Když jsem viděl, že v Divadle Komedie dávají novou hru Konzervativec, která má být navíc pojata jako oslava 100 let Československé republiky, řekl jsem si super, koupil lístky - a pak si uvědomil, že to určitě nebude úplně vhodné pro dceru. I rozhodl jsem se vzít kamarádku, protože žena nemohla.


Konzervativec je nádherný název. Kdybych byl Brit, byl bych konzervativec, jako Čech jsem takový názorově rozplizlý skrze několik stran. Byl jsem na hru prostě natěšený.
Hned v úvodu bylo jasné, že nebrat dceru byla dobrá volba. Než nás pustili do sálu, omluvili se, že prý nestíhají přípravu, a že nás zvou zatím na raut, což měla být omluva. Zatímco kamarádka nechápala, že se právě stala součástí hry, já hned pochopil, že tohle je bouda.
Zadním vchodem nás odvedli na jeviště, kde rozlévali šumivé víno u nás označované jako šampaňské. Náhle se před námi zjevil jakýsi moderátor a kameraman a začali předvádět show podobnou těm, které známe z různých galavečerů. Musím říct, že to bylo povedené a zábavné.
V jednu chvíli jsme začali hrát neprozíravou společenskou hru. Přítomní Slováci měli zadupat. Ihned se objevilo pár důvěřivců, kteří neprozřetelně zadupali. Tím se identifikovali a byli posláni z jeviště do hlediště jako do vyhnanství. Najednou moderátor začal trhat dort ve tvaru Československa na Českou a Slovenkou republiku. To doprovázel vtipy. Až sem to bylo dobré. Kamarádka vyzunkla tři skleničky šampusu a byla zábava.
Vtom přišel zlom. Všichni jsme byli usazeni na svá místa a na scéně se objevil muž ve smokingu. Začal nám něco povídat. Jeho monolog měl více než hodinu a vůbec nevím, co říkal. Já ho nepochopil. Ptal jsem se kamarádky advokátky, zda pochopila, co muž chce říct. Jako advokátka logicky musí mít vytříbený smysl pro význam slov. Žádný hlupák. Ale - také nepochopila. Hra je zjevně pro „velké intelektuály“ a dva vysokoškolsky vzdělaní lidé na ni nestačí.
Zajímavé bylo, že lidé se smáli. Nevím ale čemu. Kamarádka tvrdila, že se smáli tomu, že vůbec nevědí, co se děje. Já nevím - pokud to je tak, zdá se mi to opravdu absurdní.
Monolog muže přerušil až maličký Slovák, který se začal vytahovat, že Slovensko má euro. Mé oblíbení téma. Bohužel ani tady jsem nepochopil, která bije, respektive co chce autor říct. Asi že to je výhra. To jen odhaduju.
Na závěr hry se na jevišti objevil kůň. Živý kůň. To jsem ještě nezažil. Neptejte se mě, proč tam byl, ani proč musel být živý. Nezdálo se mi, že se to koni líbí, a jsem zvědavý, jak to budou hodnotit ochránci zvířat.
Celou dobu jsem přemýšlel, jako hodnotu takové vystoupení má. A došel jsem k závěru, že má hodnotu těch tří skleniček šampusu, které vypila kamarádka, a ani o halíř více. Možná jsem ale moc příkrý. Začátek byl vážně originální a povedený, takže možná cena tří skleniček šampusu a jednoho kafe za povedený úvod. Většina hry ale byla katastrofální. Měl jsem pocit, že hra neměla přestávku jen z toho důvodu aby lidé neutekli před koncem.
Tuto hru nikomu střízlivému nedoporučuji. Nechápu, že na iDnes mohla dostat 75 %. Asi jsem málo kalil. A pochybuji, že by tuto hru šlo hrát bez dotace.