Akademie věd vs. university – partneři nebo soupeři?

22. 07. 2009 | 12:34
Přečteno 10696 krát
Předesílám – nic z toho, co níže píšu, nelze chápat jako cokoli jakkoli nepřátelského vůči vysokým školám. Naopak, jsem hluboce přesvědčen, že Akademie věd a většina vysokých škol (těch výrazně orientovaných na výzkum, zvláště základní) jsou přirozenými partnery se společnými zájmy a do značné míry i společnými problémy.
****************************************************
Již třikrát jsem tady psal o nebezpečném plánu vlády na drastické omezení Akademie věd (AV) (zde, zde a zde), na podobné téma zde psal i Václav Pačes a o dalších velice problematických aspektech „reformy“ výzkumu a vývoje psal také Milan Elleder a Jiří Zlatuška.
Někteří politici a bohužel i někteří představitelé vysokých škol se v této souvislosti snaží vyvolat dojem, že AV a vysoké školy jsou jacísi soupeři bojující o stejný „koláč“, tedy peníze ze státního rozpočtu určené na podporu vědy (resp. „výzkumu a vývoje“, jak se má správně říkat).
Do určité míry je tomu skutečně tak - a je to dobře; podle mého názoru je správné, když i v této oblasti existuje jakási vzájemná konkurence, když se studenti mohou rozhodnout, jestli půjdou pracovat na diplomkách nebo doktorských disertacích do laboratoří na universitě nebo na nějakém ústavu AV. Je také velmi správné snažit se srovnávat co nejobjektivněji vědeckou produktivitu badatelů na fakultách a na ústavech AV (a na špičkových zahraničních universitách a výzkumných ústavech!).
Je však také velmi důležité hloupě nezjednodušovat, neopakovat různé pověry a vidět objektivně souvislosti.
Proberme si některé tyto pověry, se kterými se v debatách o vztahu AV a universit můžeme setkat:


1. Existence AV je anomálií – v jiných vyspělých zemích se výzkum provádí výlučně na universitách. AV je škodlivým reliktem komunismu a jako takový je třeba ji zrušit.

Je jistě pravda, že ČSAV byla v 50. letech založena jako výzkumná instituce podle sovětského vzoru. Základní komunistická koncepce skutečně byla taková, že velká většina výzkumu (zvláště toho nejkvalitnějšího) se má dělat na ústavech Akademie, zatímco university mají víceméně jen učit (nicméně rozhodně není pravda, že se tehdy na vysokých školách nedělal žádný výzkum – bylo ho tam jen méně, než by ho mělo být).
Tato koncepce byla chybná a od roku 1990 se začala rychle napravovat. Byly posilovány výzkumné kapacity na universitách s cílem dosáhnout přinejmenším vyrovnání s celkovým objemem výzkumu na AV. Silně byla podporována také mnohem větší spolupráce mezi universitami a AV a zapojení pracovníků AV do výchovy studentů.
Současný stav je takový, že na ústavech AV pracuje celkem cca 7.500 pracovníků (včetně cca 2000 doktorandů; průměrný výdělek 28.700 Kč), zatímco na vysokých školách cca 32.200 pracovníků (průměrný výdělek 28.100 Kč, přičemž na UK je to 30.700 Kč a na MU 35.400 Kč); (čísla jsou z roku 2007).
To, že je na vysokých školách zaměstnáno mnohem víc lidí než v ústavech AV je zcela přirozené – hlavním úkolem těchto lidí je učit přes 240 tisíc studentů.

Velmi důležité je, že se zásadně změnila povaha AV – již skoro 20 let je to samosprávná soustava 54 výzkumných ústavů, které mají nyní podobně jako velké university veřejnoprávní status a volené orgány. Od roku 1990 již neexistuje onen sbor akademiků většinou velmi pokročilého věku, který tehdejší ČSAV řídil.

Je třeba zdůraznit, že prakticky ve všech vyspělých zemích existují státní nebo veřejnoprávní výzkumné instituce obdobné naší AV (i když většinou je jejich velikost v poměru k universitnímu sektoru menší než u nás; na druhé straně zapojení těchto institucí do výchovy studentů je u nich obvykle mnohem menší než v případě ústavů AV).
Dobrým příkladem je Francie (tamní velkou výzkumnou neuniversitní institucí je CNRS (Centre national de la recherche scientifique), s celkem více než 32.000 zaměstnanci), nebo Německo. Tam působí následující neuniversitní výzkumné instituce financované podstatným způsobem státem:

Max-Planck-Gesellschaft (80 ústavů, celkem cca 24.000 zaměstnanců)

Helmholtz-Gemeinschaft Deutscher Forschungszentren (15 velkých výzkumných center s 26.000 zaměstnanci)

Fraunhofer-Gesellschaft (58 ústavů, 12.500 zaměstnanců)

Leibniz-Gemeinschaft (84 ústavů, 13.000 zaměstnanců)

Takže v poměru k počtu obyvatel má Německo v těchto neuniversitních výzkumných institucích o dost víc pracovníků než Česko v ústavech Akademie věd...

********************************
A pokud jde o onen iracionální ideologický argument (zrušit AV coby „komunistický výtvor“) - připadá mi podobný jako požadavek zasypat pražské metro či zbořit většinu sídlišť…

2. Badatelé na ústavech AV nemusí učit, a proto mají nespravedlivě lepší podmínky k vědecké práci.
Je sice pravda, že pracovníci AV nemají žádnou závaznou povinnost učit, ale realita je taková, že jsou poměrně intenzivně zapojeni do výchovy studentů.
Na ústavech AV vypracovává doktorské disertační práce kolem 2000 doktorandů a diplomové práce nejméně kolem tisícovky diplomantů (studentů magisterského stupně). Pracovníci AV odpřednášejí každoročně na fakultách stovky semestrálních přednáškových kursů (např. jen pracovníci mého ústavu zajišťují každoročně více než 25 semestrálních kursů, já vyzkouším každoročně kolem 200 studentů).
Většina z těchto lidí z ústavů AV učí na universitách zdarma (nebo na základě malého úvazku na fakultě); není to samozřejmě jen z nějakého čirého altruismu, ale krom jiného také proto, že takto mají tak lepší šanci získat do svých výzkumných týmů dobré doktorandy. A samozřejmě také proto, že takto mohou posléze získat ceněné vědecko-pedagogické tituly (docent, profesor).
V typické laboratoři přírodovědeckého akademického ústavu tvoří třetinu až polovinu osazenstva studenti (kdo tomu nevěří, ať se přijde podívat třeba na náš ústav).

Je ovšem nepochybné, že většina kolegů z universit učí mnohem víc než my a jsou zatíženi především přednáškami a cvičeními pro velký počet studentů bakalářského stupně.
Jak tedy skloubit onu velkou pedagogickou zátěž s vědeckou prací, která se rozhodně nedá dělat jen jaksi bokem, v čase zbylém po několika hodinách přednášek a cvičení denně?

Na všech velkých světových universitách se to řeší tak, že část jejich pracovníků se převážně nebo výhradně věnuje studentům v nižších ročnících, zatímco většina výzkumných pracovníků je od rozsáhlého učení do značné míry osvobozena a jejich hlavní pedagogická činnost spočívá ve vedení doktorandů, se kterými společně pracují na výzkumných projektech (tedy něco velmi podobného stavu na ústavech AV).
Většina mých kolegů z amerických a západoevropských universit učí ve skutečnosti méně (někdy i mnohem méně) než třeba já.

Vždycky jsem se divil, že se o takovéto uspořádání daleko více nesnaží i kolegové na našich vysokých školách. Kupodivu je tomu spíše naopak - třeba na Přírodovědecké fakultě UK, kde už přes 20 let působím, je nabídka přednášek podle mého názoru až přehnaně velká, téměř stejný předmět přednáší často „konkurenčně“ dva i více přednášejících.
Důvodem je zřejmě snaha splnit si podmínky pro habilitaci a profesuru. Opakovaně jsem setkal i s tím, že pracovníci AV nabízeli, že převezmou některou náročnější základní přednášku s velkým počtem posluchačů, avšak byli odmítnuti. Kolegové z university si totiž takové přednášky trochu žárlivě střeží jako důležitý bod pro habilitaci a profesuru…
Nic proti tomu, ale pak je trochu obtížné rozumět stížnostem na přetížení pedagogickými povinnostmi a nedostatek času na vědu…
******************************************

Další mýty a pověry bych probral v dokončení tohoto článku za několik dní, aby to nebylo moc dlouhé…

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Názor Jan napsal(a):

Pod tržním mechanismem návrat do středověku : vědci, studenti a učitelé bývali vždy chudí !!!
22. 07. 2009 | 12:41

Taoiseach napsal(a):

Pokud to chce někdo (asi někdo z mladších lidí, kteří mají chuť se rvát) ovlivnit, možnost by tu byla:

http://www.vlada.cz/cz/urad...
22. 07. 2009 | 14:39

joska napsal(a):

S autorem povětšině souhlasím. To, co předvádějí naši polistopadoví vládci se vzdělaností a vědou nedokázali ani komunisti. Z vlastní zkušenosti na VŠ vím, že úroveň vědecké práce na VŠ po plyšáku i předtím byla mnohem nižší než v Akademii. Staří přednášeli a mladí aspiranti a studenti makali v laboratořích. Staří pak publikovali, jezdili po konferencích a přilepšovali si později i do svého z grantů. Podle mě likvidací Akademie začnou zkomírat mnohé obory i na VŠ, protože se ještě zúží už tak malý počet potenciálních míst, kam by mohli jejich absolventi nastoupit. A to pak bude problém jít studovat chemii, fyziku, biologii, mnohé humanitní obory..., když po absolvování už nebude vůbec kam jít. S akademií zmizí i určitá propagace naší země v zahraničí, protože její lidé mají kontakty se vzdělanými lidmi z mnoha zemí z celého světa.
Zrušení Akademie by nebylo v dnešní době velkého rozvoje věd a technologií pochopitelné ani i kdyby naši vládnoucí nerozkradli nebo neprošustrovali mnohem větší finanční prostředky.
22. 07. 2009 | 14:47

JC napsal(a):

Badateli,
Bylo by dobré utřídit si myšlenky.
1)Ne "někteří politici se snaží"
Momentálně máme úřednickou vládu odborníků a speciálně státní úředník Janota vám hodlá zatmout tipec.
2)V jednom z minulých blogů jste doporučil jako řešení "nevolit ODS" A to se podívejme tak tu ODS, která byla sestřelena vaším koněm Paroubkem a která byla na přání téhož nahrazena vládou odborníků ?
3)Neoblažujte nás tady příklady jak skvěle to dělají jinde a raději se tam tedy nechte zaměstnat.
Nevím, proč mám stále více sílící pocit, že vy osobně jste pro AV zadarmo drahý.
22. 07. 2009 | 14:47

Taoiseach napsal(a):

JC

Příště počítejte do deseti (nepochybuji, že to zvládnete - :) ). Prof. Hořejšího vezmou okamžitě na každém špičkovém světovém pracovišti v oboru. Pro nás to sice bude škoda, ale na rozdíl od Komenského se bude moci jednou vrátit.

pro ostatní

Ostaně Jiří Bartek si prý sehnal (samozřejmě "jinde") peníze a chce otevřít vedle své kodaňské laboratoře ještě jednu tady. Realisticky bych odhadoval, že ta (bůhvíčím pomazaná) RVV mu na to nedá ani korunu.
22. 07. 2009 | 15:02

Neopřemyslovec napsal(a):

Vy z AV, kteří příjdete vyčištěním Augiášova chlíva o zasmrádlé místečko, můžete dlouhodobě pokračovat stavěním dalších mostů Inteligence. Není na vadu místo zapojení mozkové kůry si procvičit ruce. Ale, že jim to slušelo-lopata a krumpáč? Kochám se jak vláda uhodila na hlavičku. Palach se upálil. Proč se z okna neoběsil někdo opravdově? Teď už mě udělování Bludných balvanů nebude tolik bolet. Boží mlýny Sysifosáky potrestali. Hořejší nepřečnívejte! Aby vás Boží mlýny neptrestali i na těle !!!
22. 07. 2009 | 15:13

JC napsal(a):

Taoiseach,
1,2,3,4,5,6,7,8,9..? jak je to dál ? :-)))
Však ať ho vezmou já mu to přeji.Až něco vybádá v Německu určitě se o to z tisku dozvíme a budeme mít dobrý pocit.A jaký bude další výstup z toho vynálezu ? Prodá se jak v Německu tak v Česku nějaké firmě a ta nám ho za peníze zprostředkuje.V dnešní gobalizované době a EU to bude odhaduji úplně šuma fuk odkud ta firma bude pocházet.
Takže tak.
22. 07. 2009 | 15:31

JC napsal(a):

P.S.
"Prodá se jak v Německu tak v Česku"
Myslel jsem to takto : Prodá ho ať ho vymyslí v Česku nebo v Německu.
22. 07. 2009 | 15:35

Taoiseach napsal(a):

Neopřemyslovec

Zřejmě Vám někdo ublížil, asi k Vám byl osud nespravedlivý. Tímhle si ale nepomůžete. Předpokládám, že si platíte lékařské pojištění, tak vyhledejte odbornou pomoc. Přesvědčí Vás, že to s Vámi není tak zoufalé, jak by se mohlo zdát.
22. 07. 2009 | 15:46

Taoiseach napsal(a):

JC

Je to dlouhá historie. Bádání a vynalézání jsou dvě dost různé věci. Od objevu přes vynález k praktickému (komerčnímu) využití je dlouhatánská cesta.

Už jsem pod jiným blogem uváděl příklad přijetí ČR do ESA, o které se velkou měrou zasloužili "neužiteční" badatelé a v příštích letech z něho budou profitovat hlavně čeští výrobci vyspělé technologie.
22. 07. 2009 | 15:52

Ivan napsal(a):

Pane profesore, nutno souhlasit s Vaším článkem. Současná situa-
ce je vyvolaná závistí a nedoce-
něním těch, co se přeceňují. Závist nutno odmítat ta v politice vždy udělá neplechu.
Na ty co se přeceňují je nutno opravdu si dát pozor. Ale pozor,
jedno této společnosti zůstalo z
minula-KAMPAŇ, místo řešení prob-
lému. To je pri lobisty skutečně živná půda. Tak jak z toho. Vzdělávat společnost skutečně, ne jen o tom hovořit. Skrátka nevzdělance upozaďovat. To bude velká námaha. To je důvod proč se vyjadřuji na podporu AV.
22. 07. 2009 | 15:54

JC napsal(a):

Taoiseach,
Já jsem přesvědčen, že vědec má sloužit celému lidstvu a ne se "nacionalisticky" upírat na to kde je doma.Z tohotu důvodu jest jeho povinností jít tam kde má nejlepší podmínky a nevynucovat si je tam kde to není možné.Vidíte Komenský, ten šel tam kde mohl tvořit a co jsem si z něj vzali my ? Krom rytiny visící v každé sborovně veliké prd.
22. 07. 2009 | 15:59

Taoiseach napsal(a):

JC

Vědci vždycky sloužili celému lidstvu, ať už měli pracovnu kdekoli. V dnešní době kvůli tomu ani není nutné chodit jinam, protože komunikační technologie podstatně usnadňují mezinárodní spolupráci na dálku. Ale nic z toho není důvodem, abychom je vyháněli ze země pomocí zvláštních "dietních" programů.
22. 07. 2009 | 16:08

jirizlatuska napsal(a):

JC: Jaká vláda odborníků? Máme vládu, kterou nominovaly tři politické strany (ODS, ČSSD, Zelení), které se také tu a tam dovolávají toho, aby tato vláda jejich dohody dodržovala. Od stejné sestavy politických stran také tato vláda získala důvěru.

Pokud by to byla vláda odborníků, nemohl by například premiér zapřít profesi statistika natolik, aby respektoval způsob rozdělení peněz, který mu RVV předložila, nebo jako předseda RVV se s věcnými připomínkami na špatné užití dat i statistických vlastností těchto souborů vyrovnal způsobem, kterým se vyrovnal.

(Na druhou stranu se premiér nebál pojmenovat, co se s penězi na výzkum a vývoj nyní děje. Neopakoval pohádky o podpoře excelence nebo toho, že jsou někde pracoviště s malým výkonem nebo že neodpovídají proporce Av a VŠ, a před nějakými deseti dny jasně řekl: "Metodika, kterou se ty peníze přidělují, je daná zákonem, který velmi lehce prošel parlamentem ještě za Topolánkovy vlády. Mění se jen proporce. Metodika upřednostňuje aplikovaný výzkum před základním výzkumem." http://www.lidovky.cz/zajmy...)
22. 07. 2009 | 16:19

tupelo napsal(a):

Česká věda měla v období patronace sovětskou vědou zvláštní paradox ,který spočíval v zakrnělém experimentu.Prostě tady mezi desetitisíci fabrik,které měly krásný vývoz, nebyla jediná,která by vyráběla vědecké přístroje současné úrovně.Meopta byla malinko výjimkou.Přitom vše co se sem začalo dovážet po r.1990 (jako magnetometry apod.) chce jen malinko více techniky znát,je to v principu velmi jednoduché.
Paradoxem bylo to,že čeští vědci si při tom mysleli,že v bývalém SSSR nejsou technici na rozdíl od nich.Jenže toto platilo desetinásobně víc o Češích.Výsledkem byla dovezená monstra z SSSR-tamhle obrovská pec,tamhle starší urychlovač apod.Většinu nikdo nikdy neoživil,nepoužil,byly corpus delicti experimentální činnosti,která nebyla.Právem útrpným z rozpouštěných ústavů tato desítky let stará monstra přebíraly zčásti Vysoké školy po r.1990 pro vlastní výzkum.V důsledku toho se základní metodou české vědy stala fabulace.Takový článeček svítí vždy červenou barvou v mezinárodních časopisech od prvního pohledu.
22. 07. 2009 | 16:23

Jan Špaček napsal(a):

Zdá se, že současná doba je pro vědce v ČR nepříznivá a vědečtí pracovníci se pravděpodobně budou muset připravit na horší časy. Někde jsem četl, že snad o jednu z budov AV by měla zájem nějaká banka, vyloučit se to nedá, političtí intrikáni jsou všeho schopní. Chtějí možná dotlačit vedení AV k prodeji příslušné nemovitosti. Nakonec by to nebyl první a zdá se že ani poslední případ, kdy se kupčí s nemovitostmi pod cenou. Vzpomeňme si na prodej nemovitostí ministertstva zdravotnictví,českých drah atd. Zajímalo by mě, kde mají příslušní lidí, kteří do těchto podvodů byly zapojení svá konta, zda jen ve Švýcarsku nebo i jinde na světě.
22. 07. 2009 | 16:26

JC napsal(a):

Taoiseach,
Však s Janotou se dá mluvit...řekl, že se na to podívá jen neví komu ubrat...asi důchodcům :-)))
Pane Zlatuško, až Janota přidá, to už bude za odborníka ?
22. 07. 2009 | 16:31

KamilW napsal(a):

Je velkým omylem chápat zaváděnou reformu výzkumu jako základ konfliktu mezi Akademií a universitami. Ve skutečnosti peněz na výzkum vyčleňuje státní rozpočet stejné či snad mírně navýšené množství, ale místo do zavedeného a fungujícího prostředí to posílá neprůhlednými cestami kamsi do takzvaného aplikovaného výzkumu.

Je to reakcí na jeho zoufalý stav; zatímco ve standardních hospodářských systémech privátní sektor financuje i značnou část základního výzkumu, naše podniky, ať už s tuzemským nebo zahraničním vlastnictvím, zásadně omezily nebo úplně zrušily své výzkumné a vývojové ústavy a oddělení. Chybí v nich dnes kvalitní výzkumné týmy a soudobé vybavení. Možná to Rada vlády pro výzkum a vývoj myslela dobře, ale nalévání peněz do podivných černých děr, označujících se dnes drze za aplikovaný výzkum, bude zcela kontraproduktivní. Cestičky přes různá ministerstva a úřady navíc umožňují snadnou korupci.

Jestliže v Akademii a na školách jsou neproduktivní výzkumná pracoviště, je na ně dobře vidět a metodika hodnocení výzkumu podle publikační produkce aspoň zhruba na existující problémy ukáže. Aplikovanému výzkumu se naproti tomu umožňuje získávat "body" za zcela nekvantifikovatelné a nekontrolovatelné výsledky a chtít za ně neúměrnou podporu ze strany státu.

University a Akademie ohou ve vědě hrát první ligu a kvalitní aplikovaný výzkum musí začít od dorosteneckého přeboru. Teprve až bude vysokou ctižádostí řady vědeckých pracovníků nechat se zaměstnat ve špičkovém výzkumu velké firmy, bude vše v pořádku; pak ale tato firma už asi nebude potřebovat dojit státní rozpočet.
22. 07. 2009 | 16:32

Joska napsal(a):

Fakt je, že i takový trou..a jako byl G.W.Bush maldší ve své kosmické iniciativě "To Moon a Beyond.." napsal, že pokud někdo bude vyvíjet snahu snížit vzdělanost a možnosti obyvatel USA v matematice, v přírodních vědách a technologiích, bude to považováno za přímý útok na národní bezpečnost. Asi pravdou ale i bude, že od svých loutek v zahraničí jako u nás zřejmě vyžadoval něco jiného. Připadá mi, že to bylo srazit jejich lidi na kolena, protože pitomci a žebráci se lépe ovládají a nechají se snadno oblbnout. Třeba budou ochotní zadarmo nebo ještě přispět na budování USA základen na jejich území.
A vo vo vo vo tom to je.
22. 07. 2009 | 16:41

Akademik napsal(a):

Ano, ten závěr o našich univerzitních kolezích, mi připadá výstižný. Přetíženost pedagogickými povinnostmi je jejich velmi oblíbeným argumentem, který vznášejí na adresu "nepraktických" akademiků zavřených před světem ve svých norách. Přitom je ale k výuce pouští jen velmi neradi.
22. 07. 2009 | 18:13

Tupelo napsal(a):

Rad bych upozornil, ze dnesni prispevek z 16:23:32 neni muj prispevek, nejspis nahodna shoda nicku ;). Prosim autora aby si zvolil jiny nick, diky.
22. 07. 2009 | 18:32

jirizlatuska napsal(a):

JC: Je to politiky nominovana vlada, s politiky vyslovenou duverou, nevidim , proc by se mela zvat "odbornicka" nebo "urednicka". Voleni politici ji maji na to, aby za ne odvedla cast spinave prace, na kterou by si sami netroufli, ale proto stranickou dohodu nad vladou neni treba nazyvat jinak, nez dohodou politickou. Podobne kraceni financi na bazi zastupnych pseudoodbornych arguemntu neni treba oznacovat jinak, nez jako politicky motivovanou svevoli (a zcela jiste ne jako uplatnovani nejakych meritek kvality). Navic Janota nemusi pridavat, staci, kdyz se penize nepresunou jinam - kraceni AV neni dusledkem setreni, krize, ci hodnoceni kvality, je to jen presun penez ze zakladniho vyzkumu (tedy oblasti s verejne pristupnymi vysledky) do MPO (tedy cinnosti, kde by mel fungovat trh, ne statni subvence).
22. 07. 2009 | 18:34

tupelo napsal(a):

to KamilW: zestručněně Vám přeložím starší článek z amerického časopisu:Ukazuje na nesmyslnost lití peněz do černých děr akademického výzkumu.
T.j. v třicátých letech minulého století leader sovětské fyziky pevných látek Ioffe (velký odpůrce známého teoretika Landau)pobýval tři roky v USA.Americkým manažerům a podnikatelům se velmi zalíbil.Rozhodli se peníze na výzkum v této oblasti odsát z amerického výzkumu a přenést do SSSR.Ioffe přivezl nazpět obrovský balík blahodárných dolarových injekcí.Jak vidno z dobových dokumentů-v Rusku tehdy rychle zesílil experimentální i teoretický výzkum v této oblasti.Američané zřejmě vycházeli z dojmu,že jejich vědci utonuli v matematických problémech teorie grup,což na Rusech patrné nebylo.Hle co se nestalo: náhle se v zchudlé disciplíně objevili dva téměř neznámí američtí amatéři (v USA),jeden z nich byl rychlokvaška-překvalifikovaný z geofyzika, a téměř bez peněz utvořili astronomický náskok USA v této oblasti,který znamenal největší ekonomický zisk jejich země.Dodnes.
Proto lití peněz do černých děr akademismu,byť má poctivost v práci,tradice i vysokou úroveň bych nepovažoval za kruciální.
22. 07. 2009 | 18:36

No napsal(a):

Pane profesore, vsede se pise PIRATI Z AKADEMIE VED, ale za firmou ELCOM, jejiz zamestnanci sirili kradeny SW z budovy Ustavu termomechaniky stoji firma VAE - ta, ktera je pupecni snurou spojena s Mirkem Topolankem. Bylo by dobre se ohradit ...
---------------

ELCOM - zamestnavatel piratu a zlodeju:

Změna názvu společnosti Elcom na Elvac:

Společnost Elcom IPC, s. r. o., oznámila k 1. listopadu 2008 změnu názvu na Elvac IPC s. r. o. K této změně dochází na základě spojení mateřské společnosti Elcom Group, a. s., a jejího dlouholetého partnera VAE Controls, s. r. o. V souvislosti s tímto strategickým rozhodnutím bude změněn název celého holdingu i jednotlivých dceřiných společností, mezi něž společnost Elcom IPC patří.

http://www.odbornecasopisy....
22. 07. 2009 | 19:40

prduch napsal(a):

To tupelo:

Mnohe americke casopisy stale rozsiruji
dokumentaci o podvodu s vysadkem na Mesici.
Doporucuju zaradit na seznam Vasich argumentu! Take je nezbytne poukazat na dokonale zmapovanou skutecnost vedouci
k objevu gravitacniho zakona Newtonem
aniz to stalo danoveho polatnika jedinou
penci. Chapu, ze Vam vadi liti penez do cernych der akademismu (me tedy urcite). A hlave ruce pryc od teorie grup! To je opravdu akademismus nejodpornejsiho druhu
(hlave grupoidy, ty staly pracujiciho cloveka neskutecne prostredky)!!!
22. 07. 2009 | 19:53

dan napsal(a):

1 kilometr dálnice stojí tuším 1 miliardu. Kolik km dálnice dostaneme za likvidaci AV ? To se fakt vyplatí.
22. 07. 2009 | 21:55

sasa napsal(a):

Je to ostuda, podivejte se, kdo dostal granty MPO na letosni rok, velke firmy napr. Arcelor, Aero, Bioveta, Honneywell a dalsi. Jejich granty jsou vyvoj,ktery v nejlepsim pripade znamena zavedeni zname technologie do vyroby. Proste inovace placena z penez danovych poplatniku.
23. 07. 2009 | 00:03

pudivous napsal(a):

to tupelo: Ale před objevem Bardeena ještě proběhla 2.sv.válka-maličkost na okraj
to bahňáci:
Nikdy nečekejte,že vědu a objevy za Vás udělají peníze!!!!!

to AV: Kolik potřebují na jídelnu a klábosení?
to RW: Dejte jim právě tolik!!
23. 07. 2009 | 06:56

QQQ napsal(a):

////Z předchoziho blogu kopiruji

vaclavhorejsi to Michal Hocek:

100% souhlas. Kdyby bylo na mne, tak bych tebe, Konvalinku a Julu Lukese udelal na 2 roky triumviratnimi diktatory ceske vedy a tesil bych se na vysledek (to rikam zcela vazne).

QQQ to vaclavhorejsi:
Konvalinka a Lukes diktatory?: Ta situace uz vice-mene je ne? Viz 200+ bodove zvyhodneni Science, Nature a PNAS v nove verzi kafemlejnku. Ani Konvalinka ani Lukes fundamentalnim, totiz chemicko-fyzikalnim, zakladum svych ved moc nerozumeji. A to se vyjadruji mirne, znam je oba dobre.

A co ostatni, nebiologicke dicipliny? Nejvetsi mozky lidstva jsou dnes v teorii informace. Tam se na scientometrii prakticky vubec nehraje.

Je to tak, holt kazdy si to pokrouti podle sveho. Nebo jinak, potvrzuje se, ze soucasny kafemlejnek je v podstate presne tim, co VH a spol. pred lety prosazovali. Jen se to ted obratilo proti jejich soukmenovcum, tak se musi tvarit, ze oni nic. ////

Potize jsou v zasade dve:
1) Vsichni zucastneni maji historii pomerne podivnych lobistickych akci v ramci ceske vedy. Nebo alepon podpory podivnyhc kamardicku, kteri takove akce delali. Zakladni poznani se NEDA delat na body. Neexistuje zadna kralovska cesta k matematice. Nejvetsi protestovaci ostatne vesmes delaji aplikovany vyzkum (retroviry, parazity, protilatky, od zacatku vedi, ze to k necemu ma byt). Nekteri si to uvedomi - Michal Hocek - jini se tvari jako obhajci zakladniho vyzkumu aniz by vedeli, co to vubec znamena. Neboli maji v umyslu vytahat ze systemu urceneho pro matematiky, teoreticke a experimentalni fyziky, teoreticke chemiky (vcetne bio-) atd. penize pro sebe. Skutecni fundamentalni vyzkumnici se neumi branit a ani nechteji, je to pro ne mrhani dusevnim casem.
2) Vse se deje v zajmu CESKE vedy. Na rozdil od vedy mezinarodni. A ta je skutecne nekde jinde, konkurenceschopne laboratore by clovek spocetl na prstech jedn ruky. NENI to vybavenim, je to lidmi.

Je to prave cinnost vyse zminenych, vedenych prof. Horejsim, v minulych 20 letech, ktera vedla k nadsenemu prijeti kafemlejnku a naslednemu odmitnuti jeho "dezinterperate". Mezitim penize zmizely na MPO. Tam je hledejte a zakladni vyzkum nechte tem, kdo ho skutecne delaji.
23. 07. 2009 | 07:29

Jan Konvalinka napsal(a):

To QQQ:
Honzo, já fyzikálně-chemickému základu svého oboru opravdu moc nerozumím, což u mně ještě větší průšvih než u Lukeše, protože já jsem na rozdíl od něj chemik. Já vůbec rozumím máločemu. Teď jsem například vůbec nepochopil Tvůj příspěvek. Takže to, že nejsme ti správní fundamentální vědci se pozná podle toho, že se umíme bránit? A kdo teda poslal ty peníze na MPO? A je to dobře, nebo špatně? Hořejší propagoval kafemlejnek, a to bylo špatně, kdežto tys ho politicky prosadil a uvedl do praxe, což je pro změnu dobře?
Odcházím se věnovat "fyzikálně chemickému základu" chemie, tomu sice taky nerozumím, ale třeba mi s tím nějaký chytřejší student pomůže.
23. 07. 2009 | 08:32

Jáství napsal(a):

Nemohu než příštím generacím zopakovat slova velkého Janovana-Kryštofa Kolumba:

Nech lidi mluvit (vykašli se na grupy) a jdi svou cestou!!
23. 07. 2009 | 08:39

Michal Hocek napsal(a):

to QQQ: jen par poznamek - zas tak uplne ve vsem nemuzu souhlasit...

- ja bych to uplne nenazyval aplikovany vyzkum - mezi ciste "curiosity" zakladni vedou a aplikovanym vyzkumem je tzv. "cileny vyzkum" - jde v zasade porad spise o zakladni vyzkum, ktery je ale provaden ve smeru a v oblasti potencialni aplikovatelnosti - nema tedy primarne cil prime zpenezeni, ale prispet k poznani (jako zakladni vyzkum) - pouze je prakticteji orientovan a casto pak vede k aplikovanemu vyuzkumu. Dneska je opravdu celosvetovy trend (mozna v nekterych vedach ne tak silny, ale v chemii a life sciences velmi silny), aby i zakladni vyzkum byl cilen smerem k necemu aspon v daleke budoucnosti aplikovatelnemu. Rekl bych, ze v USA je to jeste silnejsi nez tady - dostat od NIH grant nelze pokud vyzkum skutecne nema nejakou primou relevanci k nejake nemoci (potencialni lecbe, diagnostice atd.). Proste vsude chce danovy poplatnik mit pocit, ze penize nevyhazuje za naprosto neprakticke projekty - pochopitelne vedci nejsou zadni hlupaci, tak pro ne nebyva problem si zduvodnit i ciste zakladni vyzkum - ale aspon o tech potenzialnich aplikacich uz musi premyslet.

- nemuzu souhlasit s totalnim odsouzenim kafemlejnku jako principu a pomocnemu faktoru hodnoceni - pro srovnani skupin v ramci oboru muze slousit velmi dobre (napr. na UOCHB je pravidelne hodnoceni skupin provadeno dobre vyladenym kafemlejnkem a osvedcilo se velmi dobre - produktivita uztavu behem 5 let vzrostla na 3-nasobek).

Problem je, ze ten kafemlejnek nikdy nebyl jeho iniciatory (Horejsi, Hobza) minen na srovnani chemie s archeologii a nikdy nebyl minen jako prepocitavaci faktor (1 bod = x Kc) - toho se chytli az urednici. Kdyz se pred lety konstruoval UOCHB-kafemlejnek, tak se propocitavalo mnoho variant a vysledek byl, ze vsechny vysly uplne stejne - proste excelentni skupiny maji hodne pejpru a vetsinou v lepsich zurnalech, hodne citaci, ziskaji hodne grantu, uci, maji hodne studentu a hodne zvanych prednasek - naopak slabe skupiny toho vseho maji malo.

Nemuzu souhlasit, ze kafemlejnek principialne zabiji "curiosity" zakladni vedu. Nevim - mozna nekde v matematice je jeste mozne sedet a cekat na genialni napad, jak neco vyresit a pak bum a napisu pejpr do Nature. V prirodnich vedach je i ten nejexcelentnejsi pejpr vzdycky vysledkem systematickeho badani v urcite oblasti (dokonce ty nejvetsi pecky na Nobelovku jako RNA self-splicing nebo siRNA byly obvykle objeveny spise nahodou pri studiu neceho jineho) a i v nejlepsich skupinach je na kazdy Nature nebo PNAS spousta pejpru ve slusnych oborovych zurnalech. Takze neverim na pripady, kdy se pocitanim IF a citaci da excesivni produkci podradnych vysledku prebit excelentni vyzkum (samozrejme to neplati pri zapocitavani mekkych vysledky typu sborniku, softwaru nebo autorskych osvedceni).

Dalsi dulezity aspekt a limitujici faktor pro kafemlejnky jakehokoli druhu je to, ze lze vyvozovat zavery pouze z velkych (radovych nebo aspon nasobkovych) rozdilu - nikoli, ze jedne skupine vyjde 45.68 a druhe 45.12 a ta prvni dostane penize a ta druha uz ne. Rovnez kafemlejnek nemuze byt primo prepocitavan na penize, protoze nezohlednuje financni narocnost daneho vyzkumu - v chemii samozrejme nelze primo financne srovnat kvantovu chemii (ktera je krome pocitace zaradmo) treba s bioorganickou chemii, kde je nutno kupovat drahe chemikalie a enzymy (obvykle v mnozstvich mnohem vetsich nez pro biochemiky).

Myslim, ze dobry kafemlejnek s prefenenci excelentnich vysledku bez mekkych bodu muze byt pouzit jako jedno ze vstupnich dat pro hodnoceni skupin v ramci jednoho oboru - s tim, ze hodnotici komise zohledni i jine faktory.

- jinak souhlasim, ze TACR by pro nas mel byt dosazitelny - ale nezachrani institucionalni financovani, pokud se nezvysi procento na overhead
23. 07. 2009 | 08:54

vozembouch napsal(a):

A protože věda je apolitická politika to "jáství": já zanechám generacím památná slova F.Palackého:
"Byli jsme před Rakouskem (grupami),budeme i po něm".
Mezi námi panuje shoda,pokud míníte grupou totéž co já: jistou skupinu prvků,spojenou jistým souborem pravidel členství v ní a hry s ní.
Přece jenom je jistý rozdíl v tom,zda Petr,řečený Rybář,chytí rybu na háček za pysk nebo ocas.Příklad z historie:Šmeral sknočil v 2.sv. válce v Moskvě (původem silný Rakušák),kde krátce po svadbě s Arménkou zemřel.K.H. Frank se rozešel s herečkou Mandlovou v milostném vztahu,když zjistil,že má dítě se Šmeralem.President Beneš ve válce byl v Londýně a vrátil se živ a zdráv.Ale Hance stejně dítě nikdy neudělal.Přesto jej přežila o plných 23 let.
23. 07. 2009 | 09:15

prduch napsal(a):

Dohadovani o tom co je aplikovany a co zakladni vyzkum je irrelevantni. Zasadnim
aspektem je mira inovace. Bohuzel, aspirovat na skutecnou inovaci si soucasny vedec musi odpustit. Reseni skutecne otevrenych otazek vede k uzavreni vsech myslitelnych podpor a tak se "resi" jen to co poskytuje dostacujici pocet pejpru (ten pocet stale roste a nikoho neprekvapuji autori desitek praci rocne!) a z toho se odvozujicich grantovych rozsudku. Rostou silne tymy, a vedecke individuum (nedulezitejsi zdroj skutecne inovace) je jiz temer vymrely druh. Otazka tedy zni:
zajde AV na podfinancovani ci na inovacni
rezignaci? Obavam se, ze spise na to druhe
a ze je tak nakonec dobre, ze se to AV trapeni nebude zbytecne prodluzovat.
23. 07. 2009 | 10:11

VOM napsal(a):

Vážený pane profesore, konkurenčně se přednáší jedna přednáška dvěma přednášejícími proto, aby bylo možné učitele srovnat do řady. Nevím jestli na všech amerických univerzitách, ale na Colgate University zcela určitě, je to přímo povinnost, vypsat na každou přednášku dva vyučující. Pro děkana je to účinná pomůcka, jak hlídat kvalitu výuky. Smlouva s vyučujícími se obnovuje cca každých 5 let a kritéria jsou zhruba dvě, kolik studentů si zapsalo vaši přednášku a jak si stojíte s výzkumem. Funguje to.
Také k vám docela zapadá vaše okouzlení CNRS. V devadesátých letech jsem do jednoho takového ústavu pravidelně cca dvakrát ročně jezdil a bylo to z jejich strany docela lážo plážo. Peněz na zakoupení kdejakého udělátka dvě hromady, vědou se zabývali většinou stážisté a pokud přijela návštěva třeba z Československa, tak to byl opravdový svátek, protože bylo lze možno čerpat z reprefondu a žranice nebraly konce. Naší Akademii opravdu chybí jen těch pár korun k dosažení stavu excelence jako třeba v CNRS.
23. 07. 2009 | 10:14

QQQ napsal(a):

to Michal Hocek:

//// Myslim, ze dobry kafemlejnek s prefenenci excelentnich vysledku bez mekkych bodu muze byt pouzit jako jedno ze vstupnich dat pro hodnoceni skupin v ramci jednoho oboru - s tim, ze hodnotici komise zohledni i jine faktory. ///

S tim 100% souhlasim. Dokonce body/pocet publikaci hodne dobre ukazuji, kde je mozno v ramci instituci udelat caru nad niz ma smysl delat peer review a pod ni vice-mene nefinancovat. Ono totiz, a v tom je problem s hodnocenim po skupinach, skupiny bez instituci jsou taky k nicemu. Jedine reseni je dobra instituce slozena prevazne s dobrych skupin.

Co by to chtelo presunout vynikajici skupiny do oborove pribuznych prevazne dobrych instituci.

To Jan Konvalinka
Smysl meho prispevku je v tom, ze chci otevrit a obhajit prostor pro ty, jejichz hlas jiz 20 let zanika. Jsou to, podle mne, ti, kteri vytvareji fundamentalni poznani.
23. 07. 2009 | 10:30

vlk napsal(a):

to vozembouch:
Jak známo,že ženským typem stalinistů byly mondény.
Takže Vás asi chápu,jako,že mluvíte o malé a velké přestávce v jedné rakouské škole.
Proto připomenu památná slova vídeňského Čecha,teoretického fyzika,Ludvy Boltzmanna: "Elegance je věcí krejčího". Sebevraždu spáchal na dovolené v Itálii (tuším v Adiži u moře).1906.
23. 07. 2009 | 10:37

Michal Hocek napsal(a):

to QQQ: tak ted byste mel byt konkretnejsi vy - kdo (konkretni priklady jmen) jsou tedy podle vas ti, kdo vytvareji fundamentalni poznani, jejichz hlas zanika. [kdyz tedy podle vas jsou Lukes s Konvalinkou jen bridilove, kteri tu deformuji vedu a nerozumi podstate toho, co delaji... - kdyz jmenujete konkretni lidi na jedne strane, mel byste jmenovat i na druhe - a tedy hlavne, kdyz kritizujete konretni lidi, tak se pod to podepsat]
23. 07. 2009 | 11:27

ambrosius napsal(a):

Tak nas pan "vseumelec a vsehoznalec", vzdyt take "profesor" VH poucuje, jak je on osobne na tom dobre dokonce i ve vztahu AV vs. univerzity. Vzdyt zrejme jako typicky papalasek pusobil jiz za byvaleho rezimu coby zamestnanec AV take na univerzite. Jen pro srovnani, ja byl poslednich temer deset let pred rokem 1989 odejit z fakulty...Ale k veci. Typickou metodou VH je placat a manipulovat veci ke svemu uzitku ba dokonce glorifikaci osobni.
Presne v tomto kontextu micha jabka a hrusky, kdyz bez uvedeni zdroju uvadi coby jiste informace, kolik vedcu pracuje na AV a na ruznych ustavech v Nemecku a pod. Jsou to vagni a ucelove zkreslene informace. Tak napriklad uvadi pro srovnani Max-Planck-Gesellschaft (80 ústavů, celkem cca 24.000 zaměstnanců), atd. Predseda AVCR, p. Drahos uvadi v tisku presne polovicku, tj. 12.000 zamestnancu. To je podivne, v kazdem pripade je to ale proti soucasnemu stavu AVCR, protoze na AVCR je v aoucasnosti (dle zoravy AVCR za rok 2008) neco jako 7350 zamestnancu v asi 56 ustavech, vedeckych pracovniku pak kolem 2.600, sic! Tak ve ctvrte (velmi nedavno Nemecko predbehla Cina- viz FT 2009) nejvetsi svetove ekonomice, kde pocet obyvatel je vic nez 8-krat vetsi jak v CR, pracuje v mimouniversitnim zakladnim vyzkumu jen min nez dvakrat vic pracovniku a tomu odpovida i pocet ustavu! Samozrejme i toto tvrzeni neni uplne presne, ale dava kvalitativne obrazek o prehnanem stavu na AVCR! Tak by se dalo pokracovat dal. Napriklad problem vyzkumnych center v Nemecku a CR. VH opet plete dohromady nesrovnatelne. V CR bylo tech tzv. center asi dvakrat vic jak v Nemecku. A pritom "centra" v CR byla vlastne prakticky virtualni, seslo se nekolik znamych, kamaradu, ci spoluzaku (napr. VH a jeho zde v diskusi casto vystupujuci soudruhove) a ziskali dokonce tzv. centrum excelence= stejny vyzkum jako predtim, budovy, laboratore a lidi stejni jako predtim, jen prijem- da se vubec hovorit o mzde? nasobne u techto jedincu vyssi, atd. Nu a co takove centrum v Nemecku? Pripomenme, ze VH uvadi pocet 15? Takove centrum obvykle vyhlasuje spolkova, nebo mistni vlada za jasnym ucelem vedeckym- novy smer vyzkumu, strategicky vyzkum pro cely stat, nebo region a pod. A hlavne v korelaci se stavem v danem oboru ve svete v danem case. Proc o tom VH a jeho "spolubojovnici pro lepsi zitrky" nikdy za poslednich dvacet let nenapsali ani radku?
O typicke korupci ohledne akademickych titulu- predevsim kamaradu, "spolupracovniku", spoluzaku,..zamestnancu to AVCR, nema cenu dlouze psat. Priznava se k tomu i VH, jen zapomel jaksi zminit i sebe, ze ano? Neni k smichu, ze z pravidla se kazdy reditel ustavu AVCR stane docela rychle radnym profesorem? Jo, to jsou ty bartrove obchody, ktere ve slusne spolecnosti nemaji co delat. Je nejvyssi cas, aby se na tyto machinace nekdo na MSMT konecne podival. Vzdyt tito "profesori" maji vetsinou vysoke uvazky na univerzite a obracene, samozrejme. To je nemala cast vydaju AVCR ale i vysokych skol, ktera se ztrati na dublovani, nekdy dokonce i na vyssi "ohodnoceni" stejnych "vyvolenych" jedincu. Prece ty penize se berou ze stejne hromadky statniho rozpoctu, ze ano? A na vyzkum novycg vednich oboru, na stipendia mladych pracovniku, doktorandu,... nejsou samozrejme penize.
I toto by mela prozkoumat RVV ale hlavne MSMT!
Srovnavat US system a dokonce z toho vyvozovat, ze na AVCR je to dokonce lepsi, je dogmaticke zavadeni neznalcu na tomto blogu, coz je zrejme casty pohnutek mysli VH a spol.
Ocekavam vecnou diskusi a ne urazky poskoku "pana profesora". Kriticky duch je zakladem vedeckeho badani vsude ve svete...
NB. Vim, ze na podobnych blozich je mnoho balastu, ucelovych dezinformaci, ale tez nesmyslu pramenicich z neznalosti veci u diskutujicich.
To Vlk: Pokud je mi znamo, L. Boltzmann byl Rakusak jak poleno, narozen u Vidne...Proc to mateni?
23. 07. 2009 | 12:28

wiki napsal(a):

Michal Hocek "i v nejlepsich skupinach je na kazdy Nature nebo PNAS spousta pejpru ve slusnych oborovych zurnalech"

Co treba Jirka Friml (ve WOSu staci dotaz "Friml J") a spol., pro ktereho je PNAS ve skupine "ostatni" ? Vyjimka potvrzujici pravidlo?? ;-)
23. 07. 2009 | 12:30

vlk napsal(a):

to ambrosius: Boltzmann je podobně jak jiný známý vídeňák,psychiatr Z.Freud,původem Moravák.Ve Vídni ale působil celá desetiletí,takže asi na jeho původ se zapomělo.Doplňuji k jeho sebevraždě: Měl rodinu.Bylo to krátce po odpolední nedělní vycházce s rodinou.
Celé roky Boltzmann ve svých psaných projevech kritizoval západní dekadenci-všechny proudy počínaje solipsisty a konče idealisty všeho druhu,zejména Schopenhauera nazýval šílencem.Byl proti subjektivismu jakéhokoliv druhu.Zásadový materialista ve filosofii a o to více virtuózní matematik ve fyzice,jehož formule svou elegancí dodnes vzbuzují obdiv a zájem celého světa.
23. 07. 2009 | 12:46

prduch napsal(a):

To ambrosius:

"Ocekavam vecnou diskusi a ne urazky poskoku "pana profesora".
Tak se omezte na vecne poznamky a komentare.
S tak velkym brevnem v oku jste neverohodny.
Horejsiho politicke nazory jsou 100% ortogonalni k mym, ale nahledem na WOS snadno
zjistim, ze jde o jednoho z nejvice citovanych ceskych vedcu. To mu jeho kamaradickove zaridit nemohou! Urazky Lukese ci Konvalinky jsou stejne podraznicke a defacto ubohe.
23. 07. 2009 | 13:00

Michal Hocek napsal(a):

ti wiki: takovych lidi beha po svete radove jednotky, takze urcite je to velka vyjimka - ale stejne by ho dobry kafemlejnek zalozeny na IF nesemlel - za tech kazdorocnich nekolik Nature a Science by dostal tolik bodu, ze by vyhral (opravnene) jakekoli hodnoceni nejmene o rad. QQQ se snazil naznacit, ze mozna jsou nejaci vedci, ktery publikuji hodne malo, ale jen Science a Nature (rekneme jeden pejpr za 2 roky) a tudiz nekdo, kdo udela kazdy rok 20 kousku ve Folia Biologica by je mohl teoreticky prekonat - tuhle variantu proste odmitam jako zcela nepravdepodobnou...

Jinak souhlas s prduchem (teda nick moc nevoni, ale ma recht).
23. 07. 2009 | 13:37

vaclavhorejsi napsal(a):

Michal Hocek:

Prduch = PRacujici DUCHodce

..
23. 07. 2009 | 14:05

jirizlatuska napsal(a):

MH: Koho by kafemlejnek semlel nebo nesemlel, hodne zalezi na oboru.

A. Einstein publikoval specialni teorii relativity v casopise, kde to mohl udat BEZ recenzniho rizeni.

Jeden z dnes nejcitovanejsich autoru v oblasti filosofie/matematicke logiky G. Frege mel se svym Begriffschriftem z roku 1879 problemy a behem sveho zivota se mu nedostalo zadneho uznani - jednalo se cca o 6 citaci, vesmes negativnich, ktere ho neodradily od toho, aby na veci jeste dvacet let pracoval (a dvacet let kontinualni prace se bez ohledu na to, ze i letmym otevrenim Nature zjistite, ze matematicke prace nepublikuje, pod "Nevim - mozna nekde v matematice je jeste mozne sedet a cekat na genialni napad, jak neco vyresit a pak bum a napisu pejpr do Nature."). Dnes se bez jeho prace neobejde ani matematicka logika, ani informatika.

Takovy Semmelwais by za sveho zivota nedostal v ceskem systemu hodnoceni ani korunu, penize na aplikace by shrabli jini.
23. 07. 2009 | 14:14

vaclavhorejsi napsal(a):

ambrosius:

Ano, mate pravdu, dekuji za vecnou diskusi, sebekriticky uznavam, ze jsem naprosty padouch a vyvrhel, ze jsem se snad ani nemel radeji narodit.
Snad bych jen zcela ponizene uvedl na svoji obhajobu, ze profesorem UK jsem se stal 5 let pedtim, nez jsem se stal reditelem ustavu (ale je fakt, ze uz to bylo stejne na tech 5 let dopredu domluvene...).
Ano, ta profesura je zcela nezaslouzena - za tech 20 let pusobeni na fakulte jsem odprednasel jen slabych 1500 hodin a vyzkousel mizernych 2000 studentu.
Dostal jsem to samozrejme hlavne za svazacke zasluhy z predlistopadoveho obdobi.

Prduchovi neverte - ty udaje z WOS jsou taky zmanipulovane - jsem mistrem v organizovani citacnich bratrstev, pripisuji se zcela bez skrupuli na cizi publikace (znam na to radu zastrasovacich a vyderacskych triku).

Jeste jednou dekuji - nic cloveku tak nepomuze jako uprimne a nemilosrdne nastavene zrcadlo!

..
23. 07. 2009 | 14:18

vaclavhorejsi napsal(a):

jirizlatuska:

Je zcela nekorektni argumentovat v teto souvislosti cimkoli starsim nez cca 40-50 let. Citacni a publikacni zvyklosti se ve srovnani s tim "pravekem" zasadne zmenily.

..
23. 07. 2009 | 14:20

Michal Hocek napsal(a):

to JZ - uvadet priklady ze zacatku 20teho stoleti neni relevantni, protoze tehdy se publikovalo uplne jinak. Jsem si jist, ze dneska by Einstein byl pragmatik a bodu by nasbiral dost.
23. 07. 2009 | 14:21

janík napsal(a):

Akademie vs. university? Vy žertujete? To je jako nechvalně známý soudružský "boj protikladů" a zároveň jejich schizná jednota. Ano obmezenci a úzcí specialisté se na nic jiného nikdy ani na úrovni "špičky" české "vědy" nezmohli a nezmohou. Jde často o stroje na ... bez kulturní úrovně a vzdělání. Jen "vysoká" kvalifikace a jinak primitiv. Proto AVČR v podstatě nemá výsledky. Mýlil jsem se, když jsem uváděl staré stavy lidí v počtu 45000 pracovníků,jenže těch 7500 dnes představuje bohužel většinou ten nejhorší neokomunistický výkvět, který si využitím politiky a vlastní špinavosti ty posty nekale vyboxoval a vykorumpoval, nikoli prací zasloužil. Navíc není o co stát, podmínky pro vědu i na AV jsou mizerné a navíc řízené kdejakým vychytránkem. Sami uvádíte, kolik neuniversitních institucí je v Německu. Jenže v Česku je jediná monopolní a ještě se její vedení korumpuje a dynasticky přiděluje si posty mezi universitami a AVČR. Často jem pro dva souběžné platy dík "kamarádům". Na podřízené pak tato rodinka hraje jen komedii a chce, aby mezi sebou bojovali a chytračili na sebe - z toho pak by tato neschopná rodinka měla dialekticky hrabat, marxismus má totiž pod kůží a de facto se ho ani zbavit nedokáže, kamufuje jej a tou kamufláží pravidelně nakazí i mladé lidi, kteří si na AV snaživě (jinak je tahle luza vyhodí) dle svých akademických "vzorů" deformují vlastní mozky místo aby je používali.Činí tak, neboť sami jsou invenčně naprosto neschopní a myslí si, že jim na tuto komedii "AV v. university" dneska ještě někdo skočí.
23. 07. 2009 | 14:32

vlk napsal(a):

to ambrosius: námi neoslavené 100-té výročí rodáka pokračuje: Freud z časového hlediska vlastně Boltzmanna ve Vídni vystřídal. O pár let předtím německý fyzik Planck v duchu Freudovy teorie "podvědomí" rozvinul "podvědomí" Boltzmannovy formule vyzařovací Planckovou vyzařovací formulí,která integrována opět vychází jako formule Boltzmannova.Já bych k tomu dodal,že toto je všeobecně známo.
Ono však existuje navíc i daleko méně známé "nadvědomí" Boltzmannovy platformy: Hermes Trismegistos !!!
Boltzmannovo čistě materialistické vědomí světa se tak jeví jakýmsi středním pásmem vědomí mezi podvědomím a nadvědomím.
23. 07. 2009 | 15:31

prduch napsal(a):

To janik:

Mira Vasi informovanosti je pozoruhodna
a jsem tak celej ricnej se dozvedet neco
konkretniho! A take doufam, ze jste se
vyzvracel dostatecne a ze je Vam trochu
lip! Asi mate zivot jednu velkou mizerii.
Lze Vam nejak pomoci??
23. 07. 2009 | 15:42

jirizlatuska napsal(a):

VH, MH: Nejsem si Vasim soudem jistu zcela univerzalne, divate se na to hodne prismatem disciplin, pro ktere je dvoulete okno citovanosti pouzivane pro IF dost, ale v humanitnich disciplinach je mod prace porad jeste jiny. Je problematicke se na hodnoceni dovat jen z pohledu velke dynamiky (u MH bych i s ohledem na nedavnou vyzvu mladych vyzkumniku v AV pridal i z pohledu snahy dosahnout na vlastnim pracovisti ohodnoceni s ohledem na kolegy, o kterych si myslim, ze jsou horsi), nez treba mod komercionalizace (skutecne ci virtualni), ktery ve vcerejsim Pravu kritizuje Tereza Stöckelová.

Rozumne hodnoceni by ovsem melo byt natolik robustni, aby klasicke mody akdemicke prace nestavelo zcela mimo zakon.

Pokud chcete pripady novejsi, poslouzim mene provarenymi jmeny: Aaron Director v ekonomii - rozvinutim jeho prace ziskal Buchanan Nobelovu cenu, pritom Director sam musel pracovat jen na pravnicke fakulte, kterou ekonomove presvedcili, aby tohoto ztracence prijala (protoze nemel ani PhD).

I to na vas asi bude moc vzdalena minulost, trebaze uz povalecna. Z novejsi doby tedy vezmete Hymana Minskeho - zemrel jako zcela obskurni postava roku 1996, ale púopularitu si ziskal az po krizi z roku 2007 (i stranku na Wikipedii mu zalozili az 2006/7, http://en.wikipedia.org/wik...).
23. 07. 2009 | 15:54

vaclavhorejsi napsal(a):

vlk:

L.Boltzmann:
Narodil se na vídeňském předměstí Erdberg v rodině daňového úředníka.
V roce 1906, když byl s rodinou na letní dovolené, se oběsil na okenním kříži italského hotelu v Duino.

..
23. 07. 2009 | 16:00

vaclavhorejsi napsal(a):

jirizlatuska:

Naprosto souhlasim, ze jakesi impaktove a citacni kafemlejnky jsou dostatecne smysluplne pouze u nekterych velkych prirodovedeckych oboru (mol. biol/biomed, chemie, vetsina fyziky (samozrejme pouze s "moudrou" aplikaci, jak rikal vyse MH), vse pro priblizne analyzy z poslednich cca 40 let.

..
23. 07. 2009 | 16:04

blue jay napsal(a):

Horejsi knuci,
Ja se ptam cim jste si na sve zivobiti vydelal? Kolik mate patentu a proc by vas mela ceska spolecnost a danovi poplatnici podporovat? A to plati i pro dalsi nerdy z AV kteri se citi ublizeni. Zmodernizujte se . Coz znamena prestat knucet a vykazovat neco co si zaslouzi ty miliardy ktere do vasich mozku stat dava. Zatm produkujete skoro nic. Ale zda se ze umite hodne rvat.
23. 07. 2009 | 16:05

blue jay napsal(a):

vaclave horejsi?
Muzu se zeptat jaky jste mel "napad" ktery byl k necemu dobry? A kolik si vydelal? Jak prispel financne k provozovani vaseho zamestnance AV? A muzete sem dat dalsi vase kolegy kteri si na sebe vydelavaji?
23. 07. 2009 | 16:14

Michal Hocek napsal(a):

to VH a JZ - ja si myslim, ze pri trose snahy a iteraci by se dal sestavit rozumny kafemlejnek - respektive nekolik kafemlejnku pro ruzne obory:
- prirodni vedy - normalne pocitat jen IF pudlikace a citace
- aplikovane vedy - akcentovat patenty (s realizacema) a treba technicke konference
- duchamorne vedy - akcentovat knihy, encyklopedie atd.
- informatika - akcentovat konference a klidne software

ale hlavne nesrovnavat mezi sebou - pouzit pouze pro srovnani tymu z ruznych instituci v ramci oboru. Mezi velke obory rozdelit penize politickym rozhodnutim s ohledem na financni narocnost.

Ale hlavne nepridelovat automaticky penize za jeden bod - spise to pouzit jako hruby faktor k rozdeleni tymu do rekneme 5 kategorii (excelentni, nadprumerny, prumerny, podprumerny a pruser) a podle tech kategorii pridelit diferencovane penize (pro posledni kategorii nedat zadne penize). A jeste to rozdeleni do kategorii nemuze byt automaticke (tlusta cara na urcitem cisle), ale komise s prihlednutim ke kafemlejnku.
23. 07. 2009 | 16:28

prduch napsal(a):

To blue jay:

Jako samozvany arbitr pro mereni "vedeckeho prinosu" jiste vite, kolik penez vydelal Albert Einstein svym prvnim zamestnavatelum (obavam se, ze mene nez patentaku, kde zacinal). A mozna take vite, ze Christian Doppler v Praze umiral hlady,
coz ho zrejme dovedlo k objevu Doplerova jevu a polozeni tak zakladniho kamene pro astrofyziku. A aby jste se trochu zklidnil, tak se podivejte kolik Vas vse financujiciho poplatnika stoji AV a kolik
je to mereno oblibenou jednotkou (tj. cenou
jednoho kilometru dalnice; cena jednoho fotbalisty je jednotkou prilis velikou).
23. 07. 2009 | 16:41

vaclavhorejsi napsal(a):

blue jay:

Tentokrat na vas budu vyjimecne reagovat.
Ja si nejvic cenim svych vysledku zakladniho vyzkumu (objevy rady novych biologicky dulezitych molekul, ktere ziskaly dobry mezinarodni ohlas) - detaily si snadno najdete na Pubmed nebo v nejake podobne verejne databazi.
Jsem ale rad, ze vedlejsim produktem techto vysledku byly i komercne zajimave produkty, kterych se zatim prodalo nejmene za 100 milionu (podrobneji viz http://blog.aktualne.centru...).

To samozrejme neni nic proti treba lecivum pochazejicim z laboratore A.Holeho z jineho ustavu AV, kterych se prodalo za nekolik miliard dolaru.

Prijmy AV z patentu, licenci, vyzkumnych kontraktu, prodeje sluzeb atd. cini cca 2 miliardy Kc rocne (presto, ze naprosto hlavnim predmetem nasi cinnosti je zakladni vyzkum).

Ja vim, ve srovnani s tim, ceho jste dosahl vy, je to vsechno zabarina, ze?

..
23. 07. 2009 | 17:13

Radim napsal(a):

Ja myslim,ze at pitomci vymysli sebevetsi kravovinu, tak musi byt AV a univerzity partnery. Kdyby se totiz 2 prali, bratri ze sroubaren by se prilis smali:)
23. 07. 2009 | 17:26

blue jay napsal(a):

Horejsi,

Kecate! Kdyby vas vyzkum byl uspesny, tak uz mate patenty a smlouvy s minimalne Johnson and Johnson. A postarate se sam o sebe. A nebudete psat stovky blogu na aktualne.cz. coz jak se zda je vase hlavni napln vyzkumu. Horejsi si proste myslej ze jsou nepostradatelni. Nejsou.
23. 07. 2009 | 18:01

vlk napsal(a):

Prominťe! Náhle jsem se dnešními úvahami o Boltzmannovi dostal oklikou až k těžkému traumatickému,leč potřebnému mnoha lidem,tématu.T.G.Masaryk studoval filosofii ve Vídni,kde se také seznámil s městem projíždějící Američankou,svou budoucí manželkou.Tuším,že v blízkosti (časové) Boltzmannovy sebevraždy napsal první spis knižní,který ho proslavil:"Sebevražda".
Statistickou analýzou ukazoval,že Norsko na prvním,Rakousko druhém atd. v jejich počtu tehdy.Dnes jsem si uvědomil,že na Boltzmannovi vidíte,že nestačí deprese a situace to vysvětlit.Lidé žijí v koncentrácích a věří v přežití. Nevěřím v příčiny,že italské jídlo a rakušanka v posteli nebo manželka z okna viděna nevěrnou nebo pustil vařič a zjistil,že jeho zákon neplatí.Spíše zdá se,že i u člověka,který je realistou a v pravém slova smyslu duševně zdravý, existují nebezpečné momenty,byť krátkodobé,kdy se přetrhne most mezi jeho vědomím a tím okolním,materiálním světem,možná zčásti i proto,že si ten svět vždy představuje zobrazený určitým vlastním ideálem.Nebo při reexcitaci nervového útlumu vznikne autonomní stav sebevraždy.A pak už vědomí jedná bez jeho vůle,vedeno neřiditelnou spontaneitou,ke zkáze existence.
23. 07. 2009 | 18:15

blue jay napsal(a):

A jeste neco Horejsi,
Kazdy uspesny podnikatel se vyznacuje tim ze si vydela sam na sebe. Vam to nak nejde. Science is business. Ale chapu ze vam to jeste nedoslo a ze si myslite ze veda je neco jako socialni podpora.
23. 07. 2009 | 18:16

Radim napsal(a):

blue jay
Vy jste ale vesela kopa! Proc by mel mit imunolog, zabyvajici se zakladnim vyzkumem, smlouvu a Johnson and Johnson? Po strojvudci taky chcete aby pilotoval Gripeny?
23. 07. 2009 | 18:18

blue jay napsal(a):

vlku?
Musim s tebou souhlasit. Hlavne s vetou..."Spíše zdá se,že i u člověka,který je realistou a v pravém slova smyslu duševně zdravý, existují nebezpečné momenty,byť krátkodobé,kdy se přetrhne most mezi jeho vědomím a tím okolním,materiálním světem,možná zčásti i proto,že si ten svět vždy představuje zobrazený určitým vlastním ideálem"

Na tebe se to hodi perfektne. Tesi me ze se stavas sebereflektni.
23. 07. 2009 | 18:21

blue jay napsal(a):

Radime,
Horejsi se hlavne zabejva psanim blogu. Co ve svem volnem case v AV dela to opravdu nevim. Asi to nebude nic moc.
23. 07. 2009 | 18:29

btx napsal(a):

Mily Vaclave
Dobra agumentace, ale to PR obcas pekne pokulhava. Ta prednaska na FEBS kongresu byla vse jine nez dobra. Ukunkana, nezajimava a hlavne !ta anglictina!, vyslovnost a gramatika. Pokud jsi mel teplotu nebo prujem, OK, priste tomu venuj vetsi pozornost. Cizaci to komentovali krcenim ramen a zvedanim oboci...
23. 07. 2009 | 18:39

blue jay napsal(a):

btx?
tim Vaclavem myslite Horejsiho? Pokud ano, tak se nedivim. I ja sem cizak a divim se ze neco takoveho vegetuje v AV a pobira to plat. Tuhle jsem videl tu elitu akademiku jak nejakeho manaska vyhodili z okna. Asi to byl ten aplikovany vyzkum.
No mozna se Horejsi dobada dalsi stovky blogu. Mysli si ze je za to placenej z dani obcanu CR. CR potrebuje vice vedcu jako jsou Horejsi. Pry jeden Horejsi stoji jen 120 milionu. Kdo by na to nemel damy a panove?
23. 07. 2009 | 19:32

QQQ napsal(a):

To zlatuska

//// Rozumne hodnoceni by ovsem melo byt natolik robustni, aby klasicke mody akdemicke prace nestavelo zcela mimo zakon.///

Diky, snad alespon svita.
23. 07. 2009 | 20:16

QQQ napsal(a):

To Michal Hocek:

1) Nejmenoval jsem ja, ale Vaclav Horejsi. Ja se jen ostre ozval, nebot jinak mne nikdo neslysi. A bylo mi dano JK za pravdu coz ocenuji.

2) Nepodpisu se, nebot bych nesystemove poskodil radu lidi. Mafianske zpusoby uz jsem si uzil.

3) ///QQQ se snazil naznacit, ze mozna jsou nejaci vedci, ktery publikuji hodne malo, ale jen Science a Nature (rekneme jeden pejpr za 2 roky) a tudiz nekdo, kdo udela kazdy rok 20 kousku ve Folia Biologica by je mohl teoreticky prekonat - tuhle variantu proste odmitam jako zcela nepravdepodobnou...///

A co takhle publikovat (z Ceska) za rok 30 paperu a z nich 10 v casopise s relativnim IF na urovni JBC. Vice neprozradim, protoze pres WOS by se ta vec lehce dohledala. O znalosti veci u toho cloveka panuji znacne odborne pochybnosti, nicneme ty clanky jsou TECHNICKY nepochybne spravne. Neverite? Ale pravda to je.

Podobne podezreni mam u cele rady "celebrovanych" ceskych vedcu, Ti ovsem vesmes tech clanku nemaji 30.
23. 07. 2009 | 20:29

Ignácius napsal(a):

Pardon vážení vědci
Jako svého času vášnivý čtenář populárně vědecké literatury,zejména fyziky a matematiky jsem se opakovaně setkal s informací,že až na výjimky byly převratné teorie ,nebo jejich inovace v základním výzkumu učiněny vědci ve věku velmi mladém ,asi tak něco mezu 20-25 let...
Zajímalo by mne jako neznalého člověka jak je to s převratností vědeckých myšlenek u nás ,v zemi v které máme AV,
když PRDUCH naznačuje že:"řešení všech otevřených otázek vede k uzavření všech myslitelných podpor a tak se řeší jen to co zaručuje jen dostatečný pořet pejpru...rostou silné týmy a vědecké individuum-zdroj skutečné inovace- je druh na vymření...
Mohl by mne někdo z odborníků vysvětlit jestli AV má opravdu nějaký zásadní přínos pro světovou vědu?
23. 07. 2009 | 20:52

Tom napsal(a):

Pěkný večer.

Naprosto souhlasím, že omezování základního výzkumu je zcela krátkozraké a nepřinese to nic dobrého. Řada zastánů snižování institucionálních prostředků pro AV ČŘ operuje s tím, že aplikovaný výzkum rychleji přinese zisk. Avšak to vůbec nemusí být pravda, protože čas na evaluaci může být stejně srovnatelný jako v případě výzkumu základního. V některých vyjádřeních (můžete vygooglovat) se dokonce objevily takové názory, že by měl být základní výzkum téměř zcela eliminován a pro aplikovaný výzkum by se mělo vycházet ze zahraničních publikací. No jo, ale bez znalosti pozadí základního výzkumu se aplikovaný výzkum dost obtížně realizuje (alespoň v mém oboru: molekulární biologie, strukturní biologie, proteinové inženýrství a biochemie). Myslím si, že druhým problémem bude pak s licencování a patentování již hotových aplikací, které primárně vychází z cizího základního výzkumu (ale třeba se pletu). Propojení základního výzkumu s aplikovaným je mi se mi líbí (což se však děje, ale mohlo by trochu více) a souhlasím s tím, ale vůbec ne na úkor výzkumu základního. (Souhlas s prof. Hořejším, že aplikace již jaksi sami ze základního výzkumu mohou vypandout, což se taky děje. Není to sice jendoduché, ale ne nemožné). Zaznívají také názory, že "bílé pláště" jsou povaleči a moc nemakají. To mě doslova uráží, když v labu makám v průměru kolem 11 hodin, a to někdy i o víkendech (tím nechci říct, že se jinde pracuje méně). Na druhou stranu si myslím, že je chyba, že se výsledky výzkumu jsou relativně málo presentovány v médiích. Možná by pak lidé získali lepší představu o naší práci. Také zde bylo zmíněno, že akademici mají více času, neb neučí na VŠ. Svoji DP jsem řešil v AV, kde řada jak zaměstnanců (vědečtí pracovníci a doktorandi) školili a školí studenty ve všech VŠ stupních a učí na VŠ (přednášky a cvika). Za dobu působení v AV (sice krátké) a na VŠ (kde pracuji a mám to štěstí také školit DP) si stále více uvědomuji, jak je potřebné, aby se tyto instituce vzájemně podporovaly, a aby intenzivě spolupracovaly. Souhlasím taky s tím, že jistá dávka zdravé rivality a konkurence rozohodně neškodí, ba naopak. Zato vzájemná řevnivost a házení klacků si pod nohy z jedné, či z druhé strany (myslím VŠ a AV ČR) neprospěje nikomu z nich.
23. 07. 2009 | 20:56

Tom napsal(a):

To: blue jay.

Pěkný večer.
Základní výzkum sám o sobě peníze generovat nemusí, ale v biomedicíně, mol. biol., biochemii může a taky se tak děje, tu méně, tu více, tu vůbec... Objevy různých biologicky významných mol. jsou velmi cenné nejen proto, že se rozšíříme znalosti o jejich funkci, atd., ale ruku v ruce pak nato nasedá ta aplikace, která třeba něco přinese, ale třeba taky ne...
Ideální by bylo, aby na základní výzkum okamžitě nasedal ten aplikovaný (ne všude to jde, jinde zase ano).
23. 07. 2009 | 21:17

vlk napsal(a):

to Blue Jay:děkuji za propustku.
Mám co dadat ještě k Boltzmannovskému Rakousku 1906: V tomto roce papež definitivně zrušil věčné právo Habsburků na veta při volbě papežů.R. 1910 je obklíčen v hotelu šéf rakouské tajné služby,plukovník Roedl,rakouskou policií a souzen dále ze špionáže ve prospěch cizí mocnosti.
23. 07. 2009 | 21:33

jirizlatuska napsal(a):

MH: Posledni odstavec 23.07.2009 16:28:25 by sel, v textu pred pred tim bych mel radu vyhrad (patent je obchodni rozhodnuti, nikoli vysledek; hodnotit programy soucasnym stylem je rovnez hodne problematicke; IF je termin nevztazitelny k publikaci, to jsou ale vyladitelne drobnosti), ale jiste by jen ta posledni cast vedla k lepsimu vysledku, nez soucasny stav. S vyjimkou "laboratorniho" vyzkumu je ovsem vhodne posuzovat z hlediska vhodnosti pro prijem financovani z verejnych zdroju (a to je to, oc se tu jedna) soucasne publikacni vystupy (s vyrazmnou preferenci medii s otevrenym pristupem) a vyuku. Doporucuji k precteni velmi dobrou publikaci Donalda Gilliese "How Research Should Be organized", ktera na toto tema nedavno vysla ve Velke Britanii, obsahuje kritiku stavajicich systemu i nacrt schudneho reseni (recenze teto knihy je k mani na http://www.timeshighereduca...). pri cteni se Vam bude otevirat kudla v kapse nad temi starymi pribehy, ale doporucuji vydrzet a procist (navzdory vsem vyhradam ke staremu zpusobu delani vedy by pro nase instituce priklad Cambridge v obdobi mezi vynalezem elektronu a objevem penicilinu by nemusel byt k zahozeni).

Jinak jeste do debaty k zamysleni o uzivanych stereotypech doporucuji citat nositele Nobelovy ceny za rok 2003 Paula Lautenbura: "Mohli byste sepsat uplnou historii vedy za poslednich 50 let v terminech clanku, ktere byly odmitnuty v Science nebo Nature." (viz http://www.bio.net/bionet/m...). Problem podpory prostredi, ktere podporuje kreativitu, neni redukce na jednu hodnotici funkci. a pokud se takova redukce dela, je to pouze selhani tech, kteri ji politikum navrhuji, plus fatalni selhani tech, kteri by meli delat management vednich instituci resp. celeho systemu jako takoveho.
23. 07. 2009 | 21:44

Jan Konvalinka napsal(a):

QQQ:
"A co takhle publikovat (z Ceska) za rok 30 paperu a z nich 10 v casopise s relativnim IF na urovni JBC. .... Neverite? Ale pravda to je."

Jako že jsou v Čechách lidi, kteří sekají na jedno brdo nepříliš originální papery, a to i v slušných časopisech?? No to je teda objev. Jo, a taky jsou lidi s originálními nápady, kteří mají s publikováním potíže. To je taky pravda. V zimě zpravidla mrzne, kdežto v létě bývá horko. Taky to může být i naopak, ale to snad proboha neznamená, že zrušíme roční období??

Jasně, veškerá scientometrie je jenom aproximace,a když budu chtít zjistit, co je ten který kolega zač, budu si muset přečíst jeho práce, případně poslechnout jeho přednášku. Přesto snad budeš souhlasit s tím, že v našich oborech kvalita a počet publikací prostě koreluje s vědeckým významem dané osoby, alespoň v průměru, nebo ne?
24. 07. 2009 | 00:55

QQQ napsal(a):

To Jan KOnvalinka:

////Přesto snad budeš souhlasit s tím, že v našich oborech kvalita a počet publikací prostě koreluje s vědeckým významem dané osoby, alespoň v průměru, nebo ne? ////

NE. Slusne jako indicie se da pouzit jen KVALITA UPLNE NEJLEPSICH paperu - kvantita to spolehlive hubi. Letos vysly nebo vyjdou z Ceska clanky v Baby Naturech (2. v biofyzice, 5. v biochem a mol. biol.) a v Bioinformatics (2. matem. biol.) - to je jen, co vím ze sveho okoli. Vsechny zcela prioritní - nove mechanismy, teoreticky nove pristupy apod.. Podle kafemlejnku v casti J (dve z nich maji penize odjinud) si ZADNA!!! z techto skupin ne sve vyplaty nevydela. Protoze na takovych paperech pracuje 4-7 lidi po dva roky, obvykle jsou tam 1-2 spoluautori z ciziny kde se neco merilo, tim se deli (jak jinak taky). Za tu dobu je sezvejka i 20 Preslii a 1-2 autory jen z Ceska, kazda nova kytka v nove lokalite clanek. Ale spolehlive je sezvejkaji "sekaci" 30 paperu v "nadprumernych" zurnalech.
///V zimě zpravidla mrzne, kdežto v létě bývá horko. Taky to může být i naopak, ale to snad proboha neznamená, že zrušíme roční období??///

Ve vyse uvedenem jsem chtel demonstrovat, ze musi existovat (nejmene) dve kategorie instituci: Ty ktere jsou financovany podle potreb za podminky udrzeni a staleho zvysovani kvality a ty kafemlejnkove, ktere ale maji byt napojeny na VS vzdelavani. Ty prvni, podle mne, taky, ale o tom je legitimni spor.

Podle mne spravna metoda by byla odriznouit hornich, rekneme, 15 instituci podle body/pocet paperu. Ty financovat PODLE POTREB, to jest aby predlozili experimentalni plan ktery obhaji pred mezinarodni komisi. A kazde dva roky mezinarodni peer review. Ony totiz duveryhodne instituce potreba jsou, jinak jsou prave ty nejkvalitnejsi lide do roka sezvykani administrativou a do konce zivota se z toho nevzpamatuji.

Dalsich 30-50 bych vyzval k predlozeni vyzkumnych zameru. A 20 financoval. Za 5 let by tu bylo 45 pracovist, na nichz by melo smysl pracovat i studovat. Ostatek necht se zivi vyzkume v ramci 30% ktere jim dava jejich pracovni napln jako VS ucitelu.

A min studentu a vic penez na hlavicku. Neboli reforma financovani vyzkumu musi jit dohromady s reformou financovani VS. Exkluzivni intituce musi stat mimo politiku, nejspolehlivejsi jsou samozrejme soukrome nadace. V demokratickych instituici se prosadi ti, co nejvic krici. Coz se ted stalo, ale uz nejmene 18 let se chystalo.

Ja tomu ovsem neverim a hledam si penize jinde, curiosity driven reserch delam jako bokovku.
24. 07. 2009 | 05:40

QQQ napsal(a):

Jo, a mimochodem, dve z tech vyse jmenovanych skupin jsou 100% na univerzite, tu treti si AV pred par lety od univerzity napul koupila.
24. 07. 2009 | 07:40

vlk napsal(a):

Chci uvést jedno srovnání: 40 let trvající "východní marxistický materialismus", navíc ve tvaru učebního předmětu na všech školách, vedl tady lidi k přesvědčení,že "předmarxistická" věda,např.v Evropě a Rakousku-Uhersku v ní,byla celá postavena na náboženství,pověrách,idealismu,dekadenci.Přesto,že rakouskou ponorku v první světové válce řídil kapitán-český malíř Jan Kubišta.Tomu napomáhaly i vhodně volené příklady.Nechci nikoho přesvědčovat o opaku.Ale k příkladu Boltzmanna,který ukazuje opak, bych vymezil spektrum světonázorových pohledů tehdejších vědců dalším příkladem: Za krajního idealistu byl považován tehdy "pobožnůstkář" matematik (německý) Kummer,od kterého pochází výrok: "V matematice jsou od Boha pouze celá čísla a jinak nic". Známý německý fyzik Gustav Kirkhoff píše o vědecké metodě fyziky jako o "kauzálním popisu" už v 18.století.Středověká alchymie znala právě 1/3 chemických prvků Mendělejevovy tabulky.Obávám se,že průměrný člověk dnešní doby jich dokáže pojmenovat nejvýše 10-15, nikoliv 33.
Člověk, který chce "měřit produktivitu vědce" přes citační koeficienty a nikoliv objevností,významností objevů (hierarchií a kvalitou) je pravděpodobně nebo možná desetkrát větší pobožnůstkář než tajemní idealisté nebo dekadenti předmarxistické vědy.A i "marxistické"-která se aspoň částečně světonázorově zabývá vztahem kvality ke kvantitě.Obávám se,že dnes do organizace vědy mluví příliš mnoho lidí,kteří jsou od ní daleko,v ní mnoho neznamenají a hlavně ztotožňují nárust počtu významných výsledků s růstem počtu tištěných stránek časopisů.Trochu knihomolové, trochu formalisté.To je vnější stránka věci.I přes ní,může věda stagnovat,protože její výsledečnost není dána počtem slov,názvů,titulů,hypotéz,filosofií,řečeného a psaného.Věda postupuje "geneticky" od objevu k objevu,přičemž většinou následující objev nemohl být udělán bez předchozího.Tady-čiší z toho pustá formálnost a lajdáctví,snaha mít klid v duši a už se nemuset o nic dále starat,poběží to přece samo.Lidé ani věda přece nejsou automat.Kde bývalo někde na zeměkouli k tomu vhodné klima,vzácně vzklíčilo i semeno nějakého objevu,který trvaleji něco znamená.Cedit hlušinu časopiseckých triumfů citátometrií je velmi pochybná metoda,pokud k tomu nepřidáte kritéria podstatnosti,kvality,významnosti,hierarchie výsledků.Je to prostě házení "do jednoho pytle".Místo toho "oddělit zrno od plev".
24. 07. 2009 | 08:52

jirizlatuska napsal(a):

vlk: "Věda postupuje 'geneticky' od objevu k objevu,přičemž většinou následující objev nemohl být udělán bez předchozího." - Tohle ovsem mimo prirodni vedy neni tak uplne pravda. Podivejte se na tabulku svetove nejcitovanejsich clanku v klasickych studiich od roku 2009, najdete oproti prirodnim vedam mizive pocty, nicmene na zaklade toho je deklasovat je nesmysl: http://www.timeshighereduca... (nemluve o tom, co rika komentar k tomu - ze casto autori vedou dialog s klasickymi pracemi; ovsem treba takovemu Homerovi jsou ovsem citace na jeho dilo k nicemu, pomerujeme-li je jen penezi, ktere za ne stat na vyzkum da).
24. 07. 2009 | 09:05

pgjed napsal(a):

Pane profesore,

Již jsem psal v diskusi k blogu vašeho kolegy Pačese na toto téma, že jedinou vaší šancí je udělat ze záležitosti předvolební téma a nalézt politickou podporu. A věci se dějí.Neprohospodařte tento potenciál.

"KDU-ČSL podpořila požadavky Akademie věd ČR

Na tiskové konferenci po dnešním zasedání předsednictva KDU-ČSL uvedla 1. místopředsedkyně Michaela Šojdrová, že lidovci nepřipustí realizaci likvidačního rozpočtu Akademie věd ČR, který byl snížen o více jak miliardu Kč. „Podporujeme požadavek AV ČR na zvýšení rozpočtu pro základní výzkum o požadovaných cca 600 milionů Kč, a to z prostředků určených na aplikovaný výzkum, zejména pro Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR,“ uvedla Šojdrová. „K uspokojivému řešení financování české vědy můžeme dospět pouze na základě kompromisní dohody. Proto jsem na jednání s vedením Akademie věd navrhla uspořádání kulatého stolu, u něhož by zasedli kromě akademiků také zástupci vysokých škol a Rady pro výzkum a vývoj a společně bychom se zde pokusili řešení nalézt. První kolo jednání proběhne již na začátku září,“ dodala 1. místopředsedkyně KDU-ČSL.
Michaela Šojdrová se společně s místopředsedou strany Pavlem Svobodou dnes také zúčastnili happeningu na podporu české vědy před průčelím Ústavu dějin umění AV ČR. „Pokud se nemáme stát pouze ̒montovnou̒ Evropy, je podpora především základního výzkumu v České republice ze strany vlády nezbytností. Myslím, že akademici dobře chápou, že v době krize je nutné šetřit v každém odvětví. Na druhou stranu ale není možné, aby byl základní výzkum v České republice existenčně ohrožen a navíc jednoznačně znevýhodněn oproti výzkumu aplikovanému,“ upozornil v této souvislosti Pavel Svoboda.

V Praze 21. 7. 2009

Mgr. Martin Horálek,
vedoucí oddělení komunikace a analýz KDU-ČSL"
24. 07. 2009 | 09:54

galapagy napsal(a):

Díky,že teď známe i názor dědiců papeže "Piju 25-tý" Plojhara,který jako jejich leader patřil ke krvavé smečce profesionálních vrahů z padesátých let inherentně.KDU-ČSL svůj superdogmatický a násilnický původ z lidové demokracie v sobě nezapře ani dnes!!!
24. 07. 2009 | 10:07

pgjed napsal(a):

To galapagy: Ano máte pravdu, vedro je tak nesnesitelné, že jde některým na mozek. Doporučuji studený obkládek, ve stínu, méně alkoholu a více tekutin.
;-)
24. 07. 2009 | 11:54

badatel napsal(a):

Vážený autore,
přestože s Vámi v mnohém souhlasím, jste jeden z těch, kteří se dopustili vážné chyby zpolitizování problému kolem AV ČR. Víte politika, a to i ta vědecká se dělá za zavřenými dveřmi.
To co v současnosti probíhá (včetně akce "oběšenec") budí nevoli u většiny národa, která o vědu nikdy moc nestála.
Ty miliardy na vědu se daly získat jinak, rozhodně ne takovým rozmáznutím problému přes média.
Ten problém kolem objektivity "kafemlejnků" i těch nešvarů, na které nevhodným způsobem upozorňuje Ambrosius, je znám hodně dlouho a vedení AV ČR ho neřešilo.
Víte jak se Einstein za svého pobytu v Praze vyjadřoval o úrovni teoretické fyziky ? A víte kolik je dnes desítek "Profesorů" v tomto oboru v Praze na VŠ a AV, ale o české teoretické fyzice a jejího přínosu pro svět (snad na jména dvou českých emigrantů, neakceptovaných na AV a VŠ u nás) nikdo nic neví - také jeden nešvar současné české vědy, se kterým pak protivníci základního výzkumu argumentují.
V současnosti nejlépe prospějete vědě, když bude vyjednávat podmínky, za kterých bude fungovat po volbách, ale nikoliv přes média, ale ve spolupráci s řádně zvolenými orgány.
Těch cílů, které máte lze dosáhnout diplomatičtěji.
24. 07. 2009 | 13:46

Radim napsal(a):

Jiri Zlatuska
The Times Higher Education je vyborna stranka. Shodou okolnosti vcera se objevila recenze na knihu "Under the radar: cancer and the cold war", ktera na hruznych prikladech s 50. let ukazuje jake dusledky muze mit zbrkle prevadeni zakladniho vyzkumu do aplikaci a komercionalizace za kazdou cenu.
24. 07. 2009 | 14:08

jirizlatuska napsal(a):

badatel: AV to diplomaticteji delala, existoval i kompromisni navrh, ktery s predsedou AV dojednal premier. kdyz melo dojit k tomu, aby tento kompromisni navrh odpouhlasila Rada vlady na jednani 12. cervna, doslo v debate (dost podrobne liceni kolovalo v textu prof. Zrzaveho) k tomu, ze se proti postavil Martin Jahn, ktery na svou stranu strhl zbytek clenu RVV s vyjimkou tech, kteri pochazeji z AV, a zadny kompromis se nekonal. A jen tak mimochodem to byl tentyz Martin Jahn, ktery je podle M. Topolanka strujcem tohoto systemu reformy. Kdyz byl zakon v prvnim cteni v Poslanecke snemovne, zaznelo tam od M. Topolanka, tehdy jako premiera: "Musím říci, že to byl Martin Jahn, který jako místopředseda vlády pro ekonomiku a jako předseda Rady vlády pro výzkum a vývoj napsal a odsouhlasil v tehdejší Paroubkově, možná ještě Grossově vládě základní teze, s jakými bude přistupováno při této novele podpory výzkumu a vývoje. A tato novela z těchto závěrů vychází, vážení kolegové v lavicích nalevo ode mě."
24. 07. 2009 | 14:41

Ambrosius napsal(a):

Cituji Vlka:
"To ambrosius: Boltzmann je podobně jak jiný známý vídeňák,psychiatr Z.Freud,původem Moravák.Ve Vídni ale působil celá desetiletí,takže asi na jeho původ se zapomělo.Doplňuji k jeho sebevraždě: Měl rodinu.Bylo to krátce po odpolední nedělní vycházce s rodinou."
Protoze L. Boltzmanna povazuji za velikana a jedneho ze zakladetelu statisticke fyziky, otce atomove teorie, atd., s velikym podilem na "videnske skole" (E. Schrodinger, ...) musim opetovne dotvrdit, ze se Vlk zrejme myli a neco v hlave asi prehodil, u Freuda je to samozrejme pravda, pochazi z Pribora,,,Dekuji i VH, ktery zrejme pohotove nekde na webu vyhledal info o narozeni LB.
Takze, ded LB, Gottfried Ludwig B. se narodil v Berline v 1770, v mladi se prestehoval do Vidne, kde vyrabel hraci skrinky. Ve Vidni se ozenil a mel syna Ludwiga Georga, otce naseho LB, ktery byl danovym urednikem. Jeho manzelkou byla Maria Pauernfeindova, dcera obchodnika ze Salzburgu. A tak se stalo, ze se jim ve Vidni narodil nejstarsi syn Ludwig Eduard Boltzmann, dne 20.2.1844, shodou okolnosti v noci na masopustni utery, pred popolecni stredou. LB to pry sprymovne rad komentoval slovy, ze to je asi duvod toho, ze jeho nalada se mohla rychle menit z pocitu velkeho stesti do hluboke deprese...To zrejme netusil, ze pod dlouhodobym tlakem svych odbornych i lidskych odpurcu, kteri se ale hluboce mylili a LB byl plne v pravu, nakonec prevazi ty deprese a on ve svych 62 letech spacha pobliz Terstu (osada Duino) sebevrazdu, jak spravne vyse uvedeno! Jo, stavalo se casto i v historii vedy, ze citlive duse velikanu podlehli mrzkosti, podvodnym a lzivym osobnim a zakernym utokum jedincu, kteri jim moralne i odborne nesahali ani ke kotnikum... Jak typicke i pro soucasnost! (Citovano dle: C. Cercignani: Ludwig Boltzmann, The man Who Trusted Atoms, Oxford UP, 1998)
24. 07. 2009 | 15:18

vaclavhorejsi napsal(a):

badatel:

"To co v současnosti probíhá (včetně akce "oběšenec") budí nevoli u většiny národa"

Muj dojem je naprosto opacny, jsem rad, ze nas podporuje i vetsina novinaru.

Vy mate k dispozici nejake vysledky pruzkumu mineni verejnosti?
Ja vim o jednom (netvrdim, ze je reprezentativni, ale prece jen ...) - viz anketa na:

http://www.ct24.cz/
(vpravo uplne dole).

..
24. 07. 2009 | 16:05

Ignácius napsal(a):

Třeba takový Grygar,člen učené společnosti,hlavní skeptik a rozdavač bludných kamenů,všem fyzikálním teoriím zdá se rozumí a dokáže je občas vysvětlovat trpělivě a názorně i laikům názorně i laikům,ale jak třeba on posunul hranice vědy?
Já se obávám ,že až na nějakou občas nově nalezenou planetku nijak
24. 07. 2009 | 16:13

vlk napsal(a):

to Ambrosius: informaci o moravském původu Boltzmanna jsem měl z nějaké české knihy(už nepamatuji víc než že mne to tehdy nadchlo)a víceméně se tam o něm nepsalo,takže ty Vaše detaily čtu poprvé.Ovšem nezřídka se stává,že existuje přepis historie v různých zdrojích,vzájemně různé verze jednoho a téhož i o životě jednotlivců.Tak promile až setina.Ale,věřte,že to existuje.
Nemám na mysli nyní prastaré dějiny-putování a původ národů-kde je to pravidlem,ale i dějiny posledních staletí.Tam by to být nemuselo.Vezme-li se ovšem do úvahy,že řada lidí vešla do historie (t.j. stali se slavnými) až po smrti,pak je jasné,že někdo musel jít zjišťovat zpětně fakta a svědků už v té době mohlo žít i být málo.Pak také obrazy strůjců historie člověčenstva se ideologizují,etnizují-podle toho jak se to komu hodí do hry.Prostě přibarvují a překreslují.Napíše-li něčí životopis Maurois ,Kožík atd.jistě si řadu věcí domýšlejí- bez toho to nejde.Lidé to pak berou za fakta.Podobně Paul Cryuf a Pasteurův život.Stálo by za to vědět,kde v té chvíli,kdy se Boltzmann oběsil právě byla jeho rodina? Já mám pocit,že řada tragických úmrtí má takovou vnějšnost,že rozlišit náhodu,vraždu a sebevraždu je obtížné,ne-li nemožné.Je jisté,že po práci do 62 let s takovými kvalitními výsledky (neflákal to)-musel mít Boltzmann vyčerpánu sílu své nervové soustavy do krajnosti.Tam excitace útlumu může být katastrofou.Nicméně z politických událostí,které okolo té smrti časově blízko proběhly,bych nevyloučil smrt násilnou-protože už i proto,že vynikající teoretiky-fyziky např. využívala armáda-jako známého francouzského fyzika P.Langevina (1906 Nobelova cena za magnetismus,kde využil Boltzmanův statistický faktor-jak se později však ukázalo teorie měla podstatnou vadu.To jí neubralo na významu ovšem ani později).Langevina,který se ve stáří stal komunistou a jeho rodinu decimovali v 2.sv.válce nacisté.Byl blízkým přítelem manželů Curievých.Francouz P.Curie rovněž tragicky zemřel r.1906-pod koly dostavníku na pařížské ulici.
24. 07. 2009 | 16:34

prduch napsal(a):

To ignacius:

Dovedete si predstavit svet ve kterem
kazdy vedec uspesne provadi laikem pozorovatelne posuny (nejlepe obden)??
Nastesti, neni to lidem dano a jen vyjimecne a casto zcela nahodne k tomu muze dojit. V kazdem pripade, tak hloupe se ptat muze jen bohorovny ignorant.
A kdyz uz se ptate, dovolte protiotazku:
cim jste obohatil lidstvi Vy? Myslite si,
ze skvela popularizace astronomie je malo?
Tusite alespon co je hlavnim vedeckym zajmem Dr.Grygara?
24. 07. 2009 | 16:49

vaclavhorejsi napsal(a):

prduch:

Dokonce i naprosta vetsina veci, za ktere se v poslednich letech udelila Nobelova cena, nerika laikovi (ale ani odbornikovi z jine oblasti) skoro nic...

..
24. 07. 2009 | 16:59

vlk napsal(a):

to Ambrosius:
já osobně za mnohem pro mne zajímavější považuji třeba čtení o dlouholetém vrchním veliteli byzantské armády Asparovi,který vedl Slovany k jejich prvému bojovému vystoupení i vítězství zároveň v dějinách lidstva a sice nad Huny památného roku 468 kdy naše slovanské etnikum vstoupilo do lidské historie.
Ovšem vraťme se k r.1906 ve vědě a vůbec: r.1906 dostává svou první z celkem dvou Nobelových cen ruský fyziolog I.P.Pavlov za studium trávení.V tomtéž roce je bestiálně carskou ochrankou zavražděn pop Gapon,který roku 1905 vedl tzv.první ruskou revoluci a neopatrně se po ní vrátil z londýnského exilu do Ruska,ač nemusel. V Rusku pak věda prožívá krušné chvíle. Po uvolnění Mendělejeva z university následuje jeho osudu známý fyzik Lebeděv,k okruhu jehož blízkých spolupracovníků patřil i Sergej Vavilov,už tehdy bolševik.Lebeděv ztrácí post profesora a vedoucího laboratoře při hladovce proti ministru školství a umírá.S.Vavilov se později v SSSR stal "věčným" předsedou Akademie věd.Jeho bratr,genetik Vavilov,byl naopak násilně likvidován v r.1940 NKVD.
24. 07. 2009 | 18:38

QQQ napsal(a):

To Zlatuska:

///"Musím říci, že to byl Martin Jahn, který jako místopředseda vlády pro ekonomiku a jako předseda Rady vlády pro výzkum a vývoj napsal a odsouhlasil v tehdejší Paroubkově, možná ještě Grossově vládě základní teze, s jakými bude přistupováno při této novele podpory výzkumu a vývoje. A tato novela z těchto závěrů vychází, vážení kolegové v lavicích nalevo ode mě." ////

Diky, tohle si doufam prectou vsichni, kdo podle doporuceni pana profesora Horejsiho hledaji za soucasnym stavem neblahe pusobeni ODS. A kdyz to udelaji, mohou se zacit kriticky divat i na dalsi these uvadene v jeho clancich. To by mohl byt prvni krok k rozumnemu reseni, byt, jako vzdy, samozrejme dost pozde.
24. 07. 2009 | 18:57

Ignácius napsal(a):

Prduch
On je astofyzikem ,že?
Já jsem se ptal čím posunsl hranice vědy ,tak mi to laskavě řekněte,jestli tomu oboru rozumíte,jestli jenom držel dobitou kotu ,tak potěš pán...,to si ty divadélka v antickým rouchu mohl odpustit...
To zase mě připadá jako bohapusté ignoranství,i když je v tom Grygar asi půl na půl vědec-katolík a o to je to zřejmě ještě trapnější.
Já chápu ,že je to s výzkumy mnohem složitější a že to nelze laicky hodnotit,ale řekněte mě laikovi, když jste takový sdělný jsou u nás opravdu špičkové výzkumné týmy,nebo vědci a v jakých oborech? díky
24. 07. 2009 | 20:33

vlk napsal(a):

ke všem: je pravděpodobné,že z mého psaní bude např.Boltzmann 19.st. připadat svým materialismem daleko statečnější bojovník,ne-oportunista,než jakýkoliv třeba Čech 2.poloviny 20.st.,který za materialismus ve filosofii dostal přidáno v platu.Rovněž tak Curie,Gapon,Lebeděv budou čtenáři připadat daleko lidštější a opravdovější než kdokoliv ze současníků,koho zná.
Tohoto faktu si lidé už dávno povšimli a v literatuře nazývají tu zmíněnou historickou kulturu a etiku -jako "klasický humanismus".Pokračovali v něm v literatuře např.Romain Rolland nebo Anatole France.Ne neprávem,při analýze zločinů fašismu,se ukazuje často na to,že úplně první ostří agresivity fašismu bylo namířeno proti klasickému humanismu.Ten měl být vymýcen první.Ale neabsolutizujme ten rozdíl do krajnosti protože důvod je i ten ,že na minulost se lépe vidí a řada věcí a souvislostí se již stala časem zřejmější.Proto i moderní společnost obsahuje řadu případů klasického humanismu bez jakékoliv publicity.Masaryk chápal klasický humanismus otázkou : "kdo je to ten pan SE? "
T.j.stalo se:B.se oběsil.
24. 07. 2009 | 20:34

sumec napsal(a):

Off topic (ale jen trochu):

Pane Hořejší, ačkoliv s Vámi tak v 95% případů nesouhlasím, musím pochválit Vaši reakci na článek paní Zlámalové, dnes v Hospodářských Novinách. Poznámka, kterou jste v nadsázce napsal na konci článku se této paní redaktorky, žel Bohu, týká stoprocentně (i v jiných případech).
24. 07. 2009 | 21:00

jirizlatuska napsal(a):

QQQ: Moc bych nad tim Jahnem nejasal. O soucasne politice soudim, ze to neni vec stranickych nazoru, uz vubec ne levicove nebo pravicove politiky, ale jen a jen projev zajmovych skupin na ty strany jako instrumenty napojenych. A nepopiratelnym faktem je, ze to sice Jahn mohl zacit, ale do realizace to dovedli lide kolem Topolanka. Rukopis Grossuv jim nedelalo potize si osvojit a napodobit ho. Neblahe pusobeni ODS v te realizaci "reforem" pro "reformy" nepochybne je - CSSD tyhle nesmysly do koncu, jake vidime nedotahla - a v hornich patrech mela sem tam nekoho, kdo by takove excesy byl byval (snad) zastavil. ODS zadny korektiv nemela, vsichni kritici (a ne, ze bych je neznal) s jeji legitimaci jsou/byli bohuzel prilis nizko na to, aby veci byli schopni ovlivnit (nehlede na to, ze si prilis zvykli na autoritarsky styl, kdy se pohlavarum neodmlouva, i kdyz jsou viditelne prakticky sileni - viz volba prezidenta).
A k tomu "pozde" - na to, ze "pravicova" vlada dela svou podporou firem levicovejsi politiku, nez by delala CSSD (neverim, ze by Havel nebo Rychetsky, abych zminil predchozi predsedy RVV, ditto Buzkova jako ministryne za to resortne odpovedna) by na tyhle nesmysly byli byvali pristoupili. Kombinace zelenych s ODS s prislusnym sborem architektu koncepce VIVAT (a oba jiste vime, o kom je rec) ovsem byla zcela smrtici. :-(
24. 07. 2009 | 21:09

vlk napsal(a):

byl jsme přírodovědcem upozorněn na tuto diskusi, do které jsme s e původně nechtěl vůbec zapojovat. Jakkoliv fancím AV a speciálně p.profesorovi Hořejšímu, aby nějak odvrátili devastaci akademie, jsem natolik na tomto poli laik, že si prostě netroufám, přidat nějaké p písmena do diskuse. A tudíž, po přečtení blogu a souhlasném zamručení po d fousy , jsem byl s blogem vyřízen. Proč to píši?
Protože s e zd e objevil někdo s nickem vlk.
Jakkoliv píš e velmi kultivovaně a uznávám, že dobře a má načteno z oborů, kam já nevstrčím ani špičku čenichu, velmi by mne potěšilo, kdyby si zvolil jiný nick. Myslím, že oprávněně , podkládám značku vlk za výsostně svou.
Necítím k objevivšímu s e novému vlkovi zášť ani hořkost. Chodím teď málo, takže nemusel vědět, že tad y už přes dva roky brousím v revíru Aktuálně. Zejména pak proto ne, že rozsah jeho znalostí, které zd e osvědčil, je imponující a pro men a ž zahanbujícím způsobem, nicméně , opakuji svou žádost, aby si zvolil jiný nick, či nejméně jiný způsov psaní svého nicku. Opakuji znovu - značku ve vtaru vlk , považuji výhradně za svoji.
Předem děkuji.
24. 07. 2009 | 21:27

jirizlatuska napsal(a):

Ignácius: Myslim, ze byste pred otazkami na posun vedu u Jiriho Grygara mohl nejprve uvest, cim jste cokoli posunul Vy.

Jiri Grygar ma na svem konte slusnou radku vysledku tykajicich se promennych hvezd a mereni jejich vlastnosti (naopak mne dost prekvapuje Vase informace o tom, ze by mel objevovat planetky - jste si jisty, ze hovorite o Jirim Grygarovi?). V posledni dobe ma dost slusny podil na budovani observatore Pierre Auger, coz je samo o sobe hodne svetove exkluzivni zalezitost, opet v oblasti vysostne experimentalni. Drzeni koty to nebylo a neni.

Jeho popularizacni cinnost je slusny transfer znalosti, ktery nemuze delat kdokoli. Rozhodne vyda za vic, nez by byla hodnota nejakych uzitnych vzoru nebo studentskych seminarnich programu.
24. 07. 2009 | 23:13

QQQ napsal(a):

To zlatuska:

Myslim, ze problem je v "bulvarizaci" vedy. Kdyz veda neni neco trivilane nehodnotitelneho, je strasne zranitelna. Pokud jsme zevnitr vedy pripustili, ze je mozne ji hodnotit podobne jako ctenost deniku Blesk, sami jsme si navlikli na krk opratku. Ja tedy ne, ale VH a JK ano.

Proc? - No nejspis jejich veda je "briefmarkensammlung" jak kdysi charakterizoval biologii Schroedinger. Kazdy c... hada podle sve planety. Bohuzel s sebou biologie vzala i treba fyziku. Drive byl tlustospis jen J. Biol. Chem, dnes je J.Phys. Chem. A-F a ma stejne nasmyslne mnozstvi clanku. To, cemu se drive rikalo zakladni fyzikalni vyzkum, se v nich moc nepopisuje (0.1% ?).

Ze jsme poslednich 20 let v Cesku jak na VS, tak v AV, dost prokaucovali, je vic nez pravda. Dokud nezacneme delat seriozni mezinarodni vedu, coz predstavuje kompetitivni platy, uradovani v anglictine a mezinarodni konkursy s mezinarodnimi komisemi, nezmeni se to. Ale o tom nikde nikdy nebyla a neni rec (cest CERGE- EI). Zrovna pred chvili se na mne vytahoval tertirady navratilec z USA jak se obetoval, ze u nas vubec je.
25. 07. 2009 | 00:35

jirizlatuska napsal(a):

QQQ: Veda nemusi byt trivialne hodnotitelna. Je spousta zemi, kde nedopada tak katastrofalne, jako u nas. Nepouzivaji se tam nekorektni a evidentne chybne metody hodnoceni, ale pritom tam ani nemaji profesionalniho statistika premierem. Navic si ani nemyslim, ze zeme nasi velikosti musi aspirovat na svetovou spicku a nema ji stacit slusna uroven, ktera prispiva ke obecne vzdelanosti, schopnym doktorandum pro aplikovany vyzkum (= doktorandum skolenym v zakladnim vyzkumu) a obecne urovni porozumeni svetu kolem nas (coz je ulohou popularizace). To, co ted probiha u nas je kombinace vyrizovani osobnich uctu, neetickeho chovani "vedcu", kteri se propujcili k prokladani hyperbol (aka cteni deniku Blesk, ale vime o kom mluvime a pro koho se jeste dalsi posty chystaji, ze - a VH ani JK to samozrejme nejsou) a asistenci nekorektnich metod mimo svou oblast odborne kompetence. Na kompetitivni platy bych se nevymlouval - v tomhle prostredi by stejne koncily v kapsach tech, kteri dnes tuy metody a la cteni Blesku orchestruji.
25. 07. 2009 | 01:13

QQQ napsal(a):

To Zlatuska:

///Navic si ani nemyslim, ze zeme nasi velikosti musi aspirovat na svetovou spicku a nema ji stacit slusna uroven, ktera prispiva ke obecne vzdelanosti, schopnym doktorandum pro aplikovany vyzkum (= doktorandum skolenym v zakladnim vyzkumu) a obecne urovni porozumeni svetu kolem nas (coz je ulohou popularizace).///

Obavam se, ze v tom si nemuzeme porozumet. Fundamentalne nove poznani bud je, nebo neni. Pokud postaci byt vysokoskolsky ucitel (na bakalarske, maximalne magisterske, urovni), pak nemluvime o reforme vedy, ale o reforme vysokeho skolstvi. A AV zrusme, vzdelavejme lepsi delniky do zahranicniho prumyslu. U toho ovsem fakt nemusim byt.

////To, co ted probiha u nas je kombinace vyrizovani osobnich uctu, neetickeho chovani "vedcu", kteri se propujcili k prokladani hyperbol (aka cteni deniku Blesk, ale vime o kom mluvime a pro koho se jeste dalsi posty chystaji, ze - a VH ani JK to samozrejme nejsou) a asistenci nekorektnich metod mimo svou oblast odborne kompetence.////

Bohuzel tohle probiha vsude ve vedecke komunite, jsem hodne blizko jedne takove nechutne prihody v nemecko-rakouske vede. Tento konkretni priklad se promita az na uroven EU. Je to dusledek scientometrie, existuje clovek ktery napred obsadil vetsinu redakcnich rad, pak nasledne komisi, sefuje trem !!! tymum v ruznych zemi a obor, jinak obrovsky pritazlivy, znechutil cele rade lidi. Obklopil a obklopuje se celou radou pritelicku kteri jsou samozrejme horsi nez on. Vypudil uz dokonce nektere lidi z Evropy, jsou dnes v USA, Japonsku, Singapuru.

Uspech skandinavske vedy a technologii spociva v tom, ze podobne nechutnosti se minimalizuji az eliminuji.

////Na kompetitivni platy bych se nevymlouval ////

Jasne, mely by smysl jen dohromady s uradovanim v anglictine a mezinarodnimi konkursy. Pak by na nas bylo videt.

Ovsem kdyz uz to delam za malo penez, musi mne to alespon bavit. Coz zatim slo a ted prestalo jit. A je to dusledek "dobre minenych" snah lid jako VH a JK. Sorry.
25. 07. 2009 | 05:09

Michal Hocek napsal(a):

to QQQ. No na UOCHB byla kompletni mezinarodni rekonkurzace a uradujeme v anglictine. Z vedoucich tymu jsou nyni 3 cizinci a nekolik navratilcu po dlouhe dobe - ale hlavne - udelali jsme status "juniorskych skupin" pro excelentni mlade navratilce z postdoku, kteri maji ambice si vytvorit vlastni skupinu, coz povazuju za nejvyznamnejsi. Krome nas neco podobneho pokud vim udelalo jen UMG (VH) a NCBR na MU.
25. 07. 2009 | 09:03

QQQ napsal(a):

To Michal Hocek

///No na UOCHB byla kompletni mezinarodni rekonkurzace a uradujeme v anglictine. Z vedoucich tymu jsou nyni 3 cizinci a nekolik navratilcu po dlouhe dobe - ale hlavne - udelali jsme status "juniorskych skupin" pro excelentni mlade navratilce z postdoku, kteri maji ambice si vytvorit vlastni skupinu, coz povazuju za nejvyznamnejsi. Krome nas neco podobneho pokud vim udelalo jen UMG (VH) a NCBR na MU. ///

Vim a samozrejme ocenuji. Otazka je, jestli bychom se shodli na metode prace komise pokud by se nejednalo o biologicko-biochemicke obory. V tom je ten problem, biologicka scientometrie ve fyzice, matematice, informatice apod. fakt nefunguje a co mam JK a VH tak moc za zle je, ze se ji vubec kdy pokouseli na tyto discipliny uplatnit. Celni protagoniste techto disciplin byvaji znacne naivni a bezbranni.

Kdyz uz jsme v tom vyctu: UFB JU Nove Hrady stoji jen na novych nebo alespon kvalitnich (relativne) mladych skupinach, cizinci (v praxi a mezi doktorandy urcite) prevazuji, vyuka (jen PhD a Mgr.) a administrativa pokud (v Cesku) mozno v anglictine.
25. 07. 2009 | 09:26

v*lk napsal(a):

Jazyk pozlacení vědy bývá slušný.Nápodobně jazyk V.K.-ekonomický.Slušnost toho jazyka nevylučuje vyhnání z vědy jejího vzkříšení.Pokud vědu nazíráme sociologií účastí v projektech,členství v bezpočtu orgánů,platy honorárních osob,rozmístěním pozic,kafemlejnky-potud přežvykujem prázdnotu a prázdnou slámu.To,že věda stochasticky dostala tuto tvář,že tam a tam se v managementu nalézá ten a ten,naprosto nevystihuje její podstatu.Pokud se veřejnosti zalepí oči spoustou tohoto balastu,zamíchají se později do toho obratně větičky jako "navázání aplikovaného výzkumu na základní",což je sice obecně i někde někdy možné či zdravé,ale skrývá to fakt ,že v případě AV ČR je to holá absurdita.Hovořit o vědě "z výše" si může v případě ekologie a darwinismu dovolit V.K. (ostatně dělával to i V.I.Lenin),ale ne pracující voják vědy.Pro toho je obor daností,je vymezen i když existují i mezioborové disciplíny.Obávám se že ani v množství příkladů toho jak to kde chodí a co kdo zjistil o vědě ze svého pohledu ptačí perspektivy nenalezneme to co hledáme pro malou zemi:jakési dynamo,které působí zejména zevnitř a zajistí malé zemi aspoň relativně smysluplnost investic do vědy,neb tyto investice krátí obrovský bilionový dluh a nastalá,nikoliv již překonaná krize.Kdybychom věřili ,že krize potrvá desítky let a nikoliv obvyklých 4-6 let,pak by mělo určitý smysl přizpůsobit schema rozvoje vědy i smyslu krize a jejmu časovému průběhu.Jestliže si nemyslíme,že krize bude trvat desetiletí-pak je krácení objemových prostředků jedna z více reálných možností.Ale zásadně -oživit nesmyslný český základní výzkum a vytvoření českého aplikovaného výzkumu jsou nejen věci a záležitosti obejemu investic.Např. i výměny kádrů a nalezení kádrů.
25. 07. 2009 | 10:08

Michal Hocek napsal(a):

to QQQ - mozna vite, ale neocenujete, protoze je to nehynouci zasluha Honzy Konvalinky, ktery tehdy ve VR ty konkurzy prosadil...
Jinak UFB je samozrejme spicka, ale ani jedna laborka neni bez AV - aspon ne ty dobre (Ettrich, Prasil...).
25. 07. 2009 | 10:37

jirizlatuska napsal(a):

QQQ: "fundamentalne nove poznani" - co tim myslite a co z toho vylucujete? Objev noveho broucka nebo jen zjisteni, ze jedna mutace v nejakem lesiku, kde je endemicky, sponatanne meni pohlavi? Nebo trvate na novem gravitacnim zakonu (ktery soucasna metodika vyvazi treba deseti experimentalnimi pracemi, ktere popisuji, jak ruzne druhy hmyzu siri v trusu nebo pri stavbe sidel semena stromu)? V kazdem pripade bych ale zpochybnoval, ze si zeme naseho typu ma davat za cil noveho nobelistu, stajne jako by si nemela davat za cil v aplikovanem vyzkumu vysadit behem deseti let cloveka na Mesic.

Fundamentalne nove poznani je take krasny termin, ktery zakryva, ze problemy jsou v elementarni etice prace - chemik se pusti do prokladani hyperbol daty, ktera si bez vetsi relevance posklada, aby na uplne jinymi dilcimi vzorky prolozil kricky se zdanlive stejnymi parametry, ktere preda politikum k rozdeleni penez. Sociolog si udela nebo aspon zastiti pruzkumy zalozene na navodnych otazkach, jejichz odpovedi se pak pokusi silove aplikovat. Atd., atd. V tomto kontextu si ovsem myslim, ze kdyz hovorime o fundamentech, pak bychom nemeli nevidet, ze problemy nasi vedy mohou byt fundamentalnejsiho razu, nez by vyplyvalo z disputaci o fundamentalne novem poznani.

(A ano, zmeny [nechci rict "reforma" kvuli vyznamu, ktery v poslednich mesicich tento velkohuby termin u nas ziskal] v systemu vedy bych delal synchronne a ve vzajemnych souvislostech se zmenami ve vysokoskolskem vzdelavani, resp. s vedomim, ze tam, kde delaji slusnou vedu mistri, musi byt kolem nich i spolecenstvi zaku, kteri jejich vedeni, myslenky a dovednosti prenaseji a rovijeji dal. Toto povazuji za primarni [byt nikoli jediny] produkt prace za verejne prostredky. Dnesni uder proti AV uskodi i teto strance, presne proto, ze je veden i tim smerem, kde tuto funkci AV splnuje.)
25. 07. 2009 | 11:10

vaclavhorejsi napsal(a):

QQQ:

Ta reforma VaV byla zalozena na zakladnim predpokladu, ze nadale porostou statni investice do vyzkumu (az k 1% HDP) a ze vetsina narustu pujde na posileni aolikovaneho vyzkumu. Sice si nemyslim, ze je to moudre (neverim, ze stat ma lit penize do pochybnych inovaci v soukromych firmach - viz mnohokrat opakovanme argumenty J.Zlatusky), ale budiz - delaji to i jinde.

Nynejsi problem nastal hlavne kvuli tomu, ze zadny narust neni (pokles HDP, problem se statnim rozpoctem). V teto situaci se Topolankova a nasledne Fischerova vlada rozhodla, ze da prednost te podpore soukromeho prumyslu pred zakladnim vyzkumem. I za cenu fakticke likvidace AV.
V zajmu dosazeni tohoto cile vidime nyni ocernovaci kampan proti AV, ktere se bohuzel ucastni i premier, M.Kopicova a nekteri (nastesti nemnozi) novinari, jako L.Zlamalova.

Vysvetlovani, ze jadrem problemu je nejaky konflikt mezi AV a VS, je falesny zastiraci manevr.

Pokud mate zajem o fakta, podivejte se na:
http://press.avcr.cz/aktual...
http://pravo.novinky.cz/min...
http://hn.ihned.cz/c1-37886...
http://pravo.novinky.cz/min...
http://respekt.ihned.cz/vas...
http://abicko.avcr.cz/cs/sd...

Velmi me tesi vysledky nasledujici nezavisle ankety:
http://press.avcr.cz/index....

A nakonec - proc ten nick? - zdravim Dalibora Styse ;-).

..
25. 07. 2009 | 11:13

vaclavhorejsi napsal(a):

v*lk:

"větičky jako "navázání aplikovaného výzkumu na základní", což je sice obecně i někde někdy možné či zdravé,ale skrývá to fakt ,že v případě AV ČR je to holá absurdita."

Jak jste k takovemu nazoru dospel?
Ackoli AV se skutecne ma (podle zakona!) zabyvat predevsim zakladnim vyzkumem, rocne ma prijem z licencnich poplatku, vyzkumu na zakazku, prodeje vlastnich produktu, atd. skoro 2 miliardy.
Priklad z me vlastni laboratore uvadim v clanku (vedlejsich produktu naseho zakladniho vyzkumu se prodalo za vice nez 100 mil. Kc).
leku pochazejicich z laboratori UOCHB se prodalo za nekolik miliard DOLARU!

Kde vidite tu "holou absurditu"???

..
25. 07. 2009 | 11:18

Michal Hocek napsal(a):

ze by QQQ byl Stys? Taky me to napadlo. Stys mi pred casem na jedne diskusi tvrdil, ze nema publikace, protoze se nechce na ne nikomu pripisovat, coz byl skutecne legendarni vyrok :-)
25. 07. 2009 | 11:45

v*lk napsal(a):

to: vaclavhorejsi
já bych byl jedině a upřímně rád-kdyby a kéž-to bylo tak jak píšete.
V exaktních oborech byly v historii komerční hlavně dvě větve vynálezů :spalovací motory a polovodičové součástky a komplety z nich.Ovšem obávám se,že akademická termodynamika nebyla právě tím,co je udělalo komerčním artiklem.Spíše technické hlavinky pánů inženýrů jak se bez ní obejít a přitom ji zase ne zcela pustit z hlavy.Prostě jistě tu byla akademická čtvrthodinka,ale ne dlouho a ne,kdy se to stalo komercí.
Biologické obory-Vaše obory se pomalu ale jistě stávají exaktními (viz prof.Vodrážka na ČVUT).Tady bych věřil Vašim slovům,že velký byznys je i možný.Ale neodnesou to pacienti?
Překážka typu hora k níž musí dojít Mohamed-jakou dnes je termojaderný reaktor-zde není.Fyzika se musí víceméně převážně koncentrovat na tento centrální problém.Vidíte,že boční větve přitom komerčně zakrňují:supravodiče nalézají komerční uplatnění v minimálním počtu a vzácných technických aplikacích.Komerce spalovacích motorů a polovodičů to není ani z jedné biliontiny.Chemie tradičně prodá nový mazací olej,lék,plast-ale veřejná spotřeba už zdaleka nemá dřívější hlad třeba po novém plastu,jelikož jich je dost v rezervě a jsou relativně srovnatelné použitelností.Kam tedy ještě má podle Vás pro komerci věda namířit?
25. 07. 2009 | 13:23

vlk napsal(a):

v*lk

děkuji.
25. 07. 2009 | 14:12

v*lk napsal(a):

Já jsem rád,že někdo jako Zlatuška se ujal kvalifikovaně rozplést uzel problému jakým je vědecký tisk.To je něco jako "many-body problém".Stále řešen ač neřešitelný.Znovu a znovu.Rámec mého idealistického přístupu "holé podstaty"-objevnosti ve vědě to ze samotných výchozích principů odvodit nemůže.Jsem tedy spíše pro řešení nepřevažovat tím to ostatní,nevymetat z vědy novátorství psavostí.To dnešní "LIDO_DEMO" Západu ve vědeckém tisku je podobno proletkultu bolševického Ruska,ale něčím mne přitahuje i odpuzuje zároveň.Více je více ale mnoho neznamená nic.Oni nemohou ,opíraje se o demokracii,vyhodit z tisku neléčitelného formalistu,který píše obludné schizoidní formulace nových kvantových mechanik,termodynamik ale ani otroka,který se plahočí za údaji Nukleárního magnetického spektrometru s věrností psa a slouží mu věrně.Kolik lidí čte jeho tabulky a dedukce o kolik se změnil chemický posun,když 100 lidí ze sta neví co je ten pojem a ani po důkladném studiu nedojde k pochopení co představuje?
25. 07. 2009 | 14:34

Ignácius napsal(a):

Jirkazlatuška
čím jsem posunul já se ptáte
Tak třeba za svůj největší vynálezovský úspěch považuji akustické odstínění prostoru,stejnými vlnami v protifázi z opačného směru ...
Přišel jsem na to někdy v roce 95,96 patentováno,v roce 2000 prodáno do USA ,
V roce 2002 proběhla i naším tiskem zpráva o tomto zařízení ,ale médiím nebyla zřejmě vůbec poskytnuta informace ,že jde o náš ,respektive můj patent,
stačí?
25. 07. 2009 | 14:36

prduch napsal(a):

To ignacius:
"za svůj největší vynálezovský úspěch považuji akustické odstínění prostoru,stejnými vlnami v protifázi z opačného směru"
Blahopreju, nepochybne jde o skvelou vec. Ale urcite se nebude prit, ze interference vlneni neni Vas objev. Jde o technicky vynalez. Tedy o aplikaci neceho, co prinesl zakladni vyzkum. A ten byl pro Vas proveden jiz v 19-tem stoleti! A tak se ptam, proc nefandite dalsimu zakladnimu vyzkumu co by mohl poskytnout nove moznosti treba pro Vase pravnuky?? Jako expert na vlneni muzete znat osud Christiana Dopplera, tedy "prazskehe otce" tzv. Dopplerova posuvu. Tento velikan v Praze
objevil nejenom Doppleruv posuv, ale take to, ze pokud nechce umrit hlady, tak ze musi odejit. Coz nastesti vcas ucinil a odesel do privetivejsi Vidne. I jemu by Vam bylo lito poskytnout prostredky na jeho badani (v te dobe naprosto neuzitecne!)??
25. 07. 2009 | 16:27

Ignácius napsal(a):

Fandím základnímu výzkumu,já jsem se jenom ptal jak je to s tou "skutečnou inovací" u nás,ale když jsem se na to dosti nešikovným způsobem zeptal,tak ze mně děláte idiota,že se na to takhle nelze ptát,když nikdo neví co se v budoucnu ujme a co ne,ale mluvil jste o otevřených otázkách tak snad existuje něco jako koeficient "skutečné inovace",nebo ne?

omlouvám se za chvíli někam na pár dní mizím,mějte se
25. 07. 2009 | 18:21

Ignácius napsal(a):

P.S: Rozhodně nefandím "učeným společnostem" i když to prostředí osobně neznám,tak si myslím že renesanční rozměr se v dnešní době úzké specializace a v této pohodlné zemi zcela míjí a mezioborovost,která je tak důležitá pro stimulaci kreativity je tam ve skutečnosti dle mého soudu mrtva,nebo ne?

Vaší zépornou odpověd na mou otázku si s radostí přežtu za pár dní
25. 07. 2009 | 18:31

Dalibor Stys napsal(a):

To Michal Hocek

///ze by QQQ byl Stys? Taky me to napadlo. Stys mi pred casem na jedne diskusi tvrdil, ze nema publikace, protoze se nechce na ne nikomu pripisovat, coz byl skutecne legendarni vyrok :-) ///

No, byl jsem tehdy plne zamestnany budovanim UFB. A kolem mne jen lide, k nimz jsem se fakt nechtel nechat pripsat. Pak jsem to jednou udelal a od te doby mam neprijemne svedeni. Snad je mi omluvou, ze dodnes ma UFB 244 publikaci dle WOS.

Byla rozhodne blbost se tehdy do te polemiky vubec poustet, uznavam.

Vlastni laborator buduji od rijna 2005 a prvni vysledek (kdyz opomineme sborniky) je zde http://bioinformatics.oxfor... Rychleji to opravdu neslo. Zpetne si tahle prace kafemlejnkem na sebe nejspis tesne nevydela, ale spolu s tim, co je pripraveno, v recenzi a nejspis jeste letos vyjde, urcite jo. Ovsem kafemlejnek ma zpozdeni 3 roky, v roce 2010 se pocitaji vysledky z roku 2007, coz je trochu problem s motivaci.

Pokud jde o UFB, treba tu zminovanou Ettrichovu laborator prevzal v zamerovem silenstvi z poloviny dnesni USBE. Myslim, ze si s AV z hlediska financniho ani personalniho nemame co vycitat (coz, uznavam, neplati leckde jinde).

QQQ nechte zit, je to takovy kolektivni oponent, i kdyz jsem jeden z clenu kolektivu. Vedle spriznenych teoretiku a informatiku.

Mne kafemlejnek v do nejake miry vyhovuje: nejsou v nem komise. V tom dokonce souhlasim (vecne) se Zrzavym, protoze prave hodnoceni zameru vedlo temer k zaniku vseho, co jsme predtim budovali. Predstavte si, ze 12. prosince nevite, jestli of 1. ledna mate na vyplaty. K tomu stavba z penez EU kde je spolufinancovani. Pro sefa fakt chutovka. Takze je mi vnitrne milejsi treba min (nebo i nic), ale alespon jasne. I tak si uz polovinu rozpoctu, vcetne rezii, shanime jinde.

Osobne: Ja totiz komise, napriklad akreditacni nebo ruzna rektoratni gremia, neumim. Nas klasterni zivot na NH mi vyhovuje mnohem vic.
25. 07. 2009 | 20:28

Michal Hocek napsal(a):

to DS. Nic ve zlym - me to jen pobavilo v souvislosti s tim, jak QQQ (kolektivne?) prohlasoval, jak Konvalinka s Lukesem nerozumi podstate toho, co delaji - to jsem si rikal, sakra, to uz musi byt nejaky brusic, kdyz si tohle muze dovolit napsat. Ted uz je vse o dost jasnejsi. Zdravim a preju, aby Vase laborator zacala produkovat vlastni pejpry, ktere nebudou svedit.
25. 07. 2009 | 22:07

DS napsal(a):

To Michal Hocek

Diky.

No, nejmene tri brusici mezi nami jsou. Ale nechteji se nechat jmenovat, nejsou vsichni natvrdo venku. Kdyz opomenu sve stavajici doktorandy, ktere do toho netaham, ale s nimiz ledacos konzultuji. Oni vzdycky dostanou nejaka data, napisou software a ukazuji mi, co dotycny tvrdi a co v datech opravdu je.
26. 07. 2009 | 07:35

Dalibor Stys napsal(a):

K cemu speje fundamentalni poznani v dobe pocitacu doporucuji napriklad Michael Schmidt and Hod Lipson, Distilling Free-Form Natural Laws from Experimental Data Science 324 (5923), 81. [DOI: 0.1126/science.1165893]. V clanku se jako cislo 3. cituje J. Hanc, S. Tuleja, M. Hancova, Am. J. Phys. 72, 428 (2004) coz je reference na pedagogicky software. Tuleja je ucitel na gymnaziu Humenne.

Metoda popsana v Schmidt and Lipson neni docela urcite obecna, hodi se na mechanicke deje, my pouzivame pristup Zampa P., Arnoˇst R. (2004): Alternative approach to continuous-time stochastic systems definition, Proc. of the 4th WSEAS conference, Wisconsin, USA
ISBN:111-6789-99-3. Matematicky tento pristup k analyze obecnych realnych systemu/experimentu vede k podobnym zaverum (matematicky de facto ztotoznitelnym) jako popis nelinearne-dynamickych systemu pomoci deleni stavoveho/fazoveho prostoru na Markovovske partitiony (chaosbook.org) (probrano do hloubky v ramci QQQ).

Aplikace do kvantove mechaniky napriklad t´Hooft nebo Blasoe et al..

Nastin aplikace do biologie je v Kaneko K., Life: An Introduction to Complex Systems Biology, 2006, Springer Verlag ISBN - 10 3-540-32666-9

Zampa ucil na univerzite v Plzni, zemrel v roce 2006 a ja mam to stesti, ze se mnou pracuji nekteri z jeho poslednich zaku. Nikdy predetim jsem se o nem nedozvedel.

Pokud ma te k veci tento metodicky pristup, urcite je za vas zadny "tym spolupracovniku" neudela. Napriklad strasne casto potrebujete udelat doplnujici a kontrolni experimenty a je obtizne nekomu vysvetlit proc a proc zrovna takove. Delame si je vesmes sami, nejvic ten z mych doktorandu, ktery ma sam nejvetsi podil i na rozpracovani cele teorie.

Jinak se omlouvam, ze jsem podlehnul duchu diskuse. Ma skutecna zprava mela byt ta v obsazena v tomto prispevku.
27. 07. 2009 | 05:30

TUTORIAL TIPS AND TRICKS napsal(a):

Danke f information
27. 08. 2009 | 00:12

Astaga.com lifestyle on the net napsal(a):

your article is excellent,i really love it.
30. 12. 2009 | 03:49

Tes aja lo napsal(a):

your article is excellent,i really love it.
30. 12. 2009 | 03:52

nyminutedating.com napsal(a):

If you want to learn something more about this, you should perhaps ask Vaclav again.
19. 01. 2010 | 06:54

nowgoogle.com napsal(a):

Nice information, valuable and excellent, as share good stuff with good ideas and concepts
25. 01. 2010 | 15:23

Free Ringback Tones napsal(a):

thanks you very much for your information
12. 03. 2010 | 02:58

breitling skyracer napsal(a):

Did I really earn this or did I just wear you all down? Although skyracer it ended up winning only three awards, Avatar seemed to loom larger over the proceedings breitling super avenger than any other film, from the CGI sprinkling on stage of its bioluminescent floating sprites super avenger to Ben Stiller's blue-skinned homage in his best makeup presentation. Oddly, Avatar wasn't even breitling superocean nominated in that category . Avatar might have lost to Hurt Locker superocean in the end.
12. 03. 2010 | 05:41

breitling superocean napsal(a):

Interesting thing!
This is my first time comment at your blog.
Good recommended website.
12. 03. 2010 | 05:43

cartier cpcp napsal(a):

happy to come here
24. 03. 2010 | 04:46

cartier ballon blue napsal(a):

TU water fish known, is also the source of happiness.
25. 03. 2010 | 04:38

cartier cheap napsal(a):

It would be great if you have other great things

just like this. I really love it. Thanks!
25. 03. 2010 | 06:04

cartier libre napsal(a):

They weren't looking to make a lanieres political statement or to be pioneers of gender liberation.
26. 03. 2010 | 08:33

cartier love napsal(a):

TU water fish known, is also the source of happiness.
27. 03. 2010 | 05:58

fax machine reviews napsal(a):

Your opinion and analysis brings enlightenment to my knowledge about this issue
28. 03. 2010 | 20:19

replica tag heuer napsal(a):

Interesting thing!
Good recommended website.
just want to add a comment
30. 03. 2010 | 04:44

http://www.kw61.com/replica-rolex-watche napsal(a):

30. 03. 2010 | 08:30

CallahanRosalyn32 napsal(a):

I guess that to receive the <a href="http://lowest-rate-loans.co...">personal loans</a> from creditors you should have a great reason. However, once I have got a auto loan, because I was willing to buy a house.
11. 05. 2010 | 20:35

uggs napsal(a):

Proper role! Very interesting article. It's funny how history can be twisted in so many different ways. These photos certainly give us clues, but I guess we'll never know the true story. . . .
22. 11. 2011 | 05:14

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Alvarová Alexandra · Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bednář Miloslav · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bezděk Vladimír · Bezděková Iva · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Boudal Jiří · Brom Zdeněk · Burian Jan · Bursík Martin C Candole James de · Cimburek Ludvík · Cvrček Václav · Cyrani Pavel Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra E Ehl Martin F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gattermayer Josef · Gazdík Petr · Gregor Kamil H Haas Tomáš · Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hesová Zora · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Hollan Matěj · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honsová Dagmar · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hubatka Miloslav · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hudema Marek · Hůle Daniel · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janouch František · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kalhousová Irena · Kalousek Miroslav · Kania Ondřej · Karfík Filip · Kasl Jan · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klepal Jakub · Klíma Vít · Kněžourková Tereza · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Krnáčová Adriana · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Lešenarová Hana · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Liška Ondřej · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Matoušek Karel · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Mihulka Stanislav · Michalčák Ján · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mládek Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel · Musil Aleš N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Opatrný Martin P Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pírko Štěpán · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Polák Milan · Potměšilová Hana · Potůček Martin · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Rezková Alice · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sokol Tomáš · Soukenka Petr · Sportbar · Spurný Matěj · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Suchardová Michaela · Sůva Lubomír · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Špidla Vladimír · Špinková Martina · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Šumbera Filip T Tejc Jeroným · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tutter Jiří U Uhl Petr · Urban Jan · Urban Václav V Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek · Vondráček Ondřej W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy