V září 1982 vtrhli příslušníci křesťanských milicí do uprchlických táborů Sabra a Šatíla v Bejrútu a brutálně zmasakrovali stovky Palestinců. Ari Folman byl jedním z vojáků, ale na nic si nepamatuje. Dokáže se vzepřít kolektivní amnézii a ze záblesků vzpomínek a halucinací složit odpověď na děsivou otázku: co dělal během vraždění? Hypnotický animovaný dokument Valčík s Bašírem obletěl filmový svět a stal se událostí na nejprestižnějších festivalech. Českému čtenáři se právě dostává do rukou stejnojmenný komiks, který podle scénáře Ariho Folmana nakreslil David Polonsky. Pokud vás zaujaly komiksové dokumenty Persepolis, Bezpečná zóna Goražde, Palestina nebo Pchjongjang – Výlet do Severní Koreje, rozhodně si nenechte ujít ani tento významný počin uvádějící virtuální realitu televizních zpráv do poněkud jiného světla.

S Valčíkem se shodou okolností v komiksových novinkách sešla Alanova válka, komiksové vzpomínání na druhou světovou válku očima Alana Copea. Cope byl povolán ve svých osmnácti letech, prošel výcvikem, vylodil se ve francouzském Le Havru a část děje zasahuje i do květnové Prahy. Přitom nejde o historický dokument. Autor Emmanuel Guibert se zaměřuje spíše na vnitřní svět a prožitky mladého vojáka, přičemž ke svému vyprávění používá různé kresebné styly – od realistických pasáží po volné skicy. Na Capeově memoárech pracoval třináct let a dočkal se za ně mnoha ocenění po celém světě. V češtině vyjde Alanova válka ve třech svazcích. Ten první mapuje Alanův výcvik v letech 1943–45 až po vylodění v Evropě. Oba další díly by měly vyjít ještě letos.

Právě vyšel i třicátý Garfield, kvůli nultému sešitu má však pořadové číslo 29. Tentokrát hlásá na obálce Čím větší, tím lepší, o čemž vděčné české publikum Jima Davise nepochybuje. Garfield vychází od června 1978 a v současné době se pravidelně objevuje ve více než dvou a půl tisícovkách novinových titulů, což ho činí nejrozšířenějším komiksem na světě.

„…dá se použít k zabalení salámu i jako pevná podložka pod mokré boty, když si nechcete ušpinit podlahu...“ Těmito vřelými slovy propagovali před dvěma lety svůj první komiksový sešit ňácí borci z Brna (to je oficiální značka vydavatele). Teď, když jejich BubbleGun dospěl ke čtvrtému číslu, už by si podobné zlehčování své komiksově osvětové činnosti nejspíš nedovolili. A ani nikdo jiný. Z BubbleGunu, ač by si na to po prvním čísle vsadil málokdo, vyrostl respektovaný komiksový fanzin o sto dvaceti stranách ve slušné kvalitě, hned se dvěma obálkami od Vaška Šlajcha. Výběr z české a slovenské tvorby z poloviny tvoří nikdy nevydané sedmé číslo zaniklého magazínu Zkrat, dvacet stránek je věnováno rozhovorům a publicistice. Mezi autory více než dvou desítek komiksů jsou třeba Miloš Mazal, Kamil Tatar nebo Tomáš Prokůpek a posmrtně Matěj Němeček.

Pixy, kultovní komiksová postava Maxe Anderssona, se zabydlela na českých divadelních jevištích. Po souboru Ježek a Čížek sáhli po černohumorném námětu i studenti katedry alternativního a loutkového divadla DAMU a od února ho hrají v divadle DISK. Takže – co se bude dít, když potracený plod zvedne telefon a v opileckém opojení zavolá své mamince ze záhrobí?

Ivan Hanousek mě upozornil na soutěž Let’s comics! 2010 pro autory od 18 do 30 let z Libanonu, Evropské unie a arabských zemí. Podílí se na ní čtyři neziskovky a delegace Evropské unie. Smyslem je vzájemné poznání a porozumění mezi mladou generací v Libanonu, Evropě a Středomoří. Deadline je 31. května, osm vítězů bude pozváno do Bejrútu. Propozice najdete na www.letscomics.org.

25. února zemřel Virgilio Muzzi (1923–2010), italský umělec, který začal své první komiksy kreslit v polovině čtyřicátých let. Brzy se prosadil i ve Velké Británii. V letech 1960–1987 se podílel na jedné z nejpopulárnějších komiksových sérií v Itálii – Tex.