Jak císař Vilém nabil Auroru

16. 04. 2017 | 15:24
Přečteno 3689 krát
„Tak nám císař Vilém vystřelil z Aurory,“ mohli bychom parafrázovat posluhovačku paní Mullerovou, informátorku Josefa Švejka. Mohla se tak přímočaře vyslovit 7. listopadu 1917, poté, co se dozvěděla o Velké říjnové socialistické revoluci v Rusku.

7. listopad nebyl by však bez 9. dubna téhož roku. Obě výročí korespondují. Vzpomeňme velikonočních dnů před sto lety. Tehdy, na Velikonoční pondělí 9. dubna 1917, se totiž Vladimír Iljič Lenin vydal za německé peníze učinit svůj největší revoluční čin. Pro něj akt osudový, pro lidstvo osudný.

Nejspíš už jenom idiot věří tomu, co nás učili po generace, totiž že bolševická revoluce před sto lety byla vzepětím dělnických a rolnických mas ve spojení s „pracující inteligencí“: „Halí hola od lodi k lodi, od fabriky k fabrice jdem! A s dělníky ruku v ruce prapory revoluce po celé zemi rozvinem!“ Pochod rudých námořníků byl jenom takový propagandistický flanc. Šlo tehdy o velmi vydařenou akci menšinového revolucionářského gangu. Nutno uznat, že Lenin a jeho druzi (nejspíš hlavně Trockij) měli plán strategicky i takticky domyšlen dokonale. O tom, že nešlo o většinový revoluční akt, vůli lidu, svědčí kromě jiného i vzpomínky generála Ludvíka Svobody. Plyne z nich, že kdyby měli bolševici skutečně masovou lidovou podporu, skončila by slavná legionářská anabáze (jíž byl Svoboda účastníkem) nejspíš u prvního vechtru. Není divu, že tyto memoáry, přestože jejich autorem byl prezident, šly v normalizaci, obrazně řečeno, do stoupy.

Ale i když byla leninská bolševická teroristická skupina skutečně nebývale akční a organizačně schopná, nejspíš by to v Rusku skončilo normální demokratickou změnou pod vedením Kerenského. Protože k tomu, aby se budoucí VKS(b) chopila moci, chybělo jí to nejpodstatnější, co bývá k osudovým převratům potřeba. Maličkost, jíž sice bolševici ideově opovrhovali, ale bez níž se nikdy neobešli, proto ji kradli, jak mohli, od Stalinových bankovních loupeží až po „znárodnění“: prachy, prachy, prachy.

Finance na Velkou říjnovou revoluci poskytlo Německo císaře Viléma. Potřebovalo vyřadit Rusko z války. A únorová revoluce tyto tužby nenaplnila. Prozatímní vláda dál dodržovalo své mezinárodní závazky. Musel tedy přijít někdo jiný. A toho již měli Němci rozehraného. Do bolševiků německá tajná služba investovala už drahnou dobu miliony marek. Ale vyvrcholením, jakýmsi „zlatým hřebem programu“ byla známá „předrevoluční“ cesta Vladimíra Iljiče Lenina zapečetěným vagonem. (Mimochodem vezl si v něm kromě své manželky Krupské i milenku Armandovou.) Vagon měl hájení jak diplomatické, tzv. exteritorialitu, tak zpočátku i vojenské, bodáky německých vojáků. Vladimír Iljič za německé peníze a s německými penězi (které ovšem neinkasoval osobně, na to byl příliš mazaný, přebírali je jeho spolubojovníci) přijel, viděl, zvítězil.

A Lenin hned německou velkorysou investici kompenzoval brestlitevským mírem, který Lev Trockij považoval za hanebný. Vůdce Velké říjnové socialistické revoluce tak vyřadil Rusko z první světové války a umožnil návrat německých a rakousko-uherských zajatců na frontu.

Ve výsledku to nakonec nebylo nic platné. Trojspolek válku prohrál. Je ovšem pravda, že obrovská finanční podpora bolševických revolucionářů vilémovským Německem přidala k odhadovaným šedesáti miliónům obětí první světové války dalších téměř sto miliónů těch, které po celém světě zavraždily totalitní bolševické režimy.

Po znění starého vtipu můžeme konstatovat, že Lenin se ve skutečnosti jmenoval Uljanov, Stalin Džugašvili, říjnová revoluce byla v listopadu… a tak to je v Kremlu se vším. A dodejme další černo humorný paradox: jedněmi z vítězů „proletářské“ revoluce – „nabíječi“ střelců z Aurory - v listopadu 1917, spolu hybateli sto let staré události byli vele reakční a vele buržoasní císař Vilém a německá tajná služba. Zlatými markami naládovali kanon starého křižníku, z něhož potom Uljanov-Lenin slavně vystřelil. Inu, tak to v historii a v revolucích občas chodí.

Poznámka nakonec: bolševické učení vyjmenovává několik podmínek, ba zákonitostí nutných pro vznik a vítězství revoluce. Zajímavé je, že o penězích z německé císařské pokladny se tam nemluví.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy