Drtivý dopad pro stavební zákon

12. 01. 2020 | 10:16
Přečteno 983 krát
Nikdo nemohl čekat, že připomínky k novému stavebnímu zákonu jeho autory z advokátních kanceláří nasmlouvaných Hospodářskou komorou potěší. Jisté ale nebylo, kolik času a energie bude možné v adventním čase věnovat připomínkám rekodifikace stavebního práva. Naštěstí ani vánoční termín neodradil ministerstva, kraje nebo svazy měst s obcí od kritiky návrhu zákona, který má jít na ruku jen a pouze developerům. Zásadních výtek se proto sešlo opravdu hodně.

Všechny připomínky jsou veřejné a pokud chcete strávit jejich čtením mnoho plodných hodin, nic vám nebrání. Já jsem se ze zvědavosti a z profesního zájmu zaměřila jen na smlouvy s investory. Bohužel, nedostavila se žádná radost nad tím, že jsem se se svým nedávným komiksem přece jen trefila do černého a že navrhovaná právní úprava smluv je více než žalostná. Mnohem radši bych se mýlila a zjistila, že na tom obce a jejich občané s novou normou nebudou tak zle, jak jsem si myslela.

Na blogu není dost prostoru, abych citovala všechny připomínky ke smlouvám s investory. Proto jsem vybrala jen některé. Vězte ale, že všechny stojí za přečtení. Tímto děkuji těm, kterým nebyl osud stavebního práva lhostejný.

Snad bude po této kritické smršti konečně jasná alespoň jedna věc pro teď i do budoucna: že se u nás zákony podobným pokoutným způsobem nepřipravují a že takové pokusy o dekonstrukci státu nebudou tolerovány.

Výběr připomínek k právní úpravě plánovacích smluv (smluv obcí s investory) obsažené v návrhu nového stavebního zákona:

Ministerstvo financí
„Navržená úprava napříč hlavou šestou se shledává protiústavní. Smlouvou soukromoprávního charakteru nelze omezit výkon práv a povinností územně samosprávných celků. Jako protiústavní se jeví navržená možnost vzdát se práv a povinností vyplývajících z výkonu práv a povinností územně-samosprávných celků v samostatné působnosti. Takový postup je v rozporu s jejich ústavně zaručeným právem na samosprávu (čl. 8 a dále čl. 99 až 105 Ústavy ČR). Jako přinejmenším zásadně problematická se vnímá navržená formulace § 51 odst. 4 upravující náhradu nákladů stavebníka v případě nemožnosti plnění, ke které důvodová zpráva konstatuje objektivní odpovědnost. Akceptuje-li se vůbec možnost právoplatného uzavření plánovací smlouvy tak, jak ji navrhují § 51 až 53, bude mít v případě nemožnosti plnění smlouvy ze strany kraje či obce stavebník nárok na náhradu vynaložených nákladů i v případě, kdy by nemožnost plnění pro obec vyplývala jako zákonná povinnost z výkonu přenesené působnosti. Tím se obce dostanou do neudržitelné situace, kdy na jednu stranu budou mít smluvní povinnost zdržet se jednání, které by ohrozilo realizaci plnění z této smlouvy, a na druhou stranu zákonnou povinnost proti tomuto plnění vystoupit; ovšem s objektivní plnou finanční odpovědností. Protiústavní se dále jeví definice plnění nepřiměřených okolnostem a podmínkám konkrétního záměru obsaženou v § 52 odst. 3, stanovující nepřiměřená omezení obci při výkonu její samostatné působnosti. Omezit možnost podmínit souhlas obce se záměrem zároveň provedenou změnou či výstavbou přímo nesouvisející veřejné infrastruktury (např. park v jiné části obce, …) jde zcela proti myšlence koordinačních smluv mezi obcí a stavebníkem, neboť obec bude při vyjednávání se stavebníkem do začátku nedůvodně omezena v tom, jaké podmínky vůbec může stavebníkovi ukládat. Flagrantně protiústavním se jeví rovněž smluvní přímus obsažený v § 52 odst. 5. Ani zde se nepovažuje za možné omezit práva obce (tj. konkrétně práva neuzavřít se třetí stranou smlouvu týkající se záležitosti zcela v samostatné působnosti obce), která vyplývají z ústavně zaručeného práva na samosprávu. Protiústavní se jeví i nastavení nepřípustnosti podání (jakého?) proti rozhodnutí stavebního úřadu z důvodu rozporu obsahu podání s povinnostmi, ke kterým se strana zavázala k plánovací smlouvě v § 160 odst. 1 písm. b). Jedná se rovněž o narušení dichotomie soukromého a veřejného práva. Žaloba proti rozhodnutí stavebního úřadu je podáním veřejnoprávním, na uzavřené soukromoprávní smlouvě nezávisejícím, a mělo by být zcela na účastníkovi, zda podání proti rozhodnutí podá (a bude pak případně muset nést soukromoprávní odpovědnost z porušení soukromoprávní smlouvy). Hlava čtvrtá část šestá se doporučuje koncepčně zcela přepracovat, související ustanovení hlavy desáté pak bez dalšího vypustit.“

Nejvyšší soud
„Jen obecně k právní povaze plánovacích smluv. Zákon na jedné straně výslovně zakotvuje soukromoprávní povahu těchto smluv, současně však pro ně stanovuje významnou veřejnoprávní regulaci popírající základní principy smluvní svobody. Nadto jim přisuzuje veřejnoprávní důsledky, včetně nepřípustnosti námitek v soudním řízení. To ovšem není možné. Požadujeme vyjasnit a upravit. Jinak považujeme navrhovanou právní úpravu plánovacích smluv za přinejmenším velmi rizikovou pro obce jakožto veřejnoprávní subjekty, jejichž vůle je do značné míry tvořena a měněna na základě komunálních voleb. Jedná se však o otázku mimo působnost Nejvyššího správního soudu, resp. správních soudů vůbec, proto ponecháváme na ostatních připomínkových místech.“

Královéhradecký kraj
„S předloženým textem nesouhlasíme, požadujeme jeho úpravu. Úpravu plánovací smlouvy nemohou ukládat povinnosti územně samosprávným celkům ani v oblasti změn v území nebo zachování regulačních prvků. Smlouvy směřující k prosazování konkrétních zájmů v obsahu územně plánovací dokumentace formou vymahatelných závazků před zahájením vlastního procesu pořízení územního plánu považujeme za nepřijatelné. Obdobně v případě dobrovolných plánovacích smluv omezující dopředu pravomoc zastupitelstev svobodně rozhodovat o budoucím obsahu územního plánu nebo její změny představují jasný zásah do pravomocí volených orgánů jako orgánu příslušného k vydání územního plánu, což je v rozporu s článkem 101 odst. 1 a 2 zákona č. 1/1993 Sb. Ústava ČR. Za zcela nepřijatelný považujeme návrh textu, z něhož vyplývá možnost donucení obce k uzavření dobrovolné plánovací smlouvy s hrozbou nahrazení jejího souhlasu rozhodnutím soudu. Tento tex ani v důvodové zprávě není podložen žádným existujícím veřejným zájmem, z čehož vyplývá, že text preferuje zájem soukromý.“

Akademie věd ČR
„Návrh stavebního zákona předpokládá možnost uzavírat mezi obcemi a developery (investory), případně též dalšími osobami (patrně tedy nejsou vyloučeny např. spolky) tzv. dobrovolné plánovací smlouvy. Jejich obsahem má být v případě obcí závazek obce poskytnout stavebníkovi součinnost k uskutečnění záměru mj. tím, že po sjednanou dobu nezmění územní plán, nebo naopak ho změní tak, aby záměr bylo možno uskutečnit, a dále že neuplatní v příslušných správních nebo soudních řízeních opravné prostředky, které by byly s obsahem plánovací smlouvy v rozporu. Investor se na oplátku může zavázat např. k uhrazení části veřejné infrastruktury apod. Tento model smluv je třeba hodnotit nejen jako nepřípustný z hlediska vztahu mezi soukromým a veřejným právem, ale také jako vysoce rizikový a potenciálně nevýhodný pro obce (resp. spolky, pokud by měly být smluvní stranou takových smluv). Soukromoprávní smlouvou nelze dopředu upravovat práva a povinnosti stran pro oblast veřejného práva neboli obec (příp. spolek) nelze soukromoprávní smlouvou zavázat ke „vzdání se“ úkonů v oblasti veřejného práva s určitým vymezeným obsahem, jako je například odvolání nebo podání správní žaloby. Navíc pokud by se obec zavázala ve smlouvě například upravit územní plán určitým „objednaným“ způsobem, jednalo by se o nahrazení právem předvídaného, regulovaného a transparentního procesu postupem, který ho zjevně má cíl obejít. Podobně případné pokusy o úplatu spolkům, aby např. nepodaly odvolání nebo žalobu. Z těchto důvodů doporučujeme celou část o plánovacích smlouvách buď z návrhu zcela vypustit, nebo ji zásadně upravit tak, aby byly odstraněny popsané vady, pochybnosti a nevyvážené postavení smluvních stran.“

Ministerstvo spravedlnosti
„Institut plánovací smlouvy v podobě, v níž je obsažen v návrhu nového stavebního zákona, považujeme za nevhodně konstruovaný a způsobilý působit řadu aplikačních procesních potíží. Ustanovení § 51 odst. 1 explicitně stanovuje, že „[p]lánovací smlouva je soukromoprávní smlouva“. Podle následujících ustanovení však strana plánovací smlouvy pozbývá po dobu trvání této smlouvy oprávnění „v navazujících správních nebo soudních řízeních týkajících se povolení záměru uplatňovat návrhy, vyjádření a opravné prostředky, které by byly v rozporu s obsahem jimi uzavřené plánovací smlouvy“ (§ 51 odst. 2), přičemž obsahem plánovací smlouvy může být, mimo jiné, závazek obce nebo kraje učinit veškeré kroky, tedy včetně schválení, ke změně územně plánovací dokumentace [§ 53 odst. 2 písm. a)]. Považujeme přinejmenším za spornou otázku, zda se může územní samosprávný celek prostřednictvím soukromoprávní smlouvy vzdát výkonu svých procesních práv, resp. zda může jejím prostřednictvím omezit, resp. určitým způsobem podmínit výkon svých samosprávných kompetencí. Dále upozorňujeme, že by navržená konstrukce v praxi působila řadu problémů plynoucích z řešení sporů z plánovacích smluv v rámci civilního soudnictví, když by civilní soudy musely například v rámci předběžné otázky posuzovat územní plány obcí a krajů, případně se zabývat dalšími veřejnoprávními konsekvencemi těchto smluv. Navrhujeme proto institut plánovacích smluv v navržené podobě z návrhu vypustit, případně přepracovat ve smyslu shora předestřených připomínek.“

Svaz měst a obcí ČR
„Návrh stavebního zákona uzákoňuje uzavírání smluv o spolupráci mezi obcí a investorem způsobem, který je pro samosprávy silně nevýhodný, a dokonce zasahuje do veřejnoprávního působení obcí a měst (do výkonu veřejné správy a mocenského rozhodování) prostřednictvím čistě soukromoprávních ujednání. Dle návrhu se obce budou moci za úplatu poskytnutou developerem zavázat k tomu, že určitým způsobem změní svůj územní plán nebo naopak, že po určitou dobu nezmění svůj územní plán apod. Obecně lze návrh považovat na nesystémový, neboť zcela popírá tradiční rozdělení českého práva na veřejné a soukromé právo. Plánovací smlouvy jsou smlouvami čistě soukromoprávními a skrze ně se samospráva nesmí zavazovat k určitému způsobu výkonu veřejné moci. Soukromoprávní smlouvy uzavírají obce v rámci svého postavení jako právnické osoby soukromého práva, kdy dle čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod mohou stejně jako ostatní subjekty soukromého práva činit vše, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Naopak v rámci výkonu veřejné moci, v rámci mocenského působení samosprávy (tj. v procesu územního plánování) rozhodují o právech a povinnostech (což je proces územního plánování). Soukromoprávní smlouvou nelze upravovat práva (přesněji řečeno: pravomoci) a povinnosti obcí a krajů, pokud vykonávají veřejnou moc ve veřejnoprávním procesu. Pokud by měl stavební zákon takové využití plánovacím smlouvám připsat, musely by být upraveny přísně jako smlouvy veřejnoprávní se všemi omezeními platnými pro tyto smlouvy.“

Za pozornost stojí i analýza ministerstva vnitra k rekodifikaci stavebního práva.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy