Archiv článků: březen 2015

23. 03.

Rothschildové a Rockefellerové

Vít Klíma Přečteno 2694 krát Přidat komentář

Laskavého čtenáře jsem nedávno upozorňoval, že Rothschildovo impérium potichu skoupilo podstatnou část státního dluhu Ukrajiny. Skutečnost, že jméno jejich rodiny vešlo ve veřejnou známost, značí, že se krach Ukrajiny nenávratně blíží.

Největšími majiteli ukrajinského dluhu (státních dluhopisů), resp. jejími největšími věřiteli jsou Rothschildové, Ruská federace a Rockefellerové. Znamená to, že podle jejich not bude probíhat i „restrukturalizace“ ukrajinského dluhu. Rothschildové mají eminentní zájem o Dněpropetrovskou oblast, Rockefellerové o Západní Ukrajinu a Moskva o pozemní přístup ke Krymu. Dá se předpokládat, že si Ukrajinu mezi sebou rozdělí, v čemž jim budou zdárně sekundovat místní oligarchové.

Zřejmě „kouzlem nechtěného“ MMF právě teď rozhodl, že na Ukrajinu pošle 17,5 mld. dolarů, což by všem třem hlavním věřitelům mělo přinést hotové peníze a zbytek, včetně zisku, jim zajistí kompenzace či levná koupě k privatizaci určeného státního majetku (podniků, nerostných surovin a zemědělské půdy). Zda a kolik na „privatizaci“ vydělají Němci (prostřednictvím Vitalije Klička) nevím, ale zřejmě žádná sláva to nebude. Poláci, Maďaři a Rumuni s největší pravděpodobností „utřou nos“ úplně. Podařilo se Američanům „Fuck the EU“ podruhé?

20. 03.

II. Objeví se česká Syriza?

Vít Klíma Přečteno 2085 krát Přidat komentář

Na sjezdu ČSSD se objevila jediná zajímavá informace, a to že poslanec Jaroslav Foldyna plánuje založit platformu autentické sociální demokracie s nadsázkou nazvanou vnitřní SYRIZA.

Ne, že by u nás nebyla po české verzi Syrizy poptávka, ale proč zrovna v rámci sociální demokracie? Donekonečna je nutné opakovat skutečnost, že ČSSD levicová strana není, natož autentická! Levicové je na ní pouze to, že stojí na levém křídle pravice! Jejím cílem je vybudovat sociální stát, nebo kapitalismus s lidskou tváří, či jak jinak to chcete nazvat, ale pořád je to jen a jen kapitalismus. Jejím programem - můžeme-li ho tak vůbec nazvat - je jen „soubor opatření ke změkčení kapitalismu“, kam patří zvýšení platů pro státní zaměstnance, valorizace důchodů, odstranění poplatků u lékaře, návrat k placení prvních tří dnů nemocenské (apod.), což jsou jen další a další změkčovadla „tvrdého kapitalismu“. Jinými slovy „trhu bez přívlastků“, zastávaného ODS či TOP 09 - středem a pravým křídlem kapitalistické pravice. Řecká Syriza a další nově vzniklé levicové strany žádná „změkčovadla kapitalismu“ nejsou. Tady jde o autenticky levicové strany, které proti němu začínají aktivně bojovat.

Očekávám, že poptávka po české Syrize bude stoupat, protože kapitalismus výhodný pouze pro symbolické 1% nejbohatších je dlouhodobě neudržitelný. Přidání pár stovek platu státním zaměstnancům, nebo minimální valorizace důchodů (v průměru o 200 Kč), či odstranění poplatků ve zdravotnictví základní problém kapitalismu, jímž je nerovnoměrného rozdělování příjmů a bohatství v naší společnosti, nijak zásadně neřeší.

Autentické levicové strany rostou v Evropě jak houby po dešti. Jen namátkou: španělské Podemos, italské Hnutí 5 hvězd, irská AAA (Anti - Austerity Alliance / Aliance proti úsporám), portugalský Levicový blok a němečtí antikapitalisté z hnutí Blockupy. Inspiruje nás jejich příklad? Myslíte si, laskaví čtenáři, že už nastal čas založit českou obdobu Syrizy?

17. 03.

I. Mesiáš volby neprohrává!

Vít Klíma Přečteno 2039 krát Přidat komentář

Právě skončené sjezdy obou stran vypověděly, že ČSSD zůstává klasicky nudnou politickou stranou, zatímco ANO nápadně připomíná náboženské hnutí, postavené na víře v (zázračné) schopnosti svého vůdce.

Andrej Babiš vsadil - na v politice dosud opomíjenou - „mesianistickou notu“. Hnutí ANO vykazuje, jak způsobem rozhodování, tak i svojí organizační strukturou shodné rysy s církvemi a náboženskými hnutími. V čele má svého „papeže“, který o všem rozhoduje a ve všech otázkách má „poslední slovo“ (o němž se nediskutuje), má své kardinály (Faltýnek a spol.), své biskupy (Krnáčová a spol.) a na úrovni okresů své vysvěcené kněze. Nově zvolená místopředsedkyně ANO, Radmila Kleslová, k osobě předsedy hnutí prohlásila: „Pan Babiš je atypická osoba. Má takové schopnosti, které asi žádný z nás nemá. Myslím, že on není úplně přirozená bytost. Spíše nadpřirozená.“ K tomu lze podotknout jediné: „Nový Mesiáš je na světě, aleluja“!

Mesiáš מָשִׁיחַ byl původně pojímán jako člověk pomazaný svatým olejem k výkonu kněžské, panovnické či prorocké role. Starověcí Židé věřili, že pomazaný člověk - Mesiáš je pod boží ochranou, je Bohem vyvolen k vladařské či kněžské funkci a stával se i legálním zástupcem Boha na zemi. Ve středověku se jeho pojetí modifikovalo. Jeden z největších židovských učenců Moše Maimonides chápal Mesiáše jako „Velkého napravitele zkaženého světa“. Andrej Babiš se pokouší hrát právě tuto roli a to je také jeho základní poslání a zároveň programem hnutí Ano. Voliči ukázali a nadále ukazují, že jeho mesianistickému poslání (programu) – vyčistit (náš) Augiášův chlív - věří. Vytýkat Andreji Babišovi jeho minulost či majetek je ze strany ČSSD naprosto směšné. Byl to právě jeho úspěch v soukromé sféře, který voliče dovedl k závěru, že právě on je tím správným Mesiášem, který stejně dobře uspěje i ve veřejné sféře!

Osobně proti této nové náboženské sektě nic nemám. Jen připomínám, že se v židovské historii už objevilo mnoho „falešných Mesiášů“, kteří naslibovali nejrůznější zázraky, leč s drahně nevalným výsledkem. A jaká budoucnost čeká Andreje Babiše a hnutí ANO?

• Buď dokáže, že zázraky dovede a pak přežije (stejně jako hnutí Ano).
• ČSSD (či někdo jiný) dokáže, že Andrej Babiš je právě oním falešným Mesiášem.
Svými vlastními chybami a nesplněnými sliby on sám odhalí, že skutečným Mesiášem není.
Do té doby mu budou voliči věřit a on bude i nadále všechny vyhrávat! Mesiáš prostě volby neprohrává!

Pokračování: II. Odštěpí se z ČSSD česká Syriza?

13. 03.

Rotshildova rodina potichu skoupila většinu ukrajinského dluhu

Vít Klíma Přečteno 4375 krát Přidat komentář

Glosa

Podle agentury Bloomberg skoupila většinu ukrajinského dluhu rodina Rotschildova, prostřednictvím jimi vlastněného fondu Franklin Templton. Zpráva je to dobrá ze dvou důvodů, zaprvé jde o staré peníze (ne od nových oligarchů) a za druhé se tím snižuje možnost války. Zajímavé vyústění Majdanu, což?

12. 03.

Němečtí radikálové

Vít Klíma Přečteno 1929 krát Přidat komentář

Ekonomická krize dala vzniknout jak novým protiněmeckým radikálům na jihu Evropy, tak i posílila pozici radikálů v Německu samém. Obé je špatně…

Německo spolu s MMF naordinovalo zadluženým jihoevropským zemím jako hlavní lék „politiku úspor a škrtů“. Pacientům se nejenže zdravotní stav nezlepšil, ale právě naopak zhoršil. Reakce postižených taky na sebe nedala dlouho čekat. V zemích jižní Evropy vznikly nejen radikálně levicové strany typu Syrizi a Podemos, ale zesílily i protestní hlasy se silným antiněmeckým kontextem. V Řecku byla německá kancléřka dokonce kreslena s pověstným Hitlerovým knírkem. Cestuje-li paní Angela Merkel po jižní Evropě, musejí její návštěvu doprovázet stovky policistů, což na proklamované celoevropské přátelství moc nevypadá.

V Německu samém posilují strany s programem „neplatit dluhy za prolhané a líné Řeky“, jako je například „Alternativa pro Německo“. Jedná se o stranou vysloveně euroskeptickou, hájící především vlastní německé zájmy, bez ohledu na ostatní (evropské) země. V posledních volbách v Hamburku dokonce tato strana poprvé vstoupila do Zemského parlamentu ve „starých“ spolkových zemích. Před nimi uspěla jen ve volbách na území bývalé NDR (v Braniborsku, Sasku a Durynsku). Znamená-li to zlom na německé politické scéně, teprve ukáže čas. Nesmíme zapomenout ani na další německé nacionálně orientované hnutí -„Patriotických Evropanů“ - zaměřené proti islamizaci Německa.

Shrnuto a podtrženo: jak na chudém Jihu, tak i bohatém severu začínají sílit nacionálně orientovaná hnutí a politické strany. Jižané odmítají být „vykořisťováni“ bohatým Německem a na Severu zase nechtějí „doplácet“ na „líné a neschopné Jižany“. Začnou-li se stavět „hradby“ mezi evropskými národy, pak už chybí jen krůček k tomu, aby se začaly stavět i hradby mezi jednotlivými ekonomikami EU. Německo směřuje rozhodující část svého exportu do zemí EU a se všemi má kladnou obchodní bilanci (vývoz převyšuje dovoz). Prosadí-li se ve volbách na Jihu Evropy radikálně levicové a národně orientované strany, hrozí, že proti Německu zvolí protekcionistickou politiku chránící jejich vnitřní trh před německým dovozem. Jinými slovy, zvolí ochranu vlastních producentů, před německou konkurencí. A to by prakticky znamenalo konec volného pohybu kapitálu, zboží, služeb a pracovních sil. Ve své podstatě by to znamenalo zánik EU v podobě, jakou jí známe dnes. Vlivné americké analytické centrum Stratfor předpovídá, že EU se rozpadne do roku 2025.

Souhrnně řečeno: ať už se nám to líbí či nelíbí, Evropa se - zejména díky ekonomické a Ukrajinské krizi i v důsledku zvýšeného počtu imigrantů - začala silně polarizovat a radikalizovat. Nebudu se moc mýlit, řeknu-li, že polarizace probíhá jak na poli politickém (levicoví / pravicoví radikálové), národnostním (němečtí / antiněmečtí radikálové, Sever / Jih - „chudé přistěhovalce z Jihu Evropy tu nechceme“), tak i na poli náboženském (muslimští radikálové versus hnutí „muslimy v Evropě nechceme“). Ekonomicky stagnující Evropa tlaku radikálů jen těžko odolá a její budoucnost moc růžově nevidím.

06. 03.

Radikální ateismus

Vít Klíma Přečteno 4485 krát Přidat komentář

Hodně se hovoří se o radikálním islámu, ale zatím se příliš nevede diskuse o radikálním (militantním) ateismu. Pojďme se společně pokusit tuto diskusi alespoň trochu rozproudit.

Vzhledem k tomu, že na tuto oblast nejsem odborníkem, přebírám informace od Jana Wolfa, člena Sdružení ateistů (zde).

Radikální (militantní) ateismus je definován takto:

• je téměř jisté, že Bůh neexistuje,
• náboženství jsou nebezpečná a nezasluhují automatický respekt,
• náboženská víra má naturalistické evoluční vysvětlení
• víra v Boha není kompatibilní s evolucí,
• náboženství má tendenci podkopávat vědu,
• autonomní sekulární morálka je možná; morálnost nepředpokládá Boha,
• život bez víry v Boha není beze smyslu
• náboženské vzdělávání (indoktrinace) dětí je zneužíváním dětí.

Radikální ateisté vycházejí z předpokladu, že to je právě věda, která představuje nejlepší cestu k prozkoumávání procesů odehrávajících se v našem univerzu. Zásady vědeckého poznání pro potřeby radikálního ateismu definoval fyzik Victor Stenger následovně:

• kromě přírody, která zahrnuje i lidské bytosti a naše kulturní výtvory, neexistuje nic.
Neexistuje Bůh, duše ani žádný posmrtný život,
• příroda je původcem sebe samé, nikoliv stvořená Bohem,
• vesmír nemá žádný účel nebo cíl, i když jednotlivé lidské životy mohou být žity
účelně.
• protože Bůh neexistuje, všechna vysvětlení i všechny příčiny jsou čistě neutrální a
mohou být pochopeny vědou,
• všechny různé vlastnosti lidských bytostí, včetně lidské inteligence a chování, je
možné vysvětlit čistě přírodními termíny, což dnes znamená evoluční, specificky
darwinistickou terminologií,
• víra v Boha je příčinou nesčetných zel a měla by být odmítnuta z morálních důvodů,
• morálka nevyžaduje víru v Boha a lidé se chovají lépe bez víry než s ní.

Souhrnně řečeno: radikální (militantní) ateisté jsou vůči jakékoliv víře nepřátelští. Ve své podstatě se jedná o „vyhlazovací válku“ vůči Bohům.

Nevím jak laskaví čtenáři, ale já se považuji za umírněného ateistu a náboženství jiných respektuji. Díky své práci jsem hodně projezdil svět a došel k závěru, že náboženství spíše lidi rozděluje, než spojuje. Dělení na „my“ (věřící v toho jedině správného Boha) a „oni“ (věřící v jiného Boha či ateisté) může ve své radikální podobě vyústit v požadavek: „zabijte všechny nevěřící“ (nečleny našeho náboženství). Osobně si myslím, že špatně je obé, a to jak radikální ateismus, tak i náboženský radikalismus. Radikální ateismus vede jen k jinému rozdělení na „my“ (co jsme intelektuálně vyspělí a v Boha už dávno nevěříme) a „oni“ (intelektuálně zaostalí, kteří svým myšlením zůstali někde ve starověku).

A co říci na závěr? Snad jen to, že ve své podstatě jsme všichni věřící. Jen jedni věříme, že Bůh existuje a druzí, že ne.

01. 03.

Proč nejde Andrej Babiš ve stopách kněžny Libuše?

Vít Klíma Přečteno 2014 krát Přidat komentář

Příběh kněžny Libuše a Přemysla Oráče je pro Čechy stejně nesmrtelný jako Shakespearův příběh Julie a Romea. Kněžna Libuše nadaná věšteckým duchem viděla „Město, jehož sláva hvězd se dotýká“.

A co před sebou vidí Andrej Babiš? Jistě se mohu mýlit, ale předpokládám, že mu jde především o stabilizaci stávajících majetkových poměrů a upevnění politické a ekonomické moci nové elity, jejíž je součástí. Hlavními důvody, proč její zástupci do politiky vstupují, jsou:

• aby na půdě národního parlamentu zabránili přijetí zákonů, které by fázi transformace (od socialismu ke kapitalismu) jakkoliv zpochybnily a tím i původ jejich majetku,

• kvůli získání vlivu v EU, a to formou zvolení svých vlastních (euro)poslanců a prosazením vlastního eurokomisaře, kteří následně mohou v jejich prospěch lobovat a chránit je v případě jejich střetů s EU,

• kvůli získání vysokých postů ve státní správě, která jim pak „jde na ruku“, potřebují-li státní garance pro export, souhlas státu s fúzemi a akvizicemi a podobně,

• možnost dosadit své zástupce do představenstev a dozorčích rad státních a komunálních podniků, jakými jsou například ČEZ, České lesy, komunální dopravní podniky, teplárny, podniky pro odvoz komunálního odpadu apod., kterými protékají miliardy,

• přístup k vyšetřovacím a zpravodajským orgánům,

• získat pod svoji kontrolu represivní složky státu, které mohou být použity v případě demonstrací proti nim.

Hlavním sloganem Andreje Babiše bylo a je „řídit stát, jako firmu“. Zřejmě jen nedopatřením opomněl dodat, že v tomto případě musí mít stejné pravomoci, jako měl blahé paměti například Reinhard Heydrich, či Josif Vissarionovič Stalin. Žádné problémy s koaličním vládnutím a nikdo je „ani nebrzdil, ani nezdržoval“! A když ano, „šup s ním do gulagu“, nebo rovnou na popraviště?!

Jediným způsobem, jak toho (v našich podmínkách) dosáhnout, je změna z poměrného volebního systému na většinový. Bude-li vítěz voleb „brát vše“, pak následně může měnit i Ústavu. Může buď posílit funkci prezidenta, chce-li nastolit prezidentský systém, nebo pravomoci premiéra, chce-li nastolit systém kancléřský. Jinými slovy dokončit přechod od diktatury proletariátu k diktatuře oligarchů. Petro Porošenko a Východ - náš vzor?

Závěrečná otázka: nenastal čas, aby se bratři Čechové raději poohlédli po nové kněžně Libuši s Přemyslem?

01. 03.

Andrej Babiš ve stopách kněžny Zaháňské

Vít Klíma Přečteno 1881 krát Přidat komentář

Glosa ke sjezdu ANO

Utopický kapitalismus je dnes reprezentován hnutím ANO a Andrejem Babišem, jako jeho vůdcem, zvlášť. Sám se charakterizoval jako „pravicový člověk se sociálním cítěním“, který chce pracovat ve prospěch i těch, kteří v životě neměli tolik štěstí jako on.

V české literatuře se s modelem „solidárního“ chování bohatých s chudými setkáváme například v knize „Babička“ z pera Boženy Němcové. Laskaví čtenáři si jistě vzpomenou na postavu kněžny Zaháňské, která své panství spravovala jak ve svůj, tak i ve prospěch svých poddaných. Literární kritici o kněžně Zaháňské hovořili jako o utopii. Stejně jako tehdy lid hledal „osvícenou“ šlechtičnu, dnes hledá „osvíceného“ kapitalistu, který se jich zastane a vyřeší za ně jejich problémy. Nechci být tím, kdo tuto naději bude bořit, a tak všem čtenářům, kteří této utopii věří, přeji, aby se podařila uvést v život.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy