Psáno pro právo

Poskládat ze stávající sněmovny akceschopnou vládu vypadá jako úkol pro mistra světa ve skládání puclí i bez krize v ČSSD. Řekl bych, že si ODS i Top 09 mají odpočinout v opozici. Skutečně nesdílím názor některých komentátorů, že Nečasova vláda byla v principu dobrá. Protože by výčet jejích hříchů zabral zbytek komentáře, omezím se jen na jejich vyškrtnutí ze seznamu žádoucích uchazečů o vládu.

Hnutí Tomia Okamury komentoval můj přítel veršem lidové písně: "Od Vimperka jedou vozy/ moje stará nemá kozy/ Až jí narostou/ budu starostou". Položit jako podmínku spolupráce odhlasování zákona o referendu bez jakéhokoliv omezení je stejně reálné jako to, že se lidový zpěvák stane starostou. Pokud by se k tomu v Poslanecké sněmovně náhodou našla většina, byl by jediným možným řešením nejspíš vojenský převrat a transport poslanců do bohnické léčebny. Takže na obzoru zřejmě nesvítá.

Zatím se vše točí kolem potencionální koalice ČSSD, KDU-ČSL a hnutí ANO. Jako obvykle komunisti zůstávají stranou. Ačkoliv předseda Filip po volbách doufal, že tato doba končí, vypadá to, že byl předčasným optimistou. Ovšem ve hře ještě nejsou ani rozdány karty, natož aby se vynášely trumfy. Krize sociální demokracii notně zamíchala koaličními počty. Disponuje sociální demokracie padesáti poslanci a na jak dlouho? Co když březnový sjezd dopadne jinak než listopadový Ústřední výkonný výbor? To je jenom jeden z otazníků nad vznikající koalicí.

Klíčovou roli budou hrát lidovci. Ve volební kampani se jako obvykle oháněli radikálním antikomunismem. Není prý pro ně přijatelná žádná účast ve vládě, která by se opírala byť jen o tichou podporu komunistické strany. Teď budou mít problém. Předseda hnutí ANO se soudí o to, jestli byl spolupracovníkem státní bezpečnosti nebo ne. Podle výsledku soudu buď dostane, nebo nedostane lustrační osvědčení. K výkonu ministerské funkce ho nepotřebuje. Vláda není orgánem státní správy, takže se na ni lustrační zákon nevztahuje.

Před volbami mi nějaká dobrá duše poslala mailem část spisu Andreje Babiše, která se zachovala. Nevyplývá z ní nic světoborného. Jako téměř každý pracovník podniků zahraničního obchodu byl v kontaktu se státní bezpečností. STB po něm požadovala, aby se staral o kvalitu nakupovaných surovin, za které Česká republika platila v tvrdé měně. Říkalo se tomu ochrana ekonomických zájmů. Může to soud považovat za spolupráci státní bezpečnosti? Může. Diskvalifikuje to však Andreje Babiše z účasti na vládě? Podle mne ne. Tato informace byla známá před volbami, takže demokraticky jednající politici by měli respektovat přání voličů a dodržovat lustrační zákon.

Lze si však snadno představit, jak se začnou lidovci prsit, pokud Babiš lustrační osvědčení nedostane. Novináři se jich začnou ptát: nechtěli jste ani tichou podporu komunistů a teď budete sedět ve vládě s člověkem bez lustračního osvědčení? Klidně to může ohrozit vznik vlády.

Je však třeba připomenout, že v Poslanecké sněmovně existuje klub KSČM s 33 poslanci. Tito poslanci sice nejsou příliš použitelní v otázkách zahraničněpolitické orientace země, a zřejmě by se s nimi hledala obtížně shoda v řadě ekonomických otázek. Ale podle jejich programu by se s nimi měla dát jednoduše najít shoda v klíčových zákonech, které navrhla iniciativa Rekonstrukce státu. Připomeňme, jedná se o zákon o státní službě, kontrole financování politických stran, zveřejňování smluv na internetu, rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, majetková přiznání politiků, zrušení anonymních akcií a tak dál.

Přijetím navrhovaných zákonů, které se nedaří přijmout celých dvacet let, by se Česká republika stala jiným státem. Spolu s nastartováním procesu profesionalizace státní správy by se konečně dostala z marasmu, do kterého po roce 1992 upadla.

To stojí za to, aby poslanci přestali tančit trapné předvolební tance. Spolupráce s KSČM na minimálním programu Rekonstrukce státu zaručí vznikající vládě dostatečnou stabilitu. Ani výpadek části poslanců sociální demokracie, ani výpadek části poslanců lidovců, popřípadě celého lidoveckého klubu, by vládu neohrozil.

Jistě, není to program na 4 roky. Jenže by byl obrovský rozdíl, kdyby k předčasným volbám došlo před anebo potom, co budou přijaty zákony navržené Rekonstrukcí státu.

Pokud politické strany opět předvedou, že nejsou ochotny respektovat výsledky demokratických voleb a budou nad Komunistickou stranou ohrnovat nos, bude to nejen ignorování principů parlamentní demokracie, ale i projev vrcholné nezodpovědnosti vůči voličům.
********************************************
Ad lustrační zákon

zákon 451/1991 = lustrační zákon
(1) Tento zákon stanoví některé další předpoklady pro výkon funkcí obsazovaných volbou, jmenováním nebo ustanovováním
a) v orgánech státních správy České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky,

(2) Funkcemi podle § 1 odst. 1 písm. a) se rozumí v orgánech státní správy České republiky služební místa představených podle služebního zákona 1)
1) §9 zákona 218/2002 = platný služební zákon,přijatý vládou M. Zemana s mnohokrát odloženou účinností

§ 9 Představení, služební orgány, služební označení a předepsané vzdělání

(1) Představenými jsou vedoucí státní zaměstnanci, kteří jsou oprávněni vést na jednotlivých stupních řízení správního úřadu podřízené státní zaměstnance, ukládat jim služební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat výkon jejich služby a dávat jim k tomu závazné příkazy. Představenými mohou být rovněž fyzické osoby, které jsou ve služebním poměru podle zvláštního právního předpisu.8)
(2) Předepsané vzdělání představeného je odvozeno od nejnáročnější činnosti, jejíž výkon odborně řídí. Představenému přísluší vedle služebního označení podle § 7, popřípadě vedle služebního označení podle § 8, též služební označení představeného.
(3) Služební místa určená pro představené a jejich služební označení jsou
a) vedoucí oddělení a zástupce vedoucího oddělení,
b) vedoucí zastupitelského úřadu,
c) ředitel odboru a zástupce ředitele odboru,
d) ředitel sekce a zástupce ředitele sekce,
e) státní tajemník a zástupce státního tajemníka,
f) vedoucí služebního úřadu a zástupce vedoucího služebního úřadu.
(4) Služební místa určená pro představené, do jejichž působnosti patří organizační věci služby a služební vztahy státních zaměstnanců, a jejich služební označení jsou
a) personální ředitel a zástupce personálního ředitele,
b) generální ředitel státní služby a zástupce generálního ředitele státní služby (dále jen "generální ředitel" a "zástupce generálního ředitele").
(5) Služební místo státního tajemníka se zřizuje v ministerstvech a v Úřadu vlády. Státní tajemník řídí, koordinuje a kontroluje plnění služebních, popřípadě pracovních úkolů řediteli sekcí, personálním ředitelem, popřípadě dalšími jím řízenými představenými a vedoucími zaměstnanci. Služební úkoly státnímu tajemníku ukládá ve služebním úřadu, jímž je ministerstvo, ministr a ve služebním úřadu, jímž je Úřad vlády, vedoucí Úřadu vlády.
(6) Vedoucí služebního úřadu, s výjimkou služebních úřadů, jimiž jsou ministerstva a Úřad vlády, je pro účely tohoto zákona orgán, který je v čele správního úřadu a je oprávněn podle zvláštního právního předpisu tento úřad řídit. Vedoucí služebního úřadu je ve správním úřadu nejvýše postaveným představeným.
(7) Služební označení vedoucí služebního úřadu přísluší vedoucím ústředních správních úřadů a vedoucím správních úřadů; to neplatí u vedoucího Úřadu vlády. Označení, které přísluší služebnímu orgánu podle zvláštního právního předpisu, není dotčeno.
(8) Služební místo personálního ředitele se zřizuje ve služebních úřadech, jimiž jsou ministerstva, a ve služebním úřadu, jímž je Úřad vlády.
(9) Představeným může být jmenován jen státní zaměstnanec, s výjimkou představeného vykonávajícího v zahraničí službu na dobu určitou a představeného vykonávajícího službu na dobu určitou jako člen Rady Českého telekomunikačního úřadu. Na jmenování představeným není nárok.
(10) Vedoucí služebního úřadu, zástupce vedoucího služebního úřadu, personální ředitel, zástupce personálního ředitele, generální ředitel a zástupce generálního ředitele jsou služebními orgány. Služební orgány zajišťují činnosti podle § 6 odst. 2 písm. o).

Z logiky služebních zákonů vyplývá, že představeným není politik. ale úředník, proto se lustrák na politika = ministra nevztahuje

Dodávám argument prof. Pavlíčka, že se výkon ústavní funkce, což je ministr, nemůže omezovat "obyčejným" zákonem