Nedobrovolné loučení s posluchači
(aneb Radostná zvěst o tom, že censura neexistuje).

Milí posluchači rozhlasové Dvojky!
Děkuji Vám tímto za Vaše hojné vzkazy a připomínky, ať písemné, ústní či elektronické. Více než dva roky jste každý pátek po půl jedenácté dopoledne na veřejnoprávním ČRO 2 poslouchali v rámci cyklu „Slovo nad zlato“ mé úvahy o FLOSKULÍCH.
Rozmlouvala o nich se mnou redaktorka Ivana Denčevová. Koncem ledna jsem v budově rozhlasu podepsal smlouvu na pokračování tohoto „pořadu o floskulích“ i na celý tento kalendářní rok 2016. Pouhých čtrnáct dnů na to jsem se od redaktorky dozvěděl, že z rozhodnutí ředitele – téhož ředitele, jehož úřad mi pár dní předtím předložil oficiální smlouvu na celý rok - má pořad o floskulích se mnou ukončit. A s výjimkou už předtočených dílů (poběží do konce března, jednotlivé díly jsou naštěstí na webu) další natáčení s okamžitou platností zrušit. To vše bez udání jediného důvodu. Teprve za dalších pár týdnů mi p. ředitel po telefonu za dosavadní spolupráci poděkoval, a sdělil, že v žádném případě nejde o nějaký zákaz ani censuru, pouze prý „došlo k restrukturalizaci“ schématu či formátu. To mi spadl kámen ze srdce! Vzal jsem to od něho jako hezký dárek mým letošním kulatým narozeninám. Až dosud jsem já bloud myslel, že jde o censurní zásah, vedený snahou zbavit se nepohodlného pořadu. A zatím jde pouze o drobnou kosmetickou změnu: namísto vyprázdněným frázím, onomu stále houstnoucímu slovnímu smogu, řečeno s Karlem Čapkem „ustálenému lhaní“, kolujícímu ve světě politiky, kultury a médií, se má napříště „Slovo nad zlato“ věnovat pouze úzce jazykovědným problémům, např. původu vlastních jmen. Má se stát jistě užitečným, zaručeně neškodným jazykovým koutkem. To, že tato náhlá „restrukturalizace“ přišla až poté, co jsme odvysílali mj.díly, věnované kontroverzním slovním spojením a klišé, jež zamořují náš veřejný prostor („pražská kavárna“, „humanitární bombardování“, „nepolitická politika“, „sluníčkáři“, „ekoteroristé“, „pravdoláskaři“ atd.), to je patrně pouhopouhá náhoda.
Kdo z vás, milí rozhlasoví koncesionáři, chce, ať tomu věří. Kdo nechce, má možnost se zeptat p.t.vedení ČRO2 na důvody skutečné a „floskulíprosté“. Mně samotnému nezbývá než vám, milí posluchači, poděkovat za vaši vytrvalou přízeň i nepřízeň, neboť i ona byla pro mne dokladem, že náš pořad (alespoň občas) – omlouvám se za floskuli - „tnul do živého“. A to se může podařit jen slovům živým, nezteřelým a nezkorumpovaným.
Na brzkou slyšenou někdy jindy a jinde se těší váš
Vladimír Just