Také někdy nerozeznáte, zda je některá česká strana ještě stále levicová a jiná ještě stále pravicová? A že není ani jasno, co je liberální a co konzervativní? Není se čemu divit - rozdíly v politice se smazávají, ideologie upadá do zapomnění, za nejdůležitější se považuje čirý pragmatismus, marketingové tahy a neustálé žvanění k čemukoli. Takzvané politické porno bez sexu.

Když si například přečtete nedávno zveřejněný volební program údajně pravicové CDU německé kancléřky Angely Merkelové, hned je jasno, o co tady jde. Merkelová slíbila navýšení rodinných přídavků, doplňující přídavky pro některé matky, zvýšení minimální mzdy či opatření, která by stanovovala maximální ceny nájmů. Kdyby s tím nepřišla německá CDU, ale naše KSČM, nikdo by se nedivil.

Přestože právě v době krize by se měl naplno projevit rozdíl mezi pravicí a levicí, nic takového se neděje. Po celé Evropě levicové vlády zavádějí a la pravicová opatření a ty pravicové se hrnou do přelétavého středu politického spektra, jako by je tam čekal očistec.

V Česku se politické porno bez sexu projevuje zejména tím, že není důležité mít jasný program a vize, ale hlavní je vyhranit se proti něčemu. Tato taktika, například u ČSSD, vede ke každodenním nudným a pomalu nesnesitelným tiskovým konferencím (zdá se, že jsou pořádány hlavně pro Českou televizi, která ochotně kdykoli přispěchá s kamerou). A tak sociální demokraté tepali nedávno padlou koalici za cokoli, místo toho, aby řekli, na čem by bylo dobré se domluvit. ODS a TOP 09 zase sveřepě opakují, že s ČSSD po volbách nikdy a v ničem. Nikomu to žádné další voliče nepřitáhne a omílá se to už tolik let, že i tak tomu nikdo nevěří.

Jaký rozdíl je mezi levicovými stranami (ČSSD, KSČM a Zemanovci), kromě toho, že mají spoustu rozdílných představitelů, netuší v podstatě nikdo. Co zásadně jiného, kromě vlastních funkcionářů, nabízí ODS a TOP 09, je také málo jasné. Proč jsou Zelení zelenými, a lidovci lidovci, neví ani oni samotní, protože nabízejí to samé, co ostatní. O Věcech veřejných a LIDEM už naštěstí není potřeba hovořit, protože v podstatě již neexistují, přestože na nás hovoří z televize.

Takzvané nové strany, Ano Andreje Babiše nebo Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, pak chtějí pobořit vše, co už na politické scéně je. Zda je to vpravo nebo vlevo, nerozhoduje. Nestačil jim ani neslavný pokus s přímou volbou prezidenta, chtějí volit a odvolávat přímo kohokoli na všech úrovních. Programem je odstranění současných politických stran, výsledkem čeho má být podle nich nastolení nového ráje. K tomu mají posloužit jejich povšechné sliby o čemkoli a současně ničem.

Porno, i když jen politické, by mohlo být v určitém smyslu vzrušující. Ale samoúčelné české porno bez sexu, je k ničemu. I proto ta deziluze z politiky.