Poté, co si čeští oligarchové a prezidentovi podržtaškové (od Křetínského, Kellnera, Soukupa až po mediální chobotnici Anofertu s krycím jménem Mafra) zprivatizovali většinu veřejného prostoru, zbývá jim už jediné. Dobýt poslední baštu naší zbytkové nezávislosti – média veřejné služby. Jednou z předeher této finální zteče je volba mediálních rad (rusky "sovětů").

Věci dříve nemyslitelné
Ještě před několika málo lety by si politici, vládní i opoziční (a prakticky všechna média bez rozdílu) nedovolili to, co jim prochází dnes. Hlásit radostně do světa nepokryté porušování dosud platných zákonů o médiích (zákony definují jasně i smysl mediálních rad, jak té centrální "velké", tak pro ČT, ČRo a ČTK, jež byly zřízeny pro naplnění zájmu veřejnosti na kontrole nezávislostí médií na politických, partajních, obchodních, reklamních a jiných partikulárních subjektech).

Před léty by bylo nemyslitelné brát výsměch zákonu jako normu, jako samozřejmost, ba ještě nad ním jásat. Ano, toto porušování bylo dříve navenek kryto ad hoc vzniklými "nezávislými" spolky, formálně navrhujícími kandidáty do mediálních rad, abychom naplnili alespoň literu, když už ne ducha zákona, ale: partaje do jejich složení předem nemluvily! Vím, i to byl podvod, ale alespoň si dříve podfukáři byli vědomi toho, že tu je nějaký zákon, který definuje právní rámec i smysl těchto rad.

Podfukáři nové generace už se takovými zbytečnostmi, jako respektování zákona, vůbec nezabývají. Jak říkal Havlův nesmrtelný otec Pludek: "Bez topůrka věrtel nezakopeš!" A tak dnes čteme na síti dříve nemyslitelné titulky a komentáře: VLÁDA MÁ S OPOZICÍ PŘEDJEDNANÝ POMĚR. Půjde-li vše podle plánu, měla by vládní koalice z 8 nově obsazených míst 5 a opozice 3 radní (Michal Bernáth o nadcházející volbě do Rady ČT). A novinář se nad tím vůbec nepozastaví. Jak "měla by koalice"??? Copak je to parlament? Radní, kteří měli bdít nad nezávislostí médií na momentálně panující vrchnosti, jsou nově redefinováni jako předjednané převodové páky partají? No fuj!

Petr Žantovský a Martin Veselovský
Zrůdný systém generuje zrůdné osobnosti. Pro mne je tím nejhorším symbolem opaku toho, co by měli mediální radní hlídat, Petr Žantovský. Člověk, který si bez posluhy moci svůj profesní život nedovede vůbec představit: posluhoval mocným už v násilně znormalizované Melodii, a ještě v červnu 1989 odsoudil v Práci jako protisocialistickou provokaci vystoupení prodisidenské zpěvačky Joan Baezové na Bratislavské lyře (ač den předtím v témže stranickém plátku zpěvačku velebil :-). I po sametu se vždy přitřel k těm silnějším, jedno si však hrdě uchoval: profil nepřítele médií veřejné služby. Fakt ideální radní!

Stejně odstrašujícím případem možného veřejnoprávního hlídače nezávislosti je čerstvý držitel Zlatého citrónu Luboš Xaver Veselý: co může proboha nabídnout moderátor (ne nepřípadně konkurencí zvaný "držák na mikrofon"), který v závěru své relace zpovídanému politikovi nadbíhá tak okatě, že mu oznámí: jeden hlas (totiž ten jeho), máte jistý, za což mu politik z vděčnosti dá málem brežněvovského "hubana"?

Ale to zdaleka není všechno: na základě předjednaných kšeftů vysílá do užšího výběru jako svého reprezentanta xenofobní Okamurova partaj údajně rovnou asistenta svého poslance (Petr Jedinák). A co další radní z Božího dopuštění, Hana Lipovská z neméně extrémistického – ve vztahu k veřejnoprávním médiím, který byl vždy negativní – Institutu Václava Klause? Sponzorovaného mediálním oligarchou Kellnerem? Jediným veřejně známým programem ekonomky, jíž navrhla Bůhví proč Biskupská konference, bylo, pokud vím, zrušit veřejnoprávní televizi jako takovou.

Každý soudný člověk musí proto chápat protest osmnácti senátorů proti takové orwelliádě. Bohužel mezi ty už těžko řadit Martina Veselovského, který snad až příliš slušného obhájce senátorského protestu Marka Hilšera v DVTV zcela neprofesionálně, hůř než známá "kotelnice", snad ani jednou nenechá domluvit, skáče mu pavlačově do řeči, nechá ho sice říct já vám něco přečtu, ale přečíst ho to nenechá (!). Na Hilšerem chválený "německý model" vůbec nereaguje. A až do konce mu nedojde, že je kardinální rozdíl mezi tím, co Lipovská svobodně psala před svou kandidaturou, a "zázračným" obratem po této kandidatuře. Doporučuji příště skloňovat Lipovskou podle vzoru Žantovský...