O škole a rámcích

03. 08. 2010 | 08:24
Přečteno 4279 krát
Reformovat se nemá jenom vysoké, ale veškeré školství. Napomůže tomuto úsilí snaha vystavit školu tlakům aktuální praxe?

K ohlášeným reformám vysokých škol přibylo reformní úsilí napřené ke školám základním a středním: „Kvalita a důraz na reformu musí jít od primárního školství. Vysoké školy jsou až třešnička na dortu," říká ministr školství Josef Dobeš v pátečních Hospodářských novinách. Mimo zvýšení platů učitelům a zavedení průběžného testování se zatím konkrétní nápady, jak na to, neobjevily. Sama úvaha ke zkvalitnění primárního školství není špatná, měli bychom se ale na ni dívat „odzadu" – tedy od toho, co víme o zamýšlené reformě vysokých škol.

Primární školství tradičně napomáhá vytváření rámců – spolu s věkem, ve kterém jím člověk prochází. Základním komunikačním rámcem je jazyk, základním rámcem myšlení je logika a tvořivost, základním rámcem společenské identity jsou historie společenských i tvořivých aktivit lidí, základním rámcem smyslu pro harmonii i logiku je matematika atp. Koneckonců tam se rodí a udržuje idea národního státu a identita jeho příslušníků – na stěnách většiny učeben visí portrét prezidenta. Nade vším se klenoucím cílem primárního školství by nicméně mělo být neotrávit žákům vztah k učení – ba naopak – a nádavkem k tomu i nějakou průpravu v hledání, třídění, formulování, a tedy zakomponovávání této zkušenosti do své mysli i života. Vysoká škola je pak prostředím, které má člověka vést k náhledu determinací zmíněných rámců a jejich tvořivému přetváření.

U vysokých škol se volá po reformě a nástrojích, které by zajistily tzv. přiblížení se praxi. Vztah k celku či společnosti v nejširším smyslu, jak obojí zaznívá v etymologii názvu univerzity, má být přiblíženo tomu, co už je a zejména tomu, co je právě teď. Taková žurnalistika se bude vyučovat důkladnou analýzou jednotlivých čísel MFD a ti nejlepší získají stáž v redakci. Matematika bude vysvětlována na příkladě bankovních operací – stáže dtto.

Vysoká škola, jejímž (ne)rámcem je zejména otevřenost, má být zarámována konkrétním a aktuálním a jejich měřítky hodnocení úspěchu, k čemuž ostatně bude motivovat i školné: student sám již od počátku bude mnohem více uvažovat nad tím, jaký obor a jaké aktivity jsou praktické k tomu, aby splatil své dluhy, jakmile začne vydělávat. Poznání se tak mění na poznání daností, které je třeba akceptovat a podřídit jim svůj život. Tvořivý vztah k rámcům nabývá zcela jiné podoby. Jak bude vypadat společnost, která lidi v nejtvořivějším věku zatíží takovýmto systémem priorit? (Neironizuji kontakt s praxí, který je vždy nezbytný, jen si neumím představit smysluplný výsledek dosud prezentovaných akcentů.)

Známe-li záměr učinit vysoké školy „praktičtějšími" a utilitárnějšími, k jakým rámcům budou vedeni žáci reformovaných primárních škol?



Text byl publikován 20.7.2010 v internetovém Deníku Referendum.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Ládik napsal(a):

Mělo by se začít zdola - reformou jeslí. Dětem správných rodičů bych dával diplomy už tam a nezatěžoval vyšší stupně školství.
03. 08. 2010 | 08:30

gaia napsal(a):

dočetla jsem se zde že příprava státních maturit (které zřejmě nakonec možná ani nebudou) již stála 1 miliardu korun.
Kolik bude stát avízované zavedení testů pro ZŠ?

Nevíte někdo? Kdo si na tom namastí kapsu?
03. 08. 2010 | 08:44

Morová rána napsal(a):

Samozřejmě, že vím, kdo si na tom namastí kapsu. Přece ti kdo si ji na podobných monstrakcích pořádaných za státní peníze namastili už mnohokrát před tím.
A aby to bylo politicky průchodné bude se u toho mávat vznešenými výrazy jakým je například výše zmiňovaná "reforma" atp. Kterými se tu stejně nadšeně mávalo už v těch dávných dobách, kdy já jsem byla gymnazistkou.
A hádejte co? Od té doby se nic nezměnilo. Učitelé stále učí, žáci stále sedí v lavicích a poslouchají. Jen občas kolem proběhne nějaký ten zuřivec, který ty řeči o reformách vzal vážně, tudíž se o něco pokouší. Naštěstí tito zoufalci velice rychle odpadávají, proto výuka je rušena jenom minimálně.
03. 08. 2010 | 10:29

Taoiseach napsal(a):

Vít Janeček

Chtěl jsem se tomu zasmát, ale uvědomil jsem si, že ti blbci to tak zřejmě opravdu myslí. Takže mě smích rychle přešel...
03. 08. 2010 | 11:16

Al Jouda napsal(a):

Reformy ano, ale pouze metodicky a v rámci platů ministerských úředníků. Okamžitý zákaz outsourcingu na všech ministerstvech !!!!
03. 08. 2010 | 11:55

scientist napsal(a):

světu vládnou inženýři všeho možného. a je to tato inženýrská mentalita, co nás nakonec udusí, protože jsme jí s nadšením pustili i tam, kde nemá co pohledávat.
naivně se očekává, že účelová racionalita udělá svět lepším a protože se jí to v lecčems skutečně podařilo, dožaduje se svého panství úplně všude.

Heslem tedy je, že university budou poskytovat tzv. praktické vzdělání...
Máme se na co těšit, jestli se to bude ubírat stejným stylem jako reforma vědy a výzkumu se svým bodovacím systémem.
03. 08. 2010 | 12:22

ondrejsteffl napsal(a):

Na podobnou notu jsem psal v http://blog.aktualne.centru... Představa, že ekonomika a nejlíp technický průmysl má řídit vzdělávání se nebezpečně šíří. Jedním z projevů je např. trvalá snaha krajů omezovat všeobecné vzdělávání (které vytváří rámce, jak o nich píše autor) = gymnázia a rozšiřovat technické vzdělávání včetně učňovského - "protože to jejich podnikatelé potřebují".

Nebo toto: http://www.msmt.cz/pro-novi... - zde si prosím všimněte na konci: "S využitím materiálů Skupiny ČEZ" a to prosím v tiskové zprávě MŠMT.
03. 08. 2010 | 12:39

Tužka napsal(a):

Tužka napíše odpověď na poslední otázku, ta odpověď je už stará a "vousatá" i obrostlá mechem novodobé přezíravosti....dětská mysl není nádoba, která se má naplnit, ale pochodeň, jíž je nutné roznítit. Tužka.
03. 08. 2010 | 12:48

prirodovedec napsal(a):

ondrejsteffl, skepticky: Jedna se podle mne o Vase jemne prekrucovani reality. Proc?

Inu technici a prirodovedci povazuji absolventy spolecenskych ved za "zvanive" a "obkecavace", kteri neumi nest zodpovednost za dusledky svych chyb (viz ekonomove a vymluvy na to, ze je to slozite a pravnici a sroubovanost prava).

Podobne spolecnskovedni povazuji ty druhe za fachidioty, praktiky ...
Pritom shoda je asi snadno mozna. Pro mnoho na obou stranach je vysoka skola mistem treninku mysleni, osvojovani narocnych znalosti, ktere diky jejich hloubce mohou pomoci cloveku po cely zivot i v ruznych zamestnanich.

Malokdo z toho chce udelat pripravku na Windows 7. Mozna nevzdelanci.

Domnivam se na zaklade osobnich zkusenosti rozumi nekterym heslum:

- vyuka necht je pozitivne motivovana. Nezamnenme to se skola jen hrou, ale se zprostredkovanim dobrodruzstvi poznani.

- necht je narocna a v urcite chvili at narocnost roste extremne zneuzitim zabudovane vnitrni pozitivni motivace vyucovaneho.

- necht se stridaji chvile extaze z pochopeni, ci znovuobjeveni i objeveni, vynalezeni ... s chvilemi deprese z neuspechu, z umornych oprav, z neuspesneho hledani ... necht vzdy ucitel i tym pomuze ... tu srazit hrebinek, tam povznest ...

- vysledkem pak je absolvent, ktery se sice ucil spoustu nepraktickych poznatku, ale protrenoval si mysleni pri znalosti sveho oboru v ruzne siri tak, ze kazdy zamestnavatel po nem chnapne a on sam ma takovy rozhled a univerzalnost, ze nemusi byt nevolnikem uzkeho oboru ...

- a necht sebevedomi, kecalismus a zvaneni a schopnast "prodat" co umim je az odvozena ...

To se domnivam, ze si preje vetsina tech, kteri to mysli CR dobre (nejen se svym ksefte). Jenze kazdy k tomu vidi jinou cestu a vetsina tu centralni nejakou reformni, ci SCIO :) misto toho dejte kantorum a studentum podprou a duveru a prestante z nich delat hlupaky.
03. 08. 2010 | 13:19

scientist napsal(a):

to ondrejsteffl:
mám takové drobné podezření. Dříve či později se nedostatek kádrů s technickým vzděláním promítne v nedostatku pracovníků-to je jisté. Ale to je především problém soukromých firem. A je zcela zjevné, že ty tento svůj problém nechtějí řešit tržními mechanismy. To by totiž znamenalo nutně zvýšení mezd a tedy zvýšení atraktivity těchto oborů (v ruku v ruce s tím to přinese i zvýšení nákladů na personalistiku kvůli dovozu části těchto lidí ze zahraničí).

A tak průmyslová lobby zastoupená velkými firmami a svazy, tyto náklady zkrátka chce přenést na státní rozpočet a svézt se na vlně reformy školství. Ta masáž na MŠMT z jejich strany je poslední roky dost zřetelná.

A oni nepoleví protože na demagogický argument, že to ohrozí další hospodářský růst, slyší všichni. I ti kteří svoje děti na tyto obory v žádném případě nepošlou.
03. 08. 2010 | 13:44

ondrejsteffl napsal(a):

To scientist - Ano, přesně tak to vidím taky. Jak píšete "To by totiž znamenalo nutně zvýšení mezd", namísto toho chtějí, aby byl na pracovním trhu přebytek nabídky a oni mohli mzdy zachovat, ne-li snížit.
03. 08. 2010 | 14:45

prirodovedec napsal(a):

scientist (ne skepticky), ondrejsteffl: Nemyslim. S ohledem na zahranicni moznosti (pro ty techniky, zatim ne pro nase sociology nabidky jsou ponekud sirsi a jejich nedostatek - v EU urcite) se situace mzdove lepsi, protoze mladi odchazi nebo pusobi i v zahranici. Pokdu by meli polske tempo odchodu, asi by to bylo na mzdach polske tempo rustu :).

Rad bych se obou zeptal. Mate nejake osobni zkusenosti se zamestnavanim techniku v CR a EU nebo jsou to jen dojmy, ktere u scientista chapu oborove a u ondrejesteffla s ohledem na castecne kriticky vztah specializovanych technik ke SCIO?
03. 08. 2010 | 16:15

ondrejsteffl napsal(a):

Osobní zkušenosti jsou nahodilé a epizodické, a proto je obecně nepokládám za dobré východisko pro obecné úvahy, které zde vedeme. Statistiky, fakta, mechanismy fungování jsou mnohem silnějšími argumenty.

Vašemu poslednímu příspěvku ne zcela rozumím (asi tam chybí nějaké čárky), ale odpovím na otázku proč nesdílím přesvědčení, že je nějaký výraznější problém s počtem absolventů technických oborů. Jediným a přesvědčivým důkazem, že je něčeho málo, je růst ceny. Kdyby bylo opravdu málo třeba energetiků (jak tvrdí ČEZ) či chemiků či stavařů či jiných odborníků, jejich platy (cena práce) by rostly. A ty s několika výjimkami (IT) nerostou, žádný skutečný nedostatek zde tedy není.

Volání po větších počtech technicky zaměřených odborníků má dva zdroje. Jeden už byl zmíněn – zájem průmyslové lobby, a druhý je zájem pracovníků technicky změřených fakult, o něž klesá zájem a hrozí, že se budou muset zmenšit, a tudíž někteří přijdou o místa. Možná je zde ještě třetí zdroj, že jich bude v budoucnu opravdu zapotřebí víc, ale k tomu jsem nikdy neviděl žádnou přesvědčivou analýzu založenou na datech.
03. 08. 2010 | 17:12

prirodovedec napsal(a):

ondrejsteffl: Carky zpetne doplnovat nebudu, mam na mysli, ze techniky na rozdil od nekterych univerzit povazuji rozsirovani SCIO typu testu jen za doplnek svych tradicnich postupu. Viz dostupne materialy treba RVS a CKR.

Dam ted tvrzeni kolegu z technik, se kterymi souhlasim:

- V EU a USA je hlad pro technicky vzdelanych (plus prirodni vedy). Mista casto zaplnuji asiate a vychodoevropane. Existuji i proklamace.

- technicke obory v CR maji nadale velmi dobrou se sevetem srovnatelnou kvalitu danou historii a tradici.

- tzv. soft obory (viz ruzne obory UK a MU) produkuji absolventy vetsinou mene exaktne vzdelane, mene konkurenceschopne v EU, nachazejici uplatneni vice diky narustu poctu uredniku. Mensi narocnost techto oboru je verejnym tajemstvim. (sem neradim scientista) Dukazy jsou zrejme: navrh budoucich VS reformnich kroku sociologu z ISEA, ekonomu z CERGE jsou dukazem mensi kompetence autoru (snowball sampling aj.).

- pripadny prebytek technicky nemusi nutne slouzit jen podnikum kvuli platum, ale jedna se skutecne o logicke posileni vzdelanostni smeru, ktery muze pomoci expanzi vzdelanych z CR do sveta je tedy snadno uplatnitelny exportem.

Je to nazor jednotlivcu, ale az budete uplatnovat sve nazory o podnikovych lobby muzete s nimi pocitat. Snad ne v te Vasi vulgarizovane podobe absolventech jen pro podniky.
03. 08. 2010 | 17:28

prirodovedec napsal(a):

ondrejsteffl: Tak jak uvadite dva zdroje, podobne je zde protivaha obav fandu "kecacich oboru", kteri se obavaji, ze boom narustu vzdelavani v kecacich oborech skonci (koneckoncu ty pouzivaji masoveji SCIO testy nez techniky, prestoze vzdelanim byste mel byt spise na strane exaktnich oboru plus pusobeni jejich lobby v mediich, statni sprave a manazerskych pozicich.
03. 08. 2010 | 17:31

scentist napsal(a):

MPSV hlásí poslední roky nedostatek lidí právě v těchto povoláních - ale jsem líný ty studie hledat. Dalším indikátorem je např. i seznam oborů otevřených pro non-EU cizince v rámci dvou specifických imigračních politik.

Copak se absolventi těchto oborů i ze silných absolventských ročníků (i z dob komunismu) za posledních deset let někam vypařili? Nemyslím, spíš prostě "jenom" nemají zájem o danou práci.

1+1=2. Nezájem studentů + nezájem absolventů o dané obory = problém nízké prestiže. A ta je v tomto případě zcela jasně odvozena od postavení v systému ekonomické produkce. Takže... jde skutečně v posledku o nízké mzdy.

Ale protože se jedná o celosvětový problém, jak naznačuje nedostatek těchto odborníků i v ostatních zemích, jde spíš o dost zásadní problém spojený s PRODUKTIVITOU. Aniž bych podceňoval prostou lidskou chamtivost, zřejmě zaměstnavatelé chybějící zaměstnance nelákají na vyšší mzdy právě z tohoto důvodu - prostě tak snadno nemohou. A řeší to podobně jako v případě dovozu migrantů na podřadné práce. Ta paralela je do očí bijící.

A něco je dáno pohyby kapitálu, který se přelévá ze země do země a vyžaduje místní obyvatele produkující pro globální trh. Na takové výkyvy je každé národní školství krátké.

A na závěr ještě jeden takový drobný "příběh". Víte, jeden technik nám teď například dělá ministra financí a jiný absolvent přírodovědy nám zase dělá premiéra, když nahradil v čele vlády a strany jednoho strojaře :) .
Toto jsou epizodické příklady, žádná statistika. Ale na rozdíl od kolegy Steffla já v takových věcech rád hledám příběh naší doby. Je to přesně to, o čem se bavíme: (A) kam také mizejí absolventi těchto oborů a (B) s tím související fakt, že v ČR dlouhou dobu chyběli absolventi netechnických oborů v řadě sfér této společnosti. A pracovní trh je stále ještě dneska dokáže velmi dobře absorbovat. To ale skončí, takže i z toho důvodu se můžeme dočkat malé renezance zájmu o technické a přírodní obory i bez byrokratických zásahů.

http://pinus.bloguje.cz/833...
03. 08. 2010 | 19:06

im napsal(a):

@scientist

"....jeden technik nám teď například dělá ministra financí..."

Je chemik technik? Malá sova absolvovala VŠCHT....
03. 08. 2010 | 19:24

scientist napsal(a):

im:
ve formálním rozlišení oborů, myslím, že se jedná o obor technický. proto jsme psal technik :)
03. 08. 2010 | 20:02

ondrejsteffl napsal(a):

Diskutujeme o třech různých v zásadě nezávislých věcech:

1. Poroste skutečně poptávka po absolventech technických oborů (v širokém slova smyslu)? To je to o čem jsem psal. A pouze opakuji, že přesvědčivé analytické důkazy, že ano, chybí.

2. Jaká je náročnost studia na „kecacích“ oborech. O tom jsem naopak nepsal nic, a vcelku souhlasím s tezí, že na mnohých velmi nízká. Je ovšem třeba zmínit, že se to mění se změnou kvality studentů. Nejchytřejší studenti jsou dnes na právech, na ekonomii na FSV, na FSS, dřív šli na fyziku, techniky, chemie (viz ministři a premiéři). Je to dáno i tím, že tyto fakulty si mohou vybrat jednoho deseti.

3. Proč testy Scio více využívají na „kecacích“ obrech a na technických oborech jen „doplňkově“, což sem podle mě vůbec nepatří, ale když to sem přírodovědec zatáhl, musím to uvést na pravou míru. Hlavní příčina je v tom, že na technické obory se hlásí málo uchazečů a tak často berou skoro každého, buď zcela bez přijímacích zkoušek nebo přijímací zkoušku v podstatě jen předstírají, (půlku vezmou podle prospěchu, desetinu podle Scio, zbytek udělá přijímací zkoušky, ale stejně vezmou skoro každého), a mnohé pak vyhodí v prvním ročníku, což jistě zvyšuje náročnosti a je to chvályhodné. Naopak na řadu „kecacích“ oborů je desetinásobný převis poptávky, a tak se vybírá jen podle výsledků zkoušek, a pokud se užívají Národní srovnávací zkoušky Scio tak podle nich. Vedlejší příčina rozdílů ve využívání testů Scia je v tom, že pro techniky se dobře hodí matematika, ale analogie matematiky pro kecací obory není běžně dostupná, a tam dobře poslouží verbální a analytický oddíl testu obecných studijních předpokladů, protože to přece jen testuje schopnosti (blízké IQ) a ne nadřenou faktografii. Celé to ovšem nemá s body 1 a 2 nic společného a nemá to ani nic společného s mými závěry (jako třeba, že bych techniky neměl rád, nebo oni Scio), jak to (trochu nelogicky) podsouvá přírodovědec (kdyby vzrostl zájem o technické obory, vrostl by i zájem těchto oborů o naše testy).
03. 08. 2010 | 22:35

ondrejsteffl napsal(a):

scentist napsal(a): "MPSV hlásí poslední roky nedostatek lidí právě v těchto povoláních - ale jsem líný ty studie hledat." Škoda, kdybyste je našel, byl by to argument. Z http://www.strediskovzdelav...
naopak plyne, že největší poptávka je po právnících a lékařích.

Ale úplně souhlasím "Na takové výkyvy je každé národní školství krátké." A naopak globalizuje se i trh z pracovní silou - v Indii studuje technické obory hodně lidí.
03. 08. 2010 | 22:49

scientist napsal(a):

a co když z uvedeného dokumentu spíše plyne, že absolventi přírodo-technických oborů hledají zpočátku hůře práci, protože jsou příliš specializovaní?
Co se děje s nimi za rok, za dva či pět let, nevíme. A je velkou chybou MŠMT, že tato data nemá, pokud už má choutky regulovat poptávku po oborech s odvoláním na ekonomické reálie.

ad "Poroste skutečně poptávka po absolventech technických oborů?" - já tvrdím, že v ČR může růst leda do doby, kdy globální kapitál bude ochotný udržovat v ČR výrobu poptávající tato místa. Jenomže kapitál nakonec stejně dříve či později odejde zase o dům dál a je otázka, kolik tu zanechá kapacit - to nikdo neví a proto jsou zamýšlené kroky hazardem (i když méně pro ty absolventy oborů, ti totiž nakonec taky mohou zvednout kotvy. i proto se mi zdá školné v kontextu globální ekonomiky a brain-drainu jako spravedlivá věc).
ČR je ve srovnání s Francií Německem atd. v těžké nevýhodě: vlastníci těchto kolosů nejsou odtud takže na ně neexistují páky, jak je přitlačit k tomu, aby se podíleli na zdejší zaměstnanosti. Snad jediným tuzemským velkým hráčem je ČEZ - jinak mne nikdo nenapadá jako velký národní zaměstnavatel. hmmm.

Tzn., že pokud lidi nezačnou válčit a nerozpadne se doposud budovaný světový hospodářský systém, spíše dojde s odchodem kapitálu k poklesu poptávky po těchto absolventech a ČR jako "průmyslová velmoc" (z hlediska podílu průmyslu na HDP) spláče nad výdělkem, pokud to proběhne příliš rychle. My pořád ještě těžíme se strategicky výhodné pozice polorozvinuté země s kvalifikovanou pracovní silou a se stabilním politicko-hospodářským systémem. Jak dlouho to ale bude trvat?

Já bych ale třeba uvítal, aby se tyto obory rozvíjeli ale spíše než směrem k produkci inženýrských kádrů do rýsovacích kanceláří tak raději směrem k výzkumným centrům, laboratořím, inkubátorům... To by, koneckonců, zvedlo i prestiž těchto oborů.
Prostě přírodo-technický obory jsou důležitý, protože úřednictvo, analytici či finanční poradci populaci nenakrmí, zvlášť když přijdou těžké časy. Ale v Česku na to jdeme ze špatný strany. Nemyslíme strategicky dopředu a jsme ve vleku momentálních zájmů lobbistů, kteří zítra budou jinde.
03. 08. 2010 | 23:52

gaia napsal(a):

jen bych ještě chtěla podotknout že cíle metody a formy výchovy a vzdělávání se učí a studenti studují 5 let na pedagogických fakultách a bude-li se tam mluvit takovým jazykem jak naznačil autor mám obavy že to odradí od studia spoustu lidí a výsledkem (nečekaným) bude málo absolventů těchto fakult a zvýšení počtu nekvalifikovaných učitelů třeba jen s maturitou.
Nebo je toto záměrem-snížit cenu učitelů a dokázat že se dá učit i se střední školou?
04. 08. 2010 | 07:51

ouyang napsal(a):

<a href="http://www.mbt-shoescom.com...">MBT shoes health</a>
<a href="http://www.mbt-shoescom.com..."> MBT Shoes Men</a>
<a href="http://www.mbt-shoescom.com..."> MBT Shoes on Clearance</a>
<a href="http://www.mbt-shoescom.com..."> Mbt Shoes Online</a>
<a href="http://www.mbt-shoescom.com..."> MBT Shoes Online Shopping</a>
<a href="http://www.mbt-shoescom.com..."> mbt shoes orthotics</a>
<a href="http://www.mbt-shoescom.com..."> mbt shoes stone</a>
<a href="http://www.mbt-shoescom.com..."> mbt shoes suppliers</a>
<a href="http://www.mbt-shoescom.com..."> mbt shoes walk silver </a>
<a href="http://www.mbt-shoescom.com..."> MBT shoes wholesale</a>
<a href="http://www.mbt-shoescom.com..."> MBT white shoe</a>
18. 09. 2010 | 03:14

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy