Nekonečná „transformace“, aneb - kdo škodí české vědě?

26. 12. 2009 | 16:20
Přečteno 10168 krát
Před dvěma týdny (15.12.) se konalo zasedání Akademického sněmu AV ČR.
Po výborném projevu předsedy AV Jiřího Drahoše vystoupil také prezident republiky a ministryně M.Kopicová.


Jejich vystoupení se nesla v duchu „AV musí pochopit, že v těžkých časech ekonomické krize se i ona musí uskromnit a nemůže požadovat další navyšování svého rozpočtu“.

To považuji za naprosto absurdní – Akademie věd je totiž jedinou institucí výzkumu, u které dochází v příštím roce k významnému poklesu rozpočtu, a u které byl dokonce naplánován pro následující dva roky další drastický a bez přehánění likvidační pokles. Všechny ostatní výzkumné instituce mají mít svůj rozpočet buď zachován nebo zvýšen. Celková suma věnovaná státem na podporu vědy a výzkumu má totiž do roku 2012 zůstat na stejné úrovni jako v roce 2009 (cca 25 miliard).
Panu prezidentovi možná tyto skutečnosti nejsou známy (drobnosti pod jeho rozlišovací schopností), ale paní ministryně si jich samozřejmě musí být velmi dobře vědoma.
Nechápu tedy, proč peskuje právě Akademii, která se jako jediná skutečně uskromní?

Paní ministryně dále řekla, že si nadále nemůžeme dovolit podporu vědy a výzkumu v dosavadním rozsahu, že v budoucnu už na to prostě nebudeme mít, a to m.j. v souvislosti s plánovaným vybudováním dalších výzkumných institucí z prostředků strukturálních fondů EU. Kofinancování jejich výstavby a zvláště financování jejich provozu po dokončení si podle paní ministryně vynutí drastické snížení podpory stávajících institucí.

To mi připadá úplně neuvěřitelné – když se před několika lety rozhodlo, že několik desítek miliard ze strukturálních fondů EU bude věnováno na rozšíření a zmodernizování výzkumné základny v naší zemi, vycházelo se z toho, že tato strategicky zásadně důležitá oblast je u nás ve srovnání s vyspělejšími zeměmi výrazně poddimenzovaná. Rozhodně se nepočítalo s tím, že to bude na úkor stávajícího výzkumu. A nyní slyšíme, že to nové bude kompenzováno výrazným rušením stávajících výzkumných kapacit!

Pokud je tomu tak, říkám – zaražme tedy ještě teď na poslední chvíli celý program „Výzkum a vývoj pro inovace“ a ty desítky bruselských miliard dejme raději do výstavby a modernizace dálnic, čističek, škol a nemocnic!
Paní ministryně odmítla možnost (podle názoru mnohých velmi reálnou), že bychom na podporu provozu nových výzkumných kapacit po roce 2013 mohli získat významnou podporu od EU. Takovéto snahy by ale přece měly být vysokou prioritou paní ministryně a celé vlády!

Paní ministryně dále prohlásila, že se cítí osobně dotčena kritikou Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), jejíž je první místopředsedkyní (formálním předsedou je premiér), a zvláště tvrzeními, že většina současných členů Rady jsou v oblasti výzkumu a vývoje „nuly“. Paní ministryně ani náznakem nepřiznala jakékoli pochybení Rady a jakoukoli vinu na současné bezpříkladně destabilizované situaci v českém výzkumu a vývoji a plně se za Radu postavila.

Je mi líto, ale musím konstatovat, že současná RVVI vedená 1. místopředsedkyní M.Kopicovou způsobila svým nekoncepčním jednáním v posledních šesti měsících české vědě a výzkumu skutečně velké problémy. Zvláště škodlivé byly snahy o destabilizaci a budoucí faktickou likvidaci Akademie věd, která spolu s Univerzitou Karlovou představuje vědecky nejproduktivnější českou výzkumnou instituci.
***********************************************

Často se setkávám s námitkou, že kritikové současné RVVI nejsou „konstruktivní“, že nepřicházejí s konkrétními pozitivními návrhy co dělat.

Níže tedy uvádím několik takových „konstruktivních“ tezí:

1) RVVI připustila aplikaci zcela nevhodné až absurdní metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje a jejího použití k rozdělování institucionálních finančních prostředků.
Je třeba, aby byla co nejdříve jmenována nová RVVI, která by měla měla zcela jiné personální složení než Rada současná (podle mého názoru by v ní rozhodně neměla zůstat ani paní ministryně). Je nutné, aby naprostou většinu členů nové RVVI tvořily výrazné osobnosti s nesporným odborným renomé, ať už v základním či aplikovaném výzkumu.
Je nutné provést i zásadní personální změnu ve vedení sekretariátu RVVI.

Neustále mě fascinuje, že paní ministryně i někteří lidé z jejího okolí (např. prof. Matějů či dr. Blažka) zastávají názor, že o české vědě a výzkumu by neměli rozhodovat lidé s odborným renomé (ať už ve vědě či v průmyslovém vývoji), ale spíše jacísi funkcionářští administrátoři. V předlistopadové době jsem si vždycky říkal, že „až se to otočí”, bude záležet hlavně na odborných kvalitách lidí a ne na nějakých politických kontaktech...

2) Nová RVVI musí získat ztracenou důvěru vědecké a výzkumné komunity, zajistit v současné ekonomicky složité situaci stabilizaci českých výzkumných institucí, soustředit se na výrazné zvyšování kvality a efektivnosti českého výzkumu a vývoje a koncepčně řešit problémy spojené s rozšiřováním infrastruktury českého výzkumu a vývoje na základě programů podporovaných ze struktutálních fondů EU.

3) Neustále slyšíme o potřebě „transformace“ systému českého výzkumu a vývoje.
Myslím, že současná institucionální podoba českého výzkumu a vývoje, která je výsledkem dlouhého historického vývoje a v posledních 20 letech prošla výraznou transformací, je v principu docela vyhovující. Je založená na silném univerzitním i veřejném neuniverzitním sektoru (hlavně pracoviště AV ČR), které intenzivně spolupracují.
Jediné, co by asi bylo potřeba udělat, je další snížení počtu rezortních poskytovatelů institucionálních a hlavně účelových prostředků (zrušit všechny rezortní grantové agentury a získanými prostředky posílit GAČR a TAČR). Jediná instituce, která se vzdala vlastní grantové agentury (paradoxně asi té vůbec nejkvalitnější a nejnáročnější v této zemi) ve prospěch GAČR je AV ČR...

4) Spektrum oborů, v nichž se provádí základní a aplikovaný výzkum, je z hlediska našich podmínek a historického vývoje v zásadě přiměřené. Je absurdní, když paní ministryně kritizuje, že se některé výzkumné obory pěstované např. na universitách a na ústavech AV „překrývají“. Je tedy špatně, když se chemie nebo molekulární biologie dělá jak na universitách, tak na ústavech AV? To přece úplně stejně hloupá námitka, jako kdybychom řekli, že je zbytečné mít ve městě několik supermarketů, protože jejich činnosti „se zbytečně překrývají“.

5) Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji v ČR zůstává ve srovnání s vyspělými zeměmi i nadále nízký a veřejné prostředky investované do této oblasti zůstávají daleko za dlouhodobě deklarovaným cílem (1% HDP) a je třeba to perspektivně změnit.

6) S ohledem na stávající charakter českého průmyslu si myslím, že nynější poměr financování základního a aplikovaného výzkumu a průmyslového vývoje a inovací z veřejných prostředků je přiměřený. Bylo by zásadně chybné odvádět další finanční prostředky životně důležité pro podporu akademického výzkumu do průmyslového vývoje a inovací.
Je třeba si uvědomit, že v ČR je skoro 14% firemního výzkumu a vývoje placeno z veřejných prostředků (průměr ve vyspělých zemích je cca 7%, leckde je to i méně než 3%).

6) Je třeba s velkou opatrností přistupovat k politickému axiomu o údajné rychlé a efektivní návratnosti veřejných prostředků vložených do podpory průmyslového vývoje a inovací.
Je velmi poučné podívat se, co všechno je v této oblasti financováno z veřejných zdrojů (najde se tam i vývoj zařízení na vyhledávání ztracených osob pomocí senzibilů...).
Stát by měl spíše legislativními opatřeními usnadňovat a stimulovat vlastní investice výrobních podniků do průmyslového vývoje a inovací.

7) Je třeba neustále zdůrazňovat, že snad nejdůležitějším, i když často nepochopitelně přehlíženým „produktem“ univerzitních i neuniverzitních výzkumných institucí jsou především vysoce kvalifikovaní mladí odborníci, z nichž většina se uplatní v praxi (high-tech průmysl, průmyslový výzkum a vývoj, management).

8) Velké finanční prostředky, které se mají v nejbližších letech investovat do výzkumné infrastruktury ze strukturálních fondů EU, musí sloužit svému původnímu účelu, tedy rozšíření a zkvalitnění výzkumné základny v ČR.
Je nepřijatelné, aby důsledkem vybudování těchto nových kapacit bylo na druhé straně ochuzení či dokonce likvidace kvalitních stávajících výzkumných institucí.
A je zcela nepřijatelné, aby někdo tvrdil (jak to činí např. paní ministryně), že tyto účelové prostředky mohou výzkumným institucím nahradit jejich stávajíci ínstitucionální financování. Ostatně existuje oficiální vyjádření ministra financí, že „výdaje kryté příjmy z EU jsou ryze účelové a nelze jimi nahrazovat běžné (tedy institucionální) výdaje.“

*******************************

ZÁVĚREM:

Je třeba přiznat, že celkově úroveň českého výzkumu až na výjimky stále zaostává za světovou špičkou, často i dost výrazně.
Tuto smutnou realitu si ale nepřiznává oficiálně skoro nikdo ve vedení našich výzkumných institucí.
Systematický tlak na zvyšování této úrovně prostředky osvědčenými v nejvyspělejších zemích by měl být hlavní prioritou státní politiky v oblasti výzkumu a vývoje.
Toto zvyšování úrovně se neobejde bez dalšího zvyšování investic do této oblasti a bez přísného a systematického vyhodnocování produktivity výzkumných institucí, a to až na úrovni jednotlivých výzkumných týmů.
Je naprostou iluzí byrokratů, že se zvýšení úrovně naší vědy a výzkumu dosáhne nějakým pouhým přeléváním peněz od jednoho subjektu ke druhému.
To je velmi snadné, ale k cíli povedou jen mnohem náročnější, aktivní a systematické přístupy založené na eliminaci slabých týmů a institucí a jejich náhradě výrazně lepšími a perspektivnějšími, vedenými mladými lidmi (Čechy i cizinci), kteří úspěšně absolvovali dlouhodobé postdoktorální pobyty na špičkových světových výzkumných institucích.

**********************************

Úvodní část tohoto textu vyšla 19.12. v Právu; M.Kopicová odpověděla tamtéž 23.12. (odkaz na tento článek plný nepravd a dezinformací vložím, až bude článek v pondělí zpřístupněn online); doufám, že Právo brzy otiskne moji reakci na tuto ministryninu odpověď.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Miroslav Pivoda napsal(a):

"... např. prof. Matějů či dr. Blažka) zastávají názor, že o české vědě a výzkumu by neměli rozhodovat lidé s odborným renomé (ať už ve vědě či v průmyslovém vývoji), ale spíše jacísi funkcionářští administrátoři. V předlistopadové době jsem si vždycky říkal, že „až se to otočí”, bude záležet hlavně na odborných kvalitách lidí a ne na nějakých politických kontaktech..."

Pane profesore, podívejte se jaké problémy s posuzováním radikálně nových přístupů mají v USA, zejména v alternativních zdrojích energie. Podívejte se, jak obtížné je najít odborníky k posouzení radikálních inovací. Nevím, jestli administátoři budou mít horší procento úspěšnosti oproti vědcům. Já jsem ve svém životě narazil na sebevědomého "vědce" prof. Zlatušku, specialistu na textové editory, který dokázal arogantně zabít velmi důležitý směr v umělé inteligenci. Viz
1. http://www.miroslav-pivoda....
2. http://www.miroslav-pivoda....

Ono se to sice politicky otočilo, ale věcně se až tak mnoho se nezměnilo. Čeští nominální odborníci mne zklamali.
26. 12. 2009 | 17:06

P----n napsal(a):

Po nulách ani pes neštěkne,ale až budete potřební a k něčemu užiteční, tak za váma budou všichni chodit a dožadovat se vašich služeb. Pak vám dají i pytle peněz.Myslím,že po Akademii nechodí žádný Nobelovák a asi dlouho chdit nebude. To by se tam musili vzbudit a nechrápat. Moje stařenka říkala,že takových akademiků n-----do rána plný kýbl
26. 12. 2009 | 17:10

Jedla napsal(a):

Ten odkaz na blog.ihned.cz v šestém bodě je velmi dobrý. Zdá se, že vyhmátl, co je skutečným cílem "reformy", rady i paní ministryně osobně.
26. 12. 2009 | 17:50

Petr z Tábora napsal(a):

AV je omezována proto, že její výsledky nejsou tak efektivní jak by bylo žádoucí. Pro laika těžko posoudit, zda příčinou je špatné vedení některých ústavů či macešský přístup ministerstev.
Nicméně se závěrem Vašeho příspěvku lze jen souhlasit. Mám obavy, že mnozí politici dosud nepochopili, že nebudeme montovnou Západní Evropy a hrozí nám, že po vyhospodaření stávajících kapacit vybudují ty nové na východ od nás. Jedině rozvoj vědy, školství a infrastruktury může pomoci, abychom mohli nabídnout další přidanou hodnotu v porovnání s našimi dále se rozvíjejícími sousedy, nemluvě o Asii.Tady by argument o krizi platit neměl, vydávají se stamiliony na realitivní ptákoviny jejichž výčet by byl hodně dlouhý a jeich škrtání při dobré vůli velmi snadné. Dovolte mi napsat, že Vaše spoléhání na soc.dem. je stejně naivní jako jiných na ODS.Líbí se mi Vaše osobní angažovanost v těchto záležitostech, kéž by více vědců a pedagogů vytvářelo společenský tlak žádoucím směrem. Přeji vše dobré v novém roce.
26. 12. 2009 | 17:52

Béda napsal(a):

p. Hořejší,

s příspěvkem Petr z Tábora se ztotožňuji.

Nebudu zde opět opakovat, kde všude vidím "na ulici ležet" značné zdroje, které by mohly být využity strategicky ve prospěch české budoucnosti a konkurenceschopnosti - tedy především ve prospěch české vědy, výzkumu a vzdělávání.

Ze všech si pro názornost vyberu jeden:
http://www.outsidermedia.cz...

Moje stanovisko je obsaženo v několika diskusních příspěvcích pod tímto článkem. Podobně je to ve štědře dotovaném resortu ministerstva dopravy a pod..
26. 12. 2009 | 18:11

Jojko napsal(a):

Pane profesore, ministerstvo školství pod vedením ODS se striktně drží Orwelovského hesla"v nevědomosti je síla" a podle toho vypadá nejen zájem o vědu, ale i o úroveň školství.
26. 12. 2009 | 18:40

myrta napsal(a):

Dovolím si jen připojit poznámku:kdyby se zbytečně nezkoumalo to,co už je v cizině dávno vyzkoumáno,bylo by na nadějnější výzkumy dost peněz.Takhle se tam při univerzitách živí spousta zbytečných lidí,je to tak nebo ne pane prof.Hořejší?
26. 12. 2009 | 18:42

sdk napsal(a):

Hořejší se čílí, no jo, není se co divit, nejsou peníze, holt nemůže být všechno, když socani v době růstu sekali dluhy a rozdávali ostosest. Je to skutecne bizarni, kdyz socialisticky poskok, ktery se v pracovni dobe za moje penize venuje psani demagogickych agitek na podporu CSSD. Vede nejvic prospejete, kdyz budete mlcet a misto vas se za vedu budou zasazovane mene zdiskreditovani jedinci.
26. 12. 2009 | 18:50

David Vodněsný napsal(a):

Pane Pivodo, precetl jsem si vase odkazy a jsem opravdu zhnusen, hlavně Zlatuškou. I když je pravda, že tohle bych čekal spíše od typu lidí jako je Hořejší. Nicméně věřím, že pravda se ukáže, dříve nebo později.
26. 12. 2009 | 19:22

Ivan napsal(a):

Pane profesore, jedno ovšem pravdou je. Pokud nám budou ruzhodovat o vědě absolveti podobného typu, jako absolventi,
profláklé Plzně; pokud takto poroste vzdělanost, nemůžeme očekávat, že tito kormidelníci,
pochopí co věda je, dokonce co potřebuje. Domnívám se, že nám něco podstatného uteklo. Začalo to tím, že mnozí studenti, i technických oborů, matematiku nepotřebovali, dokonce okamžitě bojovali s akademickými senáty o zbytečnostib této vědy. V té době, šlo mnohým o mnoho a doba přinesla své. Bohužel se domnívám, že i mnozí(např. pani ministrině), taktéž podléhají tlaku. Kdyby tomu tak nebylo, tak se tolik o Plzni nepíše a řeší. Současné řešení je velmi sporadické. Jinak Vám přeji mnoho sil v boji s rádoakademiky o politicích nemluvím, bohužel, tam toho, zprůměrovaně, moc očekávat nemůžete. Přesto vydržte a pište dál, ikdyž budou reagovat ti praví, ale nenechme tento problém zapadnout. Příjemný zbytek svátků a odvahu a zdar v novém roce. Ivan
26. 12. 2009 | 19:29

vaclavhorejsi napsal(a):

myrta:

"kdyby se zbytečně nezkoumalo to,co už je v cizině dávno vyzkoumáno,bylo by na nadějnější výzkumy dost peněz.Takhle se tam při univerzitách živí spousta zbytečných lidí,je to tak nebo ne pane prof.Hořejší"

Neni, pani/pane myrto.
Nejsem si vedom, ze by se na univerzitach "zkoumalo to,co už je v cizině dávno vyzkoumáno".
Vy o necem takovem vite?
Problemy jsou jinde - zkoumaji se casto malo dulezite veci, nevhodnymi a zastaralymi metodami.
Casto je take problemem nedostatecna intenzita a efektivnost prace.

..
26. 12. 2009 | 19:32

vaclavhorejsi napsal(a):

sdk:

"Je to skutecne bizarni, kdyz socialisticky poskok, ktery se v pracovni dobe za moje penize venuje psani demagogickych agitek na podporu CSSD."

Svoje clanky pisu zasadne o vikendech a o dovolenych.

..
26. 12. 2009 | 19:36

Lex napsal(a):

Pane profesore Hořejší,
velmi si cením vědy, tedy především jejich výsledků. Vědců si cením už proto, že jsou, s těmi výsledky u každého individuálně je to složitější.
Chápu, že každý si hledí svého, také vědec hájí primárně zájmy své, byť ve věcech vědy a vzdělanosti vůbec se to rádo skrývá za „zájem samotné vědy, samotné společnosti“ atp.
Když píšu tento komentář, z pokoje se ozývá hlas Jana Wericha jako zvuk filmu „Císařův pekař a Pekařův císař“ – jak příznačné.
Ve svém blogu si berete na mušku prezidenta republiky a ministryni školství v souvislosti s jejich projevy, v širším zorném úhlu pak otázku financování Akademie věd obecně. Kritizujete, že má dojít k snižování výloh státu na tuto instituci. Dobře. Tak tedy pro ty, kteří si ty údaje neumí opatříit jinak, tři řady čísel, která znamenají v prvém případě výdaje plánované ve státním rozpočtu na činnost Akademie věd počínaje rokem 1999 a konče rokem 2009, ve druhém případě skutečné výše prostředků, s nimiž AV ČR v tom kterém roce hospodařila (podle výročních zpráv AV ČR – mimo rok 2009, který ještě neskončil), ve třetí řadě státním rozpočtem plánované příjmy z činnosti téže instituce na téže časové ose v miliardách Kč:
Výdaje:
2,410 327, 2,779 280, 3,047 532, 3,140 527, 3,651 134, 4,033 338, 4,439 780, 4,709 059, 5,617 230, 5,529 486, 5,887 180 (skutečnost se podle výročních zpráv AV ČR liší nahoru dolů o několik milionů až několik desítek milionů)
Celkové prostředky, s nimiž AV ČR hospodařila (1999 – 2008)
3,484 400, 4,280 600, 4,555 100, 4,755 300, 5,422 300, 6,032 400, 6,747 800, 7, 832 000, 9,012 600, 9,074 200
Příjmy:
0,044 500, 0,047 704, 0,039 000, 0,039 000, 0,025 000, 0,012 000, 0,005 000, 0,005 000, 0,000 500, 0,012 372, 0,000 528
Porovnám-li plánované rozpočtové výdaje na AV ČR v roce 2009 s těmi o deset let dříve, vyjde mi číslo 2,442, což znamená, že plánované výdaje byly v roce 2009 téměř dvaapůlkrát vyšší, než v roce 1999. Řekl bych, spolu s Jiřím Paroubkem – „Kdo z vás to má?“
U skutečných prostředků, s nimiž AV ČR hospodařila je to číslo dokonce 2,60 (s údaji za rok 2009 by bylo asi ještě vyšší).
Porovnávat rozpočtované příjmy z činnosti AV s výdaji je samozřejmě zcela mimo mísu. Přesto jejich porovnáním v roce 2009 s těmi v roce 1999 vychází číslo 0,118.
Jak to bylo se skutečnými příjmy samozřejmě nevím, nevím, zda z činnosti AV ČR šlo něco do státního rozpočtu, své výnosy (za licence, z pronájmu nemovitostí, z jiné činnosti) akademie spotřebovává sama a jsou zahrnuty v oněch „celkových prostředcích“ – viďte.
V závěru svého článku píšete: „Toto zvyšování úrovně se neobejde bez dalšího zvyšování investic do této oblasti a bez přísného a systematického vyhodnocování produktivity výzkumných institucí, a to až na úrovni jednotlivých výzkumných týmů.“
Kapitalista, jako „investor“, který každou vloženou korunu musí poměřovat její efektivitou, by se možná zeptal (asi tak, jak se zřejmě ptají prezident republiky a ministryně školství): Jaký je reálný přínos a výnos ze základního výzkumu, a komu ten výnos v dnešní české (tržní) společnosti reálně slouží? A možná, že nejen kapitalista – viz „kůl v plotě“ Jakeš ve videozáznamu v čase od 8.55 http://zpravy.idnes.cz/jake...
26. 12. 2009 | 20:11

bigjirka napsal(a):

Nevím, jak se k tomu postavit. Jak poznat Fleminga, Heyrovského, Gausse.. v době, kdy ještě nejsou zvučnými jmény, jak oddělit zrno od plev. Zločinné mi připadá jakékoli dotování podnikatelského sektoru. Snížit daně a ať si každý koupí, co potřebuje. Ukradnout všem a dát někomu, no to je sviňárna non plus ultra. Základní výzkum se ovšem sám neufinancuje. I když si nejsem jist, zda skutečně podstatné objevy někdy vznikly zkoumáním blech na krtcích. Myslím, že velcí vědci vždycky řešili nějaký praktický problém na tak vysoké úrovni, že z toho vzniklo něco obecného...
26. 12. 2009 | 20:11

vlk napsal(a):

No pane profesore,

kdysi, když jsme oba začali chodit na základku, s e říkalo:
českým školám třikrát běda, když jim vládne rudej děda! Míněn byl Nejedlý.
dneska by s e to d alo opravit na . českým školám, český¨é vědě třikrát běda, když jim vládne teta Běta§ Míněna Kopicová.

Až sní budete jednat, musíte použít příměr, kterému tahle dáma bude rozumět. chce zredukovat výrazně rozpočet AV? Aby byly peníze na evropské fondy, z kterých má být rozvinuta česká věda? No pak je to stejné, jako by po zemědělcích chtěla , aby nejdříve vybili stáda krav. Aby mohli získat peníze na založení stád krav.... Myslím,že to je dostatečně jednoduché přirovnání ,a by se jí ujasnilo.
Nicméně jsme přesvědčen, že to nepotřebuje.
Je to Topolánkův kůň. A Topolánek celý tenhle tartas okolo AV nastartoval s evidentním cílem - zesoukromničit peníze , kterou jdou do vědy. Topolánek je sic e / díky Nejvyššímu už pryč/ ale jeho strategický záměr a zájem žije. A tohle je důsledke. A krize je jen dobrá záminka. Prostě , co si ti vědátoři troufají? když by mohli povolaní, pomazaní a hlavně umazaní tvořit , s vědeckou podporou všelijaké open cards.

A další problém Kopicové? to čemu já říkám pozdní syndrom nejkrásnější holky ze třídy.
prostě mmá každé ráno souboj s e zrcadlem. Podle nějaké takové Kopicové vznikla pohádka o Sněhurce. A když holt zrcadlo říká co říká, tak si to vynahrazuje tím, že velí. Chraň nás Nejvyšší pře d tetami Bětami!
26. 12. 2009 | 20:28

skeptický napsal(a):

Budoucnost vidím v posílání našich vědců na postdoktorální stáže do ciziny,kde by mohli něco odkoukat,a třeba se naučit jazyk.

Pak se vrátit sem,vyrábět třeba sirky a financovat další výzkum poskytováním stipendií pro posílání dalších.

Tak vzniklo Solo Sušice a ČKD.

Hlídat si to,aby to nikdo nevytuneloval,jako ČKD,anebo to přestěhovat do Indie,jako sirkárnu.

Pokud je jeden odkázán na almužny od státu,je těžké vykřikovat okradli jste mne,když nedostanete,na co jste zvyklí.

Zkusil bych pohrozit stávkou jako dopravní podnik.
26. 12. 2009 | 20:48

Joshua napsal(a):

V. Horejsi:

“Je nutné, aby naprostou většinu členů nové RVVI tvořily výrazné osobnosti s nesporným odborným renomé, ať už v základním či aplikovaném výzkumu.”

I kdyz toto je neoddiskutovatelna pravda, je to pouze “pulka pravdy”, protoze je tez STEJNE NUTNE, aby u naproste vetsiny clenu neexistoval jakykoli “conflict of interest”. Odstraneni ci alespon znacne mitigovani existence “stretu zajmu” by bylo jedine mozne, kdyby vetsina clenu byla ze zahranici (podobne jako napr. americka vlada pouziva zahranicni poradce v ruznych oblastech vedy). Napr. Jan Klein, jehoz popisujete v predchozim blogu, by mohl byt jednim z reprezentantu biologickych ved v rade.

Jednacim jazykem by byla anglictina, coz by nebyl problem, protoze vyrazne osobnosti vedy mluvi plynne anglicky. Zahranicni odbornici v rade by byli relativne “imunni” k tlakum ruznych lobby, protoze by mohli volne mluvit a volit pouze dle sveho vedeckeho svedomi neovlivneneho ruznymi “moznostmi”, protoze tyto by pro ne nemely zadny ekonomicky dopad.

Prvnim krokem by bylo sestavit “vyberovou komisi” ze spickovych odborniku AV a vysokych skol, kteri by nominovali kandidaty pro clenstvi v RVVI. S kandidaty, kteri by prijali nominaci by pak vlada sepsala smlouvu o jejich poradni cinnosti a overila by tez, ze opravdu neexistuje zadny stret zajmu. Vim, toto vse je mnohem jednodussi popsat, nez uskutecnit, ale bez zasadni eliminace stretu zajmu se nic moc nezmeni. :)
26. 12. 2009 | 20:54

skeptický napsal(a):

P.S.
Vynechal jsem Křižíka a Teslu.
Nejdřív je ale nutné vědět,co je potřeba vymyslet.

Odjakživa šly na odbyt léky,které léčí,ale nevyléčí,a dají se draze prodat, zbraně,které zabíjejí lacino,a dají se draze prodat,a chlast.To je evergreen.

I něco poměrně jednoduchého,jako parní stroj s účinností nad 90% by šlo na odbyt.

Ono někde bádat,aby se bádalo,a doufat,že se na něco náhodou příjde trvá moc dlouho,a výsledek nejistý.Dost lidí po deseti letech už jen doufá,že jim to vydrží do penze.
26. 12. 2009 | 20:59

Light napsal(a):

Vědě škodí dle mého názoru NEZDRAVÁ ŽIVOTNÍ KULTURA násilí, peněz a hmotného blahobytu, politická přetvářka a malé církevní a společenské pochopení všech vrstev lidského finančního potenciálu, včetně mravního a duchovního soucitění ČLOVĚKA ve smířlivém přístupu k planetě Zemi jako naši MATCE stvořitelce - universálních ŽIVÝCH přírodních BYTOSTÍ tohoto VESMÍRU. Co jí pomůže??? UVĚDOMĚNÍ SI VLASTNÍ NEDOKONALOSTI.

Cash flow do rozpočtu? Kdepak! Do zbrojení, Afgánistánu, stíhaček, vojenského materiálu, léčiv, antiteroristické kontrašpionáže, dalších masek a zbytečného křoví, co zbytečných nákladů se utratí, místo toho, ať peníze smysluplněji využijeme. Dobře, zrušme války a nahraďme je budováním přírodního vesmíru. Věda bude nástroj zdroje příjmů, ALE NE TEHDY, KDYŽ JAK PÍŠE PROFESOR HOŘEJŠÍ OSTŘE NAPADNE MATIČKU ZEM A lobuje jako "zlaté prasátko", za zastánce hmotného blahobytu: část citace "říkám – zaražme tedy ještě teď na poslední chvíli celý program... „Výzkum a vývoj pro inovace“ výstavby a modernizace dálnic, čističek... " ?!?!?!

Tak když škudlíme na zdravém životním prostředí a chceme na úkor vědy rušit čističky, pak se bude zřejmě jednat i o škudlení ve vědeckém parku U VÁS V TEMNÉM LESE pane profesore:-) Jste zhypnotizován na agitování získání globálních hmotných příspěvků ze strany jisté skupiny a jste nenápadný, jako blecha v polívce. Nebojte se pane profesore, nesním vás:) Podržím Vás nyní a za 30 sec Vás na lžíci vynořím z tohoto ohavného prostoru barbarské hmoty, kterou nazýváte půdou vědy. Tajíte před světem výzkum a vědu a jen taháte peníze z fondů. VŽDYŤ CZ VĚDECKÁ GARNITURA ANI NEMÁ PŘÍSTUP K TĚMTO FONDŮM, TAKOVÝ JE ZDE POŘÁDEK, NATOŽ ABY BYLA SCHOPNA SI ZAŽÁDAT O PERSPEKTIVNÍ FORMU DOTACE TVORBOU SPOLEČNÉ EVROPSKÉ INVESTICE. Na hradě sedí jen hejno vašich do šedo modra převlečených bratří černých havranů, tak na co vlastně stěžujete??? Dobrá otázka? Ne špatná, zbytečná, proto ZMĚŇTE SEBE A SVŮJ PŘÍSTUP A ZMĚNÍTE TÍM CELÝ SYSTÉM, POCHOPTE TO.

Poučme se z vlastních chyb a NEBUĎME STÁLE TAK HLADOVÍ, TAK NENASYTNÍ, JSEM SNAD TAK HODNÝ, ŽE JSME TO NEPOCHOPILI? ... Myslím a doufám, že většina už chápe, kde se poděly všechny ty investice. Zalily se tím vesmírné konvalinky, které vykvetly v bandu hladových šelem, které touží dál si hrát a šálit nám zrak. JSI JEN VESMÍRNÝ UPÍR, ZBAV SE SVÉHO STÍNU HLADOVÁ ŠELMO ČLOVĚKA A ZAČNI SI ZVYKAT NA KRÁSU ŽIVÉ PŘÍRODY !!! Z mrtvé ani když budete boháč mít 1 000 000 000 z fondu, nikdy nic úrodného neZÍSKÁ, ani nic neVYkvete.

*** Spoustu štěstí a málo životních ran vašeho uvědomělého počínání nejen v NOVÉM roce, vám přeje i celá konzistentní společnost. / míněno pro autora článku /

expecially to Václav Hořejší:

Tím samozřejmě nepopírám, že paní ministrině není "pěkná lumpice":), ani nikoho nechci falešně obvinit. Ale VÝZKUM by se dodržovat měl, pokud je legitimní s ústavními právy občanů ČR, i s morálními principy, kodexy a výhodami, PRO SPOLEČNÝ NÁRODNÍ SYSTÉM hodnot a kapacit, základní lidské fundamentální analýty, kulturního SPOLEČENSTVÍ - né řádu, duchovně živého organismu tvorstva člověka...
26. 12. 2009 | 21:08

Light napsal(a):

ad Light:

pardon, oprava - fundamentální analýzy
26. 12. 2009 | 21:15

Pavel napsal(a):

VH:

"Je tedy špatně, když se chemie nebo molekulární biologie dělá jak na universitách, tak na ústavech AV? To přece úplně stejně hloupá námitka, jako kdybychom řekli, že je zbytečné mít ve městě několik supermarketů, protože jejich činnosti „se zbytečně překrývají“.

Souhlas. Problém je, že tady nejde o to, jestli těch několik supermarketů mít chceme, ale jestli se uživí.

On provoz supermarketu coby součásti velkého komplexu, kde je i multikino a restaurace, je mnohem ekonomičtější než provoz supermarketu samotného. A tak to je i s výzkumem na univerzitách a akademii. Srovnatelný výzkum na akademii je dražší než na VŠ. Je to logické: topení, uklízení, svícení na uviverzitách z většiny "zaplatí" studenti. A akademie křičí, že ona tyhle základní peníze na provoz "musí" dostávat taky. Ano, ve světě jsou i insituce typu v INSERM ve Francii či MPG v Německu - ale to jsou velké státy, které si to mohou dovolit...
26. 12. 2009 | 21:31

Kritik napsal(a):

Ale, ale, pane prof. Hořejší. Vy si chcete bádat, zatímco prof. Klaus již má vybádáno a čeká od Vás i nás všech jen uznání svého majestátu nejchytřejšího v této zemi, v Evropě, na světě i mezi bohy. Zatímco si bádáte, on již dávno vymyslel geniální, ba co dím, super extra geniální ekonomickou metodu, která se nazývá utahování opasků. Zřejmě ale utahování u jiných, on sám na to nevypadá, spíše naopak.

Více viz "Diagnóza" v http://cs.wikipedia.org/wik...
26. 12. 2009 | 21:38

vaclavhorejsi napsal(a):

Lex:

V letech 1999-2008 daval stat do vedy a vyzkumu (ZDALEKA NEJEN V AV!!!) postupne stale vice penez, a bylo to opravdu znat.
Problem nastal az v roce 2009, a to je, o cem tady mluvime. A rozhodne to neni hlavne kvuli krizi ekonomiky - byla zde jasna snaha zlikvidovat AV.

Ustavy AV ziskavaly v poslednich nekolika letech z mimorozpoctovych zdroju (zahranicni granty, licencni poplatky, vyzkum na zakazku) cca >1,5 mld Kc rocne.
Spousta dukladnych faktu se naleza zde:
http://abicko.avcr.cz/cs/20...

..
26. 12. 2009 | 21:40

vaclavhorejsi napsal(a):

Pavel:

CR dava na vyzkum a vyvoj MENSI procento HDP nez je prumer ve vyspelych zemich; v absolutnich hodnotach na hlavu je to dokonce velmi vyrazne mene.
Myslim, ze kazdy vi, ze si nemuzeme dovolit davat v absolutnich hodnotach tolik, co strovnatelne velke (lidnate), ale mnohem bohatsi staty jako Rakousko, Svedsko, Holandsko, Svycarsko.
Je ale podle meho nazoru spravne, davat RELATIVNE srovnatelne procento HDP.
Pokud ovsem nechceme byt definitivne jen tou montovnou...

..
26. 12. 2009 | 21:45

Lex napsal(a):

vaclavhorejsi
Bude to znít poněkud natvrdle, ale čím, prosím Vás, AV a základní výzkum celkem přispěli za těch dvacet let k tomu, abychom nebyli pouhou montovnou (protože my jí skutečně jsme). A co by bylo lze očekávat na příštích dvacet let, pokud by ty prostředky nebyly omezeny, a co, když budou? Já vím, je to velmi naivní otázka, ale přesto poměrně praktická.
Pokud jde o tu "správnost" dávat srovnatelné procento HDP, pak tím spíše.
Protože tak je to správné... http://www.youtube.com/watc...
26. 12. 2009 | 22:14

sasa napsal(a):

Vydaje %HDP na vedu a vyzkum dle OECD:
http://lysander.sourceoecd....
ukazuje, ze to u nas s podporou vedy opravdu neni v poradku.
26. 12. 2009 | 22:25

Mario napsal(a):

Pane profesore, jak jsem se dočetl v technickém týdeníku, až 85% Z 8 MLD. ROZPOČTU AV JDE NA VYDÁVÁNÍ NEJRŮZNĚJŠÍCH VĚDECKÝCH PUBLIKACÍ, ZBYTEK JDE NA KONKRÉTNÍ VÝZKUM! Je to ten výsledek reformy (kdy proběhla?) AV?
26. 12. 2009 | 22:48

sasa napsal(a):

Lex: AV vyvinula (prof.Holy) latky, ze kterych se vyrabeji leky proti zloutence a AIDS. Bohuzel vysledky vyzkumu byly predany americke firme Gilead nebot stejne jako v pripade cocek prof. Wichterleho si nikdo z uredniku netroufl dotahnout aplikaci do konce. Nastesti na rozdil od cocek ma z licencnich poplatku AV podstatne vetsi prijem. Toto je ukazka, jak to dopada s podporou vyzkumu v ceskem prumyslu. Proto je treba podporovat transfer vyzkumu pouze pomoci malych spin-off firem. Na velke projekty si stat netroufa.
Osobne bych zalozil k teto podpore CEZskou banku a pouzil dividendy CEZu. Banka by financovala stavbu novych energetickych zdroju CEZem a rovnez pujcovala malym firmam na inovace.
26. 12. 2009 | 22:52

Tom MU napsal(a):

VH:
Velmi kvalitní článek. Dovoluji si však komentovat Váš nápad o přesměrování peněz z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace na dálnice apod.
Za prvé, něco takového samozřejmě není možné, neboť účel těchto peněz je dán smlouvami a dokumenty vyjednanými s EU. Přesměrování těchto peněz by vyžadovalo nových několik let jednání s nejasným koncem.
Za druhé, výdaje na dálnice a dopravní stavby vůbec jsou v novém rozpočtu o nějakých 15 mld. vyšší než v rozpočtu na rok 2009. Nepotřebujeme více peněz do betonu, každá koruna do vědy a výzkumu pomůže.
Za třetí, vysoké školy a AV musí společně donutit vládu, aby poskytla prostředky potřebné pro realizaci OP VaVpI (příprava, provoz) a to tím způsobem, že navýší financování vědy celkově. Peníze lze vzít např. z ČEZu nebo právě z investic do betonu (jejichž efektivita je v mnoha případech, narozdíl od investic do vědy, naprosto nulová). Toto musí proběhnout ještě za této vlády, na kterou není přisáto tolik betonových pijavic, jako na ODS a ČSSD. Problémem je parlament, který je pod vlivem těch, kteří čerpají z rozpočtu daleko vyšší částky než jsou navrhovaná krácení rozpočtu AV.
Za čtvrté, nedívejte se na věc jako na souboj o peníze s aplikovaným výzkumem. O peníze Vás připravují firmy jako Skanska. Zdá se mi chybou, že místo velikosti balíku na VaV se zajímáte spíše o jeho rozdělení.
26. 12. 2009 | 23:09

Lex napsal(a):

sasa
O prof. Antonínu Holém samozřejmě vím. Také o tom, že jeho objevy byly v minulosti realizovány jako léky v Česku naposled, myslím, za bolševika. Pozdější objevy už dotahovaly zahraniční firmy (americké). Stejně tak jako jeho (dosud asi poslední) objev směřující k léčbě rakoviny postihájící lymfatický systém. Takže to není odpověď na mou otázku. AV a prof. Holý z toho mají jistě dost velký benefit, to jo. A stát jako investor do výzkumu? Jestli se do ČR dovážejí VISTIDETM, VIREADTM a HEPSERATM nevím, ani kolik případně stojí, až ale v USA během pěti desti let vyvinou a schválí pro klinickou praxi ten lék proti rakovině, tak za něj bude naše společnost platit neuvěřitelné peníze farmaceutickým firmám, zkorumpovaným dealerům a státním úředníkům.
A montovny pojedou dál.
26. 12. 2009 | 23:16

Taoiseach napsal(a):

Lex

Pokud jde o Antonína Holého, máte pravdu, ale to právě není jeho vina (ani vina AV ČR), že "dotahování" jeho objevů není u nás nikdo schopen ani ochoten financovat. Naopak: kdyby byl mladší, odešel by někam, kde by měl mnohem lepší podmínky, a nám by zůstala jen hrdost na "vědce českého původu".
26. 12. 2009 | 23:39

Lex napsal(a):

Taoiseach
Vina koho? Státu? Ten stát je nejen Paroubek, Topolánek, Klaus, Kopicová, ale také Vy, já, každý. Já farmaceutickou firmu nevlastním, ani jsem neprivatizoval. Zkuste se zeptat Julínka nebo Cikrta, jestli by nehelfli. Ta disproporce tu bude napořád - Vy, já a všichni ostatní budeme platit, benefity budou sbírat jiní (třeba ti, co na to na dluh mají), a problémy se sanací jejich dluhů zase dolehnou jen na nás, ne na ně. Ale to je už ohraná písnička.
Dobrou noc!
26. 12. 2009 | 23:52

V.M. napsal(a):

Po absolvovani Ph.D. jsem utekl za hranice, nebot se jsem ve svem oboru necitil v CR zadnou perspektivu - zejmena s ohledem na stav VS a AV, ktery jsem mel moznost tri roky poznavat na vlastni kuzi a vysledkem bylo totalni znechuceni. Stale si myslim, ze nizky objem financnich prostredku je ta mensi cast problemu, ktery ceska veda ma.

Je tam prilis mnoho lidi, kteri berou penize a nejsou za nimi fakticky zadne vysledky a cele je to kryte vzajemnymi znamostmi - CR je mala a lidi pracujici ve specializovanem oboru se znaji a ziji ve vzajemne symbioze. Pokud na jejich hru nepristoupite, nerespektujete jejich "pravidla", jste ve velmi, velmi tezke pozici. Ja jsem pred tim utekl pryc.

Resenim je pozadovat vysledky, ktere obstoji v konkurenci se svetem (patenty, citace, publikace, ...), podle toho rozdelovat prostredky - zaby na prameni jsou casto neschopne a proto ten kvikot.
27. 12. 2009 | 01:09

Aktiv napsal(a):

Pane Hořejší, pořád zde mluvíte o problému české AV, ale zamyslel se zde někdo nad tím, do jaké míry věda pozitivně ovlivnila stav české společnosti? Za dvacet let jsou to žalostné výsledky,až na pár vědeckých objevů v různých oborech,které především ukojily pár ego jednotlivých vědců. Zábývejme se novou vědou,která bude mít příznivější vliv na vývoj společnosti a zdokonalování hodnot,které jí někam posunou. Chápu,že je důležité pro vědu angažovat mnoho lidí,kteří se budou zabývat různými obory hloubkově,aby se naplnil princip seberealizace,chápu však jaký problém z toho také vzchází,a ten,že člověk přestává žít reálně,a ztrácí kontunuitu s většinovou společností,a vchází a žije pouze úzkoprofilovou skupinou lidí,kteří si myslí,že skutečnosti kolem nemají význam.A to si myslím,že lze vysledovat v řadě úzkých společenství různých vědeckých skupin. Dobrá věda se dá dělat i sminimem,vždyť pokud někdo má nový a zajímavý nápad měl by si shánět sponzora,který se pokusí tento nápad a jeho výzkum financovat. Jednak by měly vzniknout týmy,které budou vznikat na základě těchto okolností, jednak by měly dál existovat univerzitní studijní možnosti,které by odborníky připravily aspon na dráhu angažovaných jedinců,kteří budou schopni zakládat tyto týmy. Mnohdy to pane Hořejší vypadá,že miliardy unikají na jakousi vědu,kde jsou různorodě zachumlaní vědci v jakési vatičce,kteří léta pouze si hrají na vědce,a druhým ukazují,že nad ně není. Možná by se měli zamyslet i vědci,co je věda!Obávám se,že to nemusí být výhradně ta,která pochází jen z institucí!? Jsem pro podoru všech,kteří amatérsky nebo institucionálně mají dobré nápady,a chtějí je realizovat ve výzkumu a pro společnost. Někdy bohužel po příchodu financí se jaksi motivaced ztrácí....
27. 12. 2009 | 05:31

P.K. napsal(a):

Pokud se to bude řešit jen u nás, běžným způsobem, půjde asi pouze o "populistické" přelévání peněz...
Nějaké dlouhodobé řešení bych viděl v "boji proti Globálnímu oteplování" (je celkem jedno, kdo, co a jestli vůbec to něco způsobuje).
K financování (i jiných) vědeckých výzkumů a podpoře příslušného průmyslu, opětovnému nastartování zkomírajících ekonomik, by se mohly použít finanční zdroje, které do tohoto oboru s radostí investují všichni, kterým leží "bez užitku" na bank. účtech, nebo byly dosud investovány tam, kde vytvářely peníze virtuální. Kdo by nebyl ochoten něco obětovat pro blaho celého lidstva.
Bude jen nutné nějaké procento těchto financí zablokovat; pokud možno na celém světě, naráz.Možná, že se k něčemu podobnému pomalu blížíme:-).
Nového J.Krista- Mr. Alana Gora, i Antikrista, pana......, již máme. O sepsání nové "Bible" se potom postarají naši největší odborníci.
27. 12. 2009 | 08:15

vaclavhorejsi napsal(a):

Lex:

"čím, prosím Vás, AV a základní výzkum celkem přispěli za těch dvacet let k tomu, abychom nebyli pouhou montovnou"

Jak rikam i v clanku, podle meho nazoru tim zdaleka nejdulezitejsim produktem vyzkumu jsou vysoce kvalifikovani lide. Prakticke provadeni vyzkumu je zasadne dulezitou soucasti nejvyssich stupnu vzdelani (magisterskeho a zvlaste doktorskeho, at uz se realizuje na universitach nebo AV). Vetsina z tech, kteri timto vzdelanim projdou, nezustane v zakladnim vyzkumu, ale vyuzije sve znalosti (a hlavne osvojene vedecke metody kritickeho pristupu k reseni problemu) v aplikovanem vyzkumu, v manazerskych pozicich, atd.

Kdybychom u nas vedu zrusili, jiste by se to dalo prezit - nadani mladi by odesli delat vedu do zahranici, nadale bychom si kupovali licence (jako dosud). Za nejakych 20 let bychom ale nemeli ani odborniky, kteri by byli schopni posoudit, jake licence si mame koupit, natoz aby je umeli tvurcim zpusobem rozvinout.
Podobne bychom jiste mohli zrusit verejnou podporu kultury (povestna postradatelna "slehacka na dortu").

Vzdycky rikam, ze je to podobne, jako kdyz vlada nejakeho kokosoveho ostrova rozhodne, ze zrusi povinnou skolni dochazku, protoze sbirat kokosove orechy mohou klidne i negramotni.

Pred 15 lety jsem slysel tehdejsiho sefa poradcu V.K. rikat, ze podpora vedy u nas je ekonomicky neracionalni - racionalni (podle zakona komparativni vyhody) je v nasich podminkach tezba vapence a dreva.

Je iluzi myslet si, ze hlavnim produktem vyzkumu u nas budou nejake objevy, ktere zasadne pomohou ekonomice (povedou k produktum za stamiliardy) - neni tomu tak v temer zadne male zemi (i kdyz obcas se to povede, a i kvuli teto sanci je dobre pestovat si vedu).

I kdyz to rozhodne neni neco dominantniho, je u nas i dost pripadu "drobne uzitecnosti" vyzkumu (spin-off firmy, ktere vznikaji na zaklade vysledku zakladniho vyzkumu). Zcela jiste jich bude mnohonasobne vic (jako je tomu v Nemecku, UK, Holandsku...) - ale k tomu musi byt opravdu nejdriv solidne rozvinuty zakladni vyzkum, aby bylo co "aplikovat".

Tech poslednich 20 let bylo opravdu tezkych - po cela 90. leta to byl boj o preziti (duvodu celkem chapu), financne se to zacalo zlepsovat az po roce 2000, slusne to bylo az tak v poslednich 5 letech. To je prilis kratka doba na nejake svetoborne vysledky...
Zaplat Panbuh za to, ze v nasi vede je alespon celkem hodne tymu na dobre mezinarodni urovni, ze kterych muze za urcitych predpokladu snad vzniknout i neco skutecne svetove spickoveho...

Je to, jako bychom nechali ten predlistopadovy benkovni sektor zivorit 10-15 let a pak uvazovali, jestli ho vubec nemame zrusit, kdyz je tak mizerny...

A jeste neco - kdyz se podivate na nazvy clanku, za ktere byly udeleny mnohe Nobelovy ceny, asi byste take rekl "K cemu to muze byt proboha dobre?".
**************************
Mario:

"jak jsem se dočetl v technickém týdeníku, až 85% Z 8 MLD. ROZPOČTU AV JDE NA VYDÁVÁNÍ NEJRŮZNĚJŠÍCH VĚDECKÝCH PUBLIKACÍ, ZBYTEK JDE NA KONKRÉTNÍ VÝZKUM!"

Nevim, cemu rikate "konkretni vyzkum".
Ano, vetsina penez z rozpoctu AV jde na zakladni vyzkum, jehoz vysledkem jsou nove poznatky (napr. o funkci genetickeho aparatu bunky, vyvoji hvezd, strukture atomoveho jadra, atd.). Tyto svetove nove poznatky se publikuji v odbornych casopisech (pokud mozno co nejprestiznejsich). To je standardni zpusob, jak se dela veda na celem svete.
*******************

sasa, Lex:

S tou firmou Gilead je to jinak, rozhodne to nejsou zadni lumpove a vydridusi.
Kdyz se dostanete pri vyvoji leku do stadia klinickych zkousek, musite na ne sehnat nekolik set milionu dolaru a byt pripraven, ze je jen cca 1-10% sance, ze vse nakonec dopadne dobre a lek bude schvalen (bude dostatecne ucinny, nebude mit nezadouci vedlejsi ucinky, atd).
Takovy kapital u nas proste neni.
V pripade Holeho preparatu bylo velke stesti, ze se dali dohromady s Gileadem (v pocatcich mala firmicka o 20 zamestnancich), ktery dokazal ten rizikovy kapital sehnat a dotahnout vse do zdarneho konce. Samozrejme ted maji z toho cca 100x vic penez nez Holy a UOCHB, ale - zaplat Panbuh za to, take nemusel mit nikdo nic (hlavne ti pacienti)...

...
27. 12. 2009 | 09:17

myrta napsal(a):

ano,pane profesore.Zkoumá se i v cizině již vyzkoumané.Nevím jak u vás,ale na katedře aplikované matematiky a fyziky určitě ano.Bohužel.
27. 12. 2009 | 09:22

Pepa Řepa napsal(a):

Ko-ko-ko-ko-dák“, ozvalo se v kurníku.

„No konečně, ta potvora snesla vejce“,. pomyslila si hospodyně, vzala ošatku a šla sbírat.

Nikde nic, jen rozčilená slepice.
„Co kdákáš, Vendulko?“ Zeptala se podrážděně hospodyně.

„Kdákám, protože strádám zimou“.

„Jakto že strádáš zimou? Chtěla jsi zateplený kurník? Máš jej obložený polystyrenem.
Chtěla jsi vytápěný? Máš podlahové topení.
Kde je vejce? Zatím z tebe nevypadlo ani jedno“, rozzlobila se hospodyně.

„Nemám čas“, odsekla Vendulka.

„Proč nemáš čas“, Vendulo?

„Bádám“, zadumala se slepice. „Musím řešit celosvětové problémy. Válku v Gruzii, práva Filištínů a tak.“

„Hmm, to je sice hezké, ale my od tebe chceme vejce. Aspoň jedno.Jedno jediné vejce. Kvůli tomu ti snad sypeme zrní. Nebo ne?“ Panímáma zrudla.

„Nekřič na mě. Sypete málo, trpím hladem,“ urazila se Vendulka.

„Málo?“ Hospodyně vytáhla účetní knihu.
„První rok 24 kg zrní, druhý 27, třetí 30, čtvrtý 31 pátý 36 kg a vloni dokonce 58 kg toho nejlepšího zrní. A výsledek? Ani jeden záprtek.“

„Nemluvím s tebou, jsi zlodějka, okradlas mě,“ zakdákala Vendulka.

„Já okradla tebe?“ paňmáma si dala ruce v bok.

„Jo okradlas mě, babo. Příští rok jsem měla dostat 62 kg a slibuješ zase jen 58, jsi zlodějka.“

Hospodyně si smutně povzdechla a vydala se do obchodu. Pro vejce. Americká, čínská i polská. A objednat další zrní.
27. 12. 2009 | 09:36

vaclavhorejsi napsal(a):

myrta:

U nas na Ustavu molekularni genetiky urcite ne. ;-)

..
27. 12. 2009 | 09:37

vaclavhorejsi napsal(a):

V hospode se sesla obvykla sobotni spolecnost. Po patem pivu pohasla debata o dalsim osudu trisel Tomase Rosickeho.
Pan Josef Repa se ovsem vytasil s jinym tematem.
“Panove, zetak dela v Americe ve vyzkumaku. Havrdova univerzita, nebo tak nak. Neverili byste, jake blbosti tam delaji. Jeden vedator tam treba bada o nejakych bunkach z mouchy. Prej dokonce udelali mouchu, ktera byla zelena a mela oci na nohach. Jinej si tam zase hraje s nejakejma cervikama – uz jenom to srandovni jmeno – Caenorhabditis elegans! Prej byli oba za ty blbosti navrzeni na Nobelovu cenu! Je to vubec mozny? Jo, takhle kdyby vymysleli neco poradnyho a praktickyho – treba nakej prasek odpuzujici pricmoudliky!”
Debata byla zachranena a zdarne pokracovala az do pulnoci...

..
27. 12. 2009 | 10:01

sasa napsal(a):

pepa krylov repa: byt demagogem neni tak tezke jako napsat clanek do oponovaneho casopisu.
Vzdy mi vadi, ze na vaclavaku se vybira na lecbu deti nemocnych rakovinou, ale jeste jsem nevidel vybirat na nase vojaky v afghanistanu. Ted chteji koupit Iveca, co takhle mensi sbirecka?
nechchtel byste to zkusit?
27. 12. 2009 | 10:11

Historik napsal(a):

Neusnuli nám páni akademici náhodou na komunistických vavřínech. Na čem konkrétně bádají?
27. 12. 2009 | 10:21

sasa napsal(a):

Historik: podivejte se do databaze:

http://aplikace.isvav.cvut....
27. 12. 2009 | 10:28

sasa napsal(a):

vaclavhorejsi: no myslim, ze mala firma Gilead si rust zaslouzi. muj dotaz vam je, proc se o ziskani rizikoveho kapitalu nepokusila AV? Urcite by ho ziskala. Myslim, ze duvod "nepokusu" byl stejny jako v pripade prof. Wichterleho. Vedeni AV nechtelo prevzit riziko.
27. 12. 2009 | 10:59

vaclavhorejsi napsal(a):

sasa:

Ziskat u nas nekdy v polovine 90. let cca 10 miliard Kc na klinicke zkousky, s VELMI realnou moznosti, ze dopadnou spatne a nic z toho nebude???
A v situaci, ze u nas nebyl zadny potencialni vyrobce???
Krom toho - AV ze zakona ma delat vyzkum (prevazne zakladni) - to, co navazuje a je bezprostredni predehrou vyroby, musi delat firmy!
U nas zadne takove nebyly (nemluve o tech rizikovych miliardach)...

..
27. 12. 2009 | 11:34

skeptický napsal(a):

PP

Nadkolega je ve formě.Dnes perlí jak mladík.

Jsa nah,chud,blb,zel a hrozen,napsal jsem důležité upozornění omylem na předchozí blog.
27. 12. 2009 | 11:40

Milan napsal(a):

ad sasa:

databáze:
pěkná práce, ale ještě by jste měli mít nejen příjmení ale i iniciály křestního jména pro třídění
a pro hrubou orientaci o kvalitě i počet citací

ad Hořejší

pěkný článek, taky jsem byl překvapen, i když jsem to tušil, tím co řekli pan Klaus a pí. Kopicová na sněmu, že nám budou počítat VŠECHNY peníze. Čím víc si vyděláme za licence či dostaneme z EU tím mín nám dají institucionálního financování. Pěkná motivace...
27. 12. 2009 | 12:20

badatel napsal(a):

to autor,
článek je výstižný. Chybí však v něm základní bod. Totální reetruktualizace AV ČR.
Jde o to, aby i v základním výzkumu byly plně podporovány nosné směry ve světě a ne pouze to, co řada starých vědátorů v akademických pozicích desetiletí pěstuje.
Pak se stane to, že jeden z nejprestižnějších vědeckých směrů ve světě je u nás na AV hodnocen jako nedůležitý.
A ty metriky hodnocení? Vemte si Scholar na Google zadejte jména našich vědců z AV a zjistíte, že je to tak zhruba z jedné třetiny OK. Jinak se vezou s mírou citací, že vážený vědátor s profesorským titulem je tak s citacemi na úrovni postodoca v USA.
Kapitalismus nemusím, ale jedním z jeho positiv ve vědě je nezbytnost publikování, a to kvalitního - publikuj, nebo zhyň, že ano.
27. 12. 2009 | 12:54

vaclavhorejsi napsal(a):

badatel:

"Restrukturalizece" neni spravne slovo - struktura je celkem OK, ale je potreba zbavit se na vsech ustavech malo produktivnich a malo perspektivnich tymu a nahradit je lepsimi (vedenymi mladymi navratilci, popr. cizinci).

..
27. 12. 2009 | 13:10

JS napsal(a):

Jenom malý postřeh - většina Vašich tzv. konstruktivních návrhů vychází z předpokladu, že situace je v zásadě uspokojivá (škála oborů, uspořádání institucí, poměr financí apod.) A ZÁROVEŇ v závěru přiznáváte celkový tristní stav VaV v ČR ve srovnání (zde bych byl výrazně skromnější - alespoň se srovnatelným, nikoli se světovou špičkou - s tou se může srovnávat pár případových studií ne celek). POZOR: pokud to někdo nevidí, tak toto je zásadně v rozporu. Ne, že bych se chtěl zastávat úředníků (metriku hodnocení přes RIV považuji za nešťastnou), ale v rámci ČR schéma hodnocení vědeckých výsledků vědci opakovaně selhalo...a zabilo spoustu zajímavých věcí..Abych byl konstruktivní trochu já: schůdnou cestou by mohla být kombinace přístupů (metrika-upravená+expertní panely za účasti heterogenně kompetentních lidí). Vědecká hodnost především v našich podmínkách (bohužel) neznamená morální kredit a odborné schopnosti (člověk se často diví, kdo může být profesorem a jenom těch skrytých "komunistů" ve špatném slova smyslu v akademické komunitě je alarmující..
27. 12. 2009 | 13:20

Antonín Hrbek napsal(a):

Vážený pane profesore,
AV tleskala spokojeně, když byl v devadesátých letech likvidován vysoce kvalifikovaný aplikovaný výzkum, protože si myslela, že teď zbude více peněz pro ní a neuvědomovala si, že bez realizace je jakýkoliv zájkladní výzkum k ničemu.
AV si stále neuvědomuje, že je pořád jen ozdobnou třešničkou na dortu a ne jedním ze základů ekonomické síly ČR. A že když je ekonomika ČR na tom špatně, tak i AV by na tom měla být špatně. V tom má Václav Klaus (mimo jiné přece i vědecký pracovník)pravdu. To samozřejmě platí i pro výzkum na VŠ.
V době, kdy je naše výrobní základna v převážné většině rozprodána do ciziny, kdy chybějí takoví podporovatelé výzkumu jako byly význačné strojírenské závody, jako byl cukrovarnický průmysl), jako byl Baťa atd., kdy chybějí takoví mecenáši jako byl Hlávka, nelze přece očekávat, že by daňoví poplatníci byli nesmírně ochotni dávat peníze na "vědu", která jim v podstatě nic nepřinese.
Je "věda", která vyžaduje obrovskou koncentraci finančních a investičních prostředků - na tu my nemáme. Na druhé straně je "věda", která se dělá na papíře u psacího stolu (jaké vybavení měl úředník patentového úřadu Einstein?). Té přílišné krácení financí příliš nevadí. A pak je "věda" vyžadující solidní experimentální zázemí a ještě solidnější ověřovací základnu. Tu AV nikdo nevěnuje, tu si musí buď vybudovat nebo zajistit jinde.A argumentovat tím, co má AV dělat ze zákona znamená, že "věda", pokud jde o výsledky, se odtrhuje od společnosti ale pokud jde o finanční prostředky se na společnost přisává.
Každá ekonomická krize má, vedle nepříjemných důsledků, i jeden důsledek příjemný - obstojí jen ti nejzdatnější. A i kdyby zkrachovala polovina AV (prvním kandidátem by měl být Ústav nestátu a nepráva, v krátké době určitě vstanou noví akademici. Pokud ne, tak selhala další vazba, a to AV na vysoké školy. A co dnes brání AV vybudovat vlastní základnu placené výuky, když to dnes může prakticky každý?
V době, kdy jsou sta tisíce lidí propouštěni ze zaměstnání, kdy výrobní podniky jsou nuceny prudce snižovat své náklady, nelze přece trvale pěstovat určitou skupinu lidí ve skleníku, bez toho, aby kvetl.
27. 12. 2009 | 14:13

Pepa Řepa napsal(a):

Tak, tak, pane Hrbku.
To jsem měl bajkou na mysli.
27. 12. 2009 | 14:21

Lex napsal(a):

Václav Hořejší
Ještě jednou Vám, pane profesore, zahraju roli "Advocata Diaboli", a už půjdu z blogu, už to totiž dostalo ten správný směr, bude se řešit "dekomunistikace" AV ČR.
Napsal jste: "Vetsina z tech, kteri timto vzdelanim projdou, nezustane v zakladnim vyzkumu, ale vyuzije sve znalosti (a hlavne osvojene vedecke metody kritickeho pristupu k reseni problemu) v aplikovanem vyzkumu, v manazerskych pozicich, atd."
Mám tomu rozumět tak, že AV (v případě, že několik desetiletí v podstatě nemá zjevné, hmatatelné výsledky)je takovou excelentní "univerzitou středního věku", která produkuje vysoce kvalifikované odborníky, kteří pak nastupují do aplikovaného výzkumu nebo na manažerské pozice, kde konečně dosahují přiměřeného ohodnocení, neb ten výzkum se koná a i ty firmy jsou v zahraničí resp.zahraniční ("nákup mozků")? V Česku asi sotva existuje firma, která je ochotna špičkového vědce dostatečně zaplatit. Něco jako vyšší stupeň českých lékařských fakult, které za české náklady produkují lékaře, z nichž minimálně jedna třetina odchází do zahraničí a své vzdělání realizuje (a inkasuje za to příjmy) tam, takže jedna třetina lékařů musí, aby se Čechům dostalo lékařské péče, k nám přicházet z východu nebo z balkánu?
Neberte, prosím, mé dotazy jako útok na Vás, jako útok na AV ČR či vědu vůbec. Napsal jste blog na laický web, kdybyste chtěl diskutovat s pány akademiky, jistě byste to uložil někde jinde. Takže mé otázky směřují ve prospěch tohoto publika, nikoliv pánů vědátorů.
A ještě jedna otázka: Píšete o firmě Gilead a o polovině devadesátých let minulého století, ale já (a snad i sasa) mám na mysli především Holého objev směřující k léčbě rakoviny lymfatického typu, a to je, jestli se nemýlím, věc vcelku současná, zcela jistě věc spadající do 21. století?
A úplně na závěr. Napíšu několik jmen: Jan Evangelista Purkyně, Gregor Johann Mendel, Jan Janský, Jaroslav Heyrovský, Otto Wichterle. Připojíte další, pokud možno s rokem narození po roce 1935, a ještě lépe po roce 1945?
27. 12. 2009 | 14:32

Lex napsal(a):

Antonín Hrbek
Palec nahoru! A já, blbec, na to oklikou přes stupidní otázky (nepochopené).
27. 12. 2009 | 14:36

vaclavhorejsi napsal(a):

JS:

"schůdnou cestou by mohla být kombinace přístupů (metrika-upravená+expertní panely za účasti heterogenně kompetentních lidí)."

100% souhlas!
***********************
Antonín Hrbek:

Ten neobycejne rozsahly "aplikovany vyzkum" v predlistopadove dobe (cca 120 tis lidi!!) mel opravneni prave v situaci socialisticke ekonomiky, nutnosti nejak se vyporadat s nedostatkem deviz pro dovoz ze Zapadu oblasti, atd.
Po zasadni ekonomicke zmene to bylo neudrzitelne.
Myslim, ze v pripade "aplikovaneho vyzkumu" (spravneji "prumysloveho vyvoje") rozhodne plati, ze se o nej maji postarat prislusne ekonomicky motivovane firmy.
O roli zakladniho vyzkumu jsem mluvil uz vyse, nemam k tomu co dodat.
Pokud si myslite, ze bychom ho meli drasticky zredukovat (ackoli i nyni ho mame ve srovnani s vyspelymi zememi podfinancovany a poddimenzovany), mohu jen rici, ze se mylite.

..
27. 12. 2009 | 14:44

*** napsal(a):

Antonín Hrbek

velmi správně......

prof.Hořejší
to je k vašemu textu ta správná polemika, pan Hrbek to shrnul velmi výstižně. Vidíte to snad též také tak?
27. 12. 2009 | 14:44

vaclavhorejsi napsal(a):

Lex:

Prominte, je opravdu tak tezke pochopit, ze dosahovat v poslednich 50 letech v Cesku svetove excelentnich vysledku (at na univerzitach nebo na AV) by byl proste ZAZRAK?
O duvodech v dobe predlistopadove snad neni treba prilis mluvit (izolace od sveta, zoufaly nedostatek deviz), v 90 letech to bylo materialne snad jeste horsi (duvody celkem chapu); relativne slusne je to teprve tak v poslednich 5 letech (ale stale mnohem horsi nez v nemecky ci UK) - to je ale prece pro vybudovani "vedeckych skol" naprosto nedostatecna doba!

Ja jsem naprosto presvedcen, ze pokud mame ambice byt v budoucnu "vysoce rozvinutou zemi", tak to >50-ti lete zpozdeni ve vede musime dohnat.

Pokud ovsem myslite, ze na ambici byt behem cca 20 let v klubu nejrozvinutejsich zemi mame rezignovat, pak jiste muzeme vedu u nas zrusit.
Ja ovsem takovy program degradace naroda rozhodne nepodporuji.

Pokud jde o ten nove vyvijeny protinadorovy lek - problem je stale tentyz - sehnat miliardy, ktere se znacnou pravdepodobnosti propadnou...

K tem vami uvadenym jmenum bych rozhodne pridal prinejmensim A.Holeho.
Svetovy vehlas ma napr. i matematik Kurzweil, mikrobiolog a epidemiolog Raska, imunolog Hasek, bunecny biolog Bartek (poslednich 15 let v Dansku, ale "jednou nohou" i v Cesku...).
Krome nich by bylo mozno jmenovat radu Cechu-emigrantu, kteri udelali "diru do sveta"; kdyby nebylo nepriznivych historickych okolnosti, byli by ji udelali tady.

Vsimnete si, ze i u tech Vami uvadenych jmen jsou to vzdy odstupy desitek let.

A jeste neco - Purkyne a Mendel delali typicky "neuzitecny" zakladni vyzkum (vyrabi se na zaklade jejich objevu neco?), temer totez plati i u Heyrovskeho, Janskeho ve svete skoro nikdo nezna (skutecny objev udelal Landsteiner).

Jeste jednou - nase situace je takova, ze svetove kvalitni vedu tady chceme v podstate teprve vybudovat; podminky jsou k tomu uz konecne docela dobre, ale musime se zatracene snazit...

Obavam se, ze to ale nedokazeme - hlavne kvuli nasi hokynarske malosti ("prece nebudeme vrazet penize do takove "slehacky na dortu" - dame je radeji do vyvoje lepsich samponu a betonu").

..
27. 12. 2009 | 15:24

Mour napsal(a):

Pane profesore, výborný článek. Ignorance a nedostatek základní sebereflexe, natož sebekritiky paní ministryně Kopicové (a presidenta Klause) tváří v tvář jasným faktům týkajícím se české vědy je děsivá a alespoň ve mně vyvolává otázky, jaké nové formy hlouposti moci (poté, co nám již nevládne Milouš Jakeš a spol.) nám bude ještě dáno na vlastní kůži pocítit. Oceňuji také Vaši trpělivost v polemice s "břitkými" "bajkaři" typu Josefa Řepy a spol. Skutečnost, že např. i jinak, mohu-li soudit, vcelku informovaný diskutující Lex končí svou sugestivní časovou osu významných českých vědců prof. Wichterlem mě vede k neradostnému závěru, že i zde přítomní intelektuálně nejzdatnější diskutující čerpají své znalosti o vědě nanejvýš z bývalého televizního Kalendária, případně z historických medailonků v časopisu Reflex.
27. 12. 2009 | 16:39

Antonín Hrbek napsal(a):

Vážený pane profesore,
podle Vás se mají o aplikovaný výzkum starat ekonomicky motivované firmy. A pro koho dělá AV tzv. "základní výzkum", když ne pro českou ekonomiku? A proč ho tedy má česká ekonomika financovat. Pokud je výzkum AV užitečný pro EU, ať jej platí EU, pokud pro USA, ať jej platí USA.

Velmi mne baví lidé, kteří vystudují vysoké školy za peníze daňových poplatníků, za jejich peníze získají vědeckou kvalifikaci a pak odcházejí jinam, protože se "nemohli uplatnit" a nyní vydávají rozumy. Za co je česká ekonomika živila a co jí vrátili? Takže s "emigranty" laskavě neargumentujte. Po roce 1989 měl přece každý možnost se uplatnit a podnikat i ve vědě. To byl takový problém založit firmu s 20 lidmi?

S panem Raškou také laskavě neargumentujte, ten se uplatnil v letech 1945 až 1987. Pan Hašek vytvořil své nejslavnější práce před rokem 1989. Purkyně pracoval na škole, Heyrovský nejprve na škole a později v socialistické AV. Mendel byl opatem. Takže po roce 1989 celkem pusto.

Typické pro Vás jako akademika je plivnutí na ty, kteří zkoumají a vyvíjejí lepší šampony nebo lepší beton. Je to hluboké elitářské pohrdání těmi, kteří konají poctivě svou užitečnou práci a přinášejí věcné i ekonomické výsledky. I cikánský kopáč kanalizace, který poctivě koná svou práci, si zasluhuje úctu a ocenění.

Budete se možná tomu divit, ale špičkoví vědci, pracující např. v oblasti průmyslových koncernů, mají často zákaz publikovat, takže podle vašich akademických "citačních" indexů vlastně vědci nejsou. Publikovat mohou výjimečně až tehdy, kdy jsou výsledky jejich práce právně zabezpečeny.Přitom společnosti nepochybně prospívají.

Je to trochu rozdíl od praxe AV, kde se na "vědecké" práce vzájemně spolupodepisují pomalu i uklizečky, jen aby měl každý delší seznam publikací.

S pozdravem
27. 12. 2009 | 16:55

vaclavhorejsi napsal(a):

Antonín Hrbek:

Mrzi me, ze jsem vas tak rozcilil.

Ja nemam nic proti vyvoji lepsich samponu nebo betonu (ani proti kopacum a prodavackam) - vsech techto lidi si velmi vazim (moje maminka byla prodavacka).

Tady ale mluvime o VEDE, a to je neco jineho. Jsem presvedcen, ze vedci, kopaci, vyvojari samponu, atd. vsichni delaji dulezite veci, ale nelze je michat dohromady.
Ja si myslim, ze kazde z techto povolani je nepostradatelne (bohuzel nekteri ve zdejsi diskusi si mysli, ze nepostradatelni jsou pouze ti ostatni krome vedcu).

Uz jsem to tady opakovane rikal, ale vasi otazku zodpovim jeste jednou:

Ti, kteri tady delaji za penize delnicke tridy (pardon - danovych poplatniku) zakladni vyzkum (na univerzitach nebo AV) produkuji jednak vysoce kvalifikovane lidi (absolventy doktorskych programu) a poznatky.
Oba tyto produkty jsou k dispozici vetsinou ZADARMO vsem, kdo o ne maji zajem (vyvojova oddeleni firem, zakladatele spin-off) jak u nas tak v zahranici. Prave tak jsou k dispozici tyto produkty zahranicniho, verejne subvencovaneho vyzkumu.
Takze - ano, ten zakladni vyzkum se dela (take) pro ceskou ekonomiku, ale nekdo (politici, pomoci vhodnych nastroju) se musi postarat, aby tato ekonomika byla schopna tyto produkty (poznatky, vysoce kvalifikovane lidi) absorbovat a nalezite vyuzit.
Jsem optimista a doufam, ze v i tomto ohledu se bude situace nadale zlepsovat.

"Po roce 1989 měl přece každý možnost se uplatnit a podnikat i ve vědě. To byl takový problém založit firmu s 20 lidmi?"

To snad nemyslite vazne - vy si nepamatujete, jaka byla situace? Znam nekolik malo takovych firem, ale proste situace jejich vzniku rozhodne nebyla prizniva, z mnoha duvodu...

To, ze mnozi pred rokem 89 i po nem odesli do zahranici je celkem pochopitelne - situace byla spatna a clovek zije jen jednou...

..
27. 12. 2009 | 17:25

Raději se nepodepisuji napsal(a):

Pane Hořejší,

Mimo univerzity se věda provozuje především v Praze a částečně v Brně. Ostatní pracoviště nestojí za řeč. Praha je centrem společenského dění a odtud přicházejí rozhodnutí. Pražáci hýbou s celou republikou. Vím, že vy osobně se bijete za své pracoviště jako lev, ale řekněte, kolik pracovníků akademie volí pravici s jejím volebním programem totálně zprivatizovat veřejný sektor. Mám kamaráda v jednom ústavu akademie a od něho vím, před kým z jeho kolegů a současně mých známých smím mluvit otevřeně a kritizovat současné poměry.

Jako vám i mně se nelíbí ústup od vědy a vývoje, což způsobí trvalý odchod schopných mladých vědců do zahraničí, kde budou zakládat rodiny a domů se vrátí případně až v důchodu. Na druhé straně se střízlivě podívejte na roli akademie a zhodnoťte, zda jako poslední zbylá část z české vědy je vůbec udržitelná. Věda a výzkum v Československu představovaly před převratem ucelený systém ústavů od oborových přes resortní až po státní. Také podniky měly svá výzkumná oddělení. Na výzkumných projektech se podíleli často všichni. Jako dřívější hlavní řešitel oborového výzkumného úkolu jsem každoročně objednával spoluřešení na akademii. Byl to zajímavý výzkum zaměřený na kvantifikaci rychlostních konstant chemických reakcí z experimentů, které akademie nemohla svými prostředky realizovat a my jsme pro velmi primitivní hodnocení vlastností jistých surovin tímto zařízením disponovali. Přirozeně akademie měla své badatelské úkoly, ale spolupráci s námi vítali, protože měla zajímavý vědecký výstup. Ústav akademie dosud existuje, laboratoř také nikdo nezlikvidoval, ale je tam jeden laborant, který dělá na zakázku sériové zkoušky. Také něco z technologie, pro kterou byl výzkum prováděn, tu zbylo. O ekonomii těchto zařízení se nikdo nezajímá. Vlastní ji nadnárodní společnost, která tady zaměstnává minimum lidí, zisk vyváží a okolní krajinu bezohledně špiní. Nikdo s tím nehne. Samo jsme se dostali do tohoto nedůstojného postavení. Později jsem pracoval v podnikovém výzkumu, který zmizel, protože se firma hrou na trhu dostala do potíží. Já jsem to vyřešil tím, že jsem šel učit na univerzitu.

Nechci vychvalovat předpřevratové poměry. Je pravdou, že účinnost vědy nebyla dříve zrovna nejvyšší. Mnoho lidí se vezlo. Místo nápravy různých špatných věcí se zvolilo řešení všechno zničit. Nepracuji a nebydlím v Praze. Řekněte, hnul někdo v Praze prstem, když se třeba na Severní Moravě likvidovala pracovní místa ve vědě a výzkumu po tisících? Prostředků na vědu je zoufale málo. Netvrdím, že je někdo krade, ale lidé z regionů vědí, že se na ně nedostává. Nejkvalitnější univerzity jsou v USA nebo GB soustředěny mimo administrativní centra (hlavní města). Bohužel prostor Prahy jako by pákou zázračně zvyšoval inteligenci a předpoklady pro vědu u lidí, kteří tam žijí. Nechci rozeštvávat, ale jednotky procent pro venkov a desítky procent částky na vědu pro Prahu nemají jiné vysvětlení. Sám marně bojujete. Musí vás být více slyšet. Pochybuji, že exoti jako Halík jsou ti praví, kteří vám mohou pomoci.
27. 12. 2009 | 17:47

Honza napsal(a):

To Lexa, Saša: ještě k vývoji léků prof. Holého: vedle obrovských, velmi riskantních investic v řádu stovek milonů dolarů je k tomu zapotřebí i řada dalších podmínek- u léků na AIDS například dostatek pacientů na testování (tj. tisíce). To se nedá dělat nejen v ČR, ale v zásadě ani nikde v Evropě, tady prostě musíte s vývojem do Ameriky (mimo jiné taky proto, že je to jediný trh, který vám vývoj léku může aspoň potenciálně zaplatit).
Pozor na tu kritiku těch nadnároddních farmaceutických firem - nikdo jiný nový lék nevyvine, a pomalu se to přestává vyplácet i jim.

To Hrbek:"Po roce 1989 měl přece každý možnost se uplatnit a podnikat i ve vědě. To byl takový problém založit firmu s 20 lidmi?"
Pár firem s několika desítkami zaměstnanců tady vzniklo, jedna slušně úspěšná i na základě práce V. Hořejšího. Proč z nich dneska (zatím) nejsou miliardové koncerny a proč jich není víc, to je problém mnohem spíš naší ekonomiky a legislativy než naší vědy, na tohle by se paní ministryně Kopicová mohla zaměřit...
27. 12. 2009 | 17:58

vlk napsal(a):

¨Ctu vzájemnou diskusi mých snad dvou nejobíbenějších autorů - prof. Hořejšího jako blogera a pana Hrbka jako diskutujícího. A musím přiznat, že snad prvně jsme v kontrapunktu s panem Hrbkem....

Podle men má prof. Hořejší pravdu. Protože otázka nestojí AV kontra aplikovaný výzkum, nýbrž to, že AV má být řekněme, a já to beru silný eufemismus - redukována. Tak jako nikdy před tím. Ve jménu - oficiálně - toho, že jsou potřeba peníze na čerpání EU fondů pro AV! Tohle je prostě rotimluv! dokonalý protimluv.
A aplikovaný výzkum? No tak tenhle eufemismus , opět mimořádně silný, používala na krácení prostředků pro AV předchozí vláda. Přitom je jasné, oč , že ve skutečnosti šlo - totiž o zesoukromničení jednoho z posledních zdrojů veřejných peněz.
O tohle běží. Nikoli o rvačku základní výzkum vers. aplikovaný. A prof. Hořejší má dokonalou pravdu, co s e aplikovaného výzkumu za komoušů týče. Dělal jsme v jednom takovém výzkumáku. Našm úkolem bylo v podstatě kopírovat zahraniční technologické linky. A to ješět z omezením, že to muselo být jen z tuzemských součástek nebo součástek ze zemí RVHP. Netvrdím , že už tohle omezení bylo tvrdým oříškem a tak nakonec šlo skutečně o výzkum - zejména u řídících jednotek, nicméně - aplikovaný výzkum si každý z nás asi představuje trošku inak.
27. 12. 2009 | 17:58

G.K. napsal(a):

ČR bych s vyspělými zeměmi raději nesrovnával.
Každý kohout si hájí jen to svoje smetiště, že pane Hořejší ? Proč nákladně vyvíjet nové technologie a potom je prodávat do USA ? I tak je to jenom business, jako všechno. A co z toho má většina těch, kdo to platí? Jojo, můžeme být hrdí na to že jsme Češi. Na tom nám snad stačí i Jágr a ten se obejde i bez dotací.
Raději beru dálnice: za to, co vznikne z toho, co naši vědci vymyslí, zaplatím nakonec stejně, bez ohledu na to, kde se to vyvine. Ti vědci, které to opravdu baví, to budou rádi dělat i z míň; taky si můžou najít vedlejšák,nebo odejít do zahraničí. Jenže tam už je plno jiných národností. A peněz ubývá i tam, že ano ? Takže tam chtějí jenom ty nejlepší. No tak to asi bude pro 99,99% problém. Je nutné zpoplatnit vysokoškolské studium!!!
27. 12. 2009 | 18:34

vaclavhorejsi napsal(a):

Raději se nepodepisuji:

1) Skoda, ze se nepodepisujete, ja ano ;-).

2) “ale řekněte, kolik pracovníků akademie volí pravici s jejím volebním programem totálně zprivatizovat veřejný sektor.”

To mate bohuzel pravdu...

“Na druhé straně se střízlivě podívejte na roli akademie a zhodnoťte, zda jako poslední zbylá část z české vědy je vůbec udržitelná. “

Vubec neni pravda, ze je to "posledni zbyla cast ceskle vedy". Veda za poslednich 20 let velice posilila na univerzitach, zvlaste na UK (UK ma vedeckou produkci srovnatelnou s AV).
Je to tak velmi dobre!!
Rozhodne nemam pochyb o udrzitelnosti ceske vedy (pokud ji nadale nebudou "ridit" ti, kteri ji ridi nyni) - v poslednicch 5-10 letech se vse velmi zlepsilo, hlavne pribylo penez, nakoupily se pristroje, stouply platy, mladi se zacali vracet...
“Ústav akademie dosud existuje, laboratoř také nikdo nezlikvidoval, ale je tam jeden laborant, který dělá na zakázku sériové zkoušky. Také něco z technologie, pro kterou byl výzkum prováděn, tu zbylo. O ekonomii těchto zařízení se nikdo nezajímá. “

To je uplne spatne, to je to "suche drevo", ktere by se melo nahradit mladym, zivym.
“Řekněte, hnul někdo v Praze prstem, když se třeba na Severní Moravě likvidovala pracovní místa ve vědě a výzkumu po tisících? “

To asi mluvite o tom "aplikovanem vyzkumu" - o tom uz jsem psal vyse. Musim priznat, ze se to prece jen asi trochu prehnalo, ale prectete si, co rika kolega vlk...

“Prostředků na vědu je zoufale málo. “

S tim NAPROSTO nesouhlasim. Prostredku by sice mohlo byt vice, ale neni to ted ten hlavni problem. Za poslednich 5-10 let se to zlepsilo velmi vyrazne (1996 daval stat na vyzkum cca 6 mld, letos skoro 25...).
Prijdte se podivat do krcsjeho arealu AV. mame tam i svetove spickova zarizeni...

“Bohužel prostor Prahy jako by pákou zázračně zvyšoval inteligenci a předpoklady pro vědu u lidí, kteří tam žijí. Nechci rozeštvávat, ale jednotky procent pro venkov a desítky procent částky na vědu pro Prahu nemají jiné vysvětlení. “

S tim se neda kratkodobe moc delat - ostatne jsme mala zeme srovnatelna treba s Bavorskem - tam je take vetsina vyzkumu v Mnichove.
Ostatne stale vice dobre vedy se dela treba i v Budejovicich nebo Olomouci.

..
27. 12. 2009 | 18:52

Antonín Hrbek napsal(a):

Vážený vlku,

"základní výzkum" je stejnou černou dírou, jako je zdravotnictví. Ať se do něj nalije 1 mld, 10 mld, 100 mld, vždy se najde dostatek zajímavých problémů, které je nutno podrobně prozkoumat.

V předchozích příspěvcích jsem se snažil upozornit, že v ČR chybí cílený vědecký výzkum, zaměřený na významné problémy ČR a státem výrazně dotovaný. Dále jsem se snažil upozornit upozornit na to, že základní výzkum nekončí sepsáním výzkumné zprávy a její publikací, ale že je na AV zapotřebí budovat ověřovací poloprovozy.

Téze pana profesora, že výsledky základního výzkumu jsou k dispozici všem neznamená nic jiného, než že vlastně nejsou pro nikoho. Jinak by na ně někdo horečně čekal, aby je co nejdříve využil.

Vědecký výzkum není přece jednotnou kategorií. Něco nemusíme dělat vůbec, něco stačí sledovat, něco stačí ověřovat, někde bychom měli vyhledávat slibná témata a na něčem bychom měli intenzivně pracovat. K tomu potřebujeme mít společenskou potřebu a kvalifikované týmy s vedoucími osobnostmi a potřebným vybavením. To je různé obor od oboru. Uváděl jsem příklad Einsteina, který k základnímu poznatku přišel více, méně jako soukromník s minimálními finančními náklady. Na druhé straně vývoj atomové zbraně si vyžádal nesmírnou koncentraci sil a prostředků.

Pokud je hlavním posláním Akademie věd a jejích pracovišť je uskutečňovat základní výzkum v širokém spektru přírodních, technických, humanitních a sociálních věd bez jakékoliv strukturalizace, pokud budou o zaměření výzkumu rozhodovat jen akademici, pak není AV skutečně pomoci.

S pozdravem
27. 12. 2009 | 19:41

vaclavhorejsi napsal(a):

Antonín Hrbek:

Myslim, ze jste myslenkove zustal pred rokem 1989...
AV a univerzity nemohou suplovat ekonomicky zainteresovane vyrobce. Jiste ovsem maji vsemozne podporovat vznik ruznych spin-off firem zakladanych svymi poracovniky.
K cemu budou overovaci poloprovozy, kdyz pak nebude skutecny vyrobce?
Firmy samy musi chtit ty inovace, my jim je nemuzeme nejak nutit!

Jakou byste si predstavoval "strukturalizaci"?

..
27. 12. 2009 | 20:03

Raději se nepodepisuji napsal(a):

Pane Hořejší,

Jsem o dva roky starší než vy. Vaší výhodou je to, že nemusíte psát, že vaše názory jsou soukromé a že nereprezentujete instituci, kde pracujete. Ostatně reprezentujete dobře typy osobností na pozicích ředitelů ústavů akademie. Znám jednoho, který se baví s řadovými pracovníky a chodí s nimi na oběd. Také mi připadá ohromně lidské, že dokáže pořádat o pomoc i obyčejné lidi. Já bych mohl rozkazovat jen svým doktorandům. Musím však ustupovat požadavkům, aby učili. My dostáváme peníze podle toho, kolik studentů projde katedrou. Nejsem ve sporech s vedením. Chápu jejich motivaci. Vím také o pozitivních a negativních skutečnostech, které řešit nemohu. Snažím se být příkladem.

Mým oborem je technika. Vy rozdělujete výzkum na základní a aplikovaný. Pro mne není žádná ostrá hranice. Samozřejmě kopírování, které popisoval vlk, do výzkumu nepatří. Pro mne je základní výzkum charakteristický rozsahem informačního zázemí. Pokud výzkumník potřebuje ke své práci nejposlednější vědecké poznatky a snaží se posunout vědění o kousek dále, pak pracuje v základním výzkumu. Není to tedy závislé na metodách práce. Výpočtář, který jen sériově plní nejmodernější software k výpočtům MKP, základní výzkum neprovozuje. Naproti tomu experimentátor, který se opírá o empirii, a zkoumá něco, na co dosud jiný nesáhl, základní výzkum provozuje.

Technici z nějakého oboru se navzájem dobře znají. Nezáleží na tom, zda někdo pracuje v akademii nebo na vysoké škole. Nesouhlasím s vámi, že peněz přibývá. Mně se zdá, že je tomu naopak. U nás nepřipustili zřízení žádného výzkumného centra. Částečně to bylo vlastní vinou. Mám zkušenost s odmítnutím výzkumného záměru. Kdybychom mohli žádat vysvětlení proč, tak by se žádné argumenty nenašly. Prostě v tom vládla libovůle. Peníze do regionů zkrátka nedojdou. Není to pro oslnivé výsledky v Praze, kde většinou zůstávají. Kolegové z Prahy v technických oborech se ostatně rádi informují, co víme a také přepouštějí část svých peněz do regionů, když mají vykázat, že se udělalo něco kloudného. Teď se může zdát, že závidím. Jen GAČR je pro nás z regionů férový. V jedné jeho komisi jsem seděl. Mohu prozradit, že podle mne je uspokojena přibližně polovina žadatelů o kvalitní projekty.

Do Moravskoslezského kraje dojde jen 3% prostředků, které jsou vynakládány na vědu. Jsou tam tři univerzity, snad drobný zbytek akademie (skupina zabývající se dělením materiálu vodním paprskem) a žádný další výzkumák. VŠB je počtem studentů třetí největší technická univerzita ve státě. To jsme tak špatní? Je to tím, že na Severní Moravě mají lidé sníženou schopnost se zabývat vědou a výzkumem? Jak ty tři procenta omluvíte? Samozřejmě vás neviním z toho, že vy osobně nás šidíte. Moje stížnosti v žádném případě na sebe nevztahujte.

Jestli o to stojíte, abych se představil, pošlu e-mail.
27. 12. 2009 | 20:08

V.M. napsal(a):

Pane Horejsi, pisete:

"Ten neobycejne rozsahly "aplikovany vyzkum" v predlistopadove dobe (cca 120 tis lidi!!) mel opravneni prave v situaci socialisticke ekonomiky, nutnosti nejak se vyporadat s nedostatkem deviz pro dovoz ze Zapadu oblasti, atd.
Po zasadni ekonomicke zmene to bylo neudrzitelne."
To je ustrelene.

Samostatne existujici vyzkumne ustavy byly zalezitosti modelu zvoleneho v dobe pred listopadem. Firmy, az na par velkych koncernu, byly ve sve podstate jen vyrobni zavody a vetsina vyvoje byla provadena ve vyzkumnych ustavech spadajicich pod oborova ministerstva. Treba Skoda MB nemela fakticky zadny vyvoj a vetsinu praci pro ni delal Ustav pro vyzkum motorovych vozidel, pro CKD a Skodu Plzen delal plno praci Vyzkumny ustav kolejovych vozidel. Tedy opakuji, byl to jiny model, tohle opravdu nemelo nic spolecneho s devizovymi prostredky, byla to nutna vyvojova zakladna, ktera je na zapade od nas z podstatne casti soucasti firemni struktury.

Tyto ustavy byly neefektivni, bylo tam i plno nekompetentnich lidi, prezamestnanost, jenze - stejny problem byl v byvale CSAV. Tady si muzete podat ruce a kopat kvuli tomu takto do techto instituci je od vas nefer. Vy jste totiz dostali sanci se restrukturalizovat a prezit, delat praci ve ktere jste dobri, lide v techto ustavech casto nikoliv. V devadesatych letech, v prekotnem privatizacnim chaosu a obdobi divoke restrukturalizace, byly dlouhodobe cile jako je financovani firemni vyvoje na druhe koleji. Ministerstva take nevedela co s tim a tak prevedla byvale ustavy na a.s. a poslala k vode. Nakonec z toho nejvice vytezili zajemci o lukrativni nemovitosti.

A ted se to jako bumerang vraci. Pan Hrbek ma pravdu v tom, ze siroce pojaty zakladni vyzkum si muze dovolit financovat jen zeme s konkurenceschopnou ekonomikou s vysokou pridanou hodnotou a tedy fungujicim aplikovanym vyzkumem - prumyslovym vyvojem - chcete-li, ne vsak bananova republika. Firmy v Cechach jsou prevazne malymi subdodavateli s malou vyvojovou zakladnou a nemaji dost kapitalu - i zde plati presne, co v pripade onech zminenych leku - vyvoj je riskantni a draha zalezitost, konkurence je velka a vyborny produkt se nemusi prosadit (viz. treba nova lokomotiva SKODA 109 E). Zkusene tymy v devadesatych letech zanikly, kontinuita predavani zkusenosti byla prerusena. Obavam se, ze bez statnich garanci a prostredku, ci alespon nejake formy danove podpory se dale CR nehne. Politici to vi, a nesnadnejsi cesta pro ne je odebrat penize AV nebo ji donutit se zapojit do aplikovaneho vyzkumu. Neudelaji to primo, ale oklikou pres pravidla pro ziskavani penez.

Je zde skutecne riziko, ze penize se bez prinosu rozkradou - viz. onen odkaz na clanek na ihned.cz, mam skutecne pocit granty ministerstva prumyslu na podporu vyvoje byla jedna z cest jak tunelovat statni rozpocet. Jenze, jako jinde, jde jen o nastaveni podminek a kontrolu. Tady neni treba vymyslet nic noveho. Obdobne zalezitosti se delaly v AV: grant, vypracovani neprinese nic moc noveho, casto je v podtate zalozene na publikovanych resenich v zahranicnich casopisech, coz se taktne zamlzi, a vysledek se publikuje ve sborniku s impact factorem nula nula nic. V obou pripadech je treba tomu udelat pritrz.
27. 12. 2009 | 20:32

vaclavhorejsi napsal(a):

V.M.:

Ja s vami v podstate souhlasim, rikate to docela spravne.
Rozhodne jsem nechtel do nikoho "kopat" - mate pravdu, ze to byl jiny model, ale je prece fakt, ze podminky v nasi ekonomice se totalne zmenily, takze Ustav pro vyzkum motorovych vozidel nebo Vyzkumny ustav kolejovych vozidel by se asi v tom novem modelu tezko uplatnoval?
jak byste si ale predstavoval reseni? Ja si nemohu pomoci, ale pokud "prinutite" delat AV "aplikovany vyzkum" (kolejova vozidla nebo automobily apod.) - kdo bude ty vysledky vyuzivat? Ti zahranicni vlastnici nasich firem?? To asi sotva...
Spravna cesta jiste je podporovat vznik "nasich" novych high-tech spin-off firem. To se deje, a melo by se to dit jeste mnohem vic.
Jedna takova firma vznikla pred 15 lety na zaklade vysledku me laboratore a za tu dobu prodala uz nejmene za 100 milionu produktu, ktere vznikly puvodne v nasi laboratori. Ma ted pres 30 zamestnancu a velmi prosperuje.

Rozhodne nemyslim, ze by spravna cesta mela byt pod heslem "zlikvidovali jsme aplikovany vyzkum, zlikvidujme i zakladni".

Rozhodne bych oponoval nazoru, ze v AV se pracuje stylem, ktery jste popsal ("...grant, vypracovani neprinese nic moc noveho, casto je v podtate zalozene na publikovanych resenich v zahranicnich casopisech, coz se taktne zamlzi, a vysledek se publikuje ve sborniku s impact factorem nula nula nic").
Naprosta vetsina publikaci, aspon z ustavu, ktere znam, je ve velmi slusnych mezinarodnich casopisech, ve kterych by nejaky balast neprijali ani nahodou.

..
27. 12. 2009 | 20:50

Raději se nepodepisuji napsal(a):

Obávám se, že je tady částečné nedorozumění. Výzkum v biologii nebo medicíně je naprosto odlišný od výzkumu v technice. V biologii lze něco nového objevovat. V technice se pracuje trochu jinak. Kdo chce vyvíjet, potřebuje zázemí v informacích, zkušebnách, zkušenostech, atd.. Výzkum se zabývá tvorbou i věci neobvyklých, které jsou sestaveny ze známých komponent, například chodící robot, který má k praktickému využití dosti daleko. Vítkovice měly výzkum od první republiky. Byl zaměřen na materiály. Tento podnik se mohl pustit do čehokoliv. Pro všechny aplikace našli vhodný materiál nebo ho prostě vyvinuli. Jejich podnikový výzkum zvládl i vývoj nových technologií. Pro strojírenství tady byl SVÚSS Běchovice, kde bylo zázemí pro československé strojírenské firmy. Škodovka MB měla před rokem 89 ve vývoji asi 600 pracovníků. Naproti tomu tatrovka v Kopřivnici tisícovku. S tímto počtem vývojových pracovníků mohla konkurovat na západních trzích. V závodech Paříž-Dakar porážela konkurenci. Bohužel Evropa nepotřebovala terénní vozy. Nad oběma podniky byl ÚVMV (Ústav pro výzkum motorových vozidel). Žádná věda se tam nedělala, ale byla to servisní instituce, kde bylo soustředěno společné know-how. Technici měli i několik ústavů akademie. Některé přežily, jiné zmizely. V akademii je určitá nevraživost k tetnikům. Peněz je málo!

Výsledky výzkumu v technice se obvykle obratem nevyslepičí v časopise s impakt faktorem. Nezdá se mi, že by vláda neměla podporovat vědu v oblasti techniky. Například takové Finsko se docela povzneslo zvláště v technologiích a technice.
27. 12. 2009 | 21:21

Antonín Hrbek napsal(a):

Vážený pane profesore,
před rokem 1989 zůstala především AV a to ve starém sovětsko-nejedlovském pojetí jakési nadřazenosti, kde členové Akademie věd a dokonce akademici byli polobohy. Měl jsem kdysi jiný názor než jeden sovětský akademik a hezky jsem si to odskákal. Dneska, naštěstí, mohu o správnosti názorů současných akademiků úspěšně pochybovat.

Zkuste se například podívat, jak je organizován základní výzkum v Německu, co je to Union der Akademien, co jsou to Max Planck Instituty a jak je tam organizován základní výzkum na vysokých školách. Tento model fungující v kapitalistickém světě po řadu desetiletí i staletí není samozřejmě jediný, ale ukázal se, ve srovnání s ČR po roce 1989 jaksi poněkud funkčnější.

A jak je organizován základní výzkum v USA? V Akademii věd? Kdo jej financuje? A jsou jeho výsledky horší než u nás?

Jakost pudingu se nepozná mluvením o něm, ale při jídle. Pokud AV nebude schopna jako celek předkládat "jedlé" výsledky, zůstane obrazně i skutečně "nejedlá".

Zkuste se, laskavě, zamyslet nad možností, že by se AV zrušila - které z ústavů by přežily bez "státních" peněz? Jaké škody by ČR jako součást EU utrpěla, když může, podle Vás, čerpat ze všech poznatků z celého světa? Kolik procent celosvětové "vědecké" kapacity representuje AV, že se hrne do všeho?

V řadě našich podniků bylo nutno v současné přistoupit k propouštění zaměstnanců, ke snižování jejich platů i ke snižování nákladů, a to řádově i v desítkách procent. Není totiž tak velký odbyt, jak býval. Je "odbyt" AV v současné době takový jako býval? O kolik procent se snížily mzdové fondy, o kolik procent se snížily náklady? Krize se AV netýká?
27. 12. 2009 | 21:51

Dalton napsal(a):

Pane profesore,

budete se muset smířit s tím, že peníze na vědu nebudou. AV jistě znatelně zeštíhlí. Jediný ústav AV, z těch cca 60, který je relativně v pohodě, je UOCHB. Pro společnost, která umí nabídnout převážně jen levnou pracovní sílu, je základní výzkum opravdu přepych. Můžete se mnou nesouhlasit, ale obávám se, že "Titanic půjde ke dnu".
27. 12. 2009 | 22:28

Taoiseach napsal(a):

Lex
Je to vina politiků, kteří spravují veřejné peníze, tedy to, co my všichni platíme. V tom se možná shodneme. Rada pro vědu a výzkum se snaží situaci ještě zhoršit, protože chce pod záminkou podpory aplikovaného výzkumu vzít peníze od vědy a předat je firmám, které mají s politiky "dobré vztahy". V tom má tedy prof Hořejší pravdu.
27. 12. 2009 | 22:53

Lex napsal(a):

Taoiseach
OK! Doporučuji poslechnout si toho Jakeše, jak jsem na něj dal odkaz autorovi 26.12.2009 20:11:36.
Už i ten "kůl v plotě" totiž jasně hovoří, že základní výzkum musí platit hlavně stát (samozřejmě třeba brát v úvahu, že tehdy i ten základní výzkum PATŘIL státu), a aplikovaný výzkum je především záležitostí firem - ekonomických subjektů.
27. 12. 2009 | 23:18

V.M. napsal(a):

Pane Horejsi,

ja s Vami nejsem v rozporu. Urcite si nemyslim, ze by AV mela navrhovat lokomotivy. Trochu me zvedla urcita forma elitarstvi, kterou jsem z Vasich pripevku citil. Druhym duvodem, asi osobnim, je fakt, ze cast mojich pribuznych v aplikovanem vyzkumu pusobila, a prozila ten marast devadesatych let na vlastni kuzi.

V podstate jde o to, ze CR potrebuje efektivne investovat vetsi cast sveho HDP do vyzkumu a vyvoje, cast do aplikovaneho, cast do zakladniho. To je pouze politicka zalezitost, ruzne ekonomicke nastroje pro to jsou. Pokud se na to podivate statisticky, co ted hlavne dostava na zadek, je aplikovany vyzkum, zejmena v kontextu s podilem prumyslu na nasem HDP. Cest je plno - treba spin-off firmy ci ruzne inkubatory. Dalsi moznostni je, ze AV a univerzity budou schopny poskytovat urcite komercne pouzitelne expertni zazemi. Stat muze rovnez prevezit urcite naklady na vyvoj a tak snizit riziko v pripade komercniho neuspechu - cesty k tomu jsou ruzne - prez oznaceni "vojensky vyvoj" a primych dotaci /ve svete bezna cesta, a pak jen clovek kouka na co vse treba "security clearance"/ po castecnou realizaci projektu na pude univerzit za verejne penize. Neverim tomu, ze CR bude schopna navysit podil HDP na vyzkum a vyvoj - pak je jedina cesta - podporit aplikovany vyzkum na ukor AV. Bohuzel.

K tem grantum a publikacim: Uvadel jsem to jako priklad ne uplne cisteho jednani, ale k takovym vecem dochazelo v dobe, kdy jsem mel co do cineni s AV (2000-2004).
27. 12. 2009 | 23:21

sasa napsal(a):

pane V.M.: dovolim si s vama nesouhlasit ohledne podpory aplikovaneho vyzkumu na ukor AV. Zminujete vojensky vyzkum. Pokud se rozhodne, ze je pro CR dulezity, tak navrhuji zrusit CK Afghanistan a ty miliardy presunout napr. do VOP. Problemem je, ze nezavisly vojensky vyzkum neni podporovan. Takze zbyva se stat subdodavatelem zahranicnich firem. Nemate sanci stat se primym dodavatelem armad NATO.
28. 12. 2009 | 00:30

V.M. napsal(a):

sasa: Spatne jste me pochopil. Vojensky vyzkum je jedna z mala oblasti, kde jsou dovoleny prime statni subvence. Vlady toho zneuzivaji a v ramci "vojenskeho vyzkumu" pumpuji do komercnich firem penize na vyvoj, jehoz vysledky se nakonec skryte pouziji uplne jinde. Vojenske dodavky jsou spise politika.
28. 12. 2009 | 00:53

vlk napsal(a):

Milý pane hrbku,

špatně s emi argumentuje na to, co píšete.... Jednak s e na to dost necítím a za další- máte sic e obecně pravdu. Nicméně nikoliv konkrétně. Říkáte spojit základní výzkum s poloprovozy. To je podle men nereálné.. Poloprovoz je o aplikovaném výzkumu.
Další jednotlivost, kterou si mohu vyzobnout / omlouvám s eza to, nechci to dělat schválně v diskusi s Vámi, ale na víc nestačím/ je myšlenka něčeho, co pracovně nazvu - laciné vědy. Arguemntujete Einsteinem. Mylsím, že laciných oborů , mimo humanitní, je asi dnes pomálu. Máte pravdu Einsteinovi kdysi stačila tužka a papír... Dne s ti co pokračují v jeho díle vybudovali za dost nepředstavitelné peníze v CERN obrovský Tokamak...A tak je to víc eméně v tzv. tvrdých vědách asi všude... Nechci s e přít, já s e na tomhle terénu skutečně necítím doma.
Máte samozřejmě pravdu -s tou černou dírou. věda jako zdravotnictví spotřebuje beze zbytku, každé množství zdrojů. A riskujeme ,že s evydá do slepé uličky. odpovědéí pro mne je -a zbývá nám jiná cesta?
28. 12. 2009 | 00:55

schlimbach napsal(a):

společnost, která nemá dobře fungující základní výzkum, která nemá propracované vazby k zajištění dostatečného počtu vysocekvalifikovaných vědců a která nedokáže pro to vytvořit dostatečné materilální zabezpečení, je odsouzena k degeneraci a chudobě. Naše nově vznikající strana přichází s návrhem celkové změny nastavení ekonomického systému, kdy bude možné vydat na základní výzkum libovolné potřebné množství peněz. Na druhé straně ale bude nutné zcela změnit a rozprášit zkostnatělé vazby ve vědeckých kruzích, které dusí dynamiku vývoje ve výzkumu - vědec musí být zcela nezávislou osobou, výsledky jeho práce musí být povinně zveřejňovány ve státních databézích a musí být přístupné každému občanu společnosti (nejen vědeckým pracovištím). O zveřejňování prací vědce, o jeho směřování nesmí rozhodovat žádná rada, komise nebo jiná tlupa zkostnatělých "taky vědců". Nemá smysl si něco nalhávat tyto tlupy "taky vědců" dokázaly v minulosti zabít ne jeden slibný objem a zbrzdit vývoj o desítky let díky ješitnosti a řekl bych i jisté tuposti některých individuí ověnčených sadou titulů. Toto nebezpečí náš návrh zcela odbourává. Pro mne osobně výstrahou, že tyto tlupy "taky vědců" jsou organizovány i na našem území je stupidní a záměrná likvidace metody devitalizace doktora Fortýna jednou takovou tlupou organizovanou dokonce svého času ministerstvem zdravotnictví.
28. 12. 2009 | 01:01

Carlos V. napsal(a):

Pane Horejsi, jste vskutku jeste imunolog ? Vas pisemny projev odpovida spise na politika.

Od vedce bych ocekaval navrh reseni :

Tato ..... pracoviste CSAV nedosahuji dlohodobe vysledku a jejich zrusenim se dosahne uspory xxx Kc.

Ta tehto pracovistich CSAV ..... lze dosahnout celkove uspory xxx Kc (rozpis pracovist).

I pri zvyseni efektivity je treba navysit techto pracovist ...... o celkovou castku xxx Kc.

Celkova uspora / potreba dalsiho financovani cini xxx Kc.

Vse pokud mozno podporeno zduvodnenim a rozobory.

Pak je mozne se vecne zaobirat argumenty. Ne tlachanim.
28. 12. 2009 | 01:05

schlimbach napsal(a):

Vážení, kteří bazírujete na konkrétních výsledích základního výzkumu a konkrétním finančním vyjádření tohoto přínosu, zkuste se zamyslet a uvědomit si, že základní výzkum nemusí mít zcela konkrétní finančně určitelný výstup - vždyť i negaticní výsledek ve výzkumu nám dává do budoucna odpověď na to, kterou cestou nemáme jít a umožňuje nám směřovat svůj zájem jiným směrem. Pro jedno pracovniště negativní výsledek může být tím spouštěcím mechanismem, který propojí volné konce myšlenek na jiném praocvišti a vznikne na tomto novém pracovišti objev nesmírného významu. Společnost musí dát vědcům samostatnost, musí si je určitým způsobem hýčkat a chovat je jako v bavlnce, musí jim dát zázemí i poskytnout maximální služby, aby mohli bádat, soustředit se na svůj problém, aby se nemuseli zdržovat papírováním, musí mít asistenty k vyhledávání informací, společnost musí organizovat databáze s informacemi z celého světa nejen pro vědce, ale pro sebe sama v zájmu svého přežití. To, co zde někteří předvádíte je skutečně ukázkou totálního nepochopení a malosti.
28. 12. 2009 | 01:11

G.K. napsal(a):

Pane schlimbach , uvádíte že-
společnost, která nemá dobře fungující základní výzkum, která nemá propracované vazby k zajištění dostatečného počtu vysocekvalifikovaných vědců a která nedokáže pro to vytvořit dostatečné materilální zabezpečení, je odsouzena k degeneraci a chudobě.

Jelikož jsme členy EU a dále pak i součástí OSN, tak naší společnosti nic takového nehrozí.
Něco hrozí jen našim vědcům. A v tom vidím jistý rozdíl.
Náš průmysl, zemědělství, které zajištovalo obřivu mnohem většímu počtu obyvatel, je postupně likvidováno.Vidím zde jakousi nerovnováhu. Proč by naše věda, měla mít nějaké výhody? Pro naši dobrou pověst ve světě ? K tomu nám stačí naši sportovci a politici.
28. 12. 2009 | 06:36

vaclavhorejsi napsal(a):

Antonín Hrbek:

Nevim, jestli jste si vsiml zasadnich zmen v AV po roce 89. Zadni "akademici" uz nejsou.
Ustavy AV funguji (a jsou financovany) presne jako ustavy MPG (ktere by samozrejme take neprezily bez statnich penez, protoze statni penize tvori >90% jejich rozpoctu, prave jako v AV).
V USA dava stat na vyzkum (v pomeru k jejich (mnohem vyssimu) HDP) mnohem vic nez u nas.

Univerzitni sektor u nas po roce 89 velmi vyrazne narostl; produkuje vic vysledku nez AV (ostatne - na universitach pracuje cca 2,5x vic vyzkumniku nez na cele AV). AV neni zadny "moloch" - ma tolik zamestnancu ve vyzkumu jako UK.

Podle vasi logiky by CR neutrpela zadnou skodu ani kdyby zrusila univerzity - vsichni nadani studenti by jiste mohli jit studovat do jinych zemi EU. Zbylo by nam vic penez na pivo.

AV samozrejme representuje nepatrnou cast svetoveho vyzkumu (zhruba stejnou jako UK - zrusme ji tedy take!).

Mzdove fondy na AV se snizuji pro pristi rok zhruba o 10%. Krize se nas tedy samozrejme tyka...

..
28. 12. 2009 | 07:15

vaclavhorejsi napsal(a):

Dalton:

Pokud doufate, ze se u nas zrusi nebo podstatne omezi zakladni vyzkum, tak jsem ochoten se vsadit, ze ne. Takovou stupiditu neudela ani ODS.

***********************
schlimbach:

S tim Fortynem ("devitalizace") nemate pravdu, jinak velice souhlasim, diky.
**********************
28. 12. 2009 | 07:23

schlimbach napsal(a):

Václav Hořejší:
pane profesore, situaci kolem devitalizace jsem pozorně sledoval, v Právu mi k tomu vyšel svého času i článek. Nevím, proč píšete, že nemám pravdu, ale doktor Fortýn navrhl devitalizaci provádět za určitých podmínek, které stanovil na základě dlouholetého výzkumu a ministerská komise, která měla jeho metodu prověřit, stanovila podmínky provádění devitalizace právě opačné. Pokud máte jiné informace, rád se s nimi seznámím.
28. 12. 2009 | 07:46

schlimbach napsal(a):

GK

nejde o výhodu vědy, ale přežití společnosti. Naše "elita", kterou jsme si volili po roce 1989 stihla za 20 let vyprodat téměř veškerý kapitál naší společnosti, místo příjmů v cicí měně se soustředila pouze na příliv dostatečného množství zahraničních investic, které nemůže žádným způsobem ovládat a které mohou kdykoliv se jim zamane od nás odejít jinam - a ony půjdou dále na východ a na jih, kde bude podstatně nižší cena práce. My, jako společnost jsme zcela vydání na milost a nemilost cizím lidem, cizím podnikatelům a jejich rozhodování. Jediné, co nám zůstalo a co nám nikdo vzít nemůže, jsou znalosti a dovednost. Díky orientaci na montovny se postupně dovednost vytrácí a díky názorům, že věda je něco zbytečného a díky tomu, že naše vysoké školy produkují ve velké míře odborníky, kteří by za totáče těžko skládali maturitu, můžeme směle říci, že velice brzy, pokud něco zásadního naučiníme, bude naše společnost zcela "nahá", nebude potřebná pro globalizovanou ekonomiku, protože nebude mít co nabídnout. To nejcennější na této planetě není zlato ani platina. Jsou to znalosti a know-how. My se vlastnictví tohoto vzdáváme, necháme rozhodovat ty "odborníky" kteří z naší společnosti dělají stále rychleji společnost podřízenou cizím zájmům. Dnes máme jedinou cestu, jak z této skluzavky seskočit - změnit zásadně nastavení ekonomického systému v naší zemi - společnost musí sama ovládat svoji měnu a sama rozhodovat, jakými kanály bude tato měna v ekonomice společnosti proudit. Musíme si uvědomit, že pro uskutečnění tohoto nepotřebujeme cizí bankéře, nepotřebujeme odvádět stamiliardové hodnoty ročně do zahraničí - stačí jediné - vzít skutečnou vládu věcí svých do vlastních rukou, vyprovodit ve volbách ty "odborníky" kteří neustále papouškují pár naučených levých a pravých frází, kterými nás v cizím zájmu udržují na kluzkém povrchu skluzavky.
28. 12. 2009 | 08:08

G.K. napsal(a):

S tím souhlasím. Jenomže pokud je vzhledem ke stavu naší ekonomiky v této době pro naše vědce výhodnější to know-how prodávat do zahraničí, potom se domnívám, že lepší pro ty opravdu dobré bude: působit v zahraničí, nebo "pro" cizí firmy, instituce, přímo pracovat, i tady: vždyť pro ně přece, "ti úspěšní", dělají už teď. Jenže jsou placeni z našeho rozpočtu.
Nikdo tím přece nic neztratí:noaopak, dojde k selekci, jako ve všem odvětvích. Pořád jsou to Češi a situace se může změnit.
Ale pokud by se nám podařilo z té zkluzavky seskočit", nic proti tomu nemám. Jen to vidím dnes, kdy hlavní motivací jednotlivců jsou pouze peníze(to bylo do jisté míry vždy, ale regulované...), vidím jako nereálné.
Ale pokud bych byl i já součástí naší vědecké komunity, pravděpodobně bych za její existenci bojoval také.
28. 12. 2009 | 08:44

schlimbach napsal(a):

GK
já nejsem součástí naší vědecké komunity, takže "bojuji" za přežití vědy z čistě celospolečenských důvodů -))
Jak seskočit z té skluzavky - recept existuje, ale nechci ho zde psát - pokud vás to zajímá, mohu poslat odkaz na web na váš email. Jinak s tím, že výsledky výzkumu využívají u nás i cizí společnosti máte pravdu, ale pokud necháme vědce odejít jinam, nezbude nám již vůbec nic. Ono je to podobné jako s tím, když tržní komsomolci tvrdí, proč vyrábět draho u nás základní potraviny, když je můžeme dovést levněji ze zahraničí. Smůla je v tom, že tito "ekonomičtí úchylové" nemohou pochopit, že aby si mohli ty levnější potraviny zakoupit v zahraničí, potřebují pro to cizí měnu - jediné co zatím ale dokázali, dokázali zadlužit stát na několik generací dopředu. Půjčovat si na to, abych dovezl z venku to, co jsem schopen sám vyrobit, kontrolovat při tom kvalitu výrobků a tím i zdraví národa, může skutečně jen "ekonomický úchyl". promiňte mi ta ostrá slova, ale myslím, že dostatečně vystihují podstatu problému. S vědou je to stejné. EU není žádným bezpečnostním prvkem, jak píšete v této věci ve svém příspěvku výše. Státy, které ovládají EU potřebují rozšiřování hlavně z toho důvodu, aby se rozšířily bezbarierové trhy pro jejich nadbytečné výrobky, kdy si zároveň mohou dovolit výrazně snížit cenu díky možnosti produkovat větší množství jednoho druhu výrobku. Potom když vezmete do úvahy výši dotací v těchto zemích do zemědělství, možnost získat jednoduše dlouhodobé úvěry za nižší procenta než u nás - dá se vůbec hovořit o rovné soutěži? Pochybuji. Chceme se opírat o státy a společnosti, které nás v minulosti již nejednou zradily a klidně nás hodily přes palubu, jen aby získali byť jen domnělou výhodu. Místo abychom se z minulosti poučili a spravovali svoji společnost v duchu spolupráce mezi národy ale na základě soběstačnosti, vzdáváme se všeho sami, dobrovolně a někdy mám pocit, že vlastní svobodu docela intenzivně strkáme do cizích rukou a při poklepání na rameno od cizích představitelů se tetelíme blahem. Je mi z toho celkem smutno ...
28. 12. 2009 | 09:26

Dalton napsal(a):

Dalton: myslím si (aniž bych to chtěl), že rozpočet AV bude omezen, jistě ne zrušen. Pochybuji, že v následujících finančně dramatických letech budou potřeby AV preferovány na úkor jiných, ne tolik důležitých leč naléhavých problémů. Nelze pochybovat o přínosech základního výzkumu, ale pro montovnu Evropy se stává poněkud položkou přepychu, neboť nemůže a nebude v našem státě téměř nijak zhodnocen.
28. 12. 2009 | 09:37

Taoiseach napsal(a):

Lex
"čím, prosím Vás, AV a základní výzkum celkem přispěli za těch dvacet let k tomu, abychom nebyli pouhou montovnou ... A co by bylo lze očekávat na příštích dvacet let, pokud by ty prostředky nebyly omezeny ..."
Tak například základní výzkum v astronomii, astrofyzice a dalších "nepraktických" oborech rozhodujícím způsobem přispěl k tomu, že ČR byla přijata (tuším jako první z nových členů EU) do Evropské vesmírné agentury. Což je velká šance pro aplikovaný výzkum a high-tec firmy.
S druhou otázkou je to složitější. Základní výzkum - stejně jako vzdělávání - jsou strategické priority. Není možné čekat krátkodobé ani přímočaré výsledky. Ovšem slovutnému profesorovi ekonomie to nevysvětlíte - :( .
Pokud se těm zájmovým skupinám podaří prosadit omezení prostředků pro základní výzkum, je celkem jisté, že se odliv nejlepších mozků ještě zvýší a hlavně se nikdo nebude vracet.
28. 12. 2009 | 11:37

schlimbach napsal(a):

Taoiseach

máte naprostou pravdu
28. 12. 2009 | 12:11

MV napsal(a):

Opět si na AV trošku musím postěžovat, nemám čas se zabývat problémy AV a ani mě nezajímají, asi jako většinu lidí v ČR, tohle si musíte vyřešit páni Vědci sami. Ale pokud chcete, aby za Vámi drahý národ stál, tak mu nevnucujte to své pořád dokola.

Opravdu rád čtu Scientific American a co se mi nedávno nestalo, koupím si nový:) otevřu a začínám listovat, na zhruba 15 stranách jsem si na místo novinek a objevů, mohl přečíst ódy na skvělost AV. No co říci k tomu víc, samochvála smrdí, protinázor jste tam nepřipustili. Takové materiály byste měli podávat zdarma, třeba zde na logu a nikoliv je cpát lidem do časopisů, ještě k tomu ne úplně levných. Nelíbí se mi, že si mám zaplatit za časopis, kde z něj velká část je reklama na AV.
28. 12. 2009 | 12:13

tmoravec napsal(a):

2 MV
Tohle tezko muzou vyresit vedci sami. Toto je politicke rozhodnuti kolik penez ma stat dat na vedu a vyzkum a jak tyto penize rozdelit. A kdyz se to necha jen na politicich, tak by ty penize nejradeji rozdelili jenom mezi sebou, stejne jako kazde jine. Jedine tlak verejnosti-volicu muze politky presvedcit, aby cast penez nerozkradli, ale vratili verejnosti. A vedci zase ted musi narychlo presvedcovat verejnost-volice, ze jsou k necemu dobri. Je fakt, ze to asi meli delat cela devedesata leta a ze se to tehdy hodne podcenilo, nicmene podminky tu byly takove jake byly a s tim uz nikdo nic nenadela. Ted jde o to, co delat v soucasne krizi a jak zabranit tomu, aby se podobne veci v budoucnu neopakovaly. To co se tu zacatkem 90. let rozbilo v aplikovanem vyzkumu, se za celych 20 porevolucnich let nepodarilo dat zpet dohromady. Opravdu chceme ted rozbit to malo co ze zakladniho vyzkumu jakz takz zacina fungovat normalne tj. tak jako v rozvinutem svete a nahradit to necim novym, o cem ani nikdo z politiku nema jasnou predstavu jak by melo vypadat a fungovat? Myslite, ze se najdou nejaci spickovi zahranicni vedci, kteri udelaji karierni sebevrazdu a pujdou zkusit stesti do vedeckeho montecarla, kde taha podminky pro zasadni vedeckou praci a jeji hodnoceni jako kraliky z klobouku kazdych par let jiny slepy a navic sileny kouzelnik? hodne stesti
28. 12. 2009 | 14:31

Zacheus napsal(a):

A kdybych si zahrál na pro někoho možná opravdu nevkusného mystika, to předem sebekriticky připouštím, tak je zajímavé, že poté, co pan profesor tady opakovaně publikuje svoje nepokorné statě, tak má najednou evidentní ( a možná i existenční) starosti. Ty mu ovšem nepřeji. To, co je mezi nebem a zemí se ovšem vědecky opravdu vždy vysvětlit nedá:-).

Osobně si myslím, že jsou-li peníze na jakýsi pochybný ekoprojekt (cca 160 mld Kč), jsou-li peníze na zbrojení a zahraniční mise, pak by se snad mohly nalézt odpovídající finanční prostředky i na vědu a výzkum. V tomto směru s prof. Hořejším souhlasím. V nejhorším případě by se snad náš ministr financí mohl obrátit na naše upracované miliardáře s prosbou o menší sponzorský dar:-).

Přeji všem pěkný nový rok 2010.

Zacheus
28. 12. 2009 | 14:52

Skogen napsal(a):

A co takhle demonstrace. Já vím, že ten Fišer je lepší než Paroubek, ale i tak nejspíše před úřadem vlády, ne?

A aby to bylo tématicky spjato a dostatečně efektní - davy milují cirkus - chtělo by to vedle demonstrace vědců i demonstraci vědy. Co všechno dokáže. Třeba na způsob Alfréda Nobela. A mohlo by to být i naslepo ;)
28. 12. 2009 | 15:20

vaclavhorejsi napsal(a):

Skogen:

I ty demonstrace byly (viz http://vedazije.cz/), nekdy s docela cirkusovymi prvky (happeningy).
Docela me potesilo, ze se k tomu nasi mladi odhodlali - vidim v tom urcitou nadeji...

..
28. 12. 2009 | 15:53

V.M. napsal(a):

Priznam se, ze jsem vcera napsal nekolik prispevku, aniz bych se podival presneji na predlozene zamery a souvisejici veci. Napravil jsem to.

Byt mam tisic vyhrad k vuci fungovani nekterych ustavu v AV (presneji, mam osobni zkusenosti jen s jednim), musim dat panu Horejsimu za pravdu. Zmeny, tak jak byly predlozeny, jsou do znacne miry likvidacni a mohou vest k rozbiti dobre fungujicich tymu, coz je neco, co se dava dohromady roky. Je mnohem efektivnejsi spatne tymy a ustavy krok za krokem dat dohromady /odchod nekompetentnich, zkuseni lide ze zahranici, motivace etc./, nez likvidovat a zacinat na zelene louce.

Technologicka agentura je dobry napad, ale prostredky pro ni by se mely hledat navysenim zdroju z rozpoctu, byt je situace rozpoctu napjata - jedna se prece jen o investici.

Osobne cuji dalsi pohromu v kontextu vzniku Rady pro referomu vysokeho skolstvi, podle slozeni komise - kde prekvapive nejsoud zastupci nejvetsich ceskych vysokych skol - UK a CVUT, a ani nikdo z AV - ocekavam dalsi pokles standardu a vyrobu nadeniku ve velkem.

Jedna z mala moznosti jak podporit AV je v petici ne techto strankach:

http://podpisova-akce.avcr.cz/

Stoji za zvazenou.
28. 12. 2009 | 18:41

G.K. napsal(a):

schlimbach:
Pokud takové řešení existuje, neměl byste ho tajit, ale roznést po celém netu na všech diskusích na toto téma!!!
Problém je ale mnohem hlubší: jak přinutit politiky, aby dělali to, co je nejlepší pro naši zem, a ne to, co je nejlepší pro ně samé:-)
28. 12. 2009 | 19:28

Mour napsal(a):

Poněkud, ale ne snad příliš off-topic: Poté, co vypluly na povrch informace o "kompetentnosti" "Rady vlády pro výzkum a vývoj", považuji za neuvěřitelné, jakou sestavu si dovolilo MŠMT dát dohromady v rámci Rada pro reformu vysokoškolského vzdělávání:

Prof. Ing. Rudolf Haňka, předseda, University of Cambridge; Doc. Marie Bohatá, CSc., místopředsedkyně Eurostatu; Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., rektor Masarykovy univerzity; Ing. Zbyněk Frolík, ředitel Linetu, spol. s r.o., Svaz průmyslu; Prof. Ing. Jan Hálek, CSc., senátor Senátu Parlamentu ČR; Prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc., profesor Slezské univerzity Opava; Doc. Dr. Ing. Vladimír Kebo, prorektor VŠB -Technické univerzity Ostrava; Petr Kužel, prezident Hospodářské komory; Prof. Ing. Jiří Málek, DrSc., rektor Univerzity Pardubice; Prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, rektor VUT Brno; Ing. Jiří Rusnok, Executive Advisor RMC; Prof. Jan Švejnar, Ph.D., profesor University of Michigan.

Ano, dokonce včetně JUDr. Petra Kužela, jednoho ze svěřenců p. Kindla na Právnické fakultě v Plzni.

Nikde jsem nezaznamenal výraznější (vlastně žádnou) kritickou reakci na takové složení Rady. Nebo se nějaká taková objevila?
28. 12. 2009 | 21:55

schlimbach napsal(a):

GK
trousím to všude po netu od března -)) byla ustavena i nová politická strana, která se tím zabývá a rozpracovává to dále v diskusích na veřejném ale hlavně na soukromém fóru, postupně se na to nabaluje stále více zájemců, i když je to neustále dost málo, ale člověk nemůže chtít všechno a hned. Téma to není jednoduché a pro mnoho lidí myšlení způsobuje bolest... pokud ale to chcete risknout - http://www.ekonomickareform...
28. 12. 2009 | 22:50

schlimbach napsal(a):

GK
co se týká politiků - naše strana brzy zveřejní návrh na zabezpečení odpovědnosti politiků. V kostce se jedná o permanentní možnost elektronického hlasování, kdy každý občan má k dispozici 10 hlasů, které buď může ve volbách dát jedné straně, nebo je rozdělit mezi libovolné kandidáty různých stran. Zvoleni jsou jen ti, kdo dosáhne více než minimálního počtu hlasů. Každý občan může kdykoliv v průběhu volebního období odebrat svůj hlas (hlasy)každému poslanci, kterého volil a předat jej jinému. Toto umožní, aby ten, kdo jedná v rozporu se zájmy svých voličů, byl nahrazen jiným kandidátem - proces jsem popsal velice velice zjednodušeně, brzy to bude na našich stránkách popsáno podrobně. Žádný politik nebude mít své místečko jisté - bude se každý den svojí činnsotí zodpovídat svým voličům. Imunita bude zrušena, trestní odpovědnost za škodu způsobenou špatným výkonem funkce bude jistá. Strany nebudou mít konečně potřebu dosazovat na kandidátky šedé myši a hlupáky, ale budou nuceny hledat zásadové a chytré občany, kteří dovedou záměry strany prezentovat u voličů tak, aby obstály i v praxi. Samozřejmě, že vliv stranických sekretariátů se podstatně okleští, ale myslím si, že to je jediné správné východisko z tohoto marasmu, do kterého nás tlupy všehoschopných individuí pod líbivými hesly dovlekly...
28. 12. 2009 | 23:01

G.K. napsal(a):

schlimbach
Díky.
29. 12. 2009 | 09:27

dalimil napsal(a):

Dobrý den pane prof. Hořejší , badateli jak to vše stíháte bádat a ještě k tomu zde reagovat ? Jste obdivuhodně činnorodý ! Vážím si takových lidí protože sám jsem asi nula když nad ničím nebádám ! Snad jen nad nesmrtelností chrousta ! Hodně úspěchů ve vašem užitečném bádání Vám přeji ! Dali.
29. 12. 2009 | 12:10

Vincent napsal(a):

Vaclav Horejsi:

“Pokud doufate, ze se u nas zrusi nebo podstatne omezi zakladni vyzkum, tak jsem ochoten se vsadit, ze ne. Takovou stupiditu neudela ani ODS.”

Obavam se, ze Vam nerozumim. Na jedne strane pisete o planech dosti radikalniho snizovani podpory AV a na druhe jste ochoten se vsadit, ze podstatne omezovat zakladni vyzkum by si nikdo netroufnul. Coz neni AV alespon z dost velke casti “zakladni vyzkum”?

Kdyby “ti vladnouci” zabili zakladni vyzkum ze dne na den, tak by lidi asi dost rvali a pusobili potize. Zabijet zakladni vyzkum “etapove” (t.j. pozvolnym snizovanim podpory) je sice pomalejsi, ale stejne ucinne a navic lide pri tom tolik nervou, jen potichu nadavaji a navykaji si utahovat opasky...

Jinymi slovy, Vy jste opravdu tak naivni a myslite si, ze soucasne probihajici “transformace financovani ceske vedy” neni zamerena primarne na podstatne "financni omezeni" zakladniho vyzkumu v blizke budoucnosti?
29. 12. 2009 | 15:53

vaclavhorejsi napsal(a):

Vincent:

Ano, jsem tak naivni ;-).
Verim, ze kdyz se nedame, tak to nedopadne tak spatne, jak to puvodne vypadalo...

..
29. 12. 2009 | 16:21

Vincent napsal(a):

Vaclav Horejsi:

“Verim, ze kdyz se nedame...”

Kdyz se nedame??? Co to znamena? Ze preperete ty, kteri se sikovne snazi nasmerovat penize jinam, nez do zakladniho vyzkumu? :-)

Coz nejsou alternativy "prani se o verejne finance" se silnejsim a rafinovanejsim oponentem mnohem vyhodnejsi? Jinymi slovy, coz neni jednodussi pro uspesneho vedce odejit pracovat to zahranici ci pro mene uspesneho zacit delat neco jineho a lepe placeneho nez vedu? :-)
29. 12. 2009 | 16:57

sasa napsal(a):

Vincent: proc si myslite, ze oponenti jsou silnejsi a rafinovanejsi nez vedci?
Nebo strasite?
29. 12. 2009 | 18:17

P.K. napsal(a):

sasa:
Někteří lidé tvrdí, že:
Dobří vědci bývají obvykle velice úzce specializované osoby.
Svůj čas tráví převážně studiem a výzkumy. To může zkreslit jejich pohled na svět... Ale pokud se zdržují hlavně v ústavech, nejsou společnosti nijak nebezpeční: naopak.

"Špatní" vědci mají potom lepší přehled o "celkovém dění", ale zase poněkud zaostávají ve svém oboru.
Ti se potom často stávají třeba politiky.
Tento druh politiků patří k těm nejnebezpečnějším: jsou vysoce inteligentní a rafinovaní: jejich případnou trestnou činnost prakticky nelze odhalit.
Snadno se mohou stát těmi "oponenty".
Tuto trapnou pomluvu ale nelze nijak dokázat.
29. 12. 2009 | 21:48

skeptický napsal(a):

Každý správný bordel má mít vyhazovače.
Když zákazník nechce platit,dostane přes držťku.
30. 12. 2009 | 00:16

Vincent napsal(a):

sasa:

“Nebo strasite?”

Nestrasim. Oponentem je zde prumyslova mafie/lobby, ktera se snazi ukrast/vytunelovat/ci-obcas-i-legalne-pohltit vse, co je jen mozne – jinymi slovy, co nejvice si namastit kapsu. Se vsemi legalnimi i nelegalnimi triky v oblasti “zmocnovani se penez” jsou tito lide daleko lepe obeznameni (nic jineho totiz nedelaji) nez jakykoli cesky vedec (ktery vetsinou pouza bada a nekrade). Navic jejich sila spociva v tom, ze maji spoustu penez a na vterinu nevahaji s podplacenim kohokoli (aby ziskali jeste vice penez) a jsou tez skrz sve “klientelisticke site” dokonale propojeni se spickovymi politiky.
30. 12. 2009 | 01:57

schlimbach napsal(a):

Vincent
co s tím uděláte?
30. 12. 2009 | 05:53

Jemnický napsal(a):

Antonín Hrbek
Každá ekonomická krize má, vedle nepříjemných důsledků, i jeden důsledek příjemný - obstojí jen ti nejzdatnější.
27.12.2009 14:13:17

Pane Hrbku, kéž by tomu tak bylo. Podle mé zkušenosti obstojí ti, kteří jsou u kormidla. Domníváte se, že neschopné managementy se odstaví. Ten kdo vládne nad peněnzi, ten v době krize ve vědě přežije. Zapomeňte na to, že budou z vědy eliminování ti opravdu slabí. Mnohdy ti neproduktivní nebo spíše velkoproducenti " vědeckých sraček"jsou ve vedení. Tito jsou podporování "Kafemlejnkem", který stvořila RV.

Dále píšete: "A pro koho dělá AV tzv. "základní výzkum", když ne pro českou ekonomiku? A proč ho tedy má česká ekonomika financovat. Pokud je výzkum AV užitečný pro EU, ať jej platí EU, pokud pro USA, ať jej platí USA"
27.12.2009 16:55:21

Pane Hrbku, velmi dobře vím, jak je těžké přenést výsledky vědy do praxe, protože u nás je minimum firem, které jsou schopny inovací a realizace nových věcí. V oblasti farmakologie už zde není žádný velký hráč. Lachema je odepsaná a Zentiva v podstatě také. Přitom za první republiky i krátce po válce byl náš farmaceutický průmysl na světové úrovni.

S pozdravem,

Jemnický
30. 12. 2009 | 13:13

SuP napsal(a):

Pokud má být na vědu pohlíženo jako na "poslání", společnost musí ocenit, jak si tohoto poslání váží. Pokud vědec začne určovat, kolik mu má společnost za poslání platit, jde o byznys a vznešenost poslání jde do háje.
Totéž platí u doktorů a umělců.
Na případné dotazy jsem připraven odpovědět.
30. 12. 2009 | 14:36

sasa napsal(a):

SuP:
Proc si myslite, ze doktor povazuje svoji profesi za poslani? To, ze nekomu obcas zachrani zivot, ho samozrejme potesi, ale nenakrmi. Pokud chcete byt mezi zachranenymi, musite doktorovi zaplatit tak, aby nemusel premyslet, jak prijit k penezum. Ve vlastnim zajmu. A pokud na to nemate, tak se musite spojit s jinymi spoluobcany. Vzdyt vam nevadi, ze date rocne za kazdodenni jezdeni autem 100000 Kc rocne. Proc nechcete dat stejne za zdravotni pojisteni?
30. 12. 2009 | 14:57

sasa napsal(a):

Vincent: pokud byste mel mit pravdu s nemoznosti porazit oponenty jinak, tak nejlepsi by bylo, aby univerzita vyuzila vysledku sve prace politicky, neni-liz pravda?
30. 12. 2009 | 15:04

Jemnický napsal(a):

Antonín Hrbek,
Ještě se vracím k vašemu textu
"A pro koho dělá AV tzv. "základní výzkum", když ne pro českou ekonomiku? A proč ho tedy má česká ekonomika financovat. Pokud je výzkum AV užitečný pro EU, ať jej platí EU, pokud pro USA, ať jej platí USA"
27.12.2009 16:55:21

Pokud dovedu ad absurdum tuto tezi, pak mohu klást otázku: K čemu je Český národ? Když o něj EU nebo USA stojí, ať si ho platí.

Věda je nedílnou součástí kultury národa. Národ bez kultury přestává být národem, zaniká, splyne s vyšší kulturou. Nelze efektivně využívat výsledky světové vědy bez vlastní vědecké elity. Vědeckou elitu tohoto národa systematicky likvidovali nacisté, po nich komunisté a nyní komunističtí pohrobci, kteří si hrají na znalce ekonomiky, sociologie národohospodářství.

S pozdravem,
Jemnický
30. 12. 2009 | 15:30

Jemnický napsal(a):

SuP

30.12.2009 14:36:07

1. Společnost je zastoupena politiky, kteří rozhodují o financování vědy. U nás jsou to většinou troubové (jak z prava tak z leva), pro které je věda zbytečnou položkou v rozpočtu.

2.Vědci si nevymiňují výši platu, ale finanční prostředky pro vytvoření infrastruktury, která umožní pracovat na srovnatelné úrovni s nejlepšími a dosahovat prioritní výsledky, které stojí za to patentově chránit a následně postoupit do aplikovaného výzkumu, který je posune do případné fáze realizace a komercializace.

3. Souhlasím, že věda coby poslání je trochu patetizující. Já považuji vědu za velmi kvalifikované řemeslo, které mě musí také uživit. Nic méně provozování tohoto řemesla není primárně motivováno peněžitým ziskem, ale radostí z bádání, z výchovy mladých lidí a rozvoje vlastní osobnosti. To jsou motivační faktrory, které většinou postrádají ti, kteří vědu řídí.

S pozdravem,

Jemnický
30. 12. 2009 | 15:52

SuP napsal(a):

sasa -
A proč bych měl dávat na zdravotní pojištění 4x víc, než řadový občan jen proto, že doktor si z "poslání" dělá byznys?

Jemnický -
Trouby politiky nevolím, nýbrž škrtám na kandidátkách. Nejsem s to zajistit, aby trouby politiky nevolili 30,-K spoluobčané. Čili je věcí vědců, aby se k problému postavili, míněno aby přesvědčili společnost o důležitosti a přínosu své práce, ne o tom, že na to mají málo peněz.
S 3.odstavcem souhlasím celkem bez výhrad, ale je jisté, že stát si nemůže dovolit bezbřehé financování vědy v situaci, kdy značnou část finančních prostředků státního rozpočtu rozdává nepotřebným, kteří umí hezky řvát a natahovat ruce.
30. 12. 2009 | 17:34

vaclavhorejsi napsal(a):

SuP:

Tady nekdo mluvi o "bezbrehem" financovani vedy?
Uz asi 10 let je velmi jasne narysovan kyzeny "breh" tzv. lisabonske strategie - davat ze statniho rozpoctu na VaV 1% HDP. Zatim je to uz nekolik let kolem 0.6% (zaplat panbuh i za to - HDP v poslednich letech slusne rostl, takze rostla i ta absolutni castka).
Ani nyni v tezsi situaci nikdo nekrici "dejte nam vic" - ja a mi kolegove jen kricime "neberte penize AV ve prospech pochybnych "inovaci" - viz
http://blog.ihned.cz/c3-389...
http://blog.ihned.cz/c3-390...

..
31. 12. 2009 | 09:09

SuP napsal(a):

vaclavhorejsi -
Až budou i všechna ostatní lisabonská procenta v souladu, pak zcela určitě!
Bezbřehé - myšleno tolik, kolik si představujete.
Jsem rád, že jste pochopil, že poznámka .."nepotřebným, kteří umí hezky řvát a natahovat ruce..." nebyla směrována na Vás.

Rozhodně mi bude ctí se i s Vámi hádat v novém roce!
PF 2010
SuP
31. 12. 2009 | 11:13

cheap Jimmy Choo Shoes napsal(a):

29. 01. 2010 | 08:55

Helen21Giles napsal(a):

I received 1 st <a href="http://bestfinance-blog.com...">mortgage loans</a> when I was a teenager and that helped me very much. Nevertheless, I require the short term loan again.
17. 07. 2010 | 20:58

texas auto insurance rates napsal(a):

Thank you a bunch for sharing this with all folks you really recognise what you're talking approximately! Bookmarked. Kindly also visit my site =). We can have a link change arrangement between us! <a href="http://topautoinsurancerates.net/">cheap car insurance rates</a>
17. 10. 2011 | 18:35

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Alvarová Alexandra · Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bednář Miloslav · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bezděk Vladimír · Bezděková Iva · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Boudal Jiří · Brom Zdeněk · Burian Jan · Bursík Martin C Candole James de · Cimburek Ludvík · Cvrček Václav · Cyrani Pavel Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra E Ehl Martin F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gattermayer Josef · Gazdík Petr · Gregor Kamil H Haas Tomáš · Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hesová Zora · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Hollan Matěj · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honsová Dagmar · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hubatka Miloslav · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hudema Marek · Hůle Daniel · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janouch František · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kalhousová Irena · Kalousek Miroslav · Kania Ondřej · Karfík Filip · Kasl Jan · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klepal Jakub · Klíma Vít · Kněžourková Tereza · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Krnáčová Adriana · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Lešenarová Hana · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Liška Ondřej · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Matoušek Karel · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Mihulka Stanislav · Michalčák Ján · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mládek Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel · Musil Aleš N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Opatrný Martin P Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pírko Štěpán · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Polák Milan · Potměšilová Hana · Potůček Martin · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Rezková Alice · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sokol Tomáš · Soukenka Petr · Sportbar · Spurný Matěj · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Suchardová Michaela · Sůva Lubomír · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Špidla Vladimír · Špinková Martina · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Šumbera Filip T Tejc Jeroným · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tutter Jiří U Uhl Petr · Urban Jan · Urban Václav V Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek · Vondráček Ondřej W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy