Jak nekuřák k cigaretě přišel
Opravdu budeme nekuřáckým zákonem chránit kuřáky?
Už už to vypadalo, že náš parlament po dlouhé diskusi schválí nekuřácký zákon. Zákon, který nás o krok přiblíží řadě úspěšných zemí, zákon, který bude krokem k ochraně nekuřáků před kuřáky, zákon, který způsobí, že budete moci vyrazit na večeři a nebudete muset zdlouhavě zkoumat, do které hospody a do které její místnosti si sednout, abyste se po návratu domů museli svléknout na balkóně. Zákon, na kterém se shodují lékaři a zdravotníci.
Najednou se ale objeví zpráva, že hospodářský výbor sněmovny předkládá takové pozměňovací návrhy, které v důsledku povolí kouřit prakticky všude.
Těžko říct, čím to je – v některých poslancích zřejmě převládl pocit, že zakazovat kouření by bylo omezováním svobody pro ty, kteří si chtějí nebo potřebují zakouřit – na nádraží, ve vlaku, v letadle, na zastávce, ve státních budovách.
To by mělo svou logiku, ale jen v případě, že by kouření nebylo škodlivé. Kdyby třeba poslanci chtěli zakázat žvýkání (protože když někdo přežvykuje, může pohoršovat slušné lidi, kteří nepřežvykují), považoval bych to za nesmysl – protože přežvýkavec reálně svému okolí nijak neškodí, a ta drobná psychická újma několika odpůrců žvýkání nevyváží omezení svobody přežvýkavců.
Jenže kuřák svému okolí škodí, a škodí mu výrazně. A nemám na mysli drobnou újmu spočívající v tom, že když jste chvíli mezi kuřáky, smrdíte jako kdybyste sami kouřili: mluvím o dehtu a všech těch dalších užitečných látkách, který jste přinuceni zkonzumovat.
Podle mého názoru nelze mluvit o poškozování kuřáků tím, že jim zakážeme kouřit: naopak je třeba mluvit o poškozování nekuřáků, když to kuřákům nezakážeme.
Některé argumenty proti zákazu kouření považuji za úplně scestné: třeba ten, že zákaz kouření ve vlacích se minul účinkem, protože kuřáci díky němu začali jezdit autem a České dráhy tak hospodaří s vyšší ztrátou. Opravdu by těch pár kuřáků zachránilo hospodaření Českých drah? A i kdyby, znovu říkám – kuřáci škodí svému okolí, takže pokud je zákon z vlaků vytlačil a díky němu se ve vlacích lépe cestuje nekuřákům, stálo to za to. Ve většině evropských států, kde jsou vlaky zásadně nekuřácké, už na to přišli. Věřím, že na to přijde i hospodářský výbor naší poslanecké sněmovny.
Už už to vypadalo, že náš parlament po dlouhé diskusi schválí nekuřácký zákon. Zákon, který nás o krok přiblíží řadě úspěšných zemí, zákon, který bude krokem k ochraně nekuřáků před kuřáky, zákon, který způsobí, že budete moci vyrazit na večeři a nebudete muset zdlouhavě zkoumat, do které hospody a do které její místnosti si sednout, abyste se po návratu domů museli svléknout na balkóně. Zákon, na kterém se shodují lékaři a zdravotníci.
Najednou se ale objeví zpráva, že hospodářský výbor sněmovny předkládá takové pozměňovací návrhy, které v důsledku povolí kouřit prakticky všude.
Těžko říct, čím to je – v některých poslancích zřejmě převládl pocit, že zakazovat kouření by bylo omezováním svobody pro ty, kteří si chtějí nebo potřebují zakouřit – na nádraží, ve vlaku, v letadle, na zastávce, ve státních budovách.
To by mělo svou logiku, ale jen v případě, že by kouření nebylo škodlivé. Kdyby třeba poslanci chtěli zakázat žvýkání (protože když někdo přežvykuje, může pohoršovat slušné lidi, kteří nepřežvykují), považoval bych to za nesmysl – protože přežvýkavec reálně svému okolí nijak neškodí, a ta drobná psychická újma několika odpůrců žvýkání nevyváží omezení svobody přežvýkavců.
Jenže kuřák svému okolí škodí, a škodí mu výrazně. A nemám na mysli drobnou újmu spočívající v tom, že když jste chvíli mezi kuřáky, smrdíte jako kdybyste sami kouřili: mluvím o dehtu a všech těch dalších užitečných látkách, který jste přinuceni zkonzumovat.
Podle mého názoru nelze mluvit o poškozování kuřáků tím, že jim zakážeme kouřit: naopak je třeba mluvit o poškozování nekuřáků, když to kuřákům nezakážeme.
Některé argumenty proti zákazu kouření považuji za úplně scestné: třeba ten, že zákaz kouření ve vlacích se minul účinkem, protože kuřáci díky němu začali jezdit autem a České dráhy tak hospodaří s vyšší ztrátou. Opravdu by těch pár kuřáků zachránilo hospodaření Českých drah? A i kdyby, znovu říkám – kuřáci škodí svému okolí, takže pokud je zákon z vlaků vytlačil a díky němu se ve vlacích lépe cestuje nekuřákům, stálo to za to. Ve většině evropských států, kde jsou vlaky zásadně nekuřácké, už na to přišli. Věřím, že na to přijde i hospodářský výbor naší poslanecké sněmovny.