Rok 2014: bude svět stát na prahu II. finanční krize?
Čeká český stát krémokracie?
Na vnitrostátní scéně můžeme krátkodobě očekávat nahrazení „tvrdého“ kapitalismu „měkčím“ (pomůžeme důchodcům, rodinám s dětmi, atd.). Půjde o kapitalismus s maskou „vlídnější tváře“ pod níž se jeho základní rysy nemění. Nadále bude pokračovat tendence koncentrace bohatství a moci do několika málo rukou, jinými slovy proces oligarchizace české politiky i ekonomiky. Ve hře do budoucna tak zůstává i varianta vlády jednoho (ekonomicky a mocensky) silného muže. Nemá smysl si nic nalhávat - Sobotkova vláda bude trvat jen tak dlouho, dokud to bude Andreji Babišovi vyhovovat. Následně přijdou předčasné volby a vláda „jednoho muže“ bude na světě. Můj tip: rok 2015!
Druhým spodním proudem bude tzv. „krémokracie“, což je cesta do záhuby, kdy systém vlády ztrácí sebezáchovné kontrolní mechanismy. „Krémokracie“ v praxi znamená pokles konkurenceschopnosti a výkonnosti ekonomiky, nárůst počtů exekucí, „detroitizaci“ krajů (dnes zejména Severních Čech a Severní Moravy) a postupné vymírání národa. Český stát se tak dostává na dlouhodobou trajektorii svého zániku.
Negativní vývoj očekávám i v zahraničí. Netroufám si, posuzoval vývoj světové politiky a ekonomiky jako celku. Kompetentně se mohu vyjádřit jen k oboru, v němž pracuji, a tím jsou zahraniční nemovitosti. „Existuje široká shoda na tom, že globální finanční krizi z let 2008-2009 vyvolaly kolabující investiční bubliny na trhu s bydlením“, napsal Nouriel Roubini v Guardianu. Ze své praxe, mohu tento závěr jen potvrdit. Dnes se bubliny na trhu s bydlením znovu objevují ve Švýcarsku, Švédsku, Norsku, Finsku, ve Francii, Německu, Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandě a v Británii. Na rozvíjejících se trzích se vynořují v Hongkongu, Singapuru, Číně a v Izraeli a v hlavních městských centrech v Turecku, Indii, Indonésii a Brazílii. Nová bublina se vytváří díky tomu, že lidé po zkušenosti s finanční krizí věří spíše „kamenným“ domům, na něž si mohou skutečně „sáhnout“, než virtuálním finančním investicím. Druhou mezinárodní realitní bublinu „přifouklo“ i chování centrálních bank, které neúnavně pumpovaly do ekonomiky peníze s téměř nulovými úroky, čímž se podstatně zlevnily hypotéky, jež se staly znovu dostupnými i pro chudší vrstvy obyvatelstva. Třetím faktorem byl velký pád cen nemovitostí, díky minulé finanční krizi. A tak se druhá mezinárodní realitní bublina se rozpíná a rozpíná a docela se děsím dopadů, až praskne.
Bude svět stát na prahu II. finanční krize? Přispěje k zániku českého státu?
Na vnitrostátní scéně můžeme krátkodobě očekávat nahrazení „tvrdého“ kapitalismu „měkčím“ (pomůžeme důchodcům, rodinám s dětmi, atd.). Půjde o kapitalismus s maskou „vlídnější tváře“ pod níž se jeho základní rysy nemění. Nadále bude pokračovat tendence koncentrace bohatství a moci do několika málo rukou, jinými slovy proces oligarchizace české politiky i ekonomiky. Ve hře do budoucna tak zůstává i varianta vlády jednoho (ekonomicky a mocensky) silného muže. Nemá smysl si nic nalhávat - Sobotkova vláda bude trvat jen tak dlouho, dokud to bude Andreji Babišovi vyhovovat. Následně přijdou předčasné volby a vláda „jednoho muže“ bude na světě. Můj tip: rok 2015!
Druhým spodním proudem bude tzv. „krémokracie“, což je cesta do záhuby, kdy systém vlády ztrácí sebezáchovné kontrolní mechanismy. „Krémokracie“ v praxi znamená pokles konkurenceschopnosti a výkonnosti ekonomiky, nárůst počtů exekucí, „detroitizaci“ krajů (dnes zejména Severních Čech a Severní Moravy) a postupné vymírání národa. Český stát se tak dostává na dlouhodobou trajektorii svého zániku.
Negativní vývoj očekávám i v zahraničí. Netroufám si, posuzoval vývoj světové politiky a ekonomiky jako celku. Kompetentně se mohu vyjádřit jen k oboru, v němž pracuji, a tím jsou zahraniční nemovitosti. „Existuje široká shoda na tom, že globální finanční krizi z let 2008-2009 vyvolaly kolabující investiční bubliny na trhu s bydlením“, napsal Nouriel Roubini v Guardianu. Ze své praxe, mohu tento závěr jen potvrdit. Dnes se bubliny na trhu s bydlením znovu objevují ve Švýcarsku, Švédsku, Norsku, Finsku, ve Francii, Německu, Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandě a v Británii. Na rozvíjejících se trzích se vynořují v Hongkongu, Singapuru, Číně a v Izraeli a v hlavních městských centrech v Turecku, Indii, Indonésii a Brazílii. Nová bublina se vytváří díky tomu, že lidé po zkušenosti s finanční krizí věří spíše „kamenným“ domům, na něž si mohou skutečně „sáhnout“, než virtuálním finančním investicím. Druhou mezinárodní realitní bublinu „přifouklo“ i chování centrálních bank, které neúnavně pumpovaly do ekonomiky peníze s téměř nulovými úroky, čímž se podstatně zlevnily hypotéky, jež se staly znovu dostupnými i pro chudší vrstvy obyvatelstva. Třetím faktorem byl velký pád cen nemovitostí, díky minulé finanční krizi. A tak se druhá mezinárodní realitní bublina se rozpíná a rozpíná a docela se děsím dopadů, až praskne.
Bude svět stát na prahu II. finanční krize? Přispěje k zániku českého státu?