani to neni univerzalni vselek, viz dalsi casti zminene analyzy).

S IF se navic velmi snadno manipuluje, jednak editorskymi citacemi, jednak zohlednenim toho, co znamena, ze IF se pocita v okne dvou kalendarnich let a tedy do nej zahrnute clanky maji ruznou dobu, ve ktere se pro ne sbiraji citace. neco z toho je popsano v literature (Reedijk & Moed, Is the impact of journal impact factors decreasing?, J. Doc., Vol. 64, No. 2, 2008, pp. 183-192), zajimave triky v tomto clanku uvedene jsou napr.:

- Editor (nikoli recenzent) požádá autora citovat články z daného časopisu.
- Časopis vychází na začátku roku, v těchto číslech přednostně publikuje články, které budou citovány, inzeruje je předem např. na webu (IF je dán fixním 2letým oknem).
- Publikování materiálů, které sice nejsou považovány za cotovatelné, ale budou (krátkodobě) generovat velké množství citací.
- Nepublikovat mnoho článků, které jsou sice výborné, ale vybočují ze současného trendu.
- Zařazujte editoriály, nejlépe na konci roku, citující všechny hodně článků z předchozího období.
25. 05. 2009 | 09:51

jirizlatuska napsal(a):

pgjed: Ta "kvakani" jsou upravena mezinarodnimi dohodami (k cemuz maji nasi zakonodarci malou uctu - viz posledni bod debaty v Senatu v lednu 2005, http://www.senat.cz/xqw/xer... - nejde na to skocit primo, ale vyhledat se to da pres retezec "Posledním bodem programu je").
Odmeny za vedecke a technicke publikace take podle meho nazoru nejsou jednorazove, z poplatku za kopirovani se na ty odmeny prispiva prubezne. Myslim ale, ze v soucasnem pravnim stavu jsou dila vykazovana instituci dily zamestnaneckymi, takze platby za publikace v RIV by mela pobirat vykazujici instituce, nikoli autor (u zbylych autorskych del Vam ale nic nebrani se ke kolektivnimu vykonu autorskych prav prihlasit individualne).
25. 05. 2009 | 10:55

buldatra napsal(a):

to Emissary, Ara:

všude na světě je spousta kutilů, kteří třeba ani netuší, že existuje nějaká AV, která potřebuje peníze a má strach, že ji někdo chce zničit pomocí utažení kohoutu na penězovodu.
Toliko k tématu blogu.

Kutilové na to nemají čas, neboť ten je drahý a věnují ho svým vlastním nápadům a pokusům. Anebo je zaujme nápad někoho jiného, který by se dal vylepšit, jdou tedy bez řečí do toho.

Nevím, zda-li nějakého kutila někdy zaujal nápad nějakého akademika, ale to je asi na jinou debatu.
Občas se kutilovi něco povede, jindy ne, někdy se mu lidi smějí ( to by si k akademikovi asi nikdo nedovolil, navíc, akademik páchá většinou své pokusy někde v ústraní svého tajemného akademického světa), ale kutila to neodradí. Maká nadšeně dál a to tak, že pro radost, na peníze nehledě-pokud nějaké má. Nejeden kutil je nadšenec.

V akademiích asi moc nadšených kutilů nenajdeme. Tam se nekutí, věnují se tam jen a pouze seriozním záležitostem, následkem čehož výsledky úsilí akademiků jsou jen seriozní.
I jejich potřeba přílivu peněz je seriozní. Je tedy neseriozní jim je nedat.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Když jste se pánové bavili o motoru na vodu (potažmo na vodík, ale ten s vodou úzce souvisí), dovoluji si přihodit něco k ukutění (Achtung! Není určeno akademikům):

http://www.videomix.cz/vide...

Přičemž princip není tajný a vyzkoušet si to může každý kutil.
By nemusel zbytečně jezdit do Japonska.
Když to ve zdraví přežijete, napište o tom neseriozní článek.
25. 05. 2009 | 11:03

jija napsal(a):

To prof. Hořejší.
Jsem podnikatel, ale dlouhá léta jsem pracoval jako výzkumný a vývojový pracovník ve fabrice, která měla 4800 pracovníků a každý rok z ní vypadlo několik set obráběcích strojů. Můžete mi sdělit co vypadne za rok z Akademie věd, která má 6400 pracovníků?
25. 05. 2009 | 11:15

jirizlatuska napsal(a):

Anonymous: Myslim, ze mezi mnou a prof. Horejsim probiha korektni polemika, kde se castujeme argumenty, ale kvuli tomu na sebe nerveme (Vas text verzalkami). Pokud se Vam debata nelibi, nemusite se ji ucastnit; pokud se ji ucastnite, pak reprodukovane vety, prosim, nevyrvavejte (= neprevadejte do verzalek).
25. 05. 2009 | 11:15

vaclavhorejsi napsal(a):

pgjed:

“Nicméně to neznamená, že jak Akademie, tak univerzity by si nemohly hojné finance zajistit svým vlastním úsilím.”

Zakladnim poslanim AV (definovanym zakonem) je ZAKLADNI vyzkum, jehoz hlavnim vystupem jsou vedecke publikace.
Pokud byste vedel o nejake firme, ktera by byla ochotna dat par set milionu na podporu zakladniho vyzkumu, dejte mi prosim vedet. ;-)
Existuje rada programu, ve kterych spolupracuji tymy z AV a VS s firmami (v nasem oboru biotech firmy, vetsinou spin-off vznikle na ustavech); zucastnene firmy do toho musi dat nejake vlastni penize (cca par milionu), ktere se jim ale zase vlastne vrati v ramci te “grantove” podpory.

“Ostatně pan Hořejší se zmiňuje o úspěšnosti preparátů vyvinutých v laboratoři pana Holého. Zajímalo by mě, kolik z tohoto obratu má nejenom autor, ale i příslušný ústav akademie a jak takový zářez na pažbě přispívá financování akademického výzkumu...”

Pokud je mi znamo, prislusny ustav na tom uz vydelal nekolik malo miliard (v kazdem pripade UOCHB je nejvetsim platcem dani na Praze 6), autori nevim – myslim, ze nekolik desitek milionu.
Toto je ale opavdu ojedinely pripad (a velmi zajimava historie, ve ktere hralo roli i stesti).
Moje laborator ma dlouhodobe produktivni kontakty s firmou Exbio, ktera vznikla privatizaci “Realizacni jednotky” naseho ustavu v roce 93; jejich sortiment pochazi prevazne z vedlejsich produktu naseho badani. Financni prinos pro ustav, resp. skupinu, je ale dost maly – spociva hlavne v moznosti zadat o ty spolecne granty, v ramci kterych se vyvijeji dalsi komercializovatelne produkty (konkretne hlavne monoklonalni protilatky), ktere jsou uzitecne i pro zakladni vyzkum.

“Vždyť není nic snadnějšího, než si na pár konferencích udělat pár známých a s nimi si ve věci společného zájmu nahrávat.”

To je rozsirena povera, ale takhle to opravdu nefunguje... Verte mi, ze ne...
Veda je temer idealnim liberalne-trznim prostredim; skoro nic se tam neda "zorganizovat".

“Není nic jednoduššího, než si vyvzdorovat balík z kapes poplatníků.”

Zakladni vyzkum (podobne jako skolstvi) je vsude na svete financovan hlavne (vetsinou dokonce temer vylucne) z verejnych prostredku.
Jak bylo receno opakovane vyse, hlavnim produktem tohoto vyzkumu (hlavne v malych zemich) jsou odbornici, kteri pak mohou zakladat vlastni spin-off firmy, resp. pracovat v high-tech prumyslu. K ziskani takove nejvyssi kvalifikace je nutne (ac se to na prvni pohled nezda) stravit nejakou dobu v prostredi spickove vedy.

Myslet si, ze hlavnim produktem (v malych zemich) budou objevy, ktere rychle prinesou ekonomicky efekt, je iluze. Je tomu tak proto, ze veda je zcela globalizovana a ze zrejmych duvodu se vetsina tech ekonomicky zajimavych objevu udela ve velkych zemich.
Zaplat panbuh, kdyz se jednou za 20 let povede neco jako kontaktni cocky nebo virostatika...

..
25. 05. 2009 | 13:04

vaclavhorejsi napsal(a):

jirizlatuska:

Ano, s temi problematickymi aspekty IF mate pravdu, ale presto - mohl byste prosim odpovedet na ty me otazky:

Opravdu myslite, ze neexistuje dobra (nebo dokonce ZADNA???) korelace mezi jakkoli chapanou "kvalitou" publikace a IF casopisu, kde byla publikovana?

Proc se tedy kazdy snazi publikovat v tech s nejvyssim IF?

Jaky lepsi postup navrhujete?
Podle SKUTECNE citovanosti?
Vsadim se, ze pri dostatecne velkem souboru dostanete stejny vysledek jako pri srovnavani predikce citovanosti (IF).

Ma podle vas vubec smysl hovorit o "kvalite" vedeckeho vysledku? Pokud ano, co je nejlepsim neintuitivnim korelatem?
**********************

Souhlasim, ze je hloupost absolutizovat vysledky ziskane scitanim IF publikaci jednotlivcu nebo instituci.
Ale (alespon v mem oboru) je naprosto evidentni, ze kdyz budete mit 2 lidi, z nichz jeden bude mit 20 svych nejlepsich clanku v casopisech s vysokym IF (napr. nad 10), a druhy bude mit 20 svych nejlepsich clanku v casopisech s nizkym IF (napr. pod 3), tak je na 99.9% jiste, ze ten prvni bude kolegy povazovan za (mnohem) lepsiho vedce, jeho clanky budou mit (mnohem) vic citaci, bude mnohem vic zvan k prestiznim prednaskam, atd.
Je naprosto evidentni, ze je nesrovnatelne obtiznejsi umistit clanek do casopisu s IF>10, nez do casopisu s IF <3 (do tech vysokoimpaktovych musite udelat mnohem vic a mnohem narocnejsich experimentu). Naprostou vetsinu clanku v tech vysokoimpaktovych zurnalech oznaci ti, kteri se v oboru vyznaji, za mnohem dulezitejsi, nez clanky v nizkoimpaktovych zurnalech (i kdyz jim nereknete, kde to bylo publikovane.

Je jiste nesmysl vyvozovat cokoli z toho, kdyz nekdo nasbira 100 "IF bodu" a jiny 70.
Pokud je ale rozdil nekolikanasobny, skoro jiste to neco duleziteho znamena - to mi nevymluvite.

Ale shodneme se urcite na tom, ze v kazdem pripade musi nekdo "moudre" posoudit ruzne parametry "vedecke vykonnosti".
Nevim, jestli se shodneme na tom, ze jednim takovym uzitecnym (podle me nejuzitecnejsim) parametrem jsou vhodne definovane "impaktove body" - vim, ze v nekterych oborech to muze byt problematicke; v oborech blizkych mne to podle meho nazoru problematicke moc neni (zalezi ovsem velmi na detailech, jak se ty "publikacni body" nadefinuji).

..
25. 05. 2009 | 13:29

jirizlatuska napsal(a):

VH: Spokojite se i s korelaci 0,05 (a ani 0,63 nepovazuji za nic moc)? Viz http://www.fi.muni.cz/~zlat...

IF proste nejsou vhodne definovane impaktove body publikaci, je to jen komercni visacka prirazovana k casopisum. Ve studii IAU jsem zazlutil priklad, kdy pujdete s publikaci do casopisu s nizsim IF, kdyz budete mit vyssi sanci na citovanost. V informatice se bezne chodi do sborniku, prestoze nemaji IF, atd.

IF casopisu neni synonymum k citovanosti clanku (impakt clanku pak nemusi byt synonymem citovanosti, ale to je jiny problem).
25. 05. 2009 | 14:40

jirizlatuska napsal(a):

VH: Jeste k tomu, jak se da hodnoceni delat. Slusny popis systemu, ktery ma hlavu a patu, je napr. v C. Donovan: The Australian Research Quality Framework: A live experiment
in capturing the social, economic, environmental, and cultural returns of publicly funded research. In C. L. S. Coryn & M. Scriven (Eds.), Reforming the evaluation of
research. New Directions for Evaluation, 2008, 118, 47–60; v souvislosti s nutnosti pouzivat aktualni citacni pocty, nikoli prumery pres casopisy, jsou spousty duvodu a konkretnich prikladu popsany v Claire Donovan and Linda Butler: Testing novel quantitative indicators of research ‘quality’, esteem and ‘user engagement’: an economics pilot study, Research Evaluation, 16(4), December 2007, pages 231–242.

Pristup australskeho RQF dnes postupne prebiraji Britove, kteri si pred casem mysleli, ze vystaci jen s metrikami (navic ne tak otrocky prevadenymi do penez, jak u nas).

Schudnych postupu i toho, proc pristup zvoleny RVV a jeji komisi pro hodnoceni u nas je spatny, jsou v literature tuny. Od RVV bylo zkratka zcela zbytecne vymyslet porouchane kolo svymi vlastnimi silami a nedostatkem umu.
25. 05. 2009 | 15:05

Emissary napsal(a):

Pro: Ara

Jistě, Pascal měl na mysli to i to, ale chápu, že tobě vyhovuje jen to.
Matouškovi se omluvit klidně můžeš, ale ode mě to nečekej, já bych mu nejraději za ten blog jednu „vylepil za ušiska“. :)

Děláš chybu, že nechceš jet do Japonska, zatím jsem jen tak ještě nikomu služební cestu nezaplatil do Japonska. :)
25. 05. 2009 | 15:27

Anonymous napsal(a):

jirizlatuska:

Specificky vase (JZ) argumentovani a debatovani se mi velice libi, protoze je na rozdil od casto katastroficky naivnich (nyni mam na mysli hlavne predchozi blog) argumentu VH 1) semanticky velice presne, 2) pro mene zasvecene (jako je napr. Anonymous) neobycejne poucne a 3) trefuje hrebik presne na hlavicku.

Nikdy jsem se nesnazil naznacit, ze “JZ rve na VH” (nebo vice versa) a omlouvam se vam, pokud jsem nechtene vzbudil tento dojem.

Pouziti verzalek pro citovani casti vasi kratke nicmene elegantni analyzy diskusniho stylu VH, bylo motivovano pouze snahou o a) odliseni od meho vlastniho textu a hlavne b) zdurazneni obecne platnosti (= platici alespon pro ostani blogy/diskuse VH, ktere jsem cetl) vaseho vystizneho popisu.

Znovu se vam omlouvam, ze moje pouziti verzalek vzbudilo mylny dojem, ze naznacuji neco jako “zvysovani decibelu” vaseho hlasu a uznavam, ze to nebylo vubec nutne, protoze vas neobycejne vystizny a (mozna nechtene) vseobecne platny popis zpusobu, jakym VH typicky diskutuje, ‘speaks volume’, i kdyz je napsan malymi pismenky.
25. 05. 2009 | 16:03

matematik napsal(a):

Vazeny diskuteri, rad bych okomentoval pasaz zazlucenou JZ v dokumentu Citation Statistics. Jsou uvadeny priklady casopisu Journal of American Mathematical Society (AMS, Transactions of AMS a Proceedings of AMS. Vsimnete se, ze se hovori o kvalite "in the sense of citations", nikoliv o kvalite jako takove. Pokud se podivame na vztah mezi vysi IF a kvalitou techto casopisu, tak je v ramci teoreticke matematiky pomerne uzky. Casopis Proceedings je povazovany za rozumny, nicmene nijak prestizni casopis; Transactions za velmi dobry casopis, do ktereho je jiz hodne obtizne dostat clanek (cesky matematik, ktery ma nekolik praci v Transactions je skoro jiste velmi dobry) a Journal je elitni casopis, do ktereho je mozne dostat pouze zcela vyjimecny vysledek (v jeho edicni rade je nositel Fieldsovy medaile Terence Tao). A tato fakta jsou vysi IF v zasade reflektovana. Tedy muj dojem z pouzivani IF je zhruba stejny jako u VH: je to vcelku prijatelny ukazatel kvality v ramci jednoho oboru, i kdyz je jasne, ze jeho slepe aplikovani na jednotlivce muze vest k nesmyslnym vysledkum.
25. 05. 2009 | 17:28

jirizlatuska napsal(a):

matematik: Pres to, co pisete ovsem pravdepodobnost citovanosti vyjde naopak. To nemusi byt s Vasimi tvrzenimi (a i tim, co uvadi prof. Horejsi) ve sporu: Vyjadrujete se v nakladovych terminech (kolik prace tam stoji dostat clanek), zatimco citovanost je spojena s vysledkem (jake ohlasy clanek ziska; aniz bych tvrdil, ze je to meritko samo o sobe dostatecne).
25. 05. 2009 | 19:24

jogín napsal(a):

Nejde v diskusi náhodou o náhradu impaktů posudky oponentů? Předcházející zkušenosti s oponenturami jsou katastrofální, jak ukázaly případy s udělováním výzkumných závěrů.
25. 05. 2009 | 20:39

zdeněk napsal(a):

Případná likvidace AV podle mě určitě není náhodná či jen z nedostatku peněz. Pozadí okolo začátku 90 let lze najít například od Delonga zde:
http://neviditelnypes.lidov...

Páni profesoři Zlatuška a Hořejší to vidí samozřejmě trochu jinak ze svých pozic kdy měli a mají jistou práci. Kde se ale měli uchytit techničtí inženýři v aplikovaném výzkumu po jeho naprostém zničení na začátku 90 let? Často jezdím kolem Ústí nad Orlicí kde se v 60 letech minulého století navrhl převratný bezčlunkový tkalcovský stav. Dnes tyto továrny zejí prázdnotou, nikdo tam nedělá na pozici ani dělnické, ani vývojové.

Výroba pasivního radiolokátoru TAMARA byla zničena vládou USA, stejně tak jeho nástupkyně VĚRA nemůže být bez omezení exportována, zahraniční vlády toto odvětví u nás tvrdě potírají.

A za této situace vláda šetří na školách a výzkumu aby mohla financovat vojenské mise kdesi v Iráku, Kosovu či Afghánistánu. Ne prosím to není populismus. Díky těmto misím se nedostává peněz jak v samotné armádě tak na ostatních ministerstvech. Je třeba se ptát kde jsou ty peníze které jsou vybrány z našich daní? Proč se někde vyhodí 2 miliardy oknem aby se někde jinde tvrdě šetřilo pár miliónů?
Problém je daleko širší než se zdá. Je odrazem naší společnosti. Je odrazem bourání cukrovarů za dotace EU, je obrazem drahých direktiv a zákazů. Je obrazem daňových prázdnin pro zahraniční firmy a miliard které jsme my všichni zaplatili zahraničním firmám ve formě arbitráží.

Stačí jen hledat starší výroky našich politiků. O naši zemi jim nejde. A o výzkum už vůbec ne. V dávných dobách žili z finanční podpory CIA a Sorose. A za tuto podporu se jim vděčně vyrovnali.
25. 05. 2009 | 20:53

AMOS napsal(a):

Pri pozornem precteni prispevku VH se lehce zjisti, ze VH pise vlastni PR pamflet. Nevim odkud bere cisla o redukci dotace na AVCR. Mel by dle normalnich zvyklosti citovat presne zdroj.
Zasadni ale je, ze VH si nenasel cas prostudovat analyzy dotace vedy v ruznych castech sveta (http://www.vyzkum.cz). Doporuciji predevsim system dotace na vedu ve finsku, Svycarsku, Holandsku, nemluve o USA. VH by usetril mnoho drahocenneho casu sobe a predevsim svemu neinformovanemu fanklubu.
To co tady zavadi RVV, zkouseli v UK pred asi dvaceti pety lety, jak mne dost detailne informoval jeden velmi zkuseny profesor z Manchestru na konferenci na UCSB v Santa barbare. Samozrejme tento system absolutne nedoporucoval, viz vyse uvedene analyzy vypracovane TC AVCR.
Jako spravny mafian a sobecky PR hrac se VH pak dokonce prizna, ze se osobne ucastnil pri priprave dnes prijateho systemu. Je to samozrejme k smichu i placi. K smichu VH, ktery se temito metodami vypsal na post reditele ustavu AVCR-ted je jeho pozice ohrozena moznym zanikem AVCR?, dale clena tzv. Ucene spolecnos= seslost mafianu, senilu a senilnich mafianu- dokonce maji rozdelene pasaliky dopredu, pi Illnerova jako predsedkyme ted a po ni hned p. Paces, ze ano? Tam se zrejme citi VH jako machr a nenapadne si svou organizaci nezapomene pochvalit, ze ano?
A tak bych mohl dlouze pokracovat. VH byl ale prumerny vedecky pracovnik a obcan za byvaleho rezimu, nevybocoval z rady, pro jistotu byl clenem SSM, atd. Nebyl ale nikdy clenem KSC, ze ano? Nepotreboval to. Kdyz bylo zrejme, ze asi nastanou zmeny, vypravi se nas prumerny pracovnik za pomoci StB na nejlepsi soukromou universitu sveta, vlastne vubec nejlepsi...Muze VH popsat podrobne a pokud mozno i cestne, jak mu StB v tom pomahala? Za morem se prifari k vyznamnemu ceskemu exulantovi na zminene univerzite. Od te doby se odborna erudice VH zacina rapidne zvysovat,vlastne se da rict, ze VH z toho zije dodnes...Stal se dokonce "excelenci svetove vedy" jako mnoho dalsich tzv. letajicich ci turbo "profesoru" z Horni Dolni. neni samozrejme takovou samoexcelenci sam. Bohuzel, je to smutny obrazek cele ceske provincni vedy po prevratu v roce 1989....
Nebudu dal tratit cas na tyto pruhledne a primitivni klicky na hloupe. Staci pozorne cist odpovedi VH na otazky diskutujicich, arogance, pycha, namyslenost, sobectvi, odborna a kulturni omezenost a hlavne vycuranost az na pudu...
Vice snad nekdy jindy.
25. 05. 2009 | 21:05

vysokoškolský poučitel napsal(a):

AMOS:

Vy musíte být hrozně nešťastný člověk. Je mi Vás líto...
25. 05. 2009 | 21:20

vaclavhorejsi napsal(a):

AMOS:

"Vice snad nekdy jindy."

Budu se tesit!!

Pokud jde o vas zajem o me zkusenosti s StB, psal jsem o tom zde:
http://blog.aktualne.centru...

..
25. 05. 2009 | 21:33

badatel napsal(a):

to Amos,
přesto, že VH je mi osobně názorově sympatický, bohužel vážený Amosi máte v mnohém pravdu.
Co se vědy týče VH tak trochu nevidí, že AV si tu větev řeže pod sebou sama. Např. se vypíše soutěž o projekty na zahraniční spolupráci s EU. Hodnotitelé projektů jsou však pouze z ČR, což je trochu divné, že nebyli přizváni jako hodnotitelé experti z EU v jednotlivých oborech, když se jedná právě o spolupráci s EU.
AV se v mnohém stává uzavřeným systémem neotvírající se novým směrům, a tak např. nejcitovanější český fyzik ( faktorem až 100 převyšující citovanost českých profesorů na AV) je profesorem v San Franciscu a ne v Praze. Zkrátka gravitace se tam kvantuje lépe, než v Praze, ale to už věděl i Einstein, že ano.
AV musí především sebekriticky pracovat uvnitř sama sebe a hledat vnitřní rezervy a jít tak příkladem, že řešení lze nacházet i v době krize a nežehrat o jejich navýšení. Jako badatele mne to osobně ponižuje.
Snad i excelence jsou schopny pracovat pro vědu bez navyšování příjmů, jak to činí podnikatelé a jiní po zisku toužící lidé.
Navrhovaná "scientometrie" i když není dokonalá, přesto ukazuje "who is who" ve vědě.
Může být dobrou metrikou i pro měření kvality předních členů AV, ředitelů jejich ústavů, profesorů apod.
25. 05. 2009 | 21:44

sasa napsal(a):

2zdenek: mslim, ze A.Delong zmenil nazor na evropske fondy, nebot firma, ve ktere pracuje, Delong Instruments, se ucastni projektu 7.ramcoveho programu
25. 05. 2009 | 22:04

Petr Hauzírek napsal(a):

Chtěl bych čtenáře tohotot blogu upozornit na nedávno vyšlou velmi zajímavou a podnětnou knihu na podobné téma jako je tento článek. Jedná se o knihu Teorie nevzdělanosti rakouského filosofa Konrada Liessmanna.

http://www.kosmas.cz/detail...
omlouvam se, ze odkazuji na web knihkupectvi a ne na web nakladatelstvi Academia, ale tam bohuzel informace o teto knize zatim nejsou.
Zde je anotace:
Teorie nevzdělanosti - anotace
Pojmy vědění a vzdělání hýbou lidmi stejně jako trhy. Tvrdí se, že jsou nejdůležitějším zdrojem Evropy, chudé na suroviny, a ten, kdo investuje do vzdělání a rozvíjí své vědění, investuje do budoucnosti. Na první pohled to vypadá, že sen osvícenců o vzdělaném člověku se v současné společnosti konečně naplňuje. Ovšem při detailnějším pohledu rychle vystřízlivíme. V knize Teorie nevzdělanosti, jejíž aktuálnost a také brilantnost se setkala s velkou odezvou hned po vydání v roce 2006, autor systematicky dovozuje, že mnohé z toho, co se propaguje pod názvem „společnost vědění“, jsou jen rétorické fráze. Ve skutečnosti nejde o ideu vzdělání a vědění, ale o silné politické a ekonomické zájmy. Čím víc se přísahá na hodnotu vědění, tím rychleji ztrácí vědění a vzdělání hodnotu, a jak uzavírá autor, „kapitalizace ducha“ ústí v nevzdělanost.

Rakouský filozof, esejista a publicista, profesor vídeňské univerzity Konrad Paul Liessmann (1953) byl v Rakousku v lednu 2007 vyznamenán titulem „Vědec roku 2006“.
25. 05. 2009 | 22:10

DB-Kalifornie napsal(a):

Nekonecne diskuse kolem IF a mereni produktivity vedce (tak jak je clovek muze v neustale se opakujicich se periodach sledovat treba na techto strankach)jsou dusledkem toho, ze porad jeste velka cast ceske vedy je znacne podprumerna. Napriklad v oblasti molekularni biologie jsou v mezinarodni vedecke obci celkem jasne rozpoznatelne casopisy, ktere se "jeste ctou", pocinaje Journal of Biological Chemistry (JBC). Pokud publikujete v tomto casopise a lepsich, jste "OK". Problem je v tom, ze v ceskych podminkach je "take potreba" rozdelit penize mezi vedce, pro ktere je publikace v JBC nedosazitelnym snem...-a tady presne zacina to prepocitavani IF, kumulativnich IF, H indexu...
Treba v americkych podminkach je prakticky(udeleni grantu, vehlas vedce v oboru)mnohem dulezitejsi jestli publikujete v casopise, ktery se "jeste cte".

Prvotnim zajmem lidi, kteri rozhoduji o budoucnosti ceske vedy by melo byt vytvoreni podminek pro prilakani lidi se spickovymi zahranicnimi zkusenostmi a podpora "vedecke excelence"-tj vedcu, kteri publikuji v casopisech, ktere se "jeste ctou". Jedine tak se snad i v Cesku casem prirozene nastavi system, kdy vedci budou diskutovat o vede a ne o tom jak merit vedu.Pokud vim, tak mnoha lidem, kteri se vratili ze zahranicnich pobytu zpet domu treba tahle cast domaci atmosfery docela dost vadi.

PS Snaha o omezeni cinnosti AV je rozhodne krok spatnym smerem
25. 05. 2009 | 22:17

sasa napsal(a):

DB-Kalifornie: nesouhlasim s vami nebot ceska veda nemuze byt srovnavana s US vedou pokud nema stejne prostredky na %HDP. Navic ucel ceske vedy je dvoji. 1.sledovaci vyzkum, ktery slouzi k udrzeni kvalifikace a gramotnosti obyvatelstva
2. spickovy slouzici ke generaci poznatku

V tech casopisech, ktere stoji za to cist publikuji autori ze skupin ad 2., a maji nekolikanasobne vice penez na cloveka nez ostatni, kteri publikuji v ostatnich casopisech
25. 05. 2009 | 22:49

rejpal napsal(a):

Až zase budete polykat velemoudra profesora Zlatušky, mrkněte se na Web of Science - vědci vědí o čem je řeč. Stačí pár kliknutí ...
Nemyslím, že by to byl ten pravý hodnotitel (že se stal rektorem, s tím se musí vypořádat v Brně. snad je dobrý manažer?)
25. 05. 2009 | 23:08

prirodovedec napsal(a):

sasa: Podle mne znaly pohled, ale nelisite se tolik. Pouze DB chce jen elitni vedu, Vy chcete i sledovace.

DB-Kalifornie: Zdravim. "Nekonecne diskuse kolem IF a mereni produktivity vedce (tak jak je clovek muze v neustale se opakujicich se periodach sledovat treba na techto strankach)jsou dusledkem toho, ze porad jeste velka cast ceske vedy je znacne podprumerna."

Z pohledu Vas jako spicky v US mozna. Budme ale konkretni. Uvedte mi tedy situaci ve svem oboru v CR (pro jine obory podle mne plati sdeleni prof. Z. vuci M.H. o uzkem oborovem pohledu odjinud :) ). Kdo je tedy v CR ve Vasem oboru podprumerny. Pripadne procentualni odhad - kolik propustit a kym nahradit (za soucasne penize - 15% odhaduji, ze by to mela byt tak tretina, aby na ostatni zbylo vice).

"Napriklad v oblasti molekularni biologie jsou v mezinarodni vedecke obci celkem jasne rozpoznatelne casopisy, ktere se "jeste ctou", pocinaje Journal of Biological Chemistry (JBC). Pokud publikujete v tomto casopise a lepsich, jste "OK"."

Jasne srozumitelne. Pokud se shodnou s Vami dalsi (nejlepe vsichni v oboru :) ), mame vyreseny 0-1 kafemlejnek pro molekularni biologii. Pak lze vzit dalsi obory. Mozna nektere podobne? Ale dostatecne clenite. Napr. michat dohromady ruzne oblasti matematiky a fyziky (a mit matematiku a fyziku dohromady, jak ma RVV dnes) vhodne neni.

"Problem je v tom, ze v ceskych podminkach je "take potreba" rozdelit penize mezi vedce, pro ktere je publikace v JBC nedosazitelnym snem..."

Neni potreba. Lze je podrezat jako kurata a odrezat od zdroju. :) Staci dalsi politicke rozhodnuti. Jako kdyz se zlikvidovaly "spatne aplikacni vyzkumaky" v 90.letech. Otazka je, co to udela. Treba z nich budou dobri stredoskolsti ucitele ... :) Treba nam pak vzroste pocet publikaci v casopisech, co se ctou od tech, na ktere zustane vice penez. Treba ty poznatky z casopisu, co se ctou vice uplatni zase firmy v USA. Neni to takovy vzdaleny "head hunting a brain drain" placeny z dani v CR? :) Ale asi se pletu. Vraci se nam to v levnych PC a vyhodach globalizace ... :)

"-a tady presne zacina to prepocitavani IF, kumulativnich IF, H indexu..."

To zacina jednoduse tim, ze zdroju je malo. A ma se to zmensit. Takze ti, kteri jich chteji vice, je potrebuji od tech, kteri jsou podle nich spatni a nezaslouzi si je. Klasicka decentni vedecka rvacka. :) Jen se to tak nerika. :) Ja si ten prepych dovolit mohu. Problem ale je, ze nekteri schopni postupuji jako neschopni diletanti. Prosadi IF system a on se pak vymkne z rukou. Zmocni se jej urednik a dotvori jej k dokonalosti. :) A pak se za vseobecneho gaudia ruzne skupiny vzajemne oznacuji za horsi vedce. Slysel jsem, ze po vlastech CR koluje tabulka testujici nezavislost obdrzenych VpK na slozeni hodnoticich for (a zastoupeni UPO :) ) a je pry dosti komedialni. Pry pripomina situaci, jak se statisticky testovaly prijimacky na prava v Plzni (povestny dromedar :) ).

Jinak pry take rezba pokracuje, akce AV pry probudila nektere VS a zrejme cast prumyslu, posta na to tema se mi plni a zrejme na ma slova dojde :): Prumyslove "imperium vraci uder" :) Jsem uprimne rad, ze se mne to netyka. A je mi lito lidi doma.

"Treba v americkych podminkach je prakticky(udeleni grantu, vehlas vedce v oboru)mnohem dulezitejsi jestli publikujete v casopise, ktery se "jeste cte"."

Pro ktere obory to podle Vas plati? Pro vsechny? Mate prehled? Urcite? (Zvazte zda budete mluvit napr. i za Computer Science, Applied Statistics, Informatics, Numerical Mathematics aj.)
26. 05. 2009 | 00:26

prirodovedec napsal(a):

DB-Kalifornie: "Prvotnim zajmem lidi, kteri rozhoduji o budoucnosti ceske vedy by melo byt vytvoreni podminek pro prilakani lidi se spickovymi zahranicnimi zkusenostmi a podpora "vedecke excelence"-tj vedcu, kteri publikuji v casopisech, ktere se "jeste ctou"."

To je jiste hezke a pochopitelne Vase (i moje) prani, ale bylo nesplnitelne za konjunktury (vzpomente diskuse) a bude naprosto nesplnitelne ted za krize. A proc by si to ti lide, co rozhoduji, meli prat? A kteri to jsou, kteri rozhoduji? Nedavno pokud vim, rozhodoval pouze 1 premier (viz ustaveni sefa GACR).

Podle zminenych ohlasu tlak na realizace a hledani jinych zdroju pod rouskou kontroly vyuziti prostredku danovych poplatniku uz v CR vypukl a plati to pro VS i AV. Vlada v CR nema a neplanuje mit nejblizsi 3-4 roky penize. Na kde co, natoz na zakladni vyzkum, moc nebude.

Prvotnim a zoufalym zajmem statu ted bude ze vsech vyzdimat co nejvice. A pokrik po navratnosti vedy zde je a bude. Ne s perspektivou 10 ci 50 let, ale ted hned. Vcetne VS a AV. A bude to nesmirne popularni a populisticke. Politici se obrati na vedce a kampanovite reknou: Pomozte lidem. :) Nu a ti kdyz nepomohou (nebudou realne moci) daji zaminku k reorganizaci VS a AV. Proste. A budou je mit doma.

Publikace v casopisech, co se jeste ctou, to bude prepych hodny US (kam zrejme odejde rada dalsich mladych spicek) a pracovist po svete.

"Jedine tak se snad i v Cesku casem prirozene nastavi system,"

:))) prirozene ...

"kdy vedci budou diskutovat o vede"

Ale oni o tom hovori (i zde).

"a ne o tom jak merit vedu."

Tady nejde prece o mereni vedy, ale o penize na vedu. A o pravidla, jak pridelovat male penize. Vzdyt takove diskuse (ale o jinych ukazatelich a jinem papirovani) prece znate take. Nejen ty o vede.

"Pokud vim, tak mnoha lidem, kteri se vratili ze zahranicnich pobytu zpet domu treba tahle cast domaci atmosfery docela dost vadi."

Chapu. Stale nekdo vymysli system, jak je pripravit o jejich zaslouzene projektove penize. :) Ale museli s tim pocitat. A myslim, ze je to pro vetsinu lepsi, nez cekali. Ale bude hure, penez bude mene a navratilci budou vnimani, jako ti, kteri ujidaji krajic tem domacim. Vztahy to pozmeni. Varovani pro Vas, abyste se nevracel. :)

"PS Snaha o omezeni cinnosti AV je rozhodne krok spatnym smerem"

Zrejme asi jako omezeni kdejake pozitivni aktivity. Coz je u nas bezne. Zatim mi nikdo nevysvetlil, zda penize na vedu se opravdu skrtaji (viz vladni plan - odkaz vyse) nebo ne, jak rika Honza a vse je podel neho jen efekt prerozdeleni mezi AV a VS na zaklade kafemlejnku a trojclenky.

Nekde vyse M.H. navrhuje zaklad pro AV, a pak az podle lepsiho kafemlejnku. Mam pocit, ze na RVS je take informace, ze neco AV ma odstavat primo a dalsi, ktera jasne ukazuje narust prostredku GACR a jasnou orientaci na zakladni vyzkum, cili podstatnou sanci AV asi na vice nez tech 700 mil (a pri pozdrzeni TACR a snizeni jejich podilu na fondech na cca ctvrtinu - dobra ticha taktika a lavirovani AV v tomto zdrzovani dosud slavilo uspech).
26. 05. 2009 | 00:26

prirodovedec napsal(a):

rejpal: Berte to tak, ze v informatice IF casopisy opravdu nejsou to hlavni. Dale mozna vice sledujte argumenty. Podle mne by bylo argumentem proti IF, pokud by treba nekdo bez citaci predcil profesora s tisici citacemi v diskusi o citacich. Nebo ne? (mozna se to zde deje :) )

Prace citovane prof. Z. (Seglen, Moed) jsou ve Scientometrii zname a uznavane (i citovane :) ). Kafemlejnek by ovsem asi take ziskal citace :).
26. 05. 2009 | 00:32

zdeněk napsal(a):

"Jako kdyz se zlikvidovaly "spatne aplikacni vyzkumaky" v 90.letech. "

Kdo tehdy rozhodl že jsou špatné? Pokud vím velmi v tomto loboval Siemens a ostatní německé firmy. Stejně jako Stb a někteří disidenti.

A situace dnes? Po likvidaci těchto výzkumných ústavů neexistuje v ČR kvalitní aplikovaný výzkum v elektrotechnice, textilním průmyslu či strojírenství. Vyráběly se jaderné reaktory který se vyvážely do zahraničí. Některé státy se nikdy nedostanou na tuto technologickou úroveň, z části i z politických důvodů.

Ano zrušte výzkum, ale pak se nedivte že budeme dáni na milost a nemilost zahraničním, hlavně německým, firmám.
26. 05. 2009 | 02:55

rejpal napsal(a):

Ad přirodovědec:

Já se nijak scientometrického šílenství nezastávám (i když mi přijde pikantní, "na koho to slovo padlo"), ale přece jen si mylsím, že být prakticky BEZ citací ve WoS je (pro profesora na univerzitě) velmi, velmi zvláštní. Je možné, ba jisté, že publikace s IF nejsou vše, rád se seznámím s jinými signifikantními výsledky prof. Z. Dokud žádné neuvidím, budu (nadále) přesvědčen, že tento (v minulosti) bojovník za zpřísnění hodnocení vědy a za její zkvalitnění bojuje proti současnému hodnocení hlavně proto, že jasně ukazuje, jak je císař nahý.
Viz ostatně zde
http://is.muni.cz/publikace...
26. 05. 2009 | 09:33

matematik napsal(a):

jiri zlatuska: Souhlasim, ze muj prispevek neni v zasade s Vami ve sporu, chtel jsem pouze zduraznit rozdil mezi kvalitou jako takovou a citovanosti. Taktez nakladove terminy, tedy obtiznost publikovat ve spickovych casopisech (merene pomoci IF), podle meho pevneho presvedceni dobre koresponduje s faktem, ze tyto casopisy proste publikuji lepsi clanky (i kdyz treba nejsou vubec citovane). Kazdy matematik Vam toto potvrdi po prolistovani nekolika cisel Journal of AMS a Proceedings of AMS. Nedomnivam se, ze by IF byl idealni meritkem veci, nicmene diky tomuto "zvnejsku vnucenemu" meritku lze nyni alespon trochu oponovat standardnim argumentum rady zaslouzilych clenu akademicke obce jako napr. "a jak poznate, ktera matematika je lepsi", "clanek jako clanek", "ale u nas delame take dobrou matematiku" a podobne.
26. 05. 2009 | 09:50

rejpal napsal(a):

Ještě na okraj "problému Zlatuška":
abychom měli lepší srovnání, doporučuji např. stránky doc. Bartáka z pražské MFF, který se zjevně zabývá velmi podobnou problematikou.
http://kti.mff.cuni.cz/~bar...
Tady i kvantita jasně ukazuje, proč je podle mne samo jmenování profesorem problematické, a jak moc nahý ten císař je.
Jinak ještě Wos: včetne konferencí je skore 28:5, bez nich 5:3 v neprospěch prof. Z, který je rozhodně ve srovnání s |R.B. "senior scientist". Jasně to ukazuje i srovnání "v čase": zatímco publikace R.B na WoS jsouo z let 1997-2009, na jeho fakultních stránkách od r. 1993, jsou práce prof. Z. z let 1985-1999 (tedy deset let ani "ň"!).
(Studentskou práci J. Zlatusky z r. 1976 z oboru astronomie jsem nepočítal.)
26. 05. 2009 | 09:55

Pavel napsal(a):

Zaujal mně o něco výše napsaný návrh (M. Hocek), že AV by měla dostávat kromě peněz za produktivitu ještě základní "core money", protože chudinka kromě výzkumu už jiný zdroj od státu nemá.

Krása.

Takže zatímco na VŠ budou chodit peníze za přednášení, praktika, semináře, zkoušení, atd, na AV za to že pánové a dámy ráno přijdou do práce, udělají si kávu a přečtou nějaký ten blog.
26. 05. 2009 | 13:06

Pavel napsal(a):

Ne, pánové akademici.
Pokud chce AV uhájit svou existenci, musí být kvalitativně i kvantitativně její produktivita alespoň DVOJNÁSOBNÁ než VŠ.

Je možné, že na ÚMG prof. Hořejšího tomu tak je. Potom nemusí mít obavy.

Ale ruku na srdce, pane profesore, i v Krči je spousta laboratoří a skupin, které nejsou (násobně) lepší než analogické na UK.
Že občas zajdou něco odpřednést zatímco jim jede gel, je pěkné, ale srovnat se to se soustavnou každodenní výukou nedá.
26. 05. 2009 | 13:15

Bara napsal(a):

Pavle, vy jste vůbec nepochopil, o co vlastně jde. Produktivita čeho má být dvojnásobná? Bodů? Škola má především učit a Akademie se má především zabývat vědou. Zlikvidujte Akademii a zlikvidujete českou vědu. Jistě, bude se bádat i nadále, ale čistě na komerční bázi a úroveň půjde rapidně dolů. To si piště!
26. 05. 2009 | 13:46

jirizlatuska napsal(a):

Bara: Myslim, ze takto vec nestoji. I tak ovsem neni duvod, proc by se mely v teto kauze stavet VS proti AV. Ten spatne delany i pro VS bez ohledu na to, ze by ted mely dostat vic.

Jedna z klicovych texi v blogu VH je, ze zavadeny system "nepodporuje vědeckou excelenci, ale spíše vede k hledání vychytralých strategií, jak systém zneužít k vyprodukování co nejvíce „bodů“ s vynaložením co nejmenšího úsilí a tím získání finančních prostředků".

Videl jsem profesuru, kde adept bez uzardeni prohlasil, ze vykazal sestnact monografii, prestoze je to jedna rocne aktualizovana kniha. ma totiz od vydavatele kazdy rok jine ISBN, a to se zde stalo kriteriem, zda publikaci vykazat separatne.

Slysel jsem jine uvahy na tema, jak vykazovat tzv. "autorizovany software", kterym je z definice jakykoli program, ktery instituce doplni licencnimi podminkami a je ochotna ho i za uplatu dat nekomu jinemu k uziti (uzit se nemusi, stejne jako patenty). Zde je jeden legitimni problem, jak vykazovat dalsi verze u produktu, ktere jsou skutecne vyuzivany a jen ta udrzba muze byt nasobne narocnejsi, nez puvodni vyvoj. pak je zde jiny, ze se totiz temer cokoli da rozdelit do samoztatne stojicich modulu, ktere se pak pocitaji nasobne. Namital jsem, ze je takovy postup pri publikovani praci v zasadnim rozporu s etikou vedecke prace a ze u rozbiti clanku na nekolik jen proto, aby bylo vic publikaci, je to povazovano za jednani neeticke. Dostal jsem protiargument poukazem na jine konkretni jine instituce, ktere takovy pristup zvolily a vykazuji tyhle body za naproste triviliality.

Zde uz nejde ani o strategie, jak nasbirat maximalni pocet bodu co nejlevneji, ale o zvazeni toho, aj slusne se jeste chovat, pokud se "konkurence", ktere kafamlynek rozdeli penize (a to bude i mezi VS, nikoli jen mezi VA a AV) podle toho rozhodi omezene celkove mnozstvi penez.

Likvidace AV je dnes jen vedlejsi efekt hodnoceni napojeneho primo na penize, pote se vsak kolaps te metriky muze projevit i u jinych instituci stejne snadno. Chovani instituci se totiz logicky temto anomaliim metodiky musi prizpusobit. vecne vzato vlastne nejde o povahu vystupu prace: Stat si dnes zakonem 110/2009 predepsal, za co dava kolik penez, nikoli to, ze by pri posouzeni vedecke produkce mela probehnout nejaka informovana uvaha.
26. 05. 2009 | 15:13

Ara napsal(a):

Emissary:

Proč bych se měl omlouvat Matouškovi?
Řeč byla přece o Pascalovi, tak tedy když omluva tak jen jemu, Pascalovi! (Matoušek byl uveden přece v závorce! A to proto, aby bylo jasno i jiným, kde k té diskusi došlo). Neboť jsem se prvně domníval, že Pascal požaduje po člověku především jakousi formální "víru v Boha", aby se tak onen človíček event. mohl dostat do nebe a ne do pekla (v případě že Bůh existuje). Podle toho výroku mu ale šlo při té "sázce" především o činy člověka konané podle "Boží vůle", což je u křesťanského Boha především život ve shodě s tím co hlásal Kristus.

Do Japonska zadara bych bral, i když ne kvůli "ověření" si jak vlastně funguje ten jejich auťák "na vodu". Nyní mi to však nevyhovuje. /Pokud jde o "ověřování", jsem vyléčen poté, když jsem letěl např. do Bělehradu jen proto, abych si tam ověřil jak to je vlastně s tou "Amíky bombardovanou nemocnicí"... Jeden dnes nemůže věřit všemu co kdo nakecá, zvláště pak na všemožným kecálkům přístupném internetu, který se zavádějícími (či minimálně "zkreslenými") informacemi jen hemží (a to doslova). Je dobré zachovat si zdravý rozum a zůstat občas taky pevně na zemi :o)/
26. 05. 2009 | 15:21

Samuel Zajíček napsal(a):

Skutečně největším nebezpečím je rozhádání AV a VŠ a je otázkou, zda v současnosti představiteli AV přijatá rétorika toto nebezpečí ještě nezvyšuje. Vůbec totiž není jasné, co AV požaduje, krom prostého smetení se stolu. Jenže většině velkých VŠ navržená reforma pomůže, což v situaci, kdy jsou VŠ obecně podfinancovány a kdy zároveň jsou peníze na vědu rozdělovány provizorním a naprosto nekoncepčním způsobem pomocí výzkumných záměrů, rozhodně nepovede k tomu, aby pokusům o úplné zablokování reformy tleskaly.
Podpoře od VŠ nenapomáhá ani fakt, že zatímco metodika RVaV se vytváří již několik let, představitelé AV ČR se začali hlasitě ozývat až poté, co byla napočítána data za okno 2003 - 2008 a ukázalo se, že jsou pro AV ČR v podstatě likvidační. Kdyby byla metodika likvidační pro VŠ, ozvala by se AV ČR? Byl jsem přítomen nedávnému projevu prof. Drahoše na slavnostním zasedání Učené společnosti, ve kterém čistě z pozic AV ČR tuto společnost v podstatě seřval, že se nebije za Akademii. Jak to má číst člen akademické obce UK jinak, než jako naprosto jednostranné a hlavně účelové lobbování?

Ostatně, až do nedávné doby se v mém okolí mělo za to, že prostě reforma schválena nebude, dokud se nepřeváží udělované body tak, aby výsledek vyhovoval Akademii, tedy že AV jde čistě o volné parametry a technikálie. Je signifikantní, že ještě v této nedávné době jsem nečetl, krom článků prof. Zlatušky, který je v tomto velmi konsistentní, ovšem je z MUNI, žádný ostrý článek z pera představitele AV.

Těžko pak současnou situaci interpretovat jinak, než jako pokračování předpokládaně nezdařeného vyjednávání na úrovni RVaV. A že se nejedná o ideje (problémy scientometrie atd.), ale pouze a jedine o peníze.

Pokud se chce vědecká obec vyhnout rozdělení, je dle mého názoru potřeba, aby AV ČR co nejrychleji vysvětlila, co chce, ve smyslu ucelené koncepce.

Když se něco nelíbí UK, vytvoří alternativní návrh (fak. nemocnice minulý rok, nyní novela VŠ zákona), aby bylo minimálně o čem diskutovat. Připravuje AV něco podobného?

Na závěr si dovolím jeden malý postřeh: je zajímavé, jak všechny aktivity, ve kterých má prsty prof. Matějů, jako by sledovaly stále stejnou strategii: je potřeba "potlačit odpor proti reformě"? najděte dvě skupiny (technické x humanitní obory, akademii a university, malé a velké university, veřejné a soukromé), jedné přidejte na úkor druhé, ony se už mezi sebou pohádají a jakkoli velkou kravinu budete navrhovat, budete mít alespoň polovinu stoupenců.
26. 05. 2009 | 16:06

Michal Hocek napsal(a):

Uz to pisu asi trochu pozde, ale musim reagovat na pripominku "Pavla", ze AV by mela produkovat aspon 2x vic nez university, aby si uhajila existenci. Ktere VS jste mel konkretne na mysli? Mezi ustavy AV i mezi universitami jsou obrovske (radove) rozdily.
Data z hodnoceni jsou verejne dostupna na strance RVV, takze z toho vybiral par dat (samozrejme neumim prepocitat body na penize, ale mela by tam byt prima umera):

Vybrane ustavy AV:
Fyzikalni ustav 45059 b.
UOCHB 26821 b.
Biol. Centrum 18561 b.
UMG 12756 b.
ale pak dole treba:
UACH 6792 b.
Ustav hydrodynamiky 1206 b. (!!!)

Vybrane VS:
UK 246366 b.
MU 78607 b.
VSCHT 41733 b.
JU 21439 b.
Upardubice 21670 b.
ale pak:
UJEP 5112 b.
UTB Zlin 6169 b.

Myslim, ze kdyz nas ustav (UOCHB) vyprodukuje vic bodu nez JU nebo UPa a odpovida tretine velke MU, tak to neni spatny vysledek. Ale bude nam to houby platne, protoze AV jako poskytovatel dostane o 2 miliardy min a odnesou to vsechny ustavy. To byla prave ta moje pripominka, ze tohle hodnoceni by muselo finance rozdelovat primo institucim (nikoli poskytovatelum, kde se to zprumeruje).

A ty core-money samozrejme maji logiku - za ty institucionalni penize se na AV nedela zadna veda - ty pokryji pouze provozni naklady a platy - veda se dela za penize z grantu.
26. 05. 2009 | 16:11

Michal Hocek napsal(a):

Jeste jedna poznamka ke strukture prispevku jednotlivych kategorii vysledku. Patenty, ktere prof. Zlatuska tolik kritizuje jsou v tom skoro zanedbatelne - nejvic za ne ma CVUT asi za 3000 b. coz je procentualne skoro nic. Dokonce ani sborniky, ktere zase lezi v zaludku me do toho neprispivaji mnoho. Nejhorsi jsou mekke vysledky typu Z (poloprovoz nebo technologie) a S (prototyp nebo uplatnena metodika), protoze to jsou neoveritelna data a zalezi, co si tam pod tim, kdo napise - u technickych VS (CVUT a VUT) to delalo polovinu jejich bodu (desitky tisic!).
26. 05. 2009 | 16:22

osa napsal(a):

Uvědomte si, že voliči ODS jsou lháři, korupčníci, zloději viz. polostátní podniky a další. Z AV vyjdou lidé chytří, vzdělaní a to ODS takových lidí se bojí. Když se tito lidé nebudou bát tak ty nesmysly "utahování opasků" dokáží vládě i jiné vládnoucí kastě ukázat jak je věda potřebná. Žádný neschopný člověk, zlý, agresivní, hloupý nechce vzdělanost-viz knihovna a další. Toho se hlupáci bojí a tak plíživě vše likvidují a obhajují se lží.
26. 05. 2009 | 16:22

prduch napsal(a):

To Michal Hocek:

Bez uvedeni poctu zamestnancu ta cisla
nemaji smysl. Slo by je doplnit? Dekuji.
26. 05. 2009 | 16:24

Michal Hocek napsal(a):

to prduch
Pocty zamestnancu bohuzel nevim - asi by to slo vygooglovat, ale dalo by to dost prace. krome toho by se to muselo prepocitat na pocet celych uvazku - na UOCHB mame ted kolem 500 lidi, ale velka cast z toho jsou male castecne uvazku studentu.
26. 05. 2009 | 16:29

Samuel Zajíček napsal(a):

Michal Hocek, prduch: Ona AV ma celkove pri nejakych 7.730 zamestnancu cca 400.000 bodu, UK pri cca 7.756 cca 240.000... v prumeru je AV bodove cca 1.7x produktivnejsi, jenomze ono to proste nestaci, coz si zjevne nikdo predem neuvedomil.

Zasadni problem soucasne metodiky je totiz v tom, ze hodnota bodu (ted tusim cca 7.000 Kc) je dana prostym podilem nejakych tech rozpoctovych cca 10 mld Kc celkovym poctem bodu (1.333.777), takze i kdyby AV CR nyni zdvojnasobila svou produkci, penezne si pomuze jen o cca 50%
26. 05. 2009 | 16:51

Michal Hocek napsal(a):

Jen co jsem rychle zjistil na strankach nekolika VS:

MU 4553 zamestnancu
UPardubice 1125 zamestnancu

UOCHB 512 (z toho zhruba 150 castecnych uvazku studentu - ale budu je pocitat jako cele zamestnance - nase "chyba", ze je zamestnavame)

Takze pokud bych produktivitu UOCHB srovnal s MU a UPa, tak to vychazi:

UOCHB 52 b. / zamestnance
MU 17 b./ zamestnance
Upa 19 b. / zamestnance

Takze pokud bychom rekli, ze university maji 50% na uceni (a tudiz bych pocet lidi vydelil 2), tak porad bychom vychazeli lip - i podle "pavlova kriteria"

Ale UOCHB a Fyzikalni ustav jsou evidentne nejlepsi ustavy AV - u rady jinych to bude podstatne horsi.
26. 05. 2009 | 16:51

D.M. napsal(a):

Nechte zhyne skodce zvany Akademie ved CR!!
26. 05. 2009 | 16:59

Pavel napsal(a):

Michal Hocek:

Přesně tak, UOCHB, Fyzikalni ustav, UMG - to jsou spickova pracoviste a srovnavat je s celymi universitami ne nefer.

To je stejne korektni jako kdybyste vybral MFF UK a srovnal ji s celou AV...
26. 05. 2009 | 17:12

prirodovedec napsal(a):

Michal Hocek: Ted se mi dostal do rukou dalsi interni rozbor od kolegu z jedne VS. Zda se, ze problem je v tom, ze v povestne "soutezi" AV vuci VS o VZ uspela tehdy v pomeru cca 100:90. Za obecneho mlceni se rozhodlo, ze se VZ neprodlouzi, utlumi a penize se rozdeli jinak podle vysledku.

Kafemlejnek pak ve vsech kategoriich dava bodove pomery jine (od 1:4, po 10:15), coz i pri likvidaci soft kategorii problem AV neresi. Ta musi ted "skolit" celou metodiku nebo ji neuveritelne "prebodovat", protoze zmenit to v jeji prospech pri letmem pohledu nepomuze zadna dalsi konvexni funkce nebo nezaporna linearni kombinace. Zrejme klasicky paradox prilis uspesnych: Ziskali velmi mnoho VZ.

Mozna ji pomohou nove zmeny metodiky na 2009? (asi umi odhadnout prof.Z.)
26. 05. 2009 | 18:48

vaclavhorejsi napsal(a):

Michal Hocek:

Michale, tvoje prispevky mi vyznivaji tak, ze ten kafemlejnek beres jako celkem korektni, a za vadu povazujes, ze by se podle nej mely rozdelovat penize "jen" poskytovatelum (MSMT, AV...) a nikoli povinne i jednotlivym institucim (proto, ze v takto nastavenem kafemlejnku to pro UOCHB vychazi dobre?)

Opakuji, ze i kdyby se kafemlejnek se svymi soucasnymi parametry tykal jen prirodovednych oboru a pocitaly by se jen publikace, je presto svymi parametry nastaven absurdne (ustav, ktery by mel 20 Nature a 20 Science a nic jineho, by dopadl v hodnoceni hure nez UMG).
TO JE PRECE NAPROSTY NESMYSL!!!
Ten system zvyhodnuje (pod)prumerne zurnaly (pomerne snadna nahrada kvality kvantitou) a to je velmi spatne.

B.Gas sice rikal, ze tam chteji udelat upravy, ktere by to trochu napravily, ale stejne si myslim, ze i v pripade idealniho systemu (korektne zvyhodnujiciho kvalitu pred kvantitou) by se tento dal pouzit "kalkulackovym zpusobem" jen pro srovnavani oborove znacne pribuznych instituci.

Neverim uz, ze se da vytvorit prijatelny univerzalni system pro vsechny obory, ktery by nejakym zpusobem normoval oborove rozdily a navic jeste skloubil publikacni a aplikacni vysledky.

Ano, ty (semi)kvantifikovane publikacni vystupy by mely byt velmi vyznamnym zakladem pro nejake "moudre" srovnavaci hodnoceni, ale neverim, ze lze udelat system rozdelujici penize "bez zasahu lidske ruky" ("vyladeny kafemlejnek").

Vice jsem o tom psal v prispevcich 24.05.2009 11:38:41 a 24.05.2009 11:39:24.
Dalsi duvody uvadel J.Zlatuska (24.05.2009 11:39:10) - musim ovsem rici, ze rozhodne nesdilim jeho totalni negativismus ohledne IF a citacnich parametru.

..
26. 05. 2009 | 18:52

prirodovedec napsal(a):

V.H.: Posledni metodika v navrhu, ktery jiste musite mit dava za Nature a Science po 500 bodech a dale prestavuje interval z 5 az 145 pro Jimp na 10 az 305. Coz znaci, ze vyse zmineny (autor metodiky? nebo vzorcu?) slovo dodrzel. Letmy pohled ukazuje dalsi zesikmeni v nejvyssim kvartilu. Pokud to je pravda, odhaduji (letmy simulacni nastrel podle podilu Jimp na vsech bodech, Munichovych statistik rozdeleni cetnosti Jimp podle faktoru v oborech a vety o stredni hodnote :) ), ze to navysi body u urcitych instituci - Vase ustavy AV a cast UK asi o 10% (maximalne az 20%). Staci? (podle mne nemuze - potrebovalo by to prepocitanim zvednout tak o 70%, mozna i vice - prilisny uspech ve VZ :) ) Cekam ted na poradnou verifikaci - prosim nebrat za slovo, pokud vim tak na VS to v souvislosti s pripominkovym rizenim nove metodiky horecne prepocitavaji. A co Vy? :)
26. 05. 2009 | 19:19

vaclavhorejsi napsal(a):

prirodovedec:

500 bodu "od oka" za Nature a Science je dalsi nesystemovy krok; myslim, ze tam absurdne davaji 500 bodu take za PNAS, ktere Nature a Science nesahaji ani po kolena; vyznamem srovnatelne s Nature a Science je v nasich oborech aspon 10 dalsich zurnalu (rodina Nature a dalsi s IF kolem 20 a vic); pokud vim, ten modifikovany navrh (muzete mi dat odkaz? nemam ho k dispozici) neodstranuje ten dalsi nesmysl, t.j. nadhodnoceni uzce oborove specializovanych zurnalu (nezavadi "superclustery", jak jsem o tom mluvil v prispevcich 24.05.2009 11:38:41 a 24.05.2009 11:39:24.).

Jak rikam - nejaky "napraveny" kafemlejnek bych uvital pro srovnavani oborove blizkych instituci; nemyslim, ze se da vytvorit takovy, ktery by byl prijatelny pro siroke mezioborove hodnoceni, a jeste "bez zasahu lidske ruky".
Musel by davat "rozumne" vysledky pro "pozitivni kontroly", t.j. bezpochyby vyborne instituce v Nemecku, Holandsku, USA...

..
26. 05. 2009 | 19:33

prduch napsal(a):

Je nutne konstruovat slozite systemy? Proc se neomezit na cistou citovanost autora? Je prace publikovana v "obycejnem" casopise horsi nez stejnym poctem citovana prace publikovana v Nature? Rekl bych, ze spise ne!
26. 05. 2009 | 19:34

Samuel Zajíček napsal(a):

přírodovědec: toho je právě třeba se bát. Zrzavý dnes prolobbuje pro N&S a PNAS 500 bodů, zítra někdo jiný řekne, že když Science, tak i FyzRew, pak začneme řvát my na FF a jiné humanity, protože tím nám Zrzavý efektivně bere peníze (ani Heidegger by se do Science nedostal...) a nakonec zbude z celé tzv. metodiky splácanina lokálních zájmů a všichni budou naštvaní na všechny...
26. 05. 2009 | 19:49

jirizlatuska napsal(a):

VH: Nemam negativismus vuci citacnim parametrum - pokud se ale jedna o rozdelovani cca 10 miliard, melo by stat za to to udelat korektne (autori metodiky prece museji znat treba A. Holeho z Vesmiru z roku 2000, http://vesmir.cz/clanky/cla...).

U zakonem 110 predpokladaneho rozdelovani penez je jeste problem, ze se berou uplne vsechny vystupy vsech lidi, nikoli jen instituci odevzdavany vzorek, ktery by reprezentoval "kvalitu". Tim jsou databaze prakticky nekontrolovatelne, resp. kontrolu ma v rukou pouze sekretar RVV nebo jim urceni lide. prumernost vetsiny vysledku se z toho v dusledku teto vlastnosti neda vyloucit (vzpominam si, jak se povidalo, ze by Evropu na svem tazeni ubili Cinane cepicemi - tady z tech pseudovysledku vznika poodbny efekt a ve vysledku musi logicky rozhodnout mnozstvi, nikoli kvalita).

V databazi bezne zustavaji neeliminovane duplicity, kde staci mirne modifikovat nazev publikace nebo vydavatele a spoluautorum se zapoctou publikace s plnou vahou, tedy v celkouvem poctu vicekrat. Prikladu je spousta, typicky vypadaji tak, ze staci mala modifikace nazvu, zde napriklad v tom, jak je uveden nakladatel:
Název A: Exogenní a endogenní faktory regionálního rozvoje zhodnocení empirických zkušeností a teoretických přístupů k pólům rozvoje
ISBN A: 80-7248-337-4, Nakladatel A: OPF SU Karviná
URL A: http://aplikace.isvav.cvut....!RIV06-GA0-19520___
Název B: Exogenní a endogenní faktory regionálního rozvoje - zhodnocení empirických zkušeností a teoretických přístupů k pólům rozvoje
ISBN B: 80-7248-337-4, Nakladatel B: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta
URL B: http://aplikace.isvav.cvut....!RIV06-GA0-23510___
(Viz celkova databaze pristupna ke stazeni na MSMT: http://www.msmt.cz/uploads/...)

V jinych prikladech dochazi ke vcelku svevolnemu vypousteni zaznamu.

Vysledkem je system, ke kteremu lze mit celkove jen malou duveru z hlediska validity dat. (Ale ani oprava techto evidentnich chyb by samozrejme nespravila vadnou metodiku - je ale otazka, zda pocitacova databaze, ktera metodiku implementuje _spatne_ muze davat vysledek hodnoceni a tedy i rozdeleni penez, ktery by z toho titulu nebyl automaticky v rozporu se zakonem 110/2009, tedy zaklinadlem proponentu metodiky z rad RVV.)

Puvodni Blazkova databaze kdyzi davno mela za ukol shromazdit vsechny vysledky porizene za statni penize venovane na granty. To melo jiste racionalni opodstatneni (ale ani tam nebylo korektni z toho delat nejake kvantitativni zavery smerem do financovani). V okamziku, kdy se to cele preklopilo do megadatabaze, kam ma prijit kazdy psouk, je z toho system, v nemz nelze odhadnout kvalitu do nej poskytovanych dat, jen problematicky se lze divat pres prsty na ty, kteri to krmi nesmysly (neni to jejich vizitka, jen stroj na statni penize) a musi se pocitat s tim, ze si v tom velkem celku lide upravi sve chovani/vykazovani tak, aby to jejich institucim maximalizovalo vynosy.

M. Hocek pise, ze tam neni moc patentu, ale k tomu bych rekl "zatim" - na to, aby se tato zmena projevila, jeste dost casu nebylo. krome toho je do jiste miry podruzna jejich proporce, kdyz je sam princip jejich zahrnuti do vysoce hodnocenych vysledku evidentne spatny a demonstruje nekompetentnost tvurcu metodiky, byt je to jen na detailu.
26. 05. 2009 | 19:54

Samuel Zajíček napsal(a):

prduch: To by bylo pěkné, ale má to tu chybu, že by musela existovat alespoň řádově kompletní databáze citací... Což existuje v zásadě pouze v přírodních vědách.
26. 05. 2009 | 19:57

Michal Hocek napsal(a):

Ten soucasny vzorec kafemlejnku samozrejme je chybny - ale i kdybychom si prosadili uplne dokonaly vzorec, tak to AV nepomuze k chybejicim 2 miliardam. Problem je, ze my soutezime o cely nas rozpocet, zatimco VS jen o nadstavbu na vyzkum. To je ted vec, o ktere musi AV vyjednavat - core-money okolo 2 miliard by to vyresily. Bez toho je to v troube i kdybychom se zlepsili na 200% - jak spravne poznamenal pan Zajicek.

UOCHB bude vychazet dobre jakymkoli vzorcem, kde nebudou publikace ve jmenovateli - za lonsky rok jsme uz meli skoro 300 Jimp a tusim okolo 40 bylo s IF >5, coz je v chemii hranice prvni ligy.

Co se tyce vzorce - tehdy kdyz zavedli tu hyperbolu, tak jsem to diskutoval s Gasem a Zrzavym a jejich argument byl, ze pejpru v Science a Nature (jakozto i v dalsich spickovych zurnalech) je v CR tak malo, ze se to v hodnoceni neprojevi (aspon tedy ne u velkych cisel poskytovatelu). Podle me by vysledky dokonalym vzorcem byly skoro stejne (mozna by si nase 2 ustavy polepsily o 10% bodu).

Myslim, ze dobrym vzorcem by mohly byt klastry zurnalu podle kvality - rekneme:
25 bodu za Science/Nature, Cell apod.
10 bodu za PNAS, PLOS a nejlepsich 5 zurnalu kazdeho velkeho oboru (pro chemii JACS, Angewandte, Chemistry Eur. J., ChemComm a novy Nature Chemistry; pro vas treba EMBO J.)
5 bodu za nejlepsich 10 zurnalu malych oboru a dalsich 10 zurnalu velkych oboru (rekneme kategorie JBC, JOC, Biochemistry atd.)
2 body za mene ctene ale respektovane impaktovane mezinarodni zurnaly (Tetrahedron, FEBS J.)
1 bod za impaktovane zurnaly lokalniho vyznamu nebo velmi uzkeho oboru.

Zase bych to nevidel na nejake uplne astronomicke zvyhodneni Science a Nature (aby se to treba 3 JACSama nedalo vyrovnat) - ty to vnimas z pohledu cloveka pracujiciho v oboru, ktery je v Nature/Science hodne zastoupen - chemik svoje nejlepsi veci publikuje v JACS nebo v Angewandte Chemie a prakticky vsichni Nobelisti za chemii (krome biochemiku samozrejme) to dostavali za pejpry v techto zurnalech (a v Nature nikdy nic nemeli ani tam nikdy nic nezouseli poslat).

Co se tyce rozdilnosti oboru - tak to by se timto zklastrovanim docela slusne vyresilo. Jedine samozrejme zustava problem, ze v nekterem oboru se publikuje malo a i jinde nez v zurnalech (viz uz mnohokrat diskutovana informatika) - ale to by se taky dalo udelat, ze u takovehoto oboru by treba sbornik z 10 nejvyznamnejsich svetovych konferenci mohl mit hodnotu publikace v nejlepsim oborovem casopise atd.

Timhle by se dalo soutezit o nejake nadstavbove penize navic k core-money - ale samozrejme ne o hole preziti :-(
26. 05. 2009 | 20:27

Emissary napsal(a):

Pro: Ara

Jo, to máš pravdu, nemněl jsem moc času, jen jsem rychle přečetl. Takže sorry.

Pleteš politiku do vědy a to se nemá. Věda není jednosměrná ulice.

Někdy se ozvi, papouchu. :)
26. 05. 2009 | 20:38

Pavel napsal(a):

Michal Hocek:

Opakuji svou otazku: "core money" (2 mld) ze statniho rozpoctu pro AV za existenci jako obdoba chybejici dotace pro VS na vyuku? A az potom "soutezit o nejake nadstavbove penize navic"?

Nepripadali byste si blbe?

Kdyby tohle navrhoval nekdo z podprumerneho ustavu AV - budiz. Ale Vy (UOCHB) to snad nemate zapotrebi...

Udelejte si poradek v ramci AV.
26. 05. 2009 | 20:50

prirodovedec napsal(a):

Vsechny spoludiskutujici chci upozornit, ze pozivam vyhodu, ze se mne to netyka, proto to prevracim ze vsech stran a asi se to projevuje tim, ze chvili se zda, ze jsem pro danove poplatniky, chvili pro hyperbolu, chvili pro aplikace, chvili pro VS, ted budu radit AV ... ja se priznam, ze k tomu mam pristup pozorovatele vysledku experimentu. Asi je to blizke pristupu prof. Z., ktery krute kritizuje a podle mne jde k jadru veci. On ukazuje, jak co nejde a je to nesmyslne, ja to neresim - ono to existuje - tak se snazim dovozovat, jak mnohe bizarnosti mohou zapusobit a diky neucasti se tim kocham. Takze se omlouvam, pokud to nekomu vadi a dotyka se ho to. Mam to misto navstevy divadla. :)

A je mi lito kolegu doma (s temi se radime, jak prezit, to ale asi tady psat nebudu).

V.H.: Mam soubor zaslany kolegy. Odkaz nemam. Musi to byt v meziresortnim pripominkovem rizeni. Urcite to ma sef AV a lide kolem - vyzadejte si. Mozna o odkazu vi prof.Z.?

Odmitnuti kafemlejnku jako celku je podle mne skutecne pro AV zcela nutna strategie - to delate urcite dobre. Jinak se to podle mne neda zmanevrovat (az na nektere ustavy - Vy s M.H.). Problem je, ze odpurci to podle mne uhraji na to, ze VZ byla extremni a nezaslouzena vychylka pro AV. To neni jen o trojclence. To se musi poprit fakty. A ta nevidim. Protoze VZ bezely, metodika existovala a VS zkratka AV v pomeru vysledku na penize predcily. Byt se pravidla menila, ale ze se hraje "na hristi" vsichni vedeli.

Existuje analyza D.Municha (musi mit prof. Z.), ktera jasne podporuje Vase oborove argumenty - napiste mu.

Mirite sice spravne k hodnoceni podle oboru, ale to se vraci k daleko nebezpecnejsi situaci, kdy donutite jakoukoliv vladu k rozdeleni oboru na drahe a levne a mezi temi drahymi rozhodnout, ktere se budou rozvijet. Neziskate totiz prostredky na drahe obory redukci N levnych (napr. na Vas tim, ze se v CR zrusi ekonomie, matematika a historie). To je skryte jadro pudla. Presune se to z roviny AV versus VS do roviny souteze mezi obory, a tam portfoliova uvaha vlady bude zcela logicka.

M.H.: Ja si myslim, ze bude mozne vydelit cca 2 mld jako core money z tech soutezivych a o ten zbytek soutezit - to ale asi neni to, co chcete (kdesi jsem ale zahledl, ze uz cca 600 mil. je dle rozpoctu AV pridelovano "na papirovani" aj. - mohu se mylit - tridim si soubory).

S.Z.: Ten trik je jednoduchy od pocatku: Oni pridavaji uznane vystupy cili resi lobismus sjednocenim pozadavku (az na vyjimky typu sbornik kdysi). To zdanlive uspokojuje lobisty, kteri kdyz pak zjisti, ze sve prosadili i jini, propadaji amoku ... :) Je zrejme, ze to ted bude tak, jak rikate, protoze diky prumerovani ostatnich multioborovych casopisu v nove metodice (nacetl jsem) to povede k prosazeni toho, co rikate.
26. 05. 2009 | 20:54

prirodovedec napsal(a):

M.H.: To co navrhujete je v podstate decilovy navrh kdysi z CERGE a MFF (nikoliv hyperbola, ale po castech konstantni funkce).
26. 05. 2009 | 21:03

prirodovedec napsal(a):

M.H.: Vyjadreni uvedenych cisel vuci poctum zamestnancu VS a AV je nadejne pro AV. Zrejme i pri redukci s ohledem na vyuku (uspesne VS a fakulty vetsinou zajisti cca kolem ctvrtiny prostredku z projektu, cili melo by se delit ctyrmi, tremi, zbytek maji z vyuky). Vhodnejsi je delit spise vynalozenymi prostredky. Tam je ted nutne pro AV doplnit VZ o dalsi projekty (pokud ji to vyjde lepe :) ).
26. 05. 2009 | 21:09

vysokoškolský podučitel napsal(a):

Vaclav Horejsi:

Vase argumentace hypotetickou instituci, ktera ma 20 Nature a 20 Science "a jinak nic" je nesmyslna a Vy to vite.

Kazda REALNA instituce (napr. venujici se mol. genetice), ktera by mela 40 vystupu v Nature/Science, by urcite mela dalsich 100 publikaci v casopisech typu Cell, Nature Med, PNAS, PLOS - dalsich 300 publikaci v kategorii J Exp Med, EMBO J - 500 publikaci v Biochem J, atd, atd...

Publikace v Nature/Science jsou jen vrcholy ledovce - ale to vy přece víte nejlépe.

A tahle instituce by v kafomlejnku spatne nedopadla.
26. 05. 2009 | 21:12

Michal Hocek napsal(a):

To Pavel:
Ale samozrejme je to logicke - preci i vy musite uznat, ze provoz budov (energie, udrzba) a platy nevedeckeho personalu stoji dost penez a vedecke vysledky to neprinasi - nicmene bez toho se tam ta veda delat neda.

Muzu vas ujistit, ze mi nejde o UOCHB - my nyni platime statu na danich z prijmu z licenci kolem 200 mil. rocne a institucionalni dotace z VZ je zhruba ve stejnem radu - takze v podstate my to pro stat delame zadarmo :-) Nicmene, kdyz pujde cela AV do haje, tak se tim svezou i ty nejlepsi ustavy.

Nyni dostava AV dotaci na VZ kolem 5 miliard - prislo by mi adekvatni, kdyby 2 miliardy (na pokryti zakladnich nakladu) byly natvrdo a o zbytek by se soutezilo. Byl by to prijatelny kompromis.
26. 05. 2009 | 22:21

Jumbo napsal(a):

Souhlasím s tím, že by instituce AV měly dostávat jakési core money. Přijde my dost zvláštní, že často mají doktorandi své stoly, počítače atd v AV a peníze na jejich studium dostává UK. Neměla by AV alespoň dostávat peníze na vybavení a provoz kanceláří pro doktorandy z UK?
26. 05. 2009 | 23:04

sasa napsal(a):

2Michal Hocek: core money pro AV? Pokud to je za pouhou existenci, tak je to vuci VS nespravedlive. VS prece uci. Proto je mnohem spravedlivejsi, zachovat stavajici penize a zmenit je na institucni prispevek, ktery bude kazdy rok o 5% kracen a sporen do budoucna. Navyseni z EU rozdelit podle verejne souteze mezi par super vedcu, aby je museli pouzit ve spolupraci se stavajicimi institucemi. Usetrene penize se po roce 2013 pouziji k podpore skupin (instituci) vzniklych z penez EU. Samozrejme pokud za tech 5 let budou mit vynikajici vystup.
26. 05. 2009 | 23:31

Samuel Zajíček napsal(a):

Já chápu, že AV má propad 2 mld Kč, a tak by je chtěla jako core money, a kdyby to byly peníze mimo rybníček, nějaké navíc bylo by to každému asi jedno. Ale pokud by se rozdělovaný koláč (v současnosti počítáno s 9,5 mld Kč, zjišťoval jsem přesněji) o ty 2 mld snížil, tak by bod byl jen 5.623 Kč a pro AV tedy dotace 4,25 mld Kč, takže by si pomohla jenom o miliardu a půl, ne o dvě. Na nějaký propad se tedy dle mého názoru AV připravit musí, tedy pokud neshodí (ale to by měla udělat společně s VŚ, ne že se jako údajně teď na ČKR se všemi VŠ zhádá) celou reformu.
27. 05. 2009 | 00:36

badatel napsal(a):

Vážení diskutující, badatelé,
dovoluji si připomenout, že jedním z řešení problému je, aby tzv. "excelence" ( např. dovedu si představit, jak Einstein by se tomuto názvu nasmál) a badatelé z AV začali s vyšší frekvencí publikovat v renomovaných časopisech, aby neexistovali na AV profesoři bez monografií apod., a pak těch peněz bude pro AV zajisté více.
Je smutné, že tato varianta zvýšení výkonnosti a vědecké úrovně AV zůstává taktně opomíjena. Jsme jedničky, že ano.
27. 05. 2009 | 05:25

Michal Hocek napsal(a):

To Sasa: penize se strukturalnich fondu EU jsou kapitola sama pro sebe - postavi se za to nekolik novych kapnusu a ustavu na venkove, do kterych nebude dost kvalitnich vedcu a nebude na financovani jejich provozu - uz ve stavajici strukture jsou VS i AV podfinancovany a pri zvyseni kapacity dojde v velkemu prusvihu (tedy pokud vlada nebude chtit navysit prostredky do VV aspon o 30%).

To badatel: asi jste nedaval uplne pozor na nektere predchozi prispevky - zejmena kolegy Zajicka. Problem je, ze ani zvysenim produktivity na 200% by AV nezustala na svem stavajicim rozpoctu.

Jiste se vsichni shodnem, ze i AV i VS maji rezervy ke zlepseni produktivity i kvality. Jenze tento system prerozdeleni penez AV zlikviduje bez sance na zlepseni - zadna instituce nemuze prezit 40% pokles financi. Tohle nemuze znamenat zestihleni a zefektivnani AV (o tom by se dalo diskutovat pri 10% poklesu), ale prosta likvidace. Opravdu si myslite, ze likvidace AV je v zajmu rozboje vedy v CR a povede ke zlepseni situace?

Zajimave je, ze se tu hadame o tom, jak rozdelit necelych 10 miliard - jenze jaksi zapominame, ze na VV se v CR dava 24 miliard. Zhruba 2 miliardy jsou GACR, jehoz penize nakonec zase vetsinou skonci na VS a AV formou projektu. Ale porad jeste zbyva 12 miliard, ktere se vsakuji do zeme (respektive spise jinam) na ministerstvech - prestoze se slibovalo, ze klesne pocet poskytovatelu (ha ha ha - jedine se zrusila funkcni GAAV - vsechna ministerstva si vymohla vyjimku a dale maji svou kapitolu na VV). Tam bych videl rezervu mnohem vetsi nez nejake 2 miliardy, o ktere se zde hadame.
27. 05. 2009 | 07:40

skeptický napsal(a):

Proč si nekoupit renomovaný vědecký časopis,a publikovat o sto šest?Nebo něco šoupnout ministrovi financí?
27. 05. 2009 | 08:02

vaclavhorejsi napsal(a):

badatel:

Souhlasim - samozrejme, ze celkove je uroven ceske vedy v porovnani s nemeckem, Holandskem, Rakouskem, Finskem... slaba a TOTO je potreba resit. Myslel jsem, ze to mel byt cil te reformy.
Pokud se jen prehodi par miliard od jednech "zabaru" k jinym, jeste horsim "zabarum" (trochu prehanim pro vetsi efekt...), tak to tomu cili sotva napomuze.
*********************************

Jeste nejaka "tvrda fakta" za rok 2007 svedcici pro nazor, ze AV je stale tou nejkvalitnejsi soucast CZ vedy (ne ze by nebylo co zlepsovat... kdyby bylo po mem....):

Podíl AV na stat. rozpoctu VaV ČR - 33% (vcetne vsech dotaci z jinych kapitol SR - GASCR atd)

Podíl instit. výdajů AV na SR VaV - 19.2%

Podíl AV na citovanosti ČR - 41.5%

Prumerna citovanost AV/cela CR - 1.21

Nas argument je, ze pokud je cilem reformy zvysit a efektivnost kvalitu ceskeho vyzkumu, je zcela absurdni likvidovat tu nejproduktivnejsi cast (co do pomeru vysledky/naklady). Spravna reforma by se mela snazit zbavit se toho uplne nejhorsiho (podle meho nazoru cast rezortniho vyzkumu) a posilit to nejlepsi (nejlepsi fakulty a ustavy AV). Mela by take nejak nutit poskytovatele, aby v oblasti sve pusobnosti toto delali. Ve vsech institucich, i tech nejlepsich (predni university a fakulty, ustavy AV) je dost znacny pocet podprumernych casti, ktere by se mely zlikvidovat a usetrene prostrdky pouzit na podporu neceho noveho a lepsiho (napr. nove skupiny vedene mladymi perspektivnimi lidmi - navratilci, nebo kvalitnimi cizinci).

Je absurdni myslet si, ze kdyz se snizi prostredky na vyzkum, povede to ke zkvalitneni (ze se zrusi to nejhorsi, aby zbylo na to nejlepsi) - dopadne to jiste vice nebo mene plosne na vsechny.

Je treba take mit na pameti, ze Cesko dava stale na VaV o dost mene nez je obvykle ve vyspelych zemich (jen 0.6% HDP) a ze ve vyzkumu je u nas zamestnano relativne cca 2x mene lidi nez ve vyspelych zemich.

..
27. 05. 2009 | 09:08

vaclavhorejsi napsal(a):

prirodovedec:

Uz jsem to nasel:

http://www.vyzkum.cz/FrontC...
http://www.vyzkum.cz/FrontC...
***************
• návrhy pro r.2009:
o bod 3 a 9 v Zápisu z 13.2.09 z jednání Komise pro hodnocení výsledků výzkumu a vývoje - Komise schvaluje návrh na mimořádné ohodnocení ve výši 500 bodů u výsledků publikovaných v multioborových časopisech Nature (ISSN 0028-0836), Science (ISSN 0036-8075) a Proceedings of the National Academy of Science of the USA (ISSN 0027-8424);

o výpočet bodové hodnoty výsledku Jimp (pro hodnocení r.2009) - (viz Zápis Komise pro hodnocení výsledků VaV z 10.4.2009)
- Jimp: 10 + 295 × Faktor
- Faktor = (1-N)/(1+(N/0,057))
- N = (P - 1) / (Pmax - 1)
- P = pořadí časopisu v daném oboru podle Web of Science v řadě seřazené sestupně podle IF
- Pmax = celkový počet časopisů v daném oboru dle Web of Science s tím, že pokud je časopis v několika Categories, vypočítává se mu průměrné normalizované pořadí.
- zjištění potřebných údajů (tedy P a Pmax) pro výpočet přes databázi Journal Citation Report
**********************************

Tudy ale cesta nevede....

J.Zlatuska to rika spravne...

..
27. 05. 2009 | 09:35

vaclavhorejsi napsal(a):

jirizlatuska:

Experimentalne jsem proveroval, jak je to s korelaci IF s "kvalitou" merenou skutecnou citovanosti.

Vzal jsem 3 zurnaly z meho oboru

Immunity (IF = 19.3)

J.Immunol. (IF = 6.1)

Immunology (IF = 3.4)

Vzal jsem u kazdeho 50 nahodne vybranych clanku publikovanych v roce 2000 a zjistil jejich celkovou citovanost do dneska.

Vysledky:
******************************
Celkovy pocet citaci:

Immunity 5618
J.Immunol. 2153
Immunology 1027

Kolikrat je nahodne vybrany clanek ze "slabsiho" casopisu ve skutecnosti vice citovan nez nahodne vybrany clanek z toho "silnejsiho":

J.Immunol. vs. Immunity: 22%
Immunology vs. Immunity: 10%
Immunology vs. J.Immunol. 32%
*********************************

Zaver:

IF je podle me docela dobrym prediktorem citovanosti .

..
27. 05. 2009 | 10:31

vaclavhorejsi napsal(a):

jirizlatuska:

Experimentalne jsem proveroval, jak je to s korelaci IF s "kvalitou" merenou skutecnou citovanosti.

Vzal jsem 3 zurnaly z meho oboru

Immunity (IF = 19.3)

J.Immunol. (IF = 6.1)

Immunology (IF = 3.4)

Vzal jsem u kazdeho 50 nahodne vybranych clanku publikovanych v roce 2000 a zjistil jejich celkovou citovanost do dneska.

Vysledky:
******************************
Celkovy pocet citaci:

Immunity 5618
J.Immunol. 2153
Immunology 1027

Kolikrat je nahodne vybrany clanek ze "slabsiho" casopisu ve skutecnosti vice citovan nez nahodne vybrany clanek z toho "silnejsiho":

J.Immunol. vs. Immunity: 22%
Immunology vs. Immunity: 10%
Immunology vs. J.Immunol. 32%
*********************************

Zaver:

IF je podle me docela dobrym prediktorem citovanosti .

..
27. 05. 2009 | 10:32

vaclavhorejsi napsal(a):

Omlouvam se, nejakym nedopatrenim to tam skocilo 2x...
VH
27. 05. 2009 | 10:34

vaclavhorejsi napsal(a):

Pro zajimavost - cerstva zprava:

TISKOVÁ ZPRÁVA STÍNOVÉHO MINISTRA ŠKOLSTVÍ

Zastavte likvidaci Akademie věd!

Rozhodnutí vládní Rady pro výzkum a vývoj o změně způsobu rozdělování prostředků na vědeckou činnost skandálně snížilo prostředky na výzkum v rámci ústavů Akademie věd. V příštím roce Akademie ztratí na institucionálním financování 721 mil. Kč (14 %) a během tří let se ztráta prohloubí na 45 %. To znamená rozhodnutí o faktické likvidaci téměř poloviny Akademie věd.

Rozhodnutí je zcela nekompetentní. Akademie věd má s pouhými 12 % z celkového počtu vědeckých pracovníků podíl na impaktovaných publikacích 37 % a podílí se na celkové citovanosti 43 %. Akademie je nepochybně osou českého základního výzkumu, vychovává špičkové experty, podílí se na postgraduálním a graduálním vzdělání. Přestože to není hlavním posláním, Akademie dosahuje i proporcionálně dobrých výsledků v aplikaci.

Rozbíjení Akademie věd je v hrubém protikladu k cílům minulé i současné vlády a k cílům protikrizových programů. Likvidace Akademie znamená nenahraditelné škody v destrukci týmů, do kterých se investuje desítky let, znamená poškození kontinuity pracovišť, která byla známá ve vědeckém světě.

Metodika rozdělování zdrojů přijatá RVV účelově podporuje průměrnost proti výkonu. Nelze mechanicky srovnávat různá odvětví vědy s různými publikačními a aplikačními kritérii a podmínkami. Nelze dramaticky snižovat prostředky výkonným institucím. Výsledkem nemůže být nic než chaos a totální úpadek vědecké práce.

ČSSD vyzývá vládu, aby v rozpočtu na rok 2010 vyčlenila pro Akademii věd rozpočtovou rezervu, která by umožňovala doplnit ztracené rozpočtové prostředky.

Protože se ve funkci místopředsedkyně RVV na likvidačních úkladech vůči Akademii věd aktivně podílela i současná ministryně školství Miroslava Kopicová, vyzývá ji ČSSD, aby zvážila další setrvání ve svých funkcích.

Odpovědný předseda RVV Mirek Topolánek již byl z funkce odvolán.
Doc. Ing. Jiří Havel, CSc.
Praha, 27. květen 2009
27. 05. 2009 | 13:10

Michal Hocek napsal(a):

Vaclave, aspon na neco se hodi tve levicove kontakty ;-) Jen aby to nebyl ten povestny polibek smrti...
27. 05. 2009 | 13:13

Pavel napsal(a):

Upozorňuji na toto vyjádření RVV k připomínkám AV:

http://www.vyzkum.cz/storag...
Zvláště významná pasáž je na konci str. 2, kde se uvádí že oproti roku 2008 by v letech 2010, 2012, 2013 mělo dojít k NÁRŮSTU institucionální podpory AV ČR.

A ruku na srdce - byla v roce 2008 AV v likvidační situaci?

Možná je to ale jinak. Mohl by případně někdo tyto údaje rozporovat?
27. 05. 2009 | 13:34

Michal Hocek napsal(a):

To Pavel,
pokud tomu dobre rozumim, tak to byl nejaky mezinavrh RVV na ktery tehdy AV nepristoupila a tudiz jiz neni relevantni.

Mozna o tom vi vic Vaclav Horejsi.
27. 05. 2009 | 14:07

Pavel napsal(a):

To M.H.:

Ano, po lepším prostudování se mi to také tak zdá...

Nicméně, dočetl jsem o pár stránek dál (;o))), kde už je aktuální stav vyjednávání (str. 6 nahoře). Tady je uvedeno, že v roce 2012 by měla být institucionální podpora na úrovni 2008.
Já vím, není to nic moc, ale na likvidaci také ne.
Mimochodem ten nárůst institucionální podpory AV mezi roky 2008 a 2009 o 9,4%!!!
Jak by řekl Jiří Paroubek - "Pánové, kdo z vás tohle má?"
27. 05. 2009 | 14:12

David Kalhous napsal(a):

Nekolik let jsme pusobil na jednom z Vyzkumnych zameru MU. Priznavam, ze nikoli v nekterem z lukrativnich oboru, ktere prinaseji primy zisk at jiz v podobe leku, motoru, etc. PhD. jsem ziskal zahy po 27. narozeninach. Muj prumerny cisty mesicni prijem cinil 13 000 Kc. Jedna kniha v tisku, nabidka publikace knihy ze zahranici a cca. 20 publikovanych textu. Nakonec jsem radeji z nedostatku perspektivy odesel. Trapit se dalsi dva roky na Zameru, ktery nakonec bude od pristiho roku zkracen o tretinu a od dalsiho roku o dve tretiny podpory, a to presto, ze plni vsechny podminky, mi prislo postavene na hlavu. Zvlaste kdyz Zamery mely puvodne slouzit i vychovani a saturaci mlade generace vedcu. Nazval bych to nekoncepcnosti, stat mohl usetrit a nemusel do nas cpat penize vubec. Badani totiz vyzaduje urcitou duveru a kontinuitu. Tu soucasny "system" dost hrube porusuje.
27. 05. 2009 | 14:57

Jan Baltus napsal(a):

Je až děsivé číst většinu řádek komentářů.JIsté je, že nová kritéria hodnocení vědecké práce jsou naprosto nesmyslná a vznikla jen jako odraz názopru několik úředníků, kteří nikdy nepochopili, že propad potřeby využívat poznatky vědecké práce je výsledkem strašlévé redukce českéhio průmysluazvláště tvůrčího finálního produktu českého průmyslu v důsledku privatizace ale i obyčejného úpadku, jež musel následovta komunistické období.
Spor mezi tzv základním výzkumem, reprezentovaným AV a tzv. aplikovaným vývojem, což se všeobecně směšuje je umělý. Stát a to jak Klausovy tak i Zemanovy administrativy nikdy nepocítili potřebu vytvořit nopvé legislativní i správní prostředí, jež by umožnilo lepší využití vědeckých poznatků. Z toho nakonec vznikla jednoduchá ale nesmírně blbá věta vyřčená panem Topolánkem: když do vědy dáváme milirdy, musíme chtít něco zpět. Ale nikdy nebylo řečeno, že úkolem vědce není vynalézt a vybádat lék proti AIDS, založit laboratoře, pka továrnu a oběhnout banky a pak ještě udělat markeing, ověřovací zkoušky atd. Úkolem vědce je přispět k poznání nového léku. To ostatní je už úloha společnosti, má-li funkční prvky, tedy organizace, které správně vycící, že zde je obrovská možnost komercionalizace, až po banky, které s pomocí venture capitl jdou do rizika. Proč není v této zemi rizikový kapitál? Protože zde není právní prostředí - a jsme zpět u základu problému. Prof. Zahradník řekl Technickému týdeníku někdy v roce 1998: " Stát si zanedbáním školství a vědy zadělává na problém, jehož konce nedohlédneme." Pokud bude tento stát ovládat skupina úředníků, kteří nakukají polovzdělaným nebo animózním politikům jakoukoliv blbost či záštipnou myšlenku, bude naše hospodářství upadat. Finská paní prezidentka, coby formální hlava vládni agentury Tekez, která se stará o podporu vědy a především spolupráce mezi vědou,. průmyslem, bankami a vládou řekla: ( srvnejme si to s Topolánkem) Podporiu věd vytvříme nejenom sociální zázemí obyvatel ale samotný systém, neboť vzdělaný člověk přispívá k řešení nových problémů s nimiž je lidstvo konfrontováno." Představuje-li si dokonce hlava státu s neoprávněně užívaným titulem profesor vztah k vědě tím, že popírá i fyzikální měření veličin a vnáží do seriózního problému demagogii, nelze očekávat od této společnosti nějaké pochopení pro vzdělání - vyjma situace, kdy bude ležet na zemi raněn infarktem - pak bude chtít ty nejlepší lékaře a nejlepší přístroje. Je to prostě k pláči. Žijeme dva životy, jeden pracovní, kde lidé vystavení mezinárodním standardům hodnocení pracují na té nejvyšší možné úrovni a pka ten druhý, politický, kde vězíme v bahně až po uši.
Jan Baltus
Technický týdeník
27. 05. 2009 | 15:44

jirizlatuska napsal(a):

VH (27.05.2009 10:32:43): Vim, ze existuji vyberove efekty, a racionalni cast meho ja (o zbyle viz nize) se vzpira akceptovat vysledky statistiku jako timto vyvracene. neni to odpoved na problem, zda libivolna trojice casopisu vybranych pro tohoto srovnani, da stejny vysledek (krivky statistik se protinaji, viz priklady v Seglenovi, a z jedne trojice (za predpokladu, ze spolehlivost mereni na vybranem nahodnem vzorku staci) nemate kvantifikaci chyby, ke ktere muze dojit (a ziji s predsudkem, ze mereni bez stanovene chyby neni uplne to, co se ma pouzivat).

Tato racionalni cast meho ja konstatuje, ze na to nemam odpoved, kterou bych povazoval za zutoritativni.

Ale dam slovo dojmove casti sveho ja: Ano, mate pravdu, je to protipriklad mych tvrzeni. Buduzel nnei v techto dnech prvni. Vcera se stalo neco podobneho v oblasti zcela jine: Ma ani ne trileta dcera sjizdela na slapadle kopec na vysocine. Dole se zastavila, vitezoslavne slezala, nejak si poskocila a nijak prilis odena (bylo fakt teplo) spadla vedle cesty do husteho porostu mladych kopriv. osypal se ji oblicej, rty, odkryte casti rukou i nohou. To vse je jeste O.K., je dobre, ze si dite overilo, ze co jsme ji rikali o koprivach, fakt plati. No a pak prisel ten problem: Slitovala se nad ni jeji babicka a dala ji homeopatickou kulicku a dite se docela uklidnilo, byt bylo zrejme, ze na rtech neco citi (to ovsem spravila zmrzlina). Nikdy bych neveril, ze takova vec pomuze, vzdyscky jsem se nad podobnymi prostredky osklibal (i kdyz fakt nenulove ucinnosti placeba je mi znam). Se svou neduverou k homeopatickym kulickam jsem ovsem dopadl stejne, jako se svymi vyhradami ke spolehlivosti IF caopisu s publikaci misto skutecneho citacniho skore clanku.

Takze koncim citatem ze zpravy Mezinarodni unie matematiku k citacni analyze: „If one consults with doctors  when practicing medicine, surely one ought  to consult with statisticianswhen practicing statistics.“
27. 05. 2009 | 16:22

Samuel Zajíček napsal(a):

David Kalhous: Popravde, VZ jsou daleko mene koncepcni nez onen "kafemlejnek". VZ nejsou "velke granty", to je zakladni omyl, VZ jsou maskovanym institucionalnim financovanim vedy s pomerne nepruhlednym posuzovanim kvality, s celkem nahodile urcovanou spoluucastí instituce a podivnym rozdelenim zodpovednosti mezi resitele a instituci.

Samotny prechod na institucionalni financovani vedy je dle meho nazoru krok dobrym smerem.

Problem, o kterem se vede rec, je zpusob posuzovani, komu dat kolik penez (coz neomezuji na "algoritmus", muze do toho vstoupit i moudra Rada).

Predpoklad byl, ze institucim sice pujde cim dal tim mene penez z VZ, ale zaroven jim pujde cim dal tim vetsi mnozstvi penez institucionalne tak, ze pokud nebyly zamery prilis pokrivene, bude to tak zhruba stejne, takze kdyz si instituce vevnitr rozdeli penize dle rozumne vnitrni evaluace, nebude na tom v zasade nikdo bit.

Bohuzel to vyslo trochu jinak...
27. 05. 2009 | 16:53

David Kalhous napsal(a):

K te nesrovantelnosti oboru, o niz se tu hovori: i humanitni obory, pokud nechteji sehravat pouze jakousi osvetove buditelskou funkci, jsou silne zavisle na komunikaci v ramci svetove vedecke komunity.
Pohyboval jsem se a pohybuji se v oboru historie stredoveku. To je obor, ve kterem pusobi zhruba 10 000 vedcu. Jen maloktery z nich ovlada cestinu, pritom mnoha temata maji "mezinarodni" rozmer, nebo je spise treba je tak resit. Cestina pak slouzi spise jako ucinna bariera chranici pred pripadnou kritikou. Podobne narodne uzavrene jsou i jine historiografie, ale vyhodou "velkych" narodu je, ze i kdyz budou publikovat ve svych jazycich, situace ostatni donuti, aby jejich texty cetly. To neni na pripad. Proto myslim, ze by jiste zprisneni a mene formalni pristup k urcitym kriteriim nasim oborum jenom prospel. To je vsak asi spise problem zvnitrneni jiste etiky, nez dosti tupeho a velmi formalniho statniho natlaku.
27. 05. 2009 | 16:57

vaclavhorejsi napsal(a):

jirizlatuska:

Ja nerikam, ze jsem to vyvratil - jen jsem uvedl prakticky stejny priklad jako Vy a vyslo mi to jinak. Klidne mohu zkusit 10 dalsich podobnych prikladu. Zduraznuji, ze to byl proste prvni pokus, nevybiral jsem schvalne neco, co by dobre vyslo, nezatajil jsem nejake jine priklady, ktere by vysly pro mou tezi nepriznive.

Myslim, ze rozdil v tech prikladech z matematickych casopisu a z mol. biologickych muze byt v tom, ze v tech nasich je obecne vic citaci a mozna i jine rozlozeni citovanosti (ne tak extremne asymetricke).

Myslim, ze opravdu neni korektni srovnavat muj "experiment" s virou v homeopatii...

Kolik bych musel otestovat casopisu z nasi oblasti, abyste uznal, ze v te nasi oblasti IF funguje docela dobre?

..
27. 05. 2009 | 17:12

jirizlatuska napsal(a):

David Kalhous: K te srovnatelnosti bych ale upozornil na dva zdroje, ktere o potrebe ruzneho zpracovani vcelku jasne svedci, zejmena ten druhy je klasika:

D. Hicks: The Four Literatures of Social Science. Handbook of Quantitative Science and Technology Studies, Editor Henk Moed, 2004, pp. 473-496:

Čtyři typy literatury v humanitních oborech:
* Časopisecké články - v některých humanitních disciplinách (ekonomie, psychologie) po normalizaci použitelné podobně jako v přírodních vědách
* Knihy - významná oblast publikací s vysokým dopadem
* Národní literatura - znalost rozvíjená v mísním kontextu – prokazatelně existuje a její vyloučení z citačních databází není věcně konzistentní
* Publikace určené širší veřejnosti - významný zdroj aplikací, přenos poznatků/znalostí do jiných oblastí
Derek J. DeSolla Price , Citation measures of hard science, soft science,technology, and nonscience. In: C.E. Nelson and D.K. Pollock, Editors, Communication among scientists and engineers, Heath Lexington Books, Lexington, MA, 1970, pp. 3–22:

Fundamentální rozdíly mezi přírodními a humanitními disciplinami jako rozdíly mezi dvěma oblastmi vědění s podstatně různým obsahem.
Rozdílný „sociální aparát pro sdílení informací a jejich výměnu“:
V přírodních vědách důraz na “kvantitativní, vysoce uspořídané a velmi určité poznatky“, znalost je “pozitivní“ a „krátkodobá“, výzkumné problémy se rychle vyvíjejí;
V humanitních oborech vědci zkoumají otázky trvalého významu a produkují o nich „novou moudrost“
Vědec v oblasti humanitních disciplin pracuje vysoce individuálně
Výzkum v přírodních vědách je sociálně organizován do skupin, interakce se ohedrávají přes konference a časopisy a utváří se „mezinárodní výzkumná fronta“
Citace přicházejí v přírodních vědách mnohem rychleji, než v humanitních disciplinách
Z toho plyne různý typ informací o publikačních výstupech:
Humanitní discipliny: standardní archivní služba typu knihovny
Přírodní vědy: citační indexy (Priceův index: většina citací během pěti let)
27. 05. 2009 | 17:16

Samuel Zajíček napsal(a):

David Kalhous: Ja se domnivam, ze nikdo zde nepochybuje o jakemsi jednotnem pojmovem obsahu spojeni "spickovy vyzkum". O cem existuje pochybnost je o moznosti jednotne matematizace tohoto obsahu. A jednou ze zasadnich prekazek je prave to, co se ex post nazve "nesrovnatelnosti oboru".

Jde o to, ze v ruznych oborech (srovnavano celosvetove ci evropsky, nikoli pouze u nas) jsou relevantni ruzne typy vystupu, ruzne typicke frekvence techto vystupu, ruzne citacni zvyklosti a navic dostupnost vyse zminovanych dat je mezioborove nesrovnatelna.

Navic neexistuje rozumna nomenklatura oboru, takze teoretik zabyvajici se superstrunami padne do stejne skatulky (fyzika?) jako statisticky fyzik nebo kvantovy elektrodynamik, ackoli z hlediska scientometrie se tyto "fyziky" zcela zasadnim zpusobem odlisuji.
27. 05. 2009 | 17:23

D.M. napsal(a):

Jedina spravna cesta je znicit molocha flakacu a zasivarnu jmenem Akademie ved. Neuci, jen na oko "badaji" - proste zbytecna instituce se zbytecnymi lidmi.
27. 05. 2009 | 18:46

DB-Kalifornie napsal(a):

to prirodovedec-taky zdravim z dnes slunne kalifornie-diky za dukladny rozbor. Bohuzel zase nemam moc casu na odpoved,takze jen kratce - chtel jsem svym odstavcem rici, ze mne jako pozorovateli zvenci, ktery dela vedu zejmena pro to, ze ho bavi, cela ta diskuse kolem hodnoceni vedcu v CR a IF pripada trosku prehnana. Ja bych treba uvital ve svem oboru vice diskuse o tom, jak zavadet a financovat v ceskych pomerech "core facilities",jak zajistovat skupinove slevy pro instituce na reagencie od(dosti predrazenych)nabidek firem, o vetsi podpore pro zacinajici vedce nemluve... To jsou temata, ktera by mohla mit velice rychly a prakticky dopad na uroven ceske vedy(nebo aspon biomedical scince)a urcite by mohla vest k usporam dnes omezenych financnich zdroju.

Co se tyce omezenosti financnich zdroju-ty jsou dnes omezene vsude-uspesnost financovani NIH grantu se pohybuje mezi 5-15 procenty(dle oboru). Ta "rvacka" probiha tedy i tady-nicmene pokud vim, tak se s kolegy nebavime o tom, jaky mame H-index, kumulativni impact factor ci jak to vse pocitat atd, ale spise o tom, na jaky napad stoji zato napsat grant, s kym spolupracovat (a v posledni dobe i kde usetrit (-:). Jinymi slovy granty se z velke casti hodnoti a financuji zejmena podle napadu(publikacni aktivita a vehlas instituce ma samozrejme take sve misto v celkovem hodnoceni). V Cesku by mozna pomohlo, kdyby se granty vice posuzovali podle ohlasu zahranicnich oponentu.Zkratka, kdyby se cely system jeste vice otevrel do Evropy.(Nevim, mozna tomu tak je, i kdyz po cteni zdejsich diskusi ohledne hodnoceni vedcu, se mne zda, ze ne zcela dostatecne...ale mozna se mylim)

Brain drain-slozita otazka-muze fungovat i zpetne-navratilci mohou velice rychle zavest a aplikovat nejnovejsi vyvoj v oboru zpet v CR, pokud se vrati ze spickovych pracovist(v mem oboru to JE mozne). Uvital bych konstruktivni diskusi jak muze CR LEPE vyuzit tenhle "zpetny brain drain". Inspiroval bych se v nekterych asijskych zemich(Tchaiwan, Singapur, Cina)

Dale si nejsem jist, jestli za zprznenim celeho hodnoceni produktivity ceskych vedcu stoji zejmena urednici-vim o konkretnim pracovisti AV, kde se na tvorbe sileneho systemu hodnoceni (slozite prepocitavani IF na pocet lidi ve skupine a podobne silenosti) podileli lide, kteri aktivne vedu delaji a maji sve vlastni skupiny.

PS take souhlasim s Vasim tvrzenim, ze mnoho navratilcu ceka v CR lepsi situace nez si predstavovali-opet dle konkternich ohlasu, ktere se ke me dostaly. Prostor na zlepsovani zde ale rozhodne je(-:
27. 05. 2009 | 20:27

Honza napsal(a):

Pro D.B.-Kalifornie:
"šílené" diskuse o I.F. a H-faktoru nenajdete jen tady v Čechách, ale taky v Maďarsku, Estonsku nebo třeba Slovinsku, tj. v malých zemích, kde běžná "peer review" pořádně nejde udělat, protože v malé balkánské kotlině každý každého zná, když už to nejsou přímo bratranci. V těchto zemích je navíc obvykle přerušená historická kontinuita, takže vědecké elity buď neexistují nebo jsou morálně zkompromitované. Zahraniční posuzovatelé také nefungují nejlépe - je obtížné získat takové, kteří by byli opravdu nestranní, přísní a přitom ochotní evaluovat stohy projektů. Scientometrie proto v našich poměrech vychází jako velmi nedokonalá, ale pořád ještě nejlepší metoda hodnocení vědy. Mohu Vás ujistit, že "slozite prepocitavani IF na pocet lidi ve skupine a podobné šílenosti" zdaleka není nejhorší metoda hodnocení, kterou jsem zažil, zejména má-li sloužit k odhalování těch nejméně produktivních: nula je prostě nula, ať jí dělíte čím chcete.
28. 05. 2009 | 00:05

Anonymous napsal(a):

Honza:

“...nula je prostě nula, ať jí dělíte čím chcete.”

Mylite se. Nula se delit neda. :)
28. 05. 2009 | 05:24

vaclavhorejsi napsal(a):

Anonymous:

Mylite se. Nula delena cimkoli je nula; zrejme jster mel na mysli, ze nulou se delit neda, resp. vysledkem je nekonecno.

..
28. 05. 2009 | 06:27

prirodovedec napsal(a):

V.H.: Byl bych i na Vasem miste opatrnejsi a Trochu komplexneji bych pojal pripady 0/0 :), viz

http://en.wikipedia.org/wiki/L'H%C3%B4pital's_rule

http://mathworld.wolfram.co...

http://www.newton.dep.anl.g...

Pri zminkach Honzy a Vas vyse se nabizi i jina uvaha. RVV pouzivala jako ukazatel efektivnost ISR, kdy (priblizne) urcuje pocet bodu na 1 milion Kc CEP penez. Z tohoto pohledu pak nejlepe vychazi nadsenec, ktery ma 1 publikaci a nulovy byt existujici projekt. Je tedy mozne, ze snizenim prostredku pro AV ma RVV na mysli snahu pomoci ji zvysit ISR. :) S tim, ze casem efektivnost AV bude (podle Vas) nekonecna.

Cili nejen nula delena cimkoliv (az na nulu - vzkaz pro Honzu) dava zajimavou informaci, ale i cokoliv nenuloveho deleno nulou. :)

Inspirujici ... a vysvetlujici? :)
28. 05. 2009 | 08:56

prirodovedec napsal(a):

DB-Kalifornie: Dekuji, ozvu se vice asi az o vikendu.
28. 05. 2009 | 08:58

David Kalhous napsal(a):

To Jiri Zlatuska a Samuel Zajicek: vcelku chapu, ze existuji velke rozdily mezi tzv. prirodnimi a humanitnimi obory. Take je mi jasne, ze napr. vysledky bohemistiky jsou mnohem vice vazany na jazyk a zemi nez vysledky z teorie pole nebo dataminingu. Problem je v tom, ze treba pro bohemistiku je svetovym komunikacnim jazykem cestina, protoze bohemista bez znalosti cestiny je proste nonsens. Takove jednaci jazyky maji i jine obory, i kdyz to neni tak vyrazne videt jako v prirodnich vedach. Presto dochazi k takovym absurditam jako ze se vydavaji vysoce odborne texty z oboru klasickych studii, sociologie, historie, etc. v cestine a nasledne pro ne zcela chybi komunikacni ramec: odborniku v danem jazyce komunikujicich a pritom rozumejicich problemu je totiz malo, neodbornici, cestinu ovladajici, proste na uroven takovych textu nestaci a stacit nemohou.
Pokud jde o vyse uvedene a tak trochu slovnikove rozliseni mezi humanitnimi a prirodovednymi disciplinami, to proste nevychazi z realne znalosti situace v humanitnich vedach. Troufam si tvrdit, ze vetsina textu v nasich oborech je vyslovene technickeho razu a k formovani "moudrosti" prispiva spise okrajove prostrednictvim nekterych sdilenych predpokladu v ramci urcitych proudu v ramci daneho oboru. Takovych profilovych textu je vsak pomerne malo.
Pokud jde o matematizaci, ta je tak trochu problemem i v prirodnich vedach - nejsme pochopitelne odbornikem jako prof. Zlatuska, ale co jsme si vycetl z ruznych textu, tak to vypada, ze matematika je pozadu i za pozadavky fyziku, naopak mnohe humanitni discipliny pomerne silne vyuzivaji ruznych statistickych metod, GISu, apod. Rozdil mezi vztahem humanitnich a prirodnich ved k matematice je tedy spise v mire nez kvalite. To plati i o rychlosti vyvoje prirodnich ved a ved humanitnich - Kuhn ostatne ukazal, ze i v prirodnich vedach k velkym zlomum dochazi jen obcas, jinak jde jen o hromadeni pozitivnich vedomosti. V tom se ovsem humanitni a prirodni vedy opet prilis nelisi.
28. 05. 2009 | 09:36

David Kalhous napsal(a):

Jeste k tomu individualismu: To mozna plati pro spickove profesory. A ovsem takovy teoreticky fyzik nebo matematik take obvykle nepracuje ve velkem tymu.
Naopak fungovani historika umoznuje v dnesni dobe jen existence pomerne rozsahlych aparatu, tymu, ktere opecovavaji ruzne archivy a knihovny a predusporadavaji je pro "teoretiky" podobne, jako experimentalni tymy dodavaji data teoretikum v prirodnich vedach.
Tymy existuji rovnez na "teoretickych", univerzitnich pracovistich - treba na nasem zameru organizuje nas sef skupinu mladych badatelu, kteri se soustredi na poslance z urcite oblasti a z urcite doby a soustreduji o nich data. Az tento vystup je pak zakladem dalsiho badani.
Ja treba zase vyuzivam edic ci slovniku, podniku, na kterych v dnesni dobe pracuji dlouha leta pocetne tymy.
28. 05. 2009 | 09:47

Anonymous napsal(a):

vaclavhorejsi:

Mylite se. Nula delena JAKYMKOLI NENULOVYM CISLEM je nula. Nula delena nulou “neni cislo”. :) A pokud mi neverite, zkuste si to na svem pocitaci, ktery vam temer s naprostou jistotou odpovi, ze 0 : 0 = Not a number. :)

Z jakehosi nepochopitelneho duvodu z 28.05.2009 05:24:52 vypadlo slovo “nulou”. Co jsem puvodne napsal bylo:

“...nula je prostě nula, ať jí dělíte čím chcete.”
Mylite se. Nula se nulou delit neda. :)

A co jsem myslel v podstate bylo, ze nula delena nulou je podle modernejsich konceptu matematiky “nedefinovatelne cislo”.
28. 05. 2009 | 10:34

Samuel Zajíček napsal(a):

Anonymous: Přiznám se, že naprosto nedohlížím relevanci debaty o dělení nuly a nulou, a to ani v případě "zvyšování ISR". Připadá mi to jako takové tlachalské odvádění řeči od meritu věci. Kterým je prostá skutečnost, že kdo dlouhodobě vůbec neprodukuje bodované výsledky (včetně těch hodnocených v současné chvíli nulovým počtem bodů), ten nedělá vědu. Lze se hádat o tom, jak jsou konkrétní scientometrické metody validní, nicméně zůstává v platnosti, že "věda" označuje intersubjektivní, v antickém slova smyslu matematický projekt pochopení světa. A tedy nic jako "tajná věda" neexistuje a tedy kdo neprodukuje výsledky, není vědec. Což bylo dle mého názoru obsahem poznámky prof. Hořejšího.

Nejspíš sice může existovat "tajný výzkum", nicméně ten nepřispívá k vědeckému poznání světa, a tedy ať je financován nějak jinak.
28. 05. 2009 | 12:38

jogín napsal(a):

"If je dobrým prediktorem citovanosti." jistě, jenže mezioborově je IF silně zkresleno počtem pracovníků v daném oboru. Imunologů z Hořejšího ústavu je jako psů a proto mají jejich časopisy vysoké impakty. Třeba genetiků je podstatně míň. Takže výpočet bodů dle pořadí v oboru byl použit ke korekci výsledků mezi jednotlivými obory. Každá liška svůj si ocas chválí.
28. 05. 2009 | 12:47

Samuel Zajíček napsal(a):

David Kalhous ad individualismus v humanitních vědách: Trocha čísel: Z databáze RIV, když si napasuji výstupy na jednotlivé lidi afiliované k FF UK, vyplývá následující rozložení pořadí autorů: ve výsledcích figurují lidé z FF UK
4092x jako 1., 218x 2., 43x 3., 18x 4., 5x 5., 1x 6., 3x 7., 3x 8., 2x 9., 1x 10., 0x 11., 1x 12., 1x 13. a 1x jako 14. autor, což je i nejvyšší počet autorů u výsledků uplatněných na FF vůbec (až na ocas způsobený pár výstupy docela pěkný power law :-).

Bohužel v Excelu jednoduše nezjistím přepočty na projekty, nicméně snadno lze zjistit, že 3379 výstupů má právě jednoho autora. Minimálně tedy na FF je většina výstupů soliterních (i na body: v soliterních výstupech se skrývá 16433 z 19722 bodů).

Druhá věc je, zda jsou pod výstupy podepsáni všichni, kteří se na nich podíleli.

Takže máte sice možná pravdu, že bez existence podpůrných týmů není práce mnohdy možná, na druhou stranu se jejich existence v hodnocení VVI příliš neprojeví.
28. 05. 2009 | 13:56

jogín napsal(a):

Doložení: Medián impaktů ve skupinách z pár biol.oborů.
immunologie 2,63
parazitologie 1,77
genetika 2,40
zoologie 1,8
hematologie 1,9
toxikologie 1,5
evol. biologie 1,01
28. 05. 2009 | 14:22

vaclavhorejsi napsal(a):

jogín:

Nevim, co jste chtel dokazat - median v imunologii i genetice je skoro stejny, ne?

..
28. 05. 2009 | 14:28

David Kalhous napsal(a):

To je pravda. Pokud nam ovsem jde o hodnoceni a nikoli o to, jak to funguje ve vede. Jakakoli vedecka disciplina je o komunikaci bez ohledu na to, kolik lidi se prumerne podepisuje pod clanky.
Ostatne ani to nemusi dobre vypovidat o tom, kolik lidi se na jeho vzniku podilelo
28. 05. 2009 | 14:34

Sapere Aude napsal(a):

Věda je jako ekosystém. Nesnáší ustavičné hledání a hubení "škodné" a výsadbu "užitečných" monokultur. Její znásilňování byrokratickými kafemlejnky je zcela pomýlené. Může situaci ve vědě jenom významně zhoršit, což již významně činí. Scientometrie může být v rukou některých vědců do jisté míry užitečná, ale v rukou byrokratů a politiků je krajně nebezpečnou cestou do pekel. Je kuriózní, že nejvíc chtějí vědu kontrolovat a podvazovat ti, kteří jinak horují pro svobodný volný trh. A ve vědě, navýsost intelektuální lidské činnosti, která již svou podstatou je nejvzdálenější od možnosti rozumné kontroly, dělají pravý opak. Snad ani největší pesimisté ve vědě netušili, že se 20 let po sametové revoluci dožijí tak obludně bizarního byrokratického pohledu na vědu a její smysl, jaký nyní u nás panuje.
28. 05. 2009 | 16:12

vaclavhorejsi napsal(a):

Sapere Aude:

V zajmu objektivity musim rici, ze prvotnim impulsem k vypracovani nejakeho systemu hodnoceni efektivity a produktivity naseho vyzkumu byl fakt, ze cesky vyzkum (zakladni i aplikovany) je nepochybne na (daleko) nizsi urovni nez v nejvyspelejsich zemich, a ze v nekterych institucich to bylo (a dosud je skutecne az ostudne spatne).

Aby se s tim neco dalo udelat, je treba mit aspon priblizny a trochu objektivni prehled, kdo je jak dobry nebo spatny.

Nelze prijmout nazor, ze "vsichni jsme svetovi", jak nekdy slychame a jak nam to nekdy potvrzuji komise spratelenych hodnotitelu.

Takze trvam na tom, ze hodnoceni zalozene na (semi)kvantitativnich scientometrickych udajich je pro zakladni vyzkum (alespon v prirodovedeckych oborech) na miste.
Jina vec ale je, jak se maji vysledky takoveho hodnoceni pouzit...

Myslim, ze ten soucasny prusvih bohuzel nadlouho zdiskreditoval jakekoli rozumne snahy o scientometricke hodnoceni...

..
28. 05. 2009 | 16:35

jogín napsal(a):

VH: Jistě, svůj od boku střelený příklad jsem sám vyvrátil, ale proč by měl evoluční biolog dostat za průměrný článek 2,5 x míň a zemědělec dokonce méně než pětinu peněz?
28. 05. 2009 | 16:55

vaclavhorejsi napsal(a):

jogín:

Nikoli, v te metodice je toto osetreno onou konvexni funkci, ktera vyrovnava oborove rozdily zrejme lepe nez proste normovani na median oboru.
Toto problem neni - leda v tom, ze to neopravnene zvyhodnuje uzce specializovane casopisy (za Andrology vic bodu nez za Cell...).

..
28. 05. 2009 | 17:02

vysokoškolský podučitel napsal(a):

To V.H.:

Pane profesore, a jaký algoritmus pro to rozdělování peněz navrhujete?

Zatím jsem od Vás četl (v mnohém oprávněnou) kritiku ale ohledně návrhu koncepce jen že by měla být "rada moudrých" a případně i "nějaká menší instituce"...

Tyhle "rady moudrých" už zasedaly před pěti lety když "hodnotili" projekty výzkumných záměrů na VŠ - a zrovna optimálně to nedopadlo, že...? (viz kvalitní pracoviště PřF UK bez peněz)

Na AV "rady moudrých" rozdaly záměry všem. Ale to také není ono...

Kde chcete sehnat lidi do těch rad? Vsadím se, že by tam seděli stejní lidé jako před těmi 5 lety...

Přesně jak psal výše Honza - na našem malém českém dvorku, kde se každý zná, někdo se má rád, jiný se nemá rád, je očekávání kvalitního a objektivního peer review jen zbožné přání.
28. 05. 2009 | 17:13

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Alvarová Alexandra · Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bednář Miloslav · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bezděk Vladimír · Bezděková Iva · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Boudal Jiří · Brom Zdeněk · Burian Jan · Bursík Martin C Candole James de · Cimburek Ludvík · Cvrček Václav · Cyrani Pavel Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra E Ehl Martin F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gattermayer Josef · Gazdík Petr · Gregor Kamil H Haas Tomáš · Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hesová Zora · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Hollan Matěj · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honsová Dagmar · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hubatka Miloslav · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hudema Marek · Hůle Daniel · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janouch František · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kalhousová Irena · Kalousek Miroslav · Kania Ondřej · Karfík Filip · Kasl Jan · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klepal Jakub · Klíma Vít · Kněžourková Tereza · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Krnáčová Adriana · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Lešenarová Hana · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Liška Ondřej · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Matoušek Karel · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Mihulka Stanislav · Michalčák Ján · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mládek Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel · Musil Aleš N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Opatrný Martin P Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pírko Štěpán · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Polák Milan · Potměšilová Hana · Potůček Martin · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Rezková Alice · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sokol Tomáš · Soukenka Petr · Sportbar · Spurný Matěj · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Suchardová Michaela · Sůva Lubomír · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Špidla Vladimír · Špinková Martina · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Šumbera Filip T Tejc Jeroným · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tutter Jiří U Uhl Petr · Urban Jan · Urban Václav V Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek · Vondráček Ondřej W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy