Když se včera objevily výsledky Studentských voleb, ve kterých Piráti spolu s TOP09 dostali 18 % hlasů, Jindřich Šídlo to na Twitteru jistě s nadsázkou komentoval: To máme mládež! Tento povzdech zřejmě předznamenal průběh diskuse nad jejich výsledky.

Studentské volby probíhají v souvislosti s konáním řádných voleb v České republice. V roce 2010 proběhly první Studentské volby 2010 do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (Piráti 7,7 %, komplet zde ), v září 2012 pak Studentské volby 2012 do zastupitelstev krajů (zvítězili Piráti 20,6 %, komplet zde ) a v prosinci Studentské prezidentské volby (zvítězil V. Franz 40,7 %, komplet zde).

Včera hlasovalo rekordních 50 551 studentů a Piráti získali 8961 hlasů středoškolských studentů, tedy téměř 18 %, zvítězili v 7 krajích a je zřejmé, že pro mladé lidi jsou nejvýraznější volební alternativou. Kompletní výsledky naleznete zde, nebo zjednodušeně v obrázku níže.

Nad výsledky se diskutuje. Průběh dikuse na Facebooku komentoval i předseda Pirátů Ivan Bartoš: "Víte, že je až směšný, jak se v téhle diskusi shazujou studenti na základě naprosto blbých argumentů. I když kopu za Piráty, tak za prvé: velké množství lidí v této republice zavolí daleko hloupěji (když používáte argument o hlouposti) a za druhé: že bych byl třeba já ve dvaceti nějak extrémně intelektuálně výše než v sedmnácti, to si teda neuvědomuju. Výsledek studentských voleb je výsledek anketního typu určitého vzorku populace. Zda je to vzorek lepší či horší, to je otázka."

Další představitel Pirátů na Facebooku: "Myslíme si, že důležitá je i otázka, proč středoškoláci volí DSSS. Dostáváme tak zpětnou vazbu, že v karlovarském, ústeckém a moravskoslezském kraji hrozí (nebo už nastal) obrovský sociální problém, který je potřeba urychleně řešit. Zákazem DSSS ten problém bohužel nezmizí."

Komentář Ivana Hoffmana zde. "Z úspěchu, který mají u studentů Piráti, je patrné že mládež je svobodomyslná a otevřená výzvám moderní vzdělanostní společnosti. Že mezi studenty silně rezonují ideje Dělníků, svědčí naopak o nízké toleranci, kolektivní konformitě a nevraživosti k jinakosti. Tradiční oblibu Karla v Praze pak lze číst jako přání studentů, aby jim rodiče platili školné, což může plynout z mladické škodolibosti i z liberální frajeřiny."