Komunistická buňka na Plzeňsku se rozhodla, že překročí hranici lokálních stranických zájmů a vstoupí na pole politiky mezinárodní. Pochopitelně že v zájmu nás všech, nejen lidu na Plzeňsku.

Jak je u členů této strany už dlouholetou tradicí, na chválu jsou skoupí. To se dá dobře vysvětlit jejich vysokou náročností na sebe i na nás, kteří „stojíme opodál“, jak pravil rudý básník. Stejně dlouhou tradicí, vycházející ze stejného kadlubu, je úderná kritika, zejména je-li zaměřena do cizích řad. Takové kritiky i s návrhem nápravných opatření (protože to je kritika konstruktivní, nikoli prázdná kritika pro kritiku) se dostalo našemu velvyslanci v Ankaře (http://www.kscmplzen.cz/index.php/nazory-a-stanoviska/571-prezident-zeman-by-mel-vymenit-ceskeho-velvyslance-v-turecku-mgr-pavla-kavku; o komunistické výzvě informoval portál www.plzen.cz ). Ponechal bych to bez povšimnutí jako směšný kozí pšouk, ale nemohu – za prvé jsem v Ankaře na postu velvyslance strávil skoro pět let a mám o situaci v Turecku ještě pořád určitý přehled, a za druhé se kolega dost dobře nemůže proti komunistické neomalenosti veřejně ohradit, protože mu v tom brání zvyklosti a předpisy.

Plzeňští komunisté mu mají za zlé, že „nehlásí ministru zahraničí ČR, že na území Turecka (našeho partnera z NATO) jsou výcvikové tábory teroristů ISIL“ a ptají se, jak je možné, že „nehlásil ministru zahraničních věcí ČR“, že Turecko tyto aktivity financuje z nelegálního obchodu se syrskou ropou.

Plzeňští soudruzi objevili Ameriku a zděsilo je, co uviděli. Mohli si to ušetřit, kdyby se o problematiku víc zajímali a kromě stranického tisku se občas podívali i na nějaké zahraniční servery. Doporučuji například turecký (v angličtině) www.hurriyetdailynews.com. V jeho archivu najdou články a komentáře staré i přes dva roky, v nichž se o těchto věcech píše zcela otevřeně. Samozřejmě jsme už tenkrát informovali naše MZV (pravda, vystřídalo se tam několik ministrů) a nemám ani tu nejmenší pochybnost, že dobré zpravodajství dostává MZV z Ankary i nyní.

Komunisté prezidenta Zemana úkolují výzvou, že „by měl personálně na ambasádě v Turecku zasáhnout, když jej o to nežádá ministr zahraničních věcí. Jde přece o národní bezpečnost naší země a o bezpečnost našich občanů a rodin! Jde o mír ve světě!“ Toto skučení je doplněno plamenným a sentimentálním zvoláním, jež by mělo prezidenta zřejmě motivovat. Připomínají mu totiž to, na co se sám rád odvolává – sílu jeho mandátu: „Prezident Zeman je prezidentem zvoleným lidem této země a proto by měl svůj lid chránit!“ Jak dojemné!

A jak neuvěřitelné, že soudruzi z plzeňské regionální buňky vědí, co (ne)posílá náš velvyslanec ministrovi zahraničí. Buď někde došlo k úniku informací (i zpráva o neexistenci informace je totiž informací), nebo si soudruzi jen něco domýšlejí a s bolševickým zápalem z toho vyvozují důsledky. Jak z dvacetileté zkušenosti znám realitu informování ústředí z našich ZÚ, vsadím se, že platí druhá polovina souvětí a že soudruzi zabloudili někam, kde nemají co dělat.

Prezident ovšem jako kdyby jejich volání nejen zaslechl, ale i vyslechl! Zřejmě se ty neexistující informace o postojích Turecka k němu nakonec nějak zázračně donesly. Samy, nejspíš. Na setkání s občany v Ústí nad Labem odpovídal na jejich dotazy a došlo i na Turecko. Prezident tazatelům sdělil, že „Turecko je sice členem NATO, ale někdy se chová spíše jako spojenec Islámského státu“. Pravil také, že nechce „komentovat tvrzení, že (Turecko) odebírá ropu od Islámského státu, který ji těží na syrských nalezištích a tím spolufinancuje IS. Turecko nemá rádo Kurdy, kteří v Sýrii a Iráku bojují proti IS, a to je důvod, proč se na Turecko dívat s opatrností“. Dále se vyjádřil, že „je přesvědčen, že Turecko dokáže přijmout uprchlíky i bez schválených tří miliard eur od EU, protože se jedná o zlomek celkového počtu jeho obyvatel, ale také proto, že jsou to lidé stejného vyznání.“

Z tohoto tvrzení a vidění reality by se také dalo optimisticky usoudit, že Německo nebude mít žádný podstatný problém s přijetím miliónu nebo i víc uprchlíků. Počtem obyvatel se totiž blíží Turecku a „lidí stejného vyznání“ tam také není málo (velkoryse přehlédneme „drobnost“, že významný podíl mezi syrskými uprchlíky mají sekulární bezvěrci; ve velkých číslech to zřejmě v prognózování nehraje roli). S ironickým důrazem prezident prognostik dodal: „Očekávám, že za těchto pár vět pošle turecký velvyslanec na hrad protestní nótu.“ (všechny citace viz http://usti.idnes.cz/turecko-by-nemelo-byt-clenem-eu-rekl-zeman-fgw-/usti-zpravy.aspx?c=A151209_154546_usti-zpravy_alh; http://echo24.cz/a/iUZR2/zeman-nepotesil-ustecany-nektere-casti-mesta-jsou-jako-po-valce).

No, nepošle. Ani na hrad (který vlastně?, v tom by si echo24 mělo udělat pořádek), ani na Hrad. Když už, tak to bude na Ministerstvo zahraničí obvyklou protokolární cestou. Takové subtilní prkotiny ale naši hlavu státu nezajímají.

Nejspíš nezajímají ani komunisty z Plzeňska. Co skutečně sledovali svým lkaním a žalováním, to mi prostě uniká. Omluvit by je mohl snad jen panický strach z neexistujícího nebezpečí, ale já nevěřím, že by se opravdoví komunisté báli Turka! Vždycky přece stáli v prvních řadách každého spravedlivého boje, jak proti hydře kapitalismu, tak proti škůdcům ze zahraničí, do kterého vedli (nebo hnali, to podle toho, kde soudruh zrovna stál) ty druhé. Teď se ale na Plzeňsku splašili a místo po informacích už zase volají po něčí hlavě. Nemohu se zbavit pocitu, že kdyby bývali mlčeli, mohli zůstat filosofy. Takhle jsou za tajtrlíky.