Přežije nová vláda lidové povstání na severu republiky?

Před nastupující vládou stojí jeden mimořádně důležitý úkol: čelit důsledkům „detroitizace“ Severomoravského a Severočeského kraje, resp. boj s tamní vysokou nezaměstnaností a chudobou, jejichž důsledkem je neustále rostoucí počet bankrotů nejen firem, ale i rodin. Nastupující vláda sice slibuje, že zastaví „zlodějny“, zajistí lepší výběr daní, zlepší čerpání peněz z evropských fondů a zavede systémový centrální nákup pro státní správu, ale to jsou - s ohledem na současnou ekonomickou situaci na severu republiky - jen dílčí opatření. Sám premiér přitom očekává jejich výraznější přínos až v roce 2017. Nebude to již pro sever republiky pozdě?

I. „Detroitizace“ severu republiky

Jen pro ilustraci akutnosti problému „detroitizace“ severu republiky na mediálně nejvíce sledovaném dole Paskov: zřejmě se bude muset úplně zavřít, což dnes nikdo nemá odvahu říci nahlas, protože by se horníci okamžitě vydali do Prahy. Zdá se, že maximum možného bude nastavit útlumový program s tím, že zaměstnance bude po nějakou dobu částečně vyplácet vlastník (Zdeněk Bakala), částečně stát a část by peněž by mohla jít z Evropské unie. Nic lepšího asi vymyslet nelze. NWR by mohl zachránit jen zázrak v podobě růstu cen uhlí na světových trzích, který se reálně očekávat nedá. Hrozí tak možnost, že o práci přijde všech 30 000 zaměstnanců společnosti. Hejtman Miroslav Novák připouští, že tyto informace v kraji prosakují, a kdyby se naplnily, byla by to katastrofa. "To by bylo šílené. To by opravdu jedině musel převzít stát. Model Osinek. Prostě deprivatizovat nebo cokoli jiného“. Ptám se: „je stát na tuto situaci připraven“?

Obdobně neutěšená situace panuje i v Severočeském kraji. Černé vize zazněly v Litoměřicích, kam přijela ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová na pozvání Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje a europoslance Richarda Falbra. K situaci na Ústecku říká: „Pokud tato vláda demokratické řešení (nezaměstnanosti a chudoby) nenajde, můžeme se dočkat naprostého podkopání celého demokratického systému. A to se poté přenese na celou zemi,“ cituji doslova. A dodávám: nečekalo by nás na severu republiky lidové povstání podle vzoru Ukrajiny či Bosny?

II. Povstání chudých a ponížených

Situace v Bosně se jednou zásadní skutečností odlišuje od nepokojů v jiných evropských městech. Není to vzbouření několika málo diskriminovaných a do ghetta uvržených skupin, ale je to vzbouření veškerého obyvatelstva, které se stalo obětí ekonomického ožebračení, sociální devastace a deprivace. V tom je možná Bosna předobrazem severu republiky: obyvatelstvo vyčerpané opakovanými škrty, nechané po rozkladu sociálního státu na pospas bídě a chudobě a region bez vyhlídky na hospodářský růst. Bosna-Hercegovina k Čechům vysílá i pozitivní vzkaz. Po celé zemi byla vytvořena lidová shromáždění a plénum v Tuzle je už tak významné, že je schopné samo jmenovat své představitele do místní samosprávy. Hovořím tu o obyčejných lidech, kteří jsou zoufalí a rozhněvaní, ale zároveň rozhodnutí usilovat o lepší život, navzdory všem překážkám, které jim kladou do cesty vládní instituce. Bosna ukazuje nejen scénář nepokojů, ale také řešení, prostřednictvím boje svých občanů za sociální spravedlnost, rovnost a demokracii. Přežila by lidové povstání vláda vedená – jako naschvál - ČSSD? Neskončila by následně ČSSD na smetišti dějin?