Jedna otázka... a několik dalších

05. 03. 2009 | 20:49
Přečteno 3157 krát
Před několika dny jsem se svým jednadvacetiletým synem zamýšlel nad událostí, jíž byl svědkem, a která mu nejde z hlavy. A i tato skutečnost mě přiměla napsat tento blog.
O co šlo:



Po nástupu na zadní plošinu druhého vozu tramvaje si po chvíli syn všiml u předních dveří nějaké tlačenice. Byla to skupina asi čtrnáctiletých školáků. Několik chlapců a dvě dívky obklopovali schody, po kterých někdo pomalu sestupoval. Na první pohled se zdálo, že tomu, kdo sestupoval, pomáhají vystoupit. Jenže pak se z jejich středu ozvaly na adresu vystupujícího vulgární nadávky, kterými byl častován, dokud nevystoupil a dveře se nezavřely. Ještě předtím však jeden ze školáků hodil zavírajícími se dveřmi ven nějaký předmět. Tento kousek doprovodila partička vítězným rykem a vrhač přidal škleb a obscénní gesto přes okno rozjíždějící se tramvaje. Za ním syn vzápětí uviděl starého invalidu s berlemi. Šedivé vlasy měl na spánku slepeny máslem a na klopě kabátu přichycený plátek sýra. Dvě poloviny rozkrojené housky, několik koleček salámu a svačinový ubrousek ležely na nástupním ostrůvku.

A ve voze tramvajové linky číslo 22, jedoucí z Břevnova směrem k centru hlavního města Prahy, zatím pubescentní dítka školou dosud povinná divoce pořvávala a jedno z nich začalo invalidního důchodce karikovat. Posměšně se kulhavě kolébalo a cosi brebtalo skřehotavým hlasem. Dospělí cestující se ze svých sedadel soustředěně dívali ven...

Všechno bylo nadmíru odpudivé. Syna se na chvíli zmocnil animální vztek a byl rozhodnut, že jako prvního praští „karikaturistu“, a jako druhého toho, který hodil housku. Pak se vrátil do reality a u vědomí všemožných následků povolil zaťaté pěsti.

Tramvaj zastavila v zastávce s hezkým názvem Malovanka s syn vystoupil. „Musel jsem vylízt,“ řekl mi, „protože se mně v tý tramvaji udělalo zle. Nemoh jsem tam dejchat a příšerně jsem se začal stydět. Sám před sebou i za všechny, co tam byli. ......A víš, co je v tom navíc za chuťovku? Ten invalida mi připomněl jednoho člověka s francouzskou holí, kterýho jsem přidržel na pojízdnejch schodech v metru, aby neupad. A on, když mi pak děkoval, řek, že jsem pomoh válečnýmu letci.“

Pak mi syn řekl, že se toho „hnusnýho“ pocitu pořád úplně nezbavil, a co bych dělal já na jeho místě. „Ale pozor, na mým místě se vším všudy, to znamená, bylo by ti kolem dvaceti, sice vysportovanej, ale žádnej rambo, z kterýho jde strach, a chtěl bys dát aspoň dodatečnou lekci tlupě zákonem chráněnejch, zdivočelejch hajzlíků, který dobře vědí, že jsou beztrestný a že za ně navíc nikdo nenese zodpovědnost. A poblíž je jenom pár netečnejch chlápků.“

(„)Odpověděl jsem mu, že takhle to nemůžu přesně posoudit, protože to bych musel být v té tramvaji a musel bych znát... Přerušil mne a pravil, že podle toho, jak mlžím, by tam nejspíš přibyl jenom další netečnej chlápek.

Chvíli jsme se dohadovali, načež jsem to vzal zgruntu. V rétorickém rauši jsem se obul do stávajících poměrů a chování dětí jsem označil za logický výsledek působení kultu násilí bezohledné, kořistnické společnosti. Poté jsem si podal obě komory parlamentu s jejich feudálními privilegii, právními paskvily, které produkují formou zákonů, a neschopností i nedostatkem vůle řešit reálné problémy lidí, včetně pouliční delikvence. Tím jsem se poměrně plynule dostal ke zhoubnému bujení odlidštěné byrokracie a k nedůstojnému postavení učitelů. Na paškál jsem si vzal také epidemii heren, bulvár, klientelizmus, taxikáře a patrně i volné pobíhání psů bez náhubků. Úpadek atomizované, hédonistické civilizace, nedostatek obranných mechanizmů i podřezávané větve mi z toho vyplynuly už jaksi automaticky, z čehož jsem postupně vyvodil, že slušný člověk je ohrožený druh a... A syn se na mě shovívavě díval a řekl, že chtěl jenom vědět, co bych v té tramvaji na jeho místě dělal já, čímž myslel, co bych považoval za správné udělat, a zároveň to udělal. A vlastně neměl na mysli ani to, nýbrž nějaké univerzálně správné řešení.

Když jsem se nad tím zamyslel, zjistil jsem, že otázka není tak jednoduchá, jak se na první poslech jevila, a že odpověď jen tak vysypat z rukávu neumím, a dokonce že ani netuším, jestli v případě, kdybych věděl, co udělat, to skutečně udělal. Nakonec jsem se přece jen zmátožil, ale poté, co jsem vyloučil přivolání policie či řidiče tramvaje, jelikož důvod přivolání už pominul, jsem nepřišel na nic chytřejšího, než říct synovi něco v tomto smyslu: Oficiální psychologicko-pedagogické doporučení by asi bylo reagovat mírně, pokusit se zjistit a rozebrat s pachateli důvod výtržnosti, potom to nějak kvalifikovat a domluvit jim. Toto je ovšem čistě teoretická varianta, prakticky nepoužitelná. A hlavně, ať vymyslíš cokoliv, bude to už s křížkem po funuse. A na nějaké konstruktivní dohovory, kdy je třeba mluvit s chladnou hlavou a zblízka, nebude prostor ani na ně nikdo nebude zvědav. Lidi budou nastupovat, vystupovat a milánci se budou před sebou předvádět. A od exaltované, nabuzené skupiny bez zábran lze předpokládat jedině další eskalaci konfliktu. A to už se může stát cokoliv. Kdybych se tedy v této situaci angažoval třeba já, to jest, kdybych třeba také rezignovaně nevystoupil jako ty, zvolil bych asi postup, v němž bych nic nerozebíral a asi bych rovnou vynadal všem zúčastněným. Za aktivitu školákům a za pasivitu cestujícím, z nichž mnozí svou nečinnost určitě také těžce nesli. Pak bych reagoval ad hoc. Předpokládám, že za daných okolností by grázlíci zůstali u nějakých verbalizmů, ale fyzický kontakt by nehrozil, protože to už by museli přijít oni ke mně. Ale ať už by to bylo jakkoliv, myslím, že dospělí by využili této příležitosti a s chutí by si přisadili. Za úvahu stojí i možnost promluvit jen k cestujícím, že je smutné, že se už bojíme odkázat i děti do patřičných mezí. Z toho by se mohla při dobré konstelaci vyvinout aspoň jakás takás katarze inertních svědků šikany. Konkrétní výsledek tedy veškerý žádný, ale člověk by se aspoň nemusel stydět, že nepodnikl vůbec nic, což je hodnota sama o sobě.

Z výše uvedeného rozboru nicméně plyne, že na univerzálně optimální způsob jednání jsem nepřišel a že ani nevím, jak bych se sám zachoval, čímž jsem byl zase na začátku. Kreaci jsem proto zakončil pokrčením ramen a slovy, že víc nevím. Pak jsem si ještě vypomohl parafrází výroku hraběte Rochefoulcaulda, že nejhůř se něco dělá tehdy, když je hanba to nedělat.

Syn okomentoval mou řeč slovy, že jsem mu teda fakt pomoh a že je to všechno na hlavu. „Dyť je to úplně úchylný, aby nějaký hajzlíci nebyli postihnutelný. To nedává smysl!“ pravil nespokojeně. Pak se na mě zase zadíval s jistým pochopením a řekl, že mě má rád, ale že by ho zajímaly ještě i jiné názory a jestli bych se nezeptal třeba na blogu.
No a tak se ptám: Co byste dělali v té tramvaji na místě mého syna?
Za odpovědi, které mě zajímají rovněž, oba děkujeme.

K předchozímu bych si jen dovolil přičinit jistou úvahu na obecně známá témata a několik víceméně řečnických otázek, které souvisejí s otázkou mého syna. Ta se sice týká poměrně banální lapálie, protože se koneckonců nikomu nic hrozného nestalo, jenže právě na ní je zřetelně vidět erozi základních vazeb západní civilizace. .

Každé dítě potřebuje ke svému zdárnému vývoji přátelské prostředí, jistotu svého místa, zařazení a vůbec jasných pravidel, kterými se společenství, jehož je součástí, řídí. Potřebuje mít jistotu ve všeobecně přijímaných rituálech a autoritách, ve srozumitelném řádu. A i nedokonalý řád je lepší, než žádný. Ale tato společnost dětem prakticky nic pozitivního nenabízí. Mimo pokleslý slovník rozličných politických lídrů jim nabízí už jen prázdnotu jejich enigmatických floskulí, které slouží podle potřeby k relativizaci čehokoliv, ať už dobrého či špatného, neboli jim nabízí jen a pouze brainwashing v podobě cynizmu a soustavného zpochybňování veškerých hodnot. Když k tomu přičteme brutální počítačové hry a řadu samoúčelnými zrůdnostmi nacpaných filmů, které patrně ze setrvačnosti pořád řadíme do umění, + kontinuální působení celé řady dalších deformujících jevů, nemůže to na dětskou nezralou psychiku působit jinak než patologicky. To má za následek ubývání citové složky vnímání a tím i obyčejné radosti z prožívání. Jestliže tedy chceme mít vysoce efektivní líheň deprivantů, nemůžeme si počínat lépe. Ve spojení s tím vším vytváří faktická nedotknutelnost nezletilých, deklarovaná v zákoně, směs výjimečně třaskavou. A požívání toliko práv, bez nutnosti nést i zodpovědnost, je nebezpečný protimluv, jak o tom svědčí i prudká akcelerace zhoršených výsledků i chování dětí ve školách a kriminality nezletilých.

V kontextu s tím představa, že cestující v tramvaji v rozporu se svým zdravým rozumem i cítěním nezasáhli při naprosto odpudivé agresi školáků vůči invalidnímu starci zřejmě v obavě, aby se případně nedostali do rozporu s nějakým zákonem, chránícím agresora, je neobyčejně tristní. A to, že zdravý rozum dostává stále další a další svěrací kazajky šité horkými, křivými či vylobo(tomizo)vanými jehlami hochštaplerů v zákonodárném sboru, je už pravidlem. Setrvalým a frustrujícím téměř tak, jako když se nelze dovolat ani platných zákonů.

Ať je to jak chce, cestující v tramvaji č.22 zůstali tehdy při řádění pubescentů nečinní s pravděpodobným pocitem viny a hambící se kvůli své nevíře, že by mohli s a m o z ř e j m é a j e d n o d u š e vykázat výtržníky do příslušných mezí pomocí prostředků, které budou nezbytné, tedy i silou. Jsem si celkem dost jistý, že nejméně do poloviny devadesátých let, pokud by se něco takového vůbec stalo, by lidé šikaně invalidy zabránili. Čím to je, že dnes už ne?

Je celkem nabíledni, že tito lidé jsou součástí přibývající množiny těch, z kterých trvalý tlak odlidštěné hydry státní mašinerie už zase dělá nesebevědomé, znejistělé a často i rezignovavší jedince. A tato množina bude při první příležitosti, která se naskytne, žádat od státu, který má zajišťovat, leč nezajišťuje, elementární spravedlnost, zadostiučinění za své postupně nahromaděné frustrace, za svá ponížení a nedobrovolné prožitky viny. A budou-li mít možnost volby, budou tentokrát vykoupení z těchto pocitů hledat v co nejrazantnějších řešeních. A hospodářská krize, kterou ostatně živí hlavně všeobecná krize důvěry, jim k tomu může dát důvod i příležitost.


Jak je možné, že jsme dopustili, aby pravidla společnosti byla nastavena tak, že prakticky vždycky zvýhodňují gaunery všeho druhu?

Lze napravovat neutěšené poměry, když být šibalem se prostě vyplácí?

Je únosné, když stát svou amorální politikou systematicky produkuje na jedné straně prakticky nepostižitelná, všehoschopná individua, a na druhé straně lidi na dně, někdy s mezistupněm, ve kterém jsou předhozeni jako kořist zdivočelým, ze řetězu utrženým exekutorům?

Je únosné, aby se korupce stala hlavním tmelem většiny politických uskupení a čtvrtým pilířem liberální demokracie?

Je selektivní pseudoliberalizmus cinknutý ochlokratickými manýry zasenavěčnéčasy politiků
tím uspořádáním, které jsme si před dvaceti lety přáli?

Jsou demokracie a právní stát nezbytně synomyma?

Je odtrženost arogantní státní správy od reality už tak velká, že ztratila poslední zbytky pudu sebezáchovy?

Jestliže jste si na předchozí otázku odpověděli ano a na většinu ostatních ne, tak co s tím, když pokračování v daném kurzu bude nepochybně osudné, a nejen proto, že kdejací extremisté a fanatici čekají na svou příležitost?



Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Michal Macek napsal(a):

dobry vecer,

k incidentu v tramvaji : rozhodne se nechci zastavat fracku jake popisujete,ale...ale byl vas syn u zacatku incidentu?ja mam totiz nedobre zkusenosti s chovanim senioru (i tech s berlemi) jejich male zlomylsnosti napriklad v supermarketu (kde jich je nejvice prave mezi 14 -16 hod kdy chodi lide po praci na nakup ,aniz by si dosli rano kdyz sou v duchodu) zpestruji zivot iste nejen me,komu take najel duchodce zezadu jakoby nahodou nakupnim vozikem do achilovek?takze si dovade predstavit rekneme situaci kdy STOJIM v tram a najednou ucitim na zebrech spicku francouzke hole a jakysi nerudny hlas mi rika abych uhnul a ja se otocim a tam uvidim zloubou zkrouceny vrascity oblicej - no kdybych mel housku taky mu ji mrstim do obliceje! svet neni cernobily a kazdy duchodce neni uctyhodny kmet a kazdy skolak neni grazlik

vase otazky na konci:

1/pravidla nejsou nastavena takhle - proste grazlici nemaji skrupule a proto jsou zvyhodneni

2/nejen lze je to nutne

3/otazku nechapu z ceho cerpate sve premisy?

4/ne

5/ano

6/ano

7/dost mozna ano

8/kazdy clovek musi zacit individualne u sebe - lidstvo se sklada z lidi
05. 03. 2009 | 21:06

lubka napsal(a):

Pane Macku,nevím kdo jste,jak jste starý,ani jaké máte vzdělání. Jediné co vím je to,že by jste se měl nad sebou zamyslet.
Jaký je vlastně rozdíl mezi vámi a těmi grázlíky?
05. 03. 2009 | 21:31

Neopřemyslovec napsal(a):

Pane Koubenec,
víte jak by se dnes zachovali naši předci Přemyslovci z roku 27.9.995? Tenkrát na Slavníkovce zaklepali, poprosili je o slušnost, dali jim peníze, počkali až se rozední. A teprvé na stejné chování jako těchto grázlíků z tramvaje v nich vykypěla zlost a provedli co provedli. Měl jste se zachvat stejně. Určitě by jste vyšel s dlouhodobým nepodmíněným trestem, ale národ by vás vnímal jako národního hrdinu. Já bych určitě navrhl řád Bílého lva!A po smrti vás umístnil na Vyšehrad. Takhle vás mohu odměnit jen jako zbabělce.
05. 03. 2009 | 21:44

Kanalnik napsal(a):

Chytit jednoho pod krkem a zarvat na ostatni at se nepriblizuji, nebo se stane neco hrozne nestastneho. Takhle je drzet v sachu, treba. Dal nevim.
05. 03. 2009 | 21:59

Gerd napsal(a):

Pane Koubenče,
pár facek čtrnáctiletým školákům by to spravilo. Otázka je, zda by se pak nevrhli na Vás a zda by Vám někdo potom pomohl (měl jste sebou syna, ale většinou cestujeme sami davem lhostejných lidí).
Určitě mnohé napadlo totéž, co Vás a zvažovali rizika svého činu. Už mockrát se správný čin v ČR obrátil proti dotyčnému. Jako jeden z mnoha příkladů uvedu jen inscenovanou scénku současné poslankyně a milenky jednoho zeleného ministra na předvolebním shromáždění. Doprovázené výkřiky: "Jau jau." Onen policista přišel o práci, ona ženština dnes sedí v parlamentě.
Ve svém chování a strachu nejste osamocen, je to jev celé společnosti, i dřívějších, kdy skupina zločinců brutálním terorem vládne svému okolí. Metody jsou známé od dob jakobínů, nacistů, stalinistů, zločineckých organizací typu mafie a triády, šikanu na vojně i ve škole.
V tomhle konkrétním případě nese hlavní vinu jejich třídní učitel, protože partička s takovým chováním ve své škole skoro jistě někoho šikanuje.
Já osobně bych je řezal hlava nehlava z výše popsaných důvodů.
05. 03. 2009 | 22:12

Al Jouda napsal(a):

Je to případ, který má jen špatná řešení. Jednou však narazí kámen na kosa a mladíci dostanou skutečně přes držku.
05. 03. 2009 | 22:35

george napsal(a):

Vážený blogere máte mojí úctu už od prvních řádek, ale ty facky patří dávat v rodině (reaguji na diskuzi) Je dobře, že toto téma jste otevřel na dobrém blogu aktualne.cz

Vidím to černě, s lumpama a letitou deprivací hodnot jedině klasika Once Upon A Time The West:
http://amicuswebsite.blogsp...

http://amicuswebsite.blogsp...
vyhledejte si na vyhledávači sami podle zadaného slova,

cíleně zatím "O stáří Cicero":
http://amicuswebsite.blogsp...
05. 03. 2009 | 22:40

zdenek napsal(a):

Váš článek vyznívá dosti chmurně ,ale když se nad tím zamyslíte,tak můžeme být vůbec rádi ,že se cestující nepřidali k šikanování invalidy a jen se -doufejme/v tom by mohla být velká naděje do budoucna/introvertně styděli.
Jednou, za ,20-30 let až se ta partička rozpustí a každý si půjde sám životem a bude mít svoje starosti a dostane se do podobné situace tak bude taky pravděpodobně tiše sedět , zatínat pěsti a stydět se a bude se bát koho,sám sebe?,stydět se před kým,před sebou?

Protože takovíto mladíci jsou ve skutečnosti poserové,když si někoho vyberete a chytnete pod krkem tak mu také nepomohou-tedy pokud nebudete invalidní-a dostanou strach ...
Myslím že postihnout přáčinu by si ovšem zasloužilo mnohem obsáhlejší a hlubší debatu a museli bychom se bavit o povaze ,míře a aktuální hodnotě toho nešťastného mužského a otcovského principu kjehož absencí jsou naše dějiny tak osudově poznamenány
05. 03. 2009 | 22:50

Lex napsal(a):

Pane Koubenče,
to, co jste popsal, je realita všedních dní, kterou všichni známe, byť nemusí mít právě tuhle brutální podobu, nebo naopak, brachialita jednání těch smradů (a nemusejí mít 13, 14 let - tam jde především o pubertu, ale i 15, 17, 20 let) může být výrazně intenzivnější. Na Vaší úvaze mne zaujalo, jak píšete, že ještě v polovině devadesátých let by se ta množina nyní nečinných zmohla na nezbytnou sebeobranu.
Dovolte, abych si proto nyní vysloužil nadávky, které mi budou patřit oprávněně : No to víte, pane Koubenče, je to tím, jak jsme promeškali tu správnou dobu vyrovnat se se zátěží morálního bahna komunismu.
A přitom stačilo několik stovek předních exponentů předchozího režimu pověšet, jak i na těchto blozích beztrestně hlásají někteří (oni, i editor vědí kteří), dalších několik desítek tisíc pozavírat a několik miliónů členů KSČ a jejich stoupenců nadosmrti zbavit alespoň zčásti občanských práv, minimálně práva nabývat majetek.
Tak by se ta nová společnost, bílá jako lilie v rozpuku, zbavila svých "mateřských znamének" předchozí společnosti, a nic by nestálo v cestě, aby ty krásné děti, veselé a poučené z právě skončeného vyučování jely tou tramvají do svých sportovních a uměleckých kroužků, vstříc svým rodičům pomoci jim s nákupy a s úklicem předtím, než zasednou k učebnicím angličtiny, aby si předmrskaly slovíčka lekce, kterou budou brát zítra. Těch, kdo snad nevěří těmto posledním větám, se ptám: Vy nečtete noviny (LN, MfD) nebo týdeníky v lesklých barevých obálkách. No, pak se nedivte.
Jenže zpět do reality, všechno je jinak. Bohužel, to co jste se synem zažili, je už právě "mateřským znaménkem" NAŠÍ současné společnosti. Která se ještě nenaučila, že SVOBODA znamená především odpovědnost. Že každé právo (nárok) je vyváženo nejméně stejným množstvím povinností. Že postavení je přiměřeným oceněním zásluh. Že bohatství je důsledkem práce. Že sláva je vykoupena dřinou, potem a nezfalšovanými výkony.
A na závěr - jak se zachovat v té situaci? Každý den to dávají v televizi - říká se tomu "thriler" (ačkoliv mi se podstatně více líbí to, čemu se říká "western"), kde splravedlnost vítězí. Čeština na to má krásné rčení: "Na hrubý pytel hrubá záplata!"
Tož tak to vidím já, a třeba se i mýlím.
05. 03. 2009 | 23:22

Marek napsal(a):

Moje maminka vždy říkala, že facka v pravou chvíli dělá divi. S tim naprosto souhlasím. Nicméně obávám se, že bych se velmi divil co by následovalo poté. Dříve bylo běžné, že když děcko dostalo ve škole pohlavek a stěžovalo si doma tak dostalo od táty ještě jednou. Dnes by hrozilo nejspíš trestní oznámění. Udivuje mne a i velmi zajímá z jakého důvodu se v rodinném prostředí tak radikálně změnil přístup k dětem? Dříve byl kladen důraz na vychování, dnes jsou děti "králi" rodiny a jsou nedotknutelní. Někde je chyba...
05. 03. 2009 | 23:24

dříve ruda napsal(a):

Pane Koubenec,
lze to vyřešit uspokojivě, nebo to taky může dopadnout pro zasahujícího docela blbě. Něco otipujete, něco ne a navíc nevíte, jestli v tom, co jste otipoval se náhodou nemýlíte. Katastrofický scénář: Můžete být klidně i Rambo, ale když do hocha strčíte, vyčuraně upadne, uhodí se a od té chvíle jej budou sužovat neustálé bolesti hlavy. Soudní dohra, pro vás nejspíš osudná.
Nebo je zpacifikujete, ale nezměníte. Odpadá jen pocit hanby. Ale odhaduju, že slova by nestačila, pokud byste věrohodně nepůsobil tak, že jste schopen a ochoten je proplesknout. No a když to odhadnete blbě a oni do toho půjdou, to se pak blbě dává zpátečka. Navíc oni by si svědčili vzájemně a víme jak, vy byste v té tramvaji možná hledal ochotné svědky těžko.
Ale asi bych nějak reagoval. Jak -to nevím a v několika stejně popsaných situacích třeba pokaždé jinak, protože by byly každá jiná. A přiznám, že by mohly nastat i okolnosti, kdy bych se smířil s hanbou. Je to lepší, než soudy nebo kudla v žebrech.

Na tohle univerzální recept na řešení neexistuje. Což neznamená že to nejde. Stejný postup však může ve dvou případech vést k opačnému výsledku.
Přesto jsou země, kde to asi není možné...
V té naší ano.
05. 03. 2009 | 23:49

češka napsal(a):

Pane Koubenče,
model chování v daném případě je popsán v přepravním řádu DP. V případě, že se záležitost odehrála v 1. voze, měl hlídku policie přivolat řidič. Odehrálo-li se vše v druhém voze, tak Váš syn , který jistě vlastní mobil, měl přivolat hlídku policie.
Doporučuji Vám i Vašemu synovi prostudovat přepravní řád.
Policie by měla sepsat, co se stalo, a s událostí seznámit rodiče a vedení školy, kterou děti navštěvují.
V opačném případě budou tyto děti svou agresivitu stupňovat.
06. 03. 2009 | 00:02

dříve ruda napsal(a):

Lex:
ano, vás to "právo" živí, ale ty fráze to nevytrhnou. Naše společnost se "ještě nenaučila"? Kde pane žijete? Máte pocit, že se něco učíme? To by se stav musel zlepšovat, ale je to přesně naopak. A stav justice a špatná vymahatelnost práva je jeden z pilířů tohoto bordelu. Ta hanba padá i na ty, kdo mají tohle na svědomí. Je jen smůla, že normální člověk se prostě neotřepe, protože ty lidské zákony zdravého rozumu jsou vyšší a říkají mu, že zasáhnout měl.
A ano, myslím si, že mnozí za svoje činy být potrestáni měli. Vy máte sice jiný názor, ale lidé s vaším názorem nás dostali až sem. Takže ironizujte, zobecňujte a nezapomeňte dodat, že jsme si všichni nějak s minulým režimem zadali. Tuhle průpovídku mám nejradši.
06. 03. 2009 | 00:14

Gerd napsal(a):

češko,
policie by se na celou událost vykašlala. I to je příznakem doby.

Lexi,
nikoho nebylo třeba věšet nebo zbavovat majetku. Stačilo by zakázat všem členům KSČ, i bývalým, zakázat zastávat veřejné funkce a pracovat ve státní správě.
06. 03. 2009 | 00:22

lenox napsal(a):

Ta příhoda z tramvaje č. 22 je opravdu otřesná. Zřejmě bych se neudržel a asi bych tam někomu vrazil pár facek. To pro ten viditelný důsledek. Ale příčina ?Mně osobně na tom chování školáků z tramvaje něco nesedí. O tom, co způsobilo takovou nepochopitelnou vulgaritu jejich činu lze jen spekulovat. Přikláním se k názoru Michala Macka, že na tom měl svůj podíl i ten starý pán o holi. Tím nechci omlouvat ty školáky. Tato společnost postrádá morální autority. Slušnost bohužel je to poslední, co mladý člověk ještě potřebuje. Trend úspěšnosti je někde jinde. Učitel nemá autoritu a rodiče chtějí raději úspěšné potomky. Chybí tedy nejen úcta k dospělým, ale zejména ke starým lidem. Nevěřím, že to naše společnost vyřeší. Chybí nám osobnosti.
06. 03. 2009 | 00:26

češka napsal(a):

To Gerd
Policie se na to vykašlat nemůže, protože dostane hlášení a je povinna reagovat.
Samozřejmě že je neodvede v železech,
jenže tady jsou z jedné strany děti a z druké chlapi. Ti policisté se budou ptát a děti jim musí slušně odpovědět / Vám zajisté odpoví neslušně/. V daném okamžiku děti musí cítit autoritu, kterou pravděpodobně necítí ani doma ani ve škole.
Z drhé strany ostatní cestující si nebudou připadat ponížení nečinností.
Nesnáším pocit "je to dobrý, dnes mlátí jenom cikány, černochy, kulaky ... ".
06. 03. 2009 | 00:37

lubka napsal(a):

Lenox:
Co se vám na chování školáků nezdá? Asi nebydlíte poblíž školy a tyto "hodné děti" nevidíte denně v akci.
06. 03. 2009 | 07:35

jepice napsal(a):

Možná je problém v tom, že je mezi námi jen velmi málo lidí, kteří jsou ochotní udělat to, co považují za správné, s plným vědomím, že na to mohou doplatit.
06. 03. 2009 | 07:42

dříve ruda napsal(a):

češka:
jak se podle vás ten scénář s policií vyvine?
Představujeme si to nejspíš hodně rozdílně.
06. 03. 2009 | 08:06

neo napsal(a):

Dobrý den,

prvně bych reagoval na příspěvek pana Michala Macka.

Nebylo by to poprvé co jsem se setkal s nerudným důchodcem co si nevidí na špičku nosu. V metru 10 volných míst a on chce sedět na tom mém a jako zbraň používá hůl a průkaz ZTP.

Jinak ochotně vstávám a nechávám sedat i mladší ročníky, zvláště pak ženy.

Ale parta grázlíků se také vyskytuje. Opravdu nevím, jak bych se zachoval, protože přesila takových zmetků je nebezpečná a i když jste starší a mnohdy i silnější, jich je prostě víc a nikdo Vám nezaručí, že ostatní cestující vypomohou.

Dokonce jsem byl svědkem, kdy před partou asi 12 výrostků utekli(tedy spíše do konfliktu se nezapojili) 2 policisté.

Jinak po zkušenostech takového pana Velíška, bych se nedivil, kdyby všichni raději vystoupili.
06. 03. 2009 | 08:22

Ládik napsal(a):

V prvé řadě bych fotil mobilem. Lehce bych si zjistil jejich školu, každá má svůj web, tam bych to zveřejnil.
Pokud by někdo z nich na mě při focení vztáhl ruku, se zlou by se potázal. Mám 110kg a ještě jsem "vysportovaný".
06. 03. 2009 | 08:44

Snílek napsal(a):

Má dnešní společnost morální autoritu? Není slovo "morálka" jen předmět posměchu dokonce i politiků. Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí bylo předmětem posměch a nakonec i Havel, který proti nespravedlnosti aktivně vystupoval. Takové prostředí tady pomohl vytvořit taky jeden cynický pán, který je dnes prezident. Podle něj totiž genocida v Kosovu neopravňuje k zásahu a občanské protesty jsou jen dílem samozvanců a ztroskotanců. Pamatuji si ten titulek z Rudého práva "Samozvanci a ztroskotanci" a když s tím přišel Klaus zamrazilo mě.
06. 03. 2009 | 08:51

Roman napsal(a):

Michal Macek,Lubka,Neopřemyslovec,Al jouda,George,Zdenek,Gerd,Lenox,Jepice,dříve Ruda,Neo,Snílek = mnoho obecných řečí, které nic neřeší. Češka,Marek,Lex,Kanálník = že by ti odvážní?
06. 03. 2009 | 09:54

neo napsal(a):

Roman:

už vidim odvážného Romana ležet na schodech u dveří s rozkopaným obličejem, zlomenými žebry a kudlou v zádech
06. 03. 2009 | 09:56

Roman napsal(a):

Pro Neo. Bez komentáře.
06. 03. 2009 | 10:04

elira napsal(a):

V dané situaci existovalo jen jedno relativně efektivní řešení. Na příští zastávce přespoupit do prvního vozu a požádat řidiče tramvaje, ať tyto "sprostá hovada" vykáže z přepravy. 5ešení jsou dvě:
1-řidič či -čka ho pošle do háje
2- půjde a uděláto, tj požádá je ať si vystoupí a dokud nevystoupí nepojede dál.

Pak nastanou další dvě možnosti.
- cestující se přidají k řidiči a začnou na fakany naléhat ať vystoupí
- cestující pošlou řidiče do háje s tím, ať nezdržuje, že na nějaké čekání nemají náladu.

Myslím, že by zvítězila varianta, že to za ty spratky schytá řidič.

Takže Váš syn zvolil zřejmě nejoptimálnější řešení. Není tady od toho, aby ty spratky vychovával. Na to už je sakra pozdě. To je zanedbaná výchova v rodině.

Dám však jeden příklad z temného totáče. Do tramvaje se narval mlaďoch takovým způsobem, že málem převálcoval a zhodil starocha. Vzápětí vstal z kabiny řidič tramvaje a klidně leč důrazně řekl: "Vystupte si, hovada nevozím". Nic víc. Ale svym postojem dal zcela jasně najevo, že dál s tím neúpojede, pokud onen cestující nevystoupí. Chvíli mlaďoch čučel a ostatní cestující čučeli i s řidičem na něj. A pak z tramvaje vyjel jak namydlený blesk. To je vše.

Dnes jsou děti ke špatnému chování v dopravních prostředcích vychovávány svými rodiči i prarodiči odmala.

Přiklad. Pustíte babču s vnoučkem sednou (může ho vzít na klín, není co řešit). Babča sedne s chce spratka vzít na klín, ten začne ječet, že chce sedět sám a ona se postaví a pustí ho pustí sednout. Stát se to mně, požádám spratka, ať ze sedadla vyjede a babči řeknu, že když NECHTĚLA sedět, že mi to měla říct a ať si tedy stojí.
Konec
06. 03. 2009 | 10:22

lubka napsal(a):

Romane,včem a jak jsou odvážní?
Jejich řešení nic neřeší,protože není okamžité a je závislé na jiných osobách.
Já osobně bych se při své povaze asi neudržel a facka by padla.Jenže na to ti frackové čekají,mobily v pohotovosti a jak myslíte ,že by to skončilo?Musel bych se jim,k jejich radosti,omluvit a pan Kocáb s paní Stehlíkovou by mě pranýřovali.
A to všechno proto,že bych zůstal sám a nikdo by nic neviděl.
Tyhle situace někdy nemají řešení.
A jen tak na okraj, vy by jste mi pomohl?
06. 03. 2009 | 10:57

Lex napsal(a):

dříve ruda
Připisujete mi vlastnosti a názory, které nemám. Kupodivu, s tím, co jste napsal, nemám žádný problém. Souhlasím s tím. Ano, právníci mohou za tu všeobecnou mizerii morálky, která se nezlepšuje ale zhoršuje. Tak jako všichni ostatní - politikové, novináři, bankéři, ekonomové, tuneláři, analytici, pedagogové a edukátoři, přizpůsobiví všeho druhu i nepřizpůsobiví, jako spousta dalších, jako skoro každý z nás.
Pokud jde o to potretání těch, co vedli minulý režim, a můj názor, málo mne čtete. Můj názor je zde http://blog.aktualne.centru... 13.01.2009 21.18.00.
Že jste se nepřipojil, nepodpořil nebo nanapsal svůj názor, pokud je zásadně jiný. Já na svém trvám.
Ale ještě poznámka na konec: Proč myslíte, že již přes dva tisíce let jsou stále aktuální antické hry a texty?
06. 03. 2009 | 12:00

suchánek napsal(a):

výborný příběh, pane koubenče, pro vás a možná i pro vašeho syna najdete zajímavé odpovědi z podobného příběhu, který se stal mně (až ta druhá kapitola): http://blog.aktualne.centru...

NAPROSTO chápu pocity vašeho syna.
(a vlastně říkám, že žádné "jediné správné" řešení neexistuje, ale to vy už víte)
06. 03. 2009 | 12:17

suchánek napsal(a):

neo:

kdybyste seděl v té tramvaji a ten důchodce u těch dveří byl váš otec, měl byste stejné pochybnosti o zákroku?
06. 03. 2009 | 12:49

vladimirkoubenec napsal(a):

pí Elíra: Přivolat řidiče na příští stanici vypadá na asi nejrozumnější řešení.
p.Suchánek,p.Lex, díky za odkazy,vidím, že musím být pilnější čtenář:)
p. Lex: Máte pravdu, taky si říkám, že to dvacáté výročí by bylo škoda promarnit.
06. 03. 2009 | 13:34

neo napsal(a):

suchánek:

ne
06. 03. 2009 | 13:38

dříve ruda napsal(a):

roman:
všechny bych lapl za flígr a na další zastávce je vyhodil ze šaliny se slovy -až se naučíte chovat, můžete jezdit šalinó.
Snad jsem se tím posunul mezi vaše odvážné.
Ani to nebylo tak těžké.

Lex:
přečtu si odkaz a odpovím. Proč jsem se nevyjádřil je jednoduché. Pencův blog jsem nečetl.
06. 03. 2009 | 14:02

dříve ruda napsal(a):

Ládik:
asi nejlepší z uvedených. Ale jen pro majitele mobilů s foťákem, což není můj případ. Berete mi iluze o vás coby lesním muži...
06. 03. 2009 | 14:10

Kingkong napsal(a):

Souhlas s panem Mackem. O příčině konfliktu můžeme jen spekulovat...

Vyřknu totiž kacířskou myšlenku - nechce se mi věřit, že by banda výrostků zaútočila bezdůvodně... Zvlášt na invalidu. Tak hluboko mé smýšlení o náctiletých ještě nekleslo...

K řešení situace... Co jsem tak pročítal některé komentáře, přijde mi, že vetšina lidí snad ani nežije v realitě...

Upozornit řidiče...? Zavolat policii...? Vyfotit útočníky a upozornit rodiče a školu...?

Bože! Kde to žijete...?

Co asi myslíte, že řidič udělá, když ho upozorníte...? Teda pokud Vám vůbec otevře dveře do kabiny... Že je vyloučí z přepravy (pokud banda už sama nezdrhne)...? A jak jako....? Viděli jste někdy někoho vyloučit z přepravy...?

Ani cyklistu ne, prostě řekne, že nevystoupí a co udělá tramvaják....? Pokrčí rameny a pojede dál, to zpoždění se nevyplatí....

A policii?!? Za jak dlouho myslíte že přijedou...? Myslíte, že někdo z účastníků incidentu bude ještě na místě...? Co jim jako řeknete....? Že jste viděl, jak banda sígrů hodila po důchodci svačinu...? Už Vás vidím, jak s nimi o tom sepisujete protokol...

A poslat fotky do školy nebo rodičům.... :)))) No comment....

Co bych v té situaci pravděpodobně udělal já:

Na celý vagón bych jim od plic řekl, co si o jejich chování myslím, a hlavně, že mě zajímá, co si o sobě myslí oni...

Pokud by z jejich strany následovaly urážky nebo agrese, prostě bych jim jednu plácnul... Nebo i víc... Rozhodně nečekám na první ránu a už vůbec nenastavuju druhou tvář... Byť přetahovat se s výrostky v trmavaji mi přijde poněkud nepatřičné, nicméně, jde o princip...

Závěrem už jenom drobnost. Vážně jsme dospěli tak daleko, že se bojíme umravnit bandu výrostků....? Nemluvíme tu přece o pěti přiopilých ukrajincích s noži...

Že nechceme riskovat život, to chápu, to ostatně jen málokdo (já také ne)...

Ale ostudu...?!?
06. 03. 2009 | 15:49

Lex napsal(a):

Gerd
Takže „kolektivní vina“, jo? A co tak „Nejsme jako oni!“. Co tak zákon o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu – málo? A co „lustrační zákony“ – také málo? A co tak mezinárodní společenství demokratických států – to si skutečně myslíte, že bychom se pak mohli řadit k nim, být členy demokratických mezinárodních organizací a institucí, stát se členy Evropské unie?
Tak potom tedy jo. Ale já myslím, že ne.
06. 03. 2009 | 16:32

Lex napsal(a):

vladimírkoubenec
Dobré odpolene, pane Koubenče!
Pokud sledujete komentáře nejen pod svým blogem, ale i dalšími, jakou byste měl představu, že by to dopadlo? Nemáte strach, že by to dopadlo přesně opačně, než si představujeme? Že mezi nejhlasitějšími klíčníky by byli ti šmejdi (pardon, ty děti)z vaší tramvaje, o tom skoro nepochybuji.
Hezký den! Lex
06. 03. 2009 | 17:11

zdesta napsal(a):

To není jen o pubescentech.Bydlím v činžáku 11 pater (90 bytů)2výtahy,poměrně dost vytížené. Od venkovních dveří k vnitřním je chodba asi patnáct metrů, za nimi asi tři metry je výtah.Stál jsem u již otevřeného výtahu a uviděl jsem u venkovních dveří 2mladé lidi s plačícím miminem.Tak jsem výtah bloknul a počkal než urazí těch zhruba 17 metrů a plačící drobka dopraví co nejdřív domů.Docela normální zdvořilost a ohleduplnost.Věkový rozdíl mezi námi tak 40let.Mládež nastoupila bez pozdravu a bez poděkování.Ještě jsem je otestoval při vystupovánís tradičním nashledanou.Opět nic-ticho po pěšině.Tak jsem jen uvažoval,jakou výchovu poskytnou tomu budoucímu občánkovi.Svádět určité negativní jevy jen na režim, je přílišné zjednodušování.Je to hodně o výchově.
06. 03. 2009 | 17:15

dříve ruda napsal(a):

Lex:
upřímně -mám trochu problém sledovat logiku vašich příspěvků, takže vlastně moc nevím, co chcete vlastně říci. Ten pod Pencem není výjimkou. Ani např. tento výše ze 17:11:49.
Ale víceméně říkáte -potrestat by se mělo, kdyby se mohlo a nemůže se, protože a) byli bychom jako oni b) kde by se to zastavilo c) kolektivní vina...
Jen mlžení. Kolektivní vina v Gerdově podání se mi zdá velmi přijatelná. Vy vlastně říkáte, že komunismus je zločinný, ale komunista není vinen tím, že je/byl komunista. Posouváte vinu do sfér, kde ji nelze postihnout. Korektně se snad termín "kolektivní vina" užívá jinak. Nelze podle něj označit někoho za čin, který nespáchal jen proto, že jej páchají opakovaně příslušníci jeho rasy. Ale komunisté snad byli komunisté všichni, řekl bych a zákaz výkonu veřejné funkce mi připadá rozumný. Kdyby byl tehdy přijat na dvacet let, dnes by pomalu končil. Mezitím se na morální úroveň komunistů dostali všichni ostatní a krásně by nám to dnes splynulo.
A stav justice je snad daný politickým zájmem. Jinak si ten bordel neumím vysvětlit.
Váš postoj přese všechno co říkáte se mi zdá takový, že je vlastně všechno OK, prostě výchozí podmínky byly špatné, ale s tím se popereme, jednotlivé excesy nevrhají stín na celkově správné směřování naší společnosti. Možná vás ale opravdu jen špatně čtu -to nevím.
06. 03. 2009 | 17:57

vladimirkoubenec napsal(a):

p.Lex
Toť také otázka, na kterou neznám odpověď. Vše by zázeželo na legislativním rámci a společenské atmosféře. RG naruby bych se ovšem obával. Nicméně nepotrestané, bagatelizované zlo nemůže prostě nemít na morálku devastující účinek. Jak ostatně vidno...
Hezký večer
06. 03. 2009 | 20:20

Lex napsal(a):

dříve ruda
Vážený pane, problém není v mé logice, ale ve Vaši schopnosti (nebo vůli?) chápat principy, rámce, ve kterých se dějinné události uskutečňovaly a uskutčňují, a jejich souvislosti, zákonné podmínky, které vytvořili demokraticky zvolení zástupci, podmínky chtěné a možné, nepřekročitelná tabu (mezi nimiž je i ono "Nejsme jako oni!" - alespoň pokud chceme být lepší než oni), princip kolektivní viny a mnoho dalších.
Vám možná připadá Gerdovo pojetí kolektivní viny přijatelné, já jsem se pokusil právě jemu naznačit, že demokratickému společenství by bylo nepřijatelné. To mělo problém už i s naším lustračním zákonem, pokud to nevíte. Přijatelnou míru kolektivní viny osob odpovědných za ten minulý režim definoval vedle něj ještě pozdější zákon o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu. A ten zákon, stejně jako já, který své komentáře o zákony opírá, neříká, že "komunismus" je zločinný. Ten zákon řekl, že "komunistický režim" (v Československu) byl zločinný a zavrženíhodný a definoval odpovědnost za něj, stejně jako ocenil ty, kteří proti němu aktivně bojovali. Jestli se s tím nehodláte smířit, budete muset volit jiné (demokratické) cesty, než diskusi na blogu. Já tyto zákony uznávám a ctím, agitky nikoliv.
Pokud mluvíte o stavu justice jako o bordelu, jde o Váš subjektivní, byť obecně rozšířený názor. Vůbec nepolemizuji s tím, že justice zplodila několik do nebe volajících faulů. Zpravidla těmi, kdo v ní sedí nejvýše a kteří jsou oním politickým zájmem možná ovlivnitelní. Na druhou stranu je tu ale nemálo těch, kteří ta rozhodnutí považují za zákonná, správná a spravedlivá. Troufnete si to o tom "bordelu" v justici ale zopakovat do očí těm několika tisícům soudců a státních zástupců, kteří tu práci dělají skutečně poctivě? Tu, žel, není místo na přednášku o zákonnosti a spravedlnosti. Justice zákony netvoří, ona je naplňuje. V trestní oblasti mecensky (státní zástupce dokazuje vinu a soud ji posuzuje), v občanskoprávním řízení, kde možná je na tu "nespravedlnost" nejčastěji poukazováno ("spravedlnost" je zde ale subjektivním pojmem), soud pouze váží důkazy, které jsou povinny předkládat strany procesu (jinak by soud nebyl nestranný). Pokud někdo poukazuje na nespravedlnost proto, že neunesl důkazní břemeno, není to nespravedlnost, ale jeho nezpůsobilost svou spravedlnost dokázat. Jinak je tu odvolací řízení případně dovolání u Nejvyššího soudu. Nemyslím si, že chyba jednoho soudce nebo senátu by nebyla touto cestou napravena, od toho ta několikainstančnost.
A pokud nechápete, co jsem sděloval panu Koubencovi příspěvkem v 17.11.49, zkuste se jej zeptat. Jsem nezvratně přesvědčen, že on to ví a chápe.
Tož tak nějak. A ohledně toho, co jsem nyní napsal nedodám, "že se možná mýlím". Tydy jsem si jistý.
06. 03. 2009 | 20:43

Lex napsal(a):

dříve ruda
Svůj komentář jsem napsal dříve, než pan Koubenec vložil ten nynější svůj. Dodatečně mě utvrdil, v tom, o čem jsem byl přesvědčen. Zkuste také více chápat.
06. 03. 2009 | 20:47

vlk napsal(a):

Pane Koubenče
tyhle boje, který jste si vybojoval vy s e svým synem, bojujeme každý z nás za sebe a v podstatě denně.
Je to o sprejerech, vandalech všeho druhu, grázlících všeho druhu.
A málo kdo z toho vyjd e jako vítěz. Málo kdo zasáhne. A pokud s nevalným výsledkem. vy píšete o tramvaji číslo 22. Já zažil dva incidenty poměrně nedávno v tramce číslo 9, Incident první. Grázlík, a ještě jeden , a si tak 15, co otravovali celou tramvaj hlasitou produkcíčehosi, čemu oni říkali vohulená muzika. Po dvou stanicích mi došl a trpělivost a vyjel jsem o nich. A dost tvrdě. Nicméně - zůstal jsem sám. A byť ten hošan mi opáčil na moje varování, že pokud tu produkci výrazně neztlumůí, že mu torozšlapu slovy - že se na to těší, že bud cálovat nové zařízení, tak přeci ztlumil.
Druhá příhod a byla daleko méně humorná. dvě slečny asi tak 15-16. Z minority. BAvily s e na c elou tramvaj způsobem, a slovníkem, který jsem nezažil ani na vojně. Jakáci paní , a si tak 50 tentokrát vyjela . A napomenula je slušně, aby s e mírnily. Sklidila sprchu urážek a posměšků. Než kdokoliv stačil zasáhnout byli jsme na Andělu. Jak s e otevřely dveře, paní tu větší, sprostější a drzejší vystčila ze dveří, vystoupila za ní a práskla jí z každé strany jednu. evidentně na leccos trénovaná příslušnic e minority na cvilku zkoprněla a následně začala s e postavila do otevřených dveří tramvaje a začala ječet - viděli jste to ? Viděli, ona mně uhodila, já neslyším, já chci policajta, já neslyším. a vy mi t o dosvědčíte.. No došlo k hromadnému výstupu z tramvaje a těch pár co nás tam zůstalo , jsme opět , sedíc koukali z okna.S tím, že jsme nic neslyšeli a žádnou paní neviděli. Poprvně jsem byl za mlčící tramvaj rád.
Té paní bych chtěl dodatečně poděkovat. Třeba sem chodí taky.Má můj obdiv. Toho spratka s tím přehrávačem jsem měl majznout taky . Hned jak otevřel hubu. Místo výhrůžek.
Ale jak říkám. Tyhle boje , v podstatě sami s e sebou si bojujeme denně. A problém je, že v nich nevítězíme. Sami se sebou prohráváme. Což znamená, že je budem bojovat s tále častěji a ve stále absurdnějších pozicích. Zlu s e prostě ustupovat nemá a nesmí. Kdo z nás to ale dokáže.Vždycky dokáže. I když s eho to přímo netýká.
Díky za VAšeho syna a jeho pocit.
06. 03. 2009 | 22:10

Barbora napsal(a):

Dobrý den,
u výše popisované "příhody" v tram22 jsem byla shodou okolností rovněž přítomna, dovolila bych si proto přidat svou "trošku do mlýna":
Nastupovala jsem na zastávce, na které zmiňovaný důchodce vystupoval (mimochodem, nebyl sám, cestovala s ním paní v jeho věku, patrně manželka, která vystoupila jako první a pomáhala muži ze schodů). Nastoupila jsem do druhého vozu tramvaje a jedině proto jsem si také celého incidentu povšimla. Z venčí totiž nebyl vůbec patrný - povyk pubescentů sice ryčel vnitřkem tramvaje, ven však jen minimálně a starý pán se ani zuřivě nešklebil, ani nekřičel - spíše se snažil rychle a tiše vystoupit a na "děcka" uvnitř nereagovat.
Ano, je pravda, že u začátku incidentu jsem nebyla, ale vzhledem k tomu, že jednotliví "příslušníci" zmiňované partičky zabírali v tramvaji prvních 6 sedadel, napadlo mě, že se snad důchodce provinil požádáním o uvolnění místa k sezení, případně poznamenal něco o nevychovanosti dnešní mládeže...
K nerudnosti důchodců: znám, také na to občas narážím, ale i kdyby se na mě nějaký "stařec" nevlídně osopil, nepovažuji za adekvátní reakci (cituji jednoho z členů skupinky) "ty čur..u zasr...j" (to nebylo vyřčeno za zády adresáta, to bylo zařváno starci do očí z metrové vzdálenosti). (Tolik k otázce, zda náhodou nešlo o "slušná děcka vyprovokovaná asociálním důchodcem".)
Další "potíží" této události bylo to, že (ač se to ze slovního popisu nezdá) se seběhla velmi rychle: během 20 vteřin bylo po všem - dveře se zavřely a tramvaj jela dál...
Ad přivolání řidiče/policie: bylo by to opravdu "s křížkem po funuse" (vzhledem k tomu, že o dvě stanice dál celá skupinka výtečníků vystoupila).
Ad focení mobilem: také mě napadlo, nevlastním ovšem natolik "sofistikovaný" přístroj, který by to uměl. A i kdybych u sebe měla fotoaparát, bylo by po všem dříve, než bych ho stihla použít (musíte také vzít v úvahu, že při takovém incidentu bývá člověk zhusta v první chvíli konsternován a trvá mu, než se vzpamatuje a zareaguje).
Přiznám se, že moje zcela první myšlenka byla toho spratka stojícího na schodech (který byl zcela zaujat "konverzací" s důchodcem na chodníku) skopnout do vozovky... Ale pak mě došlo, že nejsem v "americkém akčním filmu", ale v realitě - ač bych si s tím prvním mladíkem takto "elegantně" snad poradila (je mi 24, hmotnostně a velikostně jsem byla s těmi "výtečníky" zhruba nastejno a na své straně bych měla i moment překvapení), jeho "kamarádi" už by pro mě byli dost problém (ano, třeba ti jeho "kamarádi" jsou srábci, kteří se ho nezastanou, ale máte chuť to zkoušet na vlastní kůži...?)
Závěrem: ano, je pravda, že události v životě nejsou černobílé prakticky nikdy, ale chování této "mládeže" (ke které vlastně sama náležím) ve mně zanechalo pocit zhnusení a vzteky jsem se přestala třást až někde kolem Karlova náměstí...
06. 03. 2009 | 23:09

češka napsal(a):

Pane Dříve Rudo,
Asi před 10 lety jsem vyprovázela skupinu turistů po 23 h., na Tyláku nastupovali do 11.
Najednou z taxíku vystoupila skupna snědých dívek a utvořila rojnici kolem mých turistů, 1 měla své ruce v kabelce mé turistky. Z profesionálních důvodů nosím deštník, takže jsem ji zezadu pořádně praštila dřív, než stačila cokoli ukrást. Vše viděl řidič, zeptal se dívek, proč se tlačí a nenastupují, ony si jízdu rozmyslely a s povykem se vrátily do čekajícího taxi.
Řidič před odjezdem pravděpodobně ohlásil událost dispečerovi, já jsem šla na 22 a celou cestu až domů šel za mnou stín.
Jsem přesvědčena, že to byl policista.
Asi za půl roku mi tyto dámy sprostě nadávaly , když seděly na zábradlí před sv. Salvátorem a kochaly se vyhlídkou na turisty. Mne to velice potěšilo, ony věděly, já jsem věděla, a od té doby se mně vyhnuly.
Věřte-nevěřte, v tomto státě obyčejní lidé, tramvajáci a policajti, fungují a když se o tom přesvědčíte, zvedne Vám to sebevědomí. Každý se k Vám chová tak, jak Vy mu dovolíte.
06. 03. 2009 | 23:20

vladimirkoubenec napsal(a):

sl.Barboro, díky za báječné dokreslení,jo náhody...
p.vlk: potěšlivý příběh, zaplať pámbu, že se tohle pořád ještě děje. Ale jisté je, že takhle se na obra musí. Tito lidé ničemu jinému nerozumí.
A mimochodem, víte, že mé rozhodnutí psát sem, jste ovlivnil svými komentáři a diskuzemi zejména vy? No a jeětě samozřejmě PEPA ŘEPA,Rumcajs, třebaKarel, tupelo + několik jiných výrazných diskutérů, na jejichž nicky si bohužel zrovna nemůžu vzpomenout.

pí.češka: totéž co výše,opravdu hezky se to čte. Že by se snad...
Hezký večer všem
07. 03. 2009 | 00:24

Ares napsal(a):

I když si už bohužel z přednášek sociální psychologie toho moc nepamatuji, přidal bych k tématu trochu teorie. Někdy v 60. letech v USA byla ubodána žena. Proběhlo to za bílého dne před asi čtyřicítkou svědků a nikdo ji nepomohl a ani nezavolal policii. Přitom to nebylo nic krátkého, jako v tomto případě, ale trvalo to asi půl hodiny. Tahle událost vedla k výzkumům a popsání tzv. syndromu nezúčastněného diváka. V podstatě jde o to, že pokud jste svědky nějaké mimořádné události, kdy byste měli někomu pomoci či reagovat a mimo vás jsou tam i jiní lidé, klesá šance, že kdokoliv z přítomných zareaguje. Vysvětluje se to rozdělením zodpovědnosti. Kdy všichni čekají, že zareaguje někdo jiný. Či přizpůsobením se okolí. Protože ostatní nereagují, tak to asi nebude vážné.
07. 03. 2009 | 01:03

vlk napsal(a):

Pane Koubenče

že by moje zběsilé datlování bylo užitečnék tomu, že jste sem začal psát?? Fajn. Pak to nebyl ztracený čas.
Pepa Řepa? Rumcajs? Tupelo? Hodně dobrý výběr! Značky z nejlepších. Výběr z bobulí. Řekl bych.
třebaKarel samozřejmě také. Jenže ten nejspíš přestal chodit.... aa boužel z těch hodně dobrých není sám.

Stejně - nevím jestli sledujete i ostatní blogy - řekl bych, že to tad y prochází zajímavým vývojem. Dříve bylo o dost míň dobrch bloggerů,a le o dost víc dobrých diskutérů. Spousta hodně dobrých nicků se vytratilo. Zkusím malý přehled: Martin, Libor, m+m, Vendys, schází TOM, přírodovědec je málo. Vůbec nejsou vidět skvělé dámské nicky -Walburga, dokonce ani paní im...Anba,.. A při tom se vyrojila, vás v to počítajíc řada skutečně skvělých a plodných bloggerů...
Divné. Nelogické.
07. 03. 2009 | 01:05

vladimirkoubenec napsal(a):

p.vlk: Třeba ta nepřímá úměra má svou logiku. Zahlcenost, informacemi,stejně jako emocemi a čímkoliv jiným, které člověk nestačí zpracovat, vyrovnat se s nimi, vytvoří v rámci sebeobranných mechanizmů rezistenci. Nemohlo by to tak být i v tomto případě? Člověk prostě nestíhá...Bohužel
07. 03. 2009 | 01:23

vladimirkoubenec napsal(a):

P.S. Walburga, to zní velice slibně, máte pravdu:)
07. 03. 2009 | 01:27

yva napsal(a):

Celkem pravidelně reaguji v MHD na situaci, hlavně žádám lidi,aby uvolnili místa starším, invalidům, těhotným(když nemůžu uvolnit místo sama, protože stojím). Reakce jsou různé, většinou se někdo zvedne-nejčastěji mladíci 18-25,méně dívky tohoto věku,dále ženy středního věku, muži 40 a výše. Nejméně jsou ochotni pustit sednout 80letou babičku s holí muži 25-35,od těch jsem zažila nejvíce agresivních reakcí - dostala jsem mnoho jmen, taky pěstí, další mě kopl, často dostávám také doporučení,která místa mám navštívit :-)
K zamyšlení je i následující příhoda: Požádám 6 sedících můžů okolo 30 (k sobě nepatřili),zda by někteří uvolnili místo nad nimi stojícím dvou lidem okolo 80,z nich jeden byl s holí. Dostanu vynadáno, že jsem si vůbec dovolila je oslovit a sedí dál. Ani mě tolik nepřekvapí, že hulváti sedí dál,ale fascinují mě ty desítky lidí kolem-jsou náhle neslyšící,koukají na zem a neřeknou půl slova.
Že se lidi bojí, chápu, taky se někdy bojím a radši mlčím, ale taková mnou popsaná situace nebyla. Těžko pochopit, že některý z chlapů není schopen promluvit a říct: "Hele, tak se někdo zvedněte, že vám není hanba."

Velice mě zaráží, že se tu snaží někteří "hodit vinu na oběť", i když:to je vlastně v našich zemích také běžné. O situaci lidi nic neví,ale už dopředu teoretizují o tom, jak si to někdo "zasloužil"... Někdo tu psal, že se důchodci cpou a nejsou slušní. Třeba už jsou jenom unavení tou neuvěřitelnou hrubostí, která stále sílí , nebo zkrátka jste zrovna padl na někoho kdo je takový.
Neumím si představit, co by mi musel říct starý člověk (vlastně kdokoli), abych se chovala jak je v příspěvku popsáno....
Chápu, že se člověk rozčílí, zanadává (ale až tak vulgárně?), ale házet po někom mastný sendvič? To je hulvátství a ne naštvání.
Někdy jde taky o nedorozumění: Nedávno jsem v tramvaji žádala 3x "s dovolením, vystupuji" a reakce žádná, tak jsem se musela doslova prodrat, abych vůbec vystoupila, a za mnou ta dáma řvala, že jsem "tur-holka". Takže někdy vidí dvě strany situaci každá jinak - už slyším onu dámu jak vypráví, jak jsou lidi hrozní a nevychovaní- ona dnes zažila...

Att vlk:
Dříve jsem taky občas něco přidala do diskuze, ale zjistila jsem, že to nemá cenu. Smysl to bude mít, až se lidi začnou poslouchat a ne slyšet jen sebe...
07. 03. 2009 | 02:31

vlk napsal(a):

Vladimír Koubenec

jistě mohlo. Leč já vidím důvod jinde. Vlastně dva:
1- příliš mnoho kvality na vstupu
ano skvělých bloggerů je tu daleko v íce než před tím.Bezesporu. A jejich kadence je taková, že diskuse s e stávají povrchnějšími a plytčími a kratšími. A leckdo nestíhá. A říká si - budu radši jen číst.
To by byl hodně dobrý důvod.
2- výrazné přitvrzenía zhrubnití v diskusích. Je naprosto jasné, že pan Stejskal vytvořil nejlepší netový diskusní klub na českém internetu. Důsledným potlačováním formální sprostoty. Nastoupila tedy její sofistikovanější verze. Protože základem je jen a jen tvrdé stranictví. Zejména z modré části. Sebekriticky oznávám, že mi tenhle způsob nevadí a že jsem také jedním z protagonistů. Byť pokud jde o blogy snažím se, sám pro sebe si udržet rovný přístup k obsahu blogu. Abstrahujíc od osoby bloggera. Koneckonců na jednoma Vašem blogu jste to zažil sám.Pro diskusi však přístup rovnosti držím jen do prvního osobního útoku na mne. Pak veškeré ohledy padají A protože je nás tu takových docela dost - málo šermířů a rytířů, jsou diskuse jaké jsou.Ke š kodě věci. a tohle už p. Stejskal udržet nemůže. Ne bez tvrdých omezení diskusí.
A pak chápu, že leckdo si řekne- tohle nemám zapotřebí a odejde. Byť byl jeho názor skvělým obohacením tzé části diskuse , která měla nějaký význam.
VVA
milá paní Walburgo, pokud jste to Vy , osobně Vás postrádám. Má li to pro Vás jakou koliv vypovídající hodnotu. Máte obrovský znalostní fundus v určité oblasti a vedlo znalostí nespornou životní zkušenost a moudrost žen , matek rodu. Je škoda, že o ní přicházíme. A prosím, abyste jukla na blog paní Jeništové. Mimochodem, tam si Vás žádá nikdo menší než Pepa Řepa, což je tady mimořádná značka, jak jistě víte.
07. 03. 2009 | 09:50

Ládik napsal(a):

dříve ruda:
i lesní muž dnes nenosí jen nůž, ale taky mobil. Jen ta tramvaj mi nesedí, znám ji od r. 90 jen zvenku, ani nevím, kterýma dveřma se dnes do ní leze a kde se shání vstupenky. Tramvaj je pro mě pohyblivý ostrov zoufalců, kteří dali svůj život všanc náhodě.
07. 03. 2009 | 10:29

vladimirkoubenec napsal(a):

p.vlk To zní docela rozumně, navíc to, zdá se, potvrzuje i ušlechtilá paní wa. Jestli jde o paní Walburgu, zjevivší se co deus ex machina, jak usuzujete, pak mě to těší o to víc.
pi wa: děkuji za ty příklady angažovanosti, je to živá voda antis(k)eptická, i když ty výsledky někdy...No jo no.
07. 03. 2009 | 11:52

dříve ruda napsal(a):

Ládik:
aspoň s tou tramvají jsme na tom podobně. Když jsem musel jednou tramvaj použít, zjistil jsem že lidi u dveří mačkají nějaký knoflík, který tam nebýval a při vystupování z autobusu, když se dveře neotevřely a já upozornil řidiče, byl jsem za lesního muže já. -Neumíte si zmáčknout tlačítko? Ale jako zoufalec si kolikrát připadám spíš ráno na ucpaných brněnských silnicích. Dokonce jsem se proto donutil dřív vstávat a to je u mně co říct!
Mobil s foťákem a otvírací čepelí ještě nevymysleli? Ještě bych přidal vývrtku a všechny ty pitominky navíc, co nejsou k ničemu a krásně vypadají. Takový švýcarský armádní mobil...
07. 03. 2009 | 12:55

dříve ruda napsal(a):

Lex:
Spousta toho o čem píšete je mimo diskusi. O tom žádná. Mně žádný soud neukřivdil, tento druh osobní hořkosti v sobě nemám. Přesto i když právo a spravedlnost nejsou vždy totéž, a chápu, že to není jednoduché zákonně ošetřit, za dřívějšího režimu bylo právo jen klackem v jeho rukou a dělat ho vyžadovalo, podle mého soudu, velmi silný žaludek, který nevlastním. Nebudu se vás ptát, co jste dělal tehdy. Ani dnes nechci házet špínu na všechny právníky. Jen jsem chtěl říct (a řekl), že stav justice u nás je dán politickou objednávkou. A ti, co sedí nejvýše -jak píšete, se na tom nemohou nepodílet.
Jinak -já vaši logiku nenapadal. Na rovinu jsem přiznal jen špatnou schopnost se v ní orientovat. Bez podtextu, prosím.
Zato vy na oplátku pochybujete o mé schopnosti orientace. Máte pravdu, je mizerná. Když jdu s kočárkem napřed k autu, neboť začalo pršet, když k němu konečně dorazím, ostatní tam pět minut čekají. Ale instinkty mám v pořádku. A řídím se citem. I ten je , jak věřím, OK.
A jestliže -jak je pro vás typické, píšete, že vinni jsme skoro všichni, říká mi, že je to pitomost. Možná se vám hodí toto tvrdit. Nečekám, že napíšete, za co se vy osobně stydíte. Ale nemám z vás dobrý pocit.
07. 03. 2009 | 13:31

Lex napsal(a):

dříve ruda
Tento blog, pane dříve rudo, je o morálce. Třeba se Vám to nezdá, ale za její stav jsme odpovědni skutečně všichni. O právu za minulého režimu nemáte úplné představy, ani o jeho aplikaci a všech těch, kteří tuto branži dělali.
Řídit se citem je OK. Já se k tomu ještě řídím rozumem, a ten mi také velí dodržovat zákony. Víte, jaký je mezi námi dvěma také rozdíl? Já se svými komentáři se snažím přinášet fakta, třeba v podobě citací a vysvětlování zákonů na konkrétní situace, anebo vstupuji na tenký led tím, že explicitně vyjdřuji SVÉ názory. Kdežto Vy v diskusi se mnou nepřinášíte fakta a názory na předmět blogu, jenom se pasujete na arbitra těch mých názorů.
A o můj stud se fakt nemusíte starat. Ani tady Vám nepřísluší role arbitra.
Ani já z Vás nemám dobrý pocit. Nemusíte mne číst.
Přesto Vám přeji hezký víkend. Lex
07. 03. 2009 | 14:23

češka napsal(a):

Pro yva,
Mne mnohdy cestující v tramvaji překvapí i v kladném smyslu toho slova.
Jela jsem se skupinou 18-ti letých, kde byl jeden kluk tak vysoký, že se krčil i když stál na prostředním schůdku.
Tramvaj byla dost plná, ale sedící pán kol. 60 let kluka pustil sednout.
Byla to výchovná lekce pro celou třídu německého gymnasia, děti pánovi udiveně děkovaly a povídaly si o události ještě následující den.
07. 03. 2009 | 14:29

češka napsal(a):

pro Dříve Ruda,
patřím k těm, kdo znají spíše dobu socialismu po 68, nebyla to doba nic moc.
Jenže jsme chodili večer po ulicích beze strachu, na Václaváku ve 2 v noci hlídkovali policajti, U Pinkasů člověk dostal držkovou a guláš .
Vždycky se kradlo, ale s mírou. Kdo to přehnal dostal "rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví", bohužel, tento trestný čin nebyl ničím nahrazen, což umožňuje "krást" soukromý majetek, ale z arbitráže získat státní peníze.
07. 03. 2009 | 14:40

pgjed napsal(a):

Dobrý den pane Koubenče.

Rozsah vašeho blogu, který jsem s chutí přečetl, svědčí o tom, že příběh vašeho syna s vámi opravdu pořádně zahýbal. A není se co divit. Nicméně že jste to ještě nestrávil, je vidět na tom, jak při hodnocení všeho kolem upadáte do ne zcela pravdivých paušalizací. Jistě negativních projevů a skutečností je všude kolem spousta, ale to by bylo na jinou debatu. Ostatně fungující věrohodná demokracie není vývařovna s donáškou do domu...

Ale k příběhu vašeho syna. Domnívám se že to, co by měl příště udělat, potlačit ohromení a snad i strach a jít ty spratky dořvat. Tvrdě a na tři doby. Jistě by v tom nezůstal sám a další cestující by se probrali ze stupidní netečnosti a přidali se k němu. Z fyzické odplaty není třeba mít až takovou obavu. Davoví agresoři jsou většinou zbabělí. Od věci by nebylo ani použít nouzovou signalizaci a přivolat řidiče, případně policii přes mobil.
Snad by to alespoň v některém případě skončilo výpraskem od rodičů pro některého z těch spratků.
07. 03. 2009 | 15:08

dříve ruda napsal(a):

Lex:
všechno se dá pojmenovat různě. Nesouhlasím s některými vašimi názory -ejhle: pasoval jsem se do role arbitra.
Milý pane, o vaše svědomí nemám strach. Mně je šumafuk, jak správně říkáte a vy si zdůvodníte cokoliv. Od toho jste právník. I vám hezký víkend.
07. 03. 2009 | 15:24

pgjed napsal(a):

To Lex: Napsal jste:
"A přitom stačilo několik stovek předních exponentů předchozího režimu pověšet, jak i na těchto blozích beztrestně hlásají někteří (oni, i editor vědí kteří), dalších několik desítek tisíc pozavírat a několik miliónů členů KSČ a jejich stoupenců nadosmrti zbavit alespoň zčásti občanských práv, minimálně práva nabývat majetek.
Tak by se ta nová společnost, bílá jako lilie v rozpuku, zbavila svých "mateřských znamének... "

Jistě nepopřete, že neschopnost jednoznačně pojmenovat viny a viníky, jdoucí až do proklamační bezzubosti zákona o protiprávnosti komunistického režimu, příliš nepomohla revitalizaci právního a mravního povědomí této společnosti. Rovněž zde někde operujete s pojmem kolektivní vina. Myslíte to na komunisty? V jejich případě nelze mluvit o kolektivní vině ale hromadné vině každého z jedinců tvořících kolektiv. Povědomí o zvěrstvech a svinstvech konaných ve jménu KSČ věděl každý od školáčků až po dedky nad hrobem. Dobrovolný vstup do KSČ tedy bylnepochybně vinou ve smyslu tolerance ke zlu. To dnes musí být rovněž někde vidět.

Jinak s vámi souhlasím. Svoboda, odpovědnost, práce, to je ono. A pro 90% občanů je to tak. Jen to není vždy vidět.
07. 03. 2009 | 15:36

dříve ruda napsal(a):

Svoboda, zodpovědnost, práce. To vypadá dobře. A teď do toho pěkného obalu honem strčit něco o vině všech a absurdním požadavku na pozavírání miliónů komunistů (který pochopitelně nikdo nevznesl).
A citace zákonů, které vymezují ten rámec kolem onoho otvoru, kam se s nimi ubíráme.
07. 03. 2009 | 16:10

Lex napsal(a):

dříve ruda
Pozdravujte své přátele ve stoce. Ten sestup byl docela razantní.

pqjed
Čí neschopnost pojmenovat? Vaše, dříve rudy, moje? Vy, my, k tomu máme mandát?
Vážený pane, mluvím o komunistech před dvaceti, třiceti lety. A bez Vašeho farizejství. Jak je snadné všechen ten současný marasmus i po tolika letech připisovat jim! A co ti poslanci místních, městských, okresních a krajských národních výborů, členové komisí neposlanci, co členové ostatních složek Národní fronty včetně zbývajících čtyř politických stran, co ty miliony pracujících pilně plnících (nebo alespoň jen vyhlašujících) své socialistické závazky, ti nositelé bronzových, stříbrných a zlatých odznaků Brigád socialistické práce, co těch 99,9 % hlasů odevzdaných pro kandidáty Národní fronty ve volbách do Federálního shromáždění a Národních rad? Všichni jsme v tom žili a podíleli se na tom. Snad jen političtí disidenti ne. Byl jste jedním z nich? Zaslužíte si mou úctu. Jinak nevím, kde berete tu kompetenci soudit. Jako ti nejvykřičenější - nebudu ty bývalé nebo současné senátory, bývalé horlivé členy KSČ nebo funkcionáře SSM, jmenovat.
Takže, hrrrr na ně!
PS
Moudrost zákona o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu nedokážete objektivně posoudit.
07. 03. 2009 | 22:49

veronika vendlová napsal(a):

Dobrý večer, na svém blogu jsem popsala scénku, která se stala v tramce 9. Nešlo o děti, jen o jednoho otravu, možná jste to četli: http://blog.aktualne.centru...

Nepročítala jsem podrobně zdejší diskusi, proto možná nenapíši nic nového. Patřím k těm, co mají neustále nutnou potřebu zabraňovat nepravostem. A mockrát mi bylo nepříjemně osamoceně.

Když jsem si přečetla to, co se stalo v tramce číslo 22, snažila jsem si to představit. I když nebylo asi moc času, pokusila bych se zastavit tramvaj, vyhodit z ní (doufejme za pomoci okolí a řidiče) ta zmetky ven, pánovi pomoci nastopupit a ty děti nechat na zastávce. Ideální by bylo zavolat ještě policii, ale dokáži si představit reakci širšího okolí, že zbytečně zdržuju dopravu. Jenže myslím, že by rodiče těch dětí asi měli vědět, jak se jejich ratolesti ve skupině zachovaly.

Prostě možnosti tu jsou vždycky, ale chce to vyvinout činnost a zbavit se strachu. Nikdy ale samozřejmě nevíme, kdo stojí proti nám. A tak rozumím mlčící většině, protože se mi zdá, že má každý svých starostí dost a nechce si přidělávat další. Otupělost a snížení citlivosti společnosti, to je asi současný náznak definice. Nechci moalizovat, jen jsem si představila, jak bych se asi zachovala. Toť vše.
08. 03. 2009 | 02:04

yva napsal(a):

Vlku,
k příspěvku z 07.03.2009 09:50:32 jenom poznámka:
bohužel nejsem Vámi uznávaná paní Walburga, nick je yva (ypsilon)nikoli WA, i když to tak vypadá.
Věřím, že se paní Walburga ozve nějakým svým příspěvkem a tak potěší nejednoho zde přítomného diskutujícího. :-)
08. 03. 2009 | 04:41

yva napsal(a):

Paní Vendlová,
konáte a nechcete moralizovat, ale většina spoluobčanů nekoná,zato chce moralizovat - posléze, v závětří...

K příspěvku ze 07.03.2009 02:31:37 :
Jednou se ke mně přidala paní středního věku, párkrát mladí, které by leckdo ze "solidních" občanů označil za problémové, jinak všichni mlčí, hlavně mnoho z těch tzv.solidních - speciálně mladí muži okolo 30 v oblecích s notebooky a kufříky rádi dělají, že neslyší a sedí dál - to je moje zkušenost, jiní lidé mají asi jiné zkušenosti.
Žádala jsem jednou, aby pustil sednout starou paní chlapec jedoucí se starší paní, ale ona babička mi vynadala, že vnuk chudák vstával v 6 ráno a je unavený, tak musí stará paní stát. A ani v tomto případě se nikdo nepřidal a pochybuji, že se cestující báli starší dámy a 10-letého kluka...
Když jsem jednou za aktivitu dostala pěstí, nikdo nic neudělal a bylo tam dost chlapů, kteří by so jistě poradili s jedním mužským, který vůbec nevypadal asociálně.
Tím chci říct, že taky chápu, že někdy se člověk bojí, ale pořád? I v těch mnou popsaných případech?
08. 03. 2009 | 05:04

dříve ruda napsal(a):

Lex:
není to tak složité jak to popisujete. Záměrně mlžíte. Bez diskuse. Poslanci, členové komisí, co to plácáte? Poslanci byli zaprodanci režimu, to je snad jasné. Ať lidovci nebo socialisti -tihle nejvyšší jen dělali režimu za prebendy alibi. Prověrková komise po 68mém byla jistě něco jiného, než komise v tělovýchovné jednotě. Tohle všechno dávat do jednoho pytle může jen záměrně mlžící člověk.
Když se hlasovalo pro jakýsi tehdy protiimperialistický dokument, už nevím, co to bylo, nikdo u nás nezvedl ruku. Nikoho to nezajímalo, přečetl jsem si, že jsme ty imperialisty taky odsoudili. Jiní na tom pracovali aktivně, dělali režimu pohůnky. Vést tu dělící čáru není těžké. Jen pro posledně jmenované, dnes mlžící, přesně jako vy.
A v roli samozvaného soudce jste se ocitl vy, všiml jste si? Já si zatím zachoval odstup a nikam jsem vás neposílal. Pročpak ten ztracený glanc, pane?
08. 03. 2009 | 12:29

NVS napsal(a):

Pane Koubenec,
já bych zcela určitě nezůstala v klidu, protože ani ve svém seniorském věku nejsem tak poučena, aby mě takové chování nechalo klidné. I když o tom v klidu uvažuji, tak je pravděpodobné, že už bych vám teď neodpovídala, protože bych v lepším případě ležela někde v nemocnici.
16. 03. 2009 | 07:22

vladimirkoubenec napsal(a):

NVS:
Ano, to je to vštípené jednání staré školy. Máte moji úctu.
16. 03. 2009 | 14:39

air jordan shoes napsal(a):

konáte a nechcete moralizovat, ale většina spoluobčanů nekoná,zato chce moralizovat - posléze, v závětří...
25. 05. 2009 | 09:05

basketball shoes napsal(a):

Tím chci říct, že taky chápu, že někdy se člověk bojí, ale pořád? I v těch mnou popsaných případech?
25. 05. 2009 | 09:06

jordan shoes napsal(a):

Když jsem jednou za aktivitu dostala pěstí, nikdo nic neudělal a bylo tam dost chlapů, kteří by so jistě poradili s jedním mužským, který vůbec nevypadal asociálně.
25. 05. 2009 | 09:06

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy