Český vzdělávací systém zatím stále segreguje = diskriminuje!

19. 11. 2008 | 23:47
Přečteno 6086 krát
Školský zákon z roku 2005 zahrnul všechny školy v ČR poskytující základní vzdělání do široké kategorie „základních škol“. Kategorii „zvláštních pomocných škol“ pro děti se lehkým mentálním postižením současně nahradil kategorií „praktických základních škol“. Tyto školy jsou však ve skutečnosti totožné s bývalými zvláštními školami. Většinou tedy došlo k prostému „přelepení“ cedulí na budovách, obsahová výuka škol však většinově setrvala beze změny.

Ve dnech 12. – 13. listopadu 2008 proběhla v Praze mezinárodní konference Vzdělání bez bariér, romské děti v ČR. Konala se zejména k prvnímu výročí rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D.H. a další vs. ČR, který dne 13. 11. 2007 rozhodl, že segregace romských dětí ve školách určených pro děti s mentálním postižením (tzv. zvláštních školách) představuje nezákonnou diskriminaci a je porušením Úmluvy o ohraně lidských práv a svobod.

Konference si dala za cíl dále rozvíjet a umožňovat dialog všech zainteresovaných stran, pokračovat v dialogu s příslušnými orgány ČR o praktických důsledcích zmíněného rozhodnutí ES, sledovat snahy a praktická opatření vlády ČR zaměřená na vzdělávání romských dětí, usilovat o promítnutí rozsudku do české politiky i do celostátní debaty o vzdělávání a podílet se na mezinárodní debatě o přístupu ke vzdělávání, projednat a odsouhlasit seznam možných doporučení.

Konferenci společně zorganizovali Evropské centrum pro práva Romů http://www.errc.org/, Romský vzdělávací fond http://romaeducationfund.hu/, Nadace Open Society Fund Praha http://www.osf.cz/ a koalice neziskových organizací Společně do škol s finanční podporou Open Society Institute (OSI) a Romského vzdělávacího fondu (REF). Záštitu nad konferencí převzal ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška.

Konference se konala v přátelské atmosféře a byl veden velmi kultivovaný a přínosný dialog. Podle odborné veřejnosti, přestavilo Ministerstvo školství skutečně komplexní program, který by měl v horizontu 3 – 5 let zajistit inkluzivní vzdělání pro všechny.

Přesto je také nutno zmínit výsledky výzkumu ERRC a REF, které byly na konferenci prezentovány. Tento výzkum provedlo v roce 2008 Evropské centrum pro práva Romů a Romský vzdělávací fond na vzorku 20 praktických škol, který potvrdil, že jsou nadále romské děti neúměrně často umísťovány do praktických základních škol. Příčiny a následky stávající situace jsou poměrně zřetelné. Organizace různých typů základních škol zůstává stejná – praktické základní školy jsou spravovány krajskými zastupitelstvy, zatímco běžné základní školy zřizují obce. I to posiluje nerovnosti mezi těmito dvěma typy zákl. škol.

Přestože česká vláda skutečně začala otevřeně přiznávat nedostatky systému, což potvrdil i pan ministr Liška na závěrečné tiskové konferenci a byly učiněny některé předběžné kroky k nápravě, zatím stále zůstává neúměrná část romských dětí v praktických základních školách, které učí podle zvláštních osnov pro mentálně postižené žáky. Podotýkám také, že pan ministr Liška mj. přijal členy koalice neziskových organizací Společně do škol, vyslechl návrhy a požadavky a tímto zahájil tolik nutný dialog s nevládním sektorem.

Na základě zjištění provedeného výzkumu doporučuje ERRC vládě ČR přijmout některá poměrně zásadní opatření, z nichž je možno uvést některé návrhy, jako například: zrušit kategorii „praktických základních škol“ a převést všechny děti, které v nich v současné době studují, do běžných základních škol; učinit odstranění školní segregace zákonnou a vymahatelnou povinností a veřejně deklarovat, že s ohledem na rozsudek D.H. a další vs. ČR si česká vláda dává za cíl do roku 2015 odstranit segregaci českého školství a zajistit rovný přístup ke vzdělání pro všechny; všechny běžné školy by měly zaměstnávat romské asistenty ve snaze celkově usnadnit přechod Romů do běžných škol a pomoci romským dětem přizpůsobit se vyšším požadavkům běžných osnov; informace o žácích a jejich výsledcích by měly být shromažďovány a rozčleněny podle školy, typu školy, třídy, ročníku, pohlaví, jazyka, jímž dítě mluví doma a národnosti; výsledky integrace dětí z praktických škol do běžných ZŠ každoročně zveřejňovat a analyzovat; Vláda by měla všem dětem ze znevýhodňujícího prostředí včetně romských dětí umožnit v předškolním věku 2 roky zdarma navštěvovat integrovanou školku při běžné základní škole.

Již nyní vím, že velkou část čtenářů a čtenářek velmi pravděpodobně nadzvednu ze židle, protože vlastně opět píši o tolik odmítané „pozitivní diskriminaci“. Ostatně vzdělání romských dětí je poměrně často skloňované téma. Jsem však nyní skutečně přesvědčena, že by mělo dojít k velké změně v přístupu k dětem ze strany pedagogických pracovníků a pracovnic. Rozhodně vím, že nám žádný zákon, byť sebekvalitnější, nevyřeší srdcový přístup k nastavovaným systémům a opatřením. Může ale donutit ty, kdož mají vzdělání našich dětí v rukou, nechat předsudky a nedobré návyky doma. Zákon by měl nutit k profesionalitě, ze které pak bude profitovat celá společnost.

Opakovaně dávám za vzor finský vzdělávací systém a kladu si stále ty samé otázky: Jak to, že to ve Finsku jde? Jak to, že si s nerovnostmi mezi dětmi poměrně bravurně poradí. Že by to bylo skutečně oním individuálním přístupem ke každému jednotlivému dítěti? Možná. Věřím tomu, že se v budoucnu naše základní školství „narovná“ a poradí si se všemi dětmi bez rozdílu. Tedy i s těmi dětmi, které z různých důvodů nestačí tempu, ale i s těmi, které jsou nadprůměrně inteligentní, či nadané.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Passé napsal(a):

Mícháte několik nesouvisejících problémů dohromady. Romové na zvláštní školy odcházejí zcela dobrovolně, je to taková "rodinná tradice" a spojovat to s nějakými nedostatky školského systému je zametáním problému pod koberec. Samozřejmě se občas vyskytnou i takoví učitelé, kteří se rádi zbaví tmavého žáka, ať už je jakkoliv chytrý, a děti, kteří spolužákovi nadávají do černé huby. Nabízí se jediné řešení - zavést nějakou vnější kontrolu nad tím, koho zvláštní školy přijímají, například důsledné, kvalitní a profesionální IQ testy, které prokážou, zda je dotyčného potřeba skutečně dávat na zvláštní školu. Také by to chtělo propagaci vzdělání mezi Romy samotnými.
Srovnání s Finskem je zcela nekorektní už jen proto, že tam problém s takovými menšinami neexistuje, maximálně s přistěhovaleckými. Co se týče individuálního přístupu, například v Anglii do třídy se zdravými dětmi chodí i zdravotně postižení, ale to vypadá jako "Děti, dnes k nám přijde John, on má nemocné nohy a nemůže chodit...." atd., učitelé jsou na to připravováni a hlavně na to mají kapacity ve školství. U nás ne.
20. 11. 2008 | 00:49

Okurka napsal(a):

Paní Vendlová,
článek jsem si přečetl opravdu pozorně a mám pro Vás tři otázky. Věřte, že odpověď ocením.

1) Jak zákon definuje "rómskou" národnost? Podle ČSÚ jich tu máme 12 000. Je to dost podstatné viz. dále:

2) Pokud přihlásím své děti jako rómy - budou také zvýhodněny proti ostatním NErómům? Né nesmějte se - v ČR žije spousta Čunků, kteří chtějí pro své děti jen to nejlepší.

3) Ve fungující společnosti funguje princip rovnosti výměny. Něco za něco, ruka ruku myje atd. Pokud oba předchozí problémy, které jsem zmínil vyřešíme... co z protěžování cikáňat ve školách budou mít NEromové?

VERONIKA VENDLOVÁ: Opakovaně dávám za vzor finský vzdělávací systém a kladu si stále ty samé otázky: Jak to, že to ve Finsku jde?

OKURKA: Ono je dost těžké kombinovat finské školství, ruský kapitalizmus, brazilský multi-kulturalizmus, americký konzum, bulharskou státní správu, turecký přístup k místnímu rozvoji, švédský sociální systém a italský smysl pro pořádek dohromady na jednom písečku ;)

Když chcete finské školství - je korektní se zamyslet nad tím JAK vůbec vzniklo, v jakých podmínkách a prostředí. Né, ho vytrhovat z kontextu paní Vendlová.
20. 11. 2008 | 03:47

Ládik napsal(a):

Popište, prosím, podrobněji fungování finského školství při vzdělávání malých Saamů, na sever od Rovaniemi. Ať srovnáváme srovnatelné. Nemíchejme domorodce s novými přistěhovalci.
20. 11. 2008 | 06:32

neo napsal(a):

Paní Vendlová:

už to tu zaznělo. Cikáni posílají své děti do zvláštních škol zcela dobrovolně.

Osobně znám několik cikánů, kteří chodili i do normální školy, ale také znám takové, kteří několikrát propadli i na zvláštní škole.

Pokud se rodiče rozhodnou, že dítě je slabší a na studium není stavěno, proč jim bránit, dát mu alespoň nějaké vzdělání?
20. 11. 2008 | 08:48

Milan napsal(a):

Cože to jde ve Finsku?
Střílení spolužáků!
20. 11. 2008 | 08:57

veronika vendlova napsal(a):

Passé: Ano, většinově se zdá, že romští rodiče posílají své děti do praktických škol, vyučujících podle kurikula zvláštní škola, dobrovolně a s rozmyslem. Ale tak to není. Budu se držet faktů, tedy výsledků výzkumu, z něhož například vyplývá, že jsou většinově romské děti převedeny do praktické školy z běžné zš na konci 1. ročníku školní docházky, a to na doporučení vedení základní školy. Výrazné nedostatky v zákonech a v praxi při pedagogicko-psychologickém hodnocení romských dětí nadále podporují neoprávněné umísťování romských dětí do škol, které omezují možnosti dalšího vzdělávání a budoucího zaměstnání. Metodologie je stejná jako před rokem 2005 a neexistuje zákonná povinnost opakovaného hodnocení, pokud o to rodiče nepožádají, ani komplexní hodnocení posudků vydaných pedagogicko-psychologickými poradnami atd. Váš návrh řešení ej správný.

Co se týká srovnání s Finskem - je na místě, minmálně pro inspiraci a srovnání. Nemám na mysli, že vše z Finska naimlementujeme so českých poměrů, ale mohli bychom se tím inspirovat. Odhaduji, že MŠMT tak činí.

K Finsku - doporučuji článek z Respektu č. 40 s názvem V zemi chytrých žáků, je na straně 34 - 40.
20. 11. 2008 | 09:36

Neopřemyslovec napsal(a):

Jistě za cizí peníze by se mohlo zřídit tisíce správných rad, terenářů apod. Podstata je, že jakákoliv zmínka o programech pro Romy, vyvolává pěnu vzteku u úst normálního člověka. Více jak za půl století existuje jen od nich Daj! Daj! Daj!!! Ale nejtupější je, že všichni "loajalťáci s Romy" jsou vysokoškolsky vzdělaní. Nejotřesnější je, když se občan z druhé sťupňovité úrovně se chce vcítit do páte sťupňovité úrovně. Všetšina Romů potřebuje tereňáky na své úrovni. Paní Vendlová, jste prosím jen přicmrdálek problématiky. A slušně se s tím uživíte. Recyklované EU finance nesmrdí.
20. 11. 2008 | 09:41

veronika vendlova napsal(a):

Okurka: 1)Podle neoficiálních odhadů žije v ČR kolem 3% Romů a Romek. 2) Nesměji se, ale na Vaši otázku odpovím ANO - budeme-li se držet toho, že Romem či Romkou je každý, kdo se ze něj považuje, pak budou Vaše děti zvýhodněny. 3) Podle mne se to v horizontu několika let, pozitivně promítne v celé společnosti.

Děkuji za doporučení, pokusím se pro příště finské školství více nastudovat.
20. 11. 2008 | 09:43

veronika vendlova napsal(a):

Ládik: viz odkaz na článek v Respektu č. 40.
20. 11. 2008 | 09:44

veronika vendlova napsal(a):

Neopřemyslovec: Vaše reakce jsou poměrně předvídatelné. Staší se podívat na komentáře jiných blogů.

Ano, mohu být vnímána jako "přicmrdálek" problematiky. nestudovala jsem romistiku a nejsem Romka, ale téma mne zajímalo a tak jsem se v něm více než 2 roky snažila pracovat. O recyklovaných EU financích už se zde mnohokrát klábosilo. S financemi EU a projekty to vidíte příliš zjednodušeně, ale respektuji Váš názor, neb Vás nepřesvědčit nelze. :)
20. 11. 2008 | 09:50

Okurka napsal(a):

2 NEOPŘEMYSLOVEC: Konkrétně p. Vendlové se musím zastat. Působí velice důvěryhodně a už má za sebou výsledky. Do jedné žumpy s lidmi jako je Uhl/Gabal/Stehlíková/Jaques ji rozhodně házet nemůžete.

2 VERONIKA VENDLOVÁ: Uvidíme. Prozatím děkuji za odpověď.
20. 11. 2008 | 09:59

Eden napsal(a):

to veronika vendlova: o některých nedostatcích návrhu tu psali už jiní.

Výborný nápad je absolvování školky. On by stačil aspoň rok. Jenže by to muselo být podmíněno možností pobírání dávek. Tzn. pošleš dítě, dostaneš na něj dávku. Nepošleš dítě nedostaneš na něj dávku a tvoje ještě zkrouhneme. Jinak se Vám na to Cikáni zhluboka vykašlou!

A na ZŠ to samé. Tvoje dítě propadne? Nedostaneš na něj rok dávky a tobě je ještě zkrouhnem. A pak podle toho jak by se dítě učilo ty dávky zvyšovat. Za jednu 4 nejnižší, za 3 střední, atd. Přičemž by mohlo několik speciálně vyškolených pedagogů objektivně rozhodovat, jestli dítě má na lepší známku. Jestli ne, tak dát lepší dávky než je jeho aktuální známka.

A nejlepší by bylo zavést to plošně. Jak pro bílé, tak žluté(který s tim nebudou mít problém:)) a Cikány. To by nám panečku zas stoupla vzdělanost.

Tímhle způsobem by se mohlo docílit i snahy o vyšší vzdělání z nízkopřímových rodin.

A další věc, proč Cikáni asi odchází ze ZŠ po 1. roce. Myslím si, že za to ty děti ani nemůžou. Ono když nemá dítě adekvátní podněty, tak se přeci nemůže mentálně rozvíjet. Proto by výrazně pomohlo navštěvování té školky. A tam by museli pedagogové nahradit to, co zameškala rodina.
20. 11. 2008 | 10:11

Libor F. napsal(a):

Milá paní Vendlová, vidím že se zaujatostí hodné mnohem lepších a užitečnějších věcí, se stále "bijete" za pozitivní dikriminaci vašich oblíbených cikánů.
Podívejte, mě jako rodiči, je úplně jedno, jestli jsou spolužáci mojí dcery zelení fialoví, nebo poněkud nahnědlejší. V tom problém není. Problém je v tom, že bych byl rád aby má dcera měla pro své vzdělání odpovídající podmínky. Sociální inženýring, spočívající v tom, nacpat mentálně a hlavně kulturně a sociálně "nekompatibilní" cikánské děti zpět do "běžných" škol, je zločin a zvěrstvo.

Já věřím, že se propagováním takových nesmyslů dá docela dobře živit. Navíc před těmi, kteří multikulturalismus vyznávají jako nové všespasitelné náboženství vypadáte jako hrdinka. Ovšem já jako občan této země, rodič a v neposlední řadě daňový poplatník s tím mám velký problém. Mimochodem, někteří diskutující se Vás ptali, co z toho budeme mít my ? A nic věrohodného se nedověděli.
20. 11. 2008 | 10:15

veronika vendlova napsal(a):

Okurka: Díky!
20. 11. 2008 | 10:46

veronika vendlova napsal(a):

Eden: V zásadě souhlasím.
20. 11. 2008 | 10:52

veronika vendlova napsal(a):

Libor F: Nejste první ani poslední, kdo mi říká, že bych měla svoji energii opřít někam jinam, kde to má "větší" smysl. "Nebiji" se za mnou tolik oblíbené romské rodiny, biji se ze sebe, za své dítě, za vyrovnanost podmínek ve vzdělání pro všechny.

Sociální inženýring - to je fakt termín, měl by si ho někdo "patentovat". :)

Vždycky když slyším, jak to nejde a jak je pořeba děti oddělovat do skupin podle toho, jaké se zdají být, tak si říkám, že jsme zpohodlněli. Jak to bylo a často je na malých vesnicích a měnších městech? V minulosti (za doby mých babiček a prababiček) si učitel/ka s dětmi se všemi poradil/a. Tak já nevím, jak to, že to dnes NEJDE. Že bychom šli na všechno moc věděcky?

A co se týká podpory multikulturality: píši zde za sebe a mě osobně přijde multikulturní společnost zdravá a dobrá, navíc se jí stejně do budoucna neubráníme, i kdybycom chtěli. Nevyznávám ji jako náboženství, prostě mi to přijde normální.

A že podle Vás propaguji nsmysly? No tady bych se doporučila zaměřit na naši politickou reprezentaci, protože jestli někdo často propaguje nesmysly, pak jsou to naši politici a političky.

A na závěr - asi to tak nevypadá, ale rozumím Vašemu pohledu, vážně ano. Všechno, i cesta tramvají do práce, kde mne dnes jedna paní natlačila na dveře tak, že mám modrou ruku a já jí ani nestihla říct, že by se měla alespoň omluvit, je o lidech samých.
20. 11. 2008 | 11:10

veronika vendlova napsal(a):

Okurka: Beru na vědomí, že kýchání není odpovědné za chřipku.
20. 11. 2008 | 11:15

zajíček8 napsal(a):

Paní Vendlová, moje dcera měla v první třídě 20 spolužáků, z toho 3 cikáňata. První cikánská dívka naprosto nereagovala na jakýkoliv pokyn paní učitelky. Česky rozuměla, ale prostě ignorovala vše a všechny. Po několika konzultacích v pedagogicko-psychologické poradně, začala i paní učitelka ignorovat žákyni. Měla totiž ve třídě 20 dalších dětiček, které měla cosi naučit. Další cikánek vyžadoval pozornost každých 5 minut i častěji (vlastní zkušenost, škola dovolovala rodičům účastnit se vyučování). Neustále jedl, zbytky plival po spolužácích, vykřikoval, pískal si nebo jinak rámusil a rušil. Výsledkem zvýšené péče paní učitelky a pracovnice pedagogicko-psychologické poradny bylo, že o přestávce si uklidil svinčík pod svou židlí. Třetího cikánka rodiče nosili(opravdu ho nadnášeli a chlapeček špičkami bot pohyb brzdil) do školy každý den, nebyl extra chytrý a snaživý, ale díky tlaku SVÝCH rodičů první třídu dokončil s dvojkami a mezi děti zapadl. Představa, že vyučující ve třídě s 20 dětmi bude věnovat 50% své pozornosti 3 žáčkům cikánské národnosti a s ostatními dětmi promluví 3 věty za den, je opravdu zcestná.
Pomoci totiž můžete jenom tomu, kdo se sám snaží. A tak to jediné, co potřebujeme je bič na cikánské rodiče, aby bylo JEJICH zájmem vzdělání potomků. Všechno ostatní jsou jen multi-kulti plky.
20. 11. 2008 | 13:08

Martin, toho jména druhý napsal(a):

Dobrý den. Já bych sem zkušenost našich babiček raději netahal. Ono součástí té zkušenosti totiž je, že pan učitel měl na skříni lískovku a podle své úvahy jí použil. A když jí použil a žáček si doma postěžoval, sáhl pro lískovku otec.
Nešel vyřvat "tu krávu učitelku" a nepodával na ní trestní oznámení.
Ano zpohodlněli jsme. Hlavně v tom, že se jen hovoří o právech, ale vůbec ne o povinnostech.
20. 11. 2008 | 14:05

veronika vendlova napsal(a):

zajíček8: No vidíte a zrovna 3 romské děti ve třídě, kde je dětí 20 celkem je podle testování ideální počet. Pedagogové to lehké nemají, o tom žádná. Chce to posily a vzdělávání, chce to taky vydržet a nevzdávat to. To se mi to mluví...když neučím, ani tu zklušenost nemám. Přesto je ale dobré si uědomit, že to není celé jen o romských dětech, ale o všech. Tedy i těch nadaných, které mohou poměrně snadno skončit v praktické škole, i to se bohužel stává. Samozřejmě, že by byl neideálnější průměr - pak by to byla pohoda, ale tak to není a ani nebude. Musíme se snažit hledět na potřeby jednotlivých dětí, rozdělit je do skupin a podel toho vzdělávat - ale odpovědně a odborně. Ne z pohodlnosti, která je lidstvu vlastní! :)
20. 11. 2008 | 14:19

veronika vendlova napsal(a):

Martin, toho jména druhý: Myslím, že práva a povinnosti jsou ruku v ruce. Pokud to tak nevyznělo, napslala jsem to špatně, ale do budoucna na to budu myslet.

A k tělesným trestům - i když mi jejich zákaz připadá jako poměrně rozumný nápad, bojím se toho, že se všechno trestání přesune domů a bude to možná ještě horší...zrovna včera mi došla trpělivost a ruka vylítla na pohlavek - zamysela jsem se, neuhodila a pak jsme s malým vymýšleli nějaké jiné trestíky a docela jsme to vyřešili. Prostě všechno jde, když se chce.
20. 11. 2008 | 14:25

Václav napsal(a):

Autorce
Mají ve Finsku Romy v takovém poměrném počtu jako u nás?
Jak tam s nimi se potýkají.Romové jsou zde několik staletí a nic s nimi nehnulo.Proč myslíte, že by se najednou splašili a začali se sebou něco dělat - vzdělání, hygiena, pracovní návyky, přizpůsobení se majoritní kultuře atd.
20. 11. 2008 | 14:30

Ares napsal(a):

veronika vendlova: Nemáte náhodou odkaz na plné znění závěrečné zprávy toho výzkumu. Našel jsem jen nějaký výtah, ale chybí tam ty nejdůležitější procenta.

Pokud bych citoval:
• v osmi z 19 škol romské děti představovaly více než 80% žáků,
• v šesti z 19 škol romské děti představovaly 50 až 79% žáků a
• pouze v pěti z 19 škol romské děti představovaly méně než 50% žáků, přičemž nejnižší podíl byl
14%.

Vzhledem k 3 %, které mají v populaci to je jistě moc. Otázka jsou příčiny. Vy tvrdíte (resp. citujete zprávu)„Budu se držet faktů, tedy výsledků výzkumu, z něhož například vyplývá, že jsou většinově romské děti převedeny do praktické školy z běžné zš na konci 1. ročníku školní docházky, a to na doporučení vedení základní školy.“

Problém je, že stejný materiál uvádí „Průzkum ERRC rovněž odhalil, že na umisťování romských dětí do praktických škol mají rovněž vliv finanční ohledy a také to, že v některých rodinách již jedno nebo více starších dětí praktickou školu navštěvuje, a proto je pro rodiče výhodné poslat mladší děti do téže školy. Jedna třetina pedagogicko-psychologických poraden navštívených zástupci ERRC přitom uvedla, že romské děti jsou čím dál častěji hodnoceny a převáděny do praktických škol na žádost vlastních rodičů, a to často proto, že dítě nebo jeho rodiče jsou v navštěvované běžné základní škole vystaveni rasismu, diskriminaci či šikaně. Mnohé z těchto dětí se přitom jeví schopné vzdělání podle standardních osnov.“

Takže asi by bylo vhodné zdůraznit, že to co uvádíte vy, je dle výzkumu většinová příčina přestupu, ale ne jediná (pro případné kritiky - Passé). Vzhledem k tomu, že se jedná zřejmě o kvantitativní výzkum, tak je celkem škoda, že neuvedli podíl jednotlivých příčin.

Rovněž je trochu problém ta kategorie „doporučení vedení základní školy“. Protože ta pouze říká, kdo o tom rozhodl, ale už nic neříká o tom proč.

Pokud vezmu jednu poučku z managementu výkon = motivace x schopnosti x podmínky. Je otázka kdo patří do zvláštní školy. Ta zpráva vychází z předpokladu, že člověk, jehož schopnosti (IQ)jsou pod určitou úrovní. Faktem je, že pro vyřazení člověka z normální školy je logičtější hodnota celkového výkonu.
20. 11. 2008 | 15:43

veronika vendlova napsal(a):

Václav: Ne, ve Finsku (a snad se nepletu) by mělo být odhadem 5000 Romů a Romek, ale úplně jsitá si tím nejsem.

Myslím, že kdyby viděli, že jejich snaha přináší úspěchy, uznání a důvěru, pak by byli určitě motivovanější víc, než nyní...zejmna mladší ročníky. Nicméně ze dne na den samozřejmě ne.

Události v Janově dokazují, že teď už bude potřeba hasit a skutečně začít jednat. Nemylím tím nás, lidi v NNO, ale zejména politiky a političky, zastupitele a další a další.

Ale znovu - vraťme se k tématu - ve vzdělání je prostě základ a sami děti nemohou za situaci, v níž se ocitly.
Na ně myslím nejvíc, i když je to samozřejmě o rodičích....a můžeme být zase v kruhu...
20. 11. 2008 | 15:45

veronika vendlova napsal(a):

Ares: Už po tom celkovém pátrám, mám také jen cca dvoustránkový výtah a info z http://www.errc.org/cikk.ph...
Odkaz sem vložím, ale jej nemám, což mě mrzí. A nestíhám.
20. 11. 2008 | 15:56

neo napsal(a):

3% populace v ČR tvoří Romové, žije jich zde cca 250-300.000.
25% z celkového počtu Romů žije v Severních Čechách.
21%z celkového počtu Romů žije na Severní Moravě.
47% bytů obývaných Romy není vybaveno ani splachovacím WC. 40 m2
bytové plochy obývá v průměru 6,9 Romů.
Až 30% manželství v některých romských skupinách uzavírají příbuzní.
6% romských žen poprvé rodí mezi 14 a 16 lety.
19% romských žen poprvé rodí v 16 letech.
Až 4 interrupce v průměru připadají na jednu romskou ženu.
60% z dětí umístěných v dětských domovech je romské národnosti.
Přes 50% romských dětí se učí ve zvláštních školách.
22% romských dětí propadá v 1. třídě.
25% romských dětí ve věku 6-7 let je v pásmu verbální debility.
56% Romů nemá ani základní vzdělání.
32,7% Romů má základní vzdělání.
8% Romů se vyučí v oboru.
2,5% Romů má středoškolské vzdělání.
0,8% Romů má vysokoškolské vzdělání.
75-85% Romů je nezaměstnaných.
60% Romů je nezaměstnaných déle než 3 roky.
30% dospělých Romů se živí nelegálním způsobem.
60% dospělých vězňů ve věznicích jsou osoby romské národnosti.
75% se Romové podílí na kriminalitě (přičemž v některých
lokalitách např. co se kapesních krádeží týká dosahuje až 95%).
30% pouličních prostitutek má romskou národnost.
25% pouličních romských prostitutek má za pasáka svého příbuzného
20. 11. 2008 | 16:08

Kritik napsal(a):

Nevím, proč se tak vehementně používá sousloví "positivní diskriminace". Vždyť v případech popsaných v článku jde o prachobyčejnou pomoc dětem přesně definovaného etnika. A pomocnou ruku je povinnen podat každý, kdo do věci umí zasáhnout. Tedy vyjma těch, kteří v oněch problémech hledají důvod k nenávisti.
20. 11. 2008 | 16:38

Vendys napsal(a):

Paní Vendlová,
oceňuji Vaši snahu o nápravu současného stavu, považuji ji ovšem za marnou. Vysvětlím:
- Váš článek a diskusi pod ním čte minimum z těch, kterých se to bezprostředně týká, takže je to debata čistě akademická.
- Ministerstvo paní Džamily dělá takové kopance, že výstupy z něj nebere nikdo vážně.
- Angažovanost pana Čunka v romské otázce je natolik kontraproduktivní, že neguje všechny snahy, tedy i tu Vaši.
Problémy kolem romské otázky jsem si zde vyříkával někdy v lednu s paní KVS. Tehdy jsem zaznamenal návrh paní Džamily, že by se měli učitelé na prvním stupni učit romsky,aby těm dětem rozuměli! Poslal jsem dotaz přímo na ministerstvo v tom smyslu, proč zrovna romsky a ne vietnamsky nebo čínsky? Na odpověď čekám dodnes.
Tady řešíme pouze důsledky. Základem dnešních problémů byl nekontrolovaný exodus romského etnika v druhé polovině roku 1992 (před rozdělením republiky, jaká to náhoda!) ze Slovenska k nám na Moravu a do Čech.
Výsledkem léta neřešeného problému jsou také nynější události v Litvínově.
Nebylo by lepší žádat řešení problémů s romským etnikem přímo po našich velice dobře placených státních činitelích?
20. 11. 2008 | 17:17

Veronika Vendlov napsal(a):

Ares: Volala jsem do REF vBudapešti, prozatím jsem byla odkázána na http://romaeducationfund.hu/ - informace REF Country Assessment and the Roma Education Funds Strategic Directions - z různých zemí, ke stažení v češtině.
Zítra ještě popátrám.
20. 11. 2008 | 18:35

vlk napsal(a):

Paní Vendlová

vážím si toho co děláte a vím, že jste duše čistá. Nicméně musím se ohradit proti aplikaci toho, c o je navrhováno jako řešení problému s problematickou minoritou v oblasti základního školství.

Tedy zrušení základních škol a přemístění všech jejich žáků, zejméan minoritních do škol normálních. něco podobného mohl vymyslet pouze těžký teoretik, který nikdy neopustil kancelář. Doma má nejspíš rajskou zahradu a nějakého toho klasického žáčka z problematické minority viděl tak nanejvýš ze svého automobilu.
Vy věříte , že když prostě z domova totálně nepřipravené děti, bez potřebných sociálích,motorických,hygienických a kdo ví jakých dalších návyků dáte do normální třídy oni s e chytí a budou z nich alespoň podprůměrní žáci? nebudou. Bez podpory rodiny, discipliny prostě nebudou. Nepíši , že n nemají schopnosti aby byli takovými žáky. Ale prostě z mnoha důvodů nebudou.
Tohle přání je nereálné.Budou pouze snižovat úroveň vyučování těch ostatních. A v prvním kole , podle mne ani tak nejde o to, zda mají navštěvovat normální nebo zvláštní školu,ALE O TO, ABY VUBEC DO NĚJAKÉ ŠKOLY PRAVIDELNĚ DOCH8ZELI A TAM ASPOŇ MINIM8LNĚ PRACOVALI!
Až bud e tohle vyřešeno, bavme s e o tom , kdo a do jaké školy. Ale nejdřív tohle!

Tak a teď s e podívejme na to, co se asi tak stane, pokud skutečně budou žáci ze zvláštních škol převedeni natvrdo do normálních tříd.
Už dnes je situac e taková, že po 4.ročníku opustí třídu ti vůbec nejlepší žáci. Zůstane nanejvýš lepší průměr a ti ostatní. Další dávka je odstředěna ze třídy po 6.ročníku. Opět gymply. Zbyde průměr a ti s labší. dneska. Ti udou zatíženi procentem mimořádně slabých žáků. Což bud e mít zásadní vliv na jejich konečné vzdělání, chování , spoelčenské návyky. Zksute s e jít podívat do dnešních devítek, osmiček. V řadě příapdů je působení učitele už dnes v těchto třídách stejně adrenalinovou záležitostí jako povolání hasiče, stíhacího pilota nebo fotbalvého trenéra. Chceme to mít ještě drsnější? OK. Kdo potom bude učit?
Dál s e stane ještě to, že rodiče, kteří si t obudou moci dovolit, i řada těch, co na to obětují poslední peníze, prostě vezmou svoje děti ze škol státních a dají je do soukromých základek. Z řady důvodů, které budou reflektovat,c o jsme napsal výše.
Veřejné školy se tím pádem dostanou na okraj zájmu o vzdělání. Budou nejspíš tendovat někam k úrovni veřejných škol v USA nebo VB.

Opravdu chceme ,a by s e začaly natáčet domácí filmu typu Džungle před tabulí?

Aniž by bylo sebeméně pomoženo těm, v "jejichž zájmu" s e prý tohle všechno má udat.
Ani by jim to ovšem očekávaný efekt přineslo.
I šílení tzv. humanisté z povolání / za kterého Vás nemám/ by měli vědět, že pro život je někomu , kdo prostě na víc , z různých důvodů, které s enemusí týkat jeho, nemá, daleko důležitější, pokud si osvojí čtení, psaní , počítání a spoustu dalšího užitečného a potřebného ve zvláštní škole, než aby ve drzhé třídě začal masivně chodit za normální školu.
A argumentovat Finskem mi přijd e hodně zavádějící. Tam je příliš zima, než aby se tam nějak problematičtí masově hrnuli. Takže mají jen maličký vzorek, který jd e uřídit. Rád ybch viděl finský model v praxi v Chánově.
děkuji pěkně za t
20. 11. 2008 | 21:09

Gerd napsal(a):

Vlku,
rád bych viděl, jak se Romové ve Finsku vrací ke kočovnému životu nebo vybydlují byt, vytrhávají okna, dveře, apod. V - 30 °C by šlo jistě o zapamatováníhodný zážitek. :-)
Ale vážně, je zde systém, který udržuje rodiče na sociálních dávkách. Děti takových rodičů u vědomí jejich příkladu také nebudou pracovat a využijí nazbírané zkušenosti k životu na sociálních dávkách. A to je třeba změnit, ale současně i Romům pomoci, aby tuto změnu byli schopni zvládnout (tedy ti, kdo chtějí).
Se vzděláním je nutné začít už od první třídy a nastavit i nějaké represe na ty rodiče, kteří neposílají děti do školy. Třeba určitým příspěvkem na vzdělání romských dětí. A možná by prospělo zavést něco jako nultý rok, ve kterém by se romské děti učily českému jazyku. Nebo pak je možnost speciální škola pro romské děti s romskými učiteli v romském jazyku - pokud se najdou. Nebo umožnit nepovinný předmět romštinu (pokud se najde dost žáků z řad Romů s pravidelnou školní docházkou).
Je to z mnoha důvodů důležité i pro úspěšné soužití národů Čechů a Romů (Moravané a Slezané prominou), děti, které uvidí úspěšně studující romské děti, se nestanou členy Dělnické strany.
Naprosto nezbytná je ale spolupráce romských rodičů a k té je nutné je donutit i nedobrovolně.
20. 11. 2008 | 22:02

Germanicus napsal(a):

paní Vendlová
Vlk
Ono by to možná šlo mít pro všechny děti jeden typ základní školy. ALE to by musely být minimálně splněny 2 podmínky. Žáků ve třídě by muselo být nejvýše 15 a učitelé na ZŠ by museli mít průměrný plat min. 30000,- Kč (což by zaručilo požadovanou kvalitu). To je ovšem (bohužel) v současné době nereálné.
Mimochodem ještě v 50.letech pro obzvlášť problematické a nezvladatelné děti existovaly tzv. polepšovny (nebyl to vynález 50. let, ale přežívaly z 1. republiky a mám dojem, že i z Rak.-Uh). Umístění do polepšoven se báli jako čert kříže i ti největší grázlové (měli jsme ve třídě 2 - 3 propadlíky, z toho jednoho co propadl dvakrát), takže během vyučovací hodiny nevyrušovali, i když se ušlechtile nudili. Umožnilo to celkem slušnou výuku (na tehdejší dobu), kdy ve třídách bylo až 40 dětí a často se učilo na směny.
20. 11. 2008 | 22:08

vlk napsal(a):

Gerde

hodně z toho,co píšete tu je. A nefunguje to.
Jděme malými kroky. Zvládnutelnými. Donuťmeje chodit pravidelně do školy. Donuťmeje s e něco naučit. To byzatím stačilo.

Germanicus
koukám, že pamatujeme stejné věci. Ale školní grázl Vávra je dnes asi takběžný normál. A dnešní školní grázlové jsouklasa o které s e Vávra se vší svou drzostí a sprostotou neodvážil ani snít.
20. 11. 2008 | 22:13

Germanicus napsal(a):

Vlk
Jóó, to pamatujeme. Jednou byla dceruška dost vysokýho potentáta drzá na paní učitelku (paní učitelka Hašová i v 50. letech měla zrzavý přeliv, ostře rudou rtěnku a rudě nalakované nehty a říkalo se jí pouze PANÍ učitelko). Paní učitelka Hašová jí vyťala facku jako hrom (jak bývalo u ní zvykem v podobných případech). Dceruška si doma s pláčem stěžovala tatínkovi, ten přijel do školy služebním tatraplánem se zeptat proč dostala tu facku. Paní učitelka Hašová udělala na potentáta takový dojem, že milé dcerunce vyťal druhou facku, nasedl do auta a odjel. Sláva a autorita paní učitelky Hašové poté vzrostla do nebeských výšin. A nyní to srovnejme se současnou situací našich nešťastných učitelek (někde možná i učitelů)...
20. 11. 2008 | 22:34

Martin, toho jména druhý napsal(a):

Přesně o tom, co právě popsal p. Germanicus, jsem psal i já. Nejde o tělesné tresty jako takové. Jde o vzájemně se podpírající autoritu rodičů a učitelů. Jde o to, že dá-li učitel žáčkovi poznámku, není rodičem označen za blba učitel, nýbrž žáček a je s ním náležitě naloženo. Tuto jistotu v současnosti žádný učitel nemá, a tak velmi rychle propadá pocitu beznaděje a stejně rychle ze školství odchází. Zůstávají jen ti, kterým se odejít nepodařilo.
20. 11. 2008 | 23:03

sára napsal(a):

dle mého názoru a zkušeností nelze jen ta převádět děti ze "zvláštních" škol do ZŠ. čím déle tam jsou, tím méně stačí na výuku podle normálních osnov. Řešením je určitě předškolní výchova. To je ale pro mnohé romské rodiče problém - nevidí důvod. stejně tak se s dětmi do poraden chodí pozdě - třeba na odklad školní docházky. mám ale zkušnost s rodiči, kteří než aby dceru vodili do přípravky (tak čtvrt hodiny pěšky od domova), aby znovu nastoupila do první třídy už připravená (v některých částech wechslera byla pod hranicí 70, bylo to ale hlavně naprosto nepodnětným prostředím a tím, že s ní nikdo nepracoval), raději ji přehlásili na zvláštní školu.
Další problém je, že sice docházka dětí do školy je podmínkou pro dávky, školy to ale hlásí jen v minimální míře.
Ideální by podle mě byly povinné přípravné ročníky závislé na dávkách a hlavně osvěta mezi rodiči...
20. 11. 2008 | 23:14

Veronika Vendlov napsal(a):

Pánové, moc Vám díky. Uvedená doporučení jsou jakýmsi návodem, jak by mohlo být postupováno. Navrhovateli jsou také kolegové a kolegyně z řad etnika, o němž mluvíme. Z různých důvodů prostě vycházejí z výzkumu a z reality, kterou vidí kolem sebe a logicky brání své okolí a upřímně se snaží o změnu.

Například já osobně na svoji záklaku nevzpomínám jen v dobrém a moc dobře si pamatuji jistý druh šikany ze strany pedagožky, které jsem se prostě v té době nemohla bránit (s Horáčkem, který k nám propadl, jsem si to vyřídila fackama, ale se soudružkou učitelkou - to nešlo).

Každá strana má dvě mince, každé nové opatření, které má začít platit a fungovat v systému, musí být skutečně odborně posouzeno. A to je právě věcí odborníků. Samozřejmě vše, o čem jste psali, je pravda. Na druhé straně existují důkazy o jasné a nedobrovolné segregaci. Obojí je třeba brát vážně a jak se zdá - mám ten pocit, je nyní školství v dorých rukou. Osobně jsem zatím poznala pana ministra, který je snad jediný z vlády, kterému věřím to, co říká a jeho tým v čele s panem Lužným, Klárou Laurenčíkovou a paní Němečkovou.

Článkem jsem chtěla upozornit na události, které nejsou zcela mainstreamové a "in" a přitom poměrně zásadní. Samozřejmě, že je zastíní přicházející orkán, nástup komunistů k exekutivní moci a Somálci unesený ropný tanker. Proto si Vážím diskuse k textu, i když nemám příliš času na vše reagovat.

Pravděpodbně je počit učitele/ky podobný těm našim pocitům v NNO, kdy se zdá, že občas skutečně bojujeme s větrnými mlýny - Romové jsou jen jedno s tisíce jiných témat.
20. 11. 2008 | 23:50

Veronika Vendlov napsal(a):

sáro: ano, je to tak, souhlasím s Vámi.
20. 11. 2008 | 23:51

Okurka napsal(a):

2 ARES:

Předběhl Jste mě pane ;-))

Také by mě zajímalo jak na 20 žáků připadnou 3 cikáňata a to bez vylučování většiny cikáňat do zvláštních škol. V situaci, kdy na Ústecku a Ostravsku je každý desátý dospělý Róm a mezi dětmi je to... třeba ať nežeru každý čtvrtý.
20. 11. 2008 | 23:53

Okurka napsal(a):

2 GERD: Naprosto bez námitek pane. Mluvíte mi z duše.
20. 11. 2008 | 23:55

Veronika Vendlov napsal(a):

Okurka: Psala jsem o výsledcích testů, kdy vychází, že když jsou ve 20 členné třídě 3 romské děti situace je ok, ale jakmile dojde k navyšování, dochází k problémům. V lokalitách, kde je nyní koncentrováno mnoho lidí, to samosebou těžko zajistíte...

dobrou noc
21. 11. 2008 | 00:00

Jarri napsal(a):

Dobrý pozdní večer. S opravdovým zájmem jsem si přečetl článek i celou diskuzi, na které oceňuji především korektnost, se kterou k problému přistupujete( na rozdíl od diskuzí pod články na Seznamu nebo centru, pokud nejsou přímo zakázány). Pracuji jako učitel praktické činnosti při výchovném ústavu a podíl cigánské mládeže je u nás víc než 50 procent. Někteří nejsou v jádru zlí a k nám do ústavu se dostali shodou náhod, jiní jsou agresivní a jejich další působiště bude bezesporu nápravné zařízení( někteří se tam dostanou ještě dříve než zletí). Vesměs u všech jde odpozorovat následující:
- v 90 % nedokončili ani zvláštní školu( max. 7. třída)
- nebaví je teorie( nerozumí o čem se tam mluví)
- ke škole mají přímo odpor( zakořeněný)
- 99,9 % jejich rodičů se nezajímá o jejich prospěch
- k práci se musí vesměs nutit, někdy se nedonutí vůbec
- o své budoucnosti nemají žádné představy.
Pro některé jsme schopni po vyučení dokonce sehnat zaměstnání i s ubytováním, žádný tam ještě nevydržel déle než dva měsíce( týká se bohužel i bílých klientů). Pobavil mě jeden, který se hrozně divil, že dva dny nepřišel do práce a dostal výpověď, tak ho diskriminovali.
I já jsem byl kdysi plný optimismu, že když se jim ukáže ta správná cesta a podpoříme je, tak to pochopí. Ani náhodou. Ba dokonce mám pocit, že to berou jako naši slabost. Takže můj závěr, žádná pozitivní diskriminace, ale tvrdé vyžadování povinností a při jejich neplnění nástup sankcí proti rodičům.
21. 11. 2008 | 00:15

Okurka napsal(a):

2 VERONIKA VENDLOVÁ: Dobrou noc i Vám.

2 JARRI: Pane, číst zkušenosti člověka, který s cikáňaty pracoval a neomezuje se jako někteří na aktualne.cz jen na hraběcí rady je balzám na moji duši. Ano, metoda cukru a biče.

Až do 70. letech minulého století to tak fungovalo. A fungovalo to nadějně.
21. 11. 2008 | 00:39

Okurka napsal(a):

2 VERONIKA VENDLOVÁ: Nechápajte mou "technickou" prosím jako výtku. Jen jsem si dovolil s využitím elementárních počtů upozornit, že k dosažení "ideálního" poměru Rómů a NEromů v některých regionech je třeba tu méně snaživou polovinu dorůstajícího etnika separovat.
21. 11. 2008 | 00:43

Veronika Vendlov napsal(a):

Okurka: ješte nespím, něco jsem zase psala... :) Nechápu to jako výtku, to vůbec ne. Jen jsem upřesňovala to, o čem jsem se zmínila.
21. 11. 2008 | 00:53

Veronika Vendlov napsal(a):

Jarri: Vašeho příspěvku si velice vážím! Optomisty můžeme býti jen po určitou dobu. Nedostaví-li se výsledky, pak samozřejmě následuje rozčarování.

Psal jste, že mají problémy udržet se v ráci všichni klienti (tedy i bílí). Často nad tím přemýšlím - čím to je, že ti, kdo opouští výchovné ústavy by většinově potřebovali ještě domy na půli cesty, aby skutečně dospěli a zjistili, že je život docela boj, ve kterým se člověk nesmí vzdávat. Možná budte vědět, čím to je. I za toto (nepřipravenost lidí z ústavů na život) jsem kritizoval stát, že selhává...Děkuji za případný názor.
21. 11. 2008 | 01:01

Ares napsal(a):

Před časem jsem dělal nějaký výzkum, v rámci kterého jsem se bavil i s romskými dětmi na základce. A víte, co chtěli? Aby měli vlastní školu, kam by chodili jen oni. Další pohled na segregaci českého školství :-).

Veronikavendlova: Díky za vaší snahu sehnat výzkumnou zprávu. Trochu mě zaráží, že něco takového nedají na net.

Mimochodem, domnívám se, že tyhle návrhy ale v současnosti nemají už význam. Současná poptávka je jednoznačně po tvrdém řešení. Má smysl prosazovat metodu cukru a biče, založené na analýze problému. Tyhle přístupy „více cukru“, nemají naprosto žádnou podporu u veřejnosti a popravdě řečeno, přijde mi, že i minimální odezvu u Romů.

Jeden člověk (Rom) obcházel ve městě podniky a hledal práci pro Romy. Šel za šéfem a vysloveně mu řekl, nemáte nějaký flek, kam byste vzali Roma. Zaručoval se za ně, říkal, že je ohlídá a sehnal nějakých 8 míst. Problém byl, že se mu nepodařilo sehnat dost Romů (myslím, že snad jen dva). A nebylo to tím, že by ve městě všichni pracovali. Jinak řečeno, našel víc firem ochotných zaměstnat Romy, než Romů, kteří by tam chtěli pracovat.

A tohle jsou zkušenosti, které slyšíte ze všech stran. Ať si promluvíte s lidmi ze školky nebo z pracáku, slyšíte stále to stejné. Bez využití rozumné represe, nemá smysl vytvářet další příležitosti či se snažit někoho přesvědčit. U blogu KVS jsme se s Gerdem, trochu o metodě cukru a biče bavili. Osobně to vidím tak, že komunismus je ukázka, co dokáže samotný bič. Současnost je ukázka toho co dokáže samotný cukr. Tak teď by bylo načase to spojit a přidat k tomu rozum.

Ještě dovětek. Když jsem mluvil s Romy, tak všichni s láskou vzpomínali na komunisty a časy kdy měl každý práci.
21. 11. 2008 | 02:17

Jarri napsal(a):

Dobré ráno.
ad OKURKA díky
ad Veronika co pokládáte za výsledky při práci s narušenou mládeží. Naší snahou je klienta stabilizovat, pokusit se , aby si dokončil vzdělání( výuční list) a poté se zařadil do normálního života. Podle statistiky i našich zkušeností( bohužel nemáme zpětnou vazbu, kdy by nám někdo dal alespoň po roku zprávu, jak klient žije, takže je to spíš vyptávání se soc. pracovníků, kteří přijedou na návštěvu za některým ze současných klientů) se do vězení nedostane asi 2,5 % klientů. Do konce prvního roku je ve vězení 60%. Jistě jste četla zprávu, kterou loni zveřejnil pan Langer, která sice smíchala jablka s hruškami a udělala ústavnictví medvědí službu, protože spousta sponzorů se rozhodla nepodporovat potencionální kriminálníky. Na závěr této zprávy byla spousta úkolů pro různá ministerstva i se závaznými termíny, ale pokud byly splněny nikde jsem o tom nečetl ani neslyšel a v praxi se to neprojevilo.
Na téma připravenosti na budoucí život jsem letos zpracovával a obhajoval bakalářskou práci, pokud byste měla zájem můžu poskytnout, ale moc od toho nečekejte. Překopíruji sem pouze závěr:
"Cílem této práce bylo zhodnotit, jak jsou klienti výchovných ústavů připraveni na vstup do samostatného života. Možná vyznívá vcelku pesimisticky, ale přesto se domnívám, že pokud by se propracovala a uvedla do života následná péče, bylo by to nejen ku prospěchu klientů samotných, ale také zhodnocení finančních prostředků, vložených do procesu jejich resocializace a v neposlední řadě také i zhodnocení práce všech pedagogických pracovníků, kteří s nimi po celou dobu pobytu v institucionálních zařízeních pracovali. Dále by také bylo možné vysledovat zpětnou vazbu a tím i posílit vědomí pedagogů, že jejich práce nebyla zbytečná. Není totiž lepší lék proti syndromu vyhoření než když se nám do ústavu přijde ukázat člověk, kterému se to povedlo. Našel si práci, bydlení, založil rodinu a zbavil se nálepky delikventa. Občas jsme i překvapeni, zvláště když je to klient, nad kterým jsme všichni lámali hůl. O to víc nás to těší.
O tom, zda bude člověk v životě úspěšný nebo ne, rozhoduje především on sám. Pokud se tedy naši klienti zbaví falešného obviňování, kdo všechno jejich situaci zavinil a vezmou osud do vlastních rukou, bude se jim dařit dobře. Pokud tomu tak nebude, opět si za pár let přečteme statistiku o tom, že se zvýšil počet delikventů, kteří opustili institucionální výchovu."

ad ARES problémem socialismu(komunismus jsme nikdy neměli) bylo právě to že všichni měli práci a téměř nikdo nepracoval. S úsměvem vzpomínám na vtipy, jak jeden hází lopatou a 7 dalších pracantů stojí kolem něj a radí.
Podobný problém řešil jeden z okresních úřadů, když potřeboval alespoň jednoho cigána do městské policie. Zrušili tehdy všechny požadavky na uchazeče, kromě čistého trestního rejstříku, bohužel neprošel nikdo.
21. 11. 2008 | 08:59

veronika vendlova napsal(a):

Ares: Nemohu s Vámi nesouhlasit. Je to tak asi 14 dní, kdy jsem byla jeden večer podrobena naprostému argumentačnímu tlaku. Nejdříve se řešila politika, pak nový prezident USA, jehož zvolení je i pro mne dobrá zpráva a protože je černoch, což některým jedincům vadí, dostali jsme se nakonec Romům. Všichni, kdo tam byli se mnou nesouhlasili a na konec se mě zeptali, proč to vlastně dělám. V tu chvíli jsem jim řekla, že kvůli sobě. Protože kdyby měli všichni ten samý názor, jako jako ten jejich, dlouho by to netrvalo a tzv. konečné řešení by bylo na světě. A máme tu Janov. Já samozřejmě rozumím většinovému názoru, který pramení ze zkušenosti, ale často i povrchnosti, se kterou dnes chceme, nebo musíme přistupovat k okolnímu dění, abychom se nezbláznili, ale na druhou stranu jsem zastánkyní rozumných řešení, která se nedělají o nás bez nás, o nich bez nich. Co mohu podepsat jsou Vaše slova, cituji: "Osobně to vidím tak, že komunismus je ukázka, co dokáže samotný bič. Současnost je ukázka toho co dokáže samotný cukr. Tak teď by bylo načase to spojit a přidat k tomu rozum.

A trochu odjinud: Včera jsme s mužem asi 5 minut vyrdželi sledovat Máte slovo s Jílkovou. Udělalo se nám nevolno, nevolno z Ransdorfa a dalších komunistů. Nevolno je mi ještě teď...a i když slýchám, že se nikdy komunisti nevrátí k moci v té formě, jako za totáče, já si to nemyslím. Stačí jeden šikovný demagog, který strhne davy a jsme v řiti - všichni.
21. 11. 2008 | 09:49

veronika vendlova napsal(a):

Jarri: Dobré ráno i Vám. Zprávu pana Langera jsem četla. Třeba právě to, že stát chrlí zprávy, úkoly a termíny, které nikdo neřeší, neplní, nepraktikuje - se dá nazvat selháváním. Zjistila jsem (během Výzvy NNO), jak těžké, náročné a dlouhodobě nereálné je, monitorova dění, upozorňovat na nepravosti a snažit se tlačit na jejich nápravu. I to je jeden z úkolů NNO.

Váš závěr bakalářské práce je podle mne trefný. Když ale říkáte, že je 60% klientů do roka ve vězení, tak je asi něco špatně, ne? Nepracuji s klienty, jako Vy, takže respektuji Vaše zkušenosti, ale je to tedy klienty samotnými, kteří za svůj stav obviňují okolí a podle toho pak přistupují k životu? Děkuji za odpověď. Mějte se dobře.
21. 11. 2008 | 10:02

Jarri napsal(a):

Veronika : Špatné je to , že ve státě chybí následná péče pro plnoleté klienty. Jako dospělí nemá povinnost navštěvovat kurátora, pokud se za ním zastaví, tak pouze pro nějaký příspěvek. A pokud tito lidé nemají povinnost a všechno je to založeno pouze na dobrovolnosti, ruku na srdce můžeme od někoho s nijakými morálně-volními vlastnostmi chtít, aby se choval zodpovědně. Pokud se nám podaří klienta
zformovat, odchází od nás vcelku sebevědomý mladý člověk, který je sám na sebe hrdý, má v kapse výuční list a je přesvědčený, že svět na něj čeká. Pokud se vrátí do rodiny, z které byl předtím pro zanedbání vyjmut a s rodinou celou dobu nikdo nepracoval, vrací se do stejných podmínek, tj. absolutně nemotivující prostředí, matka s novým přítelem, vlastní otec ve vězení, sourozenci po ústavech. Ani mě by to asi nenadchlo. Rodina z něj pak vyždímá nějaké peníze, které mu stát velkoryse do začátku věnoval a nakonec ho vykopne na ulici, kde mu nezbývá než páchat další trestnou činnost. Protože chce mít aspoň chvíli pocit štěstí, sáhne po drogách a pak už se to veze. Pro klienty jsou v tomto daleko lepší jít do Domu na půl cesty( kterých je zoufale málo) a kde se s ním , v případě jeho zájmu, nějakým způsobem dále pracuje a je možné ho usměrnit denním řádem.
Na Vaší otázku odpovím, že prvním našim cílem je dovést klienta k tomu , aby si uvědomil, že za svůj pobyt u nás si může sám a nikdo jiný než on sám si pomoci nemůže. Pokud se dítě v první třídě rozhodne se nenaučí číst, tak ho to nenaučí ani sám Jan Ámos, dokud dítě nepochopí, že to čtení bude v životě potřebovat.
PS. Koukat se na Ransdorfa, jsem nevydržel ani 5 minut, ale nešťastníci tam byli všichni. S komunisty se nesmí diskutovat, stejně jako je neplodná diskuze s popírači holokaustu.
21. 11. 2008 | 10:44

veronika vendlova napsal(a):

Ares: Dokument je na světě a měl by být dnes v odpoledních hodinách ke stažení v dokumentech z konference na http://www.osf.cz/konference. Jmenuje se Persistent Segregation of Roma in the Czech Education System a mohu Vám jej poslat, pokud dáte vědět na mail: veronika.vendlova@forint.cz.
21. 11. 2008 | 12:46

veronika vendlova napsal(a):

Jarri: Díky, souhlasím s Vámi a za Vaši práci díky.

PS: Ano, s komunisty se nemluví.
21. 11. 2008 | 12:48

veronika vendlova napsal(a):

Ares: http://www.osf.cz/konferenc...

Zatím pouze v aj.

Díky všem za diskusi.
21. 11. 2008 | 15:00

Ares napsal(a):

veronika vendlova: Díky za odkaz :-).

PS: To heslo o nás bez nás je vždy myšleno tak, že se bílí neptají Romů. Ve skutečnosti, ale to o nás bez nás platí i pro běžné obyvatelstvo (Není to problém pouze Romů, ale soužití Romů s majoritou). Názory Romů nejsou ani pořádně známy a názory většiny jsou ignorovány, protože jsou v rozporu s oficiální linií. Svým způsobem jak běžný Rom, tak i bílý má maximálně důvod k frustraci.
21. 11. 2008 | 20:30

Veronika Vendlov napsal(a):

Ares: Ano, je to tak.
21. 11. 2008 | 21:11

jaryn napsal(a):

Pane Bože, za co nás trestáš? Co to na nás sesíláš za morové rány v podobě teoretiků - multiblbů, toužících po zrušení zvláštních škol? Kdo těm volům dal možnost vůbec o těchto věcech rozhodovat? Byli se v životě aspoň jednou důkladně na ty zvláštní školy PODÍVAT? Jak může někdo uvažovat o zařazení dětí, vyrostlých v prostředí nezájmu, alkoholu, drog, prostituce, zlodějiny, nekultury, špíny, smradu a celkové primitivnosti (dosaď si koho chceš) mezi děti normální? Jak to asi mají zvládat učitelé při současných počtech dětí ve třídách? A jak k tomu normální děti přijdou, pokud je budou okrádat o výklad a učitelův čas děti, kterým mají učitelé nahrazovat šest let nezájmu a nevýchovy od rodičů?
CO TO JE PROBOHA ZA DEMENTY, KTEŘÍ CHTĚJÍ SPECIÁLKY RUŠIT?

Přeji z celého srdce všem těmto chytráckým nositelům všeobjímajících rovností, aby první experimenty zasáhly právě JEJICH děti. Aby si mohli na VLASTNÍCH dětech vychutnat moudrost a genialitu svých rozhodnutí.
Hazardovat s cizími nebolí. Kéž celý průser dopadne na jeho původce a jeho děti. Tak to bude spravedlivé.
A speciálky budou cobydup zpátky.
07. 01. 2009 | 15:26

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy