Lýkožrout mozkový aneb Kůrovec už zase straší v hlavách senátorů

15. 07. 2008 | 00:26
Přečteno 5391 krát
Je to už standardně každoroční a čím dál tím trapnější folklór: jakmile udeří letní („okurková“?) sezóna, hned po prvním rojení brouka vyrojí se skupina stále stejných senátorů, líhnoucí se většinou z řad ODS a některých lidovců (tu a tam se k nim přidá i nějaký ten sociální demokrat či komunista) a spustí hlasitý mediální povyk, že pokud vláda okamžitě nezasáhne, kůrovec nám sežere celou Šumavu.(Pomíjím teď nejnovější aktualitu - pokrytecký povyk rakouský, který nerespektuje, že jejich holosečně obhospodařované hospodářské lesy sousedí s národním parkem, a stejně hloupě a negramotně jako oni si stěžují na náš park, bychom si mohli my „právem“ stěžovat na ten bavorský, kde proti kůrovci – a zrovna do čerta při naši hranici! – nezasahují už tři desetiletí! Zůstaneme tedy raději doma).

UNIKÁ JIM SMYSL
Společným jmenovatelem každoročních prodavačů šumavské apokalypsy je to, že ani jeden z nich není odborníkem na biologii, entomologii, ekologii či evoluci lesa, a smysl národních parků kdekoli na světě – tj. diferencovaná ochrana přírodních procesů před lidskými zásahy – jim i po osmnácti letech zůstává utajen. Zásadně nediferencují jednotlivé zóny („kácet – nekácet“ je zavádějící otázka, jestliže se okamžitě nedodá „kde“: to co je v první zóně bezpodmínečně nutné – „nekácet“ – je v ostatních přilehlých zónách nejen možné, ale dokonce žádoucí, za předpokladu ponechání části dřevní hmoty v terénu: pro druhé a třetí zóny tedy už patnáct let otázka nezní: „kácet – nekácet“, ale „odvážet – nedodvážet“!).

Senátoři mluví stereotypně o národním parku jako o běžném hospodářském lese, tedy v podstatě jako o lesní plantáži („poli na dřevo“) - zde by byly jejich obavy z kůrovce, obavy „starostlivých hospodářů“ ze škůdců, samozřejmě na místě. Oni ale kupodivu nehovoří o 99% po vichřicích skutečně ohrožených českých a moravských hospodářských lesích, oni se každoročně slétají hned po jarním rojení pouze na Šumavu. Do míst, kde po celou dobu patnáctileté kůrovcové hysterie sežral brouk – čtenáři div se! - zhruba 4% (!!!) lesní rozlohy národního parku. V novinách a televizi ovšem už dvě desetiletí obsazuje jimi vypuštěný mediální brouk suverénně 100% zpráv o Šumavě. („Pane Guthe“, oboří se zpanikařená redaktorka Dobrého rána s ČT na nebohého ekologa, „vy říkáte, že není na Šumavě potřeba bojovat s kůrovcem, ale například senátor a starosta Hluboké Tomáš Jirsa říká, že dvě stě let se zasahovalo proti kůrovci a najednou se přestane, že je to prostě lumpárna, vy raději ty stromy necháte zničit? A celý další park, pane Guthe?“, 4.7.08). A to ještě k těm necelým 4%, jež obsadily 100% zpráv o Šumavě, dodejme, že broukovi v reálu zachutnalo pouhé horní patro lesa, zatímco dolní patro, bujně se pod ochranou mrtvých stromů deroucí ke světu, nechává nenasytný brouk a i média zcela na pokoji.

Takže mluvit na Šumavě o „mrtvém lese“ je, páni senátoři, přísně vzato odborný nesmysl: jděte se tam někdy podívat, a uvidíte, že i na těch nejkritičtějších místech opravdu uschlo jen horní patro. Správná formulace by tedy měla znít - stromy odcházejí, les zůstává a obnovuje se. Jako v každém regulérním národním parku, lhostejno zda v Bavorsku, Meklenbursku, v Harzu, v polských Tatrách nebo slovinském Triglavu. Tam všude mají nějakou jádrovou zónu, kde se příroda nechává být přírodou a neřídí ji člověk motorovou pilou: bez takové jádrové zóny, kde se prostě a jednoduše nezasahuje (a kde pojmy jako „kalamita“ či „škůdce“ neplatí, neboť jsou nikoli hrobaři, ale porodníky lesa), ztrácí jakýkoli národní park smysl a stává se atrapou, imitací či parodií rezervace. Hrát si na národní park a nemít v jeho jádru pokud možno celistvou (nikoli rozkouskovanou!) bezzásadovou zónu minimálně na čtvrtině území, to je asi totéž, jako chtít hrát divadlo a nemít jeviště. Divadlo se ovšem hraje pro diváky – bez diváků je stejným nesmyslem jako národní park bez návštěvníků (což je bohužel druhý extrém české strany Šumavy, jež dělá – opět jako snad jediný park na světě - všechno pro to, aby návštěvníky od pozorování přírodních procesů z jádra parku odehnala a tím si proti sobě popudila veřejnost).

Příznačné je, že se zmíněnou fatální ztrátou základních rozlišovacích schopností mezi hospodářským lesem a národním parkem veřejně ztrapňuje právník a politolog Petr Pithart či inženýr mechanizátor a historik hasičstva Josef Kalbáč, a ne třeba jejich stranický kolega a na rozdíl od nich přírodovědný odborník Libor Ambrozek: ten naopak smysl národního parku velmi dobře chápe.

NEČTĚTE PRACHY, ALE PRACHA!
Abych ale neupadl v oprávněné podezření, že i já, teatrolog fušuju stejně diletantsky jako Petr Pithart nebo Tomáš Jirsa přírodovědcům do řemesla, dávám slovo odborníkovi, který problém i se svým týmem po celá desetiletí soustavně monitoruje jako u nás málokdo: „Nevím, jakých jsou oni senátoři původních profesí, ale vzhledem k tomu, že jsem se s jejich jmény v odborných a vědeckých kruzích nikdy nesetkal, pochybuji o jejich kompetentnosti se k tomuto ryze odbornému problému zasvěceně vyjadřovat. Na rozdíl od nich se zabývám obnovou lesa po žíru kůrovcem na Šumavě již deset let… V polopřirozených a přirozených smrkových lesích je mnohem výhodnější nechat les po žíru kůrovce být. Jak ukazují vědecké studie ze světa i od nás, kůrovec a vichřice nastartují přirozené procesy obnovy a výsledný les bude přirozenější a k případným dalším kalamitám odolnější než les, který vznikne po tradičních zásazích lesníků. Jejich zásahy většinou spočívají v tom, že nejprve vytvoří paseku (totální holinu) a pak vysázejí stromky. Je to drahé a naprosto zbytečné, příroda to umí lépe a zadarmo.

Ministr Bursík tedy učinil správné rozhodnutí, opírající se o výsledky konkrétních vědeckých studií ze Šumavy a odjinud. Mohu říci, že s těmi kolegy, kteří šumavské lesy skutečně studují, a ne jen o nich plytce píší či hovoří, se v názorech na zasahování či nezasahování shodujeme… Bohužel v zemi, kde ekonom poučuje o globální změně klimatu a senátor se vyjadřuje k fungování lesních ekosystémů, bude asi dlouho trvat, než se vytvoří kulturní standardy, kdy politici řeší politické problémy a odborníci odborné.“ To napsal, vážení páni senátoři, nikoli nějaký zpovykaný „ekologista“, jak rádi tvrdíte, ale renomovaný doktor přírodních věd, profesor Karel Prach. Pokuste se mu naslouchat. A vězte, že vám to vzkázal už loni, přesně před rokem. Nezdá se, páni senátoři či paní senátorko Rippelová, že byste si za ten rok vzali jeho slova (stejně jako stanoviska tří dalších přírodovědeckých ústavů) k srdci: spíš jste se jen utvrdili ve své pyšné nevědomosti.

JE ČAS NA BÍLÝ PRAPOR
Buďme však spravedliví. Vinu na nedobré situaci, na vzájemném míjení, nenaslouchání a zakopávání se ve výchozích bojových pozicích, nesou obě strany. Jak jihočeští a západočeští politici, krajští i komunální, tak vedení parku. Ti první mají mnohdy oprávněný pocit, že zastupují zájmy veřejnosti, jestliže prosazují – zatím žel marně – možnost pěších přechodů k bavorským sousedům, z jádra jednoho parku do jádra druhého. Možnost bezprostředně porovnat náš management s managementem bavorským (připomeňme, že naši sousedé začali s bezzásahovostí na 75% starého parku už před více než čtvrt stoletím) je i možností na místě vyvrátit argument o tom, že u nás se podniká jakýsi „nezodpovědný experiment“.

Návštěva u sousedů by snad i slepého přesvědčila, že obnova lesa není tu už experimentem, ale realitou. Kdyby se naši (pseudo)ochranáři ve vedení parku tak oslovsky v tomto bodě nezapřeli, kdyby namísto kyselých obličejů a množících se zákazů ukázali stejně přívětivou tvář k pěším turistům, jakou ukazují bavorští sousedé, kteří „své“ pěší turisty pouští až k hraniční ceduli, pak by veřejné mínění mohlo být už dávno na straně parku. Veřejnost nezapomněla, že otevření pěšího a sezónně omezeného přechodu přes Modrý sloup slibovali všichni tři poslední ředitelé parku (Ivan Žlábek, Alois Pavličko i František Krejčí) – a všichni tři pod nejrůznějšími, často protichůdnými záminkami toto otevření, požadované i z Bavorska, zatím zablokovali. Kdyby tady byl park pružnější, snad by byli zase místní politici a místní veřejnost vstřícnější k principu bezzásahovosti (přespolní veřejnost, ať už tu- či cizozemskou, není třeba o takové samozřejmosti přesvědčovat). A Šumava mohla být dnes dál. Jak je to dlouho, co mezinárodní mise IUCN jednoznačně doporučila zrušit šumavskou světovou raritu a ostudu, rozdrobení bezzásahových zón do 135 života neschopných ostrůvků? Pět, šest let?! A namísto smíru i v tomto bodě vidíme stále se prohlubující linie nekonečné zákopové války. Není už na čase vyvěsit na Klostermannově Šumavě konečně bílý prapor smíření?!?

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Míla napsal(a):

Pane Juste,
netroufám si hodnotit Váš článek z odborného hlediska, mimochodem vyznívá velmi přesvědčivě. Nemohu se však ubránit určitému hnidopišství a nepoukázat na tuto pasáž: "Hrát si na národní park a nemít v jeho jádru pokud možno celistvou (nikoli rozkouskovanou!) bezzásadovou zónu..." Domnívám se, že jste měl na mysli zónu bezzásahovou. Ta bezzásadová se rozprostírá všude kolem. Daleko přesahuje hranice Šumavského národního parku.
15. 07. 2008 | 00:56

Lojzík N. napsal(a):

Vážený pane Doc.PhDr.CSc, divadelní a mediální kritiku, teatralogu a VŠ pedagogu, šéfredaktore, laureáte a autore, nevíte náhodou, jak na mravence? Nám se zcela bezzásadově množí na zahradě i v domečku. Všude!
A senátoři na to nic
15. 07. 2008 | 04:38

bigjirka napsal(a):

Pan Stejskal se asi bude zlobit. Ale napadlo mne jen jedno slovo. Ekoteatrolog.
15. 07. 2008 | 07:38

Petr Redstart napsal(a):

Lýkožrout mozkový, jak se zdá, rozežral mozek především panu Justovi a to již dávno. Jinak si ztěží vysvětlit tu ideologickou vášeň s jakou se vrhá do boje proti nepříteli, který ve skutečnosti neexistuje. Diskuze o pojetí parku, včetně míry zásahů proti kůrovci by měla být diskuzí věcnou a u takové lze často obhájit různé názory. Pan Just nikdy jiné názory než ty, které potvrzují jeho (poměrně dogmatický) neakceptoval, ba naopak měl tendenci je zesměšňovat, impertinentně napadat jejich nositele atd. Pokračuje v tom i v tomto článku. Nevěřím na tyhle "jediné vidoucí spravidlivé". Nikdy a v ničem.
15. 07. 2008 | 08:40

stejskal napsal(a):

Dobrý den,

smazal jsem jeden urážlivý příspěvek, který byl v rozporu s Kodexem diskutujících.

Pane zoro, pokud neumíte či nechcete diskutovat bez toho, abyste někoho nazýval "volem", nejsou tyto stránky určeny pro Vás.

Děkuji za pochopení.

Libor Stejskal, editor blogů
15. 07. 2008 | 09:29

Lucius malfoy napsal(a):

Pane Juste, už jste přestal krást v Národním parku Šumava borůvky ?
15. 07. 2008 | 09:35

Robert napsal(a):

pane Juste, mluvíte mi z duše ! je už smutnou tradicí, že u nás do odborných věcí fušuje kdekdo (hlavně politici , kteří si na tom dělají kariéru) , ale odborníci až na posledním místě.
15. 07. 2008 | 09:44

bigjirka napsal(a):

ehm... Roberte .. a V ysnad máte dojem, že Just je odborník na lesy?
15. 07. 2008 | 10:08

doktor napsal(a):

Podle Vladimíra Justa se nic neděje, protože lýkožrout sežral jen HORNÍ PATRO lesa. Přeloženo do češtiny - jen stromy! V jehličnatém lese ale nic jiného než stromy nebo houby nenajdete (po úmrti stromů už ani ty houby). Les se prý obnoví, a mrtvé stromy podlehnou přírodnímu rozkladu. Ano, za 50 - 100 let. Ale to už bude díky několikastupňovému globálnímu oteplení uschlá celá Šumava, pásma nepásma.
15. 07. 2008 | 10:09

jepice napsal(a):

Bigjirka: protože si na těchhle stránkách dovoluju kecat o zdravotnictví a dějinách a jiných mé profesi odlehlých končinách, nevyčítám ani Vladimíru Justovi, že se montuje do debaty o šumavských hvozdech.
Myslím, že se nechce stát ředitelem parku, jen kibicuje. A to se smí.
Kromě toho o tom, jestli zastánci nekácení mají anebo nemají pravdu, rozhodne čas, nic jiného. Jsem pro to, aby ho dostali. Kdyby vyhráli káceči, nikdy se lidstvo nedozví, jak to vlastně je. Myslím, že nějaké to procento uschlého lesa za tohle poznání stojí.
15. 07. 2008 | 10:24

Aknah napsal(a):

Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá...
A proto nám teď z toho nejspíš vycházejí takové nesrozumitelné skřeky - kecá do toho kdekdo a navíc se všichni ještě navzájem hlasitě překřikují.
Proč jen nám dělá takové potíže "nechat přírodu na pokoji" a nesnažit se ji neustále nějak přechytračit? Cožpak nevidíme, že by jí bez našich drastických zásahů bylo líp? Nemáme pražádný respekt k životu, který je trvalejší než ten náš vlastní a chováme se k přírodnímu bohatství tak, jako by nám vše patřilo a mohli jsme si s tím kdykoliv dělat, co se nám zlíbí. Lehkomyslně kácíme stromy s potenciální životností mnoha našich generací (kam se na nás lýkožrout hrabe!), obludnými technickými monstry přetváříme životodárnou krajinu na neobyvatelnou průmyslovou zónu, těžíme, stavíme, betonujeme, ničíme... Budoucí chleba našich dětí vyměňujeme za naše dnešní požitky a vrtochy.
Trochu víc úcty a pokory by nezaškodilo...!

Pro Petra Redstarta:
Přečtěte si článek ještě jednou. Nemyslím, že by V. Just zde prosazoval nějaký svůj dogmatický názor. Vyzývá pouze k vyslechnutí hlasu renomovaného doktora přírodních věd, profesora Karla Pracha. Konec konců - i pro tu ozvěnu by bylo mnohem lepší, kdyby mluvil vždycky jen jeden a pokud možno ten nejkompetentnější...
15. 07. 2008 | 10:38

milan_b napsal(a):

Myslím, že článek vystihuje současné "klima" na Šumavě. Obě strany sporu trvají na svých dávno formulovaných stanoviscích a jak je mezi politiky zvykem nikdo nechce za žádnou přiznat, že třeba by nemusel mít pravdu. Přidám vlastní zkušenost. Na Šumavu jezdím již několik desetiletí a v posledních čtyřech letech tam bydlím. Dost pečlivě sleduji mediální výstupy ze sporů o kácení či nekácení v NP. Dosud jsem vždy dával za pravdu těm příznivcům kácení a argumenty druhé strany se mi zdály směšné. Minulý víkend jsem ale absolvoval vycházku Modrava - Březník v doprovodu dvou přátel - pracovníků NP Šumava. A po cestě jsme diskutovali. Po této diskuzi, prohlídce nových stromečků pod uschlými stromy a zhodnocení argumentů jsem změnil názor. Mohu si to dovolit nejsem politik.
15. 07. 2008 | 10:58

Lea napsal(a):

Malou poznámku. Nejen do ekologie, i do jiných oborů kecají ti, kteří na to nemají, stačí se jenom porozhlédnout po parlamentu, Senátu a vládě. Od doby, kdy byl ministrem dopravy pan Stráský, protože si jako malý hrával s vláčky, se zase až tak moc nezměnilo. V momentu, kdy se stanete poslancem, senátorem, ministrem, ba i prezidentem, se u nás automaticky stáváte odborníkem na cokoliv.
15. 07. 2008 | 11:19

Franta napsal(a):

To Bigjirka.
Jak sleduji Vaše příspěvky na jiných fórech, tak jste liberál. Bohužel ne ekologicky vzdělaný. Jinak byste totiž pochopil, že názory ekologů jsou v tomto směru téměř totožné s názory liberálů na zásahy do lidské společnosti. Čím více se snažíme řídit, tím více škody natropíme. A mne nejvíc fascinuje, že si toto neuvědomují zástupci strany, která má toto v programu a nazývá sociálním inženýrstvím každý pokus řídit tak primitivní systém, jako je lidská společnost. Kde jde jen o jeden druh na jedné trofické úrovni.... Ten les je proti tomu mnohem složitější a nikdo z ekologů netvrdí, že již zná všechny souvislosti a halvně všechny zpětné vazby...
15. 07. 2008 | 11:30

vlado napsal(a):

ještě že máme všeználka Justa
15. 07. 2008 | 11:31

Jos napsal(a):

Ferda mravenec, práce všeho druhu.Do všeho "odborně" kecat,to je p.Just!
15. 07. 2008 | 11:47

bigjirka napsal(a):

Franto, mohl jste si všimnout, že se nezastávám kácení, ale vyjadřuju se proti ekoteatrologovi. Do čeho zasahovat a do čeho ne, toť věru otázka do pranice. A člen krajské nomenklatury ví všechno nejlíp... bohužel zrovna v ekologii se to jen hemží všelijakými samozvanými guruy :-(
15. 07. 2008 | 11:48

Franta napsal(a):

No, pro mně je důležitější to, co se píše než kdo to píše. A v těchto textech p. Justa je rozhodně méně chyb, než v textech pana krajského tajemníka, pardon, teď hejtmana. Ale chování má pan hektman tajemnické.Jestli chcete slyšet další argumenty, napište mi mail, ať to tady nezahlcujeme...
15. 07. 2008 | 12:09

karel napsal(a):

Pripomenme odkud vitr fouka. V roce 2000 byl Just pristizen v prvni, nejprisneji chranene zone NP Sumava, kam se vypravil krast boruvky, Policie u nej zajistila nekolik kericku vyrvanych i s koreny. Vse je fotograficky zdokumentovano, zlodej dostal pokutu. Veskere Justova "sumavska" publicistika je tedy jen nizkou mstou pristizeneho zlodejicka.
15. 07. 2008 | 12:46

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane bigjirko,

myslel jsem, že jste zásadním odpůrcem diskuse ad hominem a velkým vyznavačem argumentace ad rem.

Dokonce si maně vzpomínám, že jste po mne několikrát chtěl, abych příspěvku směřované ad hominem mazal.

No, to byste si tu moc nepodiskutoval ;-)

Libor Stejskal
15. 07. 2008 | 12:52

stejskal napsal(a):

Je to tak, pane karle.

A navíc jsem slyšel, že pan Just snědl ve čtvrté třídě spolužákovi svačinu. To je také dost hnusný čin. Jako ukrást několik keříčků borůvek. Že se ten člověk nestydí, že?

Libor Stejskal
15. 07. 2008 | 12:54

Jan napsal(a):

To bigjirka
to jste vystihl přesně. Jako obvykle se vyjadřujete ne k meritu věci, ale k autorovi.
Není důležité co říká, ale kdo to říká.
Přesně tohle myšlení přivedlo naši politiku tam kde je.
Pardon, teď koukám, že objevuji objevené...
15. 07. 2008 | 14:26

Imhotep napsal(a):

Musím souhlasit s Akhnahem, že Šumava z naší strany nejvíce potřebuje úctu a pokoru. Mnoho let to tak fungovalo velice dobře. Pak přišel pan Schwazenberg a začalo se kácet, kácet, kácet ....a vykácený smíšený les se nahrazoval masově smrkem, anóbrž rychle roste a tak se bude dřív zase kácet, kácet... V té době sice vzniklo geniální stavebnní dílo - plavební kanál, ale bylo zaděláno na velký problém se smrkovou monokulturou.
Pohled na zaschlé smrky skutečně není nijak uchvacující, ale pokud se na ta místa podíváte pozorně, už tam začíná obnova smíšeného lesa, ale půjde to pomalu. Dejme Šumavě čas.
Správa NP by ale měla pochopit, že na Šumavu člověk prostě patří a měla by opustit své zabetonované pozice. Vzpomínám si na ochranářské blboviny, když tito zakazovali sekat louky. Nu a pak se divili, že vzácné kytičky mizí. Pochopitelně mizely, protože jim vyhovovala vysečená louka. Další trucování typu: Když Vy rozhlednu na Boubíně, tak My zavřeme přístupové cesty na Boubín, svědčí také spíše o paličatosti než o citlivosti k přírodě.
Vůbec by neškodilo, kdyby se do některých míst vrátili za předem daných podmínek a s předem danou architekturou hospodáři. Rozhodně je lepší ekostatek s malou hospůdkou, než novostavba u Stožce v Novém údolí u hraničního přechodu. Jenže to by si museli společně sednout tzv. ochranáři a hospodáři a dohodnout se.
Promiňte, ale co Šumava nepotřebuje vůbec,pane Juste, jsou Vaše články. Pokud chcete Šumavě pomoci, podpořte sponzorsky vydání knihy Josefa Váchala Šumava umírající a romantická. Ať není tak drahá a mohou si ji lidé koupit.
15. 07. 2008 | 14:45

karel napsal(a):

No vidíte Juste, vy nejste odborník ani na politickou filosofii, ani na ekonomii a presto do toho vseho "fundovane" kecate. Vy byste sedrel kuzi i z toho posledniho chudaka, aby bylo na vase divadlo. Ptat se nekoho, jestli o to vubec stoji? To ne, je salonni, povrchni kecy o vznesenosti kultury? Ovsem kultury te vasi, ze ano.
15. 07. 2008 | 15:05

Kritik napsal(a):

K téhle epidemii na kůře mozkové by se dalo slovy jedné filmové písně přitakat: "Nech brouka žít". Bude aspoň veselo.

Nicméně by mohlo dojít k fatální devastaci kůry a tím i základu života. Proto by se zbytek zdravého rozumu a soudnosti, který zbyl u nezaujatých dendrologů a znalců lesních kultur, měl sejít, vyříkat si mezi sebou své názory a s konečnou platností rozhodnout, jak stav řešit. A za své rozhodnutí si také nést odpovědnost. Přinejmenším položit na špalek svou odbornou pověst. Když vás něco bolí, jistě půjdete k lékaři a nebudete se dotazovat na léčbu u přemoudrých v senátu.
A politici ať si žvaní, je to přece jejich obživa.
15. 07. 2008 | 17:44

Pavel Skácel napsal(a):

Šefče Juste držeji se raděj kopyta a nelezou jiným do zelí.
15. 07. 2008 | 18:37

karel napsal(a):

Pro Libora Stejskala: Justovu kradez boruvek sice zlehcujete, ale ve skutecnosti je vzhledem ke kontextu velmi dulezita. Shrnme si to: Just je Zlabkovym vedenim NP Sumava pristizen, usvedcen a pokutovan z poskozovani prirody a nasledne proti nemu rozjizdi medialni kampan pro udajne kradeze dreva, ktere policie ovsem nikdy neprokazala. Vam to snad neprijde jako podla a nizka msta pristizeneho zlodejicka?
17. 07. 2008 | 15:15

bigjirka napsal(a):

Pane Stejskale, prostě má člen krajské nomenklatury až moc prostoru, tak jako jiní komáři. vám se pojem ekoteatrologie nelíbí? Blog pro Matáska! Víte, s těmi borůvkami... o pár borůvek asi fakt tolik nejde, ale rvát rostliny i s kořeny? No fuj! Já za to nemůžu, že je to ekoteatrolog grantofilní a podlý bijce žen!
18. 07. 2008 | 12:37

bigjirka napsal(a):

a trhač borůvkových keříčků...
18. 07. 2008 | 12:55

Franta napsal(a):

Karel: víte, že jste trochu jako Radio Jerevan? Po panu Justovi šli, právě proto, že kritizoval park podstatně dříve. A s těmi borůvkami to bylo taky a mám pocit, že to ani nebyl p. Just, ale jeho manželka.... a nikdo vlastně nedokázal, jestli to utrhli v té první zóně... ale kdo chce psa bít....
18. 07. 2008 | 13:53

bigjirka napsal(a):

jasně, Franto, třešně se taky trhaj' i se stromy... a on jako ten Just o těch lesích něco ví? nebo jen fluše jako na Vlastu Buriana?
18. 07. 2008 | 14:19

Karel napsal(a):

Franta: proc myslite ze jsem Radio Jerevan? Z vaseho prispevku se zda ze na Justa vedeni parku ty boruvky naraficli aby se zbavili nepohodlneho kritika. Jenze to je nesmysl - Justuv vandalsky cin je podrobne zdokumentovan v policejnim protokolu a to vcetne fotografii tech kericku vyrvanych i s koreny (kdyz jsme u toho, fakt netusim proc to delal, protoze normalni lidi prece trhaji jen plody). No a pokud tvrdite, ze ho nechytli v prvni zone, tak jste asi necetl dopis pani Justove, ketra v Lidovkach jasne priznala, ze se na boruvky vydali do prvni zony. Bylo to otistene tusim v roce 2002. Takze akta jsou jasna, smytec. Vite, ono fakt nejde o to ze nekdo rve boruvkove keriky v prvni zone narodniho parku, takovych gauneru a kazisetu behaji po svete stovky. Ö tom by nemelo cënu psat, to mate pravdu. Ale pokud takovy pristizeny gauner a kazisvet pak v mediich rozjede mohutnou kampan proti vedeni parku, ktere ho pokutovalo, a obvinuje to vedeni z "niceni prirody", je to do nebe volejici nehoraznost. Pachatel se proste msti. Nizke, podle, zbabele - prislusne hodnoceni Justa si uz dosadte sam.
20. 07. 2008 | 16:49

replica watches napsal(a):

Come here to see ,do not miss .there have replica watches ,rolex watches and so on .replica watches , ,rolex watches available Now. come on ! quickly!
http://www.omegawatchessale...
01. 07. 2009 | 10:21

lv napsal(a):

začalo se kácet, kácet, kácet ....a vykácený smíšený les se nahrazoval masově smrkem, anóbrž rychle roste a tak se bude dřív zase kácet, kácet... V té době sice vzniklo geniální stavebnní dílo - plavební kanál, ale bylo zaděláno na velký problém se smrkovou monokulturou.
Pohled na zaschlé smrky skutečně není nijak uchvacující, ale pokud se na ta místa podíváte pozorně, už tam začíná obnova smíšeného lesa, ale půjde to pomalu. Dejme Šumavě čas.
Správa NP by ale měla pochopit, že na Šumavu člověk prostě patří a měla by opustit své zabetonované pozice. Vzpomínám si na ochranářské blboviny, když tito zakazovali sekat louky. Nu a pak se divili, že vzácné kytičky mizí. Pochopitelně mizely, protože jim vyhovovala vysečená louka. Další trucování typu: Když Vy rozhlednu na Boubíně, tak My zavřeme přístupové cesty na Boubín, svědčí také spíše o paličatosti než o citlivosti k přírodě.
Vůbec by neškodilo, kdyby se do některých míst
04. 07. 2009 | 04:58

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy