Většina laskavých čtenářů mě zcela nelaskavě setřela za to, že navrhuji koupit pro migranty pozemky v Bosně a nabídnout jim tam přestěhování. Bosna je muslimská země a mohli by tam žít v souladu s přikázáními své víry, zatímco u nás ne, protože by se museli řídit našimi zákony a ne tím, v němž byli vychováni. Zřejmě málokdo z mých kritiků si dal tu práci, aby si přečetl zákon upravující práva a povinnosti azylanta. Nevím jak Vám, ale mně tam zejména vůči muslimům chybí především dvě povinnosti:

1/ uznat nadřazené právo naší země nad islámským právem šária,
2/ vzdání se džihádu (svaté války proti nevěřícím).

Pokud by se k tomu zavázali, pod trestem vyhoštění, nemám problém s tím, aby u nás muslimové žili. Chápu námitku právních puristů, že azylový zákon musí být platný pro všechny žadatele stejně. Souhlasím, jen znovu opakuji, islám je nejen náboženství, ale i státoprávní uspořádání (kalifát) s vlastním právním systémem šária. Jinými slovy jde o kompletní islámské uspořádání společnosti, bohužel, zcela nekompatibilní s tím naším. Navíc islámisté touží rozšířit své náboženství na celý svět, a to mnohdy i ohněm a mečem. Nejde-li problém řešit v azylovém zákoně, v pořádku, ale pojďme jej tedy vyřešit zvláštním zákonem „O právech a povinnostech muslimů v ČR“. Jen bych jej přivítal, zvlášť musíme-li z našich daní hradit Integrační program pro azylanty, který uvádím na závěr svého příspěvku.

A teď si, laskaví čtenáři, počtěte. Práva a povinnosti azylantů se řídí podle 325/1999 Sb. Zákon o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu).

Práva a povinnosti azylantů
§ 50
Práva související s trvalým pobytem azylanta na území nejsou tímto zákonem dotčena.
§ 50a
(1) Ministerstvo poskytne azylantovi, kterému bylo jako žadateli o udělení mezinárodní ochrany poskytováno kapesné nebo finanční příspěvek podle § 42 odst. 4, na jeho písemnou žádost podanou nejpozději do 3 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu jednorázový finanční příspěvek ve výši životního minima9) osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 42 odst. 3). Jednorázový finanční příspěvek se za podmínek stanovených ve větě první dále poskytne azylantovi, který byl uznán uprchlíkem podle mezinárodní smlouvy rozhodnutím Úřadu Vysokého komisaře, a azylantovi, který byl jako žadatel o udělení mezinárodní ochrany v době nabytí právní moci rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany hlášen k pobytu v zařízení pro zajištění cizinců podle zvláštního právního předpisu4).
(2) Ministerstvo azylanta písemně poučí v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, o jeho právech a povinnostech nejpozději do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu.
Povinnosti azylanta
§ 51
Azylant je povinen oznamovat ministerstvu skutečnosti významné pro zachování azylu, například udělení státního občanství České republiky.
§ 52
Azylant je povinen
a) chránit průkaz o povolení k pobytu a cestovní doklad před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím; v případě, že některá z těchto okolností nastala, je povinen neprodleně je hlásit ministerstvu,
b) průkazem o povolení k pobytu prokazovat příslušným orgánům svou totožnost či jiné skutečnosti zapsané v průkazu na základě zákona,
c) požádat ministerstvo neprodleně o vydání nového průkazu o povolení k pobytu, pozbyl-li dosavadní průkaz svou platnost,
d) požádat ministerstvo o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu ve lhůtě 90 dnů před uplynutím doby platnosti. V případě, že podání žádosti ve stanovené lhůtě zabrání důvody na vůli azylanta nezávislé, je azylant povinen tuto žádost podat do 15 pracovních dnů po zániku těchto důvodů,
e) odevzdat průkaz o povolení k pobytu a cestovní doklad ministerstvu v případě odnětí nebo zániku azylu; v případě zániku azylu z důvodu podle § 18 písm. a) má tuto povinnost ten, komu azylant průkaz předal, nebo ten, kdo tento průkaz nalezl,
f) odevzdat neplatný doklad vydaný podle tohoto zákona ministerstvu,
g) oznámit ministerstvu pobyt mimo území delší než 365 dnů,
h) strpět po převzetí rozhodnutí o udělení azylu, za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu, pořízení biometrických údajů a jeho podpisu, který je určen k dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud azylantovi v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Azylant je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu,
i) strpět aktuální pořízení biometrických údajů zvláštním technickým zařízením za účelem ověření pravosti průkazu o povolení k pobytu nebo ověřování totožnosti azylanta,
j) ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, jde-li o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený, odcizený nebo obsahuje-li nefunkční nosič dat, převzít nový průkaz o povolení k pobytu.
§ 53
Azylant je povinen strpět identifikační úkony podle § 47, jsou-li dány zákonné důvody pro odnětí azylu
Zdroj: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-325

Státní integrační program pro azylanty

Udělením azylu rovněž získáváte možnost být zařazen/a do státního integračního programu (dále SIP). SIP je program zaměřený na pomoc azylantům při zajištění jejich začlenění do společnosti v České republice. Cílem SIP je zejména vytvoření předpokladů pro získání znalostí českého jazyka, pomoc při zajištění bydlení a zaměstnání.
Do programu můžete být zařazen/a pouze na základě vlastní žádosti. Účast v tomto programu je dobrovolná. Pokud se rozhodnete do programu vstoupit, jsou pro Vás jeho pravidla závazná.

Zajištění výuky českého jazyka

Pokud chcete zlepšit svou znalost českého jazyka, můžete rovněž využít pomoc Státního integračního programu.
SIP v oblasti získání znalosti českého jazyka realizuje Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy formou bezplatného jazykového kurzu. Kurz je skupinového případně individuálního typu, trvá cca 12 měsíců a je zakončen zkouškou a vydáním Osvědčení o jeho absolvování a o vykonání závěrečné zkoušky. O podrobnostech konání jazykového kurzu budete písemně informován/a zajišťovatelem výuky nejpozději do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu. Jazykový kurz je poskytován v rozsahu 400 vyučovacích hodin.

Zajištění nabídky bydlení

Bydlení po odchodu z pobytového střediska (dočasné ubytování v integračním azylovém středisku)
V případě, že v současnosti nemáte vlastní bydlení, můžete jako osoba zařazená do státního integračního programu požádat o ubytování v integračním azylovém středisku (dále IAS) provozovaném Správou uprchlických zařízení MV (dále SUZ). Zařazení do státního integračního programu však neznamená automaticky nárok na poskytnutí tohoto ubytování.

Doba strávená v IAS je určena k tomu, abyste absolvoval/a úvodní kurz češtiny a osvojil/a si tak dostatečnou znalost jazyka (pokud prokážete znalost češtiny předložením uznávaného osvědčení, kurz absolvovat nemusíte) a abyste si s pomocí státního integračního programu vyhledal/a integrační byt. Při tom máte možnost využít poradenství a asistence sociálního pracovníka IAS či nevládní organizace.

Maximální doba pobytu v IAS je 18 měsíců. Nejpozději po uplynutí této doby jste povinen/na IAS opustit. Pouze v odůvodněných případech může ředitel SUZ rozhodnout o výjimce a povolit ubytování v IAS po uplynutí této doby, nejdéle však na dalších 6 měsíců.

Ubytování v IAS je poskytováno na základě smlouvy se SUZ. V případě Vašeho ubytování v IAS jste povinen/na řídit se všemi jejími ustanoveními. Smlouva je uzavírána na dobu určitou, zpravidla na 3 měsíce, přičemž po uplynutí této doby je možné smlouvu na Vaši žádost prodloužit. Podmínkou prodloužení smlouvy je řádné navštěvování kurzu češtiny – v případě neomluvených absencí více než 10 % vyučovacích hodin za období platnosti smlouvy o ubytování nebude Vaše smlouva prodloužena.

Pokud nebudete hradit poplatek za ubytování ve stanovených lhůtách, odmítnete nabídku integračního bytu učiněnou Vám Ministerstvem vnitra nebo závažným způsobem porušíte ubytovací řád IAS, SUZ může od smlouvy o ubytování odstoupit a Vaše ubytování v IAS tak bude ukončeno. Osoby zdržující se v IAS bez platné smlouvy o ubytování může SUZ vystěhovat.

Bydlení v integračním bytě

V rámci SIP máte možnost využít k získání bydlení v integračním bytě (byt určený pro azylanty, na jehož získání stát uvolňuje peníze) dvě možnosti (varianty), které jsou podrobně popsány níže.

Upozorňujeme, že peníze státu nejsou určeny k nákupu integračního bytu, ale pouze k získání nabídky nájemního bydlení (nájmu bytu) nebo k dotaci na nájemné po celkovou dobu osmi let, nebo po dobu kratší, jestliže došlo k zániku azylu. Základní vybavení integračního bytu (např. nábytek, nádobí, atp.) není součástí nabídky bydlení. O pomoc však můžete požádat některou z nestátních neziskových organizací, jejichž seznam uvádíme v příloze.
OAMP při zajištění bydlení pro azylanty úzce spolupracuje s obcemi, kraji a nestátními neziskovými organizacemi. Zajištění bydlení je náročným procesem, a proto Ministerstvo vnitra od každého azylanta očekává úzkou spolupráci. Upozorňujeme, že počet obecních bytů stále klesá a s tím i možnost poskytnutí nabídky obecního bytu. Doporučujeme proto, abyste se orientoval/a především na níže uvedenou variantu č. II A.

Varianta č. I
Azylant může získat nájemní bydlení v obecním bytě ve spolupráci s OAMP. Každému azylantovi může být učiněna pouze jedna nabídka na bydlení v integračním bytě. Odmítnutí nabídky učiněné OAMP může znamenat vyřazení ze SIP. Azylant má též možnost získat integrační byt ve variantě I tak, že si zajistí nabídku bytu vlastním přičiněním, a to na základě vlastní žádosti podané vybrané obci. Smlouva o nájmu bytu mezi obcí a azylantem se uzavírá na dobu jednoho roku s možností postupného prodlužování po dobu 5 let (celkem 60 měsíců) a potom podle místních obecních předpisů. Pokud azylant řádně neplní podmínky smlouvy o nájmu bytu, nemusí být smlouva dále prodloužena. Po ukončení smlouvy je věcí další dohody, zda azylant bude moci v bytě bydlet.

Varianta č. II A
Umožňuje azylantovi, aby si samostatně a vlastním přičiněním našel nájemní bydlení v místě, kde by chtěl žít a pracovat. Byt může být v majetku právnických osob (obcí, firem) nebo fyzických osob (občanů).
Pokud majitel svůj byt k zajištění bydlení azylanta poskytne a dojde k uzavření nájemní smlouvy mezi vlastníkem bytu a azylantem, může azylant požádat obec o dotaci na úhradu čistého nájemného nebo jeho části. Dotaci obec hradí přímo majiteli bytu. Za tuto službu obec obdrží od Ministerstva vnitra dotaci na rozvoj infrastruktury obce.

V případě, že vlastní nájemné je vyšší než příspěvek na jeho úhradu, musí azylant vzniklý rozdíl (stejně jako platby za služby - energie, voda, komunální odpad atd.) hradit z vlastních prostředků. Obě dotace jsou poskytovány nejdéle po dobu 8 let (celkem 96 měsíců), nebo po dobu kratší, jestliže došlo k zániku azylu (např. po udělení státního občanství). Doba, na kterou lze smlouvu o nájmu bytu uzavřít, není stanovena.
Upozorňujeme, že byt, který si azylant najde sám, musí svou kvalitou a rozměry odpovídat obvyklým standardům a počtu osob, které budou v bytě bydlet. Dotace na úhradu čistého nájemného nebo jeho části se liší mimo jiné dle počtu azylantů žijících ve společné domácnosti a dosahuje maximálně 7000 Kč u rodin 6ti a více azylantů.

Varianta č. II B
Z peněz státu poskytne obec opakovaně úhradu pobytu azylanta se zdravotním hendikepem v zařízení sociálních služeb bez časového omezení, nebo po dobu kratší, jestliže došlo k zániku azylu (např. po udělení státního občanství). Peníze jsou určeny na úhradu ubytování, stravy a ostatních nákladů pro zajištění základních osobních potřeb azylanta. Za tuto službu obec obdrží od Ministerstva vnitra dotaci na rozvoj infrastruktury obce.

Pomoc při zajištění zaměstnání

Jako azylant máte právo vykonávat na území ČR legálně zaměstnání podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, provozovat živnost v souladu se zákonem č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, či podnikat dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
K výkonu zaměstnání nepotřebujete povolení k zaměstnání, pouze zaměstnavatel je povinen o této skutečnosti písemně informovat příslušný úřad práce nejpozději v den Vašeho nástupu k výkonu práce.
Pro účely zaměstnanosti jste považován/a za osobu s trvalým pobytem na území. Znamená to, že po dobu platnosti Vašeho povolení k pobytu máte v oblasti zaměstnanosti stejná práva jako občané ČR.
Nemůžete-li si zaměstnání nalézt sám, může Vám pomoc při hledání zaměstnání poskytnout příslušný úřad práce, případně nestátní neziskové organizace a registrované agentury práce.
Na úřadu práce místně příslušném podle místa Vašeho hlášeného pobytu Vám doporučujeme požádat o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Při podání žádosti předložíte průkaz povolení k pobytu azylantů. Měl/a byste mít také k dispozici ověřené doklady o dosaženém vzdělání a kvalifikaci. Na Vaši žádost Vám bude úřadem práce vydáno potvrzení o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, které je nezbytné např. pro zdravotní pojišťovnu nebo při uplatňování žádosti o poskytnutí dávek pomoci v hmotné nouzi v situaci, kdy nebudete mít příjem ze zaměstnání. Úřad práce Vám bude zprostředkovávat vhodné zaměstnání a Vaší povinností bude pravidelně docházet na úřad práce až do nalezení vhodného zaměstnání nebo do ukončení rekvalifikačního kurzu, po jehož absolvování získáte snadnější přístup k zaměstnání. V průběhu zprostředkování zaměstnání Vám může být nabídnuto uzavření individuálního akčního plánu, a to pro zlepšení Vašich možností na trhu práce.

Poskytování zdravotní péče azylantům

Pro účely zdravotní péče jste považován/a za osobu s trvalým pobytem na území. Znamená to, že po dobu platnosti Vašeho povolení k pobytu máte v oblasti zdravotní péče stejná práva jako občané ČR.
Do 8 dnů od udělení oprávnění k pobytu jste povinen/na se zaregistrovat u zdravotní pojišťovny, kterou si sám/a zvolíte.
Zdravotní pojišťovna pro registraci vyžaduje: průkaz o povolení k pobytu azylanta. Vyplníte přihlašovací formulář přímo na kontaktním místě pojišťovny. Karta pojištěnce Vám pak bude zaslána poštou do místa bydliště. Kontaktní místo Vám při registraci vydá prozatímní náhradní doklad, s tímto náhradním dokladem nebo průkazem pojištěnce se zaregistrujete u praktického lékaře v místě Vašeho trvalého bydliště, děti pak u dětského lékaře.
Stát za Vás platí pojistné, pokud jste: nezaopatřeným dítětem (posuzuje se podle zákona o státní sociální podpoře), poživatelem důchodů z důchodového pojištění, příjemcem rodičovského příspěvku, ženou na mateřské a rodičovské dovolené a osobou pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění, osobou celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, veden/a jako uchazeč o zaměstnání v evidenci vedené úřadem práce, osobou pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi, která není v evidenci uchazečů o zaměstnání. Skutečnost, že spadáte do okruhu těchto osob, musíte neprodleně prokázat vaší zdravotní pojišťovně předložením potvrzení, které Vám vystaví pověřený obecní úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností.
O těchto skutečnostech musíte prokazatelně informovat Vaši zdravotní pojišťovnu, aby Vás mohla zařadit mezi pojištěnce, za které je plátcem pojistného stát.

V ostatních případech si musíte platit pojistné sám/a. Bližší informace obdržíte ve Vaší pobočce zdravotní pojišťovny.
Pokud nastoupíte v době povoleného pobytu na území ČR do zaměstnání, jste povinen/na tuto skutečnost oznámit neprodleně své zdravotní pojišťovně, neboť ta Vás na základě této skutečnosti přeřadí do skupiny plátců pojistného – zaměstnanců. V tomto případě za Vás pojistné platí zaměstnavatel.

Po dobu pobytu na území ČR jste povinen/povinna hlásit zdravotní pojišťovně každou změnu Vašeho sociálního zařazení (např. když začnete pobírat dávky pomoci v hmotné nouzi).
Pokud nebudete hradit pojistné na zdravotní pojištění, má zdravotní pojišťovna povinnost vymáhat po Vás dlužné pojistné včetně případného penále výkazem nedoplatků nebo platebním výměrem ve správním řízení.
S účinností od 1. 1. 2008 jste jako pojištěnec veřejného zdravotního pojištění povinen/na platit v souvislosti s poskytováním hrazené péče zdravotnickému zařízení, které zdravotní péči poskytlo, regulační poplatek ve stanovené výši.

Školní docházka

V České republice platí povinná devítiletá školní docházka dětí od 6 let, která je závazná i pro děti azylantů. Po absolvování základní školy může Vaše dítě pokračovat ve studiu na střední škole (středním odborném učiliště, střední odborné škole nebo na gymnáziu). K přijetí na střední školu je obvykle nutné vykonat přijímací zkoušku, studium trvá zpravidla 3 nebo 4 roky a je zakončeno maturitní zkouškou nebo získáním výučního listu. Po ukončení studia a úspěšném vykonání maturitní zkoušky může absolvent podat přihlášku na vysokou školu (zpravidla do konce února). Přijímací zkoušky se konají zpravidla v průběhu května nebo června.
Žádost o nostrifikaci (uznání platnosti zahraničních dokladů o vzdělání v České republice vysvědčení) ze základní, střední a vyšší odborné školy se podává na odbor školství krajského úřadu kraje příslušného podle místa hlášeného pobytu žadatele, kde Vám také poskytnou konkrétní informace o požadavcích.
Absolvent zahraniční vysoké školy podává písemnou žádost na rektorát příslušné vysoké školy (která realizuje stejný nebo obdobný akreditovaný studijní program), kde Vám poradí s náležitostmi, které je třeba předložit.

Finanční příspěvek pro azylanty

Pokud Vám bylo jako žadateli o udělení mezinárodní ochrany poskytováno kapesné nebo finanční příspěvek podle § 42 odst. 4, bude Vám na Vaši písemnou žádost podanou nejpozději do 3 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu poskytnut jednorázový finanční příspěvek ve výši životního minima. Jednorázový finanční příspěvek se Vám za podmínek stanovených ve větě první dále poskytne i tehdy, pokud jste byl/a do ČR přesídlen/a či jste byl/a jako žadatel/ka o udělení mezinárodní ochrany v době nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu hlášen/a k pobytu v zařízení pro zajištění cizinců podle zvláštního právního předpisu.

Sociální zabezpečení, pomoc v hmotné nouzi

Osoby s uděleným azylem mají nárok na sociální zabezpečení obdobně jako občané České republiky. Dávky státní sociální podpory (přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, porodné apod.) vyplácí oprávněným osobám místně příslušný úřad práce.
Pokud se dostanete do složité finanční a sociální situace, obraťte se na sociální odbor pověřeného obecního úřadu v místě Vašeho bydliště. Tento úřad vyplácí dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc). Žádosti o dávky státní sociální podpory i dávky pomoci v hmotné nouzi se uplatňují písemně na předepsaných tiskopisech (získáte na příslušném úřadu nebo se dají vytisknout z internetových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí). Přijetí žádosti Vám nemůže být odepřeno.
Příspěvek na živobytí je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, která řeší nedostatečný příjem osoby/rodiny. Doplatek na bydlení řeší situaci nedostatku příjmů k uhrazení odůvodněných nákladů na bydlení. Mimořádná okamžitá pomoc je poskytována osobám, které neplní podmínky hmotné nouze, ale ocitnou se v situacích, které je nutno bezodkladně řešit. Přijetí žádosti Vám nemůže být odepřeno, trvejte na umožnění jejího podání.
Nedostatečný příjem je pouze jednou, nikoli jedinou z podmínek, za kterých se osoba považuje za osobu v hmotné nouzi. Rozhodující je, že osoba nemá z objektivních důvodů (vysoký nebo nízký věk, zdravotní stav, péče o děti apod.) možnost si příjem zvýšit vlastním přičiněním. Zároveň se vyžaduje i její aktivní přístup k řešení nepříznivé sociální situace. Buďte aktivní, staňte se uchazečem o zaměstnání, využívejte služeb agentur práce apod.!
V případě, že nesouhlasíte s tím, jak byla Vaše žádost vyřízena (dávka nebyla přiznána nebo nesouhlasíte s její výší), máte možnost podat opravný prostředek (odvolání nebo námitku). Informaci o lhůtě, ve které opravný prostředek můžete podat, a k jakému orgánu, je uvedena v Rozhodnutí / Oznámení o dané dávce, a to v části Poučení.

Ve vlastním zájmu se na příslušných úřadech informujte o podrobnostech a o zákonem stanovených požadavcích nebo se obraťte na některou z níže uvedených nevládních organizací, která Vám bude nápomocna při řešení Vaší situace.

Cestovní doklad

Pokud hodláte cestovat do zahraničí, máte právo požádat na pracovišti OAMP příslušném místu hlášeného pobytu o vydání zvláštního cestovního dokladu pro uprchlíky. Tento doklad mimo jiné deklaruje, že jste pod ochranou České republiky, a že se v případě potíží můžete v zahraničí obrátit na zastupitelský úřad ČR.

Váš národní cestovní doklad, pokud jste jej v rámci řízení o mezinárodní ochraně odevzdal OAMP, bude uložen po celou dobu trvání azylu a Vašeho pobytu v ČR na OAMP pracovišti v Praze na Letné.

Jelikož je ČR od prosince 2007 součástí schengenského prostoru, máte možnost cestovat po teritoriu EU/Schengenu. Na základě platného povolení k pobytu (azyl) a cestovního dokladu vydaného ČR na základě mezinárodní smlouvy (travel document) se můžete volně pohybovat na území schengenských států, pokud splňujete podmínky vstupu dle Schengenského hraničního kodexu a nejste veden/a v národním seznamu nežádoucích osob státu, do kterého cestujete.

Z dalších pravidel upozorňujeme např. na povinnost přihlášení se na příslušném úřadě v daném státu do 3 dnů od dne vstupu.
Pokud budete cestovat do země Vaší státní příslušnosti nebo původu, může to být důvodem pro zahájení řízení o odnětí uděleného azylu. Rovněž Vám nebude moci být ze strany ČR poskytnuta žádná pomoc, pokud byste se dostal do potíží se státními orgány či Vám nebylo umožněno vycestování ze země.

Pokud na Vás byl vydán mezinárodní zatykač a ten byl například i důvodem pro udělení azylu, pak Vás velmi varujeme před jakoukoliv cestou mimo území ČR. Mezinárodní zatykač na Vaši osobu nezaniká udělením azylu, může ho zrušit jen země, která ho vydala, a ostatní státy nejsou povinné udělený statut azylanta v ČR respektovat. Mohl/a byste tak být zadržen/a a násilně vydán/a do země své státní příslušnosti!!!

Pomoc nestátních neziskových organizací

Některé organizace v České republice jsou zaměřeny na bezplatnou podporu azylantů, zejména při vyřizování záležitostí na úřadech, poskytování sociálně právního poradenství, zprostředkování kurzů českého jazyka, hledání zaměstnání, zajišťování a realizaci nabídek integračního bytu (vyhledávání nájemního bydlení) a při zprostředkování základního vybavení integračního bytu. V případě problémů můžete tyto organizace požádat o radu a o pomoc, jejich přehled najdete v příloze této informace.

Kontakt na oddělení integrace cizinců a azylantů OAMP
V případě jakéhokoliv dotazu můžete kontaktovat pracovníky OAMP, oddělení integrace cizinců a azylantů:
Tel.: 974832262, 974832291, 974832294
E-mail: ina@mvcr.cz
Nad Štolou 3
170 34 Praha 7, Letná