Nemám rád plánování. Nemám ho rád historicky - Státní plánovací komise a pětiletky. Nemám rád plánování složitých jevů, které se naplánovat nedají, protože jsou složité – hospodářství, počasí. Ještě horší mi přijde plánování něčeho negativního – plánování chudoby.

Nyní se v Kodani „mládí světa“ dohaduje o vypouštění CO2.
Hezky se ukazuje akceschopnost nadstátních orgánů (jeden hot, druhý čehý, třetí sud-kulatý-rys-tu-pije-tu-je-káva …), ale o tom psát nechci.
Pokud by to případně někoho zajímalo, nejblíže mi je postoj Ruska (už vidím ty reakce diskutujících:-)) – tj. „je to blbost a nedáme na to ani rubl“, ale o tom psát také nechci.

Vadí mi ta krutost vůči třetímu světu.
Bohatý svět, s Českou republikou skoro v čele, bude platit chudým zemím kompenzaci za to, že nebudou vypouštět tolik CO2, tj. nebudou rozvíjet svůj průmysl, tj. zůstanou chudí.

Výborná myšlenka, která se již plně osvědčila v potravinářství. Tam kam OSN dováží dárcovské potraviny v pytlích – tam jsou tábory, hlad, neobdělaná pole a pastviny.
Tam odsud utíkají lidé do Evropy či USA a mění staleté zvyklosti a jistoty těchto zemí.
Když od nich nemůžeme kupovat vypěstované potraviny a jednoduché výrobky, pak nevyvážejí výrobky, ale sami sebe.

Podobně to bude fungovat s peněžitou pomocí. Kdo asi ty peníze shrábne? Část zůstane u mezinárodních agentur, které to budou celé nějakým velkým OPENCARDem monitorovat a organizovat. A i Praha bude závidět. Zbytek (asi menšinu – těžko říci) dostanou místní vládcové. Budou to pro ně pěkné a bezpracné peníze, tj. budou zodpovědně dozírat, aby se jim tam ten průmysl moc nerozvinul.
Ti místní obyvatelé nedostanou z emisní žebračenky nic, nebudou tam mít ani tu fabriku, kde by pracovali. Sucho se bude rozšiřovat, protože čertví co změny klimatu způsobuje a čertví, zda vůbec nějaké nestandardní změny jsou, ale jedno je jisté: Mocní tohoto světa to nijak neovlivní.
I kdyby chtěli. Většině je to jedno, Bursíci a Gore-ové mají zájem na tom, aby situace byla spíš horší než lepší – mají z toho živnost a Čína, Indie a další prudce ekonomicky rostoucí země budou velice pragmatické, těm se hodí direktivní omezování evropského a severoamerického hospodářství a sami budou emitovat do vzduchu, co se jim zlíbí.
Ti k chudobě odsouzení budou migrovat.
Budou migrovat i k nám. Nebo nebudou migrovat k nám, ale dle Lisabonské smlouvy budeme muset přijímat ex offo významná procenta „evropských“ běženců.

Nebylo by lepší – nechat je být, nechat je postavit ošklivou čmoudící fabriku (neměli jsme tu v 19. století jiné) a doufat, že sami zbohatnou (budou s námi obchodovat) a začnou pak výrobu ekologizovat?

Připomněl bych v této souvislosti, že nejtragičtější emise a životní prostředí jsem zažil v letech, kdy se tady plánovalo. A to není můj subjektivní dojem, ale fakt.