Školský zákon z roku 2005 zahrnul všechny školy v ČR poskytující základní vzdělání do široké kategorie „základních škol“. Kategorii „zvláštních pomocných škol“ pro děti se lehkým mentálním postižením současně nahradil kategorií „praktických základních škol“. Tyto školy jsou však ve skutečnosti totožné s bývalými zvláštními školami. Většinou tedy došlo k prostému „přelepení“ cedulí na budovách, obsahová výuka škol však většinově setrvala beze změny.

Ve dnech 12. – 13. listopadu 2008 proběhla v Praze mezinárodní konference Vzdělání bez bariér, romské děti v ČR. Konala se zejména k prvnímu výročí rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D.H. a další vs. ČR, který dne 13. 11. 2007 rozhodl, že segregace romských dětí ve školách určených pro děti s mentálním postižením (tzv. zvláštních školách) představuje nezákonnou diskriminaci a je porušením Úmluvy o ohraně lidských práv a svobod.

Konference si dala za cíl dále rozvíjet a umožňovat dialog všech zainteresovaných stran, pokračovat v dialogu s příslušnými orgány ČR o praktických důsledcích zmíněného rozhodnutí ES, sledovat snahy a praktická opatření vlády ČR zaměřená na vzdělávání romských dětí, usilovat o promítnutí rozsudku do české politiky i do celostátní debaty o vzdělávání a podílet se na mezinárodní debatě o přístupu ke vzdělávání, projednat a odsouhlasit seznam možných doporučení.

Konferenci společně zorganizovali Evropské centrum pro práva Romů http://www.errc.org/, Romský vzdělávací fond http://romaeducationfund.hu/, Nadace Open Society Fund Praha http://www.osf.cz/ a koalice neziskových organizací Společně do škol s finanční podporou Open Society Institute (OSI) a Romského vzdělávacího fondu (REF). Záštitu nad konferencí převzal ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška.

Konference se konala v přátelské atmosféře a byl veden velmi kultivovaný a přínosný dialog. Podle odborné veřejnosti, přestavilo Ministerstvo školství skutečně komplexní program, který by měl v horizontu 3 – 5 let zajistit inkluzivní vzdělání pro všechny.

Přesto je také nutno zmínit výsledky výzkumu ERRC a REF, které byly na konferenci prezentovány. Tento výzkum provedlo v roce 2008 Evropské centrum pro práva Romů a Romský vzdělávací fond na vzorku 20 praktických škol, který potvrdil, že jsou nadále romské děti neúměrně často umísťovány do praktických základních škol. Příčiny a následky stávající situace jsou poměrně zřetelné. Organizace různých typů základních škol zůstává stejná – praktické základní školy jsou spravovány krajskými zastupitelstvy, zatímco běžné základní školy zřizují obce. I to posiluje nerovnosti mezi těmito dvěma typy zákl. škol.

Přestože česká vláda skutečně začala otevřeně přiznávat nedostatky systému, což potvrdil i pan ministr Liška na závěrečné tiskové konferenci a byly učiněny některé předběžné kroky k nápravě, zatím stále zůstává neúměrná část romských dětí v praktických základních školách, které učí podle zvláštních osnov pro mentálně postižené žáky. Podotýkám také, že pan ministr Liška mj. přijal členy koalice neziskových organizací Společně do škol, vyslechl návrhy a požadavky a tímto zahájil tolik nutný dialog s nevládním sektorem.

Na základě zjištění provedeného výzkumu doporučuje ERRC vládě ČR přijmout některá poměrně zásadní opatření, z nichž je možno uvést některé návrhy, jako například: zrušit kategorii „praktických základních škol“ a převést všechny děti, které v nich v současné době studují, do běžných základních škol; učinit odstranění školní segregace zákonnou a vymahatelnou povinností a veřejně deklarovat, že s ohledem na rozsudek D.H. a další vs. ČR si česká vláda dává za cíl do roku 2015 odstranit segregaci českého školství a zajistit rovný přístup ke vzdělání pro všechny; všechny běžné školy by měly zaměstnávat romské asistenty ve snaze celkově usnadnit přechod Romů do běžných škol a pomoci romským dětem přizpůsobit se vyšším požadavkům běžných osnov; informace o žácích a jejich výsledcích by měly být shromažďovány a rozčleněny podle školy, typu školy, třídy, ročníku, pohlaví, jazyka, jímž dítě mluví doma a národnosti; výsledky integrace dětí z praktických škol do běžných ZŠ každoročně zveřejňovat a analyzovat; Vláda by měla všem dětem ze znevýhodňujícího prostředí včetně romských dětí umožnit v předškolním věku 2 roky zdarma navštěvovat integrovanou školku při běžné základní škole.

Již nyní vím, že velkou část čtenářů a čtenářek velmi pravděpodobně nadzvednu ze židle, protože vlastně opět píši o tolik odmítané „pozitivní diskriminaci“. Ostatně vzdělání romských dětí je poměrně často skloňované téma. Jsem však nyní skutečně přesvědčena, že by mělo dojít k velké změně v přístupu k dětem ze strany pedagogických pracovníků a pracovnic. Rozhodně vím, že nám žádný zákon, byť sebekvalitnější, nevyřeší srdcový přístup k nastavovaným systémům a opatřením. Může ale donutit ty, kdož mají vzdělání našich dětí v rukou, nechat předsudky a nedobré návyky doma. Zákon by měl nutit k profesionalitě, ze které pak bude profitovat celá společnost.

Opakovaně dávám za vzor finský vzdělávací systém a kladu si stále ty samé otázky: Jak to, že to ve Finsku jde? Jak to, že si s nerovnostmi mezi dětmi poměrně bravurně poradí. Že by to bylo skutečně oním individuálním přístupem ke každému jednotlivému dítěti? Možná. Věřím tomu, že se v budoucnu naše základní školství „narovná“ a poradí si se všemi dětmi bez rozdílu. Tedy i s těmi dětmi, které z různých důvodů nestačí tempu, ale i s těmi, které jsou nadprůměrně inteligentní, či nadané.