Už mě to trochu unavuje psát deset let (marně) o jednom a tomtéž, totiž o absurdním rituálu, kdy na veřejnoprávní obrazovce namísto analytiků rozebírají politiku převážně jen její aktéři: týden co týden několik málo vyvolených hodnotí kolem dokola samo sebe. Jejich volba se určitě neřídí veřejným zájmem a potřebou aktuální reflexe čerstvé události - to by museli do poslední nedělní debaty před volbami do Evropského parlamentu dostat v pravé poledne pozvánku čerství aktéři nebo aspoň svědci či komentátoři právě končícího sjezdu KDU/ČSL. Nedostali. Namísto nich tam 31. 5. opět usedli ti, jimž pořad slouží vlastně celoročně: šéfové dvou nejsilnějších stran, těch stran, které mají moc přes telerady i telefonáty na Kavčí hory kdykoli celý pořad i s jeho aktéry zlikvidovat a nahradit jej něčím poslušnějším.

Věčná otázka: jsou pozváni proto, že jsou pravděpodobnými vítězi nadcházejících voleb – a nebo jsou pravděpodobnými vítězi voleb proto, že jsou na obrazovku zváni? Jsou zváni proto, že jsou silní – a nebo jsou silní proto, že jsou zváni? A kdo je – a s nimi komunisty, oblíbenějšími v našich médiích rozhodně víc než u veřejnosti - vlastně tak ochotně zve? Inu ten, kdo celý rituál léta zkušeně soudcuje, nadšeně, s mladickým elánem, vůči divákům s neodolatelnou čertovskou jiskrou v oku a vůči politikům naopak s familiérní, přátelskou škádlivostí, jíž marně vydává za kritičnost: usměvavý Václav Moravec.

VÁCLAVA MÁM NEJRADŠI!
Veškerou svou nespornou inteligenci, vzdělání, pohotovost a vtip (to vše osvědčuje v o poznání méně sledovaných, reklamně nezajímavých časech, ohraničených zpravidla jeho obligátní větou – přepněte si na ČT 24 – tam pak poskytuje prostor i reflexi odborníků) dává Václav Moravec ochotně do služeb konformního mediálního aparátu, jenž je korupčně propojen s aparáty nejsilnějších politických stran. Měly by si ho zlatit! Moravec jim vlastně dělá zdarma celoroční mediální servis. A dělá to na rozdíl od komerčních televizí, kde je evidentní penězovod lobbyistů nepostižitelný, za peníze koncesionářů. Jde o jasnou korupci v přímém přenosu (podobně jako když si týden před volbami jiná redaktorka pozve do pořadu Před půlnocí agitující Petru Paroubkovou). Moravec zve do studia zásadně jen ty nejvlivnější a nejsilnější - mimoparlamentní strany a občanská uskupení nezve nikdy. (Proč? Inu - nejsou mu nebezpeční!) A to s jedinou výjimkou těsně předvolebních časů, kdy najednou vylézají z předpotopních mediálních bažin podivní nekultivovaní ropáci, kteří samozřejmě – na rozdíl od zkušených matadorů, okupujících obrazovku celoročně – působí jako ochotníci z Dolní Horní vedle profesionálů z Národního divadla. Ne vlastní vinou.

A vyplašený televizní národ je nakonec rád, že má, symbolicky řečeno, svého starého dobrého mediálně provařeného Paroubka, Topolánka či usměvavého agenta Falmera (o Velkém klimatologovi z Hradu a Velkém entomologovi z Vysočiny už vůbec nemluvě) - a i když s mručením, jde je vždy znovu většinově volit. Proč? Inu jen proto, že je už zná, stali se mj. i díky familiérnímu Moravcovi trvalou součástí jeho domácnosti. Ty ostatní nezná, a pokud výjimečně ano, zdají se mu, když je bodrý píárista velkých stran jednou za čtyři roky vystaví pozornosti jako exotickou zvěř v kleci, nějak podivní. Je to zajetý, dokonale zacyklený, do sebe uzavřený kruh. Demokracii dávno nahradila telekracie. Čas, kdy ji u většinové populace, která zatím bohužel volí víc Evu a Vaška než facebook, nahradí webokracie, zatím ještě nenastal.

VÁŽNÉ POŠKOZENÍ ZELENÝCH
Kromě zmíněného poškození lidovců přinesl předvolební čas i další znepokojivý doklad Moravcova manipulátorství. V úterý 26. 5. byl zveřejněn čerstvý odhad preferencí agentury CVVM („pokud by se dnes konaly eurovolby…“), v nichž by zvítězila ODS s osmiprocentním náskokem a do europarlamentu by se kromě tří velkých stran dostaly i lidovci a Strana zelených s pěti a půl procenty. Ten samý den večer však Václav Moravec ve svých Otázkách VM Speciál tento čerstvý průzkum před televizními diváky utají. Bortí mu totiž připravený scénář večera (viz přítomné předem pozvané fankluby jednotlivých partají i s připravenými transparenty atd.). Vychází raději ze dvou starších průzkumů „z konce minulého týdne“ (STEM a SC+C), podle nichž by se do europarlamentu dostaly pouze čtyři strany, bez Strany zelených (ODS tady vítězí pouze o necelá čtyři procenta). Tím byla SZ už předem vyšachována z hlavní diskuse na pódiu a její představitel (-ka) byl na základě starších výzkumů odkázán mezi Moravcovy „marginální exoty“ na telemost, kde jim bylo poskytnuto pár minut ke komentáři (sám jsem tu nerovnou telefonickou komunikační situaci vícekrát zažil, říkáte věty bez jakékoli odezvy do vzduchoprázdna, sluchátka s odposlechem nefungují, takže v této situaci by i Einstein, by-li by mezi našimi politiky nějaký, vypadal retardovaně).

Je to klasický případ toho, kdy předvolební průzkum, patřičně manipulativně v nejsledovanějším médiu použit, nikoli prognózuje, ale přímo ovlivňuje výsledek voleb. Následné průzkumy už vypadají podle toho. Agentury tak fungují ne jako agentury pro průzkum, nýbrž pro tvorbu veřejného mínění. (Příští neděli, 31.5., tento Moravcův model už pouhých čtyř stran přejímá i Prima). Takové zamlčení jednoho průzkumu a následné marginalizování strany, lavírující na pětiprocentní hraně a usilující o přízeň středového voliče, je pro strany typu SZ nebo KDU/ČSL smrtící. Je to jasný vzkaz médií jejich voličům: nechcete.-li riskovat, aby váš hlas propadl, volte jen ty silné. Sparta nebo Slávie, nic mezi tím. Kruh se opět uzavřel. Oblíbený piárista velkých stran samozřejmě sklidí pochvalu, a o svůj post se i po příštích volbách on i jeho nadřízení nemusí obávat. A přitom právě menší, Moravcem soustavně marginalizované strany, jsou jediné, které mohou vnést – a už vnesly! - do zatuchlého českého politického rybníčku něco hmatatelně nového (vzpomeňme na miliardy získané z úspor, vzpomeňme na důsledný odpor vůči kamionové lobby, vůči praktikám Hradu i komunistů, vůči náhubkovému omezování médií, vůči politizaci telerad atd.). A to od nových idejí až po nové, nezkorumpované tváře (nechť volič zváží, kdo oslovil a přivedl například jediného relevantního Klausova protikandidáta, profesora Švejnara či široce respektovaného ministra Schwarzenberga do vrcholné politiky – byla to právě Bursíkova Strana zelených!). Jedno je jisté: ať již eurovolby dopadnou jakkoli, skrze nemravné píár toho typu, jehož je Václav Moravec nadšeným zastáncem i typickým představitelem, nebudou to zdaleka první ani poslední volby, jež ovlivnila televize.

vjust@tiscali.cz