Ke státním maturitám

30. 11. 2010 | 12:45
Přečteno 4935 krát
Poznámka na okraj debaty o státních maturitách - přírodní vědy versus humanitní disciplíny.

Následující poznámka mě napadla při četbě podnětného textu Karla Lippmanna ke státním maturitám, snad může být v diskusi na toto téma, která průběžně probíhá i na blozích Aktualne.cz, inspirativní.

Jeví se mi, že státní maturity mohou dávat dobrý smysl tam, kde jde o kumulativní typ poznání a jeho metodologie má povahu logické struktury - tedy v oborech jako jsou matematika a fyzika. Z podstaty těchto oborů je zřejmé, že i při různých metodách výuky je možné/nutné dospět k ověřitelným stejným výsledkům - soubor okrajových podmínek lze vyjádřit axiomaticky (v tom spočívá co je nezbytné umět nazpaměť) a příklady lze spočítat pomocí logického odvozování. Snad to může dávat smysl v teoretické části českého jazyka - pokud se u maturity zkouší např. syntaxe, gramatika apod., nebo u těch pasáží dějěpisu, kde je nutné ověřit suchá historická fakta, i když tam už začíná problém.
Ten problém, který nastává u všech nekumulativních oborů - tedy humanitních disciplín. Tendence převést zkoušení na testy nutně vede k jakési "axiomatizaci" celého tohoto pole - tedy vytváření kánonů, které je třeba si osvojit k projítí zkouškou. Kánony v literatuře či ve všech uměních vedou studenty od prožitku k memorování - jaký vztah k látce tam může vzniknout? Pro porozumění textu či jakémukoli artefaktu v jeho kontextu, či způsob jeho interpretace se mi jeví smysluplnější v ověření tradiční zkouškou.
V otázce státních maturit se mi jeví, že se málo diferenciuje mezi těmito dvěma polohami - což vede buď k paušálnímu odmítnutí státních maturit jako celku, nebo naopak jejich prosazování i tam, kde to nemá smysl.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

LUF napsal(a):

Co tahle zkoušky z cicích jazyků? Např. je množství i mezinároně respektovaných zkoušek z angličtiny. To je podle autora také špatně?
30. 11. 2010 | 12:58

vitjanecek napsal(a):

To LUF: Myslím, že není - učení se jazyku má samozřejmě svůj axiomatický rozměr (slovíčka, gramatika, ustálená spojení atd.), jehož zvládnutí lze určitě smysluplně ověřit formou testů. Složitější je to u reálií.
30. 11. 2010 | 13:08

Marek napsal(a):

Máte pravdu, že "přírodovědný" způsob testování znalostí není pro humanitní obory ideální, ale nějaká forma testů určitě existuje i v humanitních oborech. Zmiňujete se například, že porozumění textu je lepší zkoušek tradičně. Americká zkouška z angličtiny TOEFL ale právě porozumění textu zkouší testovou formou a myslím si, že i vcelku dobře. Myšlenku státní maturity u humanitních předmětu bych nezatracoval.
30. 11. 2010 | 13:19

Jana napsal(a):

V jazyce se ověřuje porozumění slyšenému a psanému textu, schopnost vyjádřit se na daná témata a to písemně i ústně - tak, jak tomu je i u mezinárodních zkoušek.
30. 11. 2010 | 13:22

gaia napsal(a):

testy vládnou světem, je to mantra dnešní doby a u nás dovedený do krajnosti návrhem testovat v roce 2013 již všechny předškolní děti.
Musíme se s tím smířit, neb proti tomu nic nenaděláme.
30. 11. 2010 | 13:28

ave.ba napsal(a):

Souhlasím s vámi. Humanitní obory jsou stavěny právě na pochopení souvislostí a schopnosti se samostatně vyjádřit.
30. 11. 2010 | 14:11

Tutti frutti napsal(a):

dnes ale nikdo nemá čas a ani ochotu někomu naslouchat, vyptávat se někoho na něco a čekat, co z něj vyleze jak z chlupaté deky, navíc svět je složitý a mnozí se ho snaží trochu zjednodušit, takže i to zkoušní se smrkne na zaškrtání nějakých možností nebo výběr čísel.
Než někoho složitě poznávat a pak se ještě splést, jednou se třeba dožijem, že dostaneme čip s psychologickým profilem pod kůži a kdo s námi bude muset komunikovat, jen ho přejede čtečkou a bude hned vědět, na čem je.
30. 11. 2010 | 14:21

ondrejsteffl napsal(a):

Autor, zdá se mi, otázku smyslu státní maturity zužuje na to, co se dá objektivně testovat. Těchto otázek je ovšem víc, a některé mnohem závažnější. Např. proč máme tři typy středních škol (gymnázia, SOŠ a SOU), abychom na konci měli jednu státní maturitu?
Ale protože se testování věnuji, tak k té autorově otázce:
Nejpřesněji lze otestovat cizí jazyk, jednak je to celkem přesně vymezená dovednost a jednak se to dělá už spoustu let, takže to umíme.
Ze všeho ostatního pak lze testovat vždy jen něco. Když si myslíme, že dějepis spočívá ve znalosti historických dat, můžeme skvěle otestovat dějepis, když si ale myslíme, že dějepis by měl dát něco víc, „tam už začíná problém." Když si myslíme, že fyzika je sbírka vzorečků, lze to otestovat, když si ale myslíme, že fyzika je základ hlubokého porozumění přírodním vědám, jsme s testy (zatím) vedle. To zatím znamená, že stejně jako se učíme léčit rakovinu, můžeme se naučit testovat i složitější věci než jen znalosti (třeba obecné studijní předpoklady).
Nejdůležitější však je, že nejdřív by musela být společná a jasná dohoda, co to ten dějepis, fyzika, čeština pro střední školu vlastně jsou. A ta není! A tak nám CERMAT diktuje svojí omezenou představu.
30. 11. 2010 | 15:01

Milana napsal(a):

Český národ je stádo. Čeští učitelé také. Namísto, aby státní maturity ODMÍTLI jako zbytečnou, trpělivě si nechají líbit vše-včetně práce navíc (zdarma). Aby mohl zkušený středoškolský učitel vůbec přijít k maturitám a zkoušet, je jeho třicet let praxe znevažováno předzkušováním jeho samotného, které má konat ve svém volnu, které nemá jinak vůbec zaplaceno, a které se může jevit jako buzerace. Musí tedy poněkud "pozapomenout" na studenty a veškerou administrativu a minutovými přískoky se věnovat něčemu vnucenému, které se dělá pouze a jen coby nutné zlo pro papír.
30. 11. 2010 | 15:22

vitjanecek napsal(a):

Díky za rozvedení tématu i obohacení o další roviny, myslím, že problém směřuje vlastně ne na testování samotné, ale - pokud je testování v klíčovém závěru studia - na jeho vliv na celé studium. Zkusím to vysvětlit když se to otočí: u fyziky, matematiky a příp. i komunikačních dovedností v cizím jazyce nevadí, když se učí způsobem, který počítá s tím, že při ověření znalostí nastane určitá typizovaná situace. Pokud typizovaná situace nastává u humanitních disciplín, bude to mít zpětný vliv na způsob, jakým se studenti i učitelé na tuto zkoušku budou připravovat - a tam už začíná ta kanonizace procesu, charakteristická memorizací namísto kritického myšlení. Jinak si dokážu představit, že testovat lze mnoho věcí - jak ukazuje vývoj technologií směřující ke stále větší automatizaci, je jen málo činností, které nelze rozdělit na soubory malých úseků a následně je algoritmizovat. Je otázka, jestli maturita by alespoň v těch částech, které se vztahují k celostní existenci s její otevřeností (tj. každá škola může akcentovat třeba jiné autory, jiná díla ap.), neměla respektovat tuto otevřenost ve své metodě.
30. 11. 2010 | 15:34

kacíř napsal(a):

Milana:
Nejen státní, jakákoli "maturita" nesmí mít možnost negovat výsledky úsilí uplynulých let studia! Chápete to??
30. 11. 2010 | 16:48

KM napsal(a):

Tato otázka Ondřeje Šteffla je zcela klíčová a logicky musí napadnout každého, kdo má v hlavě mozek:

Např. proč máme tři typy středních škol (gymnázia, SOŠ a SOU), abychom na konci měli jednu státní maturitu?

Asi na ni ale odpověď nezískáme, protože při poctivém uvažování bychom si museli poctivě odpovědět, že jeden test pro učně a studenta elitního gymnázia je prostě hovadina a hovadinou to zůstane, ať se na to podíváme z kterékoli strany.

Aby nebyla mýlka: jsem všemi deseti pro centrální testování, ale nerozumím tomu, proč by se gymnazisté, průmyslováci a učni měli potkat někde na půli cesty. To opravdu chceme, abychom měli lemplovské řemeslníky, kteří místo aby zdokonalovali svoji zručnost v řemesle, se snažili dohnat gymnazisty v matematice?
To vážně chceme zlenivělé a otupené gymnazisty, kteří jsou v klidu, neboť maturitou přece proleze i učeň?

Pokud by někdo opravdu chtěl pozvednout úroveň středního školství, musel by začít elementární úvahou: co chceme, aby uměl gymnazista? Elektroprůmyslovák? Zahradník? Zdravotní sestra? Kadeřnice?
A na základě toho sestavit výstupní zkoušky pro každý obor zvlášť, tak, aby nebylo možné si na některé škole ten absolventský papír prostě koupit. Máme-li zde nějaké ministerstvo školství, a školství financované z podstatné části státem, pak je stát garantem kvality tohoto školství, a podle toho by se měl chovat.
30. 11. 2010 | 17:05

medvěd napsal(a):

a co ti nebožáci, kteří na testy nebudou mít talent.Test předpokladů mně evokuje něco vrozeného.

to je necháme 4 roky někam chodit a pak nazdar?

Opravdu tento stát potřebuje armádu mládeže, kterou nikdo nezaměstná?
30. 11. 2010 | 17:15

Karel Mueller napsal(a):

Pane Janeček,

tuto otázku jsme důladně rozebírali na blozích pana Šteffla a tak se nebudu k tomu vracet.

Omezím se jen na otázku, jak by měla vypadat maturita pro humanitní obory. V podstatě by se nemusela příliš od té přírodovědné nijak moc lišit. Její základ by byla čeština - samozřejmě ověřující hlavně znalost gramatiky - a předmět logika včetně studia logických klamů.
30. 11. 2010 | 18:05

Targus napsal(a):

To KM:

Bohužel, pan Šteffl se ptá velmi dobře, ale sám má za to, že učeň by maturitu získat měl.
Jsem pro, nechť maturitu má, nikoli však maturitu takové hodnoty, jaké dosáhne zmíněný student elitního gymnázia.
Druhá otázka pak zní, je-li nutné, aby se taková zkouška zvala maturitou.
Nu a třetí otázka zní, zda-li je nezbytně nutné, aby se hlásil na VŠ takový počet studentů, jako dnes a zda-li je nutné, aby totožný způsob studentů VŠ zdárně ukončil.
Pokud na třetí otázku odpovíme ANO, zcela logicky pak nemůžeme požadovat po takových absolventech stejnou úroveň, jaké dosahovali před 20 a více lety.

Finální otázka pak zní, zda-li je nezbytně nutné opakovat kopance, které absolvovaly státy na západ od naší hranice, kde si zoufají nad počtem absolventů VŠ dnešního typu (hodně dobrý maturant let minulých), pro které jednoduše není adekvátní pracovní náplň.
30. 11. 2010 | 18:18

Ivan napsal(a):

Konečně rozumný názor k státním maturitám. Pořád slyším a čtu k tomuto tématu příspěvky rádoby pedagogů. Tedy za tento příspěvek do diskuse děkuji. A opět vidím, že i dobrá věc se dá zprofanovat. Asi důvodů je mnoho.
Nepovažuji za vhodné toto řešit.
Ale připadá mi to stejné, jako dotaz prvního příspěvku. Asi jste pochopen nebyl.
Významný a pěkný příspěvek toho, kdo to myslí se vzdělanosti dobře.
Děkuji, Ivan.
30. 11. 2010 | 19:26

KM napsal(a):

To Targus:

souhlasím s vámi prakticky ve všem.
Také si myslím, že učeň by měl skládat závěrečnou zkoušku i z češtiny (protože umět formulovat myšlenku a napsat souvislou větu bez hrubek je prostě nezbytné), a dokonce i z cizího jazka (kontakt s cizinou, třeba ve formě praxe a školení, nebo umět si přečíst návod k nějakému materiálu v cizím jazyce, je v globalizovaném světě rovněž nezbytností).

Učeň ale nepotřebuje bádat nad souvislostmi mezi Apollinairem a Majakovským a bez chyby nastřelit všechny přechodníky, zatímco u gymnazisty to lze očekávat - u koho už jiného než u gymnazisty???
Pak ale jednoho z nich nenazývejme maturanty.

No a k úrovni VŠ a množství vysokoškoláků: to by bylo na hóóóódně dlouhou samostatnou debatu ...
30. 11. 2010 | 19:35

Karel Mueller napsal(a):

KM:

O významu češtiny a matematiky na ZŠ jsem se zmiňoval několikrát, jsou to základní nástroje k tomu, aby se žák maučil myslet.

Každý středoškolák by měl mít určitou sumu znalostí ze společenských věd,
30. 11. 2010 | 20:30

poste.restante napsal(a):

Státní maturita nemusí nutně znamenat pouhé vyplňování testů.

Například pokud bychom se dokázali shodnout na klíčových způsobech interpetace dějin, anebo literárních děl, mohla by být zkouška garantovaná státem provedena i ústně.
A připomínám, že maturitní zkoušky jsou z podstaty komisionální.

Koneckonců ani ve fyzice či matematice přece státní část maturit neznamená apriori popření ústního typu zkoušení.

Vždy tvrdím, že v testu může trefit správnou možnost i člověk vůbec neznající jazyk, v němž jsou otázky položeny. - To je, samozřejmě, nadsázka. V případě testů předvedených v MAG se ovšem až příliš blíží realitě.

Pouze při ústní zkoušce - už z toho, jak student začne, jak strukturuje odpověď, na co se soustředí - poznám, zda má pouze nabiflováno, či zda problematice skutečně rozumí.

Ale uznávám, že testíky se hezky vyplňují a dobře se z výsledků počítají procenta a vytvářejí grafy.

Otázka je, o co nám ve státní maturitě skutečně jde?
30. 11. 2010 | 22:46

poste.restante napsal(a):

ondrejsteffl

Zdravím.
Byl jsem teď bezmála 14 dní pracovně mimo Internet.
Váš příspěvek na http://www.ceskaskola.cz stran motivace žáka darebáka jsem tedy zaznamenal se zpožděním až včera.
Na odpovědi už pracuji a pošlu ji mailem.

Mimochodem blahopřeji k vystoupení na TEDx. Nechcete dát odkaz nebo svou prezentaci na svůj blog?

Ostatním doporučuji.
http://www.rozhlas.cz/leona...
30. 11. 2010 | 22:54

ondrejsteffl napsal(a):

to poste.restante

s tedx počkám až bude videozáznam, v tomhle není poznat, u kterých položek RVP ZV sál vybuchuje smíchy. A to je škoda. Ale díky za pochvalu.
30. 11. 2010 | 23:02

JPK napsal(a):

Milý autore, když si znovu přečtete první větu druhého odstavce, pochopíte(snad) proč Vaše argumenty nelze akceptovat. Ta věta nedává smysl. Ta věta znamená, že byste asi sotva mohl odmaturovat. Nejprve se zabývejte sám sebou, pak teprve kritkou státní maturity.
01. 12. 2010 | 07:52

gaia napsal(a):

ondrejsteffl

teď jsem si pustila kousek odkazu poste.restante (prví příspěvek 3 min)a řeknu vám, že jste se u mne trochu shodil a zároveň i celé vaše publikum.

Samozřejmě, že to, co by měl žák umět je psáno pro učitele, kteří obor vystudovali na VŠ, takže samozřejmě s dětmi se mluví jiným jazykem.

A tak nevím, co máte pořád proti těm lišejníkům.A proč se u příkladu smálo obecenstvo?

Dle mého jsou to docela důležité organismy, navíc se na nich probere pojem symbióza, který se line celým učivem přírodopisu, dětem nedělá vůbec žádné problémy a myslím, že by to po ZŠ měly vědět a většinou i vědí.
Proč pořád zesměšňujete zrovna tento příklad.

Dále , co je legračního na tématu výživa hub?
To dětem nedělá též problémy a k pojmu symbióza se přidá pojem reducent, který se též táhne celým 4 letým cyklem biologie na ZŠ a není to nic obtížného.

Nebo ty příklady výpočtů z chemických rovnic a koncentrace roztoků.
Když to tam je napsáno, zní to vědecky, ale ve skutečnosti to je trojčlenka a procenta.

Proboha, proč by se toto nemělo na ZŠ učit a proč by to většina dětí nemohla pochopit a umět?
V životě se s tím setká každý, třeba holky když si budou chtět peroxidem obarvit vlasy.Prospěje jim znát pojem koncentrace.
Navíc s biologií se setkávají na SŠ již jen gymnazisti, já bych proto učiva a i hodin klidně přidala.
Až bude některý z nich dělat prezidenta, nebude se muset aspoň ztrapňovat, pokud řekne něco o přírodě..
vy jste však posedlý tím svým testováním a věřím, že jak píše
poste:

"Ale uznávám, že testíky se hezky vyplňují a dobře se z výsledků počítají procenta a vytvářejí grafy."

Dle mého člověk je však velmi složitá bytost, než aby se dala srovnat do škatulek a algoritmů.

Škola se též musí přizpůsobit žákům a praxi a ne nárokům nějakých psychologů nebo testovacích agentur.
01. 12. 2010 | 07:59

JPK napsal(a):

K poznámkám na téma k čemu je to či ono dobré zopakuji i zde bonmot mého otce: "K ničemu, když to neumíš"
01. 12. 2010 | 09:47

ondrejsteffl napsal(a):

To gaia

"u mne trochu shodil a zároveň i celé vaše publikum"

Inu publikum jakož ani národ si člověk nevybírá. Měl by je respektovat.

TEDx je trochu show a tomu musí odpovídat i obsah - pokud chcete uspět. A mé vystoupení úspěšné bylo. Mnozí z těch mladých lidí mi totiž potvrdili, že budou zvažovat zda a proč posílat své děti do současné školy. A to bylo hlavní sdělení.

A k Vaší argumentaci. Já vůbec nemám nic proti tomu, aby se ty věci učily, třeba všechny. Ale OČEKÁVAT, že to na konci budou všechny děti umět, může jen blázen. Poptejte se ve svém okolí, kdo ví, co je reducent. A to se nejspíš budete ptát vysokoškolsky vzdělaných lidí. Kdyby nadpis místo "očekávané výstupy" byl "navrhovaný obsah výuky" dalo by se s tím žít.

A testováním já posedlý moc nejsem; zkuste číst mé blogy s porozuměním.
01. 12. 2010 | 12:15

poste.restante napsal(a):

gaia

Já sice na TEDx nebyl, ale bavil jsem se také.
Opravdu jde spíše o šou, nesmíte to brát tak vážně.

Víte, on podle mne ani tak není problém třeba v těch lišejnících, které si já rovněž často "beru do úst".

Já souhlasím a chápu, že by žák (student) měl pochopit, "jak to v tom lišejníku funguje".

Ale co už nechápu, proč chce vyučující biologie na gymnáziu skutečně rozpoznat a popsat nějakých 10-15 druhů konkrétních lišejníků, včetně uvedení konkrétních rodů a druhů hub a řas. A to jsem si opravdu nevymyslel.

Stejně jako nechápu, proč chce učitel zeměpisu vyjmenovat všechna hlavní města afrických států, včetně počtu obyvatel.

Nebo na slepé mapě popsat levostrané a pravostrané přítoky Vltavy a Berounky.
Přiznám se bez mučení, že sice tuším, kde se asi nachází Nežárka, ale ze které strany se vlévá a kam, to nemám zdání.

Ale zato vím, že se ve středověku jmenovala Včelnice. (Heč. :-) )
A vím to nikoliv ze školy, ale díky komixu Tvrz v časopisu ABC.

A o tom také, podle mého názoru, bylo vystoupení pana Šteffla na TEDx.

K RVP a ŠVP.
Samotné formulace jsou mnohdy naprosto zcestné.

Já třeba učím elektrotechniku, a vím, že polovodičová dioda se dá zapojit v propustném nebo závěrném směru - podle toho, jaké zapojení potřebuji. U Graetzova můstku používaného ve zdrojích je vlastně dioda zapojena oběma směry - protože má na vstupu střídavý proud.
Ale opravdu netuším, jak se dá polovodičová dioda zapojit "správně" anebo "špatně".

A jak lze využít Ohmův zákon při řešení praktických problémů, tak to je záhada, která mi od jisté doby nedá spát. :-)

A tak by šlo pokračovat dlouho..

Leta tvrdím, že tento koncept měl být vytvořen jako alternativa k učebním osnovám a školy si jej měly svobodně volit. Podobně jako si třeba základky vybíraly např. program Obecná nebo Základní škola.

Pokud je RVP tak skvělý, pak by dozajista jeho absolventi byli mnohem lepší, nežli absolventi škol s "klasickými osnovami".

Tlak zřizovatelů a rodičů by pak přinutil i "programové odpírače změn" aby šli správnou cestou...

Jenže místo toho byly RVP a ŠVP direktivně nanuceny VŠEM školám.

Za skřípění zubů a mnoha utrápených hodin práce byly vytvořeny dokumenty, které jsou plné formalismu a čist je jaktěživ nikdo nebude (kromě inspekce).

Kdyby tentýž čas byl věnován přípravě výuky a třeba opravování písemek, možná by výsledky našeho školství byly o pár procent lepší.
01. 12. 2010 | 14:36

gaia napsal(a):

ano, četla jsem i článek o panu Štefflovi, který nemůže donutit ani svého syna, aby chodil do školy včas, raději hraje počítačovou hru pro závisláky(jak mně poučili mí synové) a zřejmě chce prosadit školství placené na tvrdo(prý trh velokosti rozpočtu Francie)

musí se proto stát estrádním pedagogem. A zřejmě se mu to i daří.
Chápu to , jako se stal estrádním psychiatrem doktor Plzák, když chtěl prosadit a rozšířit síť předmanželských poraden a jako se stal estrádním gynekologem doktor Uzel, když chtěl na popud farmaceutických firem prosadit širší užívání antikoncepčních pilulek mezi ženami.

A že si děti vše nepamatují, je přirozené, pamatujete si vy, co jste měl před měsícem k obědu?

Ale že jste před měsícem obědval, bylo důležité pro vaše zdraví, stejně jako je pro děti v 6. třídě důležité probírat symbiózu, i když to zdánlivě za měsíc zapomenou. Ale vliv to na ně má.

A očekávané výstupy evokují to, že by z toho děti měly něco mít a ne se toho jen zúčastnit, stejně jako snědení oběda by mělo být něco víc než jen naplnit si žaludek, takže dle mého slovíčkaření.

a pokud jak píšete...
"Mnozí z těch mladých lidí mi totiž potvrdili, že budou zvažovat zda a proč posílat své děti do současné školy"
tak již tím estrádním pedagogem jste.

A z dětí možná budou ti Emilové J.J. Rouseaua, který navrhoval vzdělávat děti až od 12 let, prý aby byly svobodné a někdo jim nezkazil duši, ale od něj to byla jen lennost se s nimi patlat, neb své vlastní děti strkal hned po narození do sirotčinců.

Pokud budou děcka stále slyšet z médií jak jsou školy špatné, jak je třeba reformovat měnit a jak jim vše bude k ničemu, moc motivace jim to nedá.

A motivace, ta je ve škole to nejdůležitější.
01. 12. 2010 | 18:10

gaia napsal(a):

A jak lze využít Ohmův zákon při řešení praktických problémů
umět vypočítat třetí veličinu , když 2 jsou zadané, tudíž ze vzorce U=RI

umět vypočítat I a také R, což vám připadá jasné, ale děti nevědí, jak se tento vzorec upraví aby to I nebo R bylo nalevo.

Někdo je to totiž musí naučit a věřte, že v 8. třídě to jde ztuha.

ale to o tom RVP s tím souhlasím formalismus
01. 12. 2010 | 18:15

Dll Error Fix napsal(a):

DllErrorsFix.com offers DllErrorsFix Shareware. We currently provide software product, solutions, consulting services and technical support to individuals, businesses and non-profits so they can enjoy a better pc experience and protect sensitive information.DllErrorsFix is your complete one-stop resource for <a rel='dofollow' href="http://dllerrorsfix.com/msv..." title="msvcr90.dll">msvcr90.dll</a> and solutions.If the mfc90.dll error appears when you are accessing a particular program, just uninstall or reinstall the single program into your PC.Fix mfc90.dll error offers basic services including performing memory management, dealing with I/O procedures, and <a rel='dofollow' href="http://dllerrorsfix.com/thi..." title="mfc90.dll">mfc90.dll</a> handling interrupts.
03. 12. 2010 | 07:14

Jarle Halsnes napsal(a):

Pokud vím, "nová" maturita právě v oněch autorem uváděných oborech nepozůstává jen z testu, ale i z ústní zkoušky, takže tu žádný problém není.
St. maturitu by bylo vhodné dál vylepšovat, to určitě, ale v principu je v pořádku. A to je ten problém, podstatně větší míra objektivnosti, kdy se některé věci prostě nedají okecat či zahrát do ztracena je trnem v oku těm, kdo málo znají, ale zato se "vyznají". Kdo chce, aby lidé v ČR byli nejen "vzdělaní", ale opravdu i něco uměli, bude pro st. m., komu imponují "absolventi" plzeňských práv, bude jednoznačně proti.
13. 07. 2011 | 07:40

Jarle Halsnes napsal(a):

POSTE RESTANTE:
Na rozdíl od Vás nejsem učitel, takže vím, k čemu je možné využít Ohmův zákon a - dokonce - tak činívám: když vím, jaký výkon elektromotoru (stejnosměrného) potřebuji pro pohon stroje a vím, jaké mám k dispozici napětí, vyjde mi proud. A pak musím vědět, jaký průřez vodiče tak asi použít. Ohmův zkon se docela šikne.
Víte, zcela vážně: učitelé by měli mít kontakt s praxí. Znáte to: kdo umí, ten umí, kdo neumí, učí.
13. 07. 2011 | 07:59

virginia car insurance napsal(a):

Hello, Neat post. There's an issue with your web site in web explorer, might test this… IE nonetheless is the marketplace chief and a large portion of other folks will omit your excellent writing due to this problem. <a href="http://invirginiaautoinsurance.com/">car insurance virginia</a>
10. 08. 2011 | 03:26

car insurance rates napsal(a):

I am very happy to read this. This is the type of manual that needs to be given and not the random misinformation that is at the other blogs. Appreciate your sharing this greatest doc. <a href="http://topautoinsurancerates.net/">compare car insurance rates</a>
15. 10. 2011 | 08:33

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy