Reforma vzdělání - vysokoškolský diplom (možná i dva) pro každého?

15. 08. 2009 | 16:07
Přečteno 18535 krát
Před chvílí jsem si přečetl zajímavý článek kolegy bloggera Ondřeje Šteffla, ředitele společnosti Scio, která se zabývá testováním vzdělávacích výsledků; její testy využívá mnoho vysokých škol při přijímacích řízeních.
Ondřej Šteffl dospívá k závěru, že současný (záměrně organizovaný a státem silně podporovaný) trend ke zvyšování podílu populace se středoškolským a vysokoškolským vzděláním je pozitivní. Říká:

„Za první republiky mělo vysokoškolské vzdělání méně než jedno procentu těch nejlepších, nejlepších z absolventů proslavených klasických gymnázií. V sedmdesátých letech to bylo kolem 13 % populačního ročníku. Dnes je čistá míra vstupu do terciálního vzdělávání 58,1 %. Od roku 2000 se podíl mladých lidí nastupujících na vysoké školy více než zdvojnásobil! Většina z přijatých nakonec získá diplom. Ten se hodí (jsou místa, kam se bez něj nedostatete). A zájem o vysokoškolské vzdělávání stále roste.!“

Ukazuje, že dnešní průměrná délka vzdělávání je u nás už přes 18 let.

Já jsem si také vždy myslel, že je jen dobře, když budou lidé chodit déle do školy - projeví se to na zvýšení jejich kulturní a všeobecně vzdělanostní úrovně. Prostě asi tak, jak optimisticky říká Ondřej Šteffl:

„Celková intelektuální kondice obyvatel je mnohem mnohem vyšší. Ti co by dřív chodili na šestou do fabriky již od 17 či dokonce 15 let, nyní stráví další roky v prostředí vysoké školy, která už svým hodnotovým rámcem (včetně studentské komunity) nastavuje jiné priority. Ti co by dřív sedávali u televize, si občas přečtou knihu, někteří se dál vzdělávají, někteří jsou méně manipulovatelní, rozuměji se rozhodují (u voleb i jinde). ......Vzdělanější spoluobčané budou také méně nezaměstnaní, budou více vydělávat a platit vyšší daně. Měli bychom jásat.“

Důležité je, že tento trend k prodlužování průměrné doby vzdělávání (a v jakési formě dokonce ke kýženému celoživotnímu vzdělávání) nepochybně existuje ve všech vyspělých zemích ( a již dávno existuje u našeho velkého spojence a nedostižného vzoru za mořem). A také - „chce to Brusel“... Takže bychom asi měli k onomu blahodárnému, i když poněkud nákladnému cíli měli cílevědomě směřovat.

Jsou zde ale tři důležité problémy:

1. Náklady na pokrytí těch několika dalších let studia jsou dosti vysoké - jsou to v jistém smyslu jakési sociální dávky (jako částečný motiv se skutečně přiznává i to, že prodloužení studia snižuje počet mladých nezaměstnaných).

2. Ondřej Šteffl říká:
„Ti, co by se dřív šli vyučit na svářeče (skláře, servírku), se dnes hlásí na vysoké školy, jsou přijati a studují – většinou úspěšně. Můžeme sebevíce pochybovat o úrovni poskytnutého vzdělávání, stejně je jejich vzdělání širší, obsáhlejší než po vyučení svářečem (sklářem, servírkou). Zvyšuje se jejich šance na dobrou práci.“

Dobrá, ale kdo tedy bude dělat ty svářeče, servírky, instalatéry? Možná ti lidé s titulem Mgr., možná „lidé z východu“ (často také s takovými tituly?)...

3. Ta kvantita přináší snížení kvality. Učitelé na středních a hlavně vysokých školách jsou stále více zahlcováni zástupy těch podprůměrných taky-studentů, které fakulty berou v maximálním možném počtu a často téměř bez ohledu na kvalitu proto, že na ně dostávají státní příspěvky. Vysokoškolští učitelé pak mají stále méně času na ty nejlepší studenty a na vlastní vědeckou práci. Oni se ti nejlepší studenti (alespoň nejlepší) o sebe naštěstí postarají sami, protože mají o věc zájem, ale přece jen to asi nějak není ono.
Dlouhá léta přednáším základní kurs imunologie na Přírodovědecké fakultě UK. V posledních letech pozoruji, že docela jasně narůstá počet studentů, kteří na úspěšné absolvování tohoto kursu (nikterak zvlášť náročného) prostě nemají dostatečnou intelektuální kapacitu. Někdy je mi jich až líto - jsou to lidé, kteří by za mých časů měli velké potíže dokončit střední, a možná i základní školu. Teď je ale systém nastaven tak, že vhodnou volbou snadných přednášek seženou dostatečný počet kreditů a „prolezou“. To je i v zájmu fakulty, protože kdyby je vyhazovala, přicházela by o ten státní příspěvek. V extrémní podobě se to projevuje u platících zahraničních studentů - jejich úroveň bývá většinou strašná a navíc nemají ani žádnou snahu se učit - jsou si vědomi své pozice „slepic snášejících fakultě zlatá vejce“.

Takže bude zřejmě nutné, abychom zavedli kromě dnešních „běžných vysokých škol“ ještě nějakou elitní kategorii „supervysokých škol“, na kterých bude studovat těch pár procent nejschopnější populace, jak tomu bývalo kdysi.

Ostatně Ondřej Šteffl se v diskusi pod svým článkem také hlásí k jakémusi „sémantickému“ řešení problému:
„Zkuste si přijmenovat dnešní VŠ třeba na "Učiliště pro dospívající" a SŠ na "Učiliště pro teenagery", třeba už vám to jako tragédie připadat nebude. Podle mého je problém hlavně v pojmech. To, co se dřív nazývalo "vysoká škola", je něco úplně jiného, než co nazýváme dnes "vysoká škola". Obsah pojmu se zhoršil, ale to neznamená, že horší je celá situace.“

Jak říkám - v principu je asi dobré, aby mladí lidé chodili déle do školy, užili si studentského života, oddálili problémy se vstupem do reálného života, měli dobrý pocit z toho, že absolvovali vysokou školu (i když mnohdy velmi pochybné kvality). Něco to ale stojí...
A nevím, jestli je opravdu správné docilovat „zvyšování podílu vysokoškolsky vzdělané populace“ tím, že se v podstatě dřívější „nástavby“ přejmenují na „vysoké školy“.

Ale hlavně mám obavu, že tímhle přístupem „kvantita je naší prioritou“ velmi poškozujeme tu špičkovou kvalitu, o kterou by mělo jít ještě víc.

***********************
Dodatek (15.8., 20:40):

Na základě diskusního příspěvku O.Steffla z 18:22:52 jsem z posledního odstavce odstranil poznámku, kterou považoval za nevhodnou.



Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Čochtan napsal(a):

Nejde o to ZDA studují, ale CO studují.
15. 08. 2009 | 16:40

Emissary napsal(a):

Bravo pane profesore,

z Vás ten komunizmus tryská všemi směry ze všech tělních otvorů.

„( a již dávno existuje u našeho velkého spojence a nedostižného vzoru za mořem).“

„1. Náklady na pokrytí těch několika dalších let studia jsou dosti vysoké - jsou to v jistém smyslu jakési sociální dávky (jako částečný motiv se skutečně přiznává i to, že prodloužení studia snižuje počet mladých nezaměstnaných).“

Velmi dobře vynaložené náklady, navíc nějaké náklady hradí rodina. Ani za komunistů tomu nebylo jinak. A Váš argument s nezaměstnanosti je směšný. Nezaměstnaný je ten, kdo hledá práci a nemůže jí momentálně najít nebo ten, kterému se pracovat nechce. Student studuje, když je šikovný vedle toho i pracuje či podniká nebo chodí na brigády.

„Dobrá, ale kdo tedy bude dělat ty svářeče, servírky, instalatéry? Možná ti lidé s titulem Mgr., možná „lidé z východu“ (často také s takovými tituly“)...“

Postupující mechanizace a automatizace přesouvá tyto profese většinou do služeb. Svářeče nahrazují svařovací poloautomaty nebo automaty, stejně jako instalatéry. A servírek je v tomto státě někde víc jak hostů.

„3. Ta kvantita přináší snížení kvality.“

Možná ano. Ale neříkal už kdysi dávno Vám zajisté blízky filozof a revolucionář V.I. Lenin, že kvalitativní změny přechází na kvantitativní a naopak?

A co se týče těch podprůměrných taky-studentů. Kdyby všichni cikání byli takoví studenti, neexistoval by v této republice žádný cikánský problém – který je velkým problémem. A nemějte péčí, je-li nějaký student opravdu dobrý, nepotřebuje vést za ručičku a mnohdy předčí i svého profesora.
15. 08. 2009 | 16:43

family crossley napsal(a):

"Ale hlavně mám obavu, že tímhle přístupem „kvantita je naší prioritou“ velmi poškozujeme tu špičkovou kvalitu, o kterou by mělo jít ještě víc."

Ano, vzdělání něco stojí. AV taky něco stojí. Autor ohrnuje nos nad tím, že vzdělávání průměru je příliš drahé. Jenže ten průměr mu ("elitě") pak ze svých daní platí zase jeho teplé místečko na AV. O síle ekonomiky, zvlášť té naší, nerozhoduje 1% elit, ale právě ta střední třída.
15. 08. 2009 | 16:46

vaclavhorejsi napsal(a):

Emissary:

Ano, za 1. republiky byl holt komunismus jako remen...

..
15. 08. 2009 | 16:53

Imhotep napsal(a):

Než pana Hořejšího budete kritizovat, tak si, prosím, přečtěte blog pana Šteffla, abyste znali souvislosti. S panem Hořejším se rozcházím v mnohém, ale tato jeho reakce mi přijde velmi trefná.
15. 08. 2009 | 17:07

Nový napsal(a):

Bravo,Emissary.Dočetl jsem tvoji(anti?)marxisticky bojovnou kritiku a nevím,zda je spíš k smíchu,nebo k pláči.Co člověka upoutá na první pohled je tragikomický fakt,že čím více se zdejší "pravicoví" myslitelé snaží distancovat od komunistů,tím více se jejich rétorika podobá té jejich. Nevšiml jsem si,že by z tělních otvorů pana profesora stříkal nějaký komunismus,zato z tebe se zcela jednoznačně řine smradlavý ideologický proud,lišící se od toho,který tak zuřivě nesnášíš jen barvou,či opačným znaménkem.Ten,kdo ironizuje náš vztah k našemu Velkému bratru věrnému spojenci a vzoru za mořem na Západě je zcela nepochybně komunista.Bože,jak nádherně ideologicky politrucké!
Je asi zbytečné ptát se,kde jsi viděl automat,který nahrazuje instalatéra.Je asi zbytečné tě upozorňovat,že tvoje zmínka o Leninovi a přechodech změn je ve vztahu k tomu,o čem Hořejší píše naprosto irelevantní. Zmínka o Cikánech je pak už přímo komická.Nemám chuť se dál zabývat tvým myslitelským veledílem,proto jen poznamenám-ideologie nahrazuje bezpáteřným páteř a bezmozkům mozek.V tvém případě je to zcela evidentní.
15. 08. 2009 | 17:12

Emissary napsal(a):

Pro: vaclavhorejsi

Nevím, proč sem pletete první republiku. V té době vzdělání nebylo masovou záležitosti, spíš výsadou. A proto vzdělaní lidé víc vyčnívali a z té doby se taky tradují jejich předsudky. To bych tady mohl zamontovat také Vietnam War.

Znáte tu baladu, pane profesore, od proletáře Jiřího Wolkra – soudruhu Antoníne, topiči elektrárenský, do kotle přilož – žárovka zpívá?

No, dnes do kotle přikládá potrubí nebo zauhlovací zařízení. Co myslíte, kdo ho zkonstruoval?
15. 08. 2009 | 17:14

Imhotep napsal(a):

pro Emissary:

Cituji: "Svářeče nahrazují svařovací poloautomaty nebo automaty, stejně jako instalatéry."
Takže pokud v domě děláte vodovod, tak k Vám napochodují jednoho dne trubky, poskládají se a poloautomat je svaří. To je dobrý :)
Nejste z nějakého vizionářsko-propagačního modrého oddělení?
15. 08. 2009 | 17:26

bret napsal(a):

Takže 18 let. Každé dítě dostane poměrnou část na 18 let studia. Jestli bude studovat jen 12 let, zbývající částku dostane na "knížku". Je každého věc či vyčerpá peníze za 18 let studia. Když rovnost, tak rovnost. Proč by se mělo platit někomu do 26 let a jinému do 18 let.
15. 08. 2009 | 17:46

scientist napsal(a):

pane profesore
ad 1)
VŠ bude muset být při stávajícím trendu placené + VŠ studenti v zahraničí během studia běžně brigádničí. Tím nepřímo přispívají k daním, z nichž je jejich studium dotováno. Studenti nejsou čistými příjemci dotací.
V pozdějším životě mají VŠ vyšší příjmy a platí tedy větší objem daní - tím nepřímo umožňují další masový nástup mladších ročníků na VŠ (je to taková nechtěná mezigenerační stavovská solidarita).

ad 2)
úbytek v manuálních profesích je zčásti kompenzován onou prací studentů-minimálně o prázdninách. Především je ale úbytek manuálů "tradičně" řešen migrací (cirkulární i trvalou).

Žádné zhroucení se konat nemusí.
15. 08. 2009 | 17:48

Emissary napsal(a):

Pro: Imhotep

No, já nejsem ze žádného oddělení, ale vy byste mohl to své prozradit.

Jde o to, že jsem metaforicky řekl, jak se vlivem postupující automatizace a vzdělanosti odstraňuje namáhavá fyzická práce a pracovní síla se přesouvá do sekundární a terciální sféry.
Běžte se třeba podívat do AMB, tam je to celkem patrné.

V Japonsku i USA již před 30 lety existovali fabriky „bez lidí“, jestli nevíte.

Zručné řemeslníky bude vždy nějaká potřeba, ale jejich počet bude nesporně časem klesat tak, jak se bude zdokonalovat výroba.

A nemyslete pořád na tu modrou, pane, může Vám z toho jeb…
15. 08. 2009 | 17:51

Suchec napsal(a):

Emisař:

No to je nářez. Ty, když máš pobavit, uděláš to vždy dokonale.
15. 08. 2009 | 17:56

TK napsal(a):

Děkluji, pěkný článek.

Jediná výhrada:

"... v principu je asi dobré, aby mladí lidé chodili déle do školy, užili si studentského života, oddálili problémy se vstupem do reálného života, ..."

Studentská stipendia zcela nedostačující, a to i v případě jejich kombinací (sociální, ubytovací, za vynikající studijní výsledk, ...). Proto je student buď odkázán na rodinu, která si to ne vždy může dovolit. Anobe musí začít pracovat a potom se mu studium stává pouhým koníčkem, který provozuje ve svém volném čase, po práci.

V ČR je totiž podfinancováno vzdělávání jako celek, ať již jde o peníze na vědu, učitele nebo na podporu studentů.

Přeji hezký den.
15. 08. 2009 | 17:59

Emissary napsal(a):

Pro: Suchec

No jasně Suchare, existovaly fabriky. :-)

Jsem rád, že se dobře bavíš.
15. 08. 2009 | 18:00

D.M. napsal(a):

> prof. Horejsi >
Tohle je jeden z nejlepsich vasich prispevku na blogu. Jenze uvadim jen nekolik faktu: v 90. letech vlada vyhlasila, ze chce 80% vysokoskolsky vzdelanych lidi (staci Bc.).
Moji studenti si bezne privydelavaji ruznymi brigadami, a to mnohem lukrativnejsich, nez dela plat jejich VS ucitelu.
Myslim, ze ryba smrdi od hlavy, tedy od jakehosi profesorisma ...
15. 08. 2009 | 18:05

telefonující z vedlejšího města napsal(a):

Vidím na každém kroku jak nám školství pomáhá,spousta vzdělaných,samé tituly před a zad,samý vynález,ale co z toho?
Na naší společnosti to nejde vidět-buď samá totalita,nebo samý nenažranec...
Trochu se nám kolečko polámalo-samé rozumy,a žádný přínos...Proč?
Naučili jsme se jen zabývat svým chlebníkem,nebo jsme se v té naší samé vzdělanosti naučili i nějak žít?
Obávám se,že ani ty Supervysoké školy neodstraní z naší společnosti ten odér primitivismu(všudypřítomného)...
Ani sociální vědy,ani žádné nějak nedokáží pohnout s tímto balvanem,má to tedy nějaký smysl?
Jistě ano,někdo rád bádá,někdo rád hluboce uvažuje nad problémem,ale pořád to nikam nevede...Postavíme více továren,více dálnic,zaměstnáme sice více lidí,ale co z toho,všudypřítomný odér je pořád cítit...
Ne neztěžuji si,jen bych si přál více,třeba nejen dobré nebo superdobré školy,ale především superdobré občany,kteří poznají rozdíl mezi represí a prevencí...Příčinou a následkem...Dobrem a zlem...Kultivovaností a barbarstvím...Stále to není vidět...Politici se sice snaží,čehož si cením,a říkám bravo,sem tam však dělají chyby,jako každý...Ted ještě k těmto chybám se postavit čelem,pokusit se je napravit,a pak můžeme přemýšlet o věcech které nás zajímají...Politici,ale i my i já,kteří je volí mají negativní podíl na tom kde žijem...
Trochu +1,2,3,,,vol.:-)(-:
15. 08. 2009 | 18:05

ondrejsteffl napsal(a):

Vážený pane profesore,

veřejný prostor je zaneřáděn tolika případy, kdy osobní, často očividný a zcela zištný zájem je hlavním motivem lidí pro jednání, kteří jsou placeni z veřejných peněz za práci pro veřejnost – od politiků přes úředníky až třeba po pracovníky vysokých škol, že už se ani nedivím. Nikdo prostě nevěří, že „za tím něco není“ a že by snad někdo mohl mít na mysli i „veřejné blaho“. Nedivím se, ale nechci to přehlížet. Proč vzdělaný a věci znalý vědec jako Vy na závěr svého skvělého zcela věcného textu (ad rem) naznačí, že mě k mým úvahám vede komerční zájem (ad personam)? Jaký je z toho užitek? Zcela technicky, čím vyšší bude selektivita systému, tím víc lidí bude ochotno společnosti Scio platit. Naše zkoušky ostatně využívají zejména fakulty, kde je vysoký převis poptávky, a naše debata se jich týká méně. Moje práce se do mých úvah promítá v tom, že mám přístup i k unikátním datům (např. o úrovni „vstupů“ na jednotlivé fakulty a jejich vývoji) a na spoustu věcí ve školství mohu hledět s odstupem a někdy snad i s nadhledem. Můj dlouhodobý osobní zájem je kvalita vzdělávání, spolu s panem Muellerem trnu, kdo bude léčit moje děti.

A teď ad rem. Zdá se, že se téměř ve všem shodujeme. Já jsem se ve svém blogu zcela vědomě vyhnul „příčinám“ a „viníkům“ současného stavu, jejich rozbor ani není to nejpodstatnější. Pro jednoduchost jsem také potlačil „cenu“, kterou bylo, je a ještě bude nutné za širokou vzdělanost národa zaplatit. Jistě není malá. Mnohé problémy jsou očividné. V pokračování, které jsme slíbil za týden, se chci mj. věnovat tomu, co je možné udělat, aby vzdělanost národa byla co nejvyšší a cena co nejnižší.

A jedna konkrétní šťouravá otázka. Nemůže Přírodovědecká fakulta akreditovat nějaký méně náročný studijní program, který např. nebude obsahovat kurs imunologie, a na náročnější programy vybírat (třeba po prvním ročníku – bez testů Scio ) jen ty, kteří pro to mají dostatečné předpoklady?

Ondřej Šteffl
15. 08. 2009 | 18:22

Lukáš Bušina napsal(a):

Hořejší: Je to tvrdé, velmi nepříjemně se poslouchající, ale musím s tím souhlasit.
15. 08. 2009 | 18:26

Král. napsal(a):

Máte plnou pravdu p. Hořejší.
Vysvětlete mi např. proč současní tzv. TOP manageři státních podniků jsou nanahraditelní, nazaplatitelní, neodvolatelní.
Když každým rokem vysoké školy vyprodukují tisíce vysokoškoláků.To se nanajde jen několik desítek schopných lidí, jen průměr. Jak dlouho na nejvyšších postech budou lidé s pochybnými tituly z USA?
15. 08. 2009 | 18:55

Karel Mueller napsal(a):

Pane profesore,
vcelku mohu navázat na diskuzi pod článkem pana Steffla.
V posledním příspěvku jsem poznamenal, že bolševici tohle docela geniálně vyřešili institucí nazvanou VUML, nechme stranou její obsah.
Prostě by se udělala nějaká třeba tříletá nástavba sespeciálním studijním programem pro ty kteří by v našich letech neudělali ani maturitu. Vzdělanost populace jako celku by se nepochybně zvýšila a školství by nebylo likvidováno. Celkově vzato by bylo požadovaného cíle dosaženo - na rozdíl od současna.

Ale mění se i názory firem, kteří se s holou realitou setkávají. V 90. letech jsme slyšeli, že 40 je lajna smrti a padesátníky posílali zpátky do hrobu. Mě je 55 a minulý rok jsem mohl omdlít, když mi ze SRN přišla nabídka na Master Black Belt pozici na korporátní úrovni. To se opravdu nenabízí každému, dotyčný musí být manažer, technik, matematik i analytik. A to docela slušně prověřený, Black Belty si musí vychovat sám a nastupuje na klíčové problémy týkající se závad, se kterými si obvykle neporadí ani výzkum.

Ale vlastně bych z pohledu 90. let měl být už v hrobě ...
15. 08. 2009 | 19:05

vaclavhorejsi napsal(a):

ondrejsteffl:

Vazeny pane kolego,

ja myslim, ze reagujete zbytecne precitlivele - nerekl jsem prece nic spatneho - je prece pravda, ze vam lepe konvenuje system, kde bude tech studentu a testu co nejvic - neni potreba se za to stydet?
Delate samozrejme velmi uzitecnou praci a ja vam preji hodne zdaru. Ja jsem se jen vyjadril trochu vic k trochu opomijene odvracene strane toho problemu.
Pokud jsem se vas dotkl, uprimne se omlouvam - pripadne to odtamtud mohu i odstranit.

S tim vasim poslednim navrhem zcela souhlasim - myslel bych, ze by se to melo roztridit uz od sameho pocatku - na zaklade prijimacek, ktere by vyselektovaly mensi pocet tech kvalitnejsich.
V 1. rocniku je sileny napor na poslucharny, praktika, atd., ktery zahlcuje pedagogy, kteri by se meli spis venovat tem opravdu nadanym, ze kterych neco bude.
Opravdu neni zadne jine reseni, nez ze si fakulty poridi jakesi bakalarske "pokracovani stredni skoly" pro ty horsi. Treba to uz tak nekde maji a ja o tom nevim?

S pozdravem

Vaclav Horejsi
15. 08. 2009 | 19:09

Imhotep napsal(a):

pro emissary:

Čistě mezi námi - víte jaký je rozdál mezi plně automatizovanou továrnou a prací instalatéra?
15. 08. 2009 | 19:28

Ivan napsal(a):

Děkuji pane prtofesore, konečně se ozval hlas odvbahy, který ho- voří k věci pokud se týká studia. Více snad k tomu dodat není třeba. Tento trend, se kterým polemizujete, má dva nepříjemné aspekty:
1. nepřímá degradace fyzické práce
2. nivelizace duševní práce .
15. 08. 2009 | 19:32

prirodovedec napsal(a):

V.H.: Zdravim. Zvazte zda nejde o postup celkem bezny v jinych oblastech:

Existuje nejaky relativne dobre a financne vyrovnane (byt ne zcela idealne) fungujici statni/verejnopravni system.

Existuji lide, kteri jsou pravem presvedceni, ze to neni dokonale, ze se to ma vylepsit, jevi se objektivni, kriticti (muze to byt napriklad i prof. V.H. z AV :), ktery chce podporit elitni vyzkum pomoci sveho IF kafemlejnku :) ).

Jejich nazorum zaujate naslouchaji nekteri politici i ruzni modernizatori. Krticti odbornici jsou poteseni a zaujati a ani si neuvedomuji kam to miri. :)

Politici i kanalytici presvedcive hovori o tom, ze dilci reformy nestaci, jejich ankety (metodou snehove koule) a znalci v mediich (pani Zlamalova, pan Simunek aj.) presvedcive ukazuji, jak jsou odbornici i obycejni lide nespokojeni a ze to nemohou byt polovicate reformu. Vzdyt hrozi desive problemy: lide nebudou umet cist, nebudou konkurenceschopni, nebudou leceni, nedostanou penze, ...

Zavlada nadsena reformni atmosfera, ktera pametnikum cosi pripomina, ale ti dokazi vzpominku na Slingovo "mladi ridi Brno" zaplasit a nenechaji se ovlivnit pocitem, ze zase jednou socialni inzenyrstvi ma nahradit samostatnost a schopnost lidi prosadit se. Sice obcas z divneho nez leveho smeru, ale proc ne, ze? :)

Je samozrejme, ze reformy musi byt razne a vyznamne a nelze otalet a cekat na nejaka data. Vsichni prece vedi, ze tam venku (v Holandsku, Finsku, UK, USA ... Somalsku ... pardon to posledni je preklep pro Vas) to funguje a tam to umi. :) Hlasy skarohlidu jsou zaplaseny.

Provedou se nenapadna dlouhodoba opatreni, ktere bud snizi prijmy (napr. dane, odvody) nebo zvysi naklady (prijme se vice studentu, spotrebuji se duchodove penize diky neoddeleni aj.).

System se dostane i do zretelnych financnich problemu. Ukaze se, ze stat to nezvladne. Kanalytikum je zrejme, ze to nebylo reparametrizaci systemu diky lobbismu, ale je to ten povestny dukaz neschopnosti statu. :) Neco jako chybejici clanek ve vyvoji homo-. :)

Nastesti je po ruce celkem prirozena ideologie vysvetlujici, ze je to logicke diky nefunkcnosti statu a nabizi ta spravna reseni.

Je take stestim, ze se zaroven objevi moudri a bud bohati nebo bankami podprovani talentovani podnikatele, kteri dokazi svoji predchozi uspesnosti presvedcit z cele situace nestastne politiky, ze statu a lidem z nestastne situace pomohou.

Nasledne pak dochazi k potrebne privatizaci a jen skarohlidove maji dojem, ze se jedna o privatizaci profitu a socializaci ztrat. Diky trznimu pojeti (nejvyssi nabidka) se dari odprodat nemocnice, pozemky statu, CSA, CEZ, letiste ... reformovat zdravotnictvi, skolstvi, penze ... poskytnout verejne zdroje na nezbytne rozvoje siti - dalnic, INDOS, ...

A tak je celkem zrejme, ze bude nutne zavest skolne. Muzeme byt pro nebo proti, ale logika k tomu vede.

I kdyz mozna kdyby nekdo finacoval VS na prumer OECD15 (1,45% HDP misto 0,52% v CR po usili dosahnout 1% z 0,67% za socanu :) ), leccos Vami sdeleny by se vyresilo. Nejde o penize, ale o "pomery" mezi vydaji. Zkratka o "pomery" v CR. :)

Lide, kteri tyto vypjate transformacni kroky museli zvladnout (politici a ti nejlepsi podnikatele) pak za zaslouzeneho potlesku odjizdeji na dovolene odpocivat at jiz na Floridu, do Toskanska nebo do JAR a budi zaslouzenou pozornost medii, ktere samozrejme uspesne fotografuji aby se lide v CR mohli dozvedet o jejich uspesich a vsichni s radosti ctou clanky o jejich uspesich s barevnymi fotografiemi, ktere foti nejlepsi fotografove ve statnich sluzbach :).

Jen tak mimochodem - za tu puvodni inspiraci kafemlejnku (kteremu M.Hocek po oprave jeste tolik veri :) ): Do Toskanska, do Toskanska? :) Nebo na Slapy? :)

Bojme se prinasejicich dary ... pro kolegu Janacka snad si vzpomenu:

"Timeo Danaos et dona ferentes"
15. 08. 2009 | 19:40

prduch napsal(a):

Dve poznamky na okraj:

a) Tak jako tradicne Britanie a USA,
i Nemecko ma (opet) univerzity elitni
a mene elitni. To neni zadna segregace,
jen respektovani promeny typickeho
vysokoskolaka.
b) Akademie ved jiz dnes (a na mnoha
pracovistich) poskytuje prostor pro
"nespokojene" se standarni vysokoskolskou vyukou. Nebylo by prospesne jak pro Akademii tak i "nespokojene" vysokoskolaky veci pomoci odstranenim barier branicim
volnemu pohybu studentu mezi skolou a AV?
15. 08. 2009 | 19:54

prirodovedec napsal(a):

prduch: Zdravim. Muzete vsechny branici bariery konkretizovat?

Mate na mysli dalsi krome nemoznosti akreditovat PhD na AV?

Dekuji.
15. 08. 2009 | 19:59

prirodovedec napsal(a):

prduch: Je konkurencni prostredi VS, mne se zamlouva idea kolegy Janacka zridit VS pri AV. Neni mi jasne jen proc to AV davno neudelala, pokud trpi a casto zdarma pomaha VS. S akreditaci jiste nebudou problemy a pri vyjadrenich zastupcu AV jak VS prispivaji z vyuky na vyzkum se AV nabizi idealni moznost podobne si prispivat a kompenzovat poklesy.
15. 08. 2009 | 20:02

ondrejsteffl napsal(a):

Vaclav Horejsi
15.08.2009 19:09:31

Vážený pane profesore, mě se to ani moc nedotýká, já jsem zvyklý na mnohem silnější kalibr :-). Na své podnikání jsem pyšný, natož abych se styděl. Za přání úspěchů děkuji.

Nechápu ale, jaký má v textu účel poukazovat na zájmy společnosti Scio. Jen tím utvrzujte čtenáře s menší mírou kritičnosti v tom, že všichni (i autoři blogů) dělají vše jen ze zištných osobních důvodů. Mnozí už to pokládají za normální. Argumenace ad personam se stala v politice, v žurnalistice i jinde zcela běžnou. Myslím, že je i naší zodpovědností snažit se veřejnou diskusi kultivovat.

Ondřej Šteffl
15. 08. 2009 | 20:07

schlimbach napsal(a):

systém se dá nastavit tak, aby každý mohl studovat ( ekonomická stránka věci ) ale pouze za předpokladu, že na to má ( inteligenci a také motivaci ). O ekonomickou stránku věci se musí postarat stát a úroveň inteligence je již na každém samostatném jedinci. Protřídění je třeba udělat již na vstupu ať již na střední školu nebo na vysokou. Výborný průměr, který je dnes bohužel propustkou na VŠ bez zkoušek je podle mého názoru stupidní, protože nikdo nemůže být výborný ve všem a pokud nastavíme měřítko tak, že to možné je, potom nám záleží pouze a jen na průměru. Systém by měl odhalovat a podporovat vynikající talenty. Systém musí již od základní školy rozpoznat, který jedinec je technicky nadaný, který humanitně atd. Kvalitní vzdělání ve vysoce náročném prostředí je jediná naše budoucnost jako národa. Zároveň s tím je třeba ale nazírat na kvalitní a poctivou práci řemeslníků a dalších jedinců společnsoti jako na společensky velice hodnotnou a prestižní činnost... Kde vzít na toto všechno zdroje není až zase tak složité, jen to chce se zamyslet a zbavit zátěže některých dávno nabytých a automaticky papouškovaných z generace na generaci znalostí. Najít v sobě odvahu podívat se na problém z jiného úhlu z jiné perspektivy. Potom to, co je na první pohled nazíráno jako nemožné, se může stát možným a nakonec třeba i jediným východiskem. http://ekonomickareforma.sw...
15. 08. 2009 | 20:13

Petr Havelka napsal(a):

Pane Emissary,

o zručné a hlavně samostatně rozhodující (tudíž kvalitně, pracující) řemeslníky, bude zájem neměnný.

Pletete do sebe hrušky a jablka, něco je fabrika, kterou naperete automaty a roboty a proti tomu praxe a její každodenní konflikty s realitou.

Zeptejte se podnikatelů. Pokud umíte, utrhnou vám ruce.

Žádný robot vám nenahradí dělníka s praxí. Když navíc podnikatelé objeví mladého a šikovného, culí se, jak měsíček na hnoji. Culení je přejde, když mu mají zaplatit, nebo-li udržet si ho, poněvadž šikovné mládí se nebojí a klidně odejde na zkušenou jinde, třeba do zahraničí.

To jenom, třeba v Německu, jsou zvyklí zpracovat dělníkům manual do zblbnutí a dělat z nich opičky.

V našich končinách se dělník musí potýkat s nedostatky v přípravě, organizaci a "nepředvídatelnymi" okolnostmi a tyto skutečnosti silou "improvizace" je řeší.

Můžu Vám sdělit, že už to dělnictvo přestává bavit, rádi by měli tu německou pohodičku.
15. 08. 2009 | 20:14

Emissary napsal(a):

Pro: Nový

A je je . Ani jsem si toho veledíla nevšimnul, co jste zde sesmolil. Asi jsem dobře udělal. Jsou příspěvky, na které se dá reagovat a jsou takové, které nejsou toho hodné. Ten váš je ten druhý, takže jen zkráceně. Napsal jste ho tak dobře, že když osočujete mně, usvědčil jste vlastně sebe.

P.S. Nevím, že bychom si někdy tykali, ale budiž, dělá-li Vám to dobře.
15. 08. 2009 | 20:16

family crossley napsal(a):

chce to školné...
15. 08. 2009 | 20:17

Emissary napsal(a):

Pro: Petr Havelka

Ale jistěže nahradí. Zeptejte se v automobilce MB, kdo tam svařuje karoserie, nejsou to náhodou svařovací roboti? A nedělají tu práci kvalitněji, bez nároku na jídlo, spánek a ochranu odborů?

Nemyslím, že něco pletu dohromady. Podívejte se na úroveň průmyslové výroby a používané materiály před 200 léty a podívejte se na současnost. Myslím, že trend je jasný a není o čem diskutovat. Můžete, ale já stejně končím, teď mám příjemnější starosti.

Dobrou noc všem.
15. 08. 2009 | 20:24

vaclavhorejsi napsal(a):

ondrejsteffl:

OK, tak jsem to vymazal...

************
Prirodovedec:

Asi bych si za to zaslouzil neco jako "Sibiri po stopach V.I.L.", resp. "kam se ani V.I.L.nedostal".

**************
Emissary:

Ano, at ziji roboti; Japonci pry uz vyrabeji i roboty-politiky...

..
15. 08. 2009 | 20:36

prirodovedec napsal(a):

V.H.: :)) Mozna jen navstevu JCU a okoli v doprovodu oblibeneho prorektora clena RVV? :)
15. 08. 2009 | 20:38

Petr Havelka napsal(a):

Pane Emissary,

šmarjapanno, nechápete. auto vám může dělat chytrá mašinka do zblbnutí, ale tu fabriku a technologie roboti nepostaví a nevyrobí.

Vysvětlete mi, proč se vůbec na tak sofistikované začízení jako je Hubbleův teleskop posílají "udržbáři", proč je to pořád o rukou. Chirurg take používá vyspělé technologie, ale pořád u toho funguje jeho ruka a hlava.

Můžete mi kontrovat umělou inteligencí, která to za pár let za ty "manualy" zvládne :)
15. 08. 2009 | 20:39

Emissary napsal(a):

Tak nic. Odvolávám co jsem napsal. Okolnosti se změnily.

Dobrý večer.
Pro: vaclavhorejsi

Pane profesore, nemohu si pomoci, ale Váš kolega pan O. Štefl má asi pravdu.

V tomto příspěvku 15.08.2009 19:09:31.

Vytýkal jste mu, že reaguje přecitlivěle, ale děláte to samé.
15. 08. 2009 | 20:45

Emissary napsal(a):

Pro: Petr Havelka

Ale jistěže chápu. Netvrdím nic jiného, jenom to, že podíl ručné práce se bude snižovat a možná jednou téměř úplně zmizí, což by bylo na škodu a nepřeji si to ani já.

A pak samozřejmě tvrdím, že čím je národ vzdělanější, tím lépe. Nebo to máme všechno zavrhnout a vrátit se na stromy?
15. 08. 2009 | 21:14

Karel Mueller napsal(a):

Petr Havelka:

Souhlas, u německých firem a nejen tam to tak chodí. Každý má svoji oblast působnosti, na tu má manuál a neplatí to jen pro dělnické pozice.

A pokud se stane něco nepředvídaného, tak se zavolá šéf a ten si musí poradit :-)).
15. 08. 2009 | 21:20

Jan Konvalinka napsal(a):

Já si myslím, že pan Štefl má pravdu. Ještě v generaci mojí maminky byla maturita znamením vzdělanosti a jisté společenské prestiže. Dneska to už tak není, ale dneska je třeba absolutorium Kepplerova gymnasia v Praze nebo pár dalších symbolem úspěchu a výjimečnosti. Diplom z PřF už (bohužel) není známkou excelence, ale PhD od Hořejšího bezpochyby ano. Svět se prostě změnil, příklad pana Štefla o basketbalistech z jeho předchozího blogu je velmi trefný. Když bude hrát basketbal každý, průměrná úroveň basketbalistů klesne, ale špička bude ještě lepší než předtím a obyvatelstvo bude sportovně zdatnější - a o to přeci jde.
Co se týká elity a elitního vzdělání, o které se bojí Václav Hořejší, to už je trochu náš problém, trochu problém systému financování VŠ studia. Je přeci na nás, koho na magisterské studium vědeckých oborů přijmeme a koho ne. Navíc, léta se mluví o "research universities", ktere by měly být jinak financované než "běžné" university vzhledem k intensivní vědecké práci nutně předpokládající individuální péči o studenty. Rozdělení VŠ na tyto dva typy bude chtít velkou politickou odvahu ("proč právě my jsme B?"), ale bez něj to nepůjde.
15. 08. 2009 | 21:25

Petr Havelka napsal(a):

Karel Mueller,

Ve zdejším kraji si šéf umí poradit, nechá si poradit od těch co to dělají. Potom učiní "šéfovské" rozhodnutí :)
15. 08. 2009 | 21:27

David Kalhous napsal(a):

Ad rozdělení: částečně to tak funguje již dnes, neboť asi 80% peněz na VŠ-vědu jde na několik málo našich univerzit. Ale i na těchto institucích průměrná úrověň posluchačů poklesla a nemálo zatěžuje vyučující.
15. 08. 2009 | 21:30

ciktr napsal(a):

Docela bych souhlasil s panem autorem .Ovšem vše má svou předehru .I za těch bolšánů se někomu studovalo velice lehce!Stačil dobrý či přímo nomenklaturní původ i ejhle vystudoval nám kdejaký Klaus!Tací se domohli dokonce i profesúry!!Že ?Ostatně i Paerlament Čr je naplněn ex studenty-svazéky -bolševiky a pod.smetím !!! Tam kdejaký "ekonom-jezedák" rozhoduje o všem možném..tak pane autore existuje toliko postupující úpadek -nikoli počínající úpadek.Žel obé vede k pádu na hubu!..a ještě jeden postřeh pro pana autora.Svářečem se nelze vyučit.Lze se vyučit černému řemeslu a udělat si následně svářečský kurz .
15. 08. 2009 | 21:35

Ivan Sommer napsal(a):

mimikry Scio ?

Scio (správně podle obchodního rejstříku http://www.scio.cz, s.r.o.) byla založena jako soukromá firma za účelem podnikání – dosažení zisku. Jestliže nalezne své zákazníky v oblasti státního školství, stala by se jedním těch, kdo usilují o zúžení veřejného prostoru ke svým soukromým aktivitám.

Konec konců učitelé na VŠ by mohli jen přednášet, přezkoušení studentů pak objednat u soukromé firmy a zaplatit ji za to ze státního rozpočtu. Získali by tak mnohem více času na užitečný výzkum, jehož výsledky by uplatnili u jiných soukromých firem.
15. 08. 2009 | 21:46

Ivan Sommer napsal(a):

objevování objeveného

Již v r. 1986 rozebral téma budoucnosti vzdělání ve světovém bestselleru „Riziková společnost“ německý sociolog U.Beck. Kapitola nese příznačný název: „Slepá kolej – vzdělání bez zaměstnání.“ Jistěže se od té doby projevil pokrok vědy a techniky, ale to základní schéma společenského systému, projevující se po restauraci kapitalismu u nás, je stejné jako před více než 20 lety v Německu. Lze se jen tázat, proč valná část našich vzdělanců ještě U.Becka neobjevila a nedošla v tom poznání kapitalismu z 19. století alespoň do roku 1986 ?
15. 08. 2009 | 22:18

David Kalhous napsal(a):

Za prečtení by pak jistě stála i Bourdieuho "Státní šlechta"... Ta se rozbíjením iluzí o vzdělanostní společnosti bez bariér jen hemží :-)
15. 08. 2009 | 22:20

Karel Mueller napsal(a):

cikrt:
Možná Vás překvapím, ale přinejmenším v tvrdých exaktních vědách drželi úroveň právě ty nejvyšší nomenklaturní kádry, které byly samy špičkovými vědci. Třeba za mých let byl rektor ČVUT Kvasil. On a jeho tým se těšili nejvyšší úcty v SSSR a asi si lehce představíte, že participovali i na úkolehc mající značný význam pro obranu.
Takže nějací politruci byli proti němu naprosté nic a pokud by někdo nesplnil určité minimální požadavky, tak prostě nevystudoval. A požadavkem o nějakou protekci by Kvasila jen rozčílili.
15. 08. 2009 | 22:30

David Kalhous napsal(a):

Legrace je, že tomu tak mohlo být v 50. leteh i v humanitních vědách. Největší špičkou naší historiografie středověku (a kovanými soudruhy) byli F. Graus a J. Macek. F. Graus po r. 68 odešel a bez problému našel místo v Německu, jako náš jediný historik se dostal do redakční rady Historische Zeitschrift a dodnes je hojně citován. Mackovy knihy byly zase již v 60. letech překládány do mnoha cizích jazyků a i on se těšil značné úctě.
15. 08. 2009 | 22:33

David Kalhous napsal(a):

"letech". Trapný překlep.
15. 08. 2009 | 22:34

blue jay napsal(a):

No konecne Muellere!
Dlouho jsem se ptal odkud pochazite. Vase "Možná Vás překvapím, ale přinejmenším v tvrdých exaktních vědách drželi úroveň právě ty nejvyšší nomenklaturní kádry, které byly samy špičkovými vědci. Třeba za mých let..." me to objasnilo. Asi proto ta vase otevrena nenavist k USA a vase zarputila obhajoba vseho komunistickeho.

Ps. Nepodilel jste se Muellere na te uzasne kampani proti americkemu brouku? Tipoval bych ze ano.
15. 08. 2009 | 23:22

Imhotep napsal(a):

pro David Kalhous:
S tím Grausem je to humorná záležitost. Nejprve se podílel na masakru vysoce kvalifikovaných historiků po r. 1948, pak vytvářel veledíla o městské chudině a marxismu v předhusitské době nu a pak po mnoha letech a škodách dostal rozum a zcela otočil.
15. 08. 2009 | 23:23

Karel Mueller napsal(a):

Milá sojko,
ještě bych potřeboval objasnit, co jste z té holé skutečnosti o Kvasilovi a jeho týmu usoudil o mém původu.

Netriviální myšlenkové pochody mě zajímají.
15. 08. 2009 | 23:34

JH napsal(a):

"1. Náklady na pokrytí těch několika dalších let studia jsou dosti vysoké - jsou to v jistém smyslu jakési sociální dávky (jako částečný motiv se skutečně přiznává i to, že prodloužení studia snižuje počet mladých nezaměstnaných)."

Ty náklady jsou minimálně trojího druhu:
- náklady státu a VŠ na vzdělání studenta, zejména státní dotace (cca 30-100 tis. Kč ročně)
- náklady rodiny (většinou) studenta na jeho živobytí (jídlo, oblečení, ..., udává se cca 5000-8000 Kč měsíčně, tedy cca 60-100 tis. ročně)
- "ušlý zisk" - to, co by student vydělal pro sebe minus živobytí, a odvody, které by státu zaplatil (daň z příjmu, zdrav. a soc. poj. ; raději nevyčíslujeme)

Když to sečteme, za 5 let studia to může dát řádově tak milion korun ...

(Na druhé straně to pro stát nejsou tak nepřijatelné peníze: stačilo by postavit ročně o pár stovek metrů dálnic méně, a na VŠ a studium i méně nadaných by bylo peněz dost ...)
16. 08. 2009 | 01:14

Jiří Plocek napsal(a):

Vše se převádí na obchod, i vzdělání. To je dnešní trend ve všech oborech, trend redukcionistický a devalvující jiné hodnoty.
Vše je dnes zboží. Umění, zdravotní péče, vzdělávání.Testy Scio jsou byznys a pan Šteffl je ryzí podnikatel.Žádný apoštol vzdělanosti. Jeho vlastní blog s jednorozměrným viděním reality i jeho reakce na narážku profesora Hořejšího to jen potvrzují.
Pojem skutečné vzdělanosti je mu cizí.
Scio testy jsou užitečnou pomůckou pro vstup do studijní velkovýroby. To je vše. S oborem studia, stejně jako s dalším uplatněním v něm nemají nic společného. Je to svým způsobem technokratický parasitismus.

Nechápu pana profesora Hořejšího, že panu Štefflovi - laikovi ve věcech přírodovědného vzdělání- ustupuje v takových věcech, jako je například zpochybňování základního kursu imunologie. Jestli někdo není schopen absolvovat tento kurs, tak na přírodovědeckou fakultu nepatří (předpokládám, že tu jde o obory biologické či biochemii).
To je jako kdybych chtěl dělat matfyz a neudělal nějaký základní kurs matematiky.

S pozdravem,

Jiří Plocek
16. 08. 2009 | 01:29

David Tlustý napsal(a):

Ve vysokoškolském prostředí se pohybuji 9 let. Je pravdou, že studium na vysoké škole obecně dnes již není prestižní záležitost, ale jakousi rutinou mládí. Je to taky jeden z důvodů, proč svůj titul bežně nepoužívám. Dříve jsem si myslel, že je to špatně, ale názor jsem postupně měnil. Přispěla k tomu i zkušenost z výuky fyzikálních praktik na FJFI ČVUT, neboť u svých studentů žádné zásadní zhoršení kvality nepozoruji. Dokonce jsem měl v uplynulém akademickém roce tu čest učit zatím nejlepší partu studentů. Na naší fakultě existuje celá řada jednoduchých bakalářských oborů, ale ty hlavní obory, které pak mají navazující doktorský program, si svoji úroveň drží. Někde dokonce nároky i rostou. Poslední dobou se vyrojilo velké množství ekonomických a jazykových oborů, takže přírodovědec jako pan Hořejší nebo jaderný fyzik jako já můžou mít pocit, že klesá kvalita vzdělání na vysokých školách. Mě to ale nevadí. Když je na trhu práce o tyto lidi zájem, tak proč firmám nevyhovět. Špíše mě zaráží, že v regionálních nemocnicích je zoufalý nedostatek lékařů, přitom zájem studentů o medicínu je obrovský. Mohli bychom přidat peníze na studium medicíny.
16. 08. 2009 | 05:41

naivka napsal(a):

nu, můj příspěvek nemá žádného smyslu a projde zřejmě bez povšimnutí, ale přesto jej sem napíši.

pánové profesoři, akademici atd. atd. :-) ... jevíte se mi sice jako velmi schopní ve vyjadřování, a možná jste vynikajícími odborníky každý ve svém oboru, ale k nějakým výraznějším změnám v systému školství nakloněni zřejmě nejste.. resp. žádného návrhu, který by úroveň vzdělání naší společnosti posunul dál, jsem si při pročítání diskuze jak pod blogem pana šteffla, tak i pod vaším článkem, pane hořejší, nevšimla... dokud jsou na vedoucích pozicích lidé jako vy, zřejmě naše společnost nebude ještě připravena k razantním změnám, a vše půjde stále postaru... jen se můžete dohadovat o míře vzdělanosti každého jednotlivce či dokonce profesních skupin lidí :-)....
domnívám se, že kvalitní vzdělání by mělo být přístupné každému člověku bez rozdílu, a pokud projeví zájem, i kdykoliv po celý jeho život.. současný systém vzdělávání ve školství považuji v dnešní době počítačů a internetu za zastaralý a nevyhovující.. ale o tom jsem šířeji se zmiňovala již v diskuzi pod článkem (který se mi velmi líbil) u pana šteffla. nu, až dorostou generace dnešních dětí, zřejmě teprvé poté se dočkáme výraznějších změn :-) .... přeji hezkou neděli.
16. 08. 2009 | 06:45

Ládik napsal(a):

Zřídil bych "Debilní vysoké školy" (DVŠ), na kterých by studovali ti, co měli na kterémkoliv vysvědčení ze střední školy horší známku, než "chvalitebný". Tituly absolventů by byly Ding, Dmudr, Djudr.
16. 08. 2009 | 07:38

schlimbach napsal(a):

Ládík

svojí podmínkou ale doženete studenty právě k té průměrnosti -). I za totáče bylo vidět, že ti, kteří studovali s vynikajícím průměrným prospěchem měli určité potíže v praxi, protože ve své většině byli zvyklí se vše nabiflovat a neuměli samostatně získávat znalosti a pracovat s nimi ...
16. 08. 2009 | 08:25

Petr Bajer napsal(a):

Autor v podstatě eufemisticky napsal, že dnes studuje VŠ každý vůl a dochází tak k devalvaci vysoké školy jako takové. S tím nelze než souhlasit.
16. 08. 2009 | 08:40

Mephisto napsal(a):

Je to tak, dnes se pan Hořejší trefil do černého. Jinak s ním pro jeho levicové smýšlení také většinou nesouhlasím, ale dnes musím říct: pěkně napsáno! Sám si říkám často něco podobného, ono, na VŠ se stačí rozhlédnout, co tam často chodí "za materiál"... bývá to tristní. Prostě, na opravdovou VŠ někdo (intelektuálně) má, a někdo nemá... A tím, že tam pouštíme i ty, co na to nemají, devalvujeme hodnotu titulu těch, co na to mají...
16. 08. 2009 | 08:52

Marina napsal(a):

Pan profesor má pravdu v jednom. Kvantita jde na úkor kvality. A některé VŠ jdou projít s nižším potenciálem a na něco holt potřebujete více.

Vzpomínám si na profesorku, co nás na stavárně učila statiku. Měla tam jednoho synka a uvažovala, jestli ho vyhodit nebo ne. "Já Vás pustím dále ... z Vás se stane inženýr ... navrhnete most ... a ten, na základě Vaší neznalosti statiky, spadne a zabije několik lidí."

Hádám, že nikdo z nás nechce aby nám na hlavu padaly mosty nebo nás operovali doktoři, kteří prošli, protože si vybrali "lehké předměty".

P.S.: Jsem definitivně pro celoživotní vzdělávání pro všechny! Pokud se prodavačka v supermarketu cítí, že by chtěla umět nějaký jazyk nebo vědět něco více o světové literatuře ... měla by mít možnost navštěvovat přednášky. Je pravda, že vzdělanější lidé jsou méně manipulovatelní - více samostatně přemýšlí. Ale aby se pro ně snižovala náročnost medicíny ... to v žádném případě!!
16. 08. 2009 | 08:59

doktor napsal(a):

Pane profesore,
nejdůležitější je všeobecné vzdělání. To se kdysi získávalo ne na vysokých, ale na středních školách. Ti dnešní "vysokoškoláci" (spíše bakaláři, než magistři) sice vědí hodně o úzkém oboru, ale skoro nic o světě. Je to možná účel, hodící se výborně záměrům nevolených vůdců našeho globalizovaného světa: průmyslníkům, bankéřům, WTO atd. Promiňte, ale právě podrobně probíraná vědecká imunologie patří mezi ty úzké specializace, bez kterých se většina lidí v běžném životě obejde.
16. 08. 2009 | 09:44

vaclavhorejsi napsal(a):

doktor:

"Promiňte, ale právě podrobně probíraná vědecká imunologie patří mezi ty úzké specializace, bez kterých se většina lidí v běžném životě obejde."

Zcela souhlasim, netvrdil jsem nic jineho. Je to ale jeden ze zakladnich oboru soucasne biologie; ilustroval jsem na tom jen pokles urovne studentu, kteri ani tokovou relativne snadnou (ve srovnani treba s teoretickou fyzikou) disciplinu nejsou schopni mentalne zvladnout.
Z biologie konci schopnosti nekterych na urovni "slon ma velke usi a zirafa dlouhy krk"...

..
16. 08. 2009 | 09:52

naivka napsal(a):

ještě jednou dobrý den.

dovolila bych si jen ještě krátce podotknout k několikrát zmíněné námitce, že kdosi z vás dává přednost dříve vystudovaným lékařům před dnešními; tak moje zkušenost je jiného rázu. díky tomu, že jistou dobu jsem měla možnost se pohybovat mezi lidmi z medicíny, které jsem osobně znala nebo znám, a to jak mezi lékaři, tak i mezi zdravotními sestrami, mohu zcela svědomitě říct, že vždy záleží jen na konkrétním člověku, jak ke svému povolání přistupuje. profesní kvalita lékaře není zaručena tím, že vystudoval lékařskou fakultu již v dřívějších dobách nebo před pár roky, tedy téměř v současné době. pokud jde o moji vlastní zkušenost, setkala jsem se se staršími lékaři, kteří svou práci berou již rutinně, ale jaksi povýšenecky. zatímco mladý lékař či lékařka byli fantastickými "partnery" pacientů, jednali s nimi jako rovný s rovným, s empatií, a rozhodně nějaké známky nekvality jejich profesionálního výkonu nebyly nikým zaznamenány. takže, vše je opravdu jen o lidech.
16. 08. 2009 | 10:08

Petr Klán napsal(a):

Vzniknou elity "evolucí" pana Šteffla nebo "programováním" pana Hořejšího? Pokud programováním, potom by evoluce přišla za opicí a řekla: "Opice, ty jsi úplně nemožná, udělám z tebe něco elitnějšího. Člověka." Vnímám, že tu programování nějakým delikátním způsobem může fungovat. S většinovou pokorou však vnímám evoluci.
16. 08. 2009 | 10:33

Lucie napsal(a):

Vážený pane profesore!

Celospolečenské problémy řešit nechci, stačí mi, když pořeším ty vlastní a úroveň našeho vysokého školství tedy neřeším :) Co se týče vzdělání mého dítěte, dám ho na kvalitní soukromé školy (žádné drilovací jazykovky), které se mohou vykázat vysokým počtem absolventů přijatých na kvalitní zahraniční univerzity, a poté ho na tyto univerzity budu směrovat. Nicméně to, jak se mé dítě po svém patnáctém roce rozhodne, bude jeho věc. Co se týče nejlepších a nejchytřejších studentů, tak ti by měli být schopni se do první padesátky nejlepších škol na světě dostat taky, navzdory skutečnosti, že naše tzv. výborná gymnázia je k tomu nepřipraví. A ještě jedna poznámka k vašemu kurzu imunologie - kdybyste ho učil, řekněme, na Oxfordu, Stanfordu atd., zřejmě byste měl lepší studenty. Co takhle změnit působiště?
16. 08. 2009 | 10:34

antiekonom napsal(a):

Před lety proběhlo v mediích, jak si jeden studia chtivý podal přihlášky na 45 vys. škol. Pokud to neberu jako recesi, tak to vypovídá o jednom. Bylo mu jedno, jakou vysokou školu vystuduje, hlavně, že bude mít titul, aby mohl oslňovat. Je všeobecně známo, že přetlak na techické a přírodovědné obory je minimální. Za to na humanitní (namátkou filosofie, sociologie, politologie a jiné -logie) je nepředstavitelný. Potřebuje společnost tolik humanistů. Nic proti tomu, ať studují, ale bohužel pokud nejsou potřeba ve svém oboru a místo toho roznáší někde pivo, tak je to odsávání peněz ze státního rozpočtu, které potom chybí třeba pro akademii věd. Kdo zkusil dnes studovat při zaměstnání, tak dobře ví, jak mu zaměstanavtel vychází vstříct, Ti by nejraději vysokoškolského vzdělného pracovníka s obrovskými zkušenostmi a praxí, jazykově natolik vybaveného, aby ovládal kromě základních svět. jazyků i čínštinu, japonštinu a v poslední době i korejštinu či popřípadě snad i svahilsky za plat kolem destitisíc měsíčně brutto. Aby se však zaměstnavatel podílel nějakým způsobem na zvyšování kvalikace svých zaměstnanců, tak to snad ani nepřichází v úvahu. Jenom státe starej se. Obdoba socializmu, ale naruby.
16. 08. 2009 | 10:57

Al Jouda napsal(a):

Méně je někdy více. Chtělo by to zajistit, aby došlo k integraci vědecké a pedagogické činnosti. Pro činnost vědce, který je obvykle dobře hmotně zajištěn, by mělo být nutnou podmínkou (zákon) vykonávat pedagogickou činnost za symbolickou odněnu. Tím by se jednak nejnovější vědecké poznatky dostávaly rychle ke studentům a současně by se snížila režie vysokých škol.
16. 08. 2009 | 11:04

slečna Krtek napsal(a):

Pan Petr Klán

Děkuji za Váš skvostný komentář :-) ...
16. 08. 2009 | 11:13

Jiří Plocek napsal(a):

doktor:

Není mi jasný smysl Vašeho příspěvku. Prof. Hořejší vyučuje základy imunologie na vysoké škole přírodovědného zaměření, kam bezpochyby tento předmět náleží. A protože se časy mění, neškodlo by, kdyby se určité hlubší základy imunologie staly i součástí všeobecného vzdělání - povědomí o všudypřítomné "imunitě"(skoro všichni máme "oslabenou imunitu" :-)) je natolik široké a současně zmatečné, že by stálo zato jej trochu prosvětlit. Komunikace organismu s prostředím a jeho obranyschopnost - od biologické po psychickou úroveň včetně filosofického náhledu - jsou natolik závažná témata, že by se jim pozornost měla věnovat, stejně jako třeba informatice. Problém vidím u současných přírodovědců - specialistů, že nejsou schopni propojit život v laboratoři s životem denním.
Problém skutečně vzdělanosti (nikoli let strávených na studiích) vidím v lidech - těch co se učí i v těch co učí - a tady nepomůže žádná baterie sebesofistikovanějších testů.

Jiří Plocek


Jiří Plocek
16. 08. 2009 | 11:46

Frank napsal(a):

Naprosto souhlasim, system skol jde po kvantite (kvuli penezum) a kvalita je spatna ... coz ekonomice vubec nepomuze = jsou to vyhozene penize.

Jedina cesta je, aby lidi citili sami odpovednost a naklady za svoji kvalifikaci, samozdrejme s nejakou podporou (ale ne 100%). Znam par lidi, co se trapili na akademicke pude a nyni z nich jsou uspesni podnikatele v "remeslnych" oborech.

O sile sebevzdelani vypovida mozna nejvice siroce znamy pribeh Steva Jobse. Ac absolvoval pouze par mesicu na universite, ma tucty cestnych doktoratu napr:
http://www.youtube.com/watc...
16. 08. 2009 | 11:49

Martin Macháček napsal(a):

Podle mého názoru by se problém, na který upozorňuje autor i jiní, měl řešit tím, že by se změnila finanční motivace vysokých škol.

Dnes dostávají školy peníze "od kusu". Jsou motivovány nabrat a udržet co nejvíc studentů, nejsou už motivovány vychovávat špičkové absolventy. Samozřejmě to řada pedagogů dělá, mají k tomu motivaci osobní, "nedá jim to jinak", ale institucionální pobídka chybí. Věnovat se špičkovým studentům stojí víc než velkovýroba průměru. Dovedu si představit, že by se vysoké školy podle jména diferencovaly na "supervysoké" a "vyšší učiliště", ale dokud budou dostávat na každého studenta stejně, pak i ty "supervysoké" budou nabírat co nejvíc studentů - tedy zase průměr.

V Americe jsou školy motivovány ke kvalitě dvěma způsoby. Za prvé, elitní univerzity mohou vybírat vyšší školné než školy průměrné. Za druhé jejich absolventi jsou v další kariéře většinou nadprůměrně úspěšní, proto mohou svou školu podporovat sponzorsky.

V našich podmínkách si můžeme představit dvě cesty.

První cesta je tato: Jestliže dokážeme porovnat kvalitu absolventů "úředně", tedy mimotržně, pak ať školy dostávají nejen podle počtu studentů, ale i podle této kvality.

V tom je ovšem hodně úskalí. První je už v teoretickém východisku. Porovnávat kvalitu výuky nebo kvalitu absolventů je notoricky obtížné dokonce i tam, kde je obsah jakž takž srovnatelný (např. základní školy nebo gymnázia). Tím spíš u škol tak odlišných jako medicína, matfyz, technika, filda a AMU. Je to stejně těžko proveditelné, jako porovnávat v AV kvalitu vědecké práce na Astronomickém ústavu a na Ústavu jazyka českého.

Druhým úskalím je praktické provedení. Musely by na to být zákony, vyhlášky, živila by se tím hromada úředníků, kteří by měli porovnávat filozofy s biology, ač by nerozuměli ani filozofii, ani biologii. Státní maturita je proti tomu legrace. Povstal by nový kafemlejnek.

Druhá cesta je více "tržní". Vede přes "odložené školné", nebo tomu třeba říkejme "daň ze vzdělání". (Ať si to každý pojmenuje podle své libosti; pravičákům se asi bude líbit "školné", levičákům "daň", ale fakticky by to bylo jen jiné přesměrování peněz od daňových poplatníků ke školám.)
Prostě každý absolvent VŠ by své alma mater platil určité procento ze svého budoucího platu nad nějakou hranici. Takové školné by netvořilo sociální bariéru, ba kdyby se tím zvedly příjmy vysokých škol natolik, aby mohly vyplácet sociální stipendia nadaným studentům, sociální bariéra by se mohla i snížit.

Ovšem i tato cesta má své problémy. Vzhledem k tomu, že na zaměstnávání části vysokoškolských absolventů má praktický monopol stát (učitelé od ZŠ po VŠ, lékaři, vědci) a ten udržuje jejich příjmy uměle nízko, aby ho to moc nestálo, byly by školy vychovávající pedagogy ze všech nejchudší, lékařské fakulty jen o málo bohatší, zato právnické fakulty by nevěděly co s penězi. Prostě fakulta vychovávající špičkové fyziky a biology by pořád byla daleko chudší než fakulta vychovávající průměrné advokáty a notáře nebo účetní. A to taky není ta nejlepší motivace.

Takže vlastně nevím. Ale dávám to sem jako námět pro přemýšlení. Určitě souhlasím s názorem Ondřeje Šteffla, že rozšiřování vysokoškolského i středoškolského vzdělání je dobrá věc, byť pak průměrná úroveň absolventů klesá. Ale bez finanční motivace k přijímání nadaných uchazečů a k výchově špičkových absolventů budou naše vysoké školy opravdu směřovat k "vyšším odborným učilištím".
16. 08. 2009 | 11:49

vaclavhorejsi napsal(a):

Lucie:

Ja nevim ja vy, ale ja se domnivam, ze resenim rozhodne neni rezignovat na kvalitu zde v CR a rici - at si ti nejlepsi odejdou do Ameriky, vzdyt je to jedno...

Ja jsem porad jeste tak trochu vlastenec...

..
16. 08. 2009 | 12:06

Kritik napsal(a):

Pěkný článek. S myšlenkovým obsahem lze jen souhlasit.

Člověk by se měl zajisté vzdělávat každým dnem, každou hodinou, minutou. A nebyla v minulosti příznivější doba než nyní, která by to umožnila tak snadno.

Podívejme se však kolem sebe, vidíme snad, že by lidé byli chytřejší, vzdělanější a moudřejší? Například média jsou obrazem úrovně moudrosti populace. A nelze než podle jejich úrovně konstatovat, že takovou ubohost jsme v historii ještě neměli.

Také tím, že někdo dostane diplom za absolvování školy, se ještě nestane moudrým. Může to vést k pravému opaku - viz známá česká pohádka se ševcem, který od krále dostal jeho šaty - zpychl a začal se místo práce povalovat na kavalci. A kdo studoval na VŠ tak ví, kolik bylo mezi studenty takových, kteří usilovali pouze o diplom a vůbec jim nešlo o vzdělání.
16. 08. 2009 | 12:09

jogín napsal(a):

Vzděléní inteligenci nenahradí. Pokles kvality studentů s počtem je zákonitý, dnešní bakalář odpovídá maturantovi- mělo by být daleko víc prakticky orientovaných bakalářských oborů, aby nahradily dřívější průmyslovky, kde odborné vzdělání bylo vytlačeno všeobecným. I úroveň výuky na univerzitách poklesla, nejen kvůli horším studentům, ale také kvůli čtyřnásobku studentů při stejném počtu pedagogů. Hlavní nevýhodou tohoto systému vzdělávání je, že schopní studenti se naučí flákat. Kvalita se drží jen tam, kde jsou rozsáhlé diplomové práce, nejdokonalejší systém učení je učedník- mistr, přímý dohled podagoga při praktickém řešení úkolu. A taky síto při přijímání na magisterské studium. Jenže vyhodit neschopné znamená snížit financování. Peníze závislé na počtu studentů jsou cesta k výrobě titulovaných blbců. Plati to samozřejmě i pro soukromé školy- vyhodit pitomce znamená nižší příjem a tahle filozofie směřuje jen ke kupování diplomů.
16. 08. 2009 | 12:10

Frank napsal(a):

to Machacek:
ty obory nelze takto pausalizovat. Znam doktory, kteri staveji domy za vice nez 10M a pravniky bez zavedene kancelare...

Alespon cast toku penez urcenych pro university by mela jit pres studenty. Tim by mohli, alespon castecne, ovlivnovat a korigovat obsah a formu vyuky.

K porovnani skol: Je zajimave, ze mezi studenty se dobre vi, ktera skola je tezsi a ktera lehci. Dokonce se vi, ktery profesor je tvrdak a ktery nevyhazuje :).
16. 08. 2009 | 12:12

Tomas B. napsal(a):

Jen několik poznámek k tématu: S pobavením sleduji, jak dalece tu někomu leží na srdci kvalita vysokoškolského vzdělání (pohříchu nejvíce těm, kteří už mají VŠ dipolom v kapse). Pan Hořejší se ptá, jak je možné, že lidé, kteří podle něj mají intelektuální kapacitu tak nejvýše na zvládnutí učebního oboru studují VŠ. Ovšem už si neklade otázku opačnou - tedy kolik lidí s intelektuální kapacitou pro vysokoškolské studium dostatečnou, nikdy přihlášku na VŠ nepodá.

A další poznámka na okraj: Je zajímavé, že státní VŠ (jak potvrzuje i pan Hořejší) mají tendenci nabírat více studentů vedeny touhou inkasovat za každého státní příspěvek. Z toho jednoznačně vyplývá, že státní příspěvek je vyšší, než náklady, které škola na "výrobu" studenta vynaloží. Tedy, že škola generuje "zisk" a chová se jaksi ""tržně"" (ve dvojitých uvozovkách). Možná by tedy nebylo od věci uvažovat o snížení státního příspěvku tak, aby přesně odpovídal vynaloženým nákladům. O zbylé peníze (např. na investice) by pak mohly školy soutěžit... Mimochodem, jestliže počet studijních míst na Oxfordské univerzitě v posledních letech roste, je to známka jejícho úpadku?
16. 08. 2009 | 12:15

Tycoon napsal(a):

S článkem pana Hořejšího naprosto souhlasím. Kvalita je prostě s kvantitou většinou nepřímo úměrná.
16. 08. 2009 | 12:23

saskvoč napsal(a):

Amen! Za chvíli už i popelář si bude muset udělat vysokou! Soukromé školy chrlí absolventy za peníze a devalvují stejný titul získaný na skutečné škole se skutečnými nároky.
16. 08. 2009 | 13:41

Rotík napsal(a):

Naporstý souhlas s autorem. I přesto, že jsem promoval teď v červenci, jsem si tohoto jevu všiml už dřív. Za vysokou školu se dnes vydává kdejaký učňák. Dnes je skutečně důležité se zeptat na jméno vystudované vysoké školy. Kapitolou sama pro sebe jsou pak vysoké školy soukromé...
16. 08. 2009 | 14:41

argun napsal(a):

Pane autore, poprvé za tu dobu, co sem chodím s Vámi prakticky bez výhrad souhlasím. Velmi potřebný text popisující realitu!
16. 08. 2009 | 15:03

Martin Macháček napsal(a):

Frank:

"Alespon cast toku penez urcenych pro university by mela jit pres studenty. Tim by mohli, alespon castecne, ovlivnovat a korigovat obsah a formu vyuky."

Nebyl bych si tak jistý, že to bude fungovat zrovna správným směrem, tj. k zvýšení náročnosti VŠ. Soukromé VŠ, o kterých zde píše např. pan Rotík, jsou výstražným příkladem. Tam jdou snad všechny peníze "přes studenty" a nevšiml jsem si, že by to vedlo k jejich vyšší úrovni. Zaplatil jsem si, tak tady chci vidět diplom. U soukromých středních škol (čest výjimkám, jako je PORG) to v průměru není o moc lepší.
16. 08. 2009 | 15:23

Karel (taky) napsal(a):

Ono to vychází nastejno - dřív nás léčili doktoři, kteří vystudovali s nomenklaturním tatínkem za rektorovými zády, dnes nás budou léčit doktoři, kteří vystudují vysokou na úrovni střední zdravotní.

Dřív instalatéři nebyli, teď nejsou také.

Socialismus jako kapitalismus, obojí není nic pro obyčejné lidi...
16. 08. 2009 | 16:40

Emissary napsal(a):

Pane Kláne,

uctivá poklona.

Tak málo vět a „vyřídil“ jste všechny. Jen to někteří nepochopili. :-)
16. 08. 2009 | 18:53

Frank napsal(a):

to Martin Machacek:

S tim placenim studenty jsou i jine priklady. Napr: certifikace SAP, MBA, certifikaty z Anglictiny,...

Tam si student plati velke castky za kurz a dokonce i za moznost pokusit se udelat test! ... a vsichni se uci jak mourovati a kantori jsou najednou ceneni partneri .... cil dava smysl.
16. 08. 2009 | 19:11

IvanT napsal(a):

Vazeny pane Horejsi,

Reakci je tolik, ze je nemohu vsechny cist a nejspis uz nekdo rekl to, co chci k vasim bodum poznamenat ja. V tom pripade se omlouvam.

1."Náklady na pokrytí těch několika dalších let studia jsou dosti vysoké."
Ano, vsechno neco stoji. Treba priprava na Olympiadu, nebo papezova navsteva take nejsou zadarmo. Jde spis o to, zda naklady jsou zadouci a primerene. Sam v podstate rikate, ze zadouci jsou. V zemi, ktera celkem prosperuje je zvysovani vzdelanosti jednou z nejlepsich investici - jak ekonomickych, tak socialnich.
Je provadena efektivne? To uz je jina otazka a s tou se musi vyporadat skolstvi. Princip dat kazdemu prilezitost dosahnout maximalniho vzdelani jakeho je schopen a jake si preje je ale podle meho nazoru hodna naproste podpory.
Pokud jde o nazor, ze pokracovani ve skoleni je neco jako socialni zabezpeceni, nemam s tim zadny problem. Jestli ty lidi nikdo nepotrebuje ('ruka trhu'), proc by radeji nechodili do skoly nez sedet v hospode. I ti nejlinejsi a nejmene zodpovedni tim neco ziskaji.
2. "... kdo tedy bude dělat ty svářeče, servírky, instalatéry? Možná ti lidé s titulem Mgr. ..."
No a co je na tom spatneho? Vzdelani nikomu nic nezarucuje a krome politickych systemu plne dirigovanych nejakym striktnim autoritativnim modelem s umistenkami ani nemuze. Nakonec je vzdy dost lidi (i mezi velkymi osobnostmi historie), kteri sve vzdelani uplatni nejak jinak nez by se dalo cekat a neznamena to, ze musi byt nestastni, spatni, nebo nevyuziti. Nebo ze jim to mene relevantni vzdelani k nicemu nebylo.
3. "Ta kvantita přináší snížení kvality." Mozna ze to tak je v existujicim systemu skolstvi, ale to je chyba skolstvi a ne principu. Nuti opravdu nekdo vysokoskolske profesory, aby snizili sve pozadavky? Jestli ano, musi usilovat o to, aby se system zmenil. Nezalezi na tom, jak se tomu rika (vy rikate 'supervysoke skoly', Asimov kdysi v jedne sve povidce az budoucnosti rekl, ze kazdy kdo je dobry musi byt akademik, a tak dale). Jde o to, aby skolstvi poskytlo alternativy a system aby lidem umoznil si z nich vybrat.

Na zaver, princip o kterem mluvim nema nic spolecneho s principem 'kvantita je nasi prioritou'. Uz jsem rekl vyse co pro mne ten princip znamena.
16. 08. 2009 | 19:23

Muller napsal(a):

Nevidim problem v poctu uchazecu prijatych na vysokou skolu, ale v tom ze se u nas absolutne nerozlisuje kvalita vysoke skoly. V Cesku je uplne jedno, jestli mate doktorat z Cambridge, z Karlovky, nebo odnekud z venkova. Studenti i potencialni zamestnavatele by meli rozlisovat kvalitu vzdelani a vnimat ji i jako urcitou ekonomickou hodnotu. Vedlo by to k tomu, ze kvalitni skoly by nenavstevovali hlupaci a jejich absolventi (i zamestnanci) by byli lepe ohodnoceni. 1. krokem ke zlepseni je urcite zavedeni skolneho.
16. 08. 2009 | 19:29

IvanT napsal(a):

Muller:

'Zavedeni skolneho'. Zalezi na tom, jakeho. Bude-li takove, ze vylouci radu potencialnich studentu, pokladam to za spatne. V nekterych zemich je studium zdarma - ale kdyz jsou studijni vysledky spatne, student musi skolne zaplatit. Tim se soucasne poskytuje moznost vzdelani, a stimulus delat to vazne.
16. 08. 2009 | 19:35

Karel Mueller napsal(a):

Všem:

Aldoux Huxley by Vám ústy Mustafy Monda v Překrásném novém světě hravě vysětlil, jak je optimálně odelovaná struktura společnosti a že to, co děláme je v lepším případě nesmysl, v horším sebevražda.

Ale z řady příspěků mám pocit, že není pochopena naše hlavní námitka: Vzdělanost jaké taková nesmí zdegenerovat a nositel určitého titulu prozrazující akademické vzdělání by měl mít jistou inteligenci, schopnosti, vzdělání a určitou sumu odborných znalostí.
Dávat titul ing. někomu, kdo by v mých letech neměl na maturitu je prostě degradace a vcelku je pak tento titul jen směšný. Čili i odpadá hrdost na to, že za něco stojím a něco jsem musel během studia dokázat a leccos si odepřít. To je hlavní studijní stimul, ať se Vám to líbí či nikoliv. Ve 20 na budoucnost tolik nemyslíte, chcete však být lepší než ostatní.

Od samého začátku je řeč o zvýšení vzdělanosti části populace, která by v letech mého mládí neměla ani maturitu. Normální společnost to vyřeší jiným typem nástavby nad základní školou, vhodným výběrem témat a přijatelným způsobem výkladu.

Nikoliv tím, že svoji vzdělanost zlikviduje.
16. 08. 2009 | 19:36

prirodovedec napsal(a):

Muller a dalsi: Studenti ji podle mne nevnimaji, protoze ani zamestnavatele v CR ji nevnimaji.

Navic studenti podle mne casto ani neuvazuji o budouci uplatnitelnosti sveho vzdelani.

Pro studenty jsou podle mne casto podstatnejsi ekonomicke duvody nakladu studia pri vyberu VS a oboru.

Pokud chce nekdo mit prestiz, musi si ji vybudovat. Maji z tradice (MFF UK) nebo diky indivudalnejsi peci o studenty (Ti si to sdeli). Ve vetsine oboru studentum pritomnost prednasejiciho odbornika (ani nobelisty) a vedecke vykony pracoviste nic nerikaji.

Naridit prestiz (napr. rozdelenim skol na zaklade kafemlejnku nebo peer review) je mozne a snaha o to pochopitelna zejmena u tech, kteri si veri a chteji i udrzet sve pozice, protoze neustaly boj je unavuje.
16. 08. 2009 | 19:44

eurosvazak, rudy komisar. napsal(a):

sudruh Horejsi, vy jste zradil levicove idealy pracujicich. Vy jste snad na strane burzoazije, na ty vase vyzkumy za delnicke penize by si mel posvitit nejaky komisar, nejlepe kovany z Bruselu...

Vy byste snad chtel, aby univerzity prijimaly jen takove, co na to maji (dusevne a financne) a toto teda ne. Takovy system je v USA a toto tedy nechceme. Vsichni vime, jak je jejich system spatny.

Proc by skoly mely brat jen nejlepsi nebo dokonce jen dobre? Vzdyt dostanou ze statniho stejne penize za kazdy "kus". Univerzity jsou racionalni, proc nevzit vsechny, zdroje jsou. Kdyby jim nahodou chtel nekdo omezit rozpocet, uzitecni idioti jako vy, se jiste postavi na spravnou stranu. Musime mit rovnost, kazdy by mel mit automaticky diplom. Rovnost predevsim. Bohatstvi prerozdelit, schopnosti a rozum taky.

Sudruh Fico, pritel pracujicich, dokonce naridil, ze skoly museji vzit i ty slabsi, co neumi moc cist a psat, protoze se tim odlehci pracovnim uradum. ( http://hn.ihned.cz/c1-38060... )

Nezavadejte nam tady elitarske kapitalisticke poradky, evropa je ruda, a o podobne vystrelky nestoji. My nechceme aby se mel nekdo lip, nebo aby mel lepsi vzdelani. To by se pak ti
ostatni meli hur a byli by blbi. A to nechceme,
16. 08. 2009 | 19:47

prirodovedec napsal(a):

Karel Muller: Zdravim. V urcitych oborech se to dnes resi tim, ze respekt, ktery drive budil Ing. (z FJFI :) ) dnes budi PhD. Diky procentu nedokoncenych doktorskych studii je to stale vnimano prestizne. Nemecti zamestnavatele na to vetsinou slysi.

Osobne si myslim, ze je zde anglosasky trend v tom, ze vyznam titulu mizi (zejmena mezi temi, kdo je maji - pro jejich babicky jsou stale dulezite a to je spravne).

Samozrejme ovsem plati doprovodny jev, ze neni podstatne odkud ten Ing. je.

Je pravdepodobne, ze pro urcite spickove funkce ve specialnim bio- prumyslu a jiste ve vede PhD u V.H. roli hraje, ale pri beznem odchodu do praxe zrejme ne.

Je to celkem logicke, protoze predchozi transformace zamerene na uchovani spicky zakladniho vyzkumu (AV v 1993) a likvidace aplikovaneho vyzkumu a rozkradeni prumyslu a znacna neschopnost udrzet prumysl v "ceskych" rukach vedlo k tomu, ze povestne montovny nepotrebuji tolik tvorivych jedincu a mnohdy jim staci mirny nadprumer (na evropske pomery v prirodnich vedach a technickych oborech stale nadprumerny). U supertalentu se zrejme predpoklada, ze jiz pracuje v Nemecku, UK nebo USA.

Zkratka chybi meziclanky - existuje slonovinova vez AV dalsi veze VS pak dlouho nic v pousti (sem tam mensi vyvojova firma zalozena mladymi nadsenci, ktera ale nema takovou poptavcku po dalsich pracovnicich ...) a pak ty "montovny".

Berme to jako navrat ke korenum typu 1780-1820 :) s tim, ze dila klasiku te doby jsou jiz hotova. :) Bud budeme ekonomicka kolonie nebo mladi ukazi co v nich je a zvladnou obdbi mobilizce a koncentrace dusevniho kapitalu.

I s ohledem na nepochopeni vazeb zakladni-aplikovany vyzkum verim v to prvni s tim, ze to povede k likvidaci aktivit, ktere byvaji v koloniich zbytecne - tj. zakladni vyzkum a VS vzdelani nejprve na urovni PhD, pozdeji i MSc. Muze to jeste trvat nez odejde par generaci nadsencu, tak sto let. :)
16. 08. 2009 | 19:56

bibi napsal(a):

Myslím si, že této společnosti chybí mistři řemesel a že se to brzo projeví jako bolavá rána této společnosti. Despekt k manuelní zručnosti se stává chloubou "superintelektuálů". Prací se často nazývá to, co k práci má daleko.
16. 08. 2009 | 19:57

Karel Mueller napsal(a):

Muller:

Ale víte, např. v tvrdých exaktních oborech na tom tolik nezáleží, jakou má školu. Osnovy jsou zhruba stejné všude a škola je na to, aby studium usnadnila, teoreticky si to opravdu dobrý student může nastudovat sám. Literatury je obrovský výběr, máte ji i na netu.

Špičková vědci nastupují hlavně při vedení doktorandů, na přednášky v nižších semestrech je jich škoda.

Jde hlaně o to, jestli diplom určité školy zaručuje, že deklarované požadavky kladené na studenta byly splněny.
16. 08. 2009 | 19:59

prirodovedec napsal(a):

IvanT: 1. Souhlas. K finacovani: Prumer OECD15 je 1,5% HDP, v CR to uz bude temer 0,5% (pokles). Zde je "proste" reseni - zmenit pomery vydaju rozpoctu CR.
2. Problem je, ze ti Mgr. asi budou pak "slevaci amateri".
3. Ano je to vec vnitrni struktury studia. Prestiznost studijniho oboru se rozkrikne relativne rychle (do peti let). Viz drive obory FJFI v ramci CVUT aj.
16. 08. 2009 | 20:04

Anonymous napsal(a):

Badateli,

Tentokrat vas musim temer pochvalit, protoze z tohoto prispevku se vase neuveritelna politicko-ekonomicka naivita skoro vyparila. Uz pouze neprime priznani hypotetickeho (nicmene nezvratneho) faktu, ze mnohym z vasich imunologickych studentu by pravdepodobne na Harvardu psenka nekvetla je velkym pokrokem. :)

Ironicky, byl to prave komunismus (kde kadrovy profil regulerne prebijel akademickou excelenci), ktery nastartoval soucasny zhoubny trend “podpory prumernosti” tim, studenti se spravnym kadrovym profilem nesmeli propadnout. Proc ironicky? Badateli, trpkou ironii je zde to, ze na jedne strane si mozna uvedomujete malignitu dlouhodobe, statem financove podpory prumernosti, ale na druhe strane pisete (v jednom z predchozich prispevku): “Asi by mi moc nevadilo, kdyby se dnešní v podstatě „neškodní“ komunisté dostali nejen do krajské, ale i třeba i ústřední vlády...” Myslite, ze komuniste v ustredni vlade by zrusili statem politicky a ekonomicky podporovanou prumernost? :)

Samozrejme, teoreticke reseni teto vami popsane krize urovne vzdelani je velice jednoduche, avsak prakticky vyzadujici prevazujici pritomnost nezkorumpovanych politickych a ‘skolskych’ (spickovych reprezentantu zakladnich, strednich a vysokych skol) hodnostaru, a tuto praktickou podminku v soucasne “mafianskymi-zpusoby-prorostle” CR neni vubec lehke dosahnout. Jake by bylo toto jedine efektivni reseni? Velice jednoduse – kdyby mladi lide zacali zase hojne propadavat a stejne hojne nedokoncovat dane skoly jako tomu bylo v predkomunistickych dobach (o zprisneni prijimacich zkousek ani nemluve).

Jinymi slovy, pokud budou skolske systemy vseobecne “nastaveny” tak, jak jste to popsal – Teď je ale systém nastaven tak, že vhodnou volbou snadných přednášek seženou dostatečný počet kreditů a „prolezou“. – nic se nezmeni, spise zhorsi. A prvnim krokem k jakemukoli podstatnejsimu zlepseni celkove urovne je, Badatali, prosazeni nazoru, ze “nastaveni” systemu (hlavne vysokoskolskych) tak, aby studenti typu "slon ma velke usi a zirafa dlouhy krk" prolezli, opravdu nepomaha nikomu.
16. 08. 2009 | 20:08

prirodovedec napsal(a):

Tomas B.: :)) Tusite neco o systemu finacovani VS? :)

S ohledem na srovnani CR s EU platilo jeste relativne nedavno, ze obecne ucitele (vcetne VS) jsou platovymi podminkami na predposlednim miste v EU.

Kdyz CR vlady hlasaly, ze je treba zvysit VS vzdelanost, protoze zaostavame ve statistikach za ostatnimi v OECD a platily podle studentu, VS zcela pochopitelne usilovaly o narusty poctu studentu (ktere ovsem byly zastropovane procentem narustu :) ). Protoze pri efektivni organizaci vyuky (to jsou ty stiznosti na kantory aktivni jinde na velke skupiny) se fakultam a VS darilo zvysovat odmenovani VS ucitelu a to presto, ze CR vynakladala v 2006 cca 0,7% HDP na VS vzdelani (uznavany prumer 15 zemi OECD byl blizko 1,5%), cilila na 1% a po dvou letech usili se priblizil opet 0,5% HDP.

Vami vyzadovane reseni probiha - normativ na studenta podle mne poklesne o cca 10% pro rok 2010. Dusledek bude na VS jednoduchy - neprodluzovani duchodovych smluv vetsiny kantoru duchodoveho veku i na VS a dalsi zvetseni vyukovych skupin.

Opakuji svoji uvodni otazku - je Vam neco o financovani VS a toto znamo? :)
16. 08. 2009 | 20:13

Emissary napsal(a):

Hm,

pane Karle Muellere, všem? Tedy i mně?

„Vzdělanost jaké taková nesmí zdegenerovat a nositel určitého titulu prozrazující akademické vzdělání by měl mít jistou inteligenci, schopnosti, vzdělání a určitou sumu odborných znalostí.“

Povím vám něco o degradaci, ale ne vzdělání vlastního, ale následkem vzdělání - degradaci lidského ducha.

Znal jsem jednoho mladíka, mockrát jsem se s ním bavil o programech a tak. Ovšem najednou nastal zlom. Začal říkat, že škola mu už nic nedává, že už se tam nemůže nic naučit. Vedle studia začal podnikat a dost úspěšně. Začal se zabezpečovacími systémy a SW ochranami našich bank a skončil se zakázkami v USA s příjmy, o kterých se ani Vám nesní.

Ovšem jeho osobní život je žalostný. Tchýni má nějakou učitelku na ZŠ. Ta má nějakou pedagogickou fakultu, ale z titulu svého vzdělání považuje ostatní lidí se vzděláním nižším za méněcenné. Má jisté předsudky. Jenomže ty předsudky zašly až moc daleko. Náš programátor se stydí za svou rodinu, vyhýbá se jí, dělá, že nevidí. Přece otec je jen obyčejný středoškolák a matka má jen základní vzdělání, a to je pro něho potupa.

Takže skvělá, oslnivá profesní kariéra, ale náš vynikající studentík jaksi zapomněl na smysl života – kdo mu dal život a kdo ho vypiplal.
A stojí za tím pouze pýcha učitelské tchýně, která nevhodně formovala ještě emočně nevyrovnaný život, dle sebe. Mohl bych říct, že nějaká upatlaná učitelka, která absolvovala pajdák je nula, mé studium bylo mnohem náročnější. Ale já jen říkám, že je pomýlená, protože nezná ani základní zákonitosti vývoje lidské společnosti a studentík je její oběti.

Takže tak, pane elito Karle Muellere.
16. 08. 2009 | 20:14

Karel Mueller napsal(a):

Muller:
Zdravím též :-).
Pokud jde o SRN, ti nás berou s jistou rezervou a dveře se otvírají až tehdy, když si nás sami sůkladně prověří. Znám to docela dobře.

Ale máte naprosto pravdu, problém úzce souvisí s celkovou situací země a její ekonomické základny, kterou tvoří hlavně ty montovny. Potřeba vysoce schopných lidí v technice a tvrdých exaktních oborech je tedy daleko nižší než dřív a ti odchází do zahraničí. Na druhé straně lékaře budete potřebovat pořád. Ale to bychom se dostali úplně jinam.

Víte, čím jsem starší, tím víc si uědomuji, jaký význam měla ta úcta k titulům. Samozřejmě, v mládí jsme se tomu smál, dnes už ne. Protože mj. dnes máte absolventy technik či ekonomických fakult, kterým bych opravdu nemohl dát maturitní vysvědčení, propadli by z matematiky. Poznal jsem je sám. Docela dost. A to je tragedie. Nechci být neloyální a tak nebudu konkretní.
16. 08. 2009 | 20:15

Jan Konvalinka napsal(a):

"Ale z řady příspěků mám pocit, že není pochopena naše hlavní námitka: Vzdělanost jaké taková nesmí zdegenerovat a nositel určitého titulu prozrazující akademické vzdělání by měl mít jistou inteligenci, schopnosti, vzdělání a určitou sumu odborných znalostí."

Ale je pochopena, jen ji (někteří z nás) nepovažujeme za relevantní. Holt se časy mění, a oslovení "pane inženýre" bude brzo stejně směšné jako "paní radová". Podle mne jde o civiliyační pokrok od Rakouska -Uherska směrem k anglosaskému světu, a je to tak dobře. Universální výpovědní hodnotu titulu "inženýr" nebo doktor, která prostě mizí, bude muset nahradit prestiž jednotlivých škol, která v některých oborech už existuje (a není to jen UK, parazitolog z Českých Budějovic je sakra dobrá adresa, matematik z Opavy taky). Vybudování prestiže trvá generace, ale s tím se nedá nic dělat. Summary: vzdělání je důležité, tituly jsou k smíchu.
16. 08. 2009 | 20:16

naivka napsal(a):

ještě drobný "postřeh" k diskuzi, i když ze širšího hlediska :

o co vlastně jde ? nalézt způsob, jak napomoci systémem školství zvýšit inteligenci úplně všem, jak pozvednout základní inteligenční úroveň celého lidstva, které sestává, ať chceme nebo ne, z jednotlivců ? nebo rozšiřovat propast mezi "superchytrými" a průměrnými lidmi a tím i zvětšovat rozdíl mezi jejich ekonomickou a politickou mocí ? takové rozdělení se potom s největší určitostí bude předávat automaticky z generace na generaci ...

hezký večer.
16. 08. 2009 | 20:20

Karel Mueller napsal(a):

Emissary:
Milý pane, proč mi to říkáte?
Celebrita, kerá ukáže kaďák za to chce miliony dolarů. Ronaldo chce za přestup rozpočet chudé země.

Pokud jde o toho kluka, prostě měl talent a v pravou chvíli byl na pravém místě a vlezlo mu to do hlavy, takových bylo je a bude. Znal jsem 12-letého kluka, který hraje natolik brilantně šachy, že už nemsel dělat, tolik si na turnajích vydělal.

To nic nemění na tom, že nositel titulu by měl splňovat určitý standart a pokud jde o tu "elitu" ... milý pane, myslíte, že tady žiji týden a neuvědomuji si, jak jsou tituly k smíchu? Ale kdyby každý s titulem onen standart splňoval, tak bychom od celebrit a společenské elity možná nemuseli poslouchat občas výroky, za které by se mém mládí snad i dítě stydělo.
16. 08. 2009 | 20:27

Papi napsal(a):

Pane profesore,

myslim, ze mate pravdu. Realita je kruta!
16. 08. 2009 | 20:29

Karel Mueller napsal(a):

přírodovědec:
Pardon, příspěvek Mullerovi, byl určen Vám.
16. 08. 2009 | 20:30

naivka napsal(a):

pan Emissary
16.08.2009 20:14:44
děkuji.

přeji vám, pane Emissary, hezký večer.
16. 08. 2009 | 20:32

prirodovedec napsal(a):

Jan Konvalinka: Prestiz jednotlivych skol ovsem podle mne existuje (jak jsem psal vyse) napr. pri prijimani doktorandu (prace ve vede) a v nekterych specializovanych firmach.

Napr. banka (pruzkum) vetsinou rozlisuje mezi matematiky tak, ze bere UK (specializovana studia), pak Brno a Olomouc a i Opavu obcas rovnocenne a obcas jako regionalni.

Nahradit nebude muset prestiz jednotlivych skol, protoze pro urcite urovne typu montovna vlastnena ze zahranici neni zapotrebi - viz vyse.

S ohledem na vyvoj situace v CR dle dat CSU a s ohledem na fakta o finacovani a vztahy (viz AV versus HK) je podle mne sporne, zda nebude rozvijen mnou vyse uvedeny scenar - montovny.

Mobilizace rezerv podle mne vyzaduje vlastni startovaci zdroje (CR v principuy nema), zasadni spolupraci na vsech urovnich (prevlada individualismus a neduvera - viz AV versus HK), ochotu temer dobrovolne odlozit jisty typ spotreby a akumulovat dalsi zdroje (je duraz na momentalni trzni zisk) a jiste celorepublikove nadseni a zaujeti (viz Finsko kolem 1990) a ochotu bojovat nejen za sebe, ale i za druhe (to uz ani vedci ani kantori nejsou ochotni - viz nehybnost AV pri reformach VS a nehybnost VS nyni a na podzim) a presvedcit je o sve korektnosti. Tyto predpoklady podle mne nejsou a nebudou naplneny.

Cili pokud nenarazime norsky na ropu nebo nevymyslite v AV :) lek, ktery levne otestujete v CR a CR je pak proda za par bilionu, vidim stavajici paberkovani a trvaly brzdeny utlum s obcasnymi lokalnimi vyjimkami a diskusemi co by se melo a jak by se melo. A samozrejme "potrebne" reformy v duchu tech soucasnych a nedavnych ... :)
16. 08. 2009 | 20:41

prirodovedec napsal(a):

naivka: Dobry postreh. Tem chytrym u vesla a jejich detem jde (kratkozrace :) ) o to druhe, tem prvnim v nadeji a zejmena jejich rodicum casto jde o to prvni - oni "cinsky" vedi, ze i drobne polepseni v socialnim statutu je velky uspech.
16. 08. 2009 | 20:44

Karel Mueller napsal(a):

Jan Konvalinka:
Ale tady přeci vůbec nejde o to, že Vám někdo bude říkat pane inženýre, to je opravdu vcelku k smíchu. Jde o prestiž VŠ vzdělání jako takového.
Vždyť sám říkáte, že se tato prestiž bude týkat vybraných škol. Není to jen přesun od titulu k hlavičce diplomu? Já myslím že ano.

Zbývá pořád ta otázka, co s ostatními, jejichž diplom mít cenu nebude. Nebylo by lepší pro ně připravit program, o kterém se zmiňuji?
16. 08. 2009 | 20:45

JK2 napsal(a):

Jan Konvalinka: Přesně tak, vidím to úplně stejně, trefně napsáno.
16. 08. 2009 | 20:54

IvanT napsal(a):

Prirodovedec:

"2. Problem je, ze ti Mgr. asi budou pak "slevaci amateri"."

Proc by to tak melo byt? Je moderni svarec (nebo nekdo) horsi proto, ze navic k pate obecne vystudoval jeste osmou?

Z meho zivota :-): Prave nam provedl rozsahle rekonstrukce na dome (ziji v Kanade) siroce uznavany kontraktor ktery byl dlouha leta ucitelem a pozdeji se rozhodl dovzdelat v oboru, ktery ho vic zajimal (a mozna vic vynasel) a stal se stavebnim kontraktorem. Ma ted svou partu, dohlizi a pracuje s nimi, leze po lesenich, reze s nimi pilou, a tak dale. Jeho universitni vzdelani mu nijak neuskodilo, a ve srovnani s temi, kteri na universitu nechodili by jeho expertizu nikdy nehodnotil jako 'amaterskou'. A nevypada, ze by litoval toho ze jaksi 'zbytecne' chodil na universitu.

Ovsem to ze kazdy muze zkusit dostat se na universitu vubec neznamena, ze to kazdy zkusi. Je spousta lidi, kteri pujdou na to remeslo rovnou - mne jde jen o to, ze by vsichni meli mit otevrene pole (nejen koncepcne, ale i ekonomicky).
16. 08. 2009 | 21:21

Jan Konvalinka napsal(a):

Karel Mueller:
"Zbývá pořád ta otázka, co s ostatními, jejichž diplom mít cenu nebude. Nebylo by lepší pro ně připravit program, o kterém se zmiňuji?"

Ale proč? Ty programy přece už dávno existují. Magistři politologie, inženýři ekonomie na většině fakult, absolventi fakult sociálních věd...toto prostě není ani prestižní vzdělání, ani kvalifikace k získání nějakého dobře placeného místa, je to jen a jen příležitost k osobnostnímu růstu v inspirujícím prostředí, možnost navázání profesionálních vztahů, snad obecný základ pro další, specialisované vzdělání, až bude potřeba. Jistě, není to ten pan doktor filosofie z první republiky, ale pořád si myslím, že to za to stojí. Jediný problém, který tady vidím, je to, jestli se podaří vedle "masovosti" zachovat i elitnost, ale to je mnohem víc úkol pro nás, vysokoškolské učitele, než pro politiky.

Ti mají za úkol uvědomit si, že 2 a 2 je stále ještě 4, a že nelze financovat vysoké školy pro 50% populace stejným rozpočtem, který byl určen pro 8%. Buď se na vědu a VŠ uvolní více peněz, nebo se zavede školné (nebo obojí) ale hodně muziky za málo peněz mít prostě nebudeme.
16. 08. 2009 | 21:23

prirodovedec napsal(a):

IvanT: OK. To je problem moznosti kvalitni rekvalifikace. Snad to bude mozne i v CR tak, aby to fungovalo podle Vaseho prikladu.

Asi to povede bud k prevodu socialnich davek take na podporu celozivotniho vzdelavani nebo to spise povede k skolnemu a platbe studii.
16. 08. 2009 | 21:59

Karel Mueller napsal(a):

Pane Konvalinka,
nezlobte se, ale to jsme stále v kruhu. Na jiném blogu jsem se zmiňoval, že za mých časů mělo na VŠ zhruba 10%, na SŠ 25% populace a to jste musel zamhouřit oči. Myslíte si, že dnešní populace je na tom lépe? Omyl ... z mnoha důvodů. Probírali jsme to na jiných blozích.

Jaký má smysl posílat na ty fakulty někoho, kdy by za mých časů neudělal maturitu? Aby tam byl na koukání a v tom nejlepším případě se jen cosi našprtal? Není lepší pro ně udělat speciální třeba tříleté dovzdělání, kde budou brát základy logiky, psychologie, sociologie, historie, případně jinak orientované, kde bude výklad přiměřený jejich mentálním schopnostem? Já myslím, že ano, dá jim to víc než ta fakulta.

A především:Myslíte si, že vůbec mají o nějaké vzdělání zájem? Pravda, jsou inteligentní lemplové, které to může časem začít bavit :-). Ti si pak cestu k dostudování najdou sami. Ale stačí si vzpomenout na většinu mých spolužáků ze ZŠ. Těšili se, až vypadnou ze školy a zaujmout je mohlo jen něco praktického, jen je žádné teorie.
16. 08. 2009 | 22:06

Jan Konvalinka napsal(a):

"Na jiném blogu jsem se zmiňoval, že za mých časů mělo na VŠ zhruba 10%, na SŠ 25% populace a to jste musel zamhouřit oči. Myslíte si, že dnešní populace je na tom lépe?"

ne, nemyslím. Definice SŠ a VŠ se prostě vyvíjí. Svět se mění, s tím nic nenaděláte. Ve středověku byla znalost čtení a psaní vstupenkou do elitního klubu, teď už jí není ani absolutorium university. je to prostě tak, to není věc názoru. Pan Štefl jen velmi správně upozorňuje na to, že to má i své positivní stránky.

"Jaký má smysl posílat na ty fakulty někoho, kdy by za mých časů neudělal maturitu? Aby tam byl na koukání a v tom nejlepším případě se jen cosi našprtal?"

Aby se naučil pracovat s informacemi, osobnostně dozrál, aspoň zjistil, že existuje svět, o jehož existenci by při šichtách o 6 ráno hned po vyučení neměl ani potuchy. To není málo.

"Není lepší pro ně udělat speciální třeba tříleté dovzdělání, kde budou brát základy logiky, psychologie, sociologie, historie, případně jinak orientované, kde bude výklad přiměřený jejich mentálním schopnostem?"
No ale to přesně se přece děje, jen se tomu pořád ještě říká vysoká škola. Bakalářský stupeň je tříleté vzdělání, které může splnit přesně ty požadavky, o kterých mluvíte. Pojmy zůstávají, obsah se mění. Říkává se tomu vývoj.
"Myslíte si, že vůbec mají o nějaké vzdělání zájem?"

To prosím nechte na nich. Řekl bych, že ano, proč by jinak na ty školy lezli, mohli by přeci skvěle vydělávat v té spoustě řemesnických profesí, které nám tady podle některých diskutujících tolik chybí...
16. 08. 2009 | 22:22

vaclavhorejsi napsal(a):

Jan Konvalinka:

Honzo, opravdu nevidis jako problem to, ze lide na fakulte jsou zahlceni nadmernym poctem studentu (neunosne casove naklady na praktika, zkouseni) a nemohou se poradne vedovat vede a svym doktorandum?
A ze tihle v podstate velmi dobri vedci a pedagogove do znacne miry "hazeji perly..." - vzdyt vis...
Temhle lidem, kteri si chteji jen trochu zlepsit sve stredoskolske vzdelani, by se asi mela take na universite venovat jista trida pedagogu, u kterych se nebude ocekavat moc vedy?
Treba na Harvardu to tak jednoznacne bylo - jini lide pusobili na college, jini na Graduate School.
Myslis, ze to jde zorganizovat i tady?

..
16. 08. 2009 | 22:30

Jan Konvalinka napsal(a):

Vašku, jak píšu výše, to je jediný problém, který na celé věci vidím (a zatraceně se mě týká), ale je to opravdu do značné míry interní problém organisace studia na VŠ. Hodně by při tom pomohlo odlišné financování "research universities" a lepší financování PhD studentů - ale to bychom se museli nejdřív domluvit, co to ty "research universities" jsou a jak se poznají. Čili zase náš interní problém...
Takže, já bych tolik nehudral na boloňský systém a masovost VŠ vzdělání, považuju to za velmi positivní. Jen to holt předpokládá organisační změny, na kterých se musíme domluvit. Politici tohle za nás neudělají (a když, tak blbě).
16. 08. 2009 | 22:46

Karel Mueller napsal(a):

Pane Konvalinka,
už pomalu začínáme mluvit stejnpu řečí, co já nazývám speciálním kursem, tak Vy chcete zorganizovat na fakultách. Jde tedy o těch 25%, co by za mého mládí nemělo na SŠ. Jejich maturitní vysvědčení je cár papíru. OK, přejděme k věci.

Na MFF připraví okleštěný program ze středoškolské matematiky
Na LF připraví okleštěný program pro zdravotní sestry
Na PF připraví profesor speciální přednášku z imunologie na podkladě nějaké populárně naučné příručky ...
Takto lze pokračovat.

Jaký titul jim dát a co smí dělat? Nemocnice je mohou v rámci programu šetření brát a pacientům půjde o život ... A u absolventa MFF se také jaksi předpokládá, že umí derivovat elementární funkce ...

Asi se nedohodneme, profesor měl na jiném blogu rozumný návrh, že by se měly zavést vysoké a supervysoké školy. Asi to tak skončí, jen se to tak nebude nazývat. Těm supervysokým školám se bude říkat prestižní vysoké školy.
16. 08. 2009 | 22:58

prirodovedec napsal(a):

V.H.: Zdravim. Navrhy tzv. reprezentativni komise pro 2010 se to jiz snazi zohlednit - zde kritizovany extenzivni rozvoj zrejme (docasne) skoncil (viz prislusne modifikace penalizacni funkce ve finacovani studentu aj) ovsem vcetne zahrnuti soucasneho RVV kafemlejnku :), zamestnanosti, absolventu, HC, doporucuji seznamit se s novinkami: "akce AV" nebyla prvni ani posledni reformou.

Povestny kritizovany bolonsky proces to opet resi tlakem na navysovani poctu bakalaru (a penalizaci poctu magistru) a vytvarenim pyramidy, po ktere zde vlastne volate. Neresi se ovsem naprosty nezajem CR zamestnavatelu o neplnohodnote drzitele Bc.

Tato pyramida je ovsem prosazovana pres vsechny obory nikoliv jen pro ty "soft". Cili lze predpokladat tlak na tuto pyramidu i ve vasich oborech na UK.

Proto pravdepodobne ovsem budou muset akreditacni opatreni zrusit mnoho PhD a pak i MSc akreditaci na rade neprazskych VS, aby se zajistila elitnost prahy ovsem paralelne s EU projekty pro tyto mimoprazske VS aj.

S ohledem na kvalitu nedavneho dopadu finacovani VaV to vidim na slusnou "zabavu". Cisla rozpoctu budou znama cca v lednu, na "profesionalnich VS" (ne nutne tech research ale tech, ktere znaji system a umi skutecne pocitat to podstatne pro ne ...) budou mit odhady v listopadu 2009. Ty stihnou nektera opatreni vcetne politickych.

Je snahou promitnout i uspesnost absolventu, doktorandu aj. v dalsich kafemlejncich. Prakticky dojde k celkovemu rozkolisani soucasneho VS a VaV systemu pri snizeni financovani.

Efekty tohoto bliziciho se socialniho inzenyrstvi budou pri planovanem 10% poklesu finacovani vyuky na VS brzy zrejme. Bude-li zde prilezitost a zajem budu rad komentovat, pokud to neudela prof. Zlatuska.

Cili resit "ty zdejsi velke uctyhodne myslenky" vydrzi do rijna. Pak nastane tvrdy existencni boj VS, ktery dopadne i na nektere ustavy AV, protoze VS budou mobilizovat k nejblizsimu preziti veskere zdroje i ze spolupraci.
16. 08. 2009 | 23:00

prirodovedec napsal(a):

Jan Konvalina: Na zmenach se nemusite domlouvat - politici a urednici je uz za Vas delaji. Viz reprezentativni komise pro 2010.

Research univerzity jsou (prominte ostry nazor) jak je znamo z diskusi o zatim pozastavene reforme VS nesmysl, pokud se neprovedou socialisticka opatreni o prevodu tymu mezi VS nebo se nenaliji penize, ktere jen na nekterych VS zdvojnasobi tarifni platy ...

Mozna s vyjimkou UK a "budouci AV univarzity" jsou spickove predevsim jednotlive obory (mereno kafemlejnky omezenymi na recenzovane body) ani ne fakulty natoz univerzity.

Pokud by elitnost souvisela s poptavkou :), pak by to vypadalo zcela jinak, pokud se zamestnanosti a platy V OBORU zase jinak, podobne s pedagogickou kvalitou kantoru, atd.

Usili o formulaci vyzkumnych elitnich oboru nutne narazi na prosazovany princip akreditace celych univerzit aj.

Osobne se domnivam, ze jakakoliv snaha (dobre minena) povede tak jako u kafemlejnku ke kombinaci lobistickych zajmu (tri hlavni smery lobistu jsou mi zrejme ihned) a k vytvoreni dalsiho noveho kompromisniho paskvilu, ktery se od soucasneho bude lisit tim, ze bude novy a VS budou potrebovat se v nem orientovat, pricemz nerozhodne jejich kvalita, ale schopnost je zanalyzovat a v jejich podminkach se optimalne chovat, protoze urcujici bude existencni tlak vyplyvajici ze zasadniho podfinacovani systemu.

To je pohled skeptika, ale malou ilustraci je pdole mne "soucasna hra" mezi RVV a AV.

Cili cynicky ocekavam, ze pokud spolecne s V.H. zkusite pro zmenu :) pomoci VS vzdelanosti, tak po Vasi davne "iniciaci uplne jineho kafemlejnku", ktera ale vedla po peti letech k tomu, co je dnes, tak se v 2015 budeme vsichni opet dobre bavit na ucet VS vzdelavani ... :)

Po letech zkusenosti jsem nazoru: Kazdy at bojuje za sebe ve svem oboru na sve skole s ohledem na sve akreditacni a jine pozice i pripadne se systemem, ktery mu vnuti Ti druzi. Pokud se nekdo z jednoho oboru pokousi "pomoci" vsem, vyvola zaslouzenou odvetnou reakci a vznikne mismas.

V bezne tvorivosti vsech a vidim sanci na uspesne preziti jakekoliv reformy ...

Pokude je nekdo elita, dokaze se prosadit navzdory vsem prekazkam nebo jinde. Jinak asi neni elita. Pokud je nekdo talent a neni dosti tvrdy na zdejsi podminky, ktere by ho ubily, je treba mu pomoci odejit jinam.

Nicmene Vam drzim palce. :)
16. 08. 2009 | 23:19

prirodovedec napsal(a):

Karel Mueller: Prectete si prosim mnou vyse uvedene. Nepsal to jen jeden neznaly autor ze zahranici. Je to pohled i vice opotrebovanych kantoru, kteri take neco delaji krome toho a Vasich postrehu jsou si vedomi stejne jako toho, co by se mohlo. Znaji ale realne podminky ... :)
16. 08. 2009 | 23:22

Martin napsal(a):

Obávám se, že jste nepochopil základní věc. Žáci jsou tlačeni na SŠ a VŠ proto, že pro ně není práce. Dříve stačilo vychodit 8 let základní školy, 3-4 roky se vyučit výuční obor bez maturity a pokud člověk neměl obě ruce levé, nastoupil do fabriky a do pěti let získal slušný plat. Dneska je fabrik minimum, platy tam jsou žalostné a tak vláda v marné snaze něco s těmi lidmi udělat je tlačí do SŠ a VŠ. Výsledkem je absurdní situace, kdy magistr s červeným diplomem z Karlovy Univerzity má méně znalostí než měl dříve mistr na dílně s maturitou dodělanou večerně. Z VŠ studia se tak stává pouze jakási nový druh vojny, povinnost odkroutit si 5 let. Stát je ale spokojen, nemusí platit podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky pro 500 000 lidí ročně a to se přece vyplatí.
16. 08. 2009 | 23:35

Karel Mueller napsal(a):

přírodovědec:
Vaše vstupy čtu velmi pozorně, situaci ve školství znáte asi velmi dobře, ale Vaše vstupy se vztahují hlavně na konkrátní problémy se zajištěním daného programu a to jak pokud jde o financování škol, tak učitelský sbor. Který příspěvek máte konkrétně prosím na mysli? :-).

Z hlediska toho, co jsem zde hlásal je pro mě podstatná připomínka, že firmy nemají o bakaláře prakticky zájem. Souhlas, je snad jen jedna výjimka a to je škodovka. Ta si je připravuje podle potřeb sama. Ale to je skutečně řádné bakalářské studium s konkrétními slušnými požadavky, kterým musí student vyhovět.
16. 08. 2009 | 23:40

Emissary napsal(a):

Milý pane Karle Muellere,

říkám to proto, že srovnáváte nesrovnatelné, ve svém dalším příspěvku, což jsem tušil, že to uděláte. A také proto, abyste umravnil vaši malou pýchu. Nositel titulů může splňovat určitý standard, ale nemusí se hned prohlašovat za elitu národa. Dnes již máme velkou škálu titulů a každý si to může probrat.

Je zbytečné do toho míchat celebrity, to je jiná kasta. A také se omlouvám, že reaguji pozdě, ale nevšimnul jsem si stranu dva. Kromě toho jsem psal jinde.

Pro: naivka

Není zač.
17. 08. 2009 | 00:20

Karel Mueller napsal(a):

Emissary:

Milý pane, já jsem nikde nepoužil slovo elita národa, musíte reagovat na to, co je napsáno a nikoliv na to, co si myslíte, že se myslím.

Znovu opakuji, že titul by měl zaručovat určitou úroveň jeho nositele a to z hlediska inteligence a vzdělanosti. To vůbec neznamená, že ten, kdo ho nemá nemůže být třeba charakterově na vyšší úrovni, než většina "otitulovaných". Nejednou tomu tak je a dnes to určitě není žádná vzácnost.
17. 08. 2009 | 00:34

Carlos V napsal(a):

Zkratme to.

Nase realne potreby dokaze zajistit stale mene lidi. Zaroven se cim dal mene lidi chce (a dovede) zivit rukama.

Proto stale vice lidi odchazi do "sluzeb" - delaji treba cestaky.

A proto staty, ktere nechteji nezamestnanost (v demokracii jsou to nebezpecne ztracene hlasy, a v socialnim svete velke vydaje).

Proto se pro ty, co nechteji (neumeji) pracovat rukama, nemaji na uziveni se v soukromem sektoru a jsou preci jen o neco chytrejsi nez cestaci, prave pro ne stat zarizuje mista uredniku, v nekterych pripadech ale i napriklad ve skolstvi (tuze fundovani "profesori" napr. politologie) ci ve vede (spousta "disciplin)"

A cernou praci delaji Mongolove a Ukrajinci.

Je treba hlubokeho rezu. Ne komise na potirani byrokracie, ale zmeny systemove.

1. nezamestnani musi mit mensi pravo rozhodovat o spolecnych penezich. Uz jen proto, ze do kade neprispivaji. Jen tak predejdeme (alespon castecne) populismu.

2. Snizit socialni davky tak, aby se nevyplacelo delat praci, kterou dnes delaji delnici v montovnach.

3. A jiste / snizit statni byrokracii, systemove orezat vse neefektivni, a to ve vsech oblatech, vcetne skolstvi, ale i vsude jinde.

(Vzpomenme na argument socialnich demokratu, proc nesloucil Financi Urady a spravy socialniho zabezpeceni / moc lidi by skocilo na dlazbe...)

Cilem je minimalni nezamestnanost, levna a efektivni statni sprava.

Holt urednici a politologove budou delat v montovnach a na stavbach. I kdyz, ti lepsi treba zjisti, ze jsou sikovni a uplatni se v remeslu, ti ukecanejsi jako cestaci...

Je treba zasadni zmeny
17. 08. 2009 | 00:37

Eurosvazak napsal(a):

Vy elitari, vy byste snad chtel, aby Univerzity prijimaly jen takove, co na to maji (dusevne a financne). Takovy system je v USA a toto tedy nechceme. Vsichni vime, jak je jejich system spatny. Jejich veda za nic nestoji.

Proc by skoly mely brat jen prumerne nebo dobre? Vzdyt dostanou ze statniho stejne penize za kazdy "kus". Univerzity jsou racionalni, proc nevzit vsechny, i blbe, zdroje jsou. Kdyby jim nahodou chtel nekdo omezit rozpocet, uzitecni idioti jako vy, se jiste postavi na spravnou stranu. Musime mit rovnost, kazdy by mel mit automaticky diplom. Rovnost predevsim. Bohatstvi se uz podarilo prerozdelit, schopnosti a rozum? Na tom se pracuje.

Sudruh Fico, pritel pracujicich, dokonce naridil, ze skoly museji vzit i ty slabsi, co neumi moc cist a psat, protoze se tim odlehci pracovnim uradum. ( http://hn.ihned.cz/c1-38060... )

Nezavadejte nam tady elitarske kapitalisticke poradky, evropa je Ruda, a o podobne vystrelky nestoji.

My nechceme aby se mel nekdo lip, nebo snad aby mel lepsi vzdelani. To by se pak ti ostatni citili hur a byli by viditelne blbejsi. A to nechceme, sudruzi, to nechceme....
17. 08. 2009 | 00:42

Emissary napsal(a):

Pro: Karel Mueller

Aha, tok to už chápu. Takže zajisté budete souhlasit i s tím, že jakýkoliv titul je možné udělit, ale oprávněnost jeho udělení prokážou činy. A v tomto smyslu nejde jen o charakterovou způsobilost, ale i odborné působení v praxi. Řebříčky zřejmě určí život, i když i ten se někdy plete. V tomto smyslu bazírovat na titulech a zdůrazňovat je, je nejspíš nesmyslem.

Takže tomu nechejme volný průběh, dokažme, že tituly nám patří a neblokujme vzdělání dalším, jež chtějí také tituly. Naše tituly to neohrozí a lidstvu to pomůže.
17. 08. 2009 | 00:49

Karel Mueller napsal(a):

OK.

Omezím se na svůj obor.

Řeknete tak mladíku, tady máte 10 úloh z nukleární fyziky, v praxi se s analogickými budete setkávat. Jsou vybrány tak, aby Vaše znalosti a především schopnosti prověřily.

A mladík je buďto vyřeší nebo ne. To je ten Vámi požadovaný čin - jejich vyřešení. Proto dostane diplom s titulem.

A teď už dobrou :-).
17. 08. 2009 | 01:02

Emissary napsal(a):

Ne, pane Karle Muellere,

Vy budete ve škole učit jak zákon káže, a pak se rozhodnete, ale zcela nestranně, zda ten titul udělit. A praxe ten titul prověří.

Asi tak.

Tak dobrou noc. :-)
17. 08. 2009 | 01:09

jirizlatuska napsal(a):

prirodovedec: "pokud to neudělá..." - neudělá, Štefflovo vidění je podle mého soudu oprávněnější, rovněž bych souhlasil s J. Konvalinkou. Zajímavé by bylo vrátit se do časů Marie Terezie a sledovat debaty o vhodnosti povinné školní docházky i jejího vlivu na údajné snížení úrovně vzdělanosti ve vztahu k těm vrstvám, které příslušné vzdělání získávaly před tím.

Uváděl jsem již před časem drobnou historickou ilustraci: Ve Věstníku českých profesorů, části pedagogické, vyšly roku 1919 dva návrhy včetně odůvodnění, od Jednoty českých matematiků a fyziků a od klasických filologů, ze ztanoviska JČMF: "Reformovaná střední škola budiž ústavem v prvé řadě všeobecně vzdělávacím, bez ohledu na jakékoli budoucí povolání." Tyto záměry se týkaly především přípravy na vysokoškolská studia. V závěru najdete konstatování dokládající omezenou kapacitu vysokých škol: "Na střední školy každým rokem vstupuje větší počet žáků, jejichž úmyslem není studium vysokoškolské, nýbrž nabýti většího všeobecného vzdělání. Gymnasium, které bylo původně ústavem výhradně studijním a připravovalo jen ke studiím na vysoké škole, ztratilo tento svůj význam jako svůj účel hlavní a nabylo významu hlavně jako ústav všeoecně vzdělávací. reálka, která byla původně zřízena jako ústav všeobecně vzdělávací k povolání praktickým, časem přetvořena na byla na studijní ústav, který vychovával prot echniku. Tato reálka je dnes v hlavním je dnes v hlavním svém účelu opět všeobecně vzdělávací. Ze žáků, kterí byli zapsáni do prvních tříd středních škol, ani 20 % nevěnuje se studiu vysokoškolskému."

Během první republiky si rodiče vymohli konverzi reálek na osmiletá gymnázia, kde bylo dokonce padesát procent populačního ročníku v roce 1941, než byla za okupace protektorátní vláda donucena k násiloné redukci na polovinu, což vedlo k proporcím převzatým po válce i komunisty. To by i u nás vedlo spojitě k dnešnímu trendu zájmu o vysokou školu nebýt komunistické přetržky a související celkové deformace prostředí, kde měla prim dělnická třída a inteligence byla z ideologického hlediska póvl.

Jeden kolega profesor z brněnského VUT k podobné věci zhruba ve stejné době psal hodně trefné (srovnání vysokoškoláků s vyučenci je ještě etrémnější, než jen vysokoškoláků s průmyslováky):

"Již delší dobu na různých fórech, kde se toto téma zmíňuje, poznamenávám, co jsou příčiny "soumraku průmyslováků", jak tento fenomén nazývám. V povědomí přežívá představa o průmyslovákovi, kterého produkovaly poválečné střední
školy a ze kterých se stávali výkonní mistři v řadě průmyslových podniků. Ta doba je nenávratně pryč s ohledem na tato fakta:
1) Vzhledem ke vstupu víceletých gymnázií na scénu vzdělávání, tvoří
absolventi základní školy již množinu značně ochuzenou o mladé elity. Dříve se středoškolská "elita" zdělila na průmyslové a jim na roveň postavené
střední školy a na školy gymnaziálního typu. Nyní tam už většinou žádná "elita" není.
2) Ten bývalý "mistr" byl sice vzdělán střední školou, ale vychován na vojně, kde se v poddůstojnické škole a vzápětí v pozicích nejnižších
velitelů naučil řadě sociálních, manažerských a organizačních dovedností. Naučil se velet podřízeným i přebírat zodpovědnost. Zrušením povinné vojenské služby tento inkubátor mistrů přestal existovat. Na absenci těchto soft-skills si hořce stěžují všichnu zaměstnavatelé i u vysokoškoláků.
3) Dovednosti, které se získávaly v období vojenské služby, tedy většinou v období mezi 19 - 21 rokem, nelze aplikovat na postbubescentní a nedozralé středoškoláky. Proto je vhodně postavený bakalářský studijní program jedinou možností, jak nahradit dřívější "střední technické kádry" vzdělané na
středních školách.

Pro svá tvrzení uvedu dva příklady:
a) Evropské standardy nám jasně ukázaly, že osmnáctiletá zdravotní sestra se sebelepšími znalostmi není tím nejvhodnějším personálem k lůžku
pacienta.
b) Byl jsem přítomen jednání Českomoravské asociace elektrotechnického průmyslu, kde si kapitáni průmyslu stěžovali na nedostatek pracovníků. Jasně se vyjádřili, že nemají zájem o maturanty, ale že by jim vyhovoval i nedostudovaný bakalář v elektrotechnickém či příbuzném oboru!"
17. 08. 2009 | 03:09

student napsal(a):

Myslím, že když škola nedokáže dostatečně kvalitně vzdělat člověka, tak aby si daný diplom zasloužil a přesto mu ho dá. Tak by se o tuto školu mělo postarat MŠMT. Takové "vysoké" školy by vůbec neměli existovat.
17. 08. 2009 | 03:16

učitel_VŠ napsal(a):

Příspěvky pana Šteffla i pana Hořejšího mě dojmuly k pláči. Pan Šteffl adoruje dnešní stav vzdělávání, pan Hořejší přidává jakoby nesmělé připomínky.

Je třeba nazvat celou situaci pravým jménem - JE TO KATASTROFA, vážení kolegové.

1. Hodnota vzdělání degenerovala takovým způsobem, že dnes už málokdo ví, co je jeho obsahem pro konkrétní profil absolventa. Např. ekonom/manažer je jeden z nejvíce poškozených a "nejprofláknutějších" oborů. Položte si pánové otázku: K čemu jsou společnosti takoví absolventi VŠ? Kdo je zaměstná? Co přinesou svému zaměstnavateli? Jedinným výsledkem je, že tito lidé byli na VŠ předáním diplomu přesvědčeni, že jsou skutečnými ekonomy/manažery a nyní žijí v této naprosté lži, aniž by uměli použít trojčlenku, rozlišit náklady fixní od variabilníćh, použít elektronickou poštu atd. (Vím, o čem mluvím, máme jich v naší instituci tisíce).

2. Jak se tato degenerace projeví u oborů, jako je lékařství, právo, chemie atd.? To budeme za chvíli na ulici sbírat mrtvé jenom proto, že absolventi medicíny nebudou umět poskytnou první pomoc, nicméně budou mít dobrý pocit, že jsou MUDr. a stát zase ve svých statistikách, jak má vzdělaný národ?

3. Pokud byla řeč o Ph.D. resp. superškolách, tak tančíte na Titaniku, pánové! Degenerován je dnes už i vrchol vzdělávací pyramidy! Stačí si pročíst aktuální disertační práce, především na mimopražských školách (i velkých kamenných). A opět masa nových doktorů žije ve lži, že jsou z nich např. ekonomové, kteří prokázali schopnost analytické a výzkumné práce.

Závěrem: Situace je katastrofální a bude mít zdrcující důsledky do budoucna pro celou společnost.
17. 08. 2009 | 06:33

Vaclav Horejsi napsal(a):

Martin:

"Z VŠ studia se tak stává pouze jakási nový druh vojny, povinnost odkroutit si 5 let."

Docela trefny primer...

"Stát je ale spokojen, nemusí platit podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky pro 500 000 lidí ročně a to se přece vyplatí."

Nikoli - stat na kazdeho tohoto cloveka vynaklada nekolik desitek tisic rocne jako tu "kapitacni platbu" vysoke skole (plus za ne plati socialni a zdravotni pojisteni). Takze rozdil neni moc velky.
Ale je pravda, ze je to mnohem lepsi, nez kdyby se ti lide nekde poflakovali jako nezamestnani.

..
17. 08. 2009 | 07:42

vaclavhorejsi napsal(a):

učitel_VŠ:

"Degenerován je dnes už i vrchol vzdělávací pyramidy! Stačí si pročíst aktuální disertační práce, "

Naprosto nesouhlasim - alespon v prirodovednych oborech to neni pravda - nasi doktorandi jsou skveli - lepsi, nez jsme byli my.

..
17. 08. 2009 | 07:55

učitel_VŠ napsal(a):

Vážený pane profesore,

nepochybuji o kvalitě vašich doktorandů. Budeme-li ale vycházet ze statistické úvahy pana Šteffla, pak vašich (i jiných) několik kvalitních doktorandů těžko může "vykompenzovat" masu studentů Ph.D., která je přítomna na např. ekonomických fakultách, a bohužel stále se díky štědré podpoře státu rozrůstá. A co víc? Stávají se z ní noví VŠ učitelé takové kvality, že byste plakal se mnou.

S úctou

učitel_VŠ
17. 08. 2009 | 08:03

Saliven napsal(a):

Václav Hořejší:
Zdravím pane profesore. Osobně si myslím, že by bylo vhodné, aby byly jakési super vysoké školy, stejně jako je tomu v USA třeba u Ivy League. A klidně bych u těchto škol byl pro školné, když by to přineslo efekt v podobě více peněz na výzkum, lidi, pomůcky apod. Ovšem je otázka, jestli kvalita školy koreluje s příjmy, to nevím. Co se týče nárůstu vysokoškoláků, tak je to skutečně o tom, že už i podprůměrní jedinci se na tu vysokou školu dostanou a v mnoha případech jí i udělají. Nicméně práce není jen o titulech a když někdo neumí, tak mu titul nepomůže.

Co se týče roztřídění studentů podle přijímaček tak hrubě nesouhlasím. Přijímací řízení je měřítko přinejmenším sporné. Řada vysoce schopných studentů ty přijímačky třeba pokazí, dále řada průměrných studentů svojí prací poskočí na vyšší příčku. Proto si myslím, že oddělovat zrno od plev by měl první ročník, kdy se dělají nejobecnější předměty typu matematik, fyzik a základů specializací jako je ta Vaše imunologie. Znám několik přinejměnším průměrných studentů středních škol, kteří vysokou školu bez problémů dodělali s dobrými výsledky. Je to náročné na posluchárny, to je pravda, ale zase student má dost času se škole přizpůsobit a pak se ukáže, jestli na to má nebo ne.
17. 08. 2009 | 08:55

Taky učitel VŠ napsal(a):

Učitel VŠ:

Myslím, že jste poněkud mimo, protože lékařství nebo chemie si svůj standart drží neustále stejně vysoko. Prozradíte na jaké škole tedy učíte? Souhlasím, že v případě ekonomických oborů a managerských oborů je to krize. Než něco vypustíte příště z úst, tak si něco zjistěte.
17. 08. 2009 | 08:57

učitel_VŠ napsal(a):

Pane kolego,

na naší univerzitě, která se řadí mezi středně velké vysoké školy (6 fakult) se rovněž vyučuje chemie a další exaktní vědy a vidím na vlastní oči, jaké kompromisy musí příslušné fakulty dělat, aby naplnily posluchárny potřebným počtem studentů. Udržení stejně vysoké kvality, jako před pár lety je velmi obtížné. O špatných výstupech svědčí i reakce zaměstnavatelů, kteří si stěžují na nekvalitní absolventy, resp. rostoucí procentuální zastoupení absolventů daných fakult na úřadech práce (statistiky jsem měl k dispozici).

Znovu bych rád argumentoval statistickým pohledem pana Šteffla. Jistěže existují špičková pracoviště, která si kvalitu drží. Nicméně mnoho nových pracovišť, která vznikala v nedávné době (1-15 nazpět), obrovské počty studentů, které tyto fakulty a jiné instituce (např. VOŠE) přijímaly, způsobily, že kvalita v průměru výrazně poklesla. Do budoucna to bohužel ta kvalitní menšina nezachrání.

Doporučuji občas sestoupit z pražských, brněnských a možná i ostravských škol do míst, kde se dříve VŠ nevyskytovaly, a prozkoumat, jaká situace mimo velká města nastala.
17. 08. 2009 | 09:10

Morová rána napsal(a):

Poznámka totálně od věci:

Ježišmarja!
Ty diskuse pod články se už skoro nedají ani číst, neboť je svými příspěvky neustále zaplevelují zuřivý antikomunisté, kteří neumí prakticky nic jiného, než vztekle prskat a obviňovat každého v okruhu pěti kilometrů z kryptobolševismu, nebo jak tomu říkají.
Ach, jo! Tohle nikam nevede! A taková pěkná diskuse to mohla být...
17. 08. 2009 | 09:13

učitel_VŠ napsal(a):

Ještě dovětek: máme u nás akreditovány obory i pro střední zdravotnický personál. Po zkušenostech s katastrofálním stavem a podmínkami výuky našich bc. zdravotníků říkám: Zaplaťpánbůh, že u nás nestudují lékaři!
17. 08. 2009 | 09:17

Taky učitel VŠ napsal(a):

Učitel VŠ:

Pardon tedy, omlouvám se za možná příliš citlivou reakci, ale medicína byl tedy zrovna špatný příměr, tak se ta úroveň vzhledem k vazbě na praxi a vědu drží. Taky je stále slušný převis poptávky a cca 40% ji nedostuduje, čili selekce je a ne malá. Navíc tam nejdou zrovna ti co si jen chtějí prodloužit mládí, s tím že to bude "veget".

Inu, mám jako učitel zkušenost z jedné fakulty ZČU a máte pravdu, že někteří studenti, tam nemají co dělat- na VŠ.

Kvalita ekonomických oborů včetně té VŠE je prostě nízká, když se někde studenti(mám tam několik kamarádů, co ještě studují) připravují na ZK 3 dni a ví, že mají jen jeden termín, tak to nevypovídá o nějakých nárocích. Otázka je jak to řešit...
17. 08. 2009 | 09:21

Taky učitel VŠ napsal(a):

Pardon za chyby, chtělo by to v noci taky spát a nepracovat...
17. 08. 2009 | 09:23

Taky učitel VŠ napsal(a):

Učitel VŠ:

Add "dovětek": Mezi studenty medicíny a Bc. oborů je dost velký rozdíl, jak v přístupu, tak nárocích. tak i nadání, mám zkušenost. Na druhou stranu, ti Bc. jen dělají co jim lékař naordinuje, čili to zas takové neštěstí není, dříve na to bohatě stačila střední škola. Máte pravdu, že úroveň není valná.
17. 08. 2009 | 09:28

Realista napsal(a):

Emissary:
Nepřipadáte si se svým hurápravičáctvím trochu trapně?
17. 08. 2009 | 10:03

Realista napsal(a):

Je třeba, aby se v rámci univerzit vytvořilo pojetí, které jsou ty lepší a které horší. Je to tak všude. Skutečně, mnohde už začíná být úroveň studentů hrozná.
17. 08. 2009 | 10:05

Petr napsal(a):

Vysoké školy, Vyšší odborné školy a pod. rostou jak houby po deešti. Dnes již každá trošku větší obec má vysokou školu. Kde se sehnali dobří a kvalifikovaní profesoři je záhadou. Max. jsou tam jen tak na vedlejšák. Možná, že ani neví kde ta jejich vedlejší škola je.
A úroveň absolventů, alespoň v technických oborech, v oborech, kde je matematika, fyzika, chemie, mechanika a pod., je dle mých zkušeností hrozná.
A státu je to jedno. Ale kunsthistorici, sociologové a filosofové nás neuživí.
17. 08. 2009 | 10:10

Realista napsal(a):

Petře, docela lituji, ale máte stejnou argumentaci jako komunisté o tom, co "nás uživí". Za jejich vlády humanitní obory strašně strádaly.

Stát do těchto věcí nemá co mluvit. Akreditace oborům uděluje akreditační komise složená ze zástupců vysokých škol.
17. 08. 2009 | 12:56

Realista napsal(a):

Docela považuji za skandální argumentaci Šteffla o těch volbách. Že bychom si vzděláním měli zajistit dostatečný počet voličů pro ten politický směr, který je Štefflovi sympatický...
17. 08. 2009 | 12:57

Dan Hlubinka napsal(a):

Já bych dopřál možnost studovat vysokou školu všem, co projeví zájem. Toto ovšem nesmí být zaměněno za právo vystudovat ten obor a tu VŠ, kterou jsem si vybral. Právo na studium VŠ se bohužel občas vykládá jako právo na zisk titulu (školy s velkou propadovostí jsou někdy hanlivě označeny za elitářské). Elitářství ale není to, že máme náročný obor, který vystuduje deset lidí za rok a zbytek během studia vyházíme.

Platí-li stát za studenta, je to nesmyslné. Náklady škol nerostou lineárně s počtem studentů. Důsledkem toho je, že škola se snaží navyšovat poměr studentů na učitele až do prasknutí učeben - čili při téměř nerostoucích nákladech navyšovat příjem. Učí se mnohdy od sedmi ráno do sedmi (výjimečně až devíti) večer. Ani to kvalitě studia nepřidává.

Titul z vysoké školy ztrácí prestiž, ano. Bohužel i titul od nás. Není to ale v naší moci změnit? Nutí někdo učitele snižovat nároky, nebo jde o určitou "autocenzuru"? Je pravda, že za poslední roky se většina normálních učitelů jen trpně dívá na neustálé změny různých zkušebních a vnitřních a kdovíjakých řádů fakult i universit. Stále se snižují požadavky na postupy do dalších ročníků, ruší se návaznosti předmětů (prerekvizity), povinné předměty jsou nahrazovány povinně volitelnými. Z formálního hlediska se sice značně usnadnil průchod školou, ale nikdo snad netlačí na usnadnění zkoušek. Vyžaduje tedy mnohem větší práci vyštvat ze školy studenta, kterého mi je, slovy Václava Hořejšího, líto u zkoušky, ale jde to. Bohužel, dnes spousta takových dojde ke státnicím a tam už je pozdě těm lidem dokazovat, že na naši školu vlastně od začátku neměli (a v každém roce tací najdou), bylo by lepší je "poztrácet" co nejdříve. Lepší pro školu i pro ty vyhozené, všem to nakonec ušetří čas, práci i peníze.

Myslím, že se ale změnil způsob výuky na VŠ (podstatně se zvýšil objem učiva, ale už se nepožaduje tolik porozumění) i přístup mnoha studentů (studuji jen to, co přímo souvisí s mou diplomkou, budoucí prací, zbytek jsou zbytečnosti), ale to je na jinou diskusi.

Chceme-li dopřát vzdělání co nejvíce lidem, jistě můžeme, jsme bohatá země. Zároveň ale musíme dát šanci těm talentovaným a pracovitým studentům vyniknout a studovat "nárocně". Není nic horšího, než otrávit dobrého studenta pohledem na lemply, kteří nakonec ten "prestižní titul" od nás získají také. Je ale těžké vymyslet, jak to udělat.

Možná by pomohlo částečné tarifní financování škol (fakult) a dofinancování prostřednictvím dotace na studenta a nějakého školného. Výzkumné školy by hodně svých peněz získávaly z grantů a prostřednictvím PhD studentů (akreditace PhD programů by měla být hodně přísná). Formální, zákonem ošetřené, dělení na výzkumné a vzdělávací university s různým modelem financování povede k paskvilu "vzdělávacího kafemlejnku". Navíc bude každý chtít být výzkumnou školou, protože to zní "prestižněji".

Zamyslete se také nad tím, že střední školství je velmi diferencované na "prestižní" (osmiletá gymnázia) a "lůzrovské" (ten zbytek) a každý ministr školství, který by chtěl rušit osmiletá gymnázia okamžitě skončí (přitom odhalení elity v deseti letech je hodně sporné). Na druhou stranu vysoké školy jsou vesele uniformovány k jednotnému modelu.
17. 08. 2009 | 15:00

Cochis napsal(a):

to Emissary:
Dle Vašeho příspěvku soudím, že jste sám absolventem rychlokurzu zvaného dne svysoká škola, protože ukázkově zaměňujete dojmy a pojmy. Např. instalatér nebo servírka byli vždy v sektoru služeb a žádný automat je nenahradí, alespoň v dohledné době. Vaše narážka na Lenina též svědčí o puhé povrchní znalosti, protože přerůstání kvantity v kvalitu definoval Marx a funguje to pouze jednosměrně, ne oběma směry, jak uvádíte vy a to ještě při dodržení dalších podmínek. Nicméně na Vás platí Leninovo: Učit se, učit se, učit se. :o)
17. 08. 2009 | 18:14

Modrá úderka napsal(a):

Na školách jsou neschopní teoretici. Je nutné u nich na školách udělat průvan a zavést pořádné a kvalitní řízení univerzity politiky a manažery. VŠ musí produkovat kvalitní absolventy okamžitě upotřebitelné v praxi, bez zbytečných teoretických žvástů. Myslím, že by firmy měly sami si říkat, co se studenti mají učit, protože na školách teď učí staré struktury a neschopní teoretici, kteří by se v praxi nikdy neuplatnili.
17. 08. 2009 | 19:56

tmoravec napsal(a):

2 modra uderka
na okamzik jsem si myslel, ze to myslite vazne. velmi podarene:))
17. 08. 2009 | 22:07

Karel Mueller napsal(a):

Všem:

Stále se nemůžeme dohodnout na tom, co by ten pobyt na fakultě měl "bakalářům" dát.
Z mého pohledu je prakticky jisté, co jim skutečně dá: Mindráky. Když budete chodit na zkoušku, připitoměle se tam usmívat a čekat, až Vám to zkoušející napíše s tím, že Vám dá najevo, že jste směšný blb, tak jediný přínos pro Vás je zisk komplexů méněcennosti.

Poznal jsem to sám na největší ostudě, jakou jsem kdy utrpěl: Zkoušce z teorie elektromagnetického pole, tu jsem skutečně dostal. A z ironického výrazu prof. Tolara ve chvíli, kdy mi psal tři minus, jsem měl jen ten mindrák. A ten mindrák byl tak velký, že jsem během pár let po škole důkladně prostudoval celého Jacksona - Classical Electrodynamics - i s celou matematikou a vypočítáním všech úloh. Poznamenávám, že je to určeno doktorandům jaderné fyziky snad nejprestižnější světové university.

A při srazech s bývalými spolužáky jsem zjistil, že si ten midrák ze zkoušek, které téměř dostali, nesli skoro všichni. A většinou se k tomu vrátili a patřičně si zakládali na tom, že laťku nakonec přeskočili.

A teď jsme u podstaty věci: Ti z profesorových studentů, kteří by měli problémy s dokončením SŠ či dokonce ZŠ to opravdu, ale opravdu nedostudují a ten mindrák si budou léčit jinak. Obávám se, že nikoliv tím, že budou vynikajícími svářeči, klempíři apod.
17. 08. 2009 | 23:31

Summary napsal(a):

Pane profesore Horejsi,

asi vite, jak na dopis (zduraznujici mimo jine “vychovu studentu a mladych vedeckych pracovniku”) Vasich kolegu reagoval jeden, na jehoz jmeno si nemohu vzpomenout; rikejme mu Nejvetsi Sasek; jeho reakce vystizne sumarizuje celkovou situaci a nepotrebuje zadny komentar.

Zestrucneno a castecne prestylizovano tak, aby to pochopil uplne kazdy:

Vazeni dva akademicti volove,

pricinou je kupa “různých finančně astronomicky náročných a vědecky nepodložených alarmismů (jako je například „bublina“ tzv. globálního oteplování)” a navic ruzni debilove Vaseho typu “se lehkomyslně podíleli na výhodách dlouhodobými faktory nepodloženého růstu a příliš dlouhé konjunktury a těžili z nich.”

“Existence Akademie věd a dalších výzkumných a vědeckých pracovišť jistě ohrožena není,” avsak je mi naprosto jasne, ze destrukce vedy a vzdelani v CR bude “nezadržitelně pokračovat,” pokud se neco nestane – neco jako vstup do verejne diskuze! “Ale musí to být vstup do veřejné diskuze o něčem jiném než o financování vědy” a vzdelani – proste musite nejdriv vybadat a verejne prodiskutovat, jak zabranit tomu, aby Saskove jako ja rozhodovali o financovani vedy a vzdelani.

“Snad se i pro Vás stane inspirací”, jak ja dokazu prezivat, prestoze produkuji jednu kravinu za druhou, “jako pro mě se staly otázky a konstatování z Vašeho dopisu”, ktery se Vam mimochodem moc nepovedl a je dost hloupy.

“S pozdravem” a muzete si za to sami, nemeli jste nas volit, Vy volove,

Nejvetsi Sasek
18. 08. 2009 | 01:15

Bloud napsal(a):

Pan Horejsi patri mezi skupinu lidi, ktere prezdivam posvatni kravove. Lze je nalezt v ustavech AV, na fakultach. Maji diplom, dosahuji vysokych akademickych hodnosti a uplne se boji toho, ze by nekdo mohl jejich uzkou skupinku, kterou jsou uctivani, narusit tzv. plebs. Zajimave je, ze nejposvatnejsi krávové jsou ve svých rodinách často první, kteří na diplom dosáhnou.

Posvátní krávové jaksi zapomínájí, že mají také kultivovat, a ne jenom vyrábět další posvátné krávové... Ono zkultivovat člověka, o kterém tvrdí posvátný kráv Hořejší, že by neprošel ani základkou, je poslání! Nikoli utrpení. Posvátní krávové tomu asi nerozumí.

Já bych řekl, že tohle je opravdu relikt z bolševismu a budu rád, až budou posvátní krávové vystřídáni novou generací už uvažujících lidí :)
18. 08. 2009 | 06:58

Bloud napsal(a):

Jo, a na západě dělá Bc. klidně pošťáka.

Český posvátný kráv dělá: brrrrr....

Kdo říká, že všichni Bc. mají přejít na Mgr. Taky nikdo neříká, že všichni Mgr. mají dál pokračovat g Ph.D.

Je mi líto všech lidí na Bc. studiu, kteří jsou obětí posvátných krávů typu kráv Hořejší. Fakulty, tvořené posvátnými krávy, nahnali na Bc. studenty místé Ph.D. lapačů talentů, unylé a plebsem znavené postávné krávy. A je to masakr.. :)
18. 08. 2009 | 07:04

VS pedagog napsal(a):

dost jsem premyslel, kde uz jsem (vy)chovnych metodach nenadane populace slysel. Az mi to doslo:

...Sovětský kolchozník anebo zootechnička dokázali, že lze měnit podle zásad
nejmodernější zootechniky, nejlepších poznatků sovětské zemědělské vědy a
učení Mičurinova živočicha nebo rostliny rychleji než dosud v tom směru,
který je pro člověka žádoucí. Dřívější naši praktikové tvrdili, že
vlastnosti zvířete lze měnit jen dědičnými vlastnostmi, t. zv. geny. Proto
velký důraz byl kladen jenom na plemeníka, který měl být zázračným zvířetem
k zušlechťování našich chovů. Sovětská věda však dokázala a přesvědčila, že
nejen dědičnými vlastnostmi, ale i prostředím, t. j. ustájením, krmením,
péčí o matku, mládě a zdraví lze rychle zvyšovat užitkovost, a to nejen v
jednotlivých stájích, obcích nebo okresích, ale na velkých územích, prostě
kdekoliv. Tak na př. na Karavajevském sovchozu a kostromských kolchozech lze
spatřit veliké úspěchy kolmogorského dobytka, kdysi málo výkonného, který
byl prošlechtěn na užitkovost, se kterou se nemohou pochlubit v žádné jiné
zemi. Krávy tohoto plemene v normálních klimatických podmínkách mají roční
dojivost 7.000 až 10.000 kg mléka a kráva Poslušnica z tohoto plemene dala
dokonce za 300 dnů výdoje 12.700 kg mléka. Kráva Nitka dala během svého
života celkem 72.240 kg mléka....
http://www.psp.cz/eknih/194...
18. 08. 2009 | 07:51

VS pedagog napsal(a):

Ja na bolonsky paskvil hudram. A panum Konvalinkovi a Horejsimu navrhuji k precteni alespon Uvod a Kapitolu I z knihy "Jak napsat diplomovou praci". Autorem je Umberto Eco, knihu napsal jiz v roce 1977. Preklad do cestiny pochazi z Votobie. A autor ponekud "opatrne" hudra na tehdejsi zamer italske vlady zavest bakalarske studium. Mrknete na to, vazeni.
18. 08. 2009 | 08:08

pgjed napsal(a):

Pane profesore, z celého srdce děkuji za tento článek a především za to, že je opřen o citáty výroků pana Štefla, který je dle mého jedním z těch, kteří zásadním způsobem (spíše negativně) ovlivňují snahy o reformu (záchranu?) středního školství. Za naprosto klíčový považuji citát:

"Ti co by dřív chodili na šestou do fabriky již od 17 či dokonce 15 let, nyní stráví další roky v prostředí vysoké školy,"

Ano. To je přesně ono. STRÁVÍ DALŠÍ ROKY, protože na skutečné vysokoškolské studium nemají ani intelektuálně, ani kvalitou středoškolského základu, pohybují se v univerzitním prostředí, jako Alenka v říši divů a ujídají prostředky. Nejenom tím že jakoby studují a někteří snad i dostudují. Především tím, že kdyby se věnovali řemeslu, mohli dávno vydělávat a přinášet nejenom příspěvek do státního rozpočtu, ale především být hrdí a rozvíjet řemeslnou dovednost, ne hůře honorovanou, než mnohá zaměstnání pro vysokoškoláka. Ale tím, že v další životní praxi nemají šanci na skutečně kvalitní uplatnění.

A tak se nám vlastně, kouzlem nechtěného podařilo, i díky špatnému chápání špatných příkladů ze zahraničí, podařilo dovést k dokonalosti bolševickou ideu dělnických přípravek. Jen s tím rozdílem, že to déle trvá a stojí více peněz nás všechny.
18. 08. 2009 | 08:55

vaclavhorejsi napsal(a):

VS pedagog:

Velmi relevantni k nasi diskusi je tez nasledujici kniha:
http://www.academia.cz/teor...

..
18. 08. 2009 | 09:23

honza napsal(a):

Nejhorší ale je, že ty inteligentnější studenti prokouknou i tu blamáž zvanou česká věda a vcelku logicky často odmítnou se na tomto podílet. Proč taky? Jako doktorand dostáváte málo peněz, šoupnou vám cvičit nižší ročníky. Bavit se o tom, že jsou tu špičková pracoviště nemá smysl. Poměrně časté jsou výjezdy na konference do destinací, kde jsou hlavní písečné pláže a moře. Jaký pak mají smysl?

Holt život akademika je neustálý boj, dopoledne s hladem a odpoledne se spánkem...
18. 08. 2009 | 09:35

Pepazdepa napsal(a):

Boloňský proces: jak udělat z univerzit byznys?
http://blisty.cz/2009/6/29/...

Bílá kniha terciárního vzdělávání - nedostatečný a nebezpečný materiál pro kvalitu vysokého školství
http://blisty.cz/2009/3/6/a...

Boloňský proces
http://www.bologna.msmt.cz

Petr Piťha: Velká iluze českého školství
http://www.tydenik-skolstvi...

Ceske skoly produkuji negramotne blbce?
http://hedvicek.blog.cz/081...
18. 08. 2009 | 09:49

Pepazdepa napsal(a):

Milouš Jakeš, Červený Hrádek, 1989:
„Pokud jde o výzkumný ústavy, stále víc bude platit chozraščot, a né že stát to bude platit, musí si na sebe ten výzkumák vydělat, stát bude platit základní výzkum, bude platit nejdůležitější oblasti výzkumu, na kterých má zájem jako stát, jako celek, ale jinak, jo můžete existovat, prosím, zkoumejte, když to od vás někdo koupí a když vám to zaplatí. Ale jestli to nikdo nepotřebuje od vás, no tak vás nikdo platit nebude, to se nedá nic dělat, i tato práce musí být hodnocena přes to společenský ocenění, jestli je poct...., základní výzkum ne, poněvadž základní výzkum ten by asi ty, tak .., ty podniky nedělaly, ty by se nedívaly 10, 20 let kupředu. To musí stát zaplatit, akademii věd, vysoký školy, zčásti aspoň zaplatit, ale ten ostatní výzkum ten by měl být na Chozraščotním principem. Potřebuješ to podniku, chceš to platit, dělej si to, nepotřebuješ, dělej to jinak, kup si třeba licence, kdy
ž na ně budeš mít, řeš si to jinak. Ta sféra musí být daleko výkonnější, než je dnes, než je dnes. Na to se taky na plénu mluvilo, tam nejde přece o žádný výroby doktorátů, kandidatur a tak dál, tam jde o konkrétní výsledky v téhleté sféře. A mnohý ty výzkumný ústavy bohužel, mají výsledky, že by zaplakal, prostě, výsledky takový, že na jednu korunu výdajů dávaj i 20 halířů ehm, tedy, odpočtu z toho. Korunu dáme, 20 halířů se vrátí. No to takovej výzkum by žádnej, nikdo na světě neplatil. To jenom my jsme to platili dosud, a to platit nebudem.“
18. 08. 2009 | 09:51

vaclavhorejsi napsal(a):

honza:

Vy do toho nejak vidite...

Nabizim vam navstevu na nasem ustavu - muzete si promluvit s nekterymi z nasich cca 80 doktorandu a mozna si nazor trochu zkorigujete.

..
18. 08. 2009 | 10:01

vaclavhorejsi napsal(a):

Pepazdepa:

Mam dojem, ze M.J. mel tehdy pravdu - mluvil o ustavech APLIKOVANEHO VYZKUMU.

A bohuzel mam dojem, ze to je porad pravda - "aplikovany vyzkum, vyvoj, inovace" je podle meho nazoru do znacne miry cerna dira, do ktere se silna lobby snazi privest dalsi verejne penize na ukor zakladniho vyzkumu.
To je podstata soucasne rusne situace ohledne "vrazdy ceske vedy".

..
18. 08. 2009 | 10:04

k citačnímu indexu napsal(a):

Svého času se problematikou citačního indexu velmi pěkne zaobíral časopis Vesmír, stejně jako Čs. časopis profyziku. Citace narůstaji až tak nejdříve 1-2 roky po publikaci (obvykle)…
Jinak platí, že každý následný pisatel, zaobírající se jistou problematikou, (pokud si nechce přivodit výtku, že to či ono opomenul) se musí obrnit vším, co k věci bylo napsáno dříve. Pokud mi je ovšem známo, tak v akademických kruzích, kde se počtem citací hodnotí autorova úroveň, je rozšířeno mínění, že nejlépe je psát naprosté nehoráznosti; vůči nim se každý musí vymezit (by nebyl pokládán za blba) a tím pěkně zvyšuje hodnotu zcela neschopného či podvodného autora. Prémie a “služební postup” ho pak neminou. Tak si to přeje vládní komise pro vědu a výzkum, neboť na rozdíl od “nezvažitelných hodnot kvality” je toto exaktní způsob hodnocení: stačí pouhé kupecké počty. Bože, ukažte mi jednu oblast, kde by něco v této zemi nebylo něco téměř úplně zmršeno…. Co se citačního indexu týká, tak nás může těšit jedna věc, že v tom jedeme a mastíme všichni….
18. 08. 2009 | 10:20

Pepazdepa napsal(a):

Na to, že JDE o promyšlenou politickou strategii, poukazuje formulace Christiana Morrisna z dokumentu publikovaného už roku 1996 OECD – Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj: „Pokud se školám a univerzitám sníží náklady, je třeba usilovat o to, aby se nesnížila kvantita služeb i za cenu rizika poklesu kvality. Může se například zhoršit pověst škol a univerzit, ale bylo by nebezpečné omezit počet imatrikulovaných studentů. Rodiny by prudce reagovaly, pokud by nebyly zapsány jejich děti, ale neučiní tak vůči postupnému poklesu kvality výuky a škola může postupně získávat ekonomické příspěvky rodin studentů nebo omezit některé aktivity. To by se udělalo nejdříve v jedné škole, potom v druhé, nikoliv však sousední, tak, aby se odvrátilo riziko obecné nespokojenosti veřejnosti.“

http://blisty.cz/2009/6/29/...
18. 08. 2009 | 10:24

vaclavhorejsi napsal(a):

"Pokud mi je ovšem známo, tak v akademických kruzích, kde se počtem citací hodnotí autorova úroveň, je rozšířeno mínění, že nejlépe je psát naprosté nehoráznosti; vůči nim se každý musí vymezit (by nebyl pokládán za blba) a tím pěkně zvyšuje hodnotu zcela neschopného či podvodného autora."

Hm... To je vam to tedy znamo spatne... Napsal jste s prominutim uplne nesmysly...

..
18. 08. 2009 | 11:13

jirizlatuska napsal(a):

Pepazdepa: Citace v blistech je hodne vytrzena z kontextu. Autor v te zprave pokracuje v dalsim odstavci, ze politicka vyhodnost neznamena, ze by tento postup byl racionalni nebo prospesny a vyslovne rika, ze politicke riziko je neco mjineho, nez ucinna nebo spravedliva politika (viz druhy odstavec na str. 28 v http://econpapers.repec.org... resp. http://oberon.sourceoecd.or...):

"The political advantage of these measures does not mean, of course, that they are the most rational or the most equitable. A cut in public investment expenditure will in time have a negative impact on growth. What is more, if this measure hits poor rural areas, it slows the reduction of income inequality. From the standpoint of effectiveness, maintaining the quality of higher education may be preferable to the rapid growth of student numbers accompanied by a decline in standards. Classifying stabilization measures according to the political risk involved is not a matter of efficiency or justice; it is the result of the balance of
forces between the interest groups affected by the adjustment and a government in a position of weakness. There must be no ambiguity on this point. It must not be thought that this political classification implies approval."
18. 08. 2009 | 11:14

blabla napsal(a):

zbytečnej článek
18. 08. 2009 | 17:41

Cech napsal(a):

blabla:

Mate uplnou pravdu. Snizovani kvality vzdelani je naprosto zanedbatelne ve srovnani s temer neuveritelnym narustem korupce ilustrovanym napr. nasledujici zpravou z tisku:

“Tajemna propojeni ceskych politiku na vsech urovnich s kriminalnimi zivly, lobbisty a konkretnimi podnikateli jsou dnes v Cesku veci verejnou, stejne jako zmanipulovane statni zakazky pridelovane spratelenym firmam. A politici jsou uz tak bohorovni, ze se nesnazi sve vysoce problematicke styky ani skryvat.

V italskem letovisku Monte Argentario se tak letos sesla na spolecne dovolene zajimava spolecnost: predseda ODS Mirek Topolanek, mistopredseda CSSD Milan Urban, sef polostatni firmy CEZ Martin Roman, lobbista zastupujici zajmy CEZ Vladimir Johanes, ex-minister dopravy Ales Rebicek (ODS), ktery is v Monte Argentariu koupil komplex nemovitosti za 126 milionu a jachtu, lobbiste Roman Janousek, Marek Dalik (oba haji barvy ODS) a Miroslav Jansta (pracuje pro CSSD). Plus dalsi osoby, napriklad podnikatel Petr Sikos, vlastnik golfoveho hriste, kde se take nekteri akteri dovolene schazeji.

“Potkali jsme se jen nahodou,” tvrdili shodne vsichni, ale serie spolecnych fotografii u tri vedle sebe zaparkovanych luxusnich lodi (dve pronajal particce pritel uprchleho a odsouzeneho podnikatele Radovana Krejcire Radek Masin) i snimky a videa z luxusni rezidence, kde bydlel ex-premier Topolanek, je usvedcily ze lzi. Nitky vedou ke spolecnosti J&T, ktera je zajemcem o privatizaci miliardovych majetku, kterych se bude stat zbavovat, napriklad jde o ruzynske letiste. Topolanek uz loni letel na dovolenou tryskacem vlastnenym J&T a cetne obchodni vazby mezi J&T and CEZ jsou dobre zname.”

Tato naprosto jasna a otevrena korupce by neprosla politikum v zadne zapadni zemi, a mozna ani ne v Rusku. V Cesku se to povazuje za neco temer normalniho....jakoby cesti volici zapomeli, ze pod taktovkou Tuneldedy, ktery nyni sedi na Hrade, se uz ztratilo 600 miliard a nikdo nevi, kde jsou...
18. 08. 2009 | 20:16

Karel Mueller napsal(a):

Čech:

Ale to jste jinde. Samozřejmě, pokud politické elity nebudou považovat za nutné svoji neschopnost a zbahnělost skrývat a bez potíží jim to projde, tak je to defitivní konec s jakýmikoliv základními morálními a etickými hodnotami.
Samozřejmě, žádnou revoluci nečekejte. Spíš rozvrat a převálcování někým jiným. Jistě, můžete namítnout, že si za to lidé mohou sami, kdyby volili zápornou volbu - KSČM 20% a DS 15% - by alespoň někdo začal něco dělat.
Lidé tak ale volit nebudou. A i kdyby volili, tak by se stejně nic nedělo. Kromě "mediálního zděšení" a opatření ze strany EU. V nejhorším případě by bylo možné vyvolat kolaps ekonomie.
Cestu ven nevidím.
18. 08. 2009 | 22:04

Nový napsal(a):

Nejhoší e, že si absolvernti dešních VŠ nejsou vědomi, že mají úrpveň dřívějších maturantů a podle toho vyúpadají jejich očekávání. Navíc , a to je asi ještě horší, většina absolvuje nějaký módní obor, který vůbec nemá praktické využití.
Pak očekávbají od státu, že jim zajistí dobře placenou práci ( pardo funkci ) v jejich oboru a samozřejmě také v místě bydliště.
18. 08. 2009 | 22:14

Cech napsal(a):

Karel Mueller:

Nejsem jinde. :) Poslednich 7 blogu zde mi pripada jako kdyby se pan profesor prevtelil v doktora, ktery se snazi lecit slepotu sveho pacienta predpisem novych bryli, pricemz uplne ignoruje, ze slepota jeho pacienta je zpusobena mozkovym nadorem a nikoli ocni vadou.

Krome vasi prvni vety s vami v podstate souhlasim a samozrejme, tim mozkovym nadorem je (doufam, ze mi prominete pouziti vasi formulace) “neschopnost a zbahnelost ceske politicke elity”. Jakoby vsichni zapomneli, ze existuji universalni hodnoty, jako je cestnost, poctivost, urimnost a pravdomluvnost, bez kterych, jednoduse, demokracie nikdy fungovat nebude.

Super-strucne: ZBYTECNE CLANKY. :)
19. 08. 2009 | 03:37

Cech napsal(a):

Karel Mueller:

Nejsem jinde. :) Poslednich 7 blogu zde mi pripada jako kdyby se pan profesor prevtelil v doktora, ktery se snazi lecit slepotu sveho pacienta predpisem novych bryli, pricemz uplne ignoruje, ze slepota jeho pacienta je zpusobena mozkovym nadorem a nikoli ocni vadou.

Krome vasi prvni vety s vami v podstate souhlasim a samozrejme, tim mozkovym nadorem je (doufam, ze mi prominete pouziti vasi formulace) “neschopnost a zbahnelost ceske politicke elity”. Jakoby vsichni zapomneli, ze existuji universalni hodnoty, jako je cestnost, poctivost, uprimnost a pravdomluvnost, bez kterych, jednoduse, demokracie nikdy fungovat nebude.

Super-strucne: ZBYTECNE CLANKY. :)
19. 08. 2009 | 03:41

Cech napsal(a):

Karel Mueller:

Nejsem jinde. :) Poslednich 7 blogu zde mi pripada jako kdyby se pan profesor prevtelil v doktora, ktery se snazi lecit slepotu sveho pacienta predpisem novych bryli, pricemz uplne ignoruje, ze slepota jeho pacienta je zpusobena mozkovym nadorem a nikoli ocni vadou.

Krome vasi prvni vety s vami v podstate souhlasim a samozrejme, tim mozkovym nadorem je (doufam, ze mi prominete pouziti vasi formulace) “neschopnost a zbahnelost ceske politicke elity”. Jakoby vsichni zapomneli, ze existuji universalni hodnoty, jako je cestnost, poctivost, uprimnost a pravdomluvnost, bez kterych, jednoduse, demokracie nikdy fungovat nebude.

Super-strucne: ZBYTECNE CLANKY. :)
19. 08. 2009 | 03:41

Mefisto napsal(a):

Největší problém české (potažmo evropské) populace je bohužel to rovnostářství a závist. Nerodíme se všichni inteligentní a šikovní. Někdo umí to, jiný ono. Pan profesor má naprostou pravdu. Na vysokých školách (a to i na těch "nejtěžších)potkávám nezřídka lidi, kteří mají problémy s mluvením, pravopisem a zkoušky, které jsou nad jejich síly procházejí pomocí podvádění. Když po těch pěti státem dotovaných letech vylezou z VŠ, nejsou to odborníci, kteří by odváděli kvalitně svou práci a přispěli tak společnosti svými schopnostmi. Na plakátech po Praze čtu nápisy, že každý má právo studovat...ano, pokud tomu odpovídají jeho schopnosti. Budeme si v reprezentaci platit hokejistu, který neumí bruslit? Je smutné, že ani po dvaceti letech ta závistivost z českého človíčka nevyprchala...Pane profesore, moc Vám děkuji za příspěvek. Naprosto s ním souhlasím a jsem rád, že se to nebojíte říci nahlas!!!Až se u nás zavedou studentské půjčky, stipendia a zpoplatní se VŠ, nebudeme muset o těchto věcech více diskutovat. protože studovat pak půjdou opravdu ti nejlepší (pro rudou část přispívatelů-nikoli nejbohatší!!), kteří svými schopnostmi a pílí budou schopni na studium peníze získat.
19. 08. 2009 | 09:31

MartiX napsal(a):

Pravda je to co rika O.S. i V. H. A vubec si v tomto neodporuji. Vice studentu dele v kulturnejsim prostedi VS = vyssi kulturni uroven populace a stabilita.

Stejne neuprosne ovsem plati, ze to stoji opravdu VELKE penize a vede to k progresivni ztrate urovne a spolecenske devalvaci vzdelani. Nejlepsi vysledek nelze dosahnut tim ze vsechny posleme na ty nejlepsi univerzity (uz kvuli tomu, ze ty by prestaly byt nejlepsi).

Takze cele je to otazkou jeste unosne miry efektivity vynalozenych prostredku. Bohuzel na opravdove hodnoceni kvality a prinosu VS vyuky neni objektivni metr.

V CR, jak je zde zvykem, zavladl chaos a kdo je drzejsi a vic si utrhne ten se bude mit lepe.

VS nabizejici nejen Bc. ale Mgr.(!!!) uroven vzdelani nam rostou na kazde vsi...z kazde regionalni fakulty (casto PedF) se stala "opravdova" Uni s klasickymi PrF, FilF... a to vse pod zastitou hrstky puvodnich zamestancu, "letajicich profesoru" a narychlo nabranych mladych asistentu, kteri sami pouze Mgr. klidne zkousi profilove predmety Mgr studijnich oboru.

I ty nejnesmyslnejsi obory jsou obsazene, protoze iracionalni poptavka tu je...

To vse za povzbuzovani regionalnich i statnich politiku.

Otazkou je, jestli tohle vsechno ma stat platit??? A jestli ano, tak zda-li stejnou merou jako vzdelani na "opravdovych" univerzitach, kde se pres vsechny prekazky dela veda a vyzkum a uroven vzdelani aspon neklesa....

Proste Res. Uni. meli davno vzniknout a z pocatku oddelit alespon nejhrubeji ty VS (fakulty), kde se nikdo ani moc nesnazi vedu predstirat, od tech "opravdovych". Pak mohla prijit faze tlaku na kvalitu a produktivitu na tech Res Uni...misto toho jsme tam,kde jsme byli pred 20-ti lety, jen vseho je "vice"

...bohuzel krom KVALITY.
19. 08. 2009 | 09:54

Imhotep napsal(a):

pro Mefista:

Velmi přesné :)

Právo na studium ještě neznamená právu studovat pro každého, kdo jenom studovat chce, ale nemá k tomu předpoklady.
I ty nejpřednější světové university, které jsou "drahé", jsou přístupné pro talentované studenty, kteří nemají dost prostředků - stipendia, studentské půjčky atd. pomohou v zvládnout. Student si pak ale nedovolí žádnou zašívárnu a musí studovat hodně intenzivně.
Rovnostářství vede ještě k dalším nežádoucím jevům.
1) Ruční práce a řemeslo jsou považovány za něco okrajového a nehodného zájmu. Učňovské školy metamorfovaly na obludy s maturitními nástavbami a maturitními obory, ale řemeslo a úcta k němu jdou do háje.
2) Dotováním armády studentů, které tak těší pana Šteffla, protože je to pro něj zdroj obživy, ubírá finance i na podporu talentovaných studentů. Za ty peníze by pro ně mohly být vybaveny laboratoře, mohly by se za ně nakupovat drahé cizí publikace, investovat do jejich studijních pobytů a cest v zahraničí, platit účast špiček vědy na přednáškovém turné na ubiversitě v Čechách atd.
Statisticky vypadá počet maturantů a vysokoškoláků v naší zemi moc hezky, ale mám takový dojem, že zase plníme plány pětiletky, i kdyby 7 let trvat měla.
S panem profesorem Hořejším máme mnoho rozdílného - i v pohledu na vědu. Ale v tomto blogu s ním souhlasím, protože se dotknul velkého tabu dnešního školství.
19. 08. 2009 | 09:58

MartiX napsal(a):

Krom toho,ze Res. Uni mely vzniknout :o), nevznikly asi nikdy nevzniknou...tak si narozdil od rady diskutujicich myslim, ze problem spojeny s kvantitou studentu neni primo spojen s jejich neadekvatni intelektualni kapacitou.

Ja vidim predevsim problem motivacni...

Rekneme si na rovinu - rade dnesnich studentu je skoro jedno co a kde studuji...a rade VS to vyhovuje a vychazeji jim vstric "adekvatni" nabidkou oboru, ktere vedou k diplomu, aniz by je to moc "bolelo" a unavilo....

Takze v tom studenti nejsou sami,ale mame tu spoluviniky - VS!!!

Tretim spoluvinikem je stat, ktery to toleruje a utraci za tuto komedii penize...a pak tu mame politiky, kteri tomu jeste tleskaji a chlubi se tim...
19. 08. 2009 | 10:48

vaclavhorejsi napsal(a):

Mefisto:

Toho skolneho bych se bal. Zcela jiste by to byla bariera pro nemajetne. Ale mozna by se nejak dali financne penalizovat lemplove...

..
19. 08. 2009 | 12:23

Imhotep napsal(a):

pro vaclavhorejsi:

Proč by školné, doplněné jako všude ve světě o studentské půjčky a systém stipendií, měla být bariéra pro nemajetné?
Před přichodem sociálismu studium také něco stálo a přesto studovali i děti z chudých rodin - a byli z nich poté v mnoha případech špičkoví vědci.
19. 08. 2009 | 12:47

Mirek napsal(a):

Naprtosto s Vámi souhlasím. Vyučuji na vysoké škole a mám naprosto stejný názor.

Nechápu, co budeme dělat s ekonomem, který má problém nalézt řešení rovnice: 2x=0 (příklad ze skutečné praxe).

Podle mého názoru by mohl být mnohem užitečnější třeba jako vyučený truhlář. A samozřejmě by se šetřily i veřejné prostředky.

Ono je to hezké prodlužovat dobu studia. Otázkou však zůstává, zda to také má nějaký efekt.

Vysokoškolské studium vyžaduje jisté intelektuální předpoklady. Pokdu je dotyčný nemá, studium mu nepomůže a pouze degraduje diplom toho, kdo si ho zaslouží...
19. 08. 2009 | 15:22

Modrá úderka napsal(a):

Mirek: Na rovnice musí být matematik, nikoliv ekonom. Ekonom musí zejména umět myslet, umět jazyky a umět dobře prezentovat svoji prácy. K čemu ekonomovi bude matematika? Dokazuje to také to, že z VŠE se uplatňují lidé mnohem lépe a mají mnohem větší plat, než lidé z obyčejného matfyzu nebo podobného typu třeba jaderky! Matematika je v obyčejném životě nanic.

Teoretici jsou na nic.
19. 08. 2009 | 18:20

Karel Mueller napsal(a):

Modrá úderka:

Správně. A právě nový typ VŠ dělá i z lidí, kteří by dříve nedokončili ZŠ natolik brilantní myslitele s novým neotřelým myšlením, že všechny jaderňáky a matfyzáky strčí do kapsy.

Právem se stávají páteří naší nové společenské elity.
19. 08. 2009 | 19:15

Mefisto napsal(a):

pro modrou úderku:
Prosím, nechte si ty bolševické výlevy pro někoho, koho budou zajímat.

Děkuji.
19. 08. 2009 | 19:24

Student napsal(a):

Modra uderka:

Kdo ve vterine nedokaze vyresit rovnici 2x=0 je vul a je nemozne, aby se stal kompetentnim ekonomem.

Mefisto:

“Až se u nás zavedou studentské půjčky, stipendia a zpoplatní se VŠ, nebudeme muset o těchto věcech více diskutovat.”

Naprosto presne receno, asi bych to nedokazal rici lepe i kdybych se hodne snazil. :)

Jinymi slovy, zpoplatneni jako je napr. v USA je tou nejlepsi selekci – a nutno zduraznit, ze lepsi studenti (nazavisle na tom odkud pochazeji) prakticky vzdy obdrzi nejakou formu financni pomoci (napr. TA/RA/Fellowship/etc.) a temer bez vyjimky, ti uplne nejlepsi vzdy studuji uplne zadarmo. Pravidla celeho US vysokoskolskeho systemu jsou zalozena na nepsanem a logickem – “cim lepsi student, tim levneji (z jeho/jejiho hlediska) studuje”.

Specificke priklady skolneho na 25 statnich universitach najdete zde (http://www.graduateshotline...). Na soukromych universitach (napr. Harvard, Yale, Stanford, etc.) je skolne (z pochopitelnych duvodu = prakticky zadna statni podpora s vyjimkou kompetitivnich grantu, o ktere mohou zadat vsechny podobne akademicke instituce) o neco vyssi nez na statnich universitach.
19. 08. 2009 | 19:31

Padagog z VS napsal(a):

Aby to nezapadlo. Mala domu kamaradum ....

http://ekonom.ihned.cz/c1-3...
19. 08. 2009 | 20:41

Taky učitel VŠ napsal(a):

Student:

Vaše teorie má však jednu díru a to že pak třeba nebudete mít zdravotníky, protože už tak jsou silně podhodnoceni a ještě platit nerentabilní studium? Ovšem toto je potřeba, což je třeba u FHS jinak. Zkuste nevidět jen jednoduché pravdy. Spíš by bylo potřeba zredukovat VŠ v každé díře a i na velkých univerzitách zredukovat některé, zvláště humanitní obory, kde se bere moc lidí...Viz. počty studentů práv že- "jistě jsou potřeba".
20. 08. 2009 | 14:30

Ivan Sommer napsal(a):

O.Šteffl věší bulíky na nos ?

Tak jsem si dnes v tisku přečetl, že vláda Jana Fischera hodlá připravit nový zákon o vysokoškolském vzdělávání a že docent Jakub Fischer (31 let), proděkan Fakulty IS VŠE, včera jmenován ministryní školství vedoucím projektu Reforma terciárního vzdělávání. Tisku sdělil: „Osobně bych byl pro 10 až 15 000 korun přímého školného za kadý rok studia“.

Doc. Jakub Fischer je prý mnohaletým spolupracovníkem soukromé společnosti SCIO, v níž dohlíží na finální podobu testů pro Národní srovnávací zkoušku, která je snad konkurencí projektu státních maturit, připravovaných ministerstvem. O ukončení spolupráce se SCIO zatím neuvažoval.

Politolog Zdeněk Zbořil soudí, že jde o střet zájmů. Jednak jmenováním syna premiéra, jednak neslučitelnosti činnosti, kde by měl konkurovat sám sobě.

O.Šteffl jen mlží, aby zakryl snahu se přiživit na veřejném prostoru školství. Pozoruji, že s takovými je nutné zacházet nadmíru slušně, rozhodně se neurazí, ale rovnou přerazí, jestliže někdo začne pochybovat o jejich lidumilných úmyslech.

To prý za komunistů papaláši umísťovali své synáčky na vysoké posty. No věřte tomu 20 let po listopadu 1989 !
21. 08. 2009 | 18:09

Ivan Sommer napsal(a):

Výchova pedagogů ?

V tisku se nový šéf ministerského projektu terciárního vzdělávání Jakub Fischer, syn premiéra, vyjádřil, že je třeba zavést školné, mimo jiné, vzhledem k „jejich (pozn. studentů) vyšším nárokům na pedagogy a kvalitu vzdělání“. Studenti mají jistě právo vychovávat své pedagogy školným. Špatný student je přece vizitka špatného pedagoga, který by měl své místo opustit.

Už ministr Julínek začal vychovávat lékaře regulačními poplatky pacientů a nyní v tom bude pokračovat Jakub Fischer ve školství výchovou pedagogů poplatky studentů. To jen zlé jazyky tvrdí, že už v Číně za velké kulturní revoluce studenti vychovávali pedagogy a byla z toho katastrofa, komunistický zločin.
21. 08. 2009 | 18:40

Marek Kobera napsal(a):

Já myslím, že v současné situaci nám pomohou jen opravdové reformy. Znalostní ekonomika se musí prosadit do konkrétních zákonů. Navrhuji, aby ministrem se mohl stát jenom ten, kdo dosáhnul už hodnosti docenta a senátorem jenom profesor.
23. 08. 2009 | 23:05

Pepa napsal(a):

čím víc bude mít titul, tím menší budou platy takto vzdělaných lidí. Snižující se kvalita absolventů je také dost podstatná věc. Když už člověk projde náročným studiem, měl by mít nárok na vyšší odměnu, ale takhle bude mít i popelář alespoň maturitu (ale jaká kvalita to je ...). První ročníky by měli oddělit zrno od plev - školy by dostaly dotace ale, do dalšího ročníku by se dostalo jen minimum nejlepších - odpad by se spláchl, i ti neúspěšní by měly důležitou životní zkušenost. Všem dochází, že vyšší odborné školy jsou k ničemu, ale povýšit je na úroveň škol vysokých je ten největší nesmysl.To co stalo s maturitou - kterou má dnes skutečně téměř každý a je k ničemu (protože skutečně poctivý řemeslník si vydělá víc), hrozí i titulům z vysokých škol. Navíc otevírání nesmyslných oborů (jako sociální antropologie na UPCE, kde se učí o romech a indiánech - kolik je takových ,,odborníků´´ potřeba a kolikanásobně víc absolventů chrlí tato fakulta), práci neseženou a vezmou ji maturantce se znalostí učetnictví z obchodky, protože zaměstnavateli se líbí, že tam bude mít nánu co si před jménem píše BC. (a nehledě na to, že takový bakalář ponižuje titul Bc. získaný na jiné fakultě/univerzitě). Dnes je standart maturita (a už je k ničemu), za pár let bude standart Bc. pak Mgr/Ing a pak co, to člověk který bude chtít vyčnívat z průměru bude muset na VŠ strávit skutečně 10 let (!), ne díky.
25. 08. 2009 | 11:37

TUTORIAL TIPS AND TRICKS napsal(a):

Thanks
27. 08. 2009 | 00:08

Nikdo napsal(a):

Pridam svuj poznatek k bodu c. 3. Kdyz se podivate napr. na takovou Mensu (ac si o ni v soucasne dobe myslim cokoliv), osobne znam radu jejich clenu, kteri skutecne meli i v dnesni dobe problem dokoncit stredni skolu! Jeden konkretni clovek dokonce i tu zakladni a kdyby se jeho otec necinil, skoncil by ve zvlastni a svete div se, dnes je z nej uspesny vedecky pracovnik v CERNu. Naopak existuje mnoho lidi, kteri meli skvele znamky na prestiznich prazskych gymnaziich a jejich intelektualni kapacita neni jinak zavratna. Ono se staci podivat na studenty CVUT, kteri nadprumerne inteligentni rozhodne vetsinou jsou a mnoho z nich melo na strednich skolach jednu ctyrku vedle druhe a na zakladni skole to nebylo o moc lepsi.
28. 08. 2009 | 11:29

Marek Kobera napsal(a):

To Pepa: Ano, přesně tak. Já myslím, že by vzdělaní lidé měli mít nízké platy, aby se právě nevzdělávali ti, kteří by se snažili (jen) o platy vysoké.
29. 08. 2009 | 23:05

Marek Kobera napsal(a):

To Nikdo: Tak správně. Proto by to chtělo neklasické programy typu "anglicky za tři měsíce" nebo "italsky za týden".
29. 08. 2009 | 23:06

Pepa napsal(a):

To M. Kobera: jistě a když má někdo VŠ, zakažte mu i aby měl partnera/partnerku a protože by ho to odvádělo od práce hlavně zakázat děti! Ty moc stojí a kde by na to z těch Vašich malých platů brali!
31. 08. 2009 | 15:22

anellus napsal(a):

Padlo zde vícero názorů, že nebude od věci, když řemeslné činnosti budou provozovat lidé s VŠ titulem. Bohužel tyto názory neberou v úvahu, že manuální dovednosti a návyky řady řemesel se dají získat jen v určitém období života. Je to prostě dáno fyziologií. Konkrétně, např. nikdo, kdo se nevyučil zedníkem do cca 20-ti let nedokáže precizně lžící nahazovat nebo bez pomůcek odhadovat svislice a roviny. Prostě ten "gryf" už do ruky ani oka nikdy nedostane, kdyby studoval sebelépe. Totéž platí i o dalších řemeslech, nošení plata plného piv nezvládne nikdo, kdo se to neučil v mládí a jestli je docent nebo MBA na tomto faktu nic nezmění. Pouze vzdělávat se může člověk celý život ale většina takto vzdělabných nikdy nic nevymyslí, natož cokoliv realizuje. Je to vše o podceňování schopností manuálně pracujících. Přitom obdobné schopnosti u sportovců jsou mimořádně ceněny a ohodnoceny. Takže, já když se setkám s někým kdo s VŠ dnes dělá řemeslo jako živnostník, jsem hned na pozoru, s takovým člověkem si sice dobře pokecáte ale s kvalitou odvedené práce to bývá poslabší. Ve firmě bych dnes ochotně vyměnil 3 VŠ ekonomy za jwdnoho vyučeného dobrého fliesenlegera (obkladače). Ty dobré neseženete, ti dělají raději na sebe než jako zaměstnanci.
02. 09. 2009 | 08:12

Pepa napsal(a):

to anellus: Tak větší kravinu jsem dlouho neslyšel...
17. 09. 2009 | 03:03

Free Ringback Tones napsal(a):

thanks you very much for your information
12. 03. 2010 | 03:47

cartier cpcp napsal(a):

It would be great if you have other great things

just like this. I really love it. Thanks!
24. 03. 2010 | 07:27

omega watches napsal(a):

Very happy I can comment here!
13. 04. 2010 | 09:53

Marjorie33Howe napsal(a):

I received my first <a href="http://bestfinance-blog.com...">mortgage loans</a> when I was not very old and it aided my business a lot. But, I require the auto loan also.
22. 07. 2010 | 15:09

watch napsal(a):

chopard watches http://www.stilwatches.com/parmigiani-watches.html cartier rond louis watches.
27. 06. 2011 | 02:24

auto insurance virginia napsal(a):

advertising and *********** with Adwords. Well I’m including this RSS to my e-mail and can glance out for much more of your respective interesting content. Make sure you replace this once more very soon.. <a href="http://invirginiaautoinsurance.com/">auto insurance virginia</a>
10. 08. 2011 | 04:31

auto insurance rates napsal(a):

Thank you for sharing superb informations. Your website is so cool. I am impressed by the details that you have on this blog. It reveals how nicely you perceive this subject. Bookmarked this website page, will come back for extra articles. You, my friend, ROCK! I found just the information I already searched everywhere and simply could not come across. What a great web-site. <a href="http://topautoinsurancerates.net/">auto insurance rates california</a>
15. 10. 2011 | 10:43

y Cheap backlinks e napsal(a):

Hello just wanted to give you a quick heads up. The text in your content seem to be running off the screen in Ie. I'm not sure if this is a formatting issue or something to do with browser compatibility but I figured I'd post to let you know. The design and style look great though! Hope you get the issue resolved soon. Many thanks
03. 09. 2012 | 21:55

Zdeněk napsal(a):

Většina lidí je bohužel lidsky hrozně "buranská"!Nic na tom nezmění,ani studium na gymnáziu,nebo Univerzitě.Vývoj všeho je ve slepé uličce-nic nového nevzniká,jen se vylepšuje!To nedávno přiznala i Vědecká rada Japonského císařství a ti jsou opravdu vzdělaní,na rozdíl,od českých "pseudovědců",geniálních studerntů a.j.Co bude dál?Budeme se v tom "plácat",celá staletí?Současný stav vzdělávání-musí PRYČ!!!!!
12. 01. 2013 | 11:47

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy