V době, kdy děti už ani neví, k čemu by jim mohl být užitečný klasický dopis, se Česká pošta pokouší zaujmout potencionální malé filatelisty „čtyřlístkovými“ poštovními známkami. Podle etikety dostala přednost žena (fena) – jako první se na nových známkách 28. dubna objevila Fifinka nad kuchařskou knihou, čajem a bábovkou. Během letošního a příštího roku ji budou následovat i Myšpulín, Bobík a Pinďa. Revolučnější než komiksová figurka na poštovní známce je jistě nahrazení nominální hodnoty písmenem a taky konec olizování – známky jsou samolepící.

Ještě klasičtější komiksovou postavou je Ferda Mravenec. Miláček mnoha generací s puntíkovanou mašlí kolem krku začínal ve třicátých letech v komiksových stripech. Kompletní sbírka příběhů, které v letech 1933 až 1941 kreslil Ondřej Sekora pro Lidové noviny, právě vyšla pod názvem Dobrodružství Ferdy Mravence. Knížku sestavil a doslovem opatřil Tomáš Prokůpek. Podobně jako u výše zmíněné poštovní známky však naivní komiksové veršovánky ocení spíše sběratelé než dnešní Harrym Potterem odchované děti.

Klasický komiksový Tarzan na vás čeká ve sbírce Tarzan: Éra Joea Kuberta 1. Legendární kreslíř a scénárista Kubert (*1926) adaptoval v sedmdesátých letech do komiksové podoby Burroughsovo Zrození opičího muže. K dalším příběhům jako Země obrů, Noční můra nebo Balu z rodu velkých opic se nechal Burroughsem volně inspirovat.

Až s druhým filmovým zpracováním se vůbec poprvé představuje českému publiku Iron Man ve své původní komiksové podobě. Zkušený anglický autor temných detektivek Warren Ellis rozehrává v příběhu Extremis další pro svou tvorbu typický příběh plný akce a bitek s nejrůznějšími monstry, ale i úvah o drogách a budoucnosti. O vizuální podobu se postaral Adi Granov. Z Bosny pocházející malíř navrhoval i kostýmy pro film.

Třiačtyřicetiletý švýcarský mistr němých hororů Thomas Ott se v českých komiksových knihovničkách už dávno dobře zabydlel. Teď mu vyšla sbírka R.I.P.: Best of 1985 – 2004 obsahující téměř všechny kratší komiksy, které v tomto období vyškrábal špendlíkem do černého papíru. Kromě velmi podobných sbírek Exit a Cinema Panopticum vyšel u nás Ottovi před dvěma lety i jeho první grafický román The Number 73304-23-4153-6-96-8.

Po létech právních tahanic si potomci Charlese Schulze konečně vymohli větší kontrolu nad autorskými právy k Peanuts a Snoopymu. Nakladatelství EW Scripps jim a módní značce Iconix prodalo dvacet procent akcií za 175 milionů dolarů. Peanuts jsou dnes nejvýnosnější komiksovou značkou na světě.

Další vítězové minulého týdne: na Stumptown Comics Festu oceňovali mimořádné komiksové počiny. S cenami za psaní i kreslení odešel Paul Guinan, autor komiksové postavy viktoriánského robota jménem Boilerplate. Maisie Kukoc Award je sympatická cena pro nezávislé mini-komiksy spojená s finanční odměnou, aby autory motivovala k dalším pozoruhodným nekomerčním počinům. Letos ji dostala Sarah Oleksyk za pátý sešit svého grafického románu na pokračování Ivy. Při udílení prestižních Los Angeles Book Times Prizes uspěla v kategorii grafický román kniha Davida Mazzucchelliho Asterios Polyp o řeckém profesorovi architektury, který je shodou okolností nucen živit se v Americe jako automechanik.

Smutná zpráva přišla z Nizozemska: zemřel Kees Kousemaker (1942-2010), který v roce 1968 otevřel v Amsterdamu Lambiek – první komiksový obchod v Evropě a pravděpodobně nejdéle fungující komiksovou speciálku na světě. V Portlandu podlehl rakovině tlustého střeva Bill DuBay (1948-2010), komiksový scénárista, kreslíř i redaktor, který se motal hlavně kolem hororově komiksových magazínů Creepy, Eerie a Vampirella.

Sedmdesátiny oslavil o víkendu Alex Niño, který jako jeden z prvních filipínských umělců prorazil v sedmdesátých letech v americkém komiksu. Později jej následovali třeba Alfredo Alcala nebo Nestor Redondo.

A nakonec ještě jedna domácí komiksová pozvánka: o komiksové prvotině Jaroslavy Kočové Mistr Džošu a broskvový sad jsem tu psal před dvěma týdny. Komiks plný zenových hádanek a mouder pokřtí 7. května v 18 hodin na lodi U Bukanýra v Praze.