Skoro sobecky a symbolicky jsem si řekla, že Samotáře prostě musím vidět. Ten děj je pořád tak aktuální, protože všichni jsme vlastně tak trochu samotáři... Nebo ne?

Viděla jsem je, ale nakonec tak trochu z rychlíku. Nemoc si nevybírá, natož u dětí. Stává se ze mě babka kořenářka, k doktorům chci chodit jen v nejnutnějších případech, ale u dětí je to jiné. Dnes ráno nás jedna návštěva nemine a noc bude mírně bezesná. Zná to každý rodič….

Když končil rok 2013, nějak se mi do toho nového nechtělo. Pátek byl dnem, kdy jsem se naposledy rozloučila s dědou. Kdo by na konci roku tušil, že se to všechno stane tak rychle. Jsme smrtelní, všichni to sice víme, ale snadno se může stát, že nám to dojde, když už je na všechno pozdě.

A tak je dobré, znova si připomínat (i když třeba jen občas) Čtyři dohody jako základ pro naši schopnost život prožít (pozor - často se zaměňuje prožít za přežít) a ještě k tomu šťastně. Mým dalším pomocníkem k uvědomění si „naší krátké pozemské časové půjčky“ jsou pak osudy lidí, kteří se jednoho dne dozvěděli, že už mají jen omezené množství času a tak dělali skutečně jen to, co dělat chtěli. Zkuste si (je samozřejmé, že jsme/te všichni nějak limitováni) prožít jeden den v životě, jako by to byl třeba jeden z posledních 10 dnů, které vám v životě zbývají. Co byste v tom dni dělali? Četli, učili se na zkoušku, žehlili, uklízeli, nutili děti do učení, koukali na televizi, dávali do pořádku účty, spali, nadávali na život, šli do práce…?

Jsme dnes víc samotáři, a nebo spíš bludičky? Bez ohledu na to, kolik nám je let, jakého jsme pohlaví, kolik máme dětí, peněz, nebo snů…, přišli jsme na to, proč jsou z nás vlastně (ať chceme nebo ne) takoví malí globální pokusní králíci? Nepřišli… A tak přestože technologie, věda a výzkum nám dnes poskytuje, a nebo by mohla poskytnout dokonalé zázraky, vytváříme si spíš takové vlastní křehké samotářské mikrosvěty. V nich se cítíme bezpečně, jistě. Tam nám nic nehrozí a můžeme si v nich vlastně dělat to, co chceme a myslíme si, že jsme dokonale svobodní. Neomezeně svobodní? Ani náhodou, je to spíš taková iluze svobody.

Živoucí důkazy nesvobody můžeme vidět dennodenně doma, nebo v celém světě, nejblíže rovnou na Ukrajině. Jenže svoboda není jen o tom, že si svobodně můžu psát blogy a v nich, co mě napadne. Musím však (chci-li je psát) dodržet kodex blogerky. S tím naprosto nemám problém. Svoboda má však nekonečně mnoho podob a variant, protože co člověk, to touha po jiném druhu a míře svobody. Někomu stačí, že se svobodně rozhodne, že zajde na pár piv do hospůdky, dalšímu pak, že se může svobodně rozhodnout odcestovat třeba na Island. No a některým rodičům by třeba stačilo, kdyby mohli svobodně rozhodnout o tom neočkovat své dítě, porodit doma, nebo mít šanci najít pro děti dobrou školu (svobodu volby školy máme, ale máme málo dobrých škol).

Dnes jsme všichni víceméně „na síti“, ale já bych spíš řekla, že v síti – v takové síťované pasti. Já si také buduju svůj mikrosvět plný lidí, které mám ráda, ale pořád toužím po svobodě. Vím, že jistoty neexistují a systematicky se snažím inspirovat těmi, kdo vědí víc než já. Třeba jim stačilo přestat „prokrastinovat“, nebo se zorientovat v 50 odstínech šedi… Začali své mikrosvěty rozšiřovat.

Fotku jsem si půjčila z FB stránky Konec prokrastinace: https://www.facebook.com/konecprokrastinace?fref=ts

A na konec několik inspirací - MOC DÍKY:

Za tyto tři blogy z Aktuálně.cz:
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jan-hnizdil.php?itemid=22110
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tomas-hokes.php?itemid=22095
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/margit-slimakova.php?itemid=22093

Za článek, který by měl být povinnou četbou (snad i všem): http://denikreferendum.cz/clanek/17266-banalita-domaciho-zazemi-a-samozrejmost-chudoby

Za odvahu německých sportovců: http://ftw.usatoday.com/2013/10/german-olympians-will-wear-rainbow-colored-uniforms-in-sochi/

Za prohlášení Jurije Andruchoviče z Kijeva: http://a2larm.cz/2014/01/prohlaseni-jurije-andruchovyce-k-evropskym-obcanum/

Za článek k zabedněnému českému školství: http://respekt.ihned.cz/externi-hlasy/c1-61567390-rodice-u-zapisu-barbari-pred-branami

Taky díky za datovou mapu loňské volby prezidenta: http://data.blog.ihned.cz/c1-61606140-volba-prezidenta-rok-pote-kdo-vyhral-ve-vasi-ulici

A na odlehčení Maryl Streep za sexy hlas ve čtení receptu (na kaši): https://www.youtube.com/watch?v=A8TSBw5JiWE#t=54

Díky taky za všechnu muziku světa, dneska alespoň by Coldplay: https://www.youtube.com/watch?v=QKcxhQZxvdw#t=52