Náš současník Goethe

28. 08. 2019 | 12:46
Přečteno 2242 krát
„Pravda se musí stále opakovat, protože se i blud kolem nás neustále hlásá,
a nehlásají jej jednotlivci, nýbrž i davy. V novinách a encyklopediích, ve
školách a na univerzitách, všude má blud vrch a hoví si v pocitu majority,
která je na jeho straně.“
(J. W. Goethe, 1828)

28. srpna je tomu 270 let, co se narodil ve Frankfurtu nad Mohanem muž, který nakonec proslavil úplně jiné město než své rodiště. Svou neuvěřitelně mnohostrannou činností, od mineralogie, geologie či antropologie přes básnictví, drama a divadlo až k úběžníku toho všeho, k přírodní filosofii a neortodoxní teologii, propůjčil nesmrtelnost daleko menšímu městu: Výmaru.

Říká se, že teprve Goethovým (a Schillerovým) Výmarem si prožily německé země svou kulturní renesanci, pravda, 300 let opožděnou. Jako Čech bych se tomu moc nepoškleboval: také nás tahle epocha nijak významně a hlavně včas nepoznamenala (a my ji), vždyť po slávě naší rané i pozdní gotiky jsme se přes rudolfinský manýrismus zapsali do kulturních dějin vlastně až barokem. A osobností renesančního formátu s opravdovým mezinárodním přesahem jsme se dočkali teprve v posledních staletích či desetiletích.

A co na to vlast?
Ale namísto podobných obecných soudů a ukládání epoch do zasklených vitrín, výročí každého klasika nejlépe uctíme tím, že si ho znovu přečteme. Eventuálně zahrajeme v divadle (v tomto případě má Goethe o život u nás přinejmenším novými a novými pokusy o Fausta postaráno).

Výmarského klasika uctíme tím, že se skutečně zamyslíme nad tím, co dnes znamená jeho evropanství a světoobčanství, co dnes znamená goethovská „světová literatura“, co znamená jeho odpor proti vědeckému hnidopišství, jež se stará o tečku nad „i“ a ne o smysl věty. A co dnes v Evropě, a speciálně pro nás, znamená Goethovo celoživotní tažení proti probouzejícím se démonům nacionalismu, šovinismu, národovectví a pseudovlastenectví. Proti náboženským a stranickým fanatismům všeho druhu:

„Jakmile chce básník působit politicky, musí se oddat nějaké straně, a učiní-li to, je jako básník ztracen; musí říci sbohem svému svobodnému duchu a přetáhnout si místo toho přes uši čapku zabedněnosti a slepé nenávisti. Básník bude jako člověk a jako občan milovat svou vlast, ale vlastí jeho básnických sil a jeho tvorby je dobro, pravda a krásno, jež není vázáno na žádnou konkrétní provincii. A co to znamená milovat svou vlast? Jestliže básník celý život usiloval bojovat proti předsudkům, odstraňovat úzkoprsé názory, osvěcovat ducha svého národa, očišťovat jeho vkus a zušlechťovat jeho smýšlení: co lepšího měl činit, jak působit vlastenečtěji?“

Máte pocit, že tato slova, tyto věty vznikly v roce 1832 – anebo 2019? A co tyto dvě stě let staré postřehy o naší dnešní vystupňované nenažranosti a bezohlednosti k okolí, o našem egoismu, sebestřednosti a antropocentrismu?

„Člověk považuje sama sebe za jediný cíl stvoření... Zmocňuje se rostlinného i zvířecího světa, a polykaje ostatní tvory jako vhodnou potravu, poznává svého Boha a velebí jeho dobrotivost. Krávě bere mléko, včele med, ovci vlnu a dávaje věcem účel prospěšný sobě, domnívá se, že k tomu účelu byly také stvořeny. Nechť si dál uctívají tohoto Boha, já se však modlím k tomu, který vložil do světa tolik tvořivé síly... Neboť i Slunce je zjevením Nejvyššího, a to tím nejmocnějším... Modlím se v něm k světlu a plodivé síle boží, jíž jedinou žijeme, jednáme a jsme, a všechny rostliny a zvířata s námi.“

Jedno je jasné. Ve vztahu k přírodě, jíž se cítil být součástí, nikoli pánem nad ní, předstihl Goethe dobu o několik století. A teprve to naše století, jež pilně pracuje na záhubě všeho živého, mu snad dává, byť opožděně a zdráhavě, konečně za pravdu.

Goethe a srdce lesa
Do třetice se mi výmarský klasik před několika dny vybavil v souvislosti s jiným výročím. Letos v srpnu uplynulo přesně 20 let od občanské blokády Trojmezenského pralesa v oblasti Plešného jezera. Blokádu nevyhlásili žádní „ekologičtí aktivisté“, jak tehdy i dnes oblíbenou zkratkou mystifikují veřejnost média. K mírumilovné občanské neposlušnosti vyzvalo pět významných přírodovědců a lesních odborníků, z nichž bohužel už dnes žije jediný. Zasluhovali by si proto – od profesora Dalibora Povolného až po lesního inženýra a přírodovědce Karla Kaňáka - postavit stejně vysoký pomník, jaký ční nad jezerem k poctě šumavského básníka Adalberta Stiftera, neboť zachránili prales, v němž, slovy Stifterovými: „Bije srdce lesa“. Dnešní výbuch zeleně v místech blokády jim dodatečně dává za pravdu. Kůrovec řádí všude jinde, než zde.

Tehdy jsem byl i já laik, stejně jako ti přírodovědci, ze situace zoufalý. A tak jsem napsal dopis řediteli sousedního Bavorského národního parku dr. Biebelrietrovi, k němuž jsem s obdivem vzhlížel, aby mi přiblížil jejich koncepci. A on mi vzápětí odepsal citátem: „Všecko se více či méně dá ohnout, všecko kolísá a dá se s tím více či méně smlouvat; příroda však nerozumí žertu, ta je vždy pravdivá, vždycky vážná, vždycky přísná, vždycky má pravdu, a chyb a omylů se o ní dopouští vždy člověk.“ (Eckermann: Rozhovory s Goethem, 1829).

Že tuto její pravdu, např. to, že právě teď odmítá broukem naši umělou smrkovou monokulturu a suchem či povodněmi betonování krajiny, že tyto její vzkazy neumíme dobře přečíst, to věru není její chyba.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy