Chci být pro tentokrát vyvážený: jestliže tu jeden pořad České televize hodlám hanět, jiný z téže redakce naopak chtě nechtě musím pochválit.


I.
Začnu tím horším - a snad vůbec nejhorším, čím se česká média, bohužel s těmi veřejnoprávními v čele, proviňují na kvalitě naší demokracie, a mění ji ve zkorumpovanou šloufokracii a jakýsi předem propachtovaný zbytkový statek: je to médii uměle živená bublina jménem Miloš Zeman. Nepochopím, a prosím tímto jako sponzor veřejně prospěšné služby o odpověď, z jakého titulu Václav Moravec předposlední zářijovou neděli do svých prestižních a politicky vlivných Otázek VM, v nichž měli rozhodující politické síly v zemi řešit vážný problém ústavní a rozpočtové krize, pozval tohoto zkrachovalého politika ve výslužbě, který se svým nulovým mandátem nepředstavuje žádnou relevantní, z vůle občanů vzešlou politickou sílu, rozpočtovým ani ústavní odborníkem pokud vím také není, a už řadu let tedy nikoho nereprezentuje? (Snad jedině lobbyistického prezidenta Klubu Rusko plukovníka Zdeňka Zbytka, jenž si, zdá se, tohoto stále populárního lidového kašpárka v poslední době velmi oblíbil, navlékl si jej na ruku a hraje s ním pro pobavení veřejnosti, na Šumavě i jinde, hodně pokleslé divadélko s neznámým dramaturgickým záměrem). Proč má ústavní a jiné právníky, politology i politiky právě Miloš Zeman, muž, opakuji, s nulovým mandátem, poučovat o tom, zda má či nemá vláda požádat o důvěru a jak má či nemá vypadat úsporný krizový balíček? To nemá Václav Moravec jiné experty k těmto kruciální otázkám svých Otázek?

Považuji za typický symptom degenerace našeho veřejného politického prostoru, že se média, v čele s médii veřejné služby, právě na tohoto baviče ve výslužbě lepí jako vosy na med, a dělají mu zdarma (?) píárko, o jakém se nikomu jinému v této zemi nesní. Jak je rok dlouhý, nezeptají se média nikoho ze stovek vědců z desítek přírodovědných ústavů a univerzit, kteří v našem největším národním parku dělají dlouhá léta pečlivý monitoring tamní situace. Jen se zkraje dubna vznese nad Šumavu Miloš Zeman, už se média včetně těch „seriozních“ mohou přetrhnout, aby poskytovala servis jeho apokalyptickým nesmyslům, kdy jako diletant nerozpozná, kudy vede klikatá hranice a jestli se dívá do bavorského nebo českého národního parku (v tom bavorském je uschlých stromů asi 3x víc)! A kdy mu zapomněli sdělit, že nad hraničním hřebenem, kudy letěl, bývá v tu dobu cca 2 metrová pokrývka, která spolehlivě zakryje bohatý zelený podrost, který svou hustotou podle zjištění vědců zhruba 5x převyšuje podmínku vzniku nového zdravého lesa. Kdyby měla média, opět: včetně těch nejserioznějších, cosi jako paměť, připomněla by Milošovi, že za jeho vlády se v tomtéž parku už spor jednou řešil, a to za přítomnosti mezinárodního arbitra, jehož povolal Zemanův ministr, a vyřešil se ve prospěch současné koncepce. A nebylo to snad právě za Zemanovy vlády, kdy se tu záhadně ztrácely stovky, ne-li tisíce rezonančních stromů a létaly tu tajuplné helikoptéry, jež odvážely z prvních zón nejpřísněji chráněné dřevo v republice?

II.
A nyní k té chvále. Když se po měsíci ohlédnu za televizním létem, jedním z mála prázdninových cyklů na veřejnoprávní obrazovce, které nebyly reprízou z let minulých, byli stále se lepšící Reportéři ČT Marka Wollnera. Napsal jsem „stále se lepšící“, a hned jsem dostal strach o jejich budoucnost. Protože zatím všechny podobné cykly, pokud se výrazně zlepšily (rozuměj občansky zkurážněly a staly se nezávislými na politicích), byly zrušeny. Ať již byl ten faktický zákaz jakkoli verbálně opentlován (například zákaz Katovny - „eště ho mám doma schovanej…“), skutečností zůstává, že opravdu odvážné a k politikům důsledně kritické pořady na naší obrazovce, jež je jak známo nepřímo řízená a komentáři obhospodařovaná politiky, dříve či později skončily. Navíc: Reportéři ČT – na rozdíl od komerční konkurence – zpravidla nemíchají investigativitu s bulvárem (respektive bulvár s investigativitou), přinášejí témata nejen aktuální, ale pro tuzemskou zkorumpovanou demokracii tak či onak kruciální a eticky očistná (ne náhodou loni na jihlavském festivalu získaly vysoká ocenění hned dvě jejich reportáže, Ostří hoši z Třebíče a Poklad na Kamencovém jezeře, jedna o korupčním samoděržaví v Třebíči, druhá v Chomutově - mj. i o nekalých praktikách a aroganci „hvězdné“ Ivany Řápkové). Jedním ze závažných témat dneška je zajisté tzv. přeběhlictví, chameleónství a drzá prolhanost doživotně imunních zákonodárců. Ty u stále rostoucího počtu občanů probouzejí averzi k politice jako takové a rostoucí nevolnost ze „zabetonované“ demokracie. Neznám vhodnější symbol všech těchto odpudivých vlastností, než je usměvavá víla našich billboardů, Olga Zubo(vo)vá (mimochodem: kdyby její manžel byl Čechov, byla by analogicky Čechová? A nemátla by pak tou koncovkou náhodou občany, že její manžel je Čech a nikoli Čechov?). A právě této doslova a do puntíku neuvěřitelné političce byly prázdninoví Reportéři věnováni. Neměli bychom zapomenout, že na přímý dotaz, jak sama sebe v politice i v životě vidí, nestyděla se tato zralá padesátnice na kameru narcistně exhibovat: ukázala na nevkusném kýči svého manžela -mazala své nahé tělo, přibité na kříž v poloze Ježíše Krista (!). Média jak známo, a jak jsme viděli výše, žijí z okamžiku, nemají paměť.

Zmíněná reportáž ji však naštěstí měla – připomněla divákům, a (doufejme) všem soudným voličům, minulé postoje, výroky a politické přemety paní Olgy, s níž s nevinnou tváří štvané světice drze lže a zdůvodňuje nezdůvodnitelné, totiž svou bezpáteřnost (ať již šlo o dětinské zatloukání absence při volbě prezidenta, nebo o názorové kotrmelce ve vztahu k jaderné energii nebo k sociální demokracii). V jedné, naneštěstí kratičké sekvenci, jsme mohli vidět vysmátou paní Olgu v tehdy ještě zeleném stranickém sexy tričku s protiparoubkovským nápisem, jenž bohužel nešlo přečíst. Napravme tedy dodatečně tuto chybku, a připomeňme ten předvolební nápis, s nímž se ještě nedávno nakrucovala před reportéry. Stálo na něm: Ani já nejsem Paroubkův hlas… Nyní s týmž drzým úsměvem oznamuje řidičům u dálnic po celé republice, že za téhož Paroubka kandiduje ve volbách. Jestli se tato politička za – naštěstí už minulé - miliony pana Soukupa skutečně dostane do parlamentu (a strana, jíž stejně jako minulou vládu, potopila, její zásluhou nikoliv), pak budou mít autoři Reportérů ČT alespoň v jednom podobně dobré svědomí, jako když kdysi demokratičtí Rakušané nosili tašky a trička s obrazem bývalého nacisty, později prezidenta: Já ho nevolil…