Přestanou Češi číst knihy?
Češi patří k nejzapálenějším čtenářům knih v celé Evropě. Bude to platit i příští rok, zvýší-li se DPH?
Podle dnes zveřejněných výsledků průzkumu Ústavu pro českou literaturu AV ČR a Národní knihovny patří Češi mezi nejaktivnější čtenáře knih: každý Čech přečte za rok průměrně 16 knih, přičemž 88 procent žen a 77 procent mužů přečte ročně alespoň jednu knihu.
To jsou skvělé výsledky a jejich význam se ještě zvýrazňuje ve světle srovnání s jinými evropskými zeměmi: průměr „nečtenářů“, tedy lidí, kteří za rok nepřečtou ani jedinou knihu, dělá v Evropě průměrně 42 procent, zatímco v ČR jen 17 procent. Perfektní je, že hodně čtou i mladí lidé: nejvíce čtenářů je ve věkových skupinách 15 až 24 let (86 procent).
O tom, že čtení knih je příjemný, aktivní, a hlavně vysoce užitečný způsob trávení volného času, asi není nutné diskutovat: důležité však je, aby knihy byly pro čtenáře široce dostupné a aby byly prodávány v rozumných cenových relacích. Každý Čech si za rok koupí skoro 7 knih a utratí za ně přes 1 300 Kč.
Je evidentní, že kromě historických zvyků je jedním z důvodů vysoké obliby knih v ČR jejich dobrá dostupnost (knihovny i knihkupectví jsou naštěstí prakticky na každém rohu, většina z nich je opravdu velmi kvalitní a nabízí nepřeberné množství knih) a velmi nízká cenová úroveň (průměrná cena knihy okolo 197 korun je schůdná pro každého čtenáře).
Silný konkurenční boj mezi vydavateli a samotná podstata produktu „kniha“ drží prodejní ceny knížek na hranici rentability. Kniha je ze své podstaty zbytná věc – když bude levná, dobrá a dostupná, pár tisíc lidí si ji koupí, ale kdyby byla drahá nebo nebyla k dostání, nikomu by vlastně vyloženě nechyběla – na rozdíl třeba od rohlíků nebo elektřiny. Z tohoto pravidla existují výjimky – na straně čtenářů (existují lidé, kterým by knihy chyběly) i knih (existují knihy, které by čtenářům chyběly), ale obecně lze knižní svět takhle popsat.
Nepříjemné je, že od ledna příštího roku dojde pravděpodobně ke zvýšení spodní sazby DPH (do které patří také knihy). Otázkou je, jak se toto navýšení projeví v koncových cenách knih: někteří nakladatelé zřejmě v rámci konkurenčního boje vezmou alespoň část zvýšené daně na sebe, jiní promítnou celé navýšení do prodejní ceny.
Je otázkou, zda by si čeští čtenáři zachovali svou náklonnost ke knihám i v případě, že by se knihy skokově (byť relativně nepatrně) zdražily. Nezdá se to, ale pro kupujícího, který stojí v knihkupectví, drží v pravé ruce knížku, někdo mu přitom chrchlá na záda a z levé ruky mu padají igelitky s nákupem, může být při jeho impulzivním rozhodování rozdíl, je-li na knížce cenovka „199 Kč“ nebo „206 Kč“.
Zvýšení daňové zátěže je vzhledem k situaci státního rozpočtu asi nevyhnutelné: otázkou je, zda to tak budou chápat i čtenáři a zda zvýšení některých daní nepovede k poklesu zájmu právě o knihy. To by určitě byla velká škoda.
Podle dnes zveřejněných výsledků průzkumu Ústavu pro českou literaturu AV ČR a Národní knihovny patří Češi mezi nejaktivnější čtenáře knih: každý Čech přečte za rok průměrně 16 knih, přičemž 88 procent žen a 77 procent mužů přečte ročně alespoň jednu knihu.
To jsou skvělé výsledky a jejich význam se ještě zvýrazňuje ve světle srovnání s jinými evropskými zeměmi: průměr „nečtenářů“, tedy lidí, kteří za rok nepřečtou ani jedinou knihu, dělá v Evropě průměrně 42 procent, zatímco v ČR jen 17 procent. Perfektní je, že hodně čtou i mladí lidé: nejvíce čtenářů je ve věkových skupinách 15 až 24 let (86 procent).
O tom, že čtení knih je příjemný, aktivní, a hlavně vysoce užitečný způsob trávení volného času, asi není nutné diskutovat: důležité však je, aby knihy byly pro čtenáře široce dostupné a aby byly prodávány v rozumných cenových relacích. Každý Čech si za rok koupí skoro 7 knih a utratí za ně přes 1 300 Kč.
Je evidentní, že kromě historických zvyků je jedním z důvodů vysoké obliby knih v ČR jejich dobrá dostupnost (knihovny i knihkupectví jsou naštěstí prakticky na každém rohu, většina z nich je opravdu velmi kvalitní a nabízí nepřeberné množství knih) a velmi nízká cenová úroveň (průměrná cena knihy okolo 197 korun je schůdná pro každého čtenáře).
Silný konkurenční boj mezi vydavateli a samotná podstata produktu „kniha“ drží prodejní ceny knížek na hranici rentability. Kniha je ze své podstaty zbytná věc – když bude levná, dobrá a dostupná, pár tisíc lidí si ji koupí, ale kdyby byla drahá nebo nebyla k dostání, nikomu by vlastně vyloženě nechyběla – na rozdíl třeba od rohlíků nebo elektřiny. Z tohoto pravidla existují výjimky – na straně čtenářů (existují lidé, kterým by knihy chyběly) i knih (existují knihy, které by čtenářům chyběly), ale obecně lze knižní svět takhle popsat.
Nepříjemné je, že od ledna příštího roku dojde pravděpodobně ke zvýšení spodní sazby DPH (do které patří také knihy). Otázkou je, jak se toto navýšení projeví v koncových cenách knih: někteří nakladatelé zřejmě v rámci konkurenčního boje vezmou alespoň část zvýšené daně na sebe, jiní promítnou celé navýšení do prodejní ceny.
Je otázkou, zda by si čeští čtenáři zachovali svou náklonnost ke knihám i v případě, že by se knihy skokově (byť relativně nepatrně) zdražily. Nezdá se to, ale pro kupujícího, který stojí v knihkupectví, drží v pravé ruce knížku, někdo mu přitom chrchlá na záda a z levé ruky mu padají igelitky s nákupem, může být při jeho impulzivním rozhodování rozdíl, je-li na knížce cenovka „199 Kč“ nebo „206 Kč“.
Zvýšení daňové zátěže je vzhledem k situaci státního rozpočtu asi nevyhnutelné: otázkou je, zda to tak budou chápat i čtenáři a zda zvýšení některých daní nepovede k poklesu zájmu právě o knihy. To by určitě byla velká škoda.