Slibuji dnes přede všemi jako Jiskra jasná

06. 05. 2020 | 16:15
Přečteno 13297 krát
Když jsem v roce 1988 odříkávala slib Jisker, neměla jsem ani tušení v jak zločinné zemi žiju a jak strašně jsou pokřivené charaktery dospělých, kteří kolem mne denně chodili, kteří mne učili, kteří mne léčili, kteří pracovali v JZD (kam jsem se tak ráda chodívala dívat na třpytivé oči krav odsouzených k ubohému životu v jedné úzké kóji). Vlastně jsem ani nevěděla, jak dramatickou historii naše Jednotná zemědělská družstva mají a že stojí na ukradených majetcích a zničených životech kulaků.

Až do poloviny letošní března jsem nevěřila, že zranění, která naše země za vlády komunistů (ano, těch zrádců, jež ještě dnes sedí v našem demokraticky zvoleném parlamentu), jsou tak hluboká a tak nezhojená. Nevěřila jsem, že pořád krvácí. Nevěřila jsem, že je duše národa natolik zmrzačená.

V minulých dvou měsících se ukázalo, jak moc jsme slabí, jak moc jsme sobečtí, jak moc jsme zlí, jak moc jsme krutí, jak moc jsme hloupí. Ano, takový je náš národ a naše vláda je přesným odrazem této malosti. Není žádná naděje, kterou bychom ještě mohli chovat. Nežijeme v dobrém státě. Žijeme v zemi, kde vládne lůza a kde neplatí právo, kde neexistuje spravedlnost, kde mají moc lidé jako Zeman, Babiš, Benešová, Schillerová, Hamáček, Ondráček, Okamura a Filip. Neuvěřitelné, že jsou to demokraticky zvolení politikové.

Žijeme v zemi, kde se hlavním tématem dvou měsíců stal velmi obézní taxikář. Neuvěřitelné. Je dobře, že pán žije, ale copak se taková věc má propírat dnes a denně v médiích? Proč je to pro národ důležité, když z toho ani nejsou dost důsledně vyvozeny a veřejnosti tlumočeny odpovídající závěry, že je třeba dbát na své zdraví a být fit a žádný koronavirus na vás nemůže? Proč se nemluvilo hlavně o tom, že obezita je jeden z nejrizikovějších faktorů pro špatný průběh Covid, a to i tehdy, když jste ještě mladí? Je to politicky nekorektní v zemi, která má snad nejvíc tlustých v Evropě? Neprodává se to dobře, že, odpovědnost k sobě a celku. Není toto problém, který by měla vláda nadnést a udělat vše proto, aby se zásadně snížil výskyt obezity? Vždyť je to nemoc horší než virus, a to i pro zdravotnický rozpočet. Jediný příčetný komentář národu sdělil jen profesor Špičák: "„Když ukázali toho taxikáře, který podstoupil experimentální léčbu, a pak i jeho syna, bylo mi to jasné. Typický metabolický syndrom, nepochybně vysoký tlak, cukrovka, špatné návyky v rodině. Obezita je rizikový faktor na všechno, i na rakovinu prsu.“

Proč nás stejnou měrou nezajímá těch 300 zemřelých, kteří nás opustí každý den? Co víme o nich? Jakou zdravotní péči dostali oni? Taky tak nákladnou a intenzivní? Kéž by ano. Ale - potřebujeme to vůbec vědět? Nemáme se spíš ptát po osudech oněch 10 milionů lidí, kteří žijí a žít budou? Jak se žije opuštěným seniorům? Nestýská se jim po lecčem? Jak se žije bezdomovcům? Nepotřebují něco? Co naše omladina? Proč nikoho netrápí, že distanční vzdělání je docela propadák? Proč nikdo pořádně neví, co se děje s dětmi ze sociálně slabých rodin, které nemohou chodit do školy, nikdo se s nimi neučí, nemají pořádné jídlo, když nejsou školní obědy, a za zavřenými dveřmi jejich domovů bují domácí násilí? To má mládež skutečně zůstat mimo školu půl roku? A co se stane v říjnu, když se třeba objeví pár nakažených? Zase vezmeme dětem právo na vzdělání? Copak nás to nezajímá? Kde jsou školy, aby na tento problém upozorňovaly? Kde jsou učitelé, aby se bili za demokracii, kterou právě teď obětujeme na oltář kdovíčeho? Vždyť oni jsou součástí inteligence tohoto národa. Potřebujeme vás, kantoři!

Žijeme v zemi, kde se za solidaritu vydává šití roušek, kde je nejlepší životní strategií stádovitá poslušnost a absence vlastního názoru a nulová chuť bojovat za lepší svět a z dobrý život v budoucnosti. Žijeme v zemi, kde se za hlavní dobrý skutek považuje darování peněz na nějakou sbírku, která se pořádá jen proto, že je náš stát naprosto neschopný. Ano, já sama jsem přispěla na sbírku Nory Fridrichové pro samoživitelky. Pomáháme ze svého, i když mám ve svém vlastním podnikání naprosto pozastavené příjmy, jen proto, že stát nechutně zlomil vaz těm, kteří se potřebují nějak živit. Těm, kteří jsou na všechno sami a nikdo z úředníků se o ně nestará.

Žijeme v zemi, kde se problémy neřeší, kde je podstatné jen to, jestli je co jíst a pít právě teď. Nic jiného není třeba řešit, natož aby se snad hloubalo či filozofovalo, aby se věci zpochybňovaly. Žijeme v zemi, která nemá žádného Masaryka a nikdy už ho mít nebude, protože národ jako jsme my zřejmě nikdy nemůže zvolit do vedení dobrou bytost. Vyskytují se sice mezi námi, ale je jich tak málo, že jejich existence nepřináší žádnou úlevu. Nemohou totiž změnit vůbec nic, protože o ně většina spoluobčanů nestojí.

Žijeme v zemi, kde bují strašení (V tom ale nejsme zase tak ojedinělí, bláznovství se šíří všude, třeba v Německu prý řeší závažný problém, že s Covid umírá moc lidí – jejich průměrný věk je ale 81 let! Kéž bych se já kdy dožila jednaosmdesáti, to už bych si ani nic dalšího ani nepřála a v poklidu bych zesnula.) a donášení. Žijeme v zemi, kde lidem přijde normální zavřít hranice. Lidé takovému kroku ještě tleskají. Doslova a do písmene se radují z bezpráví. Žijeme v zemi, kde není naděje na změnu. Žijeme v zemi, kde není radost a svoboda. Žijeme v zemi, kde se úspěch závidí, v zemi, kde jsou podnikatelé, kteří se snaží být samostatní, nezávislí a kteří dávají práci ostatním, považováni za černé pasažéry. V zemi, kde lidé přejí druhým jen to nejhorší. Žijeme v zemi buranů, kde premiér, sám buran, který je ve svém křesle jen díky lidu, tento lid oslovuje „Čau lidi“.

Žijeme v zemi, kde se zesměšňuje občanský aktivismus, kde si hanlivě ukazujeme na ty, které trápí sucho a klimatické problémy. Ukazujeme si na ně jen proto, abychom nemuseli nic měnit, abychom mohli plýtvat a konzumovat. Žijeme v zemi, kde bagatelizujeme vše, co se okolo nás děje a kde si lidé v roce, který je tak suchý, že umírají lesy, zvířata a rostliny, raději nakoupí bazény, protože mají ve své bezohlednosti obavy o sebe. O to, že nebudou moci vyjet na upocenou dovolenou do Chorvatska. Jak by bez vlastního bazénu a vycákané vody mohli přežít! Žijeme v zemi, kde premiér namísto toho, aby hledal řešení, raději sdělí, že v době krize, kterou má sám na svědomí, nelze uvažovat o zelené ekonomice a raději vytáhne kartu nesmyslného šrotovného. Žijeme v zemi, kde být aktivní je jen a jen házení perel sviním. Stačí si projit diskuse třeba k Extinction Rebellion. Nebo k jakékoli činnosti ekologických spolků, klidně i mnohem méně „drsné“, pokud vůbec lze akce XR považovat za drsné. Lidé nemající ani základní právní povědomí přesně vědí, jak funguje účast veřejnosti v řízeních. Míra hulvátství a ubohosti je v takových diskusích neskutečná.

Nemám tě ráda, Česká republiko. Stydím se za to, jaká jsi. Stydím se za to, že se nikdy nenapravíš. Stydím se za to, že jsi tak malá a že máš tak malé občany. A to jsem bývala tvůj skalní fanoušek a pevně věřila v lidi jako málokdo. Byla jsem občanka, která s nefalšovanou hrdostí vyvěšovala vlajku. Vlajku, kterou pro nás vytvořili naši předkové v jediné době, která byla zlatým věkem českého národa. Ta doba se už nejspíš nevrátí. Občané, kde jste? Copak vám skutečně stačí 60 nebo 80 % mzdy a volné dny na chalupě k tomu, abyste mlčeli? Budete mlčet, i když to bude ještě horší? Náhubky si necháme navždy?

Vím, že si nejspíš část lidí vzteky poprská monitor i klávesnici, když se budou rozčilovat, cože si to dovoluji, ale možná jim v tom zabrání dobře nasazený náhubek. Je těžké si přečíst, že ne každému se v tomhle babišistánu líbí. Že ne každému stačí kus žvance a zaměstnanecký poměr na dobu neurčitou, puštěná televize, otevřená lahev s laciným pivem a dovolená na Vysočině k tomu, aby se cítil svobodně. Je to vaše věc, jakému životu dáváte přednost. Nebraňte ale jiným žít jinak. Vašeho života se to přece nedotýká, leda by vás jiný životní styl urážel a pobuřoval. Vím, že nedokážu pohnout s masou. Jestliže to ale aspoň jednoho dalšího člověka pošoupne k tomu, aby zvedl zadek a něco dělal, protože nejde jen o něj, ale o všechny, budu vděčná. Stálo to za to.

Našim dětem, naší budoucnosti, jsme naději vzali. Všechnu. Zbydou jim jen ohnuté hřbety a česká servilita. Jenom proto, že my dospělí nemáme žádnou odvahu. Raději je dobře naučte slib Jisker nebo ten pionýrský. Budou ho zřejmě potřebovat, když budou chtít přežít ve své zemi, která rozhodně nebude nikdy šťastná.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy