Pohodové, trochu uspěchaně připravovené a v dostatku prožité Vánoce jsou za námi. Snad každý si oddychl.

Mnozí se ještě povesilili na Silvestra, zalyžovali si a nyní, plni sil a odhodlání, vrhají se znovu do práce. Na cestě k dalším úspěchům zůstávají ležet zapomenutá předsevzetí – však si za rok dáme nová, žádný strach – a jede se dál, močálem temným.

Ještě něco za některými našinci zůstává. U popelnic a kontejnerů. Jasně, binec, ale ten nemám na mysli. To, o čem mluvím, není žádný binec, ale živá (někdy už i mrtvá) ukázka lidské bezohlednosti a blbosti. Štěňata. Kočičky. V krabicích od dárků nebo od pěkného nákupu ve značkové prodejně bot či hadrů.

Kdopak je tam nechává? Kdo je tam odkládá? No přece hodní lidé, milé děti. Jsou to hodní lidé, protože kdyby nebyli hodní, tak by zvířátka neměli rádi a zbavili by se jich nějakým drsným způsobem. Ale znáte krutější způsob usmrcení než ponecháním bezbranného tvora v situaci, z níž si nemůže sám pomoci a pomalu zemře zimou, stresem, vyčerpáním nebo kombinací těchto příčin?

Jistě, ten pejsek zemře zcela přirozeně. Nikdo jej nezabije injekcí, zastřelením nebo nějakým podobným způsobem. Hodný člověk zvíře odložil a aniž by čekal, co bude dál, šel si po svých. Však ona to moudrá příroda už zařídí. Nebo se najde nějaký pošuk a zvířete se ujme. V každém případě to pro pachatele dopadne dobře – má po starosti a má čisté svědomí. Nezabil chudáka štěňátko.

Kež by je byl raději zabil! Jenže na to nemá gule, případně pajšl. Je to docela obyčejný srab. Buďte si jisti, že úplně stejně by se zachoval v situaci, kdy by na něm záležela pomoc člověku. Nemůže vidět krev. Měl by z toho nervy. Měl by z toho lítání po úřadech. Co je mu do cizího chlapa? Co je mu po nějaké bábě ležící na chodníku?

V 15. století vydal portugalský král výnos, kterým řešil dilema, jež mívali portugalští mořeplavci při plavbách do Afriky. Bývali znepokojováni kastilskými a maurskými korzáry. Ty maurské směli pobít, byli to jinověrci a nic jiného si nezasloužili. Ale co s křesťanskými Kastilci? Navíc v době křížových výprav, kdy papež zabíjení křesťanů zajatých jinými křesťany výslovně zakázal?
Po poradě s právníky král rozhodl, že Kastilci, zajatí za hranicí stanovenou smlouvou mezi oběma zeměmi, nebudou vráceni do vlasti a nebudou ani vysazováni na pobřeží. Místo toho budou námořníci „vhozeni do moře, kde brzy zemřou z přirozených příčin“. Stejnou fintu používají hinduističtí rybáři, kteří z náboženských důvodů nemohou zabít ulovené ryby. Po vylovení z vody je také nechají „zemřít z přirozených příčin“.

Co jiného je hanebné chování našinců, z nichž snad někteří jsou i křesťané? Buďte chlapi (to platí i pro ženy) a buď zvíře dejte do dobrého útulku nebo je nechte utratit, případně je utraťte sami. Nenechávejte je umírat „z přirozených příčin“ hladové a nešťastné v krabici od bot někde u popelnic. Také byste si pro sebe takový přirozený konec nepřáli, že?