O čem se (nejspíše) jednalo na Vyšehradě?


Kde se nectí procedury, nastupují konspirační teorie. V zemi s fungující byrokracií by bylo nemyslitelné, aby ministr vedl důležité jednání mimo prostory ministerstva. Návštěva by musela být zapsaná v knize návštěv a důvod jednání s ministrem by musel být protokolován. Kdyby ministr Prymula dodržoval elementární štábní kulturu, neměl by (možná) problémy s udržením svého křesla.

Bohužel, odskočil si do salonku nedaleké restaurace, která byla zavřená na základě jím vyhlášeného opatření a jednal tam s předsedou poslaneckého klubu hnutí ANO a jedním z potenciálních kandidátů na nového šéfa VZP.

Při cestě zpět ho někdo vyfotografoval a deník Blesk fotografie otiskl. Emoce se vzedmuly. Plukovník, o kterém na sítích koluje spousta vtipů, si svoje vlastní příkazy příliš k srdci nebral. Premiér Babiš, citlivý na nálady veřejnosti, se rozhodl situaci řešit zřejmě jediným možným způsobem: vyzval ministra Prymulu k rezignaci. Prymula to odmítl. Rázem se vynořila spousta reakcí, včetně konspiračních teorií. Podle jedné Babiš využil situace, aby se zbavil ministra Prymuly, jehož popularita ho začala ohrožovat. Pochybuji. V nejbližších týdnech a měsících se ministr zdravotnictví na vlnách přízně veřejnosti věru kolébat nebude. Byl by zázrak, kdyby se neprojevily důsledky populistického patlalství opozice i Babiše, které znamenají, že naše republika vede žebříček nejhůř postižených zemí. Stojí za připomenutí, že prostřený stůl na Karlově mostě neorganizoval Babiš, ale opozice. Rostoucí počet vážných případů včetně úmrtí popularitě ministra zdravotnictví nepřidá. Za nezvládnutí pandemie mohl ministra odvolat kdykoliv potom. Odvolání Prymuly, o jehož kompetenci málokdo pochyboval, vystaví premiéra do první linie, o níž určitě nebude stát. Stěží obstojí i teorie, že se Babiš vlastně chtěl v dostatečném předstihu před volbami zbavit svého místopředsedy Faltýnka. Je sice pravda, že se pan Faltýnek už před časem stal spíš přítěží než pomocníkem, ale takový manévr mohl Babiš udělat kdykoliv, aniž by to někoho z jeho voličů vzrušilo.

Možná jsou věci prostší. Soudě podle jednání pana Faltýnka s dnes již bývalým předsedou antimonopolního úřadu Rafajem v brněnském hotelu Voroněž o výběru mýta na dálnicích jsou mu formální pravidla politiky vzdálená jako Jupiterovy měsíce. On je spíš pro tu baráčnickou rychtu. Nějak se přátelsky dohodneme. Generální ředitel VZP není lecjaká funkce. Zvláště, když premiér kromě agropodnikání investoval hlavně do zdravotnictví.

Hnutí ANO je svérázný politický útvar. Kromě Itálie se vyskytuje velmi vzácně. Zatímco politická strana má sbírat problémy od kořínků a řešit je promyšlenými politikami, hnutí funguje přesně obráceně. Agendu určuje předseda = otec zakladatel. V takovém situaci má zásadní politickou roli šéf poslaneckého klubu, protože při praktické neexistenci stranických orgánů je poslanecký klub politicky nejdůležitější institucí. Proto se Babiš bez Faltýnka jako místopředsedy strany lehce obejde, ale jako předseda poslaneckého klubu je pro něj naprosto nepostradatelný. Bez jeho schopnosti řídit poslanecký klub by ANO nedokázalo v poslanecké sněmovně prosazovat potřebné zákony.

Prozrazení nočního jednání Prymuly a Faltýnka s kandidátem na generálního ředitele VZP nesvědčí ani tak o investigativních schopnostech Blesku jako spíš o tom, že do rodící se baráčnické idyly někdo chtěl hodit vidle. Generálního ředitele VZP si chce zavázat určitě nejenom Andrej Babiš. Vypadá to tak, že jsme svědky obyčejné podnikatelské rvačky o vliv na miliardy VZP překlopené do politiky cudným oděním do morálních příměrů o nepřijatelnosti kázání vody a pití vína.