Česká vláda a potažmo EU jako celek, ani po roce, s žádným řešením migrační krize nepřicházejí. Uzrál čas si otevřeně říci, že toho nejsou prostě mocny. Připusťme si, že místo vymýšlení neustále nových nefunkčních receptů, nastal čas k přemýšlení o vytvoření nové „záložní“ české vlády, abychom neskončili jako Titanik.

Germáni i Slované selhávají

Němci se při řešení migrační krize opírají především o spolupráci s Tureckem a Slované o spolupráci s Makedonií a Bulharskem. Chceme-li navrhovaná řešení objektivně zhodnotit a srovnat, pak nezbývá konstatovat nic jiného, než že obě stojí na vodě, nebo jinak, že k záchraně Titaniku rozhodně nevedou.

Začněme s německým „receptem“. Stejně jako nejdou uzavřít řecké hranice, tak totéž platí i o těch tureckých. Hranice mezi Tureckem a Řeckem znám ze svých obchodních cest dostatečně dobře a tak mohu potvrdit, že členitý terén není jen řecké, ale i turecké straně. Pro představu laskavého čtenáře, uvádím následujícím mapu:



Turecké břehy, s výjimkou velkých měst, jsou hustě zarostlé keři, takže se mezi nimi migranti snadno ztratí. Nejde přitom o desítky, ale stovky kilometrů. Najít tisíce neúplatných policistů a členů turecké pobřežní stráže, kteří by je bedlivě hlídali je rovno naprostému zázraku. Agentura Frontex uvádí, že převaděči za minulý rok vydělali řádově 4 mld. Euro. Mají tedy dostatek prostředků k tomu, aby policisty i pohraničníky patřičně zainteresovali na tom, aby se „dívali jinam“, když s migranty vyplouvají na moře. Neříkám, že Turci, pokud by chtěli, nemohou migraci omezit, ale to by museli „spadnout z višně“. Jak si dále ukážeme, jedinou jejich možností, jak se migrantů zbavit je – šupem je poslat do Evropy!

Turecko, bohužel pro něj, funguje jako „sběrné středisko imigrantů“ na cestě do Evropy od Pákistánu, Afghánistánu, Iráku až po Sýrii, Maroko a Tunisko. Dokonce i řada migrantů ze subsaharské Afriky použije Istanbul jako vstupní bránu do Evropy, raději než bližší Libyi. Konečně dalším klíčovým problémem Turků je, že migranty prostě nemají kam vracet, takže je s radostí směrují do Evropy. Pokud by tak nečinili, už jich tam mají o 1 mil. více, než dnes. Jinými slovy Evropa je jediný kontinent, který může Turky zbavit přebytku migrantů. Museli by být padlí na hlavu, aby této možnosti nevyužili, a to, jak se ukazuje, nejsou. Svědčí o tom i počet nově přišedších migrantů v průběhu letošního ledna a února, a to navzdory uzavřené dohodě s EU.

Jedním z nejdůležitějších požadavků Turků na Německo a potažmo celou EU je, abychom od nich převzali část stávajících uprchlíků a na péči o zbytek jim finančně přispěli. Achillova pata německého „řešení“ spočívá v tom, že ubývá „koalice ochotných“, tedy těch zemí, které by migranty z Turecka dobrovolně přijímaly. Nemyslím tím v rovině slibů, ale reálně. Konec konců ani slibované převzetí migrantů z Řecka a Itálie se dodnes nepodařilo realizovat, natož pak z Turecka.

Slovany navrhované řešení vzbudilo u západních zemí značnou nelibost. Uvažované „záložní hranice“ slovanské země ochrání, ale jen na úkor těch ostatních. V předchozích příspěvcích jsem dokazoval, že ploty na makedonských a bulharských hranicích počet migrantů nesníží, ale jejich proud jen přesměrují do sousedních zemí. Není divu, že proti němu Itálie, Rakousko a Německo protestují!

Souhrnně řečeno: ani jeden z návrhů není pro Evropu řešením. U Němců se jedná o princip trvalého „přerozdělování“ migrantů (o kvóty), což zejména Slované odmítají a u Slovanů o ochranu jejich území, na úkor sousedů, což zase odmítá zejména Německo. Přiznejme si konečně, že žádné společné evropské řešení neexistuje. Přiznejme si také, že žádnou společnou evropskou armádu, která by chránila společné hranice, nemáme a Řecko to samo nezvládne. Přiznejme si, že i slovanská svornost je iluzorní. V4 se v případě kvót dohodla, že je společně odmítne. Němcům pak stačilo nabídnout Polákům „lízátko“ a bylo po svornosti! Přiznejme si, že Evropa je dnes v postavení Titaniku těsně před srážkou s ledovcem. Češi by měli zapomenout na dohodu s Turky, společnou obranu vnějších hranic, „záložní ploty“ a další - s odpuštěním - pitomosti, ale měli by začít odpovědně debatovat na téma vytvoření nové „záložní“ vlády, která by je buď ještě před, nebo po potopení Titaniku zachránila! Čas srážky s ledovcem se totiž povážlivě krátí!

Současná vláda hraje roli „chytré horákyně“: tak trochu pomůžeme, tak trochu tady migranty nechceme“. Od nové vlády očekávám jasnou řeč čísel.

1/ Na základě analýzy dostupných vnitrostátních kapacit a v rámci solidárního přístupu ostatním zemím EU jasně sdělit, kolik imigrantů jsme schopni přijmout na dočasný pobyt, než se zlepší situace v jejich původu.
2/ Kolika imigrantům jsme schopni poskytnout azyl (trvalý pobyt na našem území).
3/ Kolik vojáků a policistů jsme schopni poskytnout k ochraně vnějších hranic, ať už povedou kudykoliv.
4/ Předložení nám, jako obyvatelstvu, detailních záměrů, jak má vláda v plánu přijímání imigrantů řešit.
5/ selžou-li celoevropská řešení, což je dost pravděpodobné, jak zajistí hranice našeho státu a s čím máme, jako obyvatelé, v tomto případě počítat a jak se chovat.
Souhrnně řečeno, od nové vlády očekávám jasné, byť i variantní, řešení migrační krize, abychom věděli, s čím máme počítat a mohli se i na ně včas připravit.